Humanitární a rozvojová pomoc - ano či ne ?

[jaromír dolanský]

Nyní se chystáme do Bangladéše. Stejný model. Krom jiného je Bangladéš, když se podíváš na tabulky, třeba OSN, jednou z nejzaostalejších zemí. Nejdeme pomáhat vládě, ale lidem. Tam je jich postiženo více než 8 milionů. Budeme tam instalovat úpravny vody, rozjedeme dva zdravotní týmy. Ale to vše ja na našich stránkách - www.handforhelp.cz
Nechci je tu přepisovat

[jaromír dolanský]

A nyní k tvé druhé otázce. Finanční prostředky do těchto zemí neposíláme.
Když dovolíš, dám další příklad, právě z pomoci Íránu.
Po cestě jsme se stavovali na různých odpočivadlech, ve vojenských jednotkách ( v Turecku ), u benzinových pump. A chodili k nám obyčejní lidé. Íránci. Někteří se osmělili a mluvili s námi.
Znali naše hokejisty, to bylo tak vše.
A víš co říkali ? Vy jedete pomáhat z takové dálky do našeho Bamu ? Tak prosíme, dojeďte až tam. Protože pokud necháte materiál po cestě, nikdy se to na místo nedostane.
Jsem přesvědčen, že když pošle někdo peníze např Červenému kříži v některé z demokratických zemí, dojdou tam. Ale do zemí jako je Afghánistán, Pákistán nebo třeba Bangladéž ? Ne, to není rozumné.
Stejně složité je zaslání materiálu na místo. Na Srí Lance jsem toho zažil dost, byli jsme tam půl roku. A víš co bylo nejhorší ? Na den přesně po tsunami jsem začal shánět nějaké vybavení, které nám došlo. Doprava z Čech by byla drahá. Protože jsme pracovali přímo pod tamějším ministerstvem zdravotnictví, požádali jsme je, zda není materiál, který potřebujeme doplnit v jejich skladech humanitární pomoci.
No a tak jsme dostali po několika dnech obíhání úřadů a "ouřadů" papír, který nám otevíral veškeré sklady ministerstva.
To, co jsem tam viděl, bylo horší, než všechny ošklivé zážitky hned po příjezdu.
Několik hangárů plných materiálu z celého světa. Ale - nikdo pořádně nevěděl co s ním. A tak na sobě ležel rentgen od Siemense, za který bych byl dal ruko do ohně, zasypaný pytli s rýží, vše prolito strojním olejem.
A léky ? - protože se nikdo neobtěžoval jejich roztříděním, nevydávaly se. A pěkně pomalu jim procházela expirace. Nakonec to byli naši lékaři, kteří si přečetli příbalové letáky a začali je používat.
A potom. I u nás se někdy loni zahájil experiment. Aby neziskové organizace, které se staraly o postižené či přestárlé nebo nemohoucí, snad náhodou nevydělávali na jejich úkor, byl přijat zákon, že finance budou dostávat přímo jednotlivci s postižením a "služby" si budou nakupovat. Po několika měsících i našim politikům došlo, že to je poněkud jinak. Totiž, když máš málo, budeš utrácet především za to, co podle sebe ( a asi i doopravdy ) potřebuješ momentálně víc. A to jsou Češi, lidé z Evropy. Nebo si myslíš, že kdybychom místo úpraven do postižených oblastí poslali hromadu dolarů nebo eur, že by tam za měsích stála úpravna ? Těžko.
Rozvojová či humanitární pomoc je součástí politiky každého vyspělého státu. ale využití prostředků, to je velmi složitá záležitost.
Určitě neděláme vše dokonale. Neustále se snažíme učit, neopakovat chyby, kterých jsme se jednou dopustili.
Ale myslíme si, že pomáhat se má.
Mirek D

[michan]

Díky, věřím, že děláš dobrou a záslužnou věc.
Zřejmě je to nutné, ale asi si někdy musíte připadat, že vše stejně nestačí.
Velice důležité je určitě to, že jdete přímo za lidmi.
Nevyznám se v tom, ale napadá mě, jestli vše nejde centralizovat?
Každopádně děkuji za vysvětlení.

[jaromír dolanský]

Dobré ráno Michane. Máš pravdu. Mnohdy si opravdu připadáme, že přeléváme moře cedníkem. , .
Ale na druhou stranu, občas se zadaří. A potom člověk zapomene na všechny těžkosti. Nechci být patetický, ale když vidíš člověka, který díky pomoci, kterou tam, do zemí, které se o své lidi nestarají ani v krizových situacích, poslal kdokoliv, kdo "na to měl" ( A tím myslím všechno jiné než finance ) přežil nebo se uzdravil či neonemocněl, je to docela dobrý pocit.

Co se centralizování týká, určitě máš také pravdu. Existuje řada organizací, které působí celosvětově. A naší snahou je, spolupracovat s nimi. Viz naše spolupráce s organizací Brac či Forum for Drinking Water Supply & Sanitation.v Bangladéši, Nadací doktora Freye v Baltistánu, s organizací Afghan Women Council v Afghánistánu, OSN, WHO, UNICEF i s řadou organizací tady v ČR.
Každý umí něco. ( Jen ta dohoda občas bývá móc složitá . )
Určitě si neklademe za cíl vyřešit "všechny problémy světa".

Problém ale je, že čím větší organizace, tím větší možnosti, to ano. Ale i nutnost podřídit se určitému tlaku - a zase jsme u té zatracené politiky, aby ji čert vzal !
A druhý důvod. Kdysi mi kdosi řekl, že snad v každém člověku je kus Kaina ale i kus Matky Terezy.
Chceme v lidech povzbudit právě tu "Matku Terezu".
Tím, že člověk pomáhá lidem, pomáhá i sám sobě. Poznat sám sebe a třeba změnit jen maličkost - totiž náhled na svět a hodnoty v něm.
A, i když nevím, co děláš a co je tvojí životní náplní, třeba i Ty jednou nabídneš svoji šikovnost a zkušenosti třeba právě nám. ( Nebo někomu úplně jinému. )
A díky.
Mirek D.

[sa58]

Nemá cenu tady planě řešit otázky financování humanitárních misí, je třeba přejít od slov k činnům. Proto doufám, že členové Palby taky něčím přispějí, na začátek stačí i DMS.
Těch 30 Kč je dnes skoro cena piva nebo velkého panáka, o cigaretách nemá cenu ani psát.

DMS HFH na číslo 87777

[jaromír dolanský]

Sapíku, chlape, díky. Jak je to na našich stránkách, stačí pár tisíc lidí a můžeme, a SPOLEČNĚ pomoci desetitisícům.
Můžeš mi zatelefonovat ? A nebo poslat tvůj mail ?
A díky moc ještě jednou.
Mirek
602 362 343

[jaromír dolanský]

A snad jako poděkování adminům i všem, kteří Tvoji výzvu vezmou vážně.
Na každé misi vznikne řada fotografického materiálu i videí. ( Pokud to někde vyhrabu, pošlu např. fotky z vojenských základen v Turecku, které nám sloužily jako zásobovací stanice při cestě přes Kurdistán, při naší misi do Íránu před pár lety. Jen doufám, že je neuvidí Turci, ony záběry před vojenskou mapou kurdských hranic s velitelem základny budou asi mírně utajené. )
Pokud bude na nové Palbě místo, zájem a prostor, vytvořím soubor z naší připravované akce a pověsím je na Palbu.
A Michanovi zaslaná nabídka na spolupráci platí samozřejmě pro všechny, kteří na to mají.
Mirek

[Inger]

Je to moc dobry napad, ale meli byjsme pomahat lidem ze sve zeme, kteri ziji pod hranici bidy.
Me je lito, a pomohu, kdyz vidim nezamestnanou zenu, s ditetem bez manzela, ktera zije ze socialnich davek zde ve Finsku. Ceny jsou zde velmi vysoke za potraviny, najem, auto je zde nutne, vsechny ucty... techto lidi je mi lito.
Neljepe je zacit od sve zeme, pak az pomahat v cizine.
Vzdyt i u vas jsou nezamestnani, a podpora je urcite nizsi nez zde, lide s detmi, mlade rodiny- kteri maji bidu. Posilejte castky na tyto lidi.
Vzdyt ze socialnich davek se neda zit nikde na svete.
Dulezita je take pomoc nemocnym, zvlaste s nadorovymi onemocnenimi, i u vas urcite na tyto choroby umiraji lide, i male deti- tem se ma pomoci. Treba formou sbirky pro ruzna zdravotnicka zarizeni, na vyzkum a lecbu nadorovych chorob.
Vzdyt i v Evrope nevinni lide trpi.

[Hans S.]

Sepisoval jsem necelé dvě hodiny svůj názor na humanitární a vojenskou pomoc vyspělých zemí těm méně vyspělím. Nakonec jsem si řekl, že tento názor je natolik veřejností nepřijatelný, že jsem raději svůj elaborát smazal.
Navíc samotné téma je tak složité, že bych musel psát možná i desítky hodin, abych vyjádřil svůj názor v komplexní a ne přehnaně zjednodušené podobě.
Ale proč sem tedy vůbec píšu, že jo..: Inger, Česká Republika má velmi benevolentní a řekl bych i přehnaně štědrý systém sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Problém je, že se z nich zde dá žít až moc dobře, a proto se spousta lidí moc nežene do práce. Jednoduše nemusí, stát se postará za ně. Situaci ve Finsku neznám.
Nicméně pro tohle vlákno se jedná o dost velký Off-Topic, nemyslíš?

[Inger]

Dobre, uz toto tema opustim, jen ze ve Finsku je nejnizsi socialni davka okolo 300 euro, a z toho se skutecne zit neda, i kdyz stat prispiva na najem. Je zde hodne mladych rodin, ale i jinych, kteri pomoc potrebuji.

[jaromír dolanský]

Promiň Inger ! Každý má nárok na svůj názor. A já jsem poslední, kdo by ho komukoliv upíral. Ale - již jednou jsem Ti v tomto fóru psal, že i pro naší zemi má naše organizace projekt pomoci. Krom toho, nemůžeme a nechceme suplovat stát. Můžeme pouze doplňovat malou mírou to, co stát nemůže nebo z jakéhokoliv nechce dělat. Doma i v zahraničí. I v Česku je řada organizací, které se zabývají pomocí nemocným či postiženým. A jak píše Hans S. systém dávek je v naší zemi, alespoň pro některé, opravdu štědrý.
Naše organizace si vybrala tuto cestu. Neříkám, že je třeba podle tebe ta nejlepší, ale pořád lepší, než sedět se založenýma rukama a hořekovat nad nespravedlností světa !
Ale, děkuji Ti za názor !

[jaromír dolanský]

Vážení přátelé, autoři, admini a návštěvníci stránek Palby. Nedám si pokoj a zase odjíždím do světa. Zítra začíná druhá etapa naší pomoci v utečeneckém táboře Tserovani v Gruzii. Je zde přes 20.000 (!) lidí z Jižní Osetie - Osetínci i Gruzínci.
Vzhledem ke zostřující se situaci v této oblasti jen doufám, že si ke své humanitární činnosti nepřiberu ještě funkci válečného zpravodaje.
( Ale nebojte se, pokud k tomu dojde, bude Palba první, koho zahrnu informacemi )
Projekt v Zambii též pořád pokračuje.
Máme políčeno i na dva další utečenecké tábory - jeden na Srí Lance ( následky bojů Tamilských tygrů a vládních jednotek ) a druhý v Kongu ( následky letitého konfliktu meti Tutsii a Hutty )
Jsem totiž nenapravitelný idealista, který si myslí, že pomáhat se má .
Pokud někdo chce vědět víc - tak na www.helpgruzie.cz
Mějte se hezky - a zase někdy na shledanou.

[jaromír dolanský]

Zdravím všechny a "hlásím příchod"
( po třech měsících v Gruzii )
Info o misi sem dávat nebudu, je na našem webu. ( i s fotografiemi )
A pro zájemce by se možná našlo pár posbíraných střepin z Nikozi - cca 800 metrů od Tschinvali )

[Krabik]

Zdravím všechny

Nějak jsem se prokousal diskusí a jak vidím jsou tu lidé s mnoha názory.

Rád bych se zeptal pana Dolanského na jeho názory na pár témat
Společně s ostatními ve škole diskutujeme už dlouhou dobu na téma řešení bezpečnostní situace ve světě atd.

Můj názor že humanitární pomoc je nutná, otázkou zní v jaké podobě?

Obecně si myslím že věci by se měli řešit systémově, tudíž nejúčinnější by nejspíš byla restrukturalizace OSN vytvoření určitých pravidel, které by platili pro všechny a hlavně ochota západních zemí "krvácet" i v zemích kde angažovanost nepřinese finanční zisky = vytvoření mnohonárodnostních sil s jasným "mandátem" (tohle jsou naše zájmy, také práva chceme garantovat každému člověku atd...) a v případě že někdo (nějaký stát) by tyto pravidla porušoval např 1. varování a pak přímá intervence a to i za cenu ztrát, věřím že pokud by bylo takto postupováno pravidelně časem by stačilo i to 1. varování.

Takhle napsané to zní krásně, ale jak je vám všem asi jasné OSN je tam kde je, ochota nasazovat životy nízká, a většina států má někde nějakého kamaráda, takže i případnou ochotu není zas takový problém vetovat (např pokud daná země dodává ropu atd. tuším nedávno v africe něco takového proběhlo, kdy čína vetovala nějaké řešení - nejsem si tím ale jist tak se můžu mýlit)

Další problém bych viděl v tom, že ne vždy je pomoc přijata se vděkem především ta vojenská a tak mě napadá je vojenská intervence humanitární pomocí: podle definice na wiki by mě to i sedělo že jo. Z5 k věci Před 500 lety by se ani evropanům nelíbilo kdyby někdo přišel a začal nám říkat že něco děláme špatně a není pevnějším státním zřízením to, které se samo vyvine na základě vlastních chyb a zkušeností, než to které je uměle importováno během pár let?
(K tomuhle tématu mě něco hodně chytrého řekla jedna kamarádka dělá v humanitární organizaci zkusím ji překecat a dodat ten její názor)

Ale ať se vrátím k věci.

Můj názor je že humanitární pomoc v poskytovaná občanskými sdruženími je poměrně neefektivní (z pohledu celkového řešení krize), na druhou stranu je to krom politického tlaku asi jediná věc kterou může obyčejný člověk dělat pro to aby bylo někde líp

Pokud má být humanitární pomoc účinná je třeba jejího promyšleného nasazení (i z dlouhodobého plánování)

Napadá mě příklad nepřímo související v afghanistánu se údajně pěstuje až 95% světové produkce opia, čistě teoreticky pro lepší představu se spotřebu plácnu 100 tun opia intervence v afghanistánu utlumí pěstování takže najednou bude na tru jen 50 tun takže o 50 míň co se stane? to opium mělo své uživatele zvýší se cena? zvýší se kriminalita? jaké jsou následky jsou přínosem nebo naopak ještě zvýší problémy?

A zase jsem u toho systémového přístupu bylo by třeba zajistit pomoc závislým atd.....

- A tak se chci tedy zeptat Jak vlastně dnes funguje humanitární pomoc v praxi? Spolupráce států a soukromého sektoru, na jakém systému funguje mezinárodní pomoc atd?

- A jak vidíte budoucnost humanitární pomoci? vytvoří se dostatečná mezinárodní podpora či účinná pomoc bude na soukromích organizacích?

Osobně jsem hodně skeptický ale na druhou stranu jinak to asi nepude zajistit mír a tak třeba nám to někdy dojde všem i těm pánům nahoře

Jak říká jeden Doc. z UTB humanitární pomoc to je věc krásná ale západ je ochoten se vzdá pouze svých nadbytků

Omlouvám se za poměrně chaotický dotaz, vytvořit určitou strukturu a provázanost v něm by asi bylo na mnohem delší povídání

No jo a potom chci systém v humanitární pomoci a přitom ho nemám ani tady :-(

Přeji hezký den

[jaromír dolanský]

Díky za dotaz. Ne že bych nechtěl psát své názory na Palbu, naopak, ale je to tak rozsáhlé téma a zde trochu out téma, že bych dal přednost mailové korespondenci - má adresa - dolansky@helpgruzie.cz.
Potom můžeme tuto naší korepsondenci, pokud budou adminové souhlasit, vložit sem. Pošlete mi prosím Vaše dotazy zde položené na mail.
Všechny zdravím a Vám děkuji za zájem. Snad jen ještě webové adresy adresy naší organizace, kde naleznete odpovědi na některé z Vašich otázek
www.helpgruzie.cz
www.handforhelp.cz

[Pátrač]

No já osobně jsem nespokojenější z toho, že pan Dolanský je živý a zdravý. A že pokračuje ve své donkichotské práci, jejíž správnost nezpochybňuji a které si svým způsobem vážím. Ale jak už jsem napsal, považuji to za donkichotovské úsilí.

Nic mě nepřesvědčilo, že jakékoliv úsilí v humanitární oblasti má trvalé výsledky a spíše bych viděl zajímý jev. Čím více se lidé jako pan Dolanský a organizace ve kterých pracují snaží pomoci, tím větší nenávist vůči nám a našemu způsobu života to vyvolává.

Hlavně se pane kolego vraťte v pořádku domů a snad ta Vaše práce přinese i něco víc než jen přechodné zlepšení situace v dané oblasti.

[jaromír dolanský]

Díky, kolego Pátrači a díky Vám všem.
Váš názor je zajímavý, budu se muset na ten problém podívat z tohoto úhlu.
I když, upřímně, závist vyvolávající to, že někdo je na tom lépe než ten druhý a ještě je tak "drzý" že to dává na jevo tím že pomáhá, je asi obecná vlastnost, rozšířená všude, v Českých ( a Moravských ) zemích obzvlášť.
Musím se přiznat, že za pomoc v Gruzii jsem dostal i odměnu. ( poprvé na nějaké misi )
Gruzínští lékaři mi dali štěně gruzínského pasteveckého psa, který mi tu nyní kouká přes rameno do počítače.
Jinak - už jsme doma a chystáme se zase zpět. Tentokrát vystavět nemocnici pro Abcházce.
Krom několikrát zde připomínaných stránek - www.helpgruzie.cz ( s rozsáhlou fotodokumentací i z válečného konfliktu, kde naleznete krom známých fotografií i fotografie mých gruzínských přátel, které ještě nikdy nebyly uveřejněny ) a stránek www.handforhelp.cz , nás naleznete i na Facebooku, kde naše stránky mají adresu Helpgruzie.cz

[Pátrač]

Dobrý den pane Dolanský - víte je závist a závist. A nenávist a nenávist. Můžu závidět sousedovi, že má lepší auto než já. Ale asi mě to ndovede k tomu že mu do obyáku hodím granát. Mohu nenávidět borca za to že měl větší kliku a sbalil hlku co jsem chtěl. Ale jen v jednom přípdadě z nekonečné řady to povede k tomu že mu nebo jí ublížím.

TO co jsem mylse já, je něco jiného. My máme své problémy a pokud si vyrobíme další - je na nás jak si s tím poradíme. Gruzie se rozhodla a udělala pitomost. Následoval výprask a humanitární katastrofa. A ten kdo to zavinil, natáhne ruku a řekne pomozte, zlí nás hodné pobili a poničili. A svět vyrazí na pomoc. A jaký je dopad? Viník je dál prezidentem a západ je viník toho, že se ho Rusko dost nebojí.

My plátíme, sbíráme a Gruzie zbrojí- proti Rusku a doufá, že my ji přikryjeme, aby to stihla dříve než se dostane do NATO. Pak pod jeho ochranou rukou bude přemýšlet jak si splnit své nesmyslné sny.

A pokud se to týká Blízkého a Středního východu, to by bylo na knihu.

[jaromír dolanský]

Nebudu se tu zaobírat vznikem gruzínského konfliktu, to tu již bylo a vracet se k tomu nehodlám. Jako člověk, znající a zabývající se erudovaně historií si jistě naleznete podklady a historické souvislosti sám ( a když ne jinde, tak na našem webu )
Píšete v podstatě podobně, jako jeden z lidí, se kterými jsem, nevím už kde, vedl dlouhou polemiku o tom, že jsme poskytli pomoc do Pákistánu.
Jeho argumenty - jsou to muslimové, šetříte jim peníze, které by museli vydat na pomoc svým lidem a oni si za to vyrobí další součástku k jaderné zbrani nebo raketě, která vám pak spadne na hlavu..............
Vidím to trochu jinak. A prosím, nyní nemluvím o Gruzii, ale obecně. Pokud se nějaký stát rozhodne, že začne zbrojit, myslíte si, že si to rozmyslí jen proto, že si spočítá, že nemá peníze na základní potřeby svých obavatel a přestane s tím ? Ne, nepřestane. A na své lidi se klidně vykašle.
( Nebo si myslíte, že zbrojí jen bohaté státy, mající zajištěné všechny své obyvatele až do toho posledního ? Co potom Česká republika ? )
Nepomáháme vládám, ale lidem.
Větší problém vidím v tom, jak je pomoc poskytována. Posílat někam peníze - nesmysl. Nekontrolovatelné a navíc zneužitelné především právě těmi, kteří jsou v té které zemi u moci.
A ještě horší je zavalit zemi v humanitární krizi svými vlastními přebytky. Rok, dva jim posílat obylí nebo co já vím, třeba rýži a potom jim říci - starejte se sami.
To totiž vede k jedinému - naprostému zhroucení výroby v té zemi.
Příkladů mohu uvést řadu - např. Afghánistán, téměř všechny země Afriky a pod.
Navrhuji případnou další polemiku vést na mailu nebo v soukromých zprávách, aby nás admini nekamenovali.

[Hans S.]

Navrhuji případnou další polemiku vést na mailu nebo v soukromých zprávách, aby nás admini nekamenovali.

Vůbec ne, je to zajímavé čtení. Go on.