Pár dokumentů ke konečnému řešení židovské otázky
Napsal: 14/11/2011, 00:09
Toto vlákno tak není věnováno diskusi o holocaustu, ale pouze shromaždištěm dokumentů, textů a odkazů. Proto prosím...zdržte se případné diskuse.
Také bych se prosil vyvarovat zpochybňování jednotlivých dokumentů, přestože čas od času na to člověk narazí. Nicméně pokud bychom to hnali do extrémů, tak se samozřejmě dá zpochybnit vše, včetně naší existence (viz. Matrix, neboli princip Platónovi jeskyně).
V poslední době jsem opakovaně narazil na dotazy, které ve svém znění vyznívají jako zpochybňování Holocaustu. Abych neztrácel čas nějakým konkrétném vysvětlováním, tak jsem si říkal, že bude lepší, dát sem pár dokumentů které se tedy otázky týkají a ať sám čtenář posoudí jejich zaujatost vůči Židům. Sám za sebe pak můžu říct, že je nad slunce jasné, jaký osud byl Židům v hlavých předních německýc vůdců připravován. A pro ty, kteří mají i nadále pochybnost...měli by si dohledat i ty dokumenty, které se týkají osudu, který měl být připraven i obyvatelů Čech a Moravy. Tito pochybovači by si pak měli uvědomit, že v případě jiného válečného výsledku, by zde většina z nich nebyla, protože by skončila stejně jako šest miliónů Židů ve vyhlazovacích táborech. Takže pokud ty (prosím berte to jako obecné oslovení, nikoliv na nějakou konkrétní osobu) ...s hlavou oholenou jak koleno, máš např. hnědé oči a křivej nos...můžeš téměř s jistotou zapomenout na to, že by jsi mohl být postaven na stejnou úroveň s čistou arijskou krví. Prostě...skončil by jsi ty "vole" pod drnem a své "náckovské" řeči by jsi nemohl hlásat!
Dopis Adolfa Hitlera Karlu Mayerovi o postoji Němců k Židům, 16. září 1919
Tento dopis napsal Adolf Hitler ještě jako voják v Mnichově na žádost svého představeného Karla Mayera. Publikováno v: Werner Maser (ed.): Hitlers Briefe und Notizen. Sein Weltbild in handschriftlichen Dokumenten, Econ-Verlag, Düsseldorf-Wien 1973, pp. 223-226. V českém překladu ponecháváme některé zvláštnosti Hitlerova vyjadřování a snažíme se zachovat komplikovaný a kostrbatý charakter jeho vyjadřování.
Jestliže se nebezpečí, které dnes představuje židovstvo pro náš národ, projevuje v nepopiratelném odporu velké části našeho národa, pak většinou nelze hledat příčinu tohoto odporu v jasném rozpoznání vědomě nebo nevědomě plánovitého, zhoubného působení Židů jako celku na náš národ, nýbrž (tento odpor) vzniká většinou prostřednictvím osobního styku pod dojmem, který zanechává Žid jako jednotlivec a který je téměř vždy nepříznivý. Tím získává antisemitismus příliš lehce charakter pouhého emocionálního vjemu [v originálu: Gefühlserscheinung]. Ale to není správné. Antisemitismus jako politické hnutí nesmí a nemůže být určován momenty pocitů, nýbrž pochopením faktů. Fakta jsou ale následující:
Především je židovství bez pochyby rasou a nikoliv náboženským společenstvím. A Žid sám se nikdy neoznačuje za židovského Němce, židovského Poláka nebo třeba židovského Američana, nýbrž vždy za německého, polského či amerického Žida. Ještě nikdy žádný Žid nepřejal od cizích národů, v jejichž středu žil, o moc víc než jen jazyk. A tak málo, jako se Němec, který je ve Francii nucen používat francouzský jazyk, v Itálii italský, v Číně čínský, stává Francouzem, Italem nebo Číňanem, tak málo lze Žida, který prostě jen žije mezi námi a je tak donucen používat německý jazyk, proto nazývat Němcem. Navíc mojžíšská víra sama nemůže být, ať je její význam pro zachování této rasy jak chce velký, výlučně směrodatná pro otázku, zda je někdo Žid či Nežid. Sotva existuje rasa, jejíž příslušníci by bez výjimky vyznávali jediné určité náboženství.
Tisíciletým incestem, páchaným často v nejužším okruhu, si obecně Žid uchoval svou rasu a její zvláštní rysy ostřeji, než mnohé z národů, mezi nimiž žije. A výsledkem toho je, že mezi námi žije neněmecká cizí rasa, která není ochotná a schopná obětovat svou rasovou osobitost, potlačit své vlastní cítění, myšlení a snažení a která přesto má politicky všechna práva jako my sami. Pohybuje-li se cítění Žida v čistě materiální oblasti, pak jeho myšlení a snažení o to víc. Tanec kolem zlatého telete se stává nemilosrdným bojem o všechny ty statky, které podle našeho vnitřního pocitu nejsou ty nejvyšší a nepatří k těm, o které bychom měli na této zemi nejvíce usilovat.
Hodnota jednotlivce už není určována jeho charakterem, významem jeho činnosti pro celek, nýbrž výlučně velikostí jeho majetku, jeho penězi.
Velikost národa už nemá být měřena sumou jeho mravních a duchovních sil, nýbrž pouze bohatstvím jeho materiálních statků.
Z tohoto cítění vyplývá ono myšlení a usilování o peníze a moc, která je chrání, činící Žida bezohledným ve výběru prostředků, nemilosrdným v jejich použití k tomuto účelu. Skuhrá v autokraticky řízeném státu o přízeň majestátu vládce a jako pijavice ji zneužívá na jeho národech.
Usiluje v demokracii o přízeň masy, plazí se před majestátem lidu a přitom zná jen majestát peněz.
Ničí charakter vládce patolízalským pochlebováním, národní hrdost, sílu národa posměchem a nestydatou výchovou k neřesti. Jeho prostředkem k boji je ono veřejné mínění, které není vyjadřováno prostřednictvím tisku, ale které je jím vedeno a falšováno. Jeho moc je mocí peněz, které se lopotí ve formě úroku v jeho rukách - a nekonečně se množí a národům tak vnucují ono nejnebezpečnější jho, že kvůli jeho počátečnímu zlatavému třpytu mohou jen velmi těžce rozpoznat pozdější smutné následky. Vše, co člověka vede k tomu, aby usiloval o vyšší hodnoty, ať už náboženství, socialismus, demokracii, to vše je mu jen prostředkem k uspokojení touhy po penězích a po moci.
Jeho působení se ve svém důsledku stává rasovou tuberkulózou národů.
A z toho vyplývá následující: Antisemitismus z čistě pocitových důvodů se nakonec projeví ve formě pogromů. Antisemitismus rozumu však musí vést k plánovitému zákonnému potření a odstranění výsad Žida, které má na rozdíl od ostatních mezi námi žijících cizinců (cizinecké zákonodárství). Jeho posledním cílem však musí být nezvratně naprosté odstranění Židů. Obého je však schopná pouze vláda národní síly a nikoliv vláda národní bezmoci.
Republika v Německu vděčí svému zrození nikoliv jednotné národní vůli našeho lidu, nýbrž chytrému zužitkování řady okolností, které se projevovaly hlubokou všeobecnou nespokojeností. Tyto okolnosti však nebyly odvislé od státního uspořádání a jsou platné.
Dokonce ještě víc než dříve. A tak přece jen velká část našeho národa poznává, že nikoliv pozměněná státní forma jako taková může změnit a zlepšit naši situaci, nýbrž pouze znovuzrození mravních a duchovních sil našeho národa.
A toto znovuzrození nemůže být podníceno státním vedením nezodpovědných majorit pod vlivem jistých stranických dogmat, nezodpovědného tisku, frázemi a hesly mezinárodního ražení, nýbrž bezohledným nasazením národnostně smýšlejících vůdčích osobností s vnitřním pocitem zodpovědnosti.
Tato skutečnost však bere republice vnitřní podporu v první řadě tak potřebných duchovních sil národa. A tak jsou dnešní vůdci státu nuceni hledat podporu u těch, kteří výhradně využívali a využívají nového uspořádání poměrů v Německu a kteří přece z tohoto důvodu byli i hnací silou revoluce, Židů. Bez ohledu na nebezpečí židovstva, které jistě rozpoznali i dnešní vůdcové (dokladem toho jsou různé výroky toho času vedoucích osobností), jsou nuceni přijímat podporu, kterou jim kvůli vlastnímu prospěchu Židé ochotně poskytují, a tím jim prokazovat i protislužby. A tato protislužba nespočívá pouze v každé možné podpoře židovstva vůbec, nýbrž především v tom, že brání podvedenému národu bojovat proti těm, kteří jej podvedli, a podkopává antisemitské hnutí.
S veškerou úctou Adolf Hitler
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Program NSDAP
24. února 1920
Program Německé strany práce je časovým programem. Její vůdcové odmítají po dosažení cílů, vytčených tímto programem, určovat nové cíle, a to pouze za účelem umožnit na základě uměle vystupňované nespokojenosti mas další existenci strany.
1. Požadujeme na základě práva sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa.
2. Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení mírových smluv z Versailles a St. Germain.
3. Požadujeme zemi a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva.
4. Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovcem je pouze ten, kdo je německé krve, bez ohledu na vyznání. Žádný Žid nemůže proto být soukmenovcem.
5. Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům.
6. Právo rozhodovat o řízení státu a jeho zákonech může příslušet pouze státním občanům. Proto požadujeme, aby každý veřejný úřad, lhostejno jaký, ať již v Říši, zemi nebo obci, byl vykonáván pouze státními občany.
Bojujeme proti zkorumpovanému parlamentnímu hospodářství a obsazování úřadů pouze podle potřeby stran, bez ohledu na charakter a schopnosti uchazeče.
7. Požadujeme, aby se stát zavázal v první řadě zajistit možnosti výdělku a životní perspektivy státních občanů. Pokud není možné uživit všechny příslušníky státu, je nutno vykázat z Říše příslušníky cizích národů (ty, kteří nejsou státními občany).
8. Je třeba zabránit každé další imigraci ne-Němců. Požadujeme, aby všichni ne-Němci, kteří se přistěhovali do Německa po 2. srpnu 1914, byli ihned přinuceni opustit Říši.
9. Všichni občané státu musí mít stejná práva a povinnosti.
10. První povinností každého občana státu musí být [produktivní] duševní nebo tělesná práce. Činnost jednotlivce nesmí ohrožovat zájmy celku, nýbrž se musí dít v rámci celku a ku prospěchu všech.
Proto požadujeme:
11. Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby.
12. S ohledem na nesmírné oběti na majetku a krvi, které požaduje každá válka na svém lidu, musí být osobní válečné obohacování označeno jako zločin proti národu. Proto požadujeme restituci válečných zisků, a to beze zbytku.
13. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků).
14. Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků.
15. Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany.
16. Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím.
17. Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.
18. Požadujeme nemilosrdný boj proti těm, kteří svou činností poškozují společné zájmy. Sprosté zločince, lichváře, šmelináře a jim podobné je třeba potrestat smrtí, a to bez ohledu na jejich vyznání a rasu.
19. Žádáme, aby bylo římské právo, sloužící materialistickému světovému názoru, nahrazeno německým obecným právem.
20. Aby bylo každému schopnému a pilnému Němci umožněno dosáhnout vyššího vzdělání a tím také vedoucího postavení, musí se stát postarat o důkladné budování naší lidově-vzdělávací soustavy. Učební osnovy všech vzdělávacích zařízení je třeba přizpůsobit potřebám praktického života. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Požadujeme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.
21. Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona, větší podporou všech spolků, které se zabývají fyzickou výchovou mládeže.
22. Požadujeme odstranění žoldnéřského vojska a vytvoření lidové armády.
23. Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiřování v tisku.
Pro vytvoření německého tisku, požadujeme, aby:
1. všichni spisovatelé a spolupracovníci novin, které vycházejí v německém jazyce, museli být soukmenovci,
2. vydávání neněmeckých novin podléhalo výslovnému povolení státu. Tyto noviny nesmí být tištěny v německém jazyce,
3. bylo ne-Němcům zákonem zakázáno finančně se podílet na vydávání německých novin nebo je ovlivňovat. Jako trest za takový přestupek požadujeme takový novinářský podnik zavřít a ne-Němce, kteří se na něm podíleli, okamžitě vykázat z Říše.
Noviny, které by se prohřešily proti obecnému zájmu, je třeba zakázat. Požadujeme zákonný boj proti takovému uměleckému nebo literárnímu směru, který působí na život našeho lidu rozkladným vlivem, a uzavření všech institucí, které se prohřešily proti výše uvedeným požadavkům.
24. Požadujeme svobodu všech církevních vyznání ve státě, pokud tato neohrožují jeho existenci nebo se neprohřešují proti mravnosti a morálce germánské rasy.
Strana jako taková zastává stanovisko pozitivního křesťanství, ale neváže se na určité vyznání. Bojuje proti židovsko-materialistickému duchu v nás a mimo nás a je přesvědčena, že trvalé ozdravení našeho lidu se může dít pouze zevnitř na základě:
Obecný zájem stojí před zájmem jednotlivce.
25. Pro splnění všech těchto požadavků požadujeme: vytvoření silné centrální moci Říše, bezpodmínečnou autoritu politického ústředního parlamentu nad celou Říší a jejími organizacemi obecně.
Vytvoření stavovských a profesních komor za účelem provádění rámcových zákonů, vydaných státem, v jednotlivých spolkových státech.
Vůdcové strany slibují, že budou bezohledně postupovat s cílem realizace předešlých bodů, a to v případě nutnosti i s nasazením vlastních životů.
Mnichov, 24. února 1920
Převzato z: Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 28-31.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podčlověk
Propaganda Hlavního úřadu SS
[...] Tak jako noc je protikladem dne, jako jsou věčnými nepřáteli světlo a stín - tak je největším nepřítelem člověka, ovládajícího Zemi, člověk sám.
Podčlověk - onen biologicky zdánlivě stejně utvářený výtvor přírody, který má ruce, nohy a určitý druh mozku, oči a ústa, je ve skutečnosti jiným, strašným stvořením, je pouze pokusem o vytvoření člověka, vybaveným rysy, podobnými člověku. Duševně a duchovně ale stojí níže než kterékoliv zvíře. V nitru tohoto člověka panuje strašný chaos divokých, nezvladatelných vášní: nepojmenovatelná vůle ničit, nejprimitivnější žádosti, nezakrytelná sprostota.
Podčlověk - jinak nic!
Neboť není vše stejné, co nosí lidský obličej. - Běda tomu, kdo na to zapomene!
Všechna velká díla, myšlenky a umění, která tato země nosí, byla vymyšlena, stvořena a vykonána člověkem, byl to člověk, jenž přemýšlel a vynalézal. Pro něj existoval jen jeden cíl: pozvednout se na vyšší úroveň bytí, dotvořit to, co je nedostatečné, nahradit nedokonalé lepším.
Tak se vyvíjela kultura.
Tak vznikl pluh, nástroje, dům.
Tak se člověk stal tvorem společenským, tak vznikla rodina, národ, stát. Tak se stal člověk dobrým a velkým. Tak daleko překonal všechna živá stvoření.
Tak se stal tvorem nejbližším Bohu!
Byl zde však také podčlověk, který nenáviděl dílo toho druhého. Zuřivě proti němu vystupoval, tajně jako zloděj, veřejně jako rouhač - jako vrah. Sdružoval se se sobě podobnými.
Bestie volala bestii. -
Podčlověk nikdy nezachoval mír, nikdy nedal pokoj, protože potřeboval polotmu a chaos.
Hrozil se světla kulturního pokroku.
Potřeboval ke svému zachování bahno, jeskyni, ale nikdy sluneční světlo. -
A toto podsvětí, sídlo podlidí, nalezlo svého vůdce: věčného Žida! [...]
Der Reichsführer SS, SS-Hauptamt (ed.): Der Untermensch, Berlin [1935]
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 280-281.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německá fyzika
Ze spisu nositele Nobelovy ceny, prof. Philippa Leonarda
Německá fyzika? zeptáte se. - Byl bych mohl říci také arijská fyzika nebo fyzika nordického člověka. Fyzika těch, kteří zkoumají skutečnost, fyzika hledačů pravdy, fyzika těch, kteří založili přírodní vědy. - Věda ale je a zůstane mezinárodní! chtěli byste mi odpovědět. To je ale zásadní omyl. Ve skutečnosti věda, stejně jako všechno, co vytvořili lidé, závisí na rase a na krvi. Dojem mezinárodnosti může vzniknout tehdy, pokud ze všeobecné platnosti poznatků přírodních věd neprávem odvozujeme jejich společný původ, nebo pokud přehlédneme, že národy nejrůznějších zemí, které pěstovaly vědu stejného nebo příbuzného druhu jako německý národ, to mohly učinit jenom proto a v takové míře, v jaké patří nebo také patřily k převážně nordické rasové směsi. Národy jiných rasových směsí přistupují k pěstování vědy jiným způsobem.
[...]
Volk im Werden. Heft 7, Sonderheft der Heidelberger Studentenschaft zum 550-jährigen Universitätsjubiläum, Leipzig 1936, s. 414.
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 98.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Židé - rasová směs parazitního druhu
Úryvek z německé učebnice biologie
Pro velká nebezpečí, která vyplývají z nepříznivého míšení ras, znají dějiny národů jeden nadmíru odstrašující příklad: židovský národ. Je to rasově nejvíce smíšený národ na zemi. [...]. To nadmíru neharmonické v židovské rasové směsi se projevuje také v četnosti určitých nemocí mezi Židy. Známý je poměrně častý výskyt ploché nohy. Onemocnění cukrovkou se u Židů vyskytuje v průměru čtyřikrát tak často jako u ostatních národů. Velmi příznačná je také velká četnost duševních nemocí. Odpudivost židovského národa tkví přece spíše v oblasti duševní či duchovní než tělesné. Židovský národ totiž převážně vznikl z toho nejhoršího výběru městských kramářů a lichvářů z Orientu, kteří se pochybnými prostředky všude pokoušeli získat vliv, aby si podmanili výsledky poctivé práce [nežidů]. Podstatnými rysy jejich charakteru jsou lstivost, tělesná a duchovní nečistotnost, krutost, ziskuchtivost, odpor vůči tělesné práci - zvláště vůči povolání rolníka a vojáka [...].
Erich Mayer, Karl Zimmermann: Lebenskunde. Lesebuch der Biologie für Höhere Schulen, Band 3 (Klasse5) [Nauka o životě, čítanka biologie pro vyšší školy, svazek 3 (5 třída)], b. d., Erfurt, s. 164.
Převzato z: Stadtarchiv Bochum: Vom Boykott bis zur Vernichtung. Leben, Verfolgung, Vertreibung und Vernichtung der Juden in Bochum und Wattenscheid, 1933-1945, Klartext, Essen 2002, s. 136.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německo patří Němcům
Úryvek z německé učebnice dějepisu, 1939
Německo patří Němcům. Nejhlubším smyslem narodně socialistické revoluce je vznik německého národa: jde o to, udržet a posílit sílu německého lidu, ozdravit ji a zvětšit. Na žádný národ světa se již není možno dívat jako na čistou rasu. Také v německém národu existují pozůstatky různých ras z dávných dob [...]. Znordičtění našeho národa je cílem uvědomělé rasové péče Říše, abychom zvrátili odnordičtění mnoha částí národa, ke kterému došlo v důsledku urbanizace a industrializace. Toto znordičtění je zároveň výchovou k nordickému chování, to znamená vnitřní orientaci Němců na hrdinský a tvůrčí předobraz nordického člověka. Přes nepatrný početní podíl Židů na německém obyvatelstvu (asi 1,5%) se židovský duch v Německu v posledních desetiletích prosazoval osudnou měrou. Vydáním Zákona o obnovení úředního stavu ze 7. dubna 1933 bylo umožněno penzionovat úředníky nearijského původu. Také příslušníci svobodných povolání, jako jsou právní zástupci, lékaři, spisovatelé aj., musejí nadále prokazovat arijský původ až po oboje prarodiče. Vyšší školy a univerzity smějí přijímat jenom tolik židovských žáků, kolik odpovídá setinovému podílu Židů na celkovém německém obyvatelstvu. Nejrozhodnější kroky k udržení rasové čistoty německého národa byly učiněny v roce 1935 vydáním Norimberských zákonů.
Volk und Führer. Deutsche Geschichte für Schulen. Ausgabe für Oberschulen und Gymnasien, Klasse 5 [Národ a Vůdce. Německé dějiny pro školy. Vydání pro střední školy a gymnázia, 5. třída]. Hrsg. von Dietrich Klagges, Frankfurt/M 1939, s. 231f.
Převzato z: Stadtarchiv Bochum: Vom Boykott bis zur Vernichtung. Leben, Verfolgung, Vertreibung und Vernichtung der Juden in Bochum und Wattenscheid, 1933-1945, Klartext, Essen 2002, s. 137-8.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Parazité lidstva
Propaganda Hlavního úřadu SS
[...] Jako zvláště zavrženíhodný se v Evropě ukázal být rozkladný vliv rasového míšení se Židy. Tito parazité lidstva se až po dnešní den dokázali vyhnout úplnému smíšení s hostitelskými národy. [...]
Kromě toho zvláštní nebezpečí tkvělo v tom, že židovstvo začalo všemi prostředky duchovního rozkladu systematicky nahlodávat uvědomělé jednání a myšlení národů, aby se jeho pomocí všude politicky a hospodářsky vyšvihlo do pozice pánů. K tomu ještě přistoupil fakt, že k rasovému míšení docházelo převážně v duchovně vůdčích vrstvách evropských národů. Židé zesměšňovali každý pravý cit a veškerá jejich propaganda byla vědomě zaměřena na vnitřní nahlodání a roztříštění národních útvarů. Důsledky této infekce, dlouhodobě působící před rokem 1933, jsou u různých národů patrny podnes. Bylo zapotřebí namáhavé práce, aby byly vymýceny i poslední stopy tohoto zamoření a Evropa byla vrácena na svou přirozenou a jedině správnou životní dráhu.
Řešení židovské otázky se proto stalo životně důležitou otázkou evropských národů, která přesahuje hranice Říše. [...]
SS-Hauptamt: Lehrplan für die weltanschauliche Erziehung in der SS und Polizei, místo a rok vydání neuvedeno, s. 77
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 281
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Protipól nordického člověka
Úryvek z frontových novin
[...] Žid je protipólem nordického člověka, arcinepřítelem každého svobodného národa. Proti pořádkumilovnému a hodnoty vytvářejícímu vůdčímu principu germánstva staví Žid kramářský mocenský princip.
Proti tvůrčímu a budovatelskému světovému názoru národního socialismu s jeho idealistickými cíli je u bolševiků a liberálních anglosaských demokracií postaven jako světový židovský názor materialismus a individualismus.
Tato válka - viděna v celé její konečné hloubce - je bojem židovstva proti osvobození arijského lidstva z duchovní a materiální podřízenosti světovému židovstvu, zatímco na straně Německa se jedná o boj za osvobození a zachování lidstva proti všem pokusům o židovskou světovládu. Jako takovýto boj musí tato válka ve své konečné zákonitosti vstoupit do našeho historického povědomí. Není pouze válečným střetnutím dvou protikladných světů jako takových, nýbrž posledním válečným střetnutím nadčasového zápasu, ve kterém je od světa požadováno, aby se konečně rozhodnul mezi tisíciletým židovským úsilím o nadvládu nad světem a tvůrčím životem arijské rasy v přítomnosti a budoucnosti. [...]
Adler im Süden (frontové noviny německé Luftwaffe v Itálii), č. 471, 26. srpna 1944, s. 3.
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 281-2.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výňatky z projevu Heinricha Himmlera k župním vedoucím, proneseného 6. října 1943 v Poznani
(...) V tomto prostředí a nejužším okruhu přátel se můžu zmínit o otázce, kterou jste vy, mí straničtí kolegové, považovali za samozřejmou, která se ale stala nejtěžší věcí v mém životě. Jde o židovskou otázku. Považujete za samozřejmé a chvályhodné, že ve vašich oblastech už nejsou žádní Židé. Všem Němcům - až na výjimky - je to jasné. Nebyli bychom schopni vydržet bombardování a utrpení čtvrtého, a možná pátého a šestého roku války, kdyby v těle našeho národa i nadále hlodal tento mor. Ono se snadno několika slovy řekne: Židé musí být vyhlazeni. Pro toho, kde má splnit tento požadavek, je to nejtěžší a nejobtížnější úkol v jeho životě.
Podívejte, přirozeně existují Židé, kterým bychom nechtěli ublížit. Jen si vzpomeňte, kolik lidí - dokonce Parteigenossen [soudruzi - členové NSDAP] - zaslalo mně nebo jiným úřadům petice, v nichž se praví, že Židé jsou, pravda, všichni svině, jenom ten a ten je slušný a měl by být ušetřen. Troufám si říci, že těch peticí za jednotlivé slušné Židy bylo více než Židů v celé Říši. To znamená, že v Německu je tolik milionů lidí, kteří znají onoho slavného slušného Žida, že jejich počet prostě převyšuje skutečný celkový počet Židů. Zmiňuji se o tom, protože z vlastních žup víte, že i všichni čestní lidé národněsocialistického přesvědčení znají nějakého slušného Žida.
Zdůrazňuji, že co říkám v tomto kroužku, je určeno jenom pro vaše uši a žádám vás, abyste o tom nikdy nemluvili. Dostáváme se k otázce: co s ženami a dětmi? I v tomto případě jsem se rozhodl pro zcela jednoznačné řešení. To znamená, že se necítím oprávněn vyhlazovat muže - tedy zabíjet je nebo nařizovat jejich zabíjení - a současně dovolit mstitelům v podobě jejich dětí, aby dospěli a my je přenechali našim synům a vnukům. Muselo být učiněno to důležité rozhodnutí, že tento národ má zmizet ze světa. Zorganizování tohoto poslání bylo nejtěžším úkolem, který jsme až dosud museli splnit. Podařilo se to - věřím, že to mohu oprávněně prohlásit - aniž by utrpělo nadšení či duše našich mužů. Toto nebezpečí bylo velmi reálné. Vyhnout se dvěma protikladným možnostem, tj. buď příliš zhrubnout, stát se bezcitným a nemít úctu k lidskému životu, nebo zeslábnout a zhroutit se, bylo stejně obtížné, jako proplout strašlivou úžinou mezi Skyllou a Charybdou.
Veškerý zkonfiskovaný židovský majetek - dosahuje nesmírné hodnoty - byl předán říšskému ministrovi hospodářství do posledního feniku. Zaujal jsem tento postoj: jsme vázáni povinností našemu lidu, naší rase a našemu Vůdci, kterého se našemu lidu po dvou tisíciletích opět dostalo, že jestliže chceme zvítězit ve válce, nesmíme být v tomto ohledu malicherní, ale důkladní. Hned zpočátku jsem dal mužům SS jasně najevo, že kdo si přisvojí byť i jedinou marku, je mrtev. Za několik posledních dnů jsem v této souvislosti podepsal několik - klidně mohu říct, že to byl asi tucet - rozsudků smrti. V takovýchto případech musíme jednat tvrdě, jinak by tím trpěl celek. Cítil jsem, že je mou povinností, abych k vám o této otázce jednou pro vždy otevřeně promluvil jako k nejvyšším nositelům vůle strany, nejvyšším hodnostářům našeho politického řádu, Führerova politického nástroje, a vysvětlil vám, jak se věci mají. V námi okupovaných zemích bude židovská otázka vyřešena do konce tohoto roku. Zbudou už jenom jednotliví skrývající se Židé. Otázka nežidů ženatých či vdaných s Židy a otázka položidů bude rozumně a přiměřeně prošetřena, rozhodnuta a vyřešena.
Asi mi budete věřit, že mi působí velké potíže mnoho různých ekonomických zájmů. V nejdůležitějších oblastech jsem vyčistil židovská ghetta. Ve Varšavě jsme museli s Židy čtyři týdny bojovat v ulicích. Čtyři týdny! Zlikvidovali jsme tam zhruba 700 bunkrů. Celé ghetto vyrábělo - kožichy, oblečení a podobné věci. Když jsme se tam dříve snažili zasáhnout, ozvalo se: Stůj! Škodí válečnému hospodářství! Zájmy zbrojní výroby! Parteigenosse Speer přirozeně neměl s těmito hlasy nic společného. Vy jste v této věci jistě nemohl nic podniknout (v tomto bodě se na pódiu jistě obrátil směrem ke Speerovi). Ty souvisely s údajnými zbrojními zájmy. Parteigenosse Speer a já chceme tuto nejasnou sféru v příštích týdnech a měsících společně vyčistit. A učiníme tak nesentimentálně, ale s ohledem na Německo.
Tímto bych chtěl židovskou otázku uzavřít. Nyní víte, co se děje a necháte si to pro sebe. Později budeme moci zvážit, jestli o ní máme německému lidu sdělit více. Věřím, že my - my všichni - jsme konali v zájmu německého národa a vzali na sebe zodpovědnost - zodpovědnost za provedení, ne za myšlenku - a že si s sebou vezmeme toto tajemství do hrobu.
SS v akci. Dokumenty o zločinech SS. Naše vojsko: Praha 1959 (Převzato z publikace , s. 137-145.)
Také bych se prosil vyvarovat zpochybňování jednotlivých dokumentů, přestože čas od času na to člověk narazí. Nicméně pokud bychom to hnali do extrémů, tak se samozřejmě dá zpochybnit vše, včetně naší existence (viz. Matrix, neboli princip Platónovi jeskyně).
V poslední době jsem opakovaně narazil na dotazy, které ve svém znění vyznívají jako zpochybňování Holocaustu. Abych neztrácel čas nějakým konkrétném vysvětlováním, tak jsem si říkal, že bude lepší, dát sem pár dokumentů které se tedy otázky týkají a ať sám čtenář posoudí jejich zaujatost vůči Židům. Sám za sebe pak můžu říct, že je nad slunce jasné, jaký osud byl Židům v hlavých předních německýc vůdců připravován. A pro ty, kteří mají i nadále pochybnost...měli by si dohledat i ty dokumenty, které se týkají osudu, který měl být připraven i obyvatelů Čech a Moravy. Tito pochybovači by si pak měli uvědomit, že v případě jiného válečného výsledku, by zde většina z nich nebyla, protože by skončila stejně jako šest miliónů Židů ve vyhlazovacích táborech. Takže pokud ty (prosím berte to jako obecné oslovení, nikoliv na nějakou konkrétní osobu) ...s hlavou oholenou jak koleno, máš např. hnědé oči a křivej nos...můžeš téměř s jistotou zapomenout na to, že by jsi mohl být postaven na stejnou úroveň s čistou arijskou krví. Prostě...skončil by jsi ty "vole" pod drnem a své "náckovské" řeči by jsi nemohl hlásat!
Dopis Adolfa Hitlera Karlu Mayerovi o postoji Němců k Židům, 16. září 1919
Tento dopis napsal Adolf Hitler ještě jako voják v Mnichově na žádost svého představeného Karla Mayera. Publikováno v: Werner Maser (ed.): Hitlers Briefe und Notizen. Sein Weltbild in handschriftlichen Dokumenten, Econ-Verlag, Düsseldorf-Wien 1973, pp. 223-226. V českém překladu ponecháváme některé zvláštnosti Hitlerova vyjadřování a snažíme se zachovat komplikovaný a kostrbatý charakter jeho vyjadřování.
Jestliže se nebezpečí, které dnes představuje židovstvo pro náš národ, projevuje v nepopiratelném odporu velké části našeho národa, pak většinou nelze hledat příčinu tohoto odporu v jasném rozpoznání vědomě nebo nevědomě plánovitého, zhoubného působení Židů jako celku na náš národ, nýbrž (tento odpor) vzniká většinou prostřednictvím osobního styku pod dojmem, který zanechává Žid jako jednotlivec a který je téměř vždy nepříznivý. Tím získává antisemitismus příliš lehce charakter pouhého emocionálního vjemu [v originálu: Gefühlserscheinung]. Ale to není správné. Antisemitismus jako politické hnutí nesmí a nemůže být určován momenty pocitů, nýbrž pochopením faktů. Fakta jsou ale následující:
Především je židovství bez pochyby rasou a nikoliv náboženským společenstvím. A Žid sám se nikdy neoznačuje za židovského Němce, židovského Poláka nebo třeba židovského Američana, nýbrž vždy za německého, polského či amerického Žida. Ještě nikdy žádný Žid nepřejal od cizích národů, v jejichž středu žil, o moc víc než jen jazyk. A tak málo, jako se Němec, který je ve Francii nucen používat francouzský jazyk, v Itálii italský, v Číně čínský, stává Francouzem, Italem nebo Číňanem, tak málo lze Žida, který prostě jen žije mezi námi a je tak donucen používat německý jazyk, proto nazývat Němcem. Navíc mojžíšská víra sama nemůže být, ať je její význam pro zachování této rasy jak chce velký, výlučně směrodatná pro otázku, zda je někdo Žid či Nežid. Sotva existuje rasa, jejíž příslušníci by bez výjimky vyznávali jediné určité náboženství.
Tisíciletým incestem, páchaným často v nejužším okruhu, si obecně Žid uchoval svou rasu a její zvláštní rysy ostřeji, než mnohé z národů, mezi nimiž žije. A výsledkem toho je, že mezi námi žije neněmecká cizí rasa, která není ochotná a schopná obětovat svou rasovou osobitost, potlačit své vlastní cítění, myšlení a snažení a která přesto má politicky všechna práva jako my sami. Pohybuje-li se cítění Žida v čistě materiální oblasti, pak jeho myšlení a snažení o to víc. Tanec kolem zlatého telete se stává nemilosrdným bojem o všechny ty statky, které podle našeho vnitřního pocitu nejsou ty nejvyšší a nepatří k těm, o které bychom měli na této zemi nejvíce usilovat.
Hodnota jednotlivce už není určována jeho charakterem, významem jeho činnosti pro celek, nýbrž výlučně velikostí jeho majetku, jeho penězi.
Velikost národa už nemá být měřena sumou jeho mravních a duchovních sil, nýbrž pouze bohatstvím jeho materiálních statků.
Z tohoto cítění vyplývá ono myšlení a usilování o peníze a moc, která je chrání, činící Žida bezohledným ve výběru prostředků, nemilosrdným v jejich použití k tomuto účelu. Skuhrá v autokraticky řízeném státu o přízeň majestátu vládce a jako pijavice ji zneužívá na jeho národech.
Usiluje v demokracii o přízeň masy, plazí se před majestátem lidu a přitom zná jen majestát peněz.
Ničí charakter vládce patolízalským pochlebováním, národní hrdost, sílu národa posměchem a nestydatou výchovou k neřesti. Jeho prostředkem k boji je ono veřejné mínění, které není vyjadřováno prostřednictvím tisku, ale které je jím vedeno a falšováno. Jeho moc je mocí peněz, které se lopotí ve formě úroku v jeho rukách - a nekonečně se množí a národům tak vnucují ono nejnebezpečnější jho, že kvůli jeho počátečnímu zlatavému třpytu mohou jen velmi těžce rozpoznat pozdější smutné následky. Vše, co člověka vede k tomu, aby usiloval o vyšší hodnoty, ať už náboženství, socialismus, demokracii, to vše je mu jen prostředkem k uspokojení touhy po penězích a po moci.
Jeho působení se ve svém důsledku stává rasovou tuberkulózou národů.
A z toho vyplývá následující: Antisemitismus z čistě pocitových důvodů se nakonec projeví ve formě pogromů. Antisemitismus rozumu však musí vést k plánovitému zákonnému potření a odstranění výsad Žida, které má na rozdíl od ostatních mezi námi žijících cizinců (cizinecké zákonodárství). Jeho posledním cílem však musí být nezvratně naprosté odstranění Židů. Obého je však schopná pouze vláda národní síly a nikoliv vláda národní bezmoci.
Republika v Německu vděčí svému zrození nikoliv jednotné národní vůli našeho lidu, nýbrž chytrému zužitkování řady okolností, které se projevovaly hlubokou všeobecnou nespokojeností. Tyto okolnosti však nebyly odvislé od státního uspořádání a jsou platné.
Dokonce ještě víc než dříve. A tak přece jen velká část našeho národa poznává, že nikoliv pozměněná státní forma jako taková může změnit a zlepšit naši situaci, nýbrž pouze znovuzrození mravních a duchovních sil našeho národa.
A toto znovuzrození nemůže být podníceno státním vedením nezodpovědných majorit pod vlivem jistých stranických dogmat, nezodpovědného tisku, frázemi a hesly mezinárodního ražení, nýbrž bezohledným nasazením národnostně smýšlejících vůdčích osobností s vnitřním pocitem zodpovědnosti.
Tato skutečnost však bere republice vnitřní podporu v první řadě tak potřebných duchovních sil národa. A tak jsou dnešní vůdci státu nuceni hledat podporu u těch, kteří výhradně využívali a využívají nového uspořádání poměrů v Německu a kteří přece z tohoto důvodu byli i hnací silou revoluce, Židů. Bez ohledu na nebezpečí židovstva, které jistě rozpoznali i dnešní vůdcové (dokladem toho jsou různé výroky toho času vedoucích osobností), jsou nuceni přijímat podporu, kterou jim kvůli vlastnímu prospěchu Židé ochotně poskytují, a tím jim prokazovat i protislužby. A tato protislužba nespočívá pouze v každé možné podpoře židovstva vůbec, nýbrž především v tom, že brání podvedenému národu bojovat proti těm, kteří jej podvedli, a podkopává antisemitské hnutí.
S veškerou úctou Adolf Hitler
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Program NSDAP
24. února 1920
Program Německé strany práce je časovým programem. Její vůdcové odmítají po dosažení cílů, vytčených tímto programem, určovat nové cíle, a to pouze za účelem umožnit na základě uměle vystupňované nespokojenosti mas další existenci strany.
1. Požadujeme na základě práva sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa.
2. Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení mírových smluv z Versailles a St. Germain.
3. Požadujeme zemi a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva.
4. Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovcem je pouze ten, kdo je německé krve, bez ohledu na vyznání. Žádný Žid nemůže proto být soukmenovcem.
5. Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům.
6. Právo rozhodovat o řízení státu a jeho zákonech může příslušet pouze státním občanům. Proto požadujeme, aby každý veřejný úřad, lhostejno jaký, ať již v Říši, zemi nebo obci, byl vykonáván pouze státními občany.
Bojujeme proti zkorumpovanému parlamentnímu hospodářství a obsazování úřadů pouze podle potřeby stran, bez ohledu na charakter a schopnosti uchazeče.
7. Požadujeme, aby se stát zavázal v první řadě zajistit možnosti výdělku a životní perspektivy státních občanů. Pokud není možné uživit všechny příslušníky státu, je nutno vykázat z Říše příslušníky cizích národů (ty, kteří nejsou státními občany).
8. Je třeba zabránit každé další imigraci ne-Němců. Požadujeme, aby všichni ne-Němci, kteří se přistěhovali do Německa po 2. srpnu 1914, byli ihned přinuceni opustit Říši.
9. Všichni občané státu musí mít stejná práva a povinnosti.
10. První povinností každého občana státu musí být [produktivní] duševní nebo tělesná práce. Činnost jednotlivce nesmí ohrožovat zájmy celku, nýbrž se musí dít v rámci celku a ku prospěchu všech.
Proto požadujeme:
11. Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby.
12. S ohledem na nesmírné oběti na majetku a krvi, které požaduje každá válka na svém lidu, musí být osobní válečné obohacování označeno jako zločin proti národu. Proto požadujeme restituci válečných zisků, a to beze zbytku.
13. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků).
14. Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků.
15. Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany.
16. Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím.
17. Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.
18. Požadujeme nemilosrdný boj proti těm, kteří svou činností poškozují společné zájmy. Sprosté zločince, lichváře, šmelináře a jim podobné je třeba potrestat smrtí, a to bez ohledu na jejich vyznání a rasu.
19. Žádáme, aby bylo římské právo, sloužící materialistickému světovému názoru, nahrazeno německým obecným právem.
20. Aby bylo každému schopnému a pilnému Němci umožněno dosáhnout vyššího vzdělání a tím také vedoucího postavení, musí se stát postarat o důkladné budování naší lidově-vzdělávací soustavy. Učební osnovy všech vzdělávacích zařízení je třeba přizpůsobit potřebám praktického života. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Požadujeme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.
21. Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona, větší podporou všech spolků, které se zabývají fyzickou výchovou mládeže.
22. Požadujeme odstranění žoldnéřského vojska a vytvoření lidové armády.
23. Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiřování v tisku.
Pro vytvoření německého tisku, požadujeme, aby:
1. všichni spisovatelé a spolupracovníci novin, které vycházejí v německém jazyce, museli být soukmenovci,
2. vydávání neněmeckých novin podléhalo výslovnému povolení státu. Tyto noviny nesmí být tištěny v německém jazyce,
3. bylo ne-Němcům zákonem zakázáno finančně se podílet na vydávání německých novin nebo je ovlivňovat. Jako trest za takový přestupek požadujeme takový novinářský podnik zavřít a ne-Němce, kteří se na něm podíleli, okamžitě vykázat z Říše.
Noviny, které by se prohřešily proti obecnému zájmu, je třeba zakázat. Požadujeme zákonný boj proti takovému uměleckému nebo literárnímu směru, který působí na život našeho lidu rozkladným vlivem, a uzavření všech institucí, které se prohřešily proti výše uvedeným požadavkům.
24. Požadujeme svobodu všech církevních vyznání ve státě, pokud tato neohrožují jeho existenci nebo se neprohřešují proti mravnosti a morálce germánské rasy.
Strana jako taková zastává stanovisko pozitivního křesťanství, ale neváže se na určité vyznání. Bojuje proti židovsko-materialistickému duchu v nás a mimo nás a je přesvědčena, že trvalé ozdravení našeho lidu se může dít pouze zevnitř na základě:
Obecný zájem stojí před zájmem jednotlivce.
25. Pro splnění všech těchto požadavků požadujeme: vytvoření silné centrální moci Říše, bezpodmínečnou autoritu politického ústředního parlamentu nad celou Říší a jejími organizacemi obecně.
Vytvoření stavovských a profesních komor za účelem provádění rámcových zákonů, vydaných státem, v jednotlivých spolkových státech.
Vůdcové strany slibují, že budou bezohledně postupovat s cílem realizace předešlých bodů, a to v případě nutnosti i s nasazením vlastních životů.
Mnichov, 24. února 1920
Převzato z: Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 28-31.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podčlověk
Propaganda Hlavního úřadu SS
[...] Tak jako noc je protikladem dne, jako jsou věčnými nepřáteli světlo a stín - tak je největším nepřítelem člověka, ovládajícího Zemi, člověk sám.
Podčlověk - onen biologicky zdánlivě stejně utvářený výtvor přírody, který má ruce, nohy a určitý druh mozku, oči a ústa, je ve skutečnosti jiným, strašným stvořením, je pouze pokusem o vytvoření člověka, vybaveným rysy, podobnými člověku. Duševně a duchovně ale stojí níže než kterékoliv zvíře. V nitru tohoto člověka panuje strašný chaos divokých, nezvladatelných vášní: nepojmenovatelná vůle ničit, nejprimitivnější žádosti, nezakrytelná sprostota.
Podčlověk - jinak nic!
Neboť není vše stejné, co nosí lidský obličej. - Běda tomu, kdo na to zapomene!
Všechna velká díla, myšlenky a umění, která tato země nosí, byla vymyšlena, stvořena a vykonána člověkem, byl to člověk, jenž přemýšlel a vynalézal. Pro něj existoval jen jeden cíl: pozvednout se na vyšší úroveň bytí, dotvořit to, co je nedostatečné, nahradit nedokonalé lepším.
Tak se vyvíjela kultura.
Tak vznikl pluh, nástroje, dům.
Tak se člověk stal tvorem společenským, tak vznikla rodina, národ, stát. Tak se stal člověk dobrým a velkým. Tak daleko překonal všechna živá stvoření.
Tak se stal tvorem nejbližším Bohu!
Byl zde však také podčlověk, který nenáviděl dílo toho druhého. Zuřivě proti němu vystupoval, tajně jako zloděj, veřejně jako rouhač - jako vrah. Sdružoval se se sobě podobnými.
Bestie volala bestii. -
Podčlověk nikdy nezachoval mír, nikdy nedal pokoj, protože potřeboval polotmu a chaos.
Hrozil se světla kulturního pokroku.
Potřeboval ke svému zachování bahno, jeskyni, ale nikdy sluneční světlo. -
A toto podsvětí, sídlo podlidí, nalezlo svého vůdce: věčného Žida! [...]
Der Reichsführer SS, SS-Hauptamt (ed.): Der Untermensch, Berlin [1935]
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 280-281.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německá fyzika
Ze spisu nositele Nobelovy ceny, prof. Philippa Leonarda
Německá fyzika? zeptáte se. - Byl bych mohl říci také arijská fyzika nebo fyzika nordického člověka. Fyzika těch, kteří zkoumají skutečnost, fyzika hledačů pravdy, fyzika těch, kteří založili přírodní vědy. - Věda ale je a zůstane mezinárodní! chtěli byste mi odpovědět. To je ale zásadní omyl. Ve skutečnosti věda, stejně jako všechno, co vytvořili lidé, závisí na rase a na krvi. Dojem mezinárodnosti může vzniknout tehdy, pokud ze všeobecné platnosti poznatků přírodních věd neprávem odvozujeme jejich společný původ, nebo pokud přehlédneme, že národy nejrůznějších zemí, které pěstovaly vědu stejného nebo příbuzného druhu jako německý národ, to mohly učinit jenom proto a v takové míře, v jaké patří nebo také patřily k převážně nordické rasové směsi. Národy jiných rasových směsí přistupují k pěstování vědy jiným způsobem.
[...]
Volk im Werden. Heft 7, Sonderheft der Heidelberger Studentenschaft zum 550-jährigen Universitätsjubiläum, Leipzig 1936, s. 414.
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 98.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Židé - rasová směs parazitního druhu
Úryvek z německé učebnice biologie
Pro velká nebezpečí, která vyplývají z nepříznivého míšení ras, znají dějiny národů jeden nadmíru odstrašující příklad: židovský národ. Je to rasově nejvíce smíšený národ na zemi. [...]. To nadmíru neharmonické v židovské rasové směsi se projevuje také v četnosti určitých nemocí mezi Židy. Známý je poměrně častý výskyt ploché nohy. Onemocnění cukrovkou se u Židů vyskytuje v průměru čtyřikrát tak často jako u ostatních národů. Velmi příznačná je také velká četnost duševních nemocí. Odpudivost židovského národa tkví přece spíše v oblasti duševní či duchovní než tělesné. Židovský národ totiž převážně vznikl z toho nejhoršího výběru městských kramářů a lichvářů z Orientu, kteří se pochybnými prostředky všude pokoušeli získat vliv, aby si podmanili výsledky poctivé práce [nežidů]. Podstatnými rysy jejich charakteru jsou lstivost, tělesná a duchovní nečistotnost, krutost, ziskuchtivost, odpor vůči tělesné práci - zvláště vůči povolání rolníka a vojáka [...].
Erich Mayer, Karl Zimmermann: Lebenskunde. Lesebuch der Biologie für Höhere Schulen, Band 3 (Klasse5) [Nauka o životě, čítanka biologie pro vyšší školy, svazek 3 (5 třída)], b. d., Erfurt, s. 164.
Převzato z: Stadtarchiv Bochum: Vom Boykott bis zur Vernichtung. Leben, Verfolgung, Vertreibung und Vernichtung der Juden in Bochum und Wattenscheid, 1933-1945, Klartext, Essen 2002, s. 136.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německo patří Němcům
Úryvek z německé učebnice dějepisu, 1939
Německo patří Němcům. Nejhlubším smyslem narodně socialistické revoluce je vznik německého národa: jde o to, udržet a posílit sílu německého lidu, ozdravit ji a zvětšit. Na žádný národ světa se již není možno dívat jako na čistou rasu. Také v německém národu existují pozůstatky různých ras z dávných dob [...]. Znordičtění našeho národa je cílem uvědomělé rasové péče Říše, abychom zvrátili odnordičtění mnoha částí národa, ke kterému došlo v důsledku urbanizace a industrializace. Toto znordičtění je zároveň výchovou k nordickému chování, to znamená vnitřní orientaci Němců na hrdinský a tvůrčí předobraz nordického člověka. Přes nepatrný početní podíl Židů na německém obyvatelstvu (asi 1,5%) se židovský duch v Německu v posledních desetiletích prosazoval osudnou měrou. Vydáním Zákona o obnovení úředního stavu ze 7. dubna 1933 bylo umožněno penzionovat úředníky nearijského původu. Také příslušníci svobodných povolání, jako jsou právní zástupci, lékaři, spisovatelé aj., musejí nadále prokazovat arijský původ až po oboje prarodiče. Vyšší školy a univerzity smějí přijímat jenom tolik židovských žáků, kolik odpovídá setinovému podílu Židů na celkovém německém obyvatelstvu. Nejrozhodnější kroky k udržení rasové čistoty německého národa byly učiněny v roce 1935 vydáním Norimberských zákonů.
Volk und Führer. Deutsche Geschichte für Schulen. Ausgabe für Oberschulen und Gymnasien, Klasse 5 [Národ a Vůdce. Německé dějiny pro školy. Vydání pro střední školy a gymnázia, 5. třída]. Hrsg. von Dietrich Klagges, Frankfurt/M 1939, s. 231f.
Převzato z: Stadtarchiv Bochum: Vom Boykott bis zur Vernichtung. Leben, Verfolgung, Vertreibung und Vernichtung der Juden in Bochum und Wattenscheid, 1933-1945, Klartext, Essen 2002, s. 137-8.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Parazité lidstva
Propaganda Hlavního úřadu SS
[...] Jako zvláště zavrženíhodný se v Evropě ukázal být rozkladný vliv rasového míšení se Židy. Tito parazité lidstva se až po dnešní den dokázali vyhnout úplnému smíšení s hostitelskými národy. [...]
Kromě toho zvláštní nebezpečí tkvělo v tom, že židovstvo začalo všemi prostředky duchovního rozkladu systematicky nahlodávat uvědomělé jednání a myšlení národů, aby se jeho pomocí všude politicky a hospodářsky vyšvihlo do pozice pánů. K tomu ještě přistoupil fakt, že k rasovému míšení docházelo převážně v duchovně vůdčích vrstvách evropských národů. Židé zesměšňovali každý pravý cit a veškerá jejich propaganda byla vědomě zaměřena na vnitřní nahlodání a roztříštění národních útvarů. Důsledky této infekce, dlouhodobě působící před rokem 1933, jsou u různých národů patrny podnes. Bylo zapotřebí namáhavé práce, aby byly vymýceny i poslední stopy tohoto zamoření a Evropa byla vrácena na svou přirozenou a jedině správnou životní dráhu.
Řešení židovské otázky se proto stalo životně důležitou otázkou evropských národů, která přesahuje hranice Říše. [...]
SS-Hauptamt: Lehrplan für die weltanschauliche Erziehung in der SS und Polizei, místo a rok vydání neuvedeno, s. 77
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 281
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Protipól nordického člověka
Úryvek z frontových novin
[...] Žid je protipólem nordického člověka, arcinepřítelem každého svobodného národa. Proti pořádkumilovnému a hodnoty vytvářejícímu vůdčímu principu germánstva staví Žid kramářský mocenský princip.
Proti tvůrčímu a budovatelskému světovému názoru národního socialismu s jeho idealistickými cíli je u bolševiků a liberálních anglosaských demokracií postaven jako světový židovský názor materialismus a individualismus.
Tato válka - viděna v celé její konečné hloubce - je bojem židovstva proti osvobození arijského lidstva z duchovní a materiální podřízenosti světovému židovstvu, zatímco na straně Německa se jedná o boj za osvobození a zachování lidstva proti všem pokusům o židovskou světovládu. Jako takovýto boj musí tato válka ve své konečné zákonitosti vstoupit do našeho historického povědomí. Není pouze válečným střetnutím dvou protikladných světů jako takových, nýbrž posledním válečným střetnutím nadčasového zápasu, ve kterém je od světa požadováno, aby se konečně rozhodnul mezi tisíciletým židovským úsilím o nadvládu nad světem a tvůrčím životem arijské rasy v přítomnosti a budoucnosti. [...]
Adler im Süden (frontové noviny německé Luftwaffe v Itálii), č. 471, 26. srpna 1944, s. 3.
Převzato z:Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 281-2.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výňatky z projevu Heinricha Himmlera k župním vedoucím, proneseného 6. října 1943 v Poznani
(...) V tomto prostředí a nejužším okruhu přátel se můžu zmínit o otázce, kterou jste vy, mí straničtí kolegové, považovali za samozřejmou, která se ale stala nejtěžší věcí v mém životě. Jde o židovskou otázku. Považujete za samozřejmé a chvályhodné, že ve vašich oblastech už nejsou žádní Židé. Všem Němcům - až na výjimky - je to jasné. Nebyli bychom schopni vydržet bombardování a utrpení čtvrtého, a možná pátého a šestého roku války, kdyby v těle našeho národa i nadále hlodal tento mor. Ono se snadno několika slovy řekne: Židé musí být vyhlazeni. Pro toho, kde má splnit tento požadavek, je to nejtěžší a nejobtížnější úkol v jeho životě.
Podívejte, přirozeně existují Židé, kterým bychom nechtěli ublížit. Jen si vzpomeňte, kolik lidí - dokonce Parteigenossen [soudruzi - členové NSDAP] - zaslalo mně nebo jiným úřadům petice, v nichž se praví, že Židé jsou, pravda, všichni svině, jenom ten a ten je slušný a měl by být ušetřen. Troufám si říci, že těch peticí za jednotlivé slušné Židy bylo více než Židů v celé Říši. To znamená, že v Německu je tolik milionů lidí, kteří znají onoho slavného slušného Žida, že jejich počet prostě převyšuje skutečný celkový počet Židů. Zmiňuji se o tom, protože z vlastních žup víte, že i všichni čestní lidé národněsocialistického přesvědčení znají nějakého slušného Žida.
Zdůrazňuji, že co říkám v tomto kroužku, je určeno jenom pro vaše uši a žádám vás, abyste o tom nikdy nemluvili. Dostáváme se k otázce: co s ženami a dětmi? I v tomto případě jsem se rozhodl pro zcela jednoznačné řešení. To znamená, že se necítím oprávněn vyhlazovat muže - tedy zabíjet je nebo nařizovat jejich zabíjení - a současně dovolit mstitelům v podobě jejich dětí, aby dospěli a my je přenechali našim synům a vnukům. Muselo být učiněno to důležité rozhodnutí, že tento národ má zmizet ze světa. Zorganizování tohoto poslání bylo nejtěžším úkolem, který jsme až dosud museli splnit. Podařilo se to - věřím, že to mohu oprávněně prohlásit - aniž by utrpělo nadšení či duše našich mužů. Toto nebezpečí bylo velmi reálné. Vyhnout se dvěma protikladným možnostem, tj. buď příliš zhrubnout, stát se bezcitným a nemít úctu k lidskému životu, nebo zeslábnout a zhroutit se, bylo stejně obtížné, jako proplout strašlivou úžinou mezi Skyllou a Charybdou.
Veškerý zkonfiskovaný židovský majetek - dosahuje nesmírné hodnoty - byl předán říšskému ministrovi hospodářství do posledního feniku. Zaujal jsem tento postoj: jsme vázáni povinností našemu lidu, naší rase a našemu Vůdci, kterého se našemu lidu po dvou tisíciletích opět dostalo, že jestliže chceme zvítězit ve válce, nesmíme být v tomto ohledu malicherní, ale důkladní. Hned zpočátku jsem dal mužům SS jasně najevo, že kdo si přisvojí byť i jedinou marku, je mrtev. Za několik posledních dnů jsem v této souvislosti podepsal několik - klidně mohu říct, že to byl asi tucet - rozsudků smrti. V takovýchto případech musíme jednat tvrdě, jinak by tím trpěl celek. Cítil jsem, že je mou povinností, abych k vám o této otázce jednou pro vždy otevřeně promluvil jako k nejvyšším nositelům vůle strany, nejvyšším hodnostářům našeho politického řádu, Führerova politického nástroje, a vysvětlil vám, jak se věci mají. V námi okupovaných zemích bude židovská otázka vyřešena do konce tohoto roku. Zbudou už jenom jednotliví skrývající se Židé. Otázka nežidů ženatých či vdaných s Židy a otázka položidů bude rozumně a přiměřeně prošetřena, rozhodnuta a vyřešena.
Asi mi budete věřit, že mi působí velké potíže mnoho různých ekonomických zájmů. V nejdůležitějších oblastech jsem vyčistil židovská ghetta. Ve Varšavě jsme museli s Židy čtyři týdny bojovat v ulicích. Čtyři týdny! Zlikvidovali jsme tam zhruba 700 bunkrů. Celé ghetto vyrábělo - kožichy, oblečení a podobné věci. Když jsme se tam dříve snažili zasáhnout, ozvalo se: Stůj! Škodí válečnému hospodářství! Zájmy zbrojní výroby! Parteigenosse Speer přirozeně neměl s těmito hlasy nic společného. Vy jste v této věci jistě nemohl nic podniknout (v tomto bodě se na pódiu jistě obrátil směrem ke Speerovi). Ty souvisely s údajnými zbrojními zájmy. Parteigenosse Speer a já chceme tuto nejasnou sféru v příštích týdnech a měsících společně vyčistit. A učiníme tak nesentimentálně, ale s ohledem na Německo.
Tímto bych chtěl židovskou otázku uzavřít. Nyní víte, co se děje a necháte si to pro sebe. Později budeme moci zvážit, jestli o ní máme německému lidu sdělit více. Věřím, že my - my všichni - jsme konali v zájmu německého národa a vzali na sebe zodpovědnost - zodpovědnost za provedení, ne za myšlenku - a že si s sebou vezmeme toto tajemství do hrobu.
SS v akci. Dokumenty o zločinech SS. Naše vojsko: Praha 1959 (Převzato z publikace , s. 137-145.)