Lidice
Napsal: 20/11/2005, 22:54
Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 se vystupňoval teror nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté k zastrašovací akci; významný podíl na plánu vyhlazení Lidic měl ambiciózní státní tajemník úřadu říšského protektora K. H. Frank.
3. června se objevil v továrně na baterie "Palaba" ve Slaném nejasný dopis adresovaný zaměstnankyni Anně Marusczákové. Majitel firmy Jaroslav Pála uvědomil gestapo v Kladně a to začalo okamžitě hledat autora dopisu. Marusczáková při výslechu mimo jiné zmínila, že dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových vyřídila pozdrav od jejich syna. Následovala razie v Lidicích a zatčení rodin Horáků a Stříbrných, o jejichž synech bylo známo, že slouží v čs. vojska ve Velké Británii. Následujícího dne byl jako přítel Marusczákové identifikován Václav Říha, dělník z Vrapic u Kladna. Ten při výpovědi řekl, že napsal onen dopis na rozloučenou a měl vyvolat dojem, že je zapojen do odbojové činnosti a že se odešel skrýt do křivoklátských lesů. Kladenskému gestapu bylo záhy jasné, že Říha, Marusczáková ani Horákovi nemají s atentátem na Heydricha nic společného.
V Praze se mezitím K. H. Frank rozhodl využít Lidic jako ukázky svého "rázného postupu". 9. června osobně předložil při Heydrichově pohřbu v Berlíně svůj záměr Hitlerovi a obratem k němu obdržel souhlas. Lidice měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na "náležité vychování".
Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami SS a německé policie. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod. byly shromážďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Muži starší 15 let byli shromaždováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, pak autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Mezitím byly z Horákova statku i z okolních stavení vynášeny slamníky a matrace a stavěny vedle sebe ke zdi stodoly (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byly posléze vyváděni ve skupinách (po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173. Všechny domy, včetně školy, kostela a fary byly polity benzinem a zapáleny, na silnici se plnily nákladní vozy nakradenými věcmi, při čemž se jednotlivci z "ochránců" snažili ukořistit, co se dalo. V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov, vykáceny stromy, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě.
Dne 16. června 1942 bylo v Praze-Kobylisích popraveno dalších 26 lidických obyvatel: 7 žen a 8 mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve. Devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (7 v práci, 1 v nemocnici, 1 se několik dní skrýval v lesích) a 2 chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že j iž překročili 15 let věku.
Ženy a děti byly po třech dnech strávených v Kladně od sebe násilně odtrženy. Kromě dětí vybraných na poněmčení a dětí do jednoho roku byly všechny poslány do vyhlazovacího tábora v polském Chełmnu. Po válce se přeživší děti s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným, bylo jich však pouze 17. Ženám byl přisouzen boj o život v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Po skončení války se vrátilo 143 lidických žen.
Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).
V létě 19. června 1947 byl 300 metrů od původní vesnice položen základní kámen nových Lidic. Postupně byla za velkého přispění dobrovolníků z celé republiky i zahraničí vybudována nová vesnice o 150 domcích. Zároveň došlo k úpravě pietního území včetně společného hrobu lidických mužů, stavbě památníku a muzea. Mezi pietním územím a novou vesnicí byl 1955 slavnostně otevřen "Sad míru a přátelství", kde byly vysázeny tisíce keřů růží z různých částí světa.
Zdroje: http://cs.wikipedia.org
www.lidice.cz
3. června se objevil v továrně na baterie "Palaba" ve Slaném nejasný dopis adresovaný zaměstnankyni Anně Marusczákové. Majitel firmy Jaroslav Pála uvědomil gestapo v Kladně a to začalo okamžitě hledat autora dopisu. Marusczáková při výslechu mimo jiné zmínila, že dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových vyřídila pozdrav od jejich syna. Následovala razie v Lidicích a zatčení rodin Horáků a Stříbrných, o jejichž synech bylo známo, že slouží v čs. vojska ve Velké Británii. Následujícího dne byl jako přítel Marusczákové identifikován Václav Říha, dělník z Vrapic u Kladna. Ten při výpovědi řekl, že napsal onen dopis na rozloučenou a měl vyvolat dojem, že je zapojen do odbojové činnosti a že se odešel skrýt do křivoklátských lesů. Kladenskému gestapu bylo záhy jasné, že Říha, Marusczáková ani Horákovi nemají s atentátem na Heydricha nic společného.
V Praze se mezitím K. H. Frank rozhodl využít Lidic jako ukázky svého "rázného postupu". 9. června osobně předložil při Heydrichově pohřbu v Berlíně svůj záměr Hitlerovi a obratem k němu obdržel souhlas. Lidice měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na "náležité vychování".
Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami SS a německé policie. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod. byly shromážďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Muži starší 15 let byli shromaždováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, pak autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Mezitím byly z Horákova statku i z okolních stavení vynášeny slamníky a matrace a stavěny vedle sebe ke zdi stodoly (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byly posléze vyváděni ve skupinách (po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173. Všechny domy, včetně školy, kostela a fary byly polity benzinem a zapáleny, na silnici se plnily nákladní vozy nakradenými věcmi, při čemž se jednotlivci z "ochránců" snažili ukořistit, co se dalo. V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov, vykáceny stromy, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě.
Dne 16. června 1942 bylo v Praze-Kobylisích popraveno dalších 26 lidických obyvatel: 7 žen a 8 mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve. Devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (7 v práci, 1 v nemocnici, 1 se několik dní skrýval v lesích) a 2 chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že j iž překročili 15 let věku.
Ženy a děti byly po třech dnech strávených v Kladně od sebe násilně odtrženy. Kromě dětí vybraných na poněmčení a dětí do jednoho roku byly všechny poslány do vyhlazovacího tábora v polském Chełmnu. Po válce se přeživší děti s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným, bylo jich však pouze 17. Ženám byl přisouzen boj o život v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Po skončení války se vrátilo 143 lidických žen.
Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).
V létě 19. června 1947 byl 300 metrů od původní vesnice položen základní kámen nových Lidic. Postupně byla za velkého přispění dobrovolníků z celé republiky i zahraničí vybudována nová vesnice o 150 domcích. Zároveň došlo k úpravě pietního území včetně společného hrobu lidických mužů, stavbě památníku a muzea. Mezi pietním územím a novou vesnicí byl 1955 slavnostně otevřen "Sad míru a přátelství", kde byly vysázeny tisíce keřů růží z různých částí světa.
Zdroje: http://cs.wikipedia.org
www.lidice.cz