Nevím zda-li tento příspěvek zde patří, téma je "Jak se vařilo v armádách...". Tohle je hudba současnosti.
Polní kuchyně automobilní POKA 4 ( Název anglicky. POKA 4 - Field kitchen on vehicle. )
POKA 4 je kuchyně postavená na podvozku nákladního automobilu Tatra 815-2 ARMAX 4x4.
Tato polní kuchyně byla navržena pro stupeň útvar. Používá se k přípravě, uchování a výdeje teplé stravy. Jejím cílem je zajistit kvalitní, plnohodnotnou, zdravotně nezávadnou stravou jednotky působící mimo stálou posádku (cvičení, zahraniční mise).
Je nástupcem vozidel POKA 3, POKA 3/1. POKA 3 byla vlastně jen upravená skříň s namontovanou polní kuchyní PK-60, zásobníkem na vodu Z-800,ale s vlastní elektrocentrálou. POKA 3/1 už se více podobala na POKA 4. Jen by mě zajímalo, zda-li by se při určitých problémech dalo v POKA 4 topit dřevem.
Vývoj tohoto vozidla byl započat v únoru 2006 ve VOP 026 Šternberk / divize Vojenský technický ústav pozemního vojska Vyškov.
V současnosti (počátek roku 2008) testována u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci.
Vojáci, dobrou chuť
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče! Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Krátké doplnění a odpovědi :
1.Našel jsem, že Z – kuch s jednou PK 60 se měla umisťovat na vagón Zts : únosnost 18 – 26 tun, pouze jedny boční dveře 2,5 x 2 m ( šířka PK 60 je 1,9 m ), ložná plocha 12,71 x 2,6 m. Nenašel jsem však jeho vnitřní uspořádání. Další vagón označovaný jako Z- 200 se měl použít pro přepravu dvou PK 26 H, ale nenašel jsem jeho označení ČSD – bude to jeden z těchto, které mají jedny boční dveře : Z 1,55 x 2 m, Ztr 1,8 x 2 m, Zs 1,55 x 2 m. Pokud je první rozměr šířka, tak je to nejpravděpodobněji Ztr, protože PK 26 H má šířku 1,565 m.
Zdroj : Bojová příprava 5/1985 Přeprava vojsk po železnici, plk. Ing. Jaroslav Čevela
2.Pro pátrače, já si ty rozpočtové položky také nepamatuji, ale několik sešitů ze školy se mi podařilo zachránit. Z důvodu zastupitelnosti jsme měli i přednášky z proviantní služby a služby PHM.
Doplnění – soupravy polní proviantní výstroje pro přípravu stravy v poli Varnice 14 : POZOR !! Je to varnice, ne várnice (termos). A to číslo neznamená počet osob, ale rok zavedení.
Ještě v roce 2008 nabízelo MV jako přebytečný majetek 2 kusy, každý za 610,- Kč. Jako kontaktní osoba je uveden p. Němec, tel. 974 721 637.
Varnička vz. 54 :
Určena pro malé jednotky do 12 osob, hmotnost soupravy 6,5 kg. Při přípravě stravy je však nutno využívat otevřených a krytých ohnišť z místních zdrojů. Kotlíky je možno upevnit do krbu polní kuchyňky 12.
Hlavní části : 3 kotlíky s pokličkami, obal s nosnými popruhy a příslušenství pro přípravu stravy.
Polní kuchyňka 12 :
Určena k přípravě stravy pro jednotky do 12 osob, celková hmotnost 30 kg. Používají se tekutá, vyjímečně pevná paliva.
Složení soupravy : přenosný krb, termos 12 a další příslušenství a spotřební materiál. Mimo termosu se souprava ukládá v přepravce z umělé hmoty.
Polní kuchyňka 50 :
Určena pro jednotky do 50 osob, její hmotnost je 135 kg.
Hlavní části : přenosný krb (má podobu sporáku), příslušenství (3 kotlíky k PK 50, 1 kastrol s poklicí, termos 12, vak na vodu 100 litrů).
Souprava pro přípravu dietní stravy v poli - DIETA : Když jsem se podílel na dopravě materiálu pro Jugoslávii ( už nevím, která z misí to byla ), tak jich tam vezli několik kusů a pak je nepoužité zase vezli zpátky.
Určena k přípravě stravy u polních zdravotnických zařízeních a doplňuje PK 26 H a PK 60, celková hmotnost činí 175 kg. Umožňuje hnětení a šlehání těst a pomazánek, mletí masa, mixování, strouhání brambor, ovoce a zeleniny,
Složení : univerzální kuchyňský stroj s pracovními strojky a přepravní obal. Připojuje se k rozvodu 3x380 V.
komisař : Cituji : "Našel jsem, že Z – kuch s jednou PK 60 se měla umisťovat na vagón Zts : únosnost 18 – 26 tun......" (????)
Promiň, ale této informaci jaksi nerozumím. "Z-kuch" bylo označení vagonu určeného k přípravě stravy při přesunu po železnici !
Daly se do něj umístit bez problémů 2 PK-60 (samozřejmě bez podvozků).
Vagon byl dvoudveřový, rozměry nevím.
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče! Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Pro Tony Hazard :
Díky za opravu, ty vagóny byly dvoudveřové. Tu únosnost jsem neměl uvádět, je zbytečně matoucí, protože je to maximální povolená. Jinak upřesňuji, že je zásadní rozdíl polní kuchyň pouze přepravovat nebo připravovat stravu. Na ploše 12,7 x 2,6 m musela být rozmístěna prakticky taková na nejnutnější míru okleštěná hospodářská výdejna. Když si vezmeš, že "normálně" se HV umisťovala do stanu H-53 o rozměrech 5 x 5 m (nebo do přístřešku, který byl součástí soupravy) a využíval se i okolní prostor, tak zjistíš, jak to muselo být stísněné. Mimo PK tu mohla být i zásoba vody, a to Z-800 nebo C180V. A navíc i prostor pro manipulaci a pro skladování. Je možné, že když se přepravoval větší počet vojáků, tak z kapacitních důvodů tam mohly být i dvě, ale neví někdo, jak to bylo uspořádané ( s jednou / dvěmi PK ) ? Mám jistou představu, ale nebudu objevovat něco již objevené.
Jinak jsem našel, že existovala polní pekárna KPN na 3 jednonápravových přívěsech s kapacitou 5000 dávek denně. Neví někdo víc ? Já se taky pokusím.
komisař: Vrátím se ještě k přípravě stravy po železnici. Nepamatuji si přesně ty typy vagonů, ale tenhle (Z-kuch) je 100%, ty další mi už nic neříkají, snad jen Ztr.
Vagon Z-kuch byl vyloženě pro tuto činnost upravený, a polní kuchyně (v tomto případě PK-60) měly přesně vymezené místo, neboť ve střeše byly otvory pro komíny. Bylo tam plánované místo i pro zásobník na vodu (Z-800), ale ten nikdo do vagonu nedával, protože s ním byla problematická manipulace (plný nemyslitelné - prázdný a doplnit vodou). Převážně se to řešilo pomocí dalších kotlů k PK-60. Strava se plánovala jednoduchá (čaj a guláš) a občas se stávalo, že si kuchaři připravili základ ještě v posádce. Ta horší možnost byla, že NPS rozhodl svařit DPP (uvedeno o něco zpět : Dávka předpřipravených potravin), nebo ta lepší (guláš z MK : masových konzerv).
Jednou se nám stalo, že náš vlak měli někde otočit na nějaké železniční smyčce (kvůli sjezdu z vagonů), ale z nějakého důvodu se to nepovedlo a jen přesunuli lokomotivu na druhou stranu vlaku. To byl chaos, my docela dobrý jen se otočily komíny po směru jízdy ale to sjíždění z vagonů, to bylo něco!!!
Příprava stravy za převozu po železnici byla vcelku neoblíbená, velitelé to řešili radši studenou stravou. Já ji zažil na vlastní kůži za těch 25 let jen asi 3krát, ale ta poslední stála za to (Mimoň únor 198x, 1500 strav. teplota -25), ale jen směr tam, zpět to záložáci odmítli.
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče! Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Slúžil som u PLRP v Janoviciach nad Úhlavou ako provianťák.To malo jedno
zaujímavé špecifikum BOS v Sojuze v stepi asi deň cesty vlakom od Astrachane. Znamenalo to presun vlakom tam i späť.Strávili sme viac ako 14 dní vo vlaku.Samozrejme sa každý deň tri krát denne vydávala teplá strava.Iba v deň navagonovania,prevavagonovania vČiernej nad Tisou na Sovietsky rozchod a vyvagonovania v Ašuluku/či ako sa tie rampy v piesku volali/bola studená strava/KDP/ale i tak sa musel uvariť čaj lebo tam bola voda zamorená dizentériou, ak sa nejaká našla.Samozrejme očas celého pobytu sme museli prevárať vodu aby sa ešusy/JNT/neumývali v zamorenej vode.Ale i tak po návrate mala polovuca útvaru rôzne alimentárne choroby.Vždy sa nám vyhrážali karanténou ale vždy z toho nejak zišlo.Počul som , že nejaký útvar ju mal.Zásoby sme brali na viac ako 30 dní.A mali sme chladiarenské návesy na mäso.Chlieb z Klatovskej pekárne balený do voskového papieru nám vždy spolahlivo vydržal.
Zdravým všetkých prítomných. Ja som som slúžil v roku 1999 vo VU 1045 v Bratislave. Už na vojnu som rukoval ako starší kuchár. Takže moja celá vojna sa odohrávala v kuchyni okrem prvého mesiaca.. Počas príjmača sme sa stravovali, kde varili príslušníci útvaru čestnej stráže.
Tam bolo to stravovanie horšie, bolo vidieť že tam nebola nejaká ochranná ruka občianskeho zamestnanca (OZ). A kradlo sa tam toľko, koľko sa dalo uniesť:-) Jediné čoho tam bolo dostatok tak to bol chlieb. Chlieb sa jedol v príjmači ku všetkému (zo žartu sme hovorili, že aj chlieb sme zajedali chlebom) najlepším kuchárom bol hlad:-) Pokiaľ nebol človek prieberčivý, tak sa dokázal najesť tak aby prežil, a taktiež pravidelná strava väčšine nováčikom pomohla k pribratiu na váhe.
Do dnešného dňa si pamätám aj to zloženie toho stravovanie, lebo deň od dňa sa takmer vôbec nelíšilo:-)
Cez týždeň sa raňajky skladali z teplého nápoja: väčšinou čaj, cez víkendy aj kakao, alebo biela káva. K dispozícii bolo pečivo , chlieb v neobmedzenom množstve. Postupovaním popri výdaji sme dostali na tanier maslo vylovené niekedy aj smenárom z hrnca s vodou kde sa masielka krásne kúpali.. dalej sme dostali , salám, alebo párky , praženicu a podobné veci.. Cez víkend, hlavne v nedeľu bývali raňajky sladké to znamenalo polovicu vianočky alebo makovníka (pokiaľ ste došli včas:-) ) maslo a sem tam džem..
Pravidelná strava počas príjmača mi aj tak pridala 2kg. Ešte som nespomenul stravu v príjmači počas vyvedenia do VVP. Tam sme nafasovali studenú stravu, čo znamenalo nejaké konzervy s paštékou, čo ja veľmi nemusím, keksík, a raz sme mali ovocie:-)) Tí čo sme boli z oklia alebo priamo domáci tak sme si dali doniesť z domu klobásky, rezne a podobne. Takým to spôsobom sme riešili aj stravovanie počas nedeľňajších suchých večerí. Vždy toho bolo dostatok, takže ani ostatný spolubojovníci nehladovali:-))
Po mesiaci, po príchode na rotu, bez absolvovania PŠ nás rozdelili do rôznych prevádzok na MO. Ja osobne som sa dostal do vojenskej závodnej kuchyne (VZK).
Tam to varenie bolo o niečom inom
Proviantnú výstroj útvaru a zväzku určuje predpis: Prov-51-2/1 Náuka o proviantnom výstroji, časť 1 a proviantná výstroj zväzku a vyššieho zväzku je v predpise Prov-52-2/2, je to časť 2. Je to súbor knižiek v ktorých je podrobne rozpísaný všetok proviantný materiál. Predpis je z roku 1985 prvá časť a z roku 1986 druhá časť.
V prílohách predpisu Prov-51-2/1 je zahrnutý tento materiál:
4/1 Poľná kuchyňa PK 26, PK 26H
4/2 Poľná kuchyňa PK60
4/3 Automobilová kuchyňa POKA 3
4/4 Automobilová kuchyňa POKA 3/1
4/5 Univerzálny stanový prístrešok k PK
4/6 Varnička 54
4/7 Malá kuchynka pre 15 osôb
4/8 Poľná kuchynka 12
4/9 Poľná kuchynka 50
4/10 Kuchynka pre 1 až 10 psov
4/11 Súprava na prípravu diétnej stravy v poli (DIETA)
4/12 Ostatný proviantný výstroj kuchynských blokov a stálych skladov
4/13 Poľná pekáreň
4/14 Súprava hospodárskej výdajne
4/15 Súprava na rozdeľovanie proviantu
4/16 Súprava divízneho skladu proviantu
4/17 Skúšobňa proviantu
4/18 Zariadenie na sterilizáciu vriec
4/19 Rozvodná a osvetlovacia sieť
4/20 Súprava pre remeselníkov
4/21 Cisternový príves na pitnú vodu
4/22 Mrazuvzdorný zásobník na vodu, 800 l
4/23 Vak na vodu,100 l
4/24 Nádrž na vodu, 2000 l
4/25 Uzavretá pružná nádrž na vodu, 3000 l
4/26 Uzavretá pružná nádrž na vodu, 5000 l
4/27 Termosy
4/28 Proviantný výstroj pre osobné používanie
4/29 Chladiarenský automobil do 5 ton
4/30 Chladiarenský príves na 0,5 tony
V prílohách predpisu Prov-51-2/2 je zahrnutý tento materiál:
4/1 Poľné jedálenské a bufetové zariadenie
4/2 Chladiarenský náves nad 5 ton
4/3 Poľná mechanizovaná pekáreň
4/4 Poľný bitúnok
4/5 Prívesná údenárska dielňa
4/6 Poľný mäsozávod
4/7 Súprava poľného skladu proviantu
4/8 Pojazdná dielňa na opravu proviantnej výstroje
4/9 Hotovostná dielňa na opravu proviantnej techniky
4/10 Dielňa pre technický dozor
Momentálne nemám k dispozícii skener, tak som sa snažil urobiť stručný prehľad poľných kuchýň, ich použitie a TTD. Toto bolo uverejnené v jednej publikácii, ktorú som mal k dispozícii a budem sa snažiť pokračovať ďalej.
Predpis: Prov –51-2/1
Príloha 4/1 PK 26-H
PK 26-H je súprava proviantnej techniky určená k príprave a prísunu stravy pre 50 až 150 osôb. Prideľuje sa hospodárskym družstvám jednotky. Používa sa pri stravovaní v poli, výnimočne môže veliteľ útvaru povoliť použitie v mierovej posádke.
Súpravu PK 26-H tvorí krb upevnený na jednonápravovom podvozku, príslušenstvo a spotrebný materiál. PK-26 sa preváža v závesu za nákladným automobilom, ostatné časti na úložnej ploche automobilu. K vareniu sa používajú tekuté alebo tuhé palivá.
Príslušenstvo kuchyne umožňuje:
-predbežnú prípravu pokrmov po rozvinutí na mieste
-prípravu stravy za presunu
-výdaj teplej teplej a studenej stravy
-úschovu a presun teplej stravy odlúčeným skupinám, najdlhšie do 2 hodín od jej prípravy
-vytvorenie pohyblivej zásoby pitnej vody a jej skladovanie , nie dlhšie ako 72 hodín.
Pri príprave stravy sa súprava rozvinuje pod stanovým prístreškom, ktorý chráni proti poveternostným vplyvom. Zásobník na vodu a príslušenstvo ostáva na vozidle.
Pri príprave stravy za presunu sa kuchyňa preváža v závese za vozidlom, alebo sa krb sníme z podvozku a upevní na korbu automobilu.
Pri presune po železnici sa krb sníma z podvozku a umiestňuje sa v železničnom vagóne rady Z s potrebným príslušenstvom a proviantom. Zbytok príslušenstva zostáva na vozidle, ktorý sa umiestňuje na najbližšom vozni.
Súpravu PK 26-H tvorí:
-základné príslušenstvo
-príslušenstvo k príprave stravy
-ostatné príslušenstvo
-spotrebný materiál
Základné príslušenstvo PK26-H je:
-krb PK 26-H
-podvozok PK 26-H
Krb PK 26-H tvorí krbová platňa so odnímateľným komínom, plášť, dno krbu, ohnisko a palivová sústava na tekuté palivo. Platňa má tri výrezy na nerezové kotle o objeme 75 l a ďalšie výrezy na záložné nádoby na vodu. Kotle sa dajú vybrať a vymeniť za kastról alebo pokrievku na zakrytie ohniska.
Ohnisko je upravené na kúrenie pevným i tekutým palivom. Na spodku ohniska je rošt a pod roštom popoľník, ktorým sa reguluje prívod vzduchu.
Vynímateľná palivová súprava sa skladá:
-viečko s hustiacim ventilom
-nalievacie hrdlo s odvzdušňovacou trubičkou
-tlakomer
-poistný ventil
-tlaková nádoba
-spojovacie potrubie s ovládacími prvkami
-hlavný ventil
-čistič paliva
-regulačný ventil
-univerzálni horák
-odparovacia trubka
-trubica, trysky a predhrievacia miska.
Jednoplášťový kotol na 75 l je vyrobený z nerezovej ocele. Je obdĺžnikového prierezu so zaoblenými rohmi.
Kruhové viečko je zabrúsené s hrdlom tak aby po uzavrení a dotiahnutí nedochádzalo k unikaniu pary. Para urýchľuje prípravu stravy. Na vrchnáku je pretlakový ventil.
Záložná nádoba na vodu je vyrobená z hliníka. Nádoba je určená na donášanie a ohrievanie vody. Jej objem je 20 l.
Podvozok PK 26-H je jednonápravový, netypizovaný upravený pre uloženie a prepravu PK 26-H. rám podvozku je vyrobený z oceľových profilov a zakončený ťažným okom. Na rám podvozku sú pripevnené štyri držiaky, na uchytenie krbu, skrinka na náradie, držiak rezervného kolesa a blatníky. Kolesá sú diskové pre pneumatiky 6,00 – 18. Podvozok je vpredu vybavený sklopnou podperou a vzadu s dvoma výsuvnými podperami. Podvozok je vybavený ručnou brzdou,a odrazovými sklami.
Skrinka na náradie je upevnená v prednej časti rámu, medzi rezervným kolesom a krbom. Slúži k uloženiu kľúčov, horáku, prostriedkov na ošetrovanie a iného ďalšieho príslušenstva.
Ručná brzda je mechanická. Slúži na zabrzdenie prívesu pri príprave stravy.
Príslušenstvo k príprave stravy je:
-bedňa na korenie: slúži na ukladanie soli a prísad. Používajú sa k tomu plastové fľaše.
-bedňa na náradie: ukladajú sa sem sitká, naberačky, nože a taktiež kastról s pokrievkou
-kastról z nerezovej ocele s pokrievkou : objem 20 l
-termosy: sedem termosov 12
štyri termosy 25
dva trojdielne termosy 20 , ich popis je v prílohe 4/27
-mrazuvzdorný zásobník na vodu 800 l : jeho popis v prílohe 4/22
Zbytok príslušenstva tvorí drobná proviantná výstroj, ktorá je komerčná.
Ostatné príslušenstvo tvorí:
-komínové nadstavce: dva rovné nadstavce a jedno koleno
-skladacia tyč k vyberaniu kotlov
-univerzálny stanový prístrešok: jeho popis v prílohe 4/5
-spotrebný materiál: je to záloha čistiacich prostriedkov, paliva, náhradných dielov k bežným opravám.
TTD: PK 26-H
Výška kuchyne s komínom 2 100 mm
Dĺžka kuchyne 2 438 mm
Šírka kuchyne 1 565 mm
Celková hmotnosť súpravy 1 080 kg
Hmotnosť PK 26-H 580 kg
Hmotnosť ostatných častí 500 kg
Maximálna rýchlosť 50 km/h
Tlak v pneumatikách 200 kPa
Kapacita 50 až 150 denných dávok
Bod varu sa dosiahne za 30 až 45 minút
Hodinová spotreba paliva
-mäkké drevo 12 kg
-tvrdé drevo 10 kg
-hnedé uhlie 14 kg
-nafta 4 l
Krb PK 26-H
-výška krbu s komínom 1830 mm
-výška krbu bez komína 670 mm
-šírka 1180 mm
-dĺžka 1680 mm
-hmotnosť 215 kg
-priemer komína 170 až 175 mm
Palivová sústava k PK 26-H
-palivo nafta, benzín, petrolej
-objem tlakovej nádoby 40 l (plní sa len 20 L)
-prevádzkový tlak horáku 100 až 300 kPa
Jednoplášťový kotol z nerezovej ocele 3 ks
- výška 600 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 20,5 kg
-objem 75 l
Záložná nádoba na vodu 4 ks
-výška 320 mm
-šírka 190x320 mm
-hmotnosť 3 kg
-objem 20 l
Kastról z nerezovej ocele 1 ks
-výška 160 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 8 kg
-objem 20 l
Príloha 4/2 PK 60
PK 60 je súprava proviantnej techniky určená k príprave a prísunu stravy pre 50 až 150 osôb. Prideľuje sa hospodárskym družstvám jednotky. Používa sa pri stravovaní v poli, výnimočne môže veliteľ útvaru povoliť použitie v mierovej posádke.
Súpravu PK 60 tvorí krb upevnený na jednonápravovom podvozku, príslušenstvo a spotrebný materiál. PK-60 sa preváža v závesu za nákladným automobilom, ostatné časti na úložnej ploche automobilu. K vareniu sa používajú tekuté alebo tuhé palivá.
Príslušenstvo kuchyne umožňuje:
-predbežnú prípravu pokrmov po rozvinutí na mieste
-prípravu stravy za presunu
-výdaj teplej teplej a studenej stravy
-úschovu a presun teplej stravy odlúčeným skupinám, najdlhšie do 2 hodín od jej prípravy
-vytvorenie pohyblivej zásoby pitnej vody a jej skladovanie , nie dlhšie ako 72 hodín
-čiastočnú preventívnu ochranu proti ZHN.
Pri príprave stravy sa súprava rozvinuje pod stanovým prístreškom, ktorý chráni proti poveternostným vplyvom. Zásobník na vodu a príslušenstvo ostáva na vozidle.
Pri príprave stravy za presunu sa kuchyňa preváža v závese za vozidlom, alebo sa krb sníme z podvozku a upevní na korbu automobilu. Podvozok sa dá pomocou karosérie prestavať na krytý valník a použiť na prepravu materiálu.
Pri presune po železnici sa krb sníma z podvozku a umiestňuje sa v železničnom vagóne rady Z s potrebným príslušenstvom a proviantom. Zbytok príslušenstva zostáva na vozidle, ktorý sa umiestňuje na najbližšom vozni.
Súpravu PK 60 tvorí:
-základné príslušenstvo
-príslušenstvo k príprave stravy
-ostatné príslušenstvo
-spotrebný materiál
Základné príslušenstvo PK 60 je:
-krb PK 60
-podvozok PK 60
Krb PK 60 tvorí krbová platňa so snímateľným komínom, plášť, dno krbu, ohnisko a palivová sústava na tekuté palivo. Platňa má tri výrezy na nerezové kotle o objeme 75 l a ďalšie výrezy na záložné nádoby na vodu. Kotle sa dajú vybrať a vymeniť za kastról alebo pokrievku na zakrytie ohniska.
Ohnisko je upravené na kúrenie pevným i tekutým palivom. Na spodku ohniska je rošt a pod roštom popoľník, ktorým sa reguluje prívod vzduchu.
Vynímateľná palivová súprava sa skladá:
-vzduchojem
- hustiaci ventil
-nalievacie hrdlo s odvzdušnovacou trubičkou
-tlakomer
-poistný ventil
-tlaková nádoba
-spojovacie potrubie s ovládacími prvkami
-hlavný ventil
-čistič paliva
-regulačný ventil
-univerzálni horák
-odparovacia trubka
-trubica, trysky a predhrievacia miska
-nádrž na palivo
-zátka.
Jednoplášťový kotol na 75 l je vyrobený z nerezovej ocele. Je obdĺžnikového prierezu so zaoblenými rohmi.
Kruhové viečko je zabrúsené s hrdlom tak aby po uzavrení a dotiahnutí nedochádzalo k unikaniu pary. Para urýchľuje prípravu stravy. Na vrchnáku je pretlakový ventil.
Dvojplášťový kotol na 50 l je zhotovený z nerezovej ocele. Má dvojité steny. Vonkajšia má rozmer ako 75 l. Priestor medzi stenami je vyplnený glycerinom. Objem glycerinu je asi 9,5 l. Používa sa pri príprave pokrmov ktoré sa ľahko pripaľujú.
Záložná nádoba na vodu je vyrobená z hliníka. Nádoba je určená na donášanie a ohrievanie vody. Jej objem je 20 l.
Podvozok PK 60 je jednonápravový, typizovaný PAJ –1 upravený pre uloženie a prepravu krbu. Rám podvozku je vyrobený z oceľových profilov a zakončený ťažným okom. Na rám podvozku sú pripevnené štyri držiaky, na uchytenie krbu, skrinka na náradie, držiak rezervného kolesa a blatníky. Kolesá sú diskové 5,00 S –20 pre pneumatiky 7,00 – 20. Podvozok je vpredu vybavený sklopným kolesom a vzadu s dvoma výsuvnými podperami. Rezervné koleso sa prepravuje na ťažnom automobile. Podvozok je vybavený dvoma nezávislimi brzdami, osvetlením a odrazovými sklami.
V prednej časti rámu je skriňa na termosy a pred ľavým blatníkom je skrinka na náradie. Slúži k uloženiu kľúčov, horáku, prostriedkov na ošetrovanie a iného ďalšieho príslušenstva.
Ručná šróbová brzda je mechanická. Slúži na zabrzdenie prívesu pri príprave stravy. Brzda zaisťuje podvozok s plným zaťažením na suchej vozovke so sklonom 30%.
Skriňa na termosy má tri samostatné priestory. Do spodného priestoru sa ukladajú štyri termosy 25 a dva termosy 12. Dva horné priestory sa používajú k uloženiu piatich termosov 12, vyberateľnej skrinky na koreniny, nádoby na vodu a ostatné príslušenstvo. Na pravej strane je držiak na bandasku PHM 20 l.
Príslušenstvo k príprave stravy je:
-bedňa na náradie: ukladajú sa sem sitká, naberačky, nože a taktiež kastról s pokrievkou
-kastról z nerezovej ocele s pokrievkou: objem 20 l
-termosy: sedem termosov 12
štyri termosy 25
dva trojdielne termosy 20 , ich popis je v prílohe 4/27
-mrazuvzdorný zásobník na vodu 800 l : jeho popis v prílohe 4/22
Zbytok príslušenstva tvorí drobná proviantná výstroj, ktorá je komerčná.
Ostatné príslušenstvo tvorí:
-karoséria k valníku PK 60: plechové bočnice, zadné čelo s nástavbami, dva oblúky na plachtu, dva plechy
na prikrytie ohniska, strešný diel univerzálneho stanového prístrešku.
-komínové nadstavce: dva rovné nadstavce a jedno koleno
-laminátovy kryt na kotle PK 60: chráni kotle pred ZHN a poveternostnými vplyvmi
-skladacia tyč k vyberaniu kotlov
-univerzálny stanový prístrešok: jeho popis v prílohe 4/5
-zdvihák kotlov PK
-stupačka ku krbu
-spotrebný materiál: je to záloha čistiacich prostriedkov, paliva, náhradných dielov k bežným opravám.
PK 60 sa dá upevniť aj na nákladnú plochu automobilu. Umiestňuje sa na lyžiny, a zaisťuje sa klinmi.
TTD: PK 60
Výška kuchyne s komínom 2 030 mm
Dĺžka kuchyne 3 300 mm
Šírka kuchyne 1 900 mm
Celková hmotnosť súpravy 1 670 kg
Hmotnosť PK 60 1 250 kg
Hmotnosť ostatných častí 420 kg
Maximálna rýchlosť 60 km/h
Kapacita 50 až 150 denných dávok
Bod varu sa dosiahne za 30 až 50 minút
Hodinová spotreba paliva
-mäkké drevo 12 kg
-tvrdé drevo 10 kg
-hnedé uhlie 14 kg
-nafta 4 l
Krb PK 60
-výška krbu s komínom 1 600 mm
-šírka 1 240 mm
-dĺžka 1 450 mm
-hmotnosť 300 kg
-priemer komína 220 mm
Palivová sústava k PK 60
-palivo nafta NM-35
-objem tlakovej nádoby 20 l
-prevádzkový tlak horáku 80 až 120 kPa
Jednoplášťový kotol z nerezovej ocele 2 ks
- výška 600 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 20,5 kg
-objem 75 l
Dvojplášťový kotol z nerezovej ocele 1 ks
- výška 554 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 46 kg
-objem 50 l
-objem glycerinovej náplne 9,5 l
Záložná nádoba na vodu 4 ks
-výška 320 mm
-šírka 190x320 mm
-hmotnosť 3 kg
-objem 20 l
Kastról z nerezovej ocele 1 ks
-výška 160 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 8 kg
-objem 20 l
Príloha 4/3 POKA3
POKA 3 je súprava proviantnej techniky určená k príprave stravy pre štáby pre 50 až 150 osôb. Prideľuje sa hospodárskym družstvám prevádzkových a ostatných zabezpečovacích jednotiek. Používa sa pri stravovaní v poli, výnimočne môže veliteľ útvaru povoliť použitie v mierovej posádke.
Súpravu POKA 3 tvoria technologické zariadenia vstavané do skriňovej karosérie vozidla Praga V3S, jej základom rozšírená súprava PK 60, príslušenstvo a spotrebný materiál. Krb PK 60 je umiestnený v strede nadstavby a je napojený na vývod pre komín. Podvozok PK 60 upravený ako valník, sa vozí v závese za vozidlom. Vo vozidle pracujú 2 – 3 kuchári. Na kúrenie v PK 60 sa používa nafta, alebo tuhé palivo. Na pohon elektrických spotrebičov slúži zabudovaná elektrocentrála, alebo vonkajšie zdroje.
Príslušenstvo kuchyne umožňuje:
-predbežnú prípravu pokrmov po rozvinutí na mieste
-prípravu stravy za presunu
-prípravu diétnej stravy pre jednotlivcov
-výdaj teplej teplej a studenej stravy
-úschovu a presun teplej stravy odlúčeným skupinám, najdlhšie do 2 hodín od jej prípravy
-vytvorenie pohyblivej zásoby pitnej vody a jej skladovanie , nie dlhšie ako 72 hodín
-ukladanie pohyblivých zásob proviantu
-uloženie a umývanie porcelánového riadu
-čiastočnú preventívnu ochranu proti ZHN.
Pri činnosti v teréne sa využíva pracovisko vo vnútri vozidla, bočný stanový prístrešok k stolovaniu a umývaniu riadu. Zadný stanový prístrešok sa používa pri príprave stravy v zamorenom priestore, za chladného alebo daždivého počasia. POKA 3 je prispôsobená pre napojenie k poľnému jedálenskému a bufetovému zariadeniu.
Súpravu POKA 3 tvorí:
-základné príslušenstvo
-príslušenstvo k príprave stravy
-ostatné príslušenstvo
-spotrebný materiál
Základné príslušenstvo POKA 3 je:
-krb PK 60: popis je uvedený v prílohe 4/2
-chladnička CALEX 230 l: je napojená na vnútorný rozvod energie 220V
-vetracie zariadenie: sú to dva ventilátory, stropný ventilátor na 24V - VJ 250 k POKA 3 v čelnej stene,
ventilátor na 220V v zadnej stene, v prípade potreby sa na vetranie používajú dvere alebo okná.
-skrinky na úschovu materiálu k POKA 3: ich počet je 5.
-vodné hospodárstvo: zásobník na vodu Z 800, krídlové čerpadlo K4, stôl s drezom, hadica na pitnú vodu (
7m), odpadová hadica (10m)
-zdroj a rozvod elektrickej energie: zdrojom striedavého prúdu 220V je vstavaná elektrocentrála 3 kW alebo
vonkajší zdroj
zdrojom jednosmerného prúdu 12V sú tri akumulátory
druhotným zdrojom jednosmerného prúdu 24V sú selénové usmerňovače
SJ 114 – 244.
Vo vnútri vozidla sú vybudované rozvody striedavého i jednosmerného prúdu.
Príslušenstvo k príprave stravy je:
-bedňa na náradie: ukladajú sa sem sitká, naberačky, nože a taktiež kastról s pokrievkou
-kastról z nerezovej ocele s pokrievkou : objem 20 l, 2 ks
-termosy: tri termosov 12
dva trojdielne termosy 20 , ich popis je v prílohe 4/27
-elektrické spotrebiče a nádoby pre prípravu individuálnej stravy: dvojplatničkový varič 220V, ponorný
elektrický varič 220V, etagril 220V, kuchynský robot UKS 027, elektrická pečenka 220V, hrnce,
misky a panvice o malom objeme. Elektrické spotrebiče sa môžu používať iba na mieste, pri
zapojenom zdroji 220V.
Zbytok príslušenstva tvorí drobná proviantná výstroj, ktorá je komerčná.
Ostatné príslušenstvo tvorí:
-komínové koleno k PK 60
-skladacia tyč k vyberaniu kotlov
-dva stanové prístrešky: bočný a zadný stanový prístrešok, prevážajú sa na streche kabíny vodiča.
-stolná váha do 10 kg
-valník k PK 60
-ostatná výbava skriňovej karosérie POKA 3: sklopná plošina, zvukovod, držiak na tri samopaly, okenná
kľučka,prenosná lekárnička, vešiaky, sieťové vložky do okien, hasiaci prístroj, signálna baterka, prenosná
svietidlo na 220V, ženijné náradie, sklopné pracovné dosky.
-spotrebný materiál: je to záloha čistiacich prostriedkov, paliva, náhradných dielov k bežným opravám.
TTD: POKA3
Výška vozidla 3060 mm
Dĺžka vozidla 7150 mm
Šírka vozidla 2320 mm
Kapacita 50 až 150 denných dávok
Celková hmotnosť 8500 kg
Strojový spodok Praga V3S 1 ks
Skriňová karoséria 1 ks
Výška 3060 mm
Šírka 2320 x 7150 mm
Krb PK 60 1 ks (popis v prílohe 4/2)
Chladnička CALEX 230 l 1 ks
Objem 230 l
Hmotnosť 75 kg
Krídlové čerpadlo 1 ks
Hmotnosť 12 kg
Elektrocentrála 3 kW 1 ks
Výška 752 mm
Šírka 504 x 787 mm
Hmotnosť 182 kg
Výkon 3 kVA
Napätie 230 V
Prúd 13,5 A
Palivo benzín a olej v pomere 30:1
Hodinová spotreba paliva 2,9 l
Doba prevádzky bez dopĺňania asi 6,5 h
Akumulátor 12V so skrinkou 1 ks
Kapacita 160 A
Selénový usmerňovač 1 ks
Napájacie napätie 220V, 50 Hz
Valník k PK 60 1 ks (popis v prílohe 4/2)
Príloha 4/4 POKA3/1
POKA 3/1 je súprava proviantnej techniky určená k príprave stravy pre 50 až 150 osôb. Prideľuje sa hospodárskym družstvám jednotiek. Používa sa pri stravovaní v poli, výnimočne môže veliteľ útvaru povoliť použitie v mierovej posádke.
Súpravu POKA 3/1 tvoria technologické zariadenia vstavané do skriňovej karosérie vozidla Praga V3S, príslušenstvo a spotrebný materiál. Vo vozidle pracujú 2 kuchári a pomocník. Na kúrenie v POKA 3/1 sa používa nafta alebo tuhé palivo. Na pohon elektrických spotrebičov je POKA 3/1vybavená prívodnou skriňou na 220V a prídavnou zdrojovou sústavou 24V. To umožňuje napojiť POKA 3/1 na vonkajšie zdroje. Je schopná prevádzky pri teplotách od +50 do –20°C.
Príslušenstvo kuchyne umožňuje:
-predbežnú prípravu pokrmov po rozvinutí na mieste
-prípravu stravy za presunu
-výdaj teplej teplej a studenej stravy
-vytvorenie pohyblivej zásoby pitnej vody a jej skladovanie , nie dlhšie ako 72 hodín
-ukladanie pohyblivých zásob proviantu
-uloženie a umývanie porcelánového riadu
-odpočinok obsluhy
-čiastočnú preventívnu ochranu proti ZHN.
Pri činnosti v teréne sa využíva pracovisko vo vnútri vozidla, bočný stanový prístrešok k stolovaniu. Na umývaniu riadu sa používa drez vo vnútri vozidla. POKA 3/1 je prispôsobená pre pripojenie cisternového prívesu a slúži ako zdroj pitnej vody.
Súpravu POKA 3/1 tvorí:
-základné príslušenstvo
-príslušenstvo k príprave stravy
-ostatné príslušenstvo
-spotrebný materiál
Základné príslušenstvo POKA 3/1 je:
-súprava krbov POKA 3/1 s dvoma krbmi POKA 3/1: kúrenie naftou a aj tuhým palivom, prispôsobene na ohrev
vody, predná strana odnímateľná umožňuje ľahšiu manipuláciu s kotlami. Vo výbave vozidla sú tri kotle 75
l, jeden dvojplášťový 50l, a rúra na pečenie. Tá sa vkladá namiesto kotla.
-chladnička CALEX 270 l: je napojená na vnútorný rozvod energie 220V
-naftové kúrenie 6 BON 3: vykuruje karosériu za pohybu a aj na mieste, a tak isto umožnuje vetrať karosériu a
vykurovať stanový prístrešok.
-vetracie zariadenie: sú to dva ventilátory, stropný ventilátor na 24V - VJ 250 k POKA 3 v čelnej stene,
ventilátor na 220V v zadnej stene, v prípade potreby sa na vetranie používajú dvere alebo okná.
-vodné hospodárstvo: krídlové čerpadlo K2, výtlačný rozvod, stôl s drezom, hadica na pitnú vodu (
10m), odpadová hadica (5m)
-zdroj a rozvod elektrickej energie: zdrojom striedavého prúdu 220V z vonkajšieho zdroja alebo iný
vonkajší zdroj
zdrojom jednosmerného prúdu 12V sú dva akumulátory
zdrojom jednosmerného prúdu 24V sú dva akumulátory.
Vo vnútri vozidla sú vybudované rozvody striedavého i jednosmerného prúdu.
-skrinka na pochutiny, skrinka na zásoby, skrinka na kuchárske náradie, skrinka s drezom a výsuvnou
stoličkou, regál na prepravky, regál na chleba, regál na termosy, regál s výsuvnou sedačkou, pracovná doska
odnímacia
Príslušenstvo k príprave stravy je:
-kastról z nerezovej ocele s pokrievkou : objem 20 l, 2 ks, ukladajú sa v hornej časti regálu s výsuvnou
sedačkou
-termosy: šesť termosov 12
dva termosy 20 s výpustným kohútom
tri termosy 25, ich popis je v prílohe 4/27
Zbytok príslušenstva tvorí drobná proviantná výstroj, ktorá je komerčná.
Ostatné príslušenstvo tvorí:
-dve bedne na príslušenstvo krbov: príslušenstvo a náhradné diely ku krbom
-dvojdielna vysutá posteľ: vyrobená z plachtoviny, slúži k núdzovému odpočinku
-stanový prístrešok: preváža sa na streche kabíny vodiča, popis je uvedený v prílohe 4/3.
-stolná váha do 12 kg
-univerzálne nasávacie zariadenie: slúži ku kontrole ovzdušia v kabíne.
-úchyt na odpadové vrecia
-ručná sprcha
-výdajná doska
-ostatná výbava skriňovej karosérie POKA 3/1: osvetlenie, nadstavce na odvod pary, budík, držiak na dva
samopaly, okenná kľučka, teplomer, prenosná lekárnička, vešiaky, sieťové vložky do okien, dva hasiacie
prístroje, bzučiak, zvukovod, signálna baterka, prenosné svietidlo na 220V, vedro, debna v podlahe,
ženijné náradie.
-spotrebný materiál: je to záloha čistiacich prostriedkov, paliva, náhradných dielov k bežným opravám.
TTD: POKA3/1
Výška vozidla 3620 mm
Dĺžka vozidla 7150 mm
Šírka vozidla 2320 mm
Kapacita 50 až 150 denných dávok
Celková hmotnosť 9300 kg
Maximálna rýchlosť 60 km/h na vozovke, 20 km/h v teréne
Strojový spodok Praga V3S 1 ks
Skriňová karoséria 1 ks
Výška 3060 mm
Šírka 2300 x 7150 mm
Krb POKA 3/1 2 ks
Výška 950 mm
Šírka 650 x 1180 mm
Hmotnosť 220 kg
Spotreba paliva
pre jeden horák 0,66 až 1,28 l/hod
Palivo nafta NM – 35, núdzovo drevo
Jednoplášťový kotol z nerezovej ocele 3 ks
- výška 600 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 20,5 kg
-objem 75 l
Dvojplášťový kotol z nerezovej ocele 1 ks
- výška 554 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 46 kg
-objem 50 l
-objem glycerinovej náplne 9,5 l
Kastról z nerezovej ocele 1 ks
-výška 160 mm
-šírka 450x490 mm
-hmotnosť 8 kg
-objem 20 l
Rúra na pečenie 1 ks
-výška 470 mm
-šírka 530x614 mm
-objem 68 l
Chladnička CALEX 270 l 1 ks
Objem 270 l
Hmotnosť 75 kg
Krídlové čerpadlo K-2 1 ks
Hmotnosť 8 kg
Naftové kúrenie 6 BON 3 1 ks
Tepelný výkon 6400 až 7000 W
Spotreba paliva 0,95 až 1,25 l/hod
Palivo nafta NM-35
Prídavná zdrojová sústava 24 Vss 1 súprava
Príloha 4/5 Univerzálny stanový prístrešok k PK
Univerzálny stanový prístrešok k PK je poľná proviantná výstroj určená k zastrešeniu priestoru rozvinutej poľnej kuchyne alebo iného pracoviska. Je súčasťou súpravy poľnej kuchyne.
Tvoria ho plachtové diely a trubková konštrukcia, preváža sa zložený v dvoch vakoch.
Umožňuje: ochranu obsluhy, proviantu, príslušenstva pred poveternostnými vplyvmi
Prípravu stravy v priestore zamorenom radioaktívnymi látkami do 5R/H
Pasívnu ochranu proviantného materiálu proti ostatným ZHN
Hlavnými časťami univerzálneho stanového prístrešku sú:
-plachtové diely: strešný diel, trojuholník, zadné čelo, pravá plachta s oknom, ľavá plachta s oknom
-trubková konštrukcia: strešná tyč, 5 dvojitých rozperných tyčí, 2 krátke tyče s koncovými okami, 2 dlhé tyče
s koncovými okami, 4 rohové podpery
-ostatné príslušenstvo: 4 kotevné kolíky, 4 kotviace povrazy, vak na plachtové diely, vak na trubkovú
konštrukciu
TTD univerzálneho stanového prístrešku
Dĺžka 3748 mm
Výška 2700 mm
Šírka 3376 mm
Hmotnosť 130 kg
Počet osôb potrebných na postavenie
stanového prístrešku 2-4 osôb
Plocha potrebná na postavenie 16 m2
Přehled stravních dávek československé armády od roku 1921 – 80. léta
Doplňuji něco o stravování v naší armádě, pro srovnání uvádím stav za 1. republiky.
První stravní dávka československé armády byla stanovena již v roce 1921. Její složení umožňovalo přípravu dvou teplých denních jídel (oběda a večeře). Podle stravní dávky bylo stanoveno vydávat:
na snídani
--denně konzervu ze žitné kávy ve váze 40 g
---celodenní náležitost chleba v množství 700 g,
na oběd
---denně 200 g syrového hovězího masa,
---dvakrát týdně po 200 g mouky na vaření nebo těstoviny,
---dvakrát týdně po 150 g luštěnin, jáhel nebo pohanky,
---dvakrát týdně po 500 g brambor a 200 g kysaného zelí nebo řepy,
---jedenkrát týdně 150 g krup, krupice nebo rýže,
na večeři
---dvakrát týdně po 150 g brambor,
---denně konzervu ze žitné kávy o hmotnosti 40 g.
Ke každodenní přípravě stravy dále náleželo:
---denně 10 g cibule nebo jiné zeleniny, 15 g cukru, 25 g tuku a 25 g soli,
---čtyřikrát týdně 25 g mouky na zápražku,
---dvakrát týdně 2 cl octa a 1 g papriky nebo pepře.
Energetická hodnota stravní dávky byla stanovena na 3470 kcal. Stravní dávka poskytovala
značné možnosti při přípravě stravy a odpovídala tehdejším názorům na fyziologickou
potřebu vojska v míru.
V roce 1946 došlo k další úpravě stravní dávky pro příslušníky Československé armády
Stravní dávky byly vyměřeny normami v závislosti na roční době, přizpůsobeny fyzickým
výkonům, které byly požadovány od jednotlivců v poli nebo v zápolí. Celkem bylo stanoveno
deset norem pro jednotlivé kategorie vojáků, z nichž nejrozšířenější byla norma H, určená
pro mužstvo v pohraničí a v zápolí, která byla jedenkrát týdně nahrazena bezmasou dávkou.
Stravní dávka umožňovala připravovat tři jídla denně, a sice snídani, oběd a večeři. Jejím zavedením se náš voják poprvé setkal se snídaní na vidličku místo doposud obvyklé černé kávy a porce chleba.
Tabulka 1: Složení stravní normy H.
Potravina Množství Potravina Množství
Chléb ze žitné mouky v zimě 800 g
Chléb ze žitné mouky v létě 700 g
Pšeničná mouka 2. jakosti 10 g
Různé kroupy 120 g
Makarony - nudle 20 g
Maso hovězí 130 g
Tuk umělý 20 g
Rostlinný olej 12 g
Cukr 25 g
Čaj 1 g
Sůl 15 g
Rajský protlak 6 g
Bobkový list 0,2 g
Pepř 0,3 g
Brambory 500 g
Čerstvé nebo kyselé zelí 170 g
Mrkev 45 g
Červená řepa 40 g
Cibule 30 g
Okurky 35 g
Hořčice v prášku 0,3 g
Nedílnou součástí denní dávky byla i náležitost kuřiva. Každý voják dostával 10 g cigaretového
tabáku denně, 3 krabičky zápalek a 7 sešitků cigaretového papíru na měsíc.
1967 - radikální změny stravních dávek Tabulka je zde již uvedena
Došlo k nim v důsledku vývoje vědy o výživě. Na základě způsobu formulace výživových doporučených dávek pro obyvatelstvo, které byly specifikovány v požadavcích na energetickou a nutriční hodnotu, přešla na obdobný způsob vymezování stravních dávek i armáda.
Energetická hodnota stravní dávky byla stanovena na 16 970 kJ a nutriční hodnoty činily u bílkovin 135 g celkem (z toho 60 g živočišné a 75 g rostlinné), tuků 126 g, cukrů 592 g, vápníku 1008 mg, fosforu 2 190 mg, železa 21 mg, vitamínu A, vitamínu B1 2,3 mg, vitamínu B2 1,7 mg, vitamínu B3, 27 mg a vitamínu C 95 mg.
Na webu PALBA se probírají v souvislosti s vojenskými jednotkami bývalého Československa všechny možné témata,ale nikde jsem nenarazil na problematiku "vojenské menáže" . Přitom s vojenskou kuchyní se setkal každý voják bez rozdílu hodnosti a funkce.
Zajímalo by mě,jak to chodívalo u jednotek ČSLA.
Na webu POHRANIČNÍK se zrovna tohle probírá a diskutuje.
Lord píše:To jsi asi špatně hledal, protože tady máme článek na toto téma od Sapíka.
Jak se vařilo v armádách www.palba.cz/viewtopic.php?t=1695
Oooops...
Omlouvám se,já jsem to fakt nenašel...
Rozhodně si to celé přelouskám a přidám
váš odkaz na diskuzi i pod článek na webu
Pohraničník,kde to zrovna rozebíráme a částečně
i srovnáváme vojenskou menáž u PS a ČSLA.
Díky!
Moc zajímavá diskuze, opravdun ze zaujetím jsem si početl.
Zkušenosti diskutujících se týkají tehdejší ČSLA.
Na webu Pohraničník je článek o stravování a vojenské kuchyni
u jednotek Pohraniční stráže, ale v diskuzi se dostáváme i ke srovnání
poměrů ve stravování u PS a ČSLA.
Pohranicnik píše:Na webu PALBA se probírají v souvislosti s vojenskými jednotkami bývalého Československa všechny možné témata,ale nikde jsem nenarazil na problematiku "vojenské menáže" . Přitom s vojenskou kuchyní se setkal každý voják bez rozdílu hodnosti a funkce.
Zajímalo by mě,jak to chodívalo u jednotek ČSLA.
Na webu POHRANIČNÍK se zrovna tohle probírá a diskutuje.
Druhá polovina osmdesátých let. PVOS - radiotechnické vojsko. První polovina měsíce jídlo na houby, druhý polovina, když dorazily faktury za spotřebu elektrické energie mimo harmonogram (ti zatracení imperialisté létali jinak, než měla ČSLA sjednáno s rozvodným podnikem a ruská elektronková mašina, která má výkon 1MW na anténě toho sežere) se to zhoršilo. To pak byly obden snídaně z půl roku prošlé dětské výživy, kterou by museli jinak vyhodit, k obědu kolínka s rajskou omáčkou bez masa a k večeři "lečo" z konzervy - 5 litrová lahev stála jenom 25 Kčs.
Na bojovácích nekvalifikovaný personál v kuchyni - u nás třeba kombajnér, svářeč a třetí už nevím co, ale snad nějaká konzervatoř. Přitom s hotovostní T-813 jezdil maník, co byl v civilu vyučený kuchař-číšník, v civilu vařil dva roky v hospodě a po jím nevyprovokované rvačce a těžkém ublížení na těle i dva roky v krimu. Měl smůlu byl bílý a dal facku Cikánovi a to se už tenkrát bralo jako rasismus.
Praporčík, který měl u nás na starosti kuchyň šel do civilu a do lapáku. Přišli na to, že platil ukradeným masem prohry v kartách v hospodě.
K tomu směny v kuchyni a klasické loupání brambor. Když jsem s tím z důvodu čísla končil tak to došlo tak daleko, že jsme se vzbouřili a odmítli s tím materiálem co byl dělat. Zkuste loupat v srpnu loňskou bramboru. Polovina z těch, které vezmete se vám v ruce rozteče na žlutou smradravou kaši.
Předpokládám, že u PS bylo materiální zabezpečení trochu lepší. V době, kdy u nich byla standardem T-815, tak jsme měli T-111 cisternu rok výroby 1948, pár radarů na Zil 151, radiostanice na T-805 - u jedné při poruše a pokusu o tažení utrhli nárazník i s úchyty ze zkorodované karoserie.
Díky za tvůj příspěvek.
Jak vyplývá i z diskuze na http://pohranicnik.bloguje.cz/ vojenská menáž byla u PS kvalitou mnohel lepší. Což bylo jednak díky vyšší fin.částce na stravu, na den/vojáka, u pohraničních rot přímo na státní hranici ještě o něco zvýšené,ale hlavně tím,že se vařilo pro malý kolektiv lidí. Na pohraniční rotě v Trojmezí tvořili jednotku tři čety + 7 vojáků z povolání, ale nikdy jsme nebyli na plných stavech. Takže,je radost vařit pro cca 60 - 70 lidí. V kasárnách ČSLA to byly stovky lidí.
A představa,že by výkonný praporčík-staršina (voják z povolání) okrádal pohraničníky na stravě a kradl maso,mě připadá úsměvná. Brzo by si ho odvedla VKR, pokud by ho předtím velitel roty nevynesl v zubech :-)
Co kdo na rote snědl a vypil bylo v pohodě. Ale šmelit s proviantem v hospodě,to by neprošlo.
Pohranicnik píše:Díky za tvůj příspěvek.
Jak vyplývá i z diskuze na http://pohranicnik.bloguje.cz/ vojenská menáž byla u PS kvalitou mnohel lepší. Což bylo jednak díky vyšší fin.částce na stravu, na den/vojáka, u pohraničních rot přímo na státní hranici ještě o něco zvýšené,ale hlavně tím,že se vařilo pro malý kolektiv lidí. Na pohraniční rotě v Trojmezí tvořili jednotku tři čety + 7 vojáků z povolání, ale nikdy jsme nebyli na plných stavech. Takže,je radost vařit pro cca 60 - 70 lidí. V kasárnách ČSLA to byly stovky lidí.
A představa,že by výkonný praporčík-staršina (voják z povolání) okrádal pohraničníky na stravě a kradl maso,mě připadá úsměvná. Brzo by si ho odvedla VKR, pokud by ho předtím velitel roty nevynesl v zubech :-)
Co kdo na rote snědl a vypil bylo v pohodě. Ale šmelit s proviantem v hospodě,to by neprošlo.
Tady to taky nakonec neprošlo, ale jenom proto, že chtěl odejít z armády do civilu. Jeho kolegu nadporučíka, kterému prokázali krádež 2.000 litrů benzínu jenom sundali z funkce velitele roty na velitele záložní roty, v podstatě stavební čety, která měla stavět novou rotu.
Pohranicnik píše:Díky za tvůj příspěvek.
Jak vyplývá i z diskuze na http://pohranicnik.bloguje.cz/ vojenská menáž byla u PS kvalitou mnohel lepší. Což bylo jednak díky vyšší fin.částce na stravu, na den/vojáka, u pohraničních rot přímo na státní hranici ještě o něco zvýšené,ale hlavně tím,že se vařilo pro malý kolektiv lidí. Na pohraniční rotě v Trojmezí tvořili jednotku tři čety + 7 vojáků z povolání, ale nikdy jsme nebyli na plných stavech. Takže,je radost vařit pro cca 60 - 70 lidí. V kasárnách ČSLA to byly stovky lidí.
A představa,že by výkonný praporčík-staršina (voják z povolání) okrádal pohraničníky na stravě a kradl maso,mě připadá úsměvná. Brzo by si ho odvedla VKR, pokud by ho předtím velitel roty nevynesl v zubech :-)
Co kdo na rote snědl a vypil bylo v pohodě. Ale šmelit s proviantem v hospodě,to by neprošlo.
Tady to taky nakonec neprošlo, ale jenom proto, že chtěl odejít z armády do civilu. Jeho kolegu nadporučíka, kterému prokázali krádež 2.000 litrů benzínu jenom sundali z funkce velitele roty na velitele záložní roty, v podstatě stavební čety, která měla stavět novou rotu.
Inu,byla to tenkrát dynamická doba ...
Marná sláva Jak už kdosi napsal v diskuzi na Pohranicnik.bloguje.cz "strava je pohonnou hmotou vojáka". Kolik je v tom hluboké pravdy. Když se voják,lhostejno zda pohraničník či armáďák dobře najedl,hned se strasti služby snášely lépe.
Tohle téma má výhodu,že se k němu může vyjádřit každý,nejen odborníci. Kdo byl na vojně,futroval menáž z talíře,nebo ešusu a ví,zda mu to chutnalo,nebo to stálo za starou belu.
Provianťáci, kuchaři,nebo nějak cuksfíra od proviantní služby nám pak případně nechají nahlédnout i tam,kam jsme my ostatní až tak nevideli
Komisaři,chci Tě opravit a to takto:
Letní výcvikové období začínalo 1.4 a končilo 30.10.
Zimní výcvikové období začínalo 1.11. a končilo 31.3.
S tím že v měsících březnu a říjnu se prováděla příprava techniky na letní a zimní provoz,údržba VVP,udržba kasáren a pod.
Pravičáku, máš pravdu, ale já v článku nenapsal Letní a zimní výcvikové období, ale pouze letní a zimní. V proviantních předpisech je rok rozdělen tak, jak jsem uvedl.
A pro srovnání, tak výstrojní předpis dělil období na dvě základní části :
Letní - 1.5. až 30.9.
Zimní - 1.10 až 30.4.
S tím, že meziobdobí 1.4. až 30.4. a 1.10. až 31.10. bylo označováno jako přechodné.
Takže vidíš, že to nebylo tak jednoduché a jednoznačné pro jednotlivé služby.
Komisři,nemůžu si pomoci,ale ani teď s Tebou nemůžu souhlasit.
Už si přesně nepamatuji co říkal výstrojní předpis i když jsem dělal cca 10 let ZT útvaru,ale dvacet let už to mu co jsem odešel.
Ale vím přesně,že v příjmači (1.4 a 1.10),vždy vojáci chodili v letních oděvech.Zimní výstroj se začala nosit vždy od 1.11.A bundokošile (košile vz.62 a vz. 63),bylo povoleno nosit od 1.5.
S tím, že meziobdobí 1.4. až 30.4. a 1.10. až 31.10. bylo označováno jako přechodné,s tím souhlasím.
Ale pokusím zajít na pivo s bývalými kolegy s výstrojní služby a zjistit,kde je pravda.
-----------------------------------------------------------------------------------
„Kdyby každý velitel, který považuje svou situaci za beznadějnou, chtěl kapitulovat, nedala by se vyhrát žádná válka
Jak už kdosi napsal v diskuzi na Pohranicnik.bloguje.cz "strava je pohonnou hmotou vojáka". Kolik je v tom hluboké pravdy. Když se voják,lhostejno zda pohraničník či armáďák dobře najedl,hned se strasti služby snášely lépe.
