Asija: Máš pravdu,plášť by potřeboval zesílit,nicméně u KwK 42 měl protipanc. náboj hmotnost hnací slože 4 kg délku 70 ráží,kdežto u KwK 40 byla hmot. hnac.slože pp. projektilu 2,4 kg(cca.) a délku 48 ráží. Přitom hmotnost děla se nezvětšila ani v poměru nárůstu délky hlavně (1000kg/750kg=1,33 ,70/48=1,46) takže nárůst hmotnosti děla samotného nebude asi zásadní problém.
S tou nábojnicí díky za informaci,netušil jsem ale je to logický.
FAQ k desingu valecnych lodí
Moderátor: jarl
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Námorné priebojné granáty veľkých kalibrov sú vždy plnené trhavinou.
Koeficient plnenia priebojných granátov je pritom značne vyšší ako u podobných granátov menších kalibrov (napríklad pre tanky), koeficient plnenia trhavých granátov je nižší ako u granátov menších kalibrov (ale všetky trhavé granáty pre lodné delá veľkého kalibru sú brané ako "polopriebojné" - použitelné ako priebojné proti ľahším triedam lodí, napríklad slabším triedam krížnikov a torpédoborcom) - granáty kalibru 380mm mali hmotnosť 800kg a obsahovali tieto množstvá trhaviny
AP (priebojný) - 18.8 kg (kp 2,35%)
HE (trhavý s dnovým zapalovačom = "polopriebojný") - 32.6 kg (kp 4,075%)
HE (trhavý s hlavovým zapalovačom) - 64.2 kg (kp 8,025%)
pre porovnanie munícia pre 88mm kanón tanku Tiger (8,8 KwK 43)
APCBC 8,8cm PzGr 39/43 hmotnosť 10,14kg, náplň 0,064kg (kp 0,6%)
APCBC 8,8cm PzGr hmotnosť 9,5kg, náplň 0,148kg (kp 1,55%)
HE 8,8 SprGr 43 hmotnosť 9,4kg náplň 1kg (kp 10,6%)
Námorné priebojné granáty sú obvykle typu APCBC - priebojná plnokalibrová s protipancierovou/makarovovou čapicou a balistickou čapicou alebo APC - priebojná plnokalibrová s balistickou čapicou.
Námorné delá a nábojnice - záleží od typu dela a záveru. Bismarck nábojnice používal a mal klinové závery, britské lode obvykle nábojnice nepožívali a mali šroubové závery. Klinový záver je značne rýchlejší (zavrie sa do 1 sekundy aj v lodnej ráži), ale nie je "samotesniaci", šroubový záver je zhruba 5-20 krát pomalší, ale je samotesniaci, takže nábojniciu nepotrebuje.
Náplň streliviny - delá veľkých kalibrov obvykle fungujú na hranici technologických možností, vidno to i z faktu, že životnosť dela je zhruba rovná palebnému priemeru (120-150 rán). Takže s tlakmi sa už príliš hýbať smerom hore nedá. Jedinou možnosťou je teda spomaliť/upraviť horenie prachu a tým predĺžiť oblasť maximálneho tlaku a zároveň spomaliť pokles tlaku po maxime. Lodné delá vôbec používajú extrémne "chladné" ("lenivé" či "pomalé") prachy.
V predĺženej hlavni by sa dalo/muselo ísť obomi cestami, teda zväčšením náplne i úpravou rýchlosti horenia prachu.
Koeficient plnenia priebojných granátov je pritom značne vyšší ako u podobných granátov menších kalibrov (napríklad pre tanky), koeficient plnenia trhavých granátov je nižší ako u granátov menších kalibrov (ale všetky trhavé granáty pre lodné delá veľkého kalibru sú brané ako "polopriebojné" - použitelné ako priebojné proti ľahším triedam lodí, napríklad slabším triedam krížnikov a torpédoborcom) - granáty kalibru 380mm mali hmotnosť 800kg a obsahovali tieto množstvá trhaviny
AP (priebojný) - 18.8 kg (kp 2,35%)
HE (trhavý s dnovým zapalovačom = "polopriebojný") - 32.6 kg (kp 4,075%)
HE (trhavý s hlavovým zapalovačom) - 64.2 kg (kp 8,025%)
pre porovnanie munícia pre 88mm kanón tanku Tiger (8,8 KwK 43)
APCBC 8,8cm PzGr 39/43 hmotnosť 10,14kg, náplň 0,064kg (kp 0,6%)
APCBC 8,8cm PzGr hmotnosť 9,5kg, náplň 0,148kg (kp 1,55%)
HE 8,8 SprGr 43 hmotnosť 9,4kg náplň 1kg (kp 10,6%)
Námorné priebojné granáty sú obvykle typu APCBC - priebojná plnokalibrová s protipancierovou/makarovovou čapicou a balistickou čapicou alebo APC - priebojná plnokalibrová s balistickou čapicou.
Námorné delá a nábojnice - záleží od typu dela a záveru. Bismarck nábojnice používal a mal klinové závery, britské lode obvykle nábojnice nepožívali a mali šroubové závery. Klinový záver je značne rýchlejší (zavrie sa do 1 sekundy aj v lodnej ráži), ale nie je "samotesniaci", šroubový záver je zhruba 5-20 krát pomalší, ale je samotesniaci, takže nábojniciu nepotrebuje.
Náplň streliviny - delá veľkých kalibrov obvykle fungujú na hranici technologických možností, vidno to i z faktu, že životnosť dela je zhruba rovná palebnému priemeru (120-150 rán). Takže s tlakmi sa už príliš hýbať smerom hore nedá. Jedinou možnosťou je teda spomaliť/upraviť horenie prachu a tým predĺžiť oblasť maximálneho tlaku a zároveň spomaliť pokles tlaku po maxime. Lodné delá vôbec používajú extrémne "chladné" ("lenivé" či "pomalé") prachy.
V predĺženej hlavni by sa dalo/muselo ísť obomi cestami, teda zväčšením náplne i úpravou rýchlosti horenia prachu.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
No ako ideálna bola protitorpédová ochrana triedy King George V ukázalo potopenie Prince of Wales...asija píše:komisař , sahidko ... super... so si musim poradne prostudovat
z toho co jsem zatim stihl precist - nejvic me zaujalo tady na obrazku bocniho pancerovani:
http://img221.imageshack.us/img221/2179 ... ieoock.jpg
To jak je resena protitorpedova ochana King George V. nadrze s vodou a palivem tvori jakousi dvojitou stenu mezi vzduchovymi dutinami. To mi prijde celkem idelani ( alespon si predstavuju ze tohhe usporadani bude nejlepe tlumit tlakovou vlnu jejiz energie se spotrebuje k rozstriknuti kapaliny do prazdneho prostoru )
btw. nemate neco o konstrukci tech namornich pruraznych velkoraznych projektilu? Je to nejak podobne jako prubojne tankove granaty te doby?
Je uvnitr nejaka trhavina, nebo prubojne jadro z tezkeho kovu, nebo je to jen kus ocele (jake? litina? pancir? tvrzena uhlikova ocel? .... )
Petrz - myslim ze ledni dela nabojnici nemaji, strelivina se tam v klada ve forme bloku podobnym olomouckym syreckujestli se nepletu => Ten narust hmotnosti projektilu by byl mensi. Ale pokud zvetsis mnozstvi streliviny, musis zesilit cely plast kanonu (hlavne komoru) ne jen prodlouzit konec (teda mozna ne kdyby se zvetsila hrubost zrna a posunula spicka tlaku pozdeji - asi by necoi rekl Alchymista). V pripade ze bys pouzil stejne mnostvi streliviny tak delsi hlaven taky pomuze ale zisk je jen prilizne logaritmicky.
Zde na Palbě je téma o bitevních lodích, bylo by to možné obě téma spojit ?
nhttp://www.palba.cz/viewtopic.php?t=627
Pro Scart :
Ta Yamato doplatila na nedostatečnosu pevnost sváru na styku 200 mm a hlavního 410 mm pancíře. Tudíž pancíř nebyl "probořen", ale normálně praskl svár a ta voda jím natekla.
Pro Asija :
Konstukce protipancéřového granátu je uvedena v odkazu na japonský 460 mm.
Během druhé světové války se v téměř všech zúčastněných zemích vypracovávaly plány na jejich vlastní bitevní lodě třídy „Super“. Jedná se o lodě, které z jakéhokoliv důvodu - obvykle mnohem naléhavější válečné programy - byly navrženy, ale nikdy postaveny. Byly to třídy Montana (USA), Lion (Velká Británie), "H" (Německo), a Sovyetskiy Soyuz (SSSR). Nicméně, žádný z těchto lodí s možnou výjimkou třídy Montana, by se nemohly postavit v přímém souboji proti Yamato a Musashi, i kdyby byly postaveny.
Japonské 460 mm dělo typ 94
http://cs.wikipedia.org/wiki/460mm_kan%C3%B3n_typu_94
http://wapedia.mobi/cs/460mm_kan%C3%B3n_typu_94
I třída Yamato měla mít svého většího bratra. Válečné lodě číslo 798 a 799 byly první návrhy Super bitevní lodě třídy Yamato. Tyto byly navrženy v roce 1941 se stavbou se mělo začít příští rok, s dokončením odhadnutým na 1946. Tyto lodě byly také označovány jako design-150.
Super-150 Yamato byly plánovány s 20ti palcovými děly ( 510 mm ), maximální rychlost 30 uzlů a maximální výtlak 82.000 tun. Balistické testy byly provedeny na 20-palcovém děle s kulatým AP, který vážil 4188 liber. O japonském děle 510 mm typ 98 se mi nepodařilo získat informace
----Německé experimentální dělo : 533 mm/L52 , které střílelo granáty o hmotnosti 2200 kg. Lodě třídy H měly být v roce 1942 přezbrojeny novým dělem 42cm/L48 ráže 420 mm. Byla to prakticky převrtaná 406 mm.
---Pro srovnání : německé dělo DORA ráže 800 mm
Poprvé byla DORA nasazena 5.června.1942. Do 17.června 1942 pak bylo z DORY vystřeleno 48 střel. Z těchto 48 střel dopadlo v okruhu 60 m od zaměřených cílů pouze 10 střel, maximální odchylka činila 740 m od zaměřeného cíle.
Data
Vlastní obsluhu tvořilo 500 ( jiný zdroj – 350 ) mužů
Délka hlavně ráží 40,6, Délka hlavně 32,48 m
Hmotnost v bojovém postavení 1.350 tun
Výška lafety dosahovala 10 metrů, tedy výšku čtyřposchoďového domu!
Hlaveň samotná vážila 290 tun, společně s uzávěrem a dalším příslušenstvím 400 tun.
celková délka: 43 m ( jiný zdroj – 47 m )
Šířka 7,1 metru
Výška 11,6 metru
max. úsťová rychlost: 820m/s
hmotnost dělostřeleckého granátu:protipancéřové střely 7000 kg, dostřel 38 km, vysokovýbušné střely 4800 kg, dostřel 47 km
Teoreticky vypočítaná životnost hlavně : 100 výstřelů
délka střely s nábojnici 7,8 m
Výška osy hlavně 8,6 metru
Maximální odměr 65°
Maximální náměr O°
Rychlost střelby praktická : 1 střela za 20 min ( jiný zdroj - až 45 minut )
nhttp://www.palba.cz/viewtopic.php?t=627
Pro Scart :
Ta Yamato doplatila na nedostatečnosu pevnost sváru na styku 200 mm a hlavního 410 mm pancíře. Tudíž pancíř nebyl "probořen", ale normálně praskl svár a ta voda jím natekla.
Pro Asija :
Konstukce protipancéřového granátu je uvedena v odkazu na japonský 460 mm.
Během druhé světové války se v téměř všech zúčastněných zemích vypracovávaly plány na jejich vlastní bitevní lodě třídy „Super“. Jedná se o lodě, které z jakéhokoliv důvodu - obvykle mnohem naléhavější válečné programy - byly navrženy, ale nikdy postaveny. Byly to třídy Montana (USA), Lion (Velká Británie), "H" (Německo), a Sovyetskiy Soyuz (SSSR). Nicméně, žádný z těchto lodí s možnou výjimkou třídy Montana, by se nemohly postavit v přímém souboji proti Yamato a Musashi, i kdyby byly postaveny.
Japonské 460 mm dělo typ 94
http://cs.wikipedia.org/wiki/460mm_kan%C3%B3n_typu_94
http://wapedia.mobi/cs/460mm_kan%C3%B3n_typu_94
I třída Yamato měla mít svého většího bratra. Válečné lodě číslo 798 a 799 byly první návrhy Super bitevní lodě třídy Yamato. Tyto byly navrženy v roce 1941 se stavbou se mělo začít příští rok, s dokončením odhadnutým na 1946. Tyto lodě byly také označovány jako design-150.
Super-150 Yamato byly plánovány s 20ti palcovými děly ( 510 mm ), maximální rychlost 30 uzlů a maximální výtlak 82.000 tun. Balistické testy byly provedeny na 20-palcovém děle s kulatým AP, který vážil 4188 liber. O japonském děle 510 mm typ 98 se mi nepodařilo získat informace
----Německé experimentální dělo : 533 mm/L52 , které střílelo granáty o hmotnosti 2200 kg. Lodě třídy H měly být v roce 1942 přezbrojeny novým dělem 42cm/L48 ráže 420 mm. Byla to prakticky převrtaná 406 mm.
---Pro srovnání : německé dělo DORA ráže 800 mm
Poprvé byla DORA nasazena 5.června.1942. Do 17.června 1942 pak bylo z DORY vystřeleno 48 střel. Z těchto 48 střel dopadlo v okruhu 60 m od zaměřených cílů pouze 10 střel, maximální odchylka činila 740 m od zaměřeného cíle.
Data
Vlastní obsluhu tvořilo 500 ( jiný zdroj – 350 ) mužů
Délka hlavně ráží 40,6, Délka hlavně 32,48 m
Hmotnost v bojovém postavení 1.350 tun
Výška lafety dosahovala 10 metrů, tedy výšku čtyřposchoďového domu!
Hlaveň samotná vážila 290 tun, společně s uzávěrem a dalším příslušenstvím 400 tun.
celková délka: 43 m ( jiný zdroj – 47 m )
Šířka 7,1 metru
Výška 11,6 metru
max. úsťová rychlost: 820m/s
hmotnost dělostřeleckého granátu:protipancéřové střely 7000 kg, dostřel 38 km, vysokovýbušné střely 4800 kg, dostřel 47 km
Teoreticky vypočítaná životnost hlavně : 100 výstřelů
délka střely s nábojnici 7,8 m
Výška osy hlavně 8,6 metru
Maximální odměr 65°
Maximální náměr O°
Rychlost střelby praktická : 1 střela za 20 min ( jiný zdroj - až 45 minut )
Bočný pancier nie je všetko...dôležité je, či je rozloženie pancierovej ochrany schopné dostatočne pokryť životne dôležité časti lode (pohon, muníciu)...sahidko píše:Problém s triedou Montana bol ten, že by išlo o prvé americké bitevné lode, ktoré by sa kvôli svojej šírke nezmestili do Panamského prieplavu. Na triede H ma zase zaujalo, že mala mať tenší hlavný bočný pancierový pás v porovnaní s predchádzajúcou triedou Bismarck (300 vs 320 mm).
Hrúbka bočného panciera je zavádzajúca a nič nevypovedá o odolnosti životne dôležitých časí lode...
Jednoduchý príklad z vyššie uvedeného obrázku:
bočný pancier
Bismarck - 320 mm
King George V - 374 + 15 mm
Yamato - 410 mm
teda na prvý pohľad KGV lepšie chránený oproti Bismarcku...ked sa však pozrieš na štrukúru pancierovej ochrany u Bismarcka, tak granát aby sa dostal k životne dôležitým častiam musel prekonať 110mm sklonenú časť pancierovej paluby a následne 45 mm protitorpédovej prepážky... U KGV je to len tá 44 mm proti torpédová prepážka za hlavným pancierovým pásom...
U Yamato je hlavný bočný pancier prakticky jedinou ochranou životne dôležitých častí...
Z tohoto pohľadu je pancierovanie Bismarcku efektívnejšie pri ochrane dôležitých častí lode ako u Yamato či KGV...
Yamato:
Veľmi odvážne tvrdenie...na základe čoho podložené?komisař píše: Během druhé světové války se v téměř všech zúčastněných zemích vypracovávaly plány na jejich vlastní bitevní lodě třídy „Super“. Jedná se o lodě, které z jakéhokoliv důvodu - obvykle mnohem naléhavější válečné programy - byly navrženy, ale nikdy postaveny. Byly to třídy Montana (USA), Lion (Velká Británie), "H" (Německo), a Sovyetskiy Soyuz (SSSR). Nicméně, žádný z těchto lodí s možnou výjimkou třídy Montana, by se nemohly postavit v přímém souboji proti Yamato a Musashi, i kdyby byly postaveny.
Samozrejme máš pravdu, napísal som len, že je to zaujímavé nie dobré alebo zlé . King George V mal síce za hlavným pancierovým pásom už len protitorpédovú prepážku, na druhú stranu tento pás bol výrazne hrubší a taktiež sa britský CA (cemented armor) považoval za najkvalitnejší pancier obdobia WW2, čiže bol nadradený aj nemeckému KC n/A.
. King George V mal síce za hlavným pancierovým pásom už len protitorpédovú prepážku, na druhú stranu tento pás bol výrazne hrubší a taktiež sa britský CA (cemented armor) považoval za najkvalitnejší pancier obdobia WW2, čiže bol nadradený aj nemeckému KC n/A.Prúšvih KGV bol ten že jeho delá boli schopné ohroziť Bismarcka z podstatne menšej vzdialenosti ako naopak...sahidko píše:Samozrejme máš pravdu, napísal som len, že je to zaujímavé nie dobré alebo zlé
samotné rozdiely v kvalite panciera neboli závratné
Sk: Nemůžu ti konkurovat ve znalosti bitevních lodí, ale nedalo mi a zkusil jsem si to spočítat. Bráno čistě geometricky, při úhlu dopadu projektilu 25° (odpovídá vzdálenosti cca.25km):
Nutno vzít ještě v potaz, že více tenkých pancířů nemá takovou rezistenci jako jeden silný (možná se ale mýlím).
Je ale pravda že na menší vzdálenosti vychází Bismarck o něco lépe.
Nutno vzít ještě v potaz, že více tenkých pancířů nemá takovou rezistenci jako jeden silný (možná se ale mýlím).
Je ale pravda že na menší vzdálenosti vychází Bismarck o něco lépe.
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
z hlediska prubojnosti asi ne (taky by mne zajimala odpoved), na druhou stranu jak jsem cetl co Komisar linkoval, bylo dost cast podobne jako u tanku ze projektil neproniknul ale vytrhal fragmenty pancire nebo proletel ale fragmentoval sam. V takovem pripade je nekolik platu s velkou mezerou jiste lepsi reseni.Nutno vzít ještě v potaz, že více tenkých pancířů nemá takovou rezistenci jako jeden silný (možná se ale mýlím).
Súboj na 25+ km bol zriedkavý...skus to spočítať pri vzdialenostiach 20,15,10 a 5 kmPetrz píše:Sk: Nemůžu ti konkurovat ve znalosti bitevních lodí, ale nedalo mi a zkusil jsem si to spočítat. Bráno čistě geometricky, při úhlu dopadu projektilu 25° (odpovídá vzdálenosti cca.25km):
Nutno vzít ještě v potaz, že více tenkých pancířů nemá takovou rezistenci jako jeden silný (možná se ale mýlím).
Je ale pravda že na menší vzdálenosti vychází Bismarck o něco lépe.
Máš pravdu, povolil spoj mezi hlavním pancířem a protitorpédovou přepážkou jejíž horní hranu výbuch hodně zdeformoval. Nešlo ale o svar nýbrž o šroubovaný spoj (nebo nýtovaný, teď nemám šanci dostat se k monografii Yamata od Januzse Skulského). Obě desky byly našroubovány (nanýtovány) na ocelové úhelníky, ono provařit tak hlubokou spáru by asi byla dost makačka nehledě na případné opravy. Ale díra jak říkám "na kamion" tam byla.Ta Yamato doplatila na nedostatečnosu pevnost sváru na styku 200 mm a hlavního 410 mm pancíře. Tudíž pancíř nebyl "probořen", ale normálně praskl svár a ta voda jím natekla.
K tomu tvému obrázku. Hypoteticky, pokud by KGV a Rodney zahájily bitvu na vzdálenost svého maximálního dostřelu (necelých 35 km) tak by granáty dopadaly pod úhlem více než 50° a to už opravdu není o pancéřování boků. A co se týká pancéřování palub tak tady Bismarck vychází hodně podprůměrně. To že Němci preferovali boj na krátkou a střední vzdálenost a tomu přizpůsobovali své lodě ještě neznamená že to tak bylo všeobecně. Co vím tak britská a americká škola se v meziválečném období zaměřovaly spíše na nácvik boje na vzdálenosti střední až velké.Petrz píše:....nedalo mi a zkusil jsem si to spočítat. Bráno čistě geometricky, při úhlu dopadu projektilu 25° (odpovídá vzdálenosti cca.25km):
Ještě poznámka k pancéřování ocelí Wotan. Běžně se uvádí že Wh, případně Kc n/A byly o zhruba 40 % odolnější, ale proti čemu? Snaživí zastánci Bismarcka a německého námořnictva všeobecně se toho chopili a prezentují tento skok jako kvalitativní výhodu proti konkurenčním pancířům. Jenomže těch 40 % je nárůst proti starším pancířům společnosti Krupp, čili proti materiálu jímž byla pancéřována například třída Kaiser nebo Bayern. A protože ani konkurence neusnula na vavřínech tak byly i jejich materiály řádově odolnější proti těm z období WWI. Takže hlášky typu "300 mm německého pancíře je stejně odolných jako 400 nebo 500 mm britského/amerického" jsou spíš jako dobrý vtip a berná mince pro laiky. Až se dostanu k té části literatury kterou mám na HDD (chcípl mi starý počítač takže si ta data stáhnout do nového) mrknu se na ty tvrzené materiály ale mám dojem že jako parametrově nejlepší vycházel italský pancíř.
Jinak bych stejně jako sahidko doporučil tuto stránku http://www.combinedfleet.com/baddest.htm#armor . To srovnání tříd je opravdu zajímavé a například Bismarck z něj vychází dost špatně.
Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Winston Leonard Spencer-Churchill
Bismarck mal paluby pancierované dostatočne...v drtivej väčšine prípadov boj prebiehal na vzdialenosť pod 20.000 m kedy granáty dopadali pod malými uhlami a nemali dostatočnú prieraznosť horizontálneho panciera...Bolo by neefektévne plytvať pancierom na paluby ak pravdepodobnosť, že boj bude prebiehať na vačšiu vzdialenosť bola malá...Scrat píše:K tomu tvému obrázku. Hypoteticky, pokud by KGV a Rodney zahájily bitvu na vzdálenost svého maximálního dostřelu (necelých 35 km) tak by granáty dopadaly pod úhlem více než 50° a to už opravdu není o pancéřování boků. A co se týká pancéřování palub tak tady Bismarck vychází hodně podprůměrně. To že Němci preferovali boj na krátkou a střední vzdálenost a tomu přizpůsobovali své lodě ještě neznamená že to tak bylo všeobecně. Co vím tak britská a americká škola se v meziválečném období zaměřovaly spíše na nácvik boje na vzdálenosti střední až velké.
V prípade, že by britské lode strielali na max dostrel tak by pravdepodobne netrafili zhola nič...už i tak bola britská strelba veľmi nepresná na to, že KGV a Rodney sa priblížili len na pár kilometrov k bezbrannému Bismarcku...
no tak to je hoooodne zjednodušené porovnanie na úrovni domácej úlohy ZŠ...Jinak bych stejně jako sahidko doporučil tuto stránku http://www.combinedfleet.com/baddest.htm#armor . To srovnání tříd je opravdu zajímavé a například Bismarck z něj vychází dost špatně.
Scrat
Myslíš? Pokud víš o nějakém jiném, stejně komplexním tak sem s ním. Mám ale dojem že je to "hoooodne zjednodušené porovnanie" protože z něj ta tvá modla vychází tak průměrná.no tak to je hoooodne zjednodušené porovnanie na úrovni domácej úlohy ZŠ...
A říká ti něco termín "hypoteticky"? Tak jsem totiž tu myšlenku uvedl. Ale jinak ano máš pravdu, je neefektivní plýtvat pancířem na paluby lodí. Zvláště pokud předcházející potopenou německou bitevní loď poslaly na dno bombardéry. V době těžkých protipancéřových pum je to fakt zbytečné.
A ano britská střelba byla velmi nepřesná, na rozdíl od "vražedně přesné" německé. Čím to tedy je že německá loď skončila na dně (i kdyby byla bezprostřední příčina potopení jakákoliv) zatímco ti "britští lempli se domů vrátili bez škrábnutí. Že by Němci plánovali výlet do Anglie a bylo jim blbé tam připlout na Bismarcku?
Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Winston Leonard Spencer-Churchill
Hej ten rebríček je trošku zjednodušujúci, ale na úvod pre asiju podľa mňa stačí...kto chce niečo viacej odporúčam niekoľkokrát spomínaný článok Nathana Okuna Armor protection of KM Bismarck, kde sa ale venuje aj iným triedam bitevných lodí.
Bismarck mal vo finálnom boji problémy s mierením, keďže hneď jedna z prvých rán mu vyradila hlavný zameriavač. Ináč v knižke Naval firepower, ktorej náhľad je aj na books.google sa hovorí, že Nemcom sa síce daril "straddle" úvodnými salvami, v ďalších minutách však presnosť povážlivo klesla. Jeden z britských veliteľov to komentoval slovami: okrem úvodnej akcie bola nepriateľská streľba výrazne zlá.
Bismarck mal vo finálnom boji problémy s mierením, keďže hneď jedna z prvých rán mu vyradila hlavný zameriavač. Ináč v knižke Naval firepower, ktorej náhľad je aj na books.google sa hovorí, že Nemcom sa síce daril "straddle" úvodnými salvami, v ďalších minutách však presnosť povážlivo klesla. Jeden z britských veliteľov to komentoval slovami: okrem úvodnej akcie bola nepriateľská streľba výrazne zlá.
bombám, ktoré potopili Tirpitz by neodolal pancier ani Yamata či inej bitevnej lode...proti bežným bombám (do 500kg) bol pancier triedy Bismarck dostatočný...dokonca ani 1600lb AP bomby nespôsobili smrtelné škody...Scrat píše:Myslíš? Pokud víš o nějakém jiném, stejně komplexním tak sem s ním. Mám ale dojem že je to "hoooodne zjednodušené porovnanie" protože z něj ta tvá modla vychází tak průměrná.no tak to je hoooodne zjednodušené porovnanie na úrovni domácej úlohy ZŠ...
A říká ti něco termín "hypoteticky"? Tak jsem totiž tu myšlenku uvedl. Ale jinak ano máš pravdu, je neefektivní plýtvat pancířem na paluby lodí. Zvláště pokud předcházející potopenou německou bitevní loď poslaly na dno bombardéry. V době těžkých protipancéřových pum je to fakt zbytečné.
čo sa týka toho porovnania bitevných lodí tak má tam viacero nepresných údajov resp. vzájomne neporovnateľných údajov...napr.
- rýchlosť...kým u niektorých lodí je uvedená rýchlosť dosiahnutá maximálne pri testoch, tak napr. u Bismarcku uvedených 30 uzlov bola jeho reálne dosiahnutá rýchlosť na nie zrovna pokojnom mori a pri vysokom výtlaku...
- systém riadenia streľby...u Bismarku uvedený radar z ktorým vstupil do služby, u tejto triedy bolo neskor radarové vybavenie vylepšené a nemci skušali taktiež zameriavanie radarom...v boji samozrejme nevyskušané z pochopiteľných dôvodov...
- pancierová ochrana...asi najkontroverznejšia časť...neporovnáva Belt armor index...imunity zone počíta len z hlavneho bočného pancieru...samozrejme že mu tak víde ochrana napr. Iowy lepšia oproti Bismarku pretože nezohľadnuje pancier za hlavným bočným pásom...práve ten však u Bismarcku je schopný zabrániť škodám v životne dôležitých častiach lode...
atd atd...
Niekde som už rozoberal hypotezu prečo nemecká paľba z Bismarcku bola v záverečnom boji neefektívna...príčin mohlo (a bolo) viacero...A ano britská střelba byla velmi nepřesná, na rozdíl od "vražedně přesné" německé. Čím to tedy je že německá loď skončila na dně (i kdyby byla bezprostřední příčina potopení jakákoliv) zatímco ti "britští lempli se domů vrátili bez škrábnutí. Že by Němci plánovali výlet do Anglie a bylo jim blbé tam připlout na Bismarcku?
Scrat
- ťažko ovládateľná loď - nepredvídateľné manévre sťažujúce odhad
- v prvej fáze boja približovanie pod uhlom kedy boli schopné strieľať len predné veže...menej granátov = menšia pravdepodobnosť zásahu a hlavne podstatne ťahšie zarámovanie cieľa pri obmedzenom "feedbacku" (dopadoch granátov a následných korekcií)
- skoré vyradenie centrálneho riadenia paľby...lokálne riadenie paľby z jednotlivých veží je vždy menej efektívne...
btw...isto si už počul Toveyho výrok v zmysle "plujte blíž nevidím dosť zásahú"...
No zkusil jsem to pro 15km (úhel dopadu 10°) a máš pravdu Bismark vychází výrazně lépe.(ochrana mi geometricky vychází nad 800mm)Súboj na 25+ km bol zriedkavý...skus to spočítať pri vzdialenostiach 20,15,10 a 5 km
Otázkou je zdali Yamato nebyl konstruován pro palbu nad 20 km repskt. pro převahu nad tehdejšími standard. loděmi (nevím, o lodě se zajímám poslední týden co je tu tohle téma, nicméně tvar a rozložení síly pancéřování i ráže a počet děl by tomu odpovídal)
No podle mne se bude střela při probíjení např. jednoho 200mm více deformovat než při dvou 100mm. Ale budu si to muset nějak hlouběji odůvodnit.z hlediska prubojnosti asi ne (taky by mne zajimala odpoved)
V tom s tebou souhlasím.na druhou stranu jak jsem cetl co Komisar linkoval, bylo dost cast podobne jako u tanku ze projektil neproniknul ale vytrhal fragmenty pancire nebo proletel ale fragmentoval sam. V takovem pripade je nekolik platu s velkou mezerou jiste lepsi reseni.
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
záleži na vzdialenosti medzi panciermi a pomere hrúbka:kaliber.Petrz píše:No podle mne se bude střela při probíjení např. jednoho 200mm více deformovat než při dvou 100mm. Ale budu si to muset nějak hlouběji odůvodnit.z hlediska prubojnosti asi ne (taky by mne zajimala odpoved)
Rozhodnutie, kedy to je a kedy nie je výhodné by si vyžadovalo podrobnú analýzu a zrejme aj výpočet
- Na prvom pancieri stratí strela makarovovu čapicu a jej hrot sa zdeformuje. Do druhého pancieru teda vniká v podstatne horšom stave - a čaká ju neporučený plát. Pri šikmom dopade môže uviaznuť "medzi" panciermi.
- Často sa ale uvádza, z hľadiska pevnosti je jedna vrstva výhodnejšia ako dve polovičné
- Pri prenikaní hrubým plátom sa dopadová energia vynakladá na deformáciu celej hrúbky pancieru, pričom ale v rôznych fázach vnikania strely do pancieru je relatívna energia potrebná pre vniknutie o jednotkovú vzdialenosť rôzne, v závislosti na hlavnom mechanizme prieniku.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова