Stuka píše:Hovoriť tu o tom, že cieľom článku bolo ukázať veľkohubú ruskú propagandu plnej lží, a nie dokazovať ktorá zo zúčastnených strán mala pravdu - je akosi od veci. Rusi totiž mali svoju pravdu a riadne právne podloženú a Američania mali svoju pravdu tiež riadne právne podloženú. Takže pokiaľ sa po rokoch objavuje nejaká veľkohubosť zo strany Rusov , torá sa Polarovi nepáči a že by mali radšej držať hubu pretože neboli v práve a faktá si skomolili a prispôsobili podľa seba ... Nuž, neprispôsobili. V zásade mali pravdu. Ale Američania tiež.
Promiň Stuko, ale ty nechápeš vůbec nic.
1) Vážně si myslíš, že Sověti byli banda prosťáčků, kteří se nechali v dobré víře obalamutit nějakou odlišnou formulací? XX let to bylo zakořeněno v mezinárodním právu, X let se o tom jednalo, XX let provozovalo všude po světě předtím i poté, všichni okolo to na základě stejných smluvních základů provozují nějak, jen já to najednou budu dělat jinak? Dejme tomu, že ve světě je standard, že nemůžeš na potkání střílet lidi, jen v těch nejnejnejnutnějších případech národního ohrožení a jen na chvilku a bla bla. A ty to léta dodržuješ. Pak se světové moudré hlavy slezou, udělají aktualizaci smluv (ala UNCLOS III), kde je stále uvedeno o samé. Leč ejhle, do tvé jazykové mutace se najednou nějak dostane, že ty můžeš lidi střílet v případě ohrožení národní bezpečnosti. Celý svět to má sice jinak, provozuje to jinak, tj. pořád stejně, ale ty se toho chytneš jak lejno košile, změníš vlastní legislativu v tomto duchu a začneš střílet lidi na potkání, protože se cítíš pořád a všude ohrožena a formulace ti to umožňuje? Ačkoli víš, že ostatní k tomu přistupují jinak a že i ty jsi se musela doposud chovat jinak a že toto "právo" ti neumožňuje ani tak princip, jako pouhé slovíčkaření a zcela okatě ten princip porušuješ? Ačkoli si ostatní státy stěžují, že ty na to nemáš nárok, protože ony jednají narozdíl od tebe dle principu, který byl všemi stranami (včetně tebe) a za plného vědomí schválen? Ty jim i přesto ale ukážeš fakáče a pošleš je se stížnostmi někam, protože tobě ten stav vyhovuje. Takže se zabetonuješ a doufáš, že je to přestane bavit a nikdo si na tebe netroufne, protože jsi velkej pes s velkým klackem. Postupem času do toho ale všichni natolik rejou a nenechají tě na pokoji, že to začne být nepříjemný. Zvláště druhý velký zlý hafan, kterého nemůžeš jen tak ignorovat, se do tebe kvůli tomu naváží a otravuje. A v momentě, kdy dojde ke konfliktům, tak už je třeba to řešit. Následně se ale s druhým hafanem dohodneš, vezmeš zpátečku a zařadíš se zpět do lajny....a svoji legislativu a výklad konečně sesouhlasíš ne dle slovíčkaření, ale dle principu, tak jak už to mělo být dávno (což jsi vždy dobře věděla).
2) I kdyby to bylo krásné a nevinné, tak to nic nemění na propagandě a jejím stylu. Představ si to třeba tak, že se oba budeme chystat na stejný koncert, já si koupím lístek, ty také, ale systém ti omylem vyhodí lístek na stejné sedadlo. Takže tam budeme na místě čučet nad stejným sedadlem, každý se svou pravdou, chvíli se dohadovat, dělat brajgl, načež se to nějak vyřeší a relativně v poklidu se rozejdeme. Ty si následně do deníčku napíšeš "můj milý deníčku, dnes se stal takový omyl, nebylo to příjemné, sice jsme se chvíli s pánem hádali, ale nic tragického a nakonec se to vyřešilo". Jenže mě z nějakého důvodu přeskočí v šišce a rozhodnu se napsat do novinové soutěže článek na téma "Má nepříjemná příhoda". Tam to vylíčím tak, že jsem v poklidu přišel, chvíli seděl na svém místě, načež dorazila nějaká divná paní, co na mě už z dálky metala očima blesky, byla ožralá namol a měl jsem z toho velice divný pocit. Ten se bohužel naplnil, když ta paní namířila přímo ke mě, mávala lístkem na autobus a řvala, že má místenku a že mám vypadnout. Poté, co jsem ji slušně požádal, ať mě nechá být a odejde, tak na mě začala být sprostá, mlela něco o polici a následně na mě chrstla kofolu. To už na mě bylo moc a zavolal jsem ochranku...v ten moment ta násoska vzala zpátečku a začala mě na kolenou prosit, že už to neudělá a ať jí prominu. Následně se odplazila pryč, ronící slzy a stále prosící za odpuštění. ..... Tento článek nakonec vyhrál a byl velice populární, taková krásná a dramatická příhoda. Spoustě lidí se to líbilo a nenechali na té paní nit suchou, zvláště řadě mých známých, kteří vědí, jaký jsem kabrňák a tak ta paní musela být opravdu děsná a možná jsem byl ještě příliš shovívavý. Správně jsem ji měl nechat zabásnout a možná jí vymlátit všechny zuby.
Tak co? Líbí se ti to? Předpokládám že moc a tyhle drobné odlišnosti v popisu událostí jsou pro tebe podružné
A asi takhle autentická je ta propagovaná ruská verze událostí, které tu hrozně křivdím a ubližuji, a je jedno, jestli je to rok 1988 nebo 2014.