Možností, kde dochádzalo k "spomaleniu" u riešenia Littorio je viac - už to, ako rýchlo sa pohybovali výťahy, ako rýchlo sa natáčali plošiny okolo stredu veže a podobne. Systém, ako je predvedený v animácii talianskej bojovej lode Littorio, je zobrazený ako plne mechanizovaný, prakticky "bezobslužný" a teda nezávislý na fyzickom výkone ľudí a jeho poklese v priebehu dlhšej bojovej činnosti a zrejme relatívne aj nezávislý na "výpadku" niektorého člena obsluhy. Trasa, ktorú prekonáva munícia na ceste z muničných komôr k delu je však značne dlhá. Naopak u lodí Iowa je vidieť, že ako prachové náplne, tak i granáty sú opakovane manipulované ručne a "ručná" asistencia je potrebná i pri nabíjaní dela. Trasa prepravy granátov je relatívne krátka - sú umiestnené na plošinách okolo stredu veže, nábojky sú prepravované na trase porovnateľnej s talianskou konštrukciou. Systém je teda jednoduchší, čo sa týka konštrukcie, ale vyžaduje ručnú manipuláciu pri obsluhe a pri výpadku niektorého kľúčového člena obsluhy môže dôjsť k jeho, prinajmenšom krátkodobému, spomaleniu. Obsluha veže hlavného kalibru na mala na Iowa (podľa wiki) 85-110 členov, koľko členov mala obsluha veže na Littorio som nenašiel.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
To jsem právě nenašel, ale bylo by to zajímavý, kdyby někdo věděl. Zaráží mě, že kadence nebyla pro italské konstruktéry priorita. Takže si sice hezky pohráli s mechanismy, ale zase tomu něco chybí. Ano zdá se, že moc lidí tam není potřeba, všechno automatika. U Iowy jede nahoru rovnou jen náboj, ale prachové náplně překládá obsluha, u Littorio jede vše v jednom paku, ale s automatickým překládáním.
Nebude to také tím že Italové na rozdíl od Němců nebo Američanů používali dvoustupňové podavače granátů i výmetných náloží? Stejně tak Francouzi nebo Britové, bezpečnost lodě měla prostě stejnou váhu jako kadence. Částečně tu pomalost Italové kompenzovali nabíjecím úhlem 15°, čili dělo nemuselo jít až dolů a zase nahoru jako tomu bylo u německých (2,5°) nebo amerických (0-5° podle typu děla) bitevních lodí. Nejdál to dotáhli Francouzi, jejich moderní děla bylo možné nabíjet při jakémkoliv náměru. Mimochodem, to že na té animaci nejsou žádní panáci neznamená že nabíjecí cyklus probíhal automaticky, pouze při něm nebylo nutné brát cokoliv "do teplých". Jediná za války vyvinutá plně automaticky nabíjená "těžká" děla byly americké osmipalce použité u křižníků třídy Des Moines. A i zde tvořilo posádku věže 44 mužů.
Jo a jen pro informaci k tomu prvnímu rasistickému příspěvku kdy granát zvedá negr a odpovědnou práci dělá bílej bych jen dodal že podle toho kde stojí mají oba stejnou funkci jenom jde zřejmě o obsluhu jiné hlavně. Jde o chlapa který celé nabíjení řídí a odpovídá za to že je dělo správně nabito, uzavřeno a zajištěno. Po veliteli děla druhý nejdůležitější člověk bojového patra věže.
Scrat
Naposledy upravil Scrat dne 1/9/2013, 18:53, celkově upraveno 1
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope. Winston Leonard Spencer-Churchill
Scrat píše:Nebude to také tím, že Italové na rozdíl od Němců nebo Američanů používali dvoustupňové podavače granátů i výmetných náloží? Stejně tak Francouzi nebo Britové, bezpečnost lodě měla prostě stejnou váhu jako kadence.
Ano, tím by to mohlo být a z animace to je vidět. Do teplých nic neberou, ale nějaký Jarda tam mohl dohlížet či ovládat páky. Amíci je vidět, že se obávají nejvíce exploze prachových náloží, proto je zřejmě překládají nadvakrát, přitom je berou „do teplejch“. Zase mají oddělené výtahy pro náboje a nálože. U Italů to jede v jakoby v jednom na překládací palubu, vertikálně rozděleno od skladu a věže.
Scrat píše: Jediná za války vyvinutá plně automaticky nabíjená "těžká" děla byly americké osmipalce použité u křižníků třídy Des Moines. A i zde tvořilo posádku věže 44 mužů.
To je možné - ale námorné 203mm delá už používali muníciu s nábojkami, nie beznábojnicové delené prachové náplne ako 406mm delá. Munícia bola i u 203mm podľa všetkého delená - samostatne nábojka a samostatne granát.
Lord píše:... je vidět, že se (amíci) obávají nejvíce exploze prachových náloží...
To je zrejmé - vidieť to i z činnosti muža obsluhujúceho záver 406mm dela (viď spomenutý "neger") - tá obrovská "rukavica" mu slúži (aj) na utretie predku záveru a uhasenie prípadných tlejúcich zvyškov prachovej náplne a jej obalov. Navyše - prekladacie stanovište dielčích náplní je zrejme rovnaké aj "z druhej strany", zo strany skladu dielčích náplní - za pancierovou prepážkou je pravdepodobne podobný systém so záklopkou a prekladacím stolom, na ktorý obsluha uloží dielčie náplne a záklopku uzavrie. Prekladací stôl je tak prístupný vždy len z jednej strany, čím je zabránené prešľahnutiu plameňa medzi priestorom veže a skladom/skladmi dielčích náplní. Asi k tomu majú aj dobrý dôvod:
Nabíjanie britského námorného dela veľkého kalibru
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Alchymista píše:To je možné - ale námorné 203mm delá už používali muníciu s nábojkami, nie beznábojnicové delené prachové náplne ako 406mm delá. Munícia bola i u 203mm podľa všetkého delená - samostatne nábojka a samostatne granát.
Máš samozřejmě pravdu, tím jsem jenom reagoval na Lordovo "básnění" o tom jak bylo na Littoriu všechno automatizované. Jenomže ono nebylo, pouze zde odpadla ruční manipulace s municí která byla například na amerických ale i na starších italských lodích běžná. Ono ani to plně automatizované řešení nebylo to pravé ořechové, viz obrovský hmotnostní nárůst u věží pro tř. Des Moines.
A pokud by se Američané až tak báli explozí prachových náloží tak by podavače a celý interier spodních pater věže řešili jinak. Stačí se podívat jak dopadla druhá věž Iowy v devětaosmdesátém. V U. S. Navy to navíc nebyl jediný případ (věže jim bouchaly celkem často) a většinou přežili jen ti co byli za pancířem a protipožárními přepážkami ve skladech prachu. Obdobné havárie na francouzském Richelieu nebo Dunkerque zabily obsluhy jen horních dvou pater polověže a dál se oheň nedostal. Navíc obsluha druhé poloviny poškozené věže přežila díky pancéřové přepážce a v případě Dunkerque i bez problémů pokračovala v boji.
scrat
Naposledy upravil Scrat dne 2/9/2013, 22:22, celkově upraveno 1
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope. Winston Leonard Spencer-Churchill
Scrat píše:V U. S. Navy to navíc nebyl jediný případ (věže jim bouchaly celkem často) a většinou přežili jen ti co byli za pancířem a protipožárními přepážkami ve skladech prachu. scrat
To časté "buchanie" veží sa dialo v čase mieru alebo počas vojny.Pretože takto mi to pripadá, že to Američania brali ako nutné zlo a akceptovateľné riziko a osádka veže bola "spotrebný materiál". Koľko tých výbuchov počas mieru asi mali?
Nikdy never tomu, kto ti vraví komu máš veriť . V danej situácii sa nedivím že klame UA aj opolčenci prípadne Rusko.Ale,mne vadí že klame EU,USA,NATO.
Rusové dali na internet serii filmů o dělostřelectvu, v tomto díle od 28 minuty jsou opravdu dobré zábery na nejtěžší sovětské děla II. světové. Například nabíjení a střelba 356mm železničního, původně lodního děla http://www.youtube.com/watch?v=2m3U8_h5R0w
