FAQ k desingu valecnych lodí

[asija]

mimochodem tohle je hodne dobrej obrazek pancerovani boku jamato (alepson pro me je to hodne dobre hodne objasnujici)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... DE.svg.png

[sahidko]

Vyzerať monstrózne síce môžu ale treba si uvedomiť, že pancierovaná časť je len tá vyznačená hrubou čiernou farbou zvyšok je obyčajná konštrukčná oceľ. Svoje o tom vedia Taliani, stačilo päť torpéd v Tarante a jedna ich bitevná loď skončila na dne a ďalšie dve museli nabehnúť na plytčinu, aby unikli rovnakému osudu. Aj v Pearl Harbore mali bitevné lode na svedomí predovšetkým torpéda (až na Arizonu samozrejme). Aby sme nehovorili len o zakotvených plavidlách, Prince of Wales obdržal zrejme štyri zásahy a porúčal sa pod hladinu. A to pritom išlo o pomerne ľahké letecké torpéda ráže 450 mm. Čo by dokázali tradičné 533 mm, ktorými disponovali hladinové torpéda si je ľahké predstaviť. Nehovoriac už o "dlhých kopijách" japonských torpédoborcov (609 mm).

[Alchymista]

"Vybulenina" na boku lode (bulge) má účel v tom, že výbuch torpéda (detonačná vlna) pôsobí v prvej fáze do "prázdneho priestoru" - detonačná vlna z menšej nálože tak nezasiahne vlastný pancier priamo, ale až po oddelení od splodín výbuchu, takže svoju kinetickú energiu odovzdáva pancieru zväčša "už len" vzduch, nie voda alebo splodiny výbuchu (je ale pravda, že bulge sa často využívala aj ako nádrž).
"Dlouhé kopí" (torpedo type 93) malo 490kg nálož - 1,5-2 krát väčšiu ako najväčšie nálože všetkých ostatných torpéd. Z toho potom vyplýva jeho veľký deštrukčný potenciál - priemer oblasti výbuchu rastie zhruba s treťou odmocninou hmotnosti nálože.
Ďalšia vec je, v akej hĺbke torpédo loď zasiahne - čím hlbšie, tým lepšie (resp. pre loď horšie) a vôbec najvražednejšie účinky má ne-zásah, keď je torpédo odpálené nekontaktným zapalovačom až pod kýlom lode.

Tarent a Pearl Harbor - vysoký účinok torpéd bol spôsobený aj tým, že boli použité v relatívne plytkých zátokách. Rázová vlna sa tak odráža odo dna zátoky a zasahuje trup lode s dostatočnou intenzitou ešte druhý raz - zospodu, v oblasti kýlu, kde je ochrana relatívne slabšia a sily pôsobia z hľadiska štrukturálnej pevnosti trupu veľmi nepriaznivým smerom - v podstate sa snažia trup lode podoprieť v jedinom bode a vytlačiť ho nad hladinu. To sa zrejme prejavovalo vznikom rozsiahlych prasklín vo zvaroch, potrhaním nitov a tým vznikom netesností trupu pri relatívne malých deformáciách plátov obšívky na pomerne veľkých plochách trupu.

[komisař]

Výborná stránka je zde, jinak struktury pancéřování bitevních lodí a vše okolo je zde - doporučuji : warship.wz

http://www.military.cz/ww2_ships/best_b ... leship.htm

O francouzských bitevních lodích Dunkerque je článek tady na Palbě.

Jinak zítra budu mít čas, tak doplním něco o srovnání BL.

[sahidko]

http://www.combinedfleet.com/baddest.htm#armor niečo podobné ako dal komisař

[Scrat]

Sakra, 14 dní tu nejsem a takovéhle téma.

Vyzerať monstrózne síce môžu ale treba si uvedomiť, že pancierovaná časť je len tá vyznačená hrubou čiernou farbou zvyšok je obyčajná konštrukčná oceľ. Svoje o tom vedia Taliani, stačilo päť torpéd v Tarante a jedna ich bitevná loď skončila na dne a ďalšie dve museli nabehnúť na plytčinu, aby unikli rovnakému osudu. Aj v Pearl Harbore mali bitevné lode na svedomí predovšetkým torpéda (až na Arizonu samozrejme).

Jenomže ani "monstrózní systém pancéřování Jamata nebyl konstrukčně dokonalý. 25. prosince 1943 stačilo jediné americké ponorkové torpédo,díra že by projel kamion, probořený pancíř, Japonec nabral přes 3000 tun vody a musel na čtvrt roku do opravy.
V Pearlu to bylo tak půl na půl. Torpéda měla na svědomí jen Wee Vee, Oklahomu a Utah. Zbytek dostal nakladačku hlavně v podání protipancéřových pum.

.....hlavnim cilem strelby je prostrelit trup pod carou ponoru a lod potopit, ne ojebavat nadstavby. Ale jak jsem pochopil odborniky tak tomu bylo leda tak v dobe plachtenic asi.

Právě že v době plachetnic bylo výhodnější sejmout stěžně, zdecimovat posádku, nepřátelskou loď obsadit a následně ji prodat. Část získaných peněz totiž připadla posádce vítězného plavidla a v době kdy plat např britského námořníka činil cca 1,5 libry měsíčně to bylo vítané přilepšení.

Bismark mal maximálnu rýchlosť nabíjania cca 3-3,5 rany za minútu

Vím že tímto píchnu do vosího hnízda ale prosil bych jakýkoliv původní zdroj který toto tvrdí. Samotný výrobce těchto děl totiž uvádí že nabíjecí cyklus trval 26 sekund. Bez výjimek.

Jinak můj návrh je kompromisem mezi snahou navýšit účinek děla (přesnost, průbojnost, ničivý účinek) a snahou zachovat počet hlavní i celkovou hmotnost systému zbraň věž. Podle mého původního odhadu rozměrů a orientačního výpočtu,by věž s třemi děly L70 nevážila více než dvě věže s dvěma děly L 52.

L70 ale v jaké ráži? Předpokládejme ale např 16'' tedy 406 mm. Potom by délka hlavně byla přes 28 metrů což proti americkému dělu 16''L50 MkVII délkový nárůst o zhruba 8 metrů a hmotnostní nárůst si nedovolím ani odhadnout (k problematice dlouhých velkorážních děl doporučuji přečíst si něco o projektu HARP). Můžeš sice vyrobit dělo lehké, s relativně slabou stěnou hlavně ale potom se výrazně sníží životnost takového děla ale hlavně jeho přesnost. Takže se může stát že sice budeš střílet na 30-40 mil ale rozhoz v cíli bude třeba 100 metrů. U normálně dimenzované konstrukce zase počítej s tím že ti výrazně naroste hmotnost celého uložení hlavně, brzdovratného ústrojí, nabíjecího mechanismu, pohonných systémů.... a to všechno má vliv na rychlost nabíjení. Navíc hodně ti povyroste věž s barbetou takže další "tuny" oceli ti spolkne zesílení konstrukce trupu. A protože všechno souvisí se vším tak ti ubude výtlakové rezervy určené pro pancíř nebo strojovnu.

Scrat

[sahidko]

Tá L70 patrila k Bismarckovým 38 cm delám. Je to o niekoľko príspevkov dozadu aj s obrázkom. ;)

[SK]

Vím že tímto píchnu do vosího hnízda ale prosil bych jakýkoliv původní zdroj který toto tvrdí. Samotný výrobce těchto děl totiž uvádí že nabíjecí cyklus trval 26 sekund. Bez výjimek.

Nájdi si záznam z bitky v Dánskom prielive vyhotovený z paluby Prinz Eugen...na tom zázname je najkratší interval medzi dvoma salvami tej istej skupiny veží 23 sekund...teda teoreticky by rýchlosť streľby mala byť ešte o chlp vyššia pretože nejaký čas zaberie nastavenie diel do nabíjacieho uhla (ak si dobre pamatám 4°) + nastavenie požadovaného námeru pri samotnom výstrele...

áno, udávaný cyklus od výrobcu bol 26 sekund...realne dosiahnutý cyklus bol však kratší než udávaný výrobcom...

Nemecký report z mája 1941 udával že zásobovanie veží bolo schopní dodávať 23-25 ran/ min pre všetky veže...teda cca 3 rany na delo / min...

[Alchymista]

Bismark mal maximálnu rýchlosť nabíjania cca 3-3,5 rany za minútu

Vím že tímto píchnu do vosího hnízda ale prosil bych jakýkoliv původní zdroj který toto tvrdí. Samotný výrobce těchto děl totiž uvádí že nabíjecí cyklus trval 26 sekund. Bez výjimek.

Pokiaľ to tvrdíš takto... - nie je čo riešiť. Doplnené, opravené (asi som sa upísal)

SK - možnosti sú tri
- mechanizmus a obsluha bolo reálne rýchlejší, ako uvádzal výrobca
- chyba v záznamoch (málo pravdepodobné, je to záznam Artillerieversuchskommando)
- udaj: nabíjací cyklus 26 sekúnd je správny, udaj 23-25 rán za minútu sa vzťahuje ku možnostiam dopravníkov munície do veže

3) Many references claim that this was the fastest firing large caliber gun ever built. The ROF figures listed above represent generally published data that would support that claim. However, Krupp official documents cite the ROF as being 26 seconds at a four degree elevation, not notably faster than that of other nations' large-caliber weapons. Note that at this elevation the range would be considerably less than 10,000 meters. It is possible that well trained gun crews would reduce this time to the 20 seconds necessary to meet a ROF of 3 times per minute. A May 1941 report by the German Artillerieversuchskommando - AVSK (Artillery Testing Command for Ships) stated that the turret ammunition hoists on Bismarck were capable of delivering between 23 and 25 rounds per minute (for all four turrets), the equivalent of 3 rounds per minute per gun. However, this same report stated that design faults in the hoists led to two significant breakdowns during the evaluation, both of which caused long interruptions in the ammunition supply. Finally, it should be noted that Bismarck fired a total of 91 rounds during her thirteen minutes of firing at the Denmark Strait battle, which is actually less than one round per gun per minute.

strojový preklad:
3) Mnoho odkazů tvrdí, že je to nejrychlejší palby velkorážní pistole všech dob.Výše uvedené hodnoty ROF představují obvykle zveřejňují údaje, které by podpořily tvrzení, že. Nicméně Krupp oficiální dokumenty uvádějí ROF za 26 sekund na čtyři stupně výšky, a to ne především rychleji, než to velké ráže jiných národů zbraně. Všimněte si, že v této nadmořské výšce rozsah by byly výrazně nižší než 10.000 metrů. Je možné, že dobře trénovaný zbraně posádky by snížení této doby na 20 sekund nutné pro splnění ROF 3 krát za minutu.Května 1941 zprávu o německé Artillerieversuchskommando - AVSK (dělostřelectva testování Příkaz pro lodě) uvedl, že věž munice kladkostroje na Bismarck byly schopné dodávat mezi 23 a 25 ran za minutu (pro všechny čtyři věže), což je ekvivalent 3 ran za minutu za zbraň. Nicméně, tato stejná zpráva uvedla, že chyb v kladkostroje vedlo ke dvěma významným poruchám během hodnocení, v obou případech způsobila dlouhé přerušení dodávky munice. Na závěr je třeba poznamenat, že Bismarck vypálil celkem 91 kol v ní třináct minut palby na Dánsko úžina bitvu, která je ve skutečnosti menší než jedna střela za zbraň za minutu.

"Hoist" je kladkostroj, zdvihák, zdviž, výtah - teda nejaký dopravník.
Samotný nabíjací mechanizmus je skôr "rammer", "ramming machine"

[SK]

- udaj: nabíjací cyklus 26 sekúnd je správny, udaj 23-25 rán za minútu sa vzťahuje ku možnostiam dopravníkov munície do veže

to je teoretický udaj od výrobcu...záznam z reálnej bitky Bismarcka dokazuje, že nabíjací cyklus mohol byť výrazne kratší než tých 26 sekund...

[Alchymista]

Hľadať to nebudem, svoje tvrdenie dolož sám.

Finally, it should be noted that Bismarck fired a total of 91 rounds during her thirteen minutes of firing at the Denmark Strait battle, which is actually less than one round per gun per minute.
Toto sa vzťahuje práve na bitku v Dánskom prielive (Denmark Strait battle) - vypálil 91 rán za 13 minút, čiže sedem rán za minútu z ôsmich diel - menej než jedna rana za minútu na zbraň. Akceptujem samozrejme, že je to priemerná rýchlosť paľby, nie maximálna.

[SK]

Hľadať to nebudem, svoje tvrdenie dolož sám.

Finally, it should be noted that Bismarck fired a total of 91 rounds during her thirteen minutes of firing at the Denmark Strait battle, which is actually less than one round per gun per minute.
Toto sa vzťahuje práve na bitku v Dánskom prielive (Denmark Strait battle) - vypálil 91 rán za 13 minút, čiže sedem rán za minútu z ôsmich diel - menej než jedna rana za minútu na zbraň. Akceptujem samozrejme, že je to priemerná rýchlosť paľby, nie maximálna.

bohužiaľ komplet záznam som už dlho na youtube nevidel...ale mrkni na toto:

Prinz Eugen video

čas cca 2:30 => 2:53

tých 91 rán za celu bitku sedi, bavíme sa však o rýchlosti cyklu medzi dvoma salvami...nedá sa zistiť prečo Bismarck nevypálil viac sálv za bitku a priemer bol tak nízky, dôvodov mohlo byť viacero...

[Scrat]

....Je možné, že dobře trénovaný zbraně posádky by snížení této doby na 20 sekund nutné pro splnění ROF 3 krát za minutu.....

nechtělo se mi to překládat do normální češtiny ale asi takhle.
Mám 40 let starý Trabant jehož maximální konstrukční rychlost je cca 100 km/h. Mám jako dobrý řidič nějakou šanci vyždímat z něj na rovince 180 km/h? Ten časový limit je dán možnostmi nabíjecího mechanismu kdy musíš mimo sklopení děla do nabíjecí polohy otevřít závěr (Němci používali svislý klínový který je trochu rychlejší než šroubový), vyhodit vypálené prachové kazety (v německém případě šlo o mosazné kontejnery), profouknout hlaveň (kvůli dohořívajícím zbytkům v nábojové komoře), sklopit podavač a zavést granát do hlavně, za něj nasázet výmetnou nálož, zvednout podpěru a uzavřít a zvednout hlaveň. Tohle může obsluha ovlivnit jen směrem k horšímu (jelitům to prostě bude trvat dýl) má ale minimální možnost tuto činnost urychlit. Je to prostě konstrukční limit a i kdybych přistoupil na těch 23 sekund tak se dostávám na nějakých 2,6 rány za sekundu. Velmi by mne zajímalo který Jouza jako první uvedl těch 3,2-3,5 rány za sec.
Opakem bylo například francouzské řešení kdy bylo možné nabíjet děla při libovolném náměru ale samotný mechanismus byl velmi komplikovaný. Jeho složitost pak měla za následek až 50sekundový nabíjecí cyklus.

Scrat

[Ionor]

asija: Neviem, celkovo mi pripadá snaha o stavbu bojovej lode s uberkanónmi na hlavu, keď sa nevymyslel ani koncept na jeho prežitie proti ponorkám a lietadlám.

Proti torpédam môžete síce použiť siete, alebo ponornú klietku, spúšťanú v prípade potreby s rozšírenej paluby o tyče prečnievajúce s jej okrajov.
Proti lietadlám, ale do príchodu protilietadlových navádzaných striel mimo vylepšenia generátorov dymu napr. dymovými granátmi väčšej ráže prakticky nebolo možné ubrániť sebelepšiu loď. 40-60Kt obludy sú v tomto smere po zásahu pumami len neprimerane predražený ohňostroj pre nepriateľa.
Reálne sa preto schopná bojová loď dala postaviť imho len za spojencov a to len pre použitie v Atlantiku, kde Nemecko nedisponovalo lietadlovými loďami

Zaujmavejšie sú preto s pohľadu univerzálneho použitia skôr možnosti skvalitnenia kanónovej munície a kombinovanie bojovej lode s iným druhom plavidla, napr. nosičom lietadiel, alebo malých ponoriek, pokiaľ by sa v technických limitoch danej doby podarilo vymyslieť typy schopné rýchlosti cez 20 uzlov na vzdialenosť aspoň 100km bez toho aby takáto ponorka predstavovala väčšiu hrozbu pre svoju posádku.

Edit: opravená hrubka

[Alchymista]

čas cca 2:30 => 2:53

- Akou snímkovou rýchlosťou bol film nakrútený?
Bežne sa totiž pre filmový týždenník a podobné dokumentárne účel používala rýchlosť len 16 snímkov za sekundu, navyše aj kamaramani často aj rýchlosť prepínali - na "prírodu" 16/s, na ľudí 24/s. Film do kamery bol drahý...
- je salva v 2:30 "plná" alebo len "polovičná na zastrieľanie"? To isté salva medzi 2:50-2:55 - je "plná" alebo "polovičná"?
Nemci a nielen oni totiž v úvode stretnutia často používali "polovičnú salvu" na zastrieľanie v diaľke.

[komisař]

Tak na těhle stránkách je všechno, co se tady řeší, kromě hypotetických konstrukcí. Ohledně počtu děl a jejich ráže je zde vysvětleno, proč nebyly zavedeny větší, i když byly plánovány.

http://www.military.cz/ww2_ships/battleships.htm

http://www.historialago.com/av_0425_blindaje.htm

http://www.military.cz/ww2_ships/parametry.htm

http://www.military.cz/ww2_ships/default.htm


---Význam kadence :

http://www.military.cz/ww2_ships/primar ... adence.htm

A tady účinek torpéda na boční pancéřování BL Bismark :




Pancéřování

Lodě třídy Bismarck byly velmi dobře pancéřovány. Byly stavěny tak, že měly být po zasažení schopny dalšího boje, proto byl na pancéřování kladen největší důraz. Pancéřování mělo celkovou váhu 17 540 tun. Pancéř tedy tvořil 40% celkové hmotnosti lodí. Typ pancéřování byl obdobný jako u lodí typu Scharnhorst. Německá firma Krupp vyvinula před válkou nový typ oceli pojmenovanou po starogermánském bohu války Wotanovi. Ocel se lišila podle příměsí na pružnou (Wotan weich) a tvrdou (Wotan hart). Jelikož byla tato ocel velmi drahá, byla použita jen na pancéřování zvláště citlivých míst. Firma Krupp ještě vyvinula ocel, která se jmenovala Krupp cementite.
Na lodích byly použity tyto oceli:
KC (Krupp cementite). Tvrzená pancéřová ocel, která obsahovala 3.5-3.8% niklu, 2% chrómu, 0.3% uhlíku, 0.3% manganu a 0.2% molybdenu, byla užívaná pro boční pancéřový pás, dělostřelecké věže, barbetu a velitelskou věž plavidla.

Wh (Wotan hart). Homogenní tvrzená ocel s pevností v tahu 85-95 kg/mm.Tato ocel byla používaná pro pancéřování paluby.

Ww (Wotan weich). Homogenní tvrzená ocel s pevností v tahu 65-75 kg/mm.Tento materiální byl užívaný pro podélné protitorpédové přepážky.

Tyto oceli vyvinuté na počátku třicátých let 20. století byly mnohem kvalitnější než pancéřování na ostatních lodích. Pancíř o síle 100 mm odpovídal pancíři o síle 125mm u lodí ostatních mocností. Lodě třídy Bismarck tedy byly nejvíce pancéřované lodě na světě. Vrchní část pancéřového pásu měla sílu 145 mm a jeho délka činila 2,2 metrů. Chránila loď před úlomky a granáty lehčího kalibru, nechránila jej ale před granáty těžkého kalibru. Střed pancéřového pásu tvořil pancíř o síle 320 mm a šířce asi 3,6 metrů. Na něj navazovala spodní část pancéřového pásu o síle 170 mm a šířce asi 1,7 metrů. Pancéřovaný pás tvořil celkem 68% délky lodi, což bylo mnohem více, než na jiných lodích (Yamato-53,5%, Iowa 53,9%, Richelieu- 54,2%). Vytvořit takto dlouhý pancéřový pás bylo možno z důvodu symetrického rozmístění hlavních dělostřeleckých věží. Hlavní pancéřování lodi – tzv. citadela, která chránila nejdůležitější části lodi jako byly například strojovny, muniční sklady, komunikační uzly atd., byla silná podle potřeby od 130 mm nad strojovnami až do 145 mm nad muničními sklady.

Paluba Nad strojovnami Nad muničními sklady
Vrchní 50 mm Wh 80 mm Wh
Pancéřová 80-110 mm Wh 95-120 mm Wh
Dohromady 130-160 mm Wh 175-200 mm Wh

O protitorpédové pancéřování se starala protitorpédová obšívka, která chránila 17 ze 22 oddělení lodi (III-XIX). Protitorpédová obšívka byla asi 45 mm Ww silná. Protitorpédová obšívka byla různě vzdálena od trupu, v některých místech až 5,5 metrů. Protitorpédová obšívka byla dimenzována, aby vydržela výbuch 250 kg TNT, ale ve skutečnosti vydržela mnohem více. Dvojité dno lodi bylo 1,7 metrů široké. Trup byl navíc vybaven systémem MES (Magnetischer Eigenschutz), který chránil loď před magnetickými minami a torpédy.

Vzdálenost mezi obšívkou a vnějším trupem Síla protitorpédové přepážky
Věž A (sekce XVIII) 3,05 metrů 45 mm (Ww)
Věž B (XVI) 3,51 metrů 45 mm (Ww)
Střed lodi (XIII) 5,5 metrů 45 mm (Ww)
Věž C (XI) 3,35 metrů 45 mm (Ww)
Věž D (IV) 3,05 metrů 45 mm (Ww)

Velitelská stanoviště a velitelská věž patřila k nejlépe pancéřovaným místům na lodi.
Můstek lodi měl 350 mm silné zdi a 220 mm silný strop. Dálkoměr na vrcholu můstku měl zdi silné 200 mm a strop byl silný 100 mm. Můstek byl spojen s pancéřovou palubou komínem, který měl jeden metr v průměru a 220 mm silné stěny, vedly v něm všechny důležité spojovací prostředky pro ovládání lodi (linky do strojovny, ke kormidlům, k bojovým stanovištím atd.). Věž lodi nebyla tak silně pancéřovaná jako můstek. Vrchol věže byl jen lehce pancéřován z důvod problémů s pevností stavby. Zdi byly 60 mm silné a strop jen 20 mm. Dálkoměr na vrcholu věže měl zdi silné 30 mm a střechu silnou 20 mm. Velitelské stanoviště na zádi mělo zdi silné 150 mm a střechu 50 mm. Komunikační kanál, který vedl k pancéřové palubě zešikma, měl stěny silné jen 50 mm. Dálkoměr nad zadním stanovištěm měl stěny silné 100 mm a strop 50 mm.

velitelské stanoviště můstek zadní stanoviště stanoviště na věži
stěny 350 mm 150 mm 60 mm
strop 220 mm 50 mm 20 mm
podlaha 70 mm 30 mm 20 mm

Dělostřelecké věže byly jednou z nejsilněji pancéřovaných částí lodi. Hlavní baterie měly pancíř silný 130 mm – 360 mm. Barbeta byla 340 mm silná nad palubou a 220 mm silná pod třetí pancéřovou palubou.

Přebráno z : http://www.valka.cz/clanek_1081.html#ixzz1VwXBcH6q


Potopení BL Bismarck

Názorná ukázka účinnosti, ale hlavně přesnosti střelby / pravděpodobnosti zásahu

Palba a torpéda

Třída Bismarck byla ve své době nejmodernější plavidla a to jak po technické tak po estetické stránce. Tuto třídu snad překonala jen třída Iowa, ostatní (stavěné po 1940) se víceméně přibližovaly. Byla to první třída, kde konstruktéři akceptovali riziko leteckých torpéd a pum. Vyvinuli nové druhy pancéřových ocelí. Wotan Wh byla velmi pevnou ocelí na paluby a důležité systémy (o 40% lepší než u RN) a měkká Wotan Ww na protitorpédové přepážky. Tyto oceli byly značně drahé a proto na boky použili klasický pancíř Krupp (nepatrně horší než RN a o 20%lepší než USN) nikoli Wotan Wh jak se uvádělo. Celý trup byl vybaven MNOU (magnetický ochranný systém), chránící trup lodi proti magnetickým minám a torpédům. Němcům se povedlo neuvěřitelně zvýšit rychlost střelby (3,3 ran/min), která ve spojení/propojení dokonalé optiky, střeleckého počítače (mechanického) a na kratší vzdálenost i radaru (25km), v dané době neměla soupeře.

1) Přesnost palby u velkých ráží (406-356mm) byla menší než 5% (Bism.- cca. 15% ) a to i navzdory vzdálenosti, ta byla pod 5000 metrů :

a) Bylo vypáleno 380granátů 40.6 cm z Rodney a 339granátů 35.6 cm z King George V.

b) Při obhlídce trupu se našly pouze 4 probití (nepočítám zásah přídě od Princ of Wales) a poměrně malé množství proražení nástavby a paluby

c) Bitva ukázala u King George V., že spolehlivost 356mm děl při palbě klesá (přehřívání komor)

d) Britské protipancéřové granáty měly tradiční tendenci k tříštění při dopadu na pancíř

e) Jediný velký úspěch palby je zničení můstku a centra řízení palby, což za prvé u dobře vycvičené posádky moderního námořnictva není důvod k panice a za druhé vše bylo několikanásobně zálohováno

2)Přesnost palby u menších ráži (203-133mm) byla vyšší, avšak s velmi omezeným účinkem na pancíř, zejména v první části bitvy :

a) Bylo vypáleno 527 granátů 20.3 cm z Norfolku, 254 granátů 20.3 cm z Dorsetshiru,716 granátů 15.2 cm z Rodneye, 660 granátů 13.3 cm z King George V

b) Na celé lodi bylo nalezeno velké množství stop od těchto střel, pancéřování ale neohrozily avšak měly devastující účinek na opouštějící posádku

3) účinnost torpéd na potopení bitevní lodi poslední generace?

a)Malá, je potřeba větší počet zásahů než jich Angličané dosáhli.

b)Letecké torpéda lze jednotlivě použít po dobrém zamíření ke snížení rychlosti (u Bismarcka třetí zásah měkké zádi) a k vyřazení je potřeba mnohem větší počet zásahů, dva zásahy trupu Bismarcka nezpůsobily téměř žádnou škodu .

c)Tzv. klasická torpéda mají větší hlavici, ale přesto velikost trupu dokáže většinu energie pohltit. Torpéda poslední rány z milosti nepoškodily protitorpédovou přepážku. Jiné otvory v trupu se nenašly.

[Ionor]

Základom je odstaviť pohon, nehybná loď sa poddá rýchlo. Plná savla s ponorky (4-8 torpéd) pri použití torpéd s kontatknými zapaľovačmi stále nemusí potopiť bojovú loď nad 40Kt, na druhej strane na viacerých miestach prerazené protirorpédové prepážky naplnené vodou môžu nakloniť loď natoľko, že s niektorých uhlov bude úplne bezbranná minimálne proti silnejšie pancierovaným lodiam, na ktoré menšie ráže diel nestačia...

Preto mi samotné použitie protitorpédového panciera integrovaného do lodi nepríde ako úplne ideálne.

Dorazenie nehybnej lode ďalšími ponorkami a lietadlami bude len otázkou času a veľkosti použitej munície.

Potreby preto narastajú na lepšiu ochranu pohonu a použitie predstaveného panciera, ktorého poškodenie nazapríčiní naklonenie lode znižujúce jej bojaschopnosť.

[sahidko]

Rozsiahly článok, ktorý podrobuje pancierovanie Bismarck celkom ostrej kritike a zároveň ho porovnáva s konkurenčnými plavidlami King George V, Richelieu, Vittorio Veneto, South Dakota a Jamato: http://www.combinedfleet.com/okun_biz.htm

A tu môj krátky výcuc z toho istého článku pre tých, ktorým sa nechce čítať celý: http://www.panzernet.net/php/index.php/ ... l#msg93426

[Petrz]

L70 ale v jaké ráži? Předpokládejme ale např 16'' tedy 406 mm. Potom by délka hlavně byla přes 28 metrů což proti americkému dělu 16''L50 MkVII délkový nárůst o zhruba 8 metrů a hmotnostní nárůst si nedovolím ani odhadnout (k problematice dlouhých velkorážních děl doporučuji přečíst si něco o projektu HARP).

Tak jsem si něco přečetl ale nic jsem tam nenašel. Ono je rozdíl střílet dělem s počáteční rychlostí 3600mps a 940 mps. .Podle by to bylo to samé jako u KwK42 vs KwK40. Prodloužení hlavně na 70 ráží bylo technicky realizovatelné,na 100 ráží už by přineslo asi více komplikací než výhod.
Jinak když vezmu údaje těchto dvou tankových děl -75mm L70 vážilo 1000 kg protipancéřový náboj pak 14,3 kg, 75mm L48 vážilo 750kg a náboj 11,6 kg.

Z toho se dá dovodit, že 110 tunové 380mm dělo bismarka by po prodloužení nevážilo víc jak 160 tun(jak psal alchymista zvětšila by se převážně koncová část děla), tudíž 3 děla 380mm děla délky 70 ráží by vážila jen o něco málo víc 4 děla L52.
Můj návrh navíc spočíval v nahrazení dvou dvou dělových věží jednou tří dělovou.Odpadla by tedy jedna barbetta (ta která vyčnívala vysoko nad palubu a byla velmi silně pancéřována), takže je možné že hmotnost by se i snížila.

U normálně dimenzované konstrukce zase počítej s tím že ti výrazně naroste hmotnost celého uložení hlavně, brzdovratného ústrojí, nabíjecího mechanismu, pohonných systémů.... a to všechno má vliv na rychlost nabíjení.

Pokud bych zachoval ráži hmotnost munice by mi vzrostla tak o 100-200 kg(větší velikost nábojnice a prachové slože) což mi vzhledem k hmotnosti projektilu 800kg nepřipadá tak závažné. A pořád by tu byla rezerva -hmotnost jednoho děla.

[asija]

komisař , sahidko ... super... so si musim poradne prostudovat

z toho co jsem zatim stihl precist - nejvic me zaujalo tady na obrazku bocniho pancerovani:
http://img221.imageshack.us/img221/2179 ... ieoock.jpg
To jak je resena protitorpedova ochana King George V. nadrze s vodou a palivem tvori jakousi dvojitou stenu mezi vzduchovymi dutinami. To mi prijde celkem idelani ( alespon si predstavuju ze tohhe usporadani bude nejlepe tlumit tlakovou vlnu jejiz energie se spotrebuje k rozstriknuti kapaliny do prazdneho prostoru )

btw. nemate neco o konstrukci tech namornich pruraznych velkoraznych projektilu? Je to nejak podobne jako prubojne tankove granaty te doby?
Je uvnitr nejaka trhavina, nebo prubojne jadro z tezkeho kovu, nebo je to jen kus ocele (jake? litina? pancir? tvrzena uhlikova ocel? .... )

Petrz - myslim ze ledni dela nabojnici nemaji, strelivina se tam v klada ve forme bloku podobnym olomouckym syrecku jestli se nepletu => Ten narust hmotnosti projektilu by byl mensi. Ale pokud zvetsis mnozstvi streliviny, musis zesilit cely plast kanonu (hlavne komoru) ne jen prodlouzit konec (teda mozna ne kdyby se zvetsila hrubost zrna a posunula spicka tlaku pozdeji - asi by necoi rekl Alchymista). V pripade ze bys pouzil stejne mnostvi streliviny tak delsi hlaven taky pomuze ale zisk je jen prilizne logaritmicky.