Jak se vařilo v armádách – část 2 - ČSLA

Mantra · Příspěvek od **Mantra** » 20/2/2009, 22:42

Jojo cvičení, tam se jí njlíp neboť je vyšší stravní dávka. V kasárnách jsme jedli a i zákloši jenom z porcelánu. Na cvičeích vždy z ešusu.

Kuchaře jsme si hejčkali a pak se nám odměňovali. Jenom to vzpomenuté čištění jsem jim nezáviděl, většinou dlouho do noci.

Nejlepší na vojně byly Kádéčka - vepřovka, hovězí, játrovka a luncheon. Na tom jsem vyrůstal. To ještě byly kvalitní.

Nezapomenutelný guláš a bramboráky z POKy........Díky sa58, oživil jsi mi samé příjemné vzpomínky.

reddog · Příspěvek od **reddog** » 20/2/2009, 22:58

Jo , vepřovka KD to bylo žrádlo . K tomu teplej chleba a lahváče( teplej chleba a lahváč z obchodu ve vesnici, přes plot a zpět)
To jsem měl nejradši.

vodouch · Příspěvek od **vodouch** » 21/2/2009, 00:17

Beroun 1973:
Maso se skladovalo v (asi) bývalém muničním baráčku-půlmetrové kamenné stěny, v nich zapuštěné kolejnice, na nich háky s masem. Vzadu u stěny chladicí agregát; pokud běžel, bylo v baráku chladno.
Jednou v pátek odpoledne agregát odešel. Spravit ho směl jen civilní zaměstnanec VZB, záklaďáci ne-i když u spojovacího pluku by se našla spousta lidí, kteří by to svedli. A všichni z VZB už byli doma. Bylo krásné, teplé počasí.
Sloužil jsem dozorčího kuchyně z neděle na pondělí. V pondělí dopoledne začali kuchaři připravovat maso k obědu; položili půlku krávy na bourací stůl a začali bourat-dva; jeden boural, druhý držel nos jemu a sobě. Maso viselo tři dny v teple.
Povídám: "Kluci, tohle nemyslíte vážně!" "Tak něco udělej, jseš dozorčí!" Zvedl jsem telefon a vytočil číslo marodky. Měli jsme doktora, četaře absolventa MUDr ... (jméno jsem bohužel zapomněl), čerstvě povýšeného na podporučíka. Přišel, začichal, řekl: "Kde máš průvodní list?" a psal: "Zakazuji připravovat k jídlu vydané hovězí maso. Ppor. MUDr ... ". Starší kuchař pokrčil rameny a volal skladníka. Ten se málem složil, protože bylo pondělí dopoledne a sklad byl prázdný. Tak volali náčelníka kuchyně (nevím, jestli jsem tu funkci uvedl správně, pamatuji se jen, že to byl nadporučík). Ten řval na doktora: "Já jsem nadporučík a to maso se bude připravovat!" Doktor na to: " Já jsem doktor, mám na starosti zdraví těch kluků, to maso se připravovat nebude!"
Dalším tahem armády byl proviantní náčelník. Žoviální podplukovník; povídal: "Podporučíku, mám říct vojákům, že budou o hladu? Nebo je nakrmíte vy? Tak vidíte, zrušte ten zákaz." Doktorovým protitahem byla městská OHES. Na to jednání se nikdo ze záklaďáků nedostal; jeho výsledkem bylo, že se maso omyje hypermanganem a připraví. Kuchaři tedy vařili a kuchyňská směna pilně roznášela informace. Ten půlmetrák masa se kompletně sešel v "bufetu" ...

Mantra · Příspěvek od **Mantra** » 21/2/2009, 08:30

Když se maso převaří na více jak 90 stupňů vše živé je v mase mrtvé.
Přál bych ti vidět afghánské řeznictví, jaro, léto, podzim, zima stále jim visí maso na ulici a v létě si dokážeš představit jak místo krásně červeno-bílého masa je jeden velký černý hrozen much!!!
Dle doktorů se musí maso dobře uvařit a OCHUTIT a je po problému.

Ta výmluva: Řekneš to vojákům - typika.

Vallun · Příspěvek od **Vallun** » 21/2/2009, 08:38

Mantra - ano, jist,ě když to důkladně převaříš (důkladně!), tak zabiješ všechny živé bakterie a parazity. Ale co viry? A co metabolické toxiny těch parazitů? Četls někdy Jak jsem vyhrál válku?

Navíc pozor, o dnešních uzeninách to neplatí, mají otlik rostlinných přísad, že se tam bojevuje mnohem více plísní (mykóz) a na ty převaření fakt nestačí. Nicméně na zašlé salámy platí dobrý trik - pokud se vám nezdá, nabídněte to kočce, když si vezme, tak to důkladně řpevařte a můžete jíst. Když to odmítne i kočka, tak to musí jít do popelnice...

TonyHazard · Příspěvek od **TonyHazard** » 21/2/2009, 10:12

Když se to zde opět tak pěkně rozjelo, přidám pár informací (vzpomínek) ze svých nenapsaných pamětí.
Jo KDP (Konzerv. dávka potravin) to je legenda, tisíckrát opěvovaná, na sto způsobů upravovaná, co útvar to jiný recept (nebo osvědčené, předávané od supráka na bažanta).
Bývala barevně odlišená, podle roku výroby a už si nejsem jistý, výrobou se tenkrát zabýval Lučenec. Jeden čas mívala také jména (vzpoměl jsem si jen na pár "Kodap" a "Nikol"), KDP pro výsadkáře se jmenovalo "Vysočina", a obsahovalo více potravin. K tomu jsem se dostal jen jednou, když to rozváželi po útvarech, aby se to spotřebovalo v rozumné lhůtě.
Nejsem si jistý, ale když jsem nastupoval, celodenní dávka na vojáka (bigoše) byla 19,90 Kčs. V době přivezení výsadkářských KDP "Vysočina" se celodenní dávka pohybovala pod 30,- Kčs a cena "Vysočiny" byla přes 40,- Kčs. Muselo se to přecenit, aby se to mohlo vydávat (mimo jiné obsahovala "Vysočina" suchary, karamely, koření a dvě tabulky hořké čokolády).
První KDP (v sedmdesátých letech, ještě na škole) bylo čtyřdílné a tenkrát obsahovalo vepřovou konz., hovězí konz., sýrový krém a paštiku. Pak docházelo k různým kombinacím (sýrový krém nahradilo něco konzistenčně podobného, ale sladké, nazývané "chlebíček). Jeden čas byly KDP i pětidílné (V, H, P/paštika, CH/chlebíček a švestkový kompot/bez označení, asi). Potom se to ustálilo na klasice (V, H, L/luncheon a P), v některých kombinacích se nacházela i "vynikající" žvýkačka PEDRO notně nasáklá konzervačním olejem.
Po převratu (1989) se KDP začala z armády vytrácet (likvidace útvarů, skladů a nezájem výrobců), snížil se také počet konzerv (na třI, V, H a L), až to dospělo ke kompletaci konzerv z Hamé. V 90. letech po útlumu bojové pohotovosti (kdy jezdilo domů víc jak 80% vojáků, k neradosti rodičů) jsem dokonce vymyslel speciální KDP (tzv. výkendová) a skládala se převážně z konz. ananasu, konz. mandarinek, džusu, cukrovinek a oblíbených konzerv (např. paštiky, Ďábelské tousty, Krůtí maso s vejci aj.), různé kombinováno. Tato dávka byla celkově oblíbena, až mi ji zakázali, na základě stížnosti jednoho vojáka, který dostal tuto "výkendovku" místo klasické KDP, když jel na služebku.
Již zde zmiňované DPP (Dávka předpřipravených potravin) byla rozdělena na snídani (DPP-S), oběd (DPP-O) a večeři (DPP-V). Dávky DPP byly baleny pro 10 a 50 osob (např DPP-S-10 nebo DPP-S-50). Existovaly také DPP-K-10, to byly komplety S, O a V pro 10 osob.
Dále existovala tzv. NDP (Nedotknutelná dávka potravin), skládala se z 250g luncheon, 5 ks sucharů, 5-ti karamelek a kousku toaletního papíru (2 konzervy).
Byly také prováděny pokusy s dlouhodobým skladováním chleba, byl použit jen chleba (tzv. komisárek) z polních pekáren, alespoň to zpracování tomu odpovídalo. Předtím už bylo ověřeno, že čerstvý chleba z polních pekáren po zabalení do speciálního papíru a uložen do speciálních papírových pytlů (několik vrstev) vydržel 30 dní bez problému. V jedné době mi přivezli takto upravený chléb (možná jiný postup přípravy) zabalený místo do papírového, v igelitových obalech. Měl jsem ho kontrolovat každé 3 měsíce, vždy vzít jeden a rozkrájet a vydat, výdeji předcházelo jen krátké rozpečení (asi 15 minut). Poslední chléb jsem vydal po 2 letech a dalo se to, připadal mi jak klasický dvoudenní chléb. Občas se stalo, že chléb zplesnivěl, ale to bych dal na vrub nekvalitnímu uzavření obalu a neopatrné manipulaci.
To by bylo asi vše na co jsem si momentálně vzpoměl.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 21/2/2009, 11:02

Ty koňu, jak to tak sleduju, tak to byla vyslovená chemie. Ti, co to vymysleli nemohli byt blbci... Chleba, který vydrží víc jak dva roky, tak to je bomba. To bylo nějak vakuově nebo v tem byla nejaká konzervační přísada, nebo byl ten obal nečím speciálním vyplněný? Nevzpomínáš si trochu, esi to nejak nevonělo, když se to otevřelo, nebo esi to syklo a podobně?

jarda · Příspěvek od **jarda** » 21/2/2009, 11:27

V tomto tisíciletí byly nejlepší normální konzervy z Hamé apod. Když jsme měli KD tak to byl fakt pro silné povahy-Luncheonmeat-tuk, tuk a tuk, Vepřová-tuk a štětiny.

TonyHazard · Příspěvek od **TonyHazard** » 21/2/2009, 12:38

Pro hydrostar : S tím chlebem, právě že to při otevření obzvlášť nijak nevonělo, také ani nepáchlo (ani po chemikáliích). Vákuově to také nebylo uzavřeno, takže to (jak píšeš) nesyklo. Chléb byl zataven do pevnějšího igelitu, a zabalen do speciálního papíru. Tam (papír) bych viděl ty možnosti a také ve zpracování jmenovaného chleba. Zezačátku jsem se o to zajímal, ale podrobnosti se mi nepodařilo zjistit, dostal jsem jen pokyny jak to skladovat, a dále (před výdejem propéct). Jen při výdeji, když jsme oznámili, že se jedná o půl roku (rok, ....2 roky) starý chléb (museli jsme to oznámit), nikdo nám nevěřil, a když ano, nikdo ten chléb nechtěl jíst (ale vždy z koše na chléb zmizel). Později když se to stalo pravidlem, nikdo se nad tím nepozastavil. Tato akce se pak neopakovala, podepsaly se na ní asi velké ztráty, ale ty bych připsal nekvalitnímu uzavření a neopatrnou manipulací (to jsem již uváděl).

Pro jardu : Tak to máš pravdu, ty nové KD (myslím, že později, po roce 1989) už byly označeny jen KD, dostaly nový tvar, novou cenu (jiný výrobce) a tak jak uvádíš kvalita šla do p......

Haness · Příspěvek od **Haness** » 21/2/2009, 18:31

Já sice nemůžu napsat nějaký zážitek s kuchyní z dob minulých, ale můžu přidat něco pro zajímavost z doby nynější.
V době kdy jsme na KZP byli na zaměstnání v kasárnách a chodilo se do jídelny ve které létaly vlaštovky

a bombardovaly naše pokrmy tak bylo typické složení ráno klobásy a na večeři brambory s "uzeným" - pomletým,resp. pomletými zbytky od snídaně.
Na stravu v poli si nemůžu až tak stěžovat, nevaří přímo v kuchyních ale člověk nafasuje plno májek, hodí to do báglu a šmáruje. Když jsem se po dvou měsících vrátil domů a dostal jsem rohlík s paštikou tak jsem byl mírně podrážděný.
Někteří kteří vybírali konzervy od těch co je nechtěli se za ty měsíce hodně slušně napakovali:D

TonyHazard · Příspěvek od **TonyHazard** » 9/3/2009, 22:40

Přihodím sem pár prostředků na převoz hotové stravy. Termosy, jediné "vyhlížené" pojítko mezi jednotkami a hospodářskou výdejnou.

1.

2.

3.

4.

5.

1. Termos s hliníkovou vložkou o obsahu 5 litrů, kulatý tvar.
2. Termos s hliníkovou vložkou o obsahu 12 litrů, oválný tvar.
3. Termos s hliníkovou vložkou o obsahu 20 litrů, kulatý tvar, třídílný. Existoval také obsahově stejný, ale s výpustným kohoutem.
4. Termos s hliníkovou vložkou o obsahu 25 litrů, oválný tvar. (zdroj uvádí obsah 24 l, asi se jim srazil dlouhým skladováním, za nás to bylo vždy 25 l.
5. Termos s hliníkovou vložkou o obsahu 40 litrů, kulatý tvar s výpustým kohoutem.

Koncem 80. let nám na útvar poslali k otestování prototyp termosu s obsahem 20 l. Laminátový obal, nerez vnitřek a další moderní prvky (uzavření a vypouštění), než termos to připomínalo vytvarovanou bednu na pistole. Předali jsme ho k jedné jednotce k otestování, ale když se velitel dověděl cenu (5x vyšší než klasic. termos), milý termos uzamkl ve skladu a před vrácením ho trochu jemně okopali, aby bylo vidět, že byl používán.

Zde něco na přípravu stravy v poli :

1.

2.

1. Polní kuchyňka 12 je souprava proviantní techniky určená k přípravě stravy pro jednotky do 12 osob. Přiděluje se malým jednotkám a odloučeným skupinám. Používá se při stravování v poli, jen vyjímečně smí velitel útvaru povolit její používání v mírové posádce. K vytápění PK 12 se používá tekutá a zcela vyjímečně tuhá paliva. Celková váha PK 12 je cca 26 kg. PK 12 tvoří celek s várničkou Va-54. V praxi si vojáci brali jen tu várničku, PK-12-ku nechávali v posádce, kdo by se s tím železem tahal.
2. Várnička VA 54 je souprava polní proviantní výstroje určená k přípravě stravy pro malé jednotky do 12 osob.

Přišli nový lidé, přihoďte sem svoje zážitky, zkušenosti a perličky.

Mantra · Příspěvek od **Mantra** » 10/3/2009, 07:22

Jenom jeden dotaz, nevíte někdo kdy byly zavedeny první termosy a kdo je zavedl?
Co jsem zažil na vyvedeních s NATO tak tam byly už jenom plastové termosy, tak tak přemýšlím jestli ostatní státy mají něco podobného jako my ve výbavě. Nepočítám bratov.

Jednou jsem viděl dokument z druhé války a tam pobíhal německý voják s tím samým termosem jako máme my dodnes v AČR.

Koukám Tony, že máš již nový termos na nápoje s kohoutkem. To se začlo zavádě někdy kolem 2000, pokud se nepletu,a muselo to být na honem jako ostatně všechno u nás. Hygiena nadevše.

palič · Příspěvek od **palič** » 10/3/2009, 15:13

V "hranatém dvoudílném" NDP byl i "rybičkový rolovací" otvírák, čím jiným byste tu konzervu otevřeli? Kroužením po kameni to šlo možná v kasárnách - na schodech...
Ta bílá hmota v poslední konzervě v kulaté NIKOLce se jmenovala tvarohový nákyp, bylo to lehce nakyslé, struktura byla lasturově lomivá/kuličkovitá (asi v tom byla krupička) a byly v tom kousky kandovaného ovoce... Bylo to dobré...
Pokud si někdo stěžuje na kvalitu "Pedra" z kádéček, já na něj nedám dopustit - vydrželo vždy dost dlouho (zkuste dnes žvýkat žvýkačku tak dlouho, abyste ušli 10 km) a navíc jsem s ním zalepil jednou na cvičení prasklou nádrž mého BVP...
Pokud si někdo stěžuje na nepoživatelnost "atomkrekrů", neví, co je hlad... Když je nesežeru, schovám je, až bude mokro, pomůžou při rozdělání ohně (ne, že by v nich byly piliny, ale tuhá složka z plev byla skutečně hořlavá), dokázaly z gulášové polévky udělat hustější masu, která zasytila víc lidí - myslím z jednoho pytlíku z Vysočiny... Když byla šance namočit je do mlíka nebo aspoň do vody, nebyly špatné, třeba s výše zmíněnou čokoládou.
Obal Vysočiny byl nejvíc podobný silným obalům na školní sešity, měl se používat na úpravu vody, Vysočina měla výhodu nejen pestřejší stravy, ale také "kolektivní spotřeby" - žrali jsme je postupně (ne každý svou zaráz) a jako první tak začínal zpravidla radista - tahal nejtěžší matroš... Mám dost zkušeností s přijímáním potravin z místních zdrojů, zažil jsem experta, který žral ježky (a my voli s ním), dodneška si pamatuju, jak chutná salát z pupavy, opražené bukvice a čaj ocitronovaný šťovíkem a nebo kyselinou mravenčí, jsou věci, které bych raději veřejně nepopisoval, ale když jsem to chtěl po mančaftu, musel jsem vždycky bagrovat jako první. Ještě teď se mi "krká"...
Veverky, ježky, žáby, pstruhy/ryby, raky, šneky - všechno jsme vyzkoušeli a na několik způsobů, ostatně, ne nadarmo se říkalo, že v lese chutná nejlépe.

Dlouho jsem se odhodlával k chycení psa - ale trik s taveným sýrem zafungoval skvěle a divokého česneku bylo dost. Vlastně nic z toho nebylo tak špatné - tedy pokud člověk neměl psychické zábrany.
Jediného jsem se dokázal vyvarovat - hadů a žížal. S hadem udělal špatnou zkušenost kolega - měli kolektivní "šavlový tanec" a žížaly, ty prostě NE-NE ze zásady.

Když se mi z provianťáka podařilo vyrazit před "lesním týdnem" maso, byl to svátek (a tak vím, jak chutná kuře ze Setoňáku), ve většině případů to však byly jen těstoviny, rýže, málokdy brambory (proč taky) a salámy... Ostatně, vždycky se našel mezi kluky někdo, kdo něco dokázal upytlačit (samozřejmě bez střelby), položit oko, udělat tlučku, uplést vrš, najít hnízdo a vybrat nějaká vajíčka, ...

Jo, kromě hada a žížal jsme taky nikdy nežrali kojence - i když prý byli (na Západě) takoví, kteří tvrdili, že nám je občas dávali, abychom byli krvelačnější.

Příspěvek od **Pátrač** » 10/3/2009, 15:28

Mantra - mám pocit že termos s kohoutkem byl už dříve. My jsme z nich pili už na spartakiádě v 1985 a u útvarů kde jsem fungoval od 1987 byly také běžně.

Palič - klego u jaké zbraně jsi to sloužil. Takový krásný popis možností lesního života jsem dlouho nečetl. Krásná práce.

Jednou jedinkrát jsem na atomkrekry - i když častěji jsme jim říkali protitankové suchary - nadával. To když provianťák na škole dostal geniální nápad nám je nevydat a dostali jsme jen tu masovku. Pak celá směna rozdělávala druhé konzervy a suchary ten debil nařídil postrouhat a ze strouhanky udělat složku trojobalu. Tak vznikly protitanové řízky.

Jinak souhlasím do posledního písmene. Jejich užitná hodnota byla extrémní.

palič · Příspěvek od **palič** » 10/3/2009, 15:50

Ten název "protitankové suchary" znám od táty... "Atomkrekry" bylo kratší, údernější. Trojobal z nich je dobrý nápad - my s nimi "zahušťovali" a pokud jde o ty šneky, tak vlastně byly v úloze "strouhanky" v těch šnekových kuličkách. To ale nebyla "strouhanka", ale "drcenka" - tedy z hlediska zpracování drcením a ne strouháním. Drtil řidič - malým kladivem.
Teď už si nevzpomenu, zda to bylo dostupné už před 89, ale taky jsme občas dostávali "ven" velké plechovky tzv. ALIMA, bylo to tak 30 cm vysoké, v podstatě "kolektivní dávka" - myslím, že pro 18 nebo 22 lidí (provianťák by věděl víc)... Pokud se nepletu, občas se z toho vařilo i v kasárnách, tedy vlastně jen ohřívalo - na jídelníčku byly ALIMA ptáčky, znojemská pečeně, ... ale nejoblíbenější byly třeba hovězí plátky na houbách a sekaná svíčková. Vlastně to byla obdoba "chalupářských" konzerv s hotovkami, člověk se musel postarat jen o přílohu. Nevýhoda - nedalo se to tahat na hrbu, to byla škoda.

TonyHazard · Příspěvek od **TonyHazard** » 10/3/2009, 19:24

Palič : Dík za skvělé doplnění (KD NIKOL, Vysočina), člověk si hned na vše nevzpomene. Když tak probíráš ty "lesní" recepty, zkoušels někdy obalit akátové květy jako řízek? Vynikající!
Dále popisuješ hotové jídla "ALIMA", na ty jsem také zapoměl (jak jsem mohl !). To byla super věc. Těm blahořečili kuchaři, hlavně na cvičení. Tak jak píšeš, počet porcí byl převážně v každém druhu jiný, muselo se s tím počítat. Pro zjednodušení jsme zjistili, kde je počet nejnižší a to se vzalo jako základ, ale mám takový dojem, že nejmenší počet porcí byl 20. Svařovaly se také v kasárnách, z důvodu, že byly drženy jako NZ zásoba a jejich záruční doba se pohybovala kolem 36 měsíců (ne u všech).
Po roce 1989 byly tyto vynikající (naprosto vážně) ALIMY, nahrazovány (doporučeno nadřízeným orgánem) západními sračkami, které byly 3x dražší. Vzpomínám vzláště na jednu, "Hovězí maso na chilli", (na výrobce si nevzpomínám, ale vím jistě že byl to Frantík) to když jsme otevřeli, marně jsme hledali porce, bylo to rozemleto a nebo tam žádné maso nebylo (hledalo se velmi těžko).

Mantra : Tak to si se sekl o hodně let s tím termosem s výpustným kohoutem. Termos T-40 VK jsem zažil již na škole (1972), a termos T-20 VK byl zaveden jen o něco později (80. léta). Jinak kdy vznikly termosy? Nevím, a ten dokument z 2. světové války jsem také viděl, myslel jsem, že to byla jen finta, že se jedná o film a materiál (termosy) byly zapůjčeny z nejbližšího útvaru.

palič · Příspěvek od **palič** » 10/3/2009, 20:13

Akátové květy jako řízek? No to ne, já už od ZetDéeŠky nerad sbíral bylinky. A nechat to trhat podřízené, to smrdělo průserem.
Ale zažil jsem i ty "pokusy" s chlebem, bylo to jen a jen o bariéře v hlavě (stejně jako u těch šneků, vererek apod.), bylo to zajímavé - a jedlé. Ještě dávno před tím, než se začaly dovážet takové ty kousky sušeného masa, jsme to zkoušeli "svépomocí", kdeže, nikdo se botulotoxinu nebál...
Mezi to, co člověk musel znát, patřily také "Zásady sebezáchovy v týlu nepřítele" (myslím, že to nebyl "dospělý předpis", snad jen pomůcka... Takové to "co všechno můžeš a musíš udělat pro to, abys získal něco, co ti sice nemusí zákonitě chutnat a dokonce se ti to může eklovat, ale když se přemůžeš, sežereš to a nebudeš líný hledat dál, přežiješ a pravděpodobně budeš moci dál plnit úkol nebo vydržíš, než tě naši najdou"... Nápověda: u letectva jsem nesloužil...
Bylo to hodně o improvizaci, byly tam nejen možnosti vytěžení potravy z netradičních zdrojů, ale taky léčivé byliny, jedlé a jedovaté houby, pasti, ohně, přístřešky, uzly, ... a člověk měl přirozenou tendenci to vyzkoušet, dokázat si, že to dokáže.

Samozřejmě jsem zažil i porovnávání s novými kolegy ze Západu, taky to občas bylo dost na hraně (já: "Žral si někdy psa?", on: "Ne, ale žral sem opici!", bylo to jako poker..., burákové máslo jsem ochutnal jen jednou a slepici na paprice radši ne... Naše je/bylo naše... Kompot potěší, ale nezasytí, cucat bonbóny zabaví, ale pak v břiše kručí o to víc. Stejně jako citronový nebo pomerančový džus v prášku člověka potěší voda okyselená kyselinou mravenčí, je li oslazená, pak je to vlastně nadstandard...

Pokusy se získáváním vody jsme občas odnesli kratší či delší laxírkou, ale nikdy to nebylo tak, že by nás to "vyřadilo z provozu"...
Když už jsem viděl, že kluci tropí blbiny, výkoňák vyzvednul na "lesní týden" jen to, co mohl schovat v kanclu bez nebezpečí zkažení, nechal jsem všechny při výcviku vysypat kapsy, dostali jen určité věci, vymezený prostor a úkoly, jen tak, aby se hýbali a jenom neleželi...
Jak to končívalo?
Řeknu jen takové ty "extrémy":
- 68 klíšťat na jednom maníkovi, co spal asi tři dny v hromadě listí
- šílenou (a dost úpornou) vyrážku v podpaží dalšího zoufalce, který přišel o cigarety a s vidinou výroby kuřiva zkoušel fermentovat dubové listí jako kubánská dělnice v tabačce
- chlapa totálně zablešeného, který si chytil veverku s tím, že "si jí nechá na zítra"...
- maníka, který uběhl (skoro) půlmaraton, protože si chtěl nadojit ráno mlíko (stádo krav na pastvě ve venkovním ustájení) a iniciativní jezeďák ho pěkně prohnal s vidlema
- o ožralých bažantech, vypleněných krmelcích a podobných věcech nemá cenu se zmiňovat

Příspěvek od **Pátrač** » 10/3/2009, 22:03

Akát jak řízek jsem nikdy nezkusil ani jsem to neslyšel. Jedl jsem několikrát jako řízek upravené květy černého bezu a to se skutečně jíst dalo.

Palič - nápověda drobná ale platná. Jestli si něco pamatuji tak podobné věci prožívali kluci od hloubkového průzkumu u 2. bvz. Nevím jak a co cvičila Chrudim nebo Prostějovská výsadková ale asi pocházíš z líhně která produkovala vojáky pro tyto útvary. Pokud ano - všechna čest kolego vojáku.

Za sebe osobně Tě vítám a myslím si, že jak postupně ostatní Palbáci budou nabíhat a číst si Tvé zajímavé posty, že budou stejně rádi za možnost získání zasvěcených komentářů a prezentace osobních zkušeností.

Věřím, že se Ti mezi námi bude líbit - myslím si, že jsi v dobré společnosti.

komisař · Příspěvek od **komisař** » 11/3/2009, 11:52

Něco o stravování ve VVP
Údaje se vztahují k první polovině 80. let. Jelikož jsem byl v týlové skupině pluku nejmladší a jako NVS i nejpostradatelnější, jezdil jsem na praporní cvičení za štáb pluku, jako ZT na plukovní cvičení, plavby a brody.

Plánování výživy a organizace stravování musí vycházet z velikosti cvičící jednotky, plánu výcviku (např. noční cvičení a výdej tzv. druhé večeře), roční doby a délky soustředění (zachování pestrosti jídelního lístku a doplňování surovin). Požadavky na výživu jsou stanoveny v předpise Všeob-P-46/práv. „Proviantní náležitosti v ČSLA“. Uvedené údaje se vztahují k VZS, u VZP se navyšuje o přídavek D.

Názory na topení pevnými palivy zde již bylo dostatečně popsáno a plně se s nimi ztotožňuji.

Roční doba a VVP : Je třeba si uvědomit, že každé VVP má svoje specifika, co se týče počasí a návazně i dopravních komunikací, musí se tudíž přihlédnout i tomu, v jakém budeme cvičit. Jak nám řekl vyučující : nechte si poradit od starších zkušenějších, protože jinde tyto údaje neseženete, pokud to ovšem nechcete vyzkoušet na vojácích sami. Osobní zkušenost : Vedl jsem POKu se stravou na tankové střelby, našel jsem „šikovnou“ zkratku, ovšem „bojaři“ posunuli palebnou čáru, týlařům to jako obvykle zapomněli říct. Skončilo to tím, že nad námi začli létat kulky a 125 mm granáty. Než jsem stačil zařvat Všichni ven, tak jsem jen koukal, jak se kuchaři umí bezva krýt.
Letní období 1.5. až 30.9. - stravní dávka 1 s přídavkem potravin B ve finanční hodnotě 19,80 Kčs a průměrné energetické hodnotě 17530 kj (4190 Kcal). Hmotnost pro jednoho vojáka na týden to mimo jiné činí 2,2 kg masa a masných výrobků, 0,55 kg másla, tuků a rostlinného ojeje, 2,6 kg mléka, mléčných výrobků a sýrů, 3,5 kg chleba a pečiva, 3,5 kg brambor, 2,1 kg zeleniny, 0,8 kg ovoce. Hmotnost spotřebovaných potravin je asi 17 kg, tudíž denně 2,3 kg.
Zimní období 1.10. až 30.4. – stravní dávka 1 s přídavkem potravin C ve finanční hodnotě 21,20 Kč. Výživová hodnota se oproti letnímu období zvyšuje o 4 – 5 % a skladba potravin je zaměřena na vyšší % energeticky bohatších potravin (vepřové maso a tučné pomazánky), dále i potravin s vysokým obsahem vitamínů, hlavně C a B1 (brambor, ovoce, zelenina, mléko).

Existovaly i další legální způsoby, jak přilepšit stravování.
1.Využití možností systému peněžního stravního hospodaření (tj. použití finančního limitu k vlastní výběru surovin při dodržení jejich předepsané procentuální skladby) k vytvoření úspor na stravném.
2.Možnost, kterou má velitel, a to použití mimorozpočtových prostředků z peněžního fondu útvaru (MP 9 88 01) nebo prostředků pro přilepšení ke stravě (MP 9 88 05) vytvořených z odvodů hospodářských výsledků útvarového PZH (pomocného zemědělského hospodářství).

Velikost cvičící jednotky má vliv na organizaci stravování.
1.Vyvedení útvaru : pobyt v táborech, kde může být stálý kuchyňský blok nebo vytvořený z polních kuchyní pod stanovými přístřešky. Tento způsob je organizačně shodný s posádkovým, včetně dozorčích služeb. Zabezpečení některých cvičích jednotek, které nemohou být staženy do tábora, se provádí hlavně rozvozem připravené teplé stravy. Stálé malé odloučené jednotky mohou být výjimečně vybaveny některou z malých typů polních kuchyní.
2.Taktické cvičení praporu : používají se výhradně tabulkové počty osob a techniky. Příprava stravy probíhá v rozvinuté HV - hospodářské výdejně. Vlastní příprava a výdej stravy se musí stát součástí průběhu taktického cvičení a musí být nacvičovány a dodrženy zásady přípravy stravy hlavně při pohyblivých fázích boje.
3.Jiné cvičení, např. plavby a brody : rozvinuje se HV, ovšem organizace stravování je jednodušší než v v případě 2, protože HV se postaví na začátku a tam zůstává až do konce, vojáci jsou soustředěni na jednom místě a nemusí se dodržovat taktické zásady.

Příspěvek od **Pátrač** » 11/3/2009, 12:02

Komisaři - skvělé.
A jen pro moji chorobnou zvědavost, jak si pamatuješ ty položky? Já si ze své branže nevybavím ani jednu.