FAQ k desingu valecnych lodí

Moderátor: jarl

Odpovědět
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

No já osobně toto téma považuji za velmi zajímavé a smysluplné a souhlasím s asijou, jde o principy ,nová technická řešení, nápady a ty tu asija předložil. Já jsem o podobném problému uvažoval kdysi dávno též a došel k podobným závěrům. Určitě asijo bych si nedělal hlavu z některých posměšných a nadřazených postojů vůči Tobě, je to spíš problém jejich autorů než Tvůj.

Je ale pravda že některé námitky oponentů jsou opodstaněné, např. pravděpodobnost zásahu mi na 20-30 km přijde větší problém než ničivý účinek na cíl. Tři děla ráže 700-800mm i přes některé výhody, jako je menší úbytek rychlosti a větší rezistence vůči větru budou mít podsatně menší pravděpodobnost zásahu než osm ráže 400mm. Na druhou stranu tvůj nápad soustředit účinnější výzbroj do menšího počtu větších věží mi přijde ,zejména při střetu s málo početným ale se silným protivníkem,též výhodnější. Takže můj návrh je místo tak radikálního zvětšení ráže výrazně prodloužit hlavň při žádném či mírném zvětšení ráže. Příklad bismarck:Místo osmi 380mm děl dlouhých 52 ráží lafetovaných ve čtyřech věžích použít 6 děl ráže 380-420mm dlouhých 70-75 ráží lafetovaných ve dvou podstatně větších věžích(v každé 3 hlavně). Výhodu vyšší úsťové rychlosti(podle orientačního výpočtu v excelu by se rychlost zvýšila z 820mps na 941 mps)spatřuji v menší nutností při zamíření počítat s rychlostí cíle, ve větší průbojnosti a kinetické energii, která by však nebyla získána na úkor výrazného zvýšení hmotnosti munice(v případě zachování ráže by se zvětšila pouze prachová nápn),přitom podle dalšího orientačního výpočtu by hmotnost 2 větších věží nebyl větší než 4 "malých". Rozměry jsem sice odhadl, ale obrázek ukazuje,že jsem je spíš nadsadil než podcenil.
Jinak v balistickém programu(vycházel jsem z tabulky na této mimochodem skvělé stránce) mi vyšlo že na 20km by byla doba letu 380mm L70 25 sec a kinetická energie v této vzdálenosti cca .155mJ, u originálního 380mm L 52 by tyto hodnoty byly 30 sec a 122mj).

Obrázek
Naposledy upravil(a) Petrz dne 22/8/2011, 00:01, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
sahidko
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 589
Registrován: 26/7/2010, 20:07

Příspěvek od sahidko »

Nedošlo by v tebou navrhovanom prípade k sústredeniu príliš veľkej hmotnosti na oboch koncoch lode ? Predsa len pri štyroch vežiach je hmotnosť rozložená rovnomernejšie a na väčšej ploche. Ďalšiu nevýhodu by som videl v tom, že jediný zásah, do ktorejkoľvek z veží by ťa mohol pripraviť o polovicu diel hlavného kalibru.

Btw aká je tá skvelá stránka ? Akosi na ňu nevidím v tvojom príspevku odkaz :)
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Nedošlo by v tebou navrhovanom prípade k sústredeniu príliš veľkej hmotnosti na oboch koncoch lode ? Predsa len pri štyroch vežiach je hmotnosť rozložená rovnomernejšie a na väčšej ploche
Jo to by mohl být problém, ale nedokážu to v tomto případě posoudit. Spíš si ale myslím, že zas takový rozdíl by to nebyl.(i když...)

Ďalšiu nevýhodu by som videl v tom, že jediný zásah, do ktorejkoľvek z veží by ťa mohol pripraviť o polovicu diel hlavného kalibru.
No máš pravdu, to je nevýhoda soustředění výzbroje do jednoho celku,resp. je to daň za kompaktnost. O tom jsem též(v souvislosti s tanky) přemýšlel, ale obávám se že s tím se nedá nic dělat.

Každopádně dík za zajímavé postřehy, které mne v této souvislosti nenapadly.
Btw aká je tá skvelá stránka ? Akosi na ňu nevidím v tvojom príspevku odkaz
Díky za upozornění už je tam. :wink:
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
arten
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2707
Registrován: 10/3/2010, 01:30

Příspěvek od arten »

a co hovorite na francuzske konstrukcie?

http://www.palba.cz/forumfoto/displayim ... fullsize=1

http://www.palba.cz/forumfoto/displayim ... fullsize=1

(neumelo nascanovane z Valecne lode 5)

mam 3 otazky, mozno niekto bude vediet zodpovedat:
1. je vyhodnejsie pri rovnakej konstrukcii vezi 2*3 vs. 2*4 alebo napr. 4*3 vs. 3*4 usporiadanie delovych vezi (4 delove s prepazkou uprostred) z hladiska uspory pancierovania? ja si myslim ze ano.
2. boli francuzske konstrukcie s prepazkou deliacou priestor veze naozaj odolne proti zniceniu 50% veze? ako na tom boli veliace, zameriavacie systemy, pohon veze atd.?
3. tie 130mm kanony boli schopne protileteckeho boja?
madrabbit
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 192
Registrován: 9/3/2010, 14:13

Příspěvek od madrabbit »

Petrz:Příklad bismarck:Místo osmi 380mm děl dlouhých 52 ráží lafetovaných ve čtyřech věžích použít 6 děl ráže 380-420mm dlouhých 70-75 ráží lafetovaných ve dvou podstatně větších věžích(v každé 3 hlavně).
Já nevím, ale dělo by pak bylo dlouhé 26,6 - 31,5m o váze ani nemluvě. (Iowa 20m a 121tun).To je problém umístit do věže tři děla s veškerou mechanikou. O namáhání trupu ani nemluvě (jeho šířka by asi byla podstatně větší). A jestli se nemýlím, tak delší hlaveň - větší riziko vibrací - a tudíž menší přesnost.
Jinak přesnost děla nerozhoduje sama o sobě - vliv vln, manévrování nepřítele (bitva Salt Lake City vs Nachi a Maya - Komandorské ostrovy(sory za případný špatný přepis jmen)) - prakticky bez zásahů. aponci s deseti děly, jak by se měli trefit s 6 lépe?
Námořní dělostřelba je vlastně jako brokovnice - vystřelíš x broků a nekteré se trefí, čím více jich je, tím větší pravděpodobnost zásahu. U bitevních lodí je IMHO ideální baterie 9x406. Dost projektilů se slušnou průrazností při rozumné velikosti lodi a tím i nákladech. Jasně, 28x1200 by střílelo lépe, ale na co to namontuješ :-)
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Tak s temi razemi jsem to asi prehnal. Jiste je zasadni mit prave o trochu silnejsi kanon nez jak ma nepritel silny pancir. Tzn. jestli treba Iowa vydrzela zasah ze svych 406mm tak ma smysl pouzit 500mm ale uz ne 1000mm to uz je asi overkill ktery jde na ukor pravdepodobnosti zasahu.

Tzn. ve vysledku by to melo dojit do bodu, kdy lod bude muset byt pancerovana velice nerovnomerne (jen velice mala plocha lode bude schopna odolat delum hlavni raze).... podobne jak to je u tech tanku

Jinak co se tyce salvy - je jasne ze na zacatku bitvy kdyz jsou dela nabite je vyhodne vystrelit celou salvu (tzn. znicit toho co nejvic co nejdrive) ale postupne mi prijde zbytecne cekat na synchronizaci. Brokovnicie nema pravdepodobnost zasahu lepsi nez kulomet. at uz vystrelis ze vsech dela naraz, nebo postupne tak jak je dobijis, tak celkove mnozstvi projektilu dopadlych za cas je stejne (teda v pripade ze necekas na synchronizaci spise vetsi)

Umisteni vice kanonu do jedne veze mi pripada docela rozumne. Ano pri zniceni veze stratis vice sily, ale zase tu jednu vez muzes lepe opancerovat
(protoze ma lepsi pomer objem/povrch).
A s tou prepazkou jak rika arten, to se mi velice libi


jinak - mluvite tu obvykle o dlouhem ostrelovani na hranici dostrelu kde se malo kdy neco trefi. Neni pro bitevni lod ktera ma prevahu v palebne sile (silnejsi dela, ale mensi pravdepdobnost zasahu) se snazit co nejrychleji priblizit. Ja nevim jak dlouho to typicky trvalo znicit bitvni lod (jak tu byly ty priklady byly ojedinele), ale cekal jsem ze dlouho, kdyz mely tolik naboju. V takovem pripade by se mohlo stihnout moje lod stihnout priblizit drive nez bude vyrazne pozkozena na takovou vdalenost aby pravdepdoobnos zasahu byla uz natolik vysoka ze by mezi obema lodemi nebyl rozdil, a moje lod by mela vetsi dela, takze kazdy zasah by zpusobil mnohem fatalnejsi vysledek.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5863
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Tzn. ve vysledku by to melo dojit do bodu, kdy lod bude muset byt pancerovana velice nerovnomerne
To znamená přesně co?
Neni pro bitevni lod ktera ma prevahu v palebne sile (silnejsi dela, ale mensi pravdepdobnost zasahu) se snazit co nejrychleji priblizit.
A proč se přibližovat, když máš převahu? To dáš výhodu protivníkovi a necháš se zbytečně rozcupovat? :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
sahidko
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 589
Registrován: 26/7/2010, 20:07

Příspěvek od sahidko »

Asija ak by si jednoducho odpaľoval granáty v čo najrýchlejšom slede len by si si tým sťažil vlastné mierenie. Predpokladám, že pri jednotlivých výstreloch by si upravoval eleváciu. Tým by však vznikol problém pre obsluhy diaľkomerov, ktoré by jednoducho nedokázali rozlíšiť dopady granátov, ktoré si vystrelil napr. pri 20 a 21 stupňoch. Ako chceš týmto spôsobom mieriť a aj niečo trafiť ? :)

Prax jednoducho ukázala, že najlepším spôsobom je vystreliť niekoľko zameriavacích sálv (nemusí ísť nutne od plnú bočnú salvu). V minulom príspevku som sa totiž vyjadril nepresne - granáty nedopadajú v rovnej línii ale pokryjú určité územie (aj keď to je stále dlhšie ako užšie čiže výhoda byť k nepriateľovi bokom zostáva). Čiže ty nestrieľaš na loď ako na bod, ale ostreľuješ oblasť, kde by sa mal nepriateľ nachádzať v čase dopadu granátov, a tú pokryješ vďaka ich pomerne veľkému rozptylu. Tu je napr. tabuľka rozptylu pre nemecké 38cm/52 delá, ktoré niesli Tirpitz a Bismarck http://www.kbismarck.com/38cm.html . Na 10 km, čo je na súboj bitevných lodí malá vzdialenosť činí rozptyl jednotlivých striel 93 metrov!

Arten, lode tried Dunkerque a Richelieu sú určite zaujímavé a považujem ich za jedny z mála pekných francúzskych plavidiel :D. Z otázok ti odpoviem na tie, ktoré viem:

b) Teoreticky áno, v praxi to nebolo naplno vyskúšané. Určitú predstavu môže poskytnúť zásah Dunkerque z bitevného krížnika Hood 3. júla 1940 v Mers el Kebíre. Britský 381 mm granát trafil vyššie umiestnenú vežu s 330 mm delami. Po náraze sa rozlomil, napriek tomu jedna jeho časť prerazila 150 mm pancier na strope a spolu s úlomkami panciera prakticky vykuchala pravú časť veže. Nikto neprežil. Ľavá strana veža zostala funkčná. Otázna je funkčnosť systému ako by granát nezlyhal, prerazil pancier a vnútri explodoval.

c) 130 mm delá triedy Dunkerque ako aj 152 mm delá triedy Richelieu mali maximálnu eleváciu 75 stupňov a výškový dostrel 12 000 resp 14 000 metrov
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Delá pre Bismarck
wiki: 38 cm SK C/34 naval gun a http://www.navweaps.com/Weapons/WNGER_15-52_skc34.htm
dlžka zbrane 19.63 m, dĺžka hlavne 18.405 m, dĺžka drážkovania 15.982 m
hmotnosť zbrane 111 ton
hmotnosť dvojdelovej veže 1048 - (1052) - 1056 ton (nie je mi jasné, či je to len pohyblivá časť veže alebo celá zostava), priemer guličkovej dráhy veže 8.75 m, vzdialenosť osí hlavní 2,75m

Každopádne, trojdelová veža by potrebovala guličkovú dráhu s priemerom aspoň 10-11 metrov (vzdialenosť osí krajných hlavní okolo 6,3-6,5 metra - šírka kolísky dela je 3,5 metra) a hmotnosť veže by stúpla na 1300-1500 ton.

Hmotnosť zbrane s hlavňou L70-L75 by stúpla na cca 120-130 ton - predlžuje sa predovšetkým relatívne tenkostenná predná časť hlavne, podstatne masívnejšia zadná časť hlavne sa príliš nemení.

Zaujímavým zdrojom pre úvahy o námorných delostreleckých zbraniach je http://www.navweaps.com/Weapons/index_weapons.htm
-------------------

U bitevných lodí sa často uvádza ako merítko palebnej sily hmotnosť bočnej salvy diel hlavného kalibru alebo hmotnosť striel vypálených za nejakú časovú jednotku či časový interval. To naznačuje, že velitelia i konštruktéri si uvedomovali, že mechanizácia nabíjania má veľký vplyv na celkovú účinnosť paľby a dobrá mechanizácia dokáže čiastočne nahradiť väčší počet diel zvýšenou rýchlosťou paľby menšieho počtu diel. Menší počet diel v jednej veži potom poskytuje relatívne viac priestoru pre nabíjaciu mechaniku.

Pri úvahách o pošte veží a počte diel vo veži je dobré brať do úvahy možnosť vyradenia veže zásahom alebo poruchou a vplyv takéhoto poškodenia na bojaschopnosť lode.
V tomto smere sa mi usporiadanie 2-2-2-2 javí výhodnejšie ako 3-3-3 alebo dokonca 4-4, aj keď usporiadania s menším počtom veží zasa môžu použiť hrubšie pancierovanie. Bolo by možné i usporiadanie v schéme 2-3-3-2 ktoré kombinuje výhody i nevýhody.
Ďalej je zaujímavé, akú konštrukciu by mali veže - napríklad, či sú delá na spoločnej kolíske, alebo na nezávislých kolískach - delám na nezávislých kolískach možno udeliť eleváciu nezávisle, čo ovšem stojí dosť priestoru a zväčšuje šírku veže potrebnú pre uloženia zbraní, takže dvojdelová veža bude mať zrejme kolísky nezávislé, kým štvordelová skôr kolísku spoločnú pre dve alebo i všetky štyri delá. Možnosť nezávislej elevácie má zasa vplyv na manéver paľbou a možnosť oplyvňovať rozsev striel.

Pokiaľ ide o zásobu munície - tá dosahovala typicky 50-150 rán pre každé delo (a zhruba zodpovedala životnosti dela :???: ), pri rýchlosti paľby 1-3 výstrely za minútu to veľmi približne zodpovedá hodinovej paľbe (Bismark mal maximálnu rýchlosť nabíjania cca 2,5-3 rany za minútu, rýchlosť mierenej paľby cca 2,3 výstrelu za minútu, ale v boji odpaloval salvy v zhruba minutových intervaloch).
Výrobcom udávaná doba nabícieho cyklu je 26 sekúnd.
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 23/8/2011, 20:17, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Neni pro bitevni lod ktera ma prevahu v palebne sile (silnejsi dela, ale mensi pravdepdobnost zasahu) se snazit co nejrychleji priblizit.

A proč se přibližovat, když máš převahu? To dáš výhodu protivníkovi a necháš se zbytečně rozcupovat? :)
A pak ještě musí protivník nechat lodi s palebnou převahou "přiblížit" se. Typickou příhodou je osud "kapesní bitevní lodi" Admiral Graf Spee, kterou uštvaly dva lehké a jeden těžký křižník, které se díky své rychlosti držely za hranicí jejího dostřelu a čekaly na to, až dorazí posily z Falkland. Výsledek - loď zničená po vyplutí z neutrálního přístavu vlastní posádkou.

AGS na Wikipedii
Naposledy upravil(a) Vladimír dne 22/8/2011, 11:15, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Asija - navrhovanie výzbroje a pancierovania lodí i tankov sa obvykle riadi jedným z dvoch princípov.
1) mám určený pancier a vytváram delo, ktoré ho na určenú diaľku prebije
2) mám určené delo a vytváram pancier/pancierovanie, ktorý na určenú diaľku odolá
Potom výsledok závisí na tom, ktorý princíp získa prevahu.

Osud Admiral Graaf Spee spečatil skôr nedostatok munície pre prípadný boj. A samozrejme fakt, že jednotlivá loď takmer ľubovoľnej "sily" nedokáže odolávať celému zväzu slabších lodí.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Jinak přesnost děla nerozhoduje sama o sobě - vliv vln, manévrování nepřítele (bitva Salt Lake City vs Nachi a Maya - Komandorské ostrovy(sory za případný špatný přepis jmen)) - prakticky bez zásahů. aponci s deseti děly, jak by se měli trefit s 6 lépe?
Námořní dělostřelba je vlastně jako brokovnice - vystřelíš x broků a nekteré se trefí, čím více jich je, tím větší pravděpodobnost zásahu.
Máš pravdu v tom, že u boje na 20-30km nerozhoduje plochá trajektorie letu ,takže jedna z hlavních výhodu vyšší počáteční rychlosti je tu téměř na nic. Nicméně pokud platí způsob odhadování vzdálenosti který tu uvedl shadiko, cituji: "Prax sa medzi námorníctvami rôznila. Napr. Briti a Nemci využívali tzv. polovičné salvy, tzn. že naraz strieľala vždy len polka hlavných diel. Slúžili to na odhadnutie vzdialenosti nepriateľa. Ak bola salva krátka jednoducho pridali, ak dlhá tak ubrali. Akonáhle strely dopadli v blízkosti cieľa (tzv. straddle) a získala sa tak potrebná vzdialenosť, vypálili plnú bočnú salvu (napr. Bismarck ostreľoval Hood salvami vždy zo štyroch svojich hlavných diel). Američania naproti tomu aj na zisťovanie vzdialenosti používali plné bočné salvy. "

....pak je zřejmé v čem je výhoda vyšší počáteční rychlosti. Pokud vypálíš zastřelovací salvu, musíš čekat na dopad projektilů, abys vyhodnotil potřebnou opravu. čím kratší dobu letu k cíli střela má tím dříve zjistíš potřebnou opravu a tím dříve můžeš pálit další salvu atd.. Mne vychází v balistick. programu, že při rychlosti 940 mps letí střela na 20km 25,7 sec, kdežto u děla L52 byla doba letu cca.32 sec. Takže s mým návrhem rychleji "zamíříš",což může být rozhodující.
Jinak můj návrh je kompromisem mezi snahou navýšit účinek děla (přesnost, průbojnost, ničivý účinek) a snahou zachovat počet hlavní i celkovou hmotnost systému zbraň věž. Podle mého původního odhadu rozměrů a orientačního výpočtu,by věž s třemi děly L70 nevážila více než dvě věže s dvěma děly L 52. Pokud budu vycházet z odhadů(?) Alchymisty pak by 1 větší věž byla z hlediska hmotnosti dokonce výrazně výhodnější než dvě menší, tudíž by mohla být podstatně lépe pancéřována.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
madrabbit
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 192
Registrován: 9/3/2010, 14:13

Příspěvek od madrabbit »

V tomto smere sa mi usporiadanie 2-2-2-2 javí výhodnejšie ako 3-3-3 alebo dokonca 4-4, aj keď usporiadania s menším počtom veží zasa môžu použiť hrubšie pancierovanie. Bolo by možné i usporiadanie v schéme 2-3-3-2 ktoré kombinuje výhody i nevýhody.
Nebudu s Tebou souhlasit. 2-2-2-2 je sice výhodnější z hlediska poruch a poškození, ale zabírá nejvíce místa - nutno panceřovat větší plochu - při stejném výtlaku slabší pancéř. Optimum je IMHO 3-3--3.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Ještě jedna věc, kterou zmiňoval asija-když už znám vzdálenost je osm děl z hlediska pravděpodobnosti zásahu lepší, nicméně způsobí jen povrchové-tedy méně závažné- škody,kdežto u šesti děl L70 se koncentruje stejná energie do menší plochy, tudíž mají větší šanci napáchat škody uvnitř cíle-kam se umísťují nejdůležitější prvky.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
madrabbit
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 192
Registrován: 9/3/2010, 14:13

Příspěvek od madrabbit »

Brokovnicie nema pravdepodobnost zasahu lepsi nez kulomet.
Nesouhlas. Kulomet je prima, ale po jednotlivých výstřelech musís čekat, než se loď "uklidní". A jak tu zaznělo jak budeš dělat opravu střelby.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

a je to skutecne tak? Tzn. ceka se mezi salvami na to nez se lod uklidni? (uz jsem se na to tady ptal)

ad ucinost - no ja jsem puvodne myslel ze hlavnim cilem strelby je prostrelit trup pod carou ponoru a lod potopit, ne ojebavat nadstavby. Ale jak jsem pochopil odborniky tak tomu bylo leda tak v dobe plachtenic asi.
sahidko
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 589
Registrován: 26/7/2010, 20:07

Příspěvek od sahidko »

Kým ich znova nabiješ sú už viac menej v kľude.

http://www.youtube.com/watch?v=nsNlmiLJGIw

No potopiť modernú bitevnú loď len samotnou streľbou inej bitevnej lode je pomerne obtiažne. Takže jednoduchšie je vyradiť ju zničením nástavieb a výzbroje, aby sa potom ľahšie plavidlá mohli priblížiť a doraziť ju torpédami.
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od SK »

asija píše:a je to skutecne tak? Tzn. ceka se mezi salvami na to nez se lod uklidni? (uz jsem se na to tady ptal)

ad ucinost - no ja jsem puvodne myslel ze hlavnim cilem strelby je prostrelit trup pod carou ponoru a lod potopit, ne ojebavat nadstavby. Ale jak jsem pochopil odborniky tak tomu bylo leda tak v dobe plachtenic asi.
Tak tak...cieľom by malo zasiahnúť podhladinové časti - stroje, muničné sklady...

Napr. pri záverečnej bitke Bismarcka proti britským lodiam sa briti priblížili na tak krátku vzdialenosť (pár míľ - cca 3-4), že síce boli schopní pravidelne zasahovať Bismarck ale ich granáty dopadali na lod tak plocho, že prakticky nemali šancu ohroziť podhladinové časti lode (pri dopade na plocho sa od pancierovej paluby len odrazili)....preto napriek množstvu zásahov Bismarck nebol potopený delostrelbou i ked bol prakticky bezbranný pretože nadstavby, veže dostali značne zabrať...
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Alchymista píše:
Osud Admiral Graaf Spee spečatil skôr nedostatok munície pre prípadný boj. A samozrejme fakt, že jednotlivá loď takmer ľubovoľnej "sily" nedokáže odolávať celému zväzu slabších lodí.
Spíš obavy, že budou zablokovány všechny tři kanály, které umožňovaly vyplutí z Montevidea, šířené dezinformace o připlutí letadlové lodi Ark Royal i obava z internace.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

by me zajimalo nakolik byla ve skutecnosti ta torpeda bitevnim lodim nebezpecna. Mel jsem za to ze moc ne, ze ty jejich protitorpedove pasy, komorovy pancir atd. to docela spolehlive ochranily. Nejake pul tuny anatolu udela hodne pokud je okolo voda a tlak vybuchu se opre primo o plech, ale kdyz je tam vzduchova bublina tak uz to zadna slava neni. To bych cekal ze AP granat z 400mm dela (kompaktni kov pusobici kineticky) bude mit vetsi ucinek.

Ty proti torpedove opatreni moi pripadaji docela monstrozni, cekla bych ze dostacujici, a ze torpedem se bitevni lodi da tak leda ustrelit kormidlo nebo lodni sroub

http://www.mo-na-ko.net/images4/LodHMSHood_01.jpg
http://www.warship.org/images/no21987-Midship.jpg
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“