PALBA.CZ

Pohled na základnu ve Farnborough v roce 1945:


Další detailnější fotky na těchto stránkách:
http://silverhawkauthor.com/rcaf-war-pr ... k_274.html

Jeden z raných konceptů Mil Mi-28 měl značně futuristický design:

rozborka CH-149 Cormoran (kanadský AW101 během přípravy transportu, v útrobách C-17, do Chile na cvičení.
Onen muž se jmenuje Mike Crook
Zdroj: FB stránky Royal Canadian Air Force

Nedávno tu niekto zháňal informácie o múzeu v Piešťanoch, čerstvý záber:


[url=http://www.palba.cz/album/displayimage.php?pid=17926&

X-32, alespoň pro mne krásné letadlo, které si už nezalítá.

I s takovým poškozením byl Grumman TBF Avenger schopen letu:

Velmi zajímavá fotka. Ani tak kvůli tomu, že ten Avenger letí, s takovýmto poškozením byla schopna letu naprostá většina druhoválečných letadel, ale proto, jak malá je výchylka na tom zbývajícím křidélku. Očekával bych skoro plnou výchylku ... i když asi pomáhalo i to, že to levé křídlo je lehčí

V múzeu v PN som predvčerom bol.
IL-28 na obrázku má otvoren vchod pre zadného strelca a na pravo od neho Mi-24 a Mi-8 sú tiež návštevníkom prístupné.

Pěkná formace

https://twitter.com/Tom_Antonov/status/ ... 78529?s=09

p3tris píše:I s takovým poškozením byl Grumman TBF Avenger schopen letu:

K této fotografii je i zajímavý příběh.

18. února 1945, útok VT-82 z USS Bennington na lodní dopravu a pobřežní instalace ostrůvku Čičidžima (Chichi-jima).
Při náletu dostal jeden Avenger (pilot Robert J. Cosbie, střelec John Louis Gerig a radista Gilbert A. Reynolds) zásah těžkým flakem a přišel o pravé křídlo a zřítil se do moře. Posádka byla buď zabita už ve vzduchu, nebo zemřeli při dopadu … padáky nikdo neviděl. V pádu ve vývrtce narazil do jiného Avengera – do toho na snímku - a vrtulí mu urazil část levého křídla a poškodil trup v místě za střelcem. Pilot Robert „Bob“ T. King rozkázal posádce opustit letoun a snažil se letadlo vybrat z vývrtky. Podařilo se mu nakonec odhodit bomby a letoun vyrovnat. S pochroumaným Avengerem se dostal až k USS Bennington a nouzově sedl na vodu poblíž doprovodného torpédoborce USS Harrison. Někde jsem četl, že poté trpěl výčitkami svědomí za zbylé členy posádky, kterým rozkázal vyskočit, ačkoli sám se dostal do bezpečí a musel být pro špatný psychický stav odvelen z bojové činnosti. Bohužel nyní nemůžu najít, kde jsem to četl (na netu).
Zbylí dva členové posádky, střelec Grady Alvah York, Jr. a radista James Wesley Dye, Jr. opustili dle rozkazu letadlo na padáku ještě nad cílem a byli zajati.
26. února byl G.A. York (zřejmě dle poválečného vyšetřování) odveden na cvičiště posádky Čičidžimy, kde posloužil připoutaný ke stromu k nácviku bodákového útoku (zaživa) a poté byl sťat (kapitánem Masao Yamashita).
Den předtím, 25.února, byl popraven stětím hlavy J.W. Dye na rozkaz kapitána Yoshii.
Části jejich těl byly pak podány jako rituální pokrm Japonským důstojníkům.

Tohle neuvěřitelná historie je zřejmě pravdivá. Generál Tachibana, který tyhle praktiky nařídil byl po válce společně s několika jinými důstojníky odsouzen, popraven a pohřben v neoznačeném hrobě.
Kapitán Yoshii popraven.
kapitán Yamashita odsouzen k několika letům vězení.
Pozn. Protože kanibalismus nebyl právně válečným zločinem, byli japonští důstojníci souzeni pro vraždu a bránění čestnému pohřbu.

http://www.uss-bennington.org/Robert_J_Cosbie/index.htm
http://www.pacificwrecks.com/aircraft/tbm/22904.html
http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cg ... 16&df=all&
http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cg ... 75&df=all&

P-51D Mustang sériového čísla 44-63272 s vlastním jménem "Bad Angel" nosil pod kabinou kromě sedmi svastik, jedněch seker a jednoho vycházejícího slunce i symbol sestřelu amerického letounu - americkou vlajku.



Na letounu létal 1nd Lieutenant Louis Edward Curdes. Osmi sestřelů dosáhl v severní Africe v rámci 95th FS / 82nd FG, kde se mu povedlo zničit sedm Me-109 a jeden italský Macchi C.202 Folgore, ještě na P-38 Lighting. Poté byl sám sestřelen a padl na osm měsíců do italského zajetí. Po návratu do USA byl na vlastní žádost převelen k 4th FS/ 3rd Air Commando do Pacifiku. 7. února 1945 sestřelil dvoumotorové Mitsubishi Ki-46-II, čímž se stal jedním z pouhých tří leteckých es, které mají na svém kontě letadlo německé, italské i japonské.

Čímž se dostáváme k tomu kurióznímu sestřelu amerického stroje. 10. února se Curdes vracel se svou čtyřčlennou hlídkou z průzkumného letu. Na ostrově Bataan zpozorovali nepřátelské polní letiště a rozhodli se ho napadnout. Během útoku byl sestřelen Lieutenant La Croix, který vyskočil padákem a povedlo se mu dostat do nafukovacího člunu. Při posledním přeletu si Curdles všiml, že se k letišti blíží dvoumotorový letoun. Jednalo se o C-47 Skytrain "Jungle Skipper" od 317th Troop Carrier Group. Pokusil se neúspěšně kontaktovat pilota rádiem a poté mu zkusil zabránit v přistání zkřížením dráhy. Jelikož C-47 nereagoval, došel Curdes k závěru, že jde o ukořistěný letoun a rozhodl se ho sestřelit. Po zásahu pravého motoru letoun dopadl nedaleko člunu La Croixe. K jeho zděšení mu k plavidlu připlavali trosečníci američtí. Jedním z nich byla i zdravotní sestřička Valorie. Curdes nad nimi kroužil až do příletu záchranné Cataliny.

Za tuto akci byl Louis Edward Curdes navržen na Distinguished Flying Cross, který ale odmítl převzít. S černým humorem si však pod kabinu nechal nakreslit symbol amerického sestřelu. S Valorií se později oženil.

To je jak v pohádce..

F-4 Phantom s podvěšenou řízenou střelou MA-31 (proti lodní verze Kh-31) při testovacím letu v roce 1996.

upřesním, že MA-31 byla používána co by cvičný terč

Zemakt píše:To je jak v pohádce..

Jo, to je hodně vtipný, nenapadlo by mě, že se někdy něco takového mohlo stát

Wenzel Micko - vzducholoď Graf Zeppelin přelétá nad městem Český Krumlov, 1938 (Regionální muzeum v Č.K.)

Britská tréninková dráha z 1. světové války pro palubní střelce letadel...

Hodně netradiční záležitostí je tento Northrop F-5 s autentickou rudou hvězdou. Jedná se o stroj původně sloužící u jihovietnamského letectva, který se dostal do SSSR v letuschopném stavu. Během vojskových zkoušek se F-5 ukázal být velmi nebezpečným soupeřem, který ve vzdušném souboji porážel jak MiG-21 ale i nejnovější MiG-23. Tyto poznatky byly později potvrzeny koncem 70. let, kdy se střetly somálské letouny MiG-21 s etiopskými F-5. Zajímavostí je, že v Etiopii působilo velké množství vojenských poradců ze SSSR a tak je klidně možné, že poradili jak nejlépe nasadit F-5 proti strojům vlastní výroby.

https://forums.eagle.ru/showthread.php? ... hxhclr7UQw

Syrská úprava letecké pumy OFAB-250-270 pro zvýšení účinku. Tak nějak to vypadá jako dílo Pata a Mata.

Jedná se o tříštivo-trhavou pumu OFAB (Oskoločno-fugasnaja aviacionnaja bomba) ruské výroby. Jejich výhodou je výrazně větší efektivita proti lehce opevněným cílům a zejména proti pěchotě, daná zraňujícím účinkem střepin, kterých tříštivá (tříštivo-trhavá) puma produkuje výrazně více než klasická trhavá puma. Ráži (přibližnou hmotnost) pumy udává číslo za zkratkou OFAB, tedy OFAB-250 je puma s ráží 250 kg, za ním následující písmena a čísla označují variantu pumy. Pumy OFAB jednotlivých variant se vzájemně liší nejenom velikostí, ale i například tvarem střepin, tvarem vlastní pumy nebo optimalizací tvaru a materiálu obalu pro lety vysokou rychlostí i dalšími parametry. Výhodou těchto pum je to, že mohou být neseny prakticky jakýmkoli letounem se standartními závěsníky. Z těch moderních frontový (útočný) letoun Suchoj Su-24 unese 18 kusů OFAB-250, univerzální Suchoj Su-30MKI pak dokáže nést až 50 kusů pum OFAB-100-120 nebo až 28 kusů pum OFAB-250-270. V praxi jsou obvykle používány spíše těžší verze pum (OFAB-250 a těžší typy). Použití množství menších (OFAB-100) je vhodné spíše proti rozsáhlým soustředěním vojáků či lehké techniky.