Počátky vzniku terorismu v Rusku

Co nejde zařadit do témat, odborné dotazy a příspěvky.

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Počátky vzniku terorismu v Rusku

Příspěvek od Ljubov »

Počátky vzniku terorismu v Rusku

Samotný počátek vzniku teroristických hnutí v Rusku byl datován 2. 3. 1855, kdy umírá car Mikuláš ( Nikolaj) I. známý jako "Četník Evropy". Na trůn nastupuje jeho prvorozený syn Alexander Nikolajevič – car Alexander II..

Obrázek
Alexander II. Nikolajevič

Za Mikulášovy vlády došlo k úpadku říše, cenzuře literatury, v nitru carské kanceláře je zřízeno tajné III. oddělení- jakási síť tajných agentů a špiclů. Snad poslední ránu zasadila carovi prohraná Krymská válka ( 1853 – 1856), kde se naplno ukázala nedostatečná výbava ruské armády. Po carově smrti musí Alexander II. ukončit válku a uzavřít v Paříži mír.
Nejvýznamnější reformou nového cara bylo zrušení nevolnictví, které podepsal 19. 2. 1861. Manifest vyhlásili 5. března. A právě s tímto manifestem souvisí první studentské nepokoje. Ve vsi Bezdna ( Kazaňská gubernie) žil jeden gramotný rolník jménem Petrov, který se v dokumentu dočetl, že by měla veškerá půda patřit rolníkům. Carská vojska jej však, i se skupinou shromážděních rolníků, nechala postřílet. Mládež byla se zásahem vojsk nespokojena a pořádala schůze, kde o situaci rokovali. Za Alexandra II. byl tvrdý dohled nad tiskem zrušen a studenti manifest kritizovali. Carovi vojáci následně zrušili pro chudé studenty veškeré výhody a ostatní nechávají kontrolovat - zřizují tzv. matrikuly- knížky obsahující informace o dotyčném.
Po šesti letech vlády nová generace, která nezažila Mikulášův útlak, organizuje studentské bouře.12. 10. 1861 davy studentů své matrikuly roztrhaly, po zásahu vojáků odvážejí zmlácené studenty do pevnosti ( téměř 270 lidí).
Na jaře 1862 byla zabavena proklamace nazvané ,"Mladé Rusko" – mládež psala o nepotřebnosti carství!! V témže roce vypuklo v Petrohradu hned několik velkých požárů, říkalo se, že jsou založeny úmyslně. Ani III. oddělení však žádné žháře neobjevilo. Pro mládež se nyní stal hlavním vzorem Nikolaj Gavrilovič Černyševskij, který nejprve v roce 1861 zakládá s dalšími radikály skupinu Zemlja i volja. Černyševského záhy obviní s podněcování k rolnické vzpouře a je odsouzen. Za zdmi pevnosti napíše svůj neslavnější román Co dělat?, kde vytvořil postavu Rachmetova – budoucího revolucionáře, který vyráží mezi chudý lid, aby mu porozuměl. Kniha se okamžitě rozšířila a těšila se obrovské popularitě. Jeho názory též velmi zaujmou mladého Lenina.
Roku 1863 začala v Polsku, Bělorusku a Litvě povstání, jejichž ideje byly podporovány samotným Černyševským.Tato povstání byla potlačena roku 1864. V této době rovněž zaniká Zemlja i volja, ale na její myšlenky naváže skupina studentů z Moskvy soustředěná kolem N.A. Išutina. Jeden z jejich členů, Išutinův bratranec, Dmitrij Karakozov spáchal 4. dubna 1866 v Petrohradu neúspěšný atentát na cara Alexandra II. Byl záhy popraven a jeho spolubojovníci posláni na nucené práce.
Při carově návštěvě Paříže, 25.5.1867, se polský emigrant Anton Berezovskij pokusil o další atentát, ale car jako v minulém případě vyvázl bez zranění.
Ideje rebelující mládeže se odrazily i do zahraničí s centrem ve švýcarské Ženevě, kam se přesídluje otec ruského anarchismu Michail Bakunin ( budu mu věnovat jiný odkaz, podobně jako dalším osobnostem zmíněných v tomto článku). V březnu 1869 sem přijíždí i Sergej Gennadijevič Něčajev, osobně se setkává s Bakuninem a Karlem Marxem. Získává od nich peníze a vrací se v srpnu do Ruska, kde formuje studentskou skupinu Lidové zúčtování. Proti jeho metodám se postaví jiný student, Ivan I. Ivanov, ale Něčajev ho nechává zlikvidovat a znovu utíká do Ženevy, kde je dopaden ruskými agenty, navrácen do Ruska a odsouzen v roce 1872 na doživotí. Umírá v Petropavlovské pevnosti v roce 1882.


Obrázek
Sergej Něčajev

Část ruských radikálů se v sedmdesátých letech vydává mezi chudý lid, aby se mu více přiblížila a pochopila jej. Někteří jako dělníci, potulní řemeslníci nebo ženy jako zdravotní sestry. Většina z nich se brzy vrátila do měst, poznali, že bez důkladného zázemí nemají šanci.
Roku 1876 se rebelanti shromáždili v hlavním městě, aby probrali výsledky těchto výprav. Opět se přejmenovali na Zemlja i volja.

Právě jsem si to pročítala a chtěla bych ještě dodat, že spolu s Dmitrijem Karakozovem byl souzen i Išutin, ale narozdíl od svého bratrance byl omilostněn a poslán na doživotní galeje. Ale přesto ho panovník neušetřil čekání na smrti, rozsudek přečetli až v okamžiku, kdy stáhli Išutinovi kapuci přes hlavu..
Naposledy upravil(a) Ljubov dne 18/1/2009, 17:35, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Počátky vzniku terorismu v Rusku, II. část

Příspěvek od Ljubov »

Počátky vzniku terorismu v Rusku- II. část

Nově vzkříšená Zemlja i volja si vytyčila tři následující cíle:
1. Předat veškerou půdu vesnickým pracujícím stavům
2. Přeměnit tradiční ruské carství ve svobodnou federaci občin
3. Všechny důležité funkce státu předat obyvatelům občin, místo cara si představovali jakéhosi staršinu.

Válka s Tureckem

Její plány byly na krátkou dobu přerušeny válkou. V roce 1875 vypuklo povstání v Bosně a Hercegovině, bylo však krutým způsobem potlačeno. Bestiální způsoby Turků probraly ruskou společnost, začalo se šeptem mluvit o válce. Když v roce 1876 srbský kníže Milan Obramovič ( přidali se k němu i Černohorci) vyhlásil válku Turecku, žádali Rusové po carovi, aby přišel na pomoc slovanskému bratru v tísni. Po celé zemi vznikaly výbory dobrovolníků, celkem 3500 lidí překračuje hranice a přes 700 důstojníků a 2000 vojáků vstupuje do domobrany.
12. 4. 1877 vyhlašuje Alexander k obrovskému nadšení válku Turecku. ( Detaily o válce raději přenechám někomu zkušenějšímu). Rusové odnepaměti toužili po Konstantinopoli, místa, odkud se rozšířila jejich víra. Alexander však musel od dobývání města ustoupit, nechtěl riskovat další válku s Anglií. 3.3.1878 byla v San Stefanu podepsána smlouva, při níž byla uznána nezávislost Srbska, Černé Hory a Rumunska. Rusko dostalo válečnou daň 310 miliónů rublů, získalo jižní část Besarábie a některé pevnosti v kavkazské oblasti.
Sanstefanská smlouva rozzuřila Anglii a Rakousko, byl svolán nový kongres do Berlína. V Berlíně se usnesli, že Rusové musí vrátit získanou pevnost Bajazet, Rakousku - Uhersku připadla Bosna a území nového Srbska bylo citelně zmenšeno. Ruská společnost proti výsledkům z Berlína ostře protestuje a přidávají se k ní i někteří ministři. Nespokojenosti s carem záhy využili teroristi.

Teror přichází

První kapkou byl atentát na petrohradského náčelníka Fjodora Fjodoroviče Trepova, který spáchala Věra Ivanovna Zasuličova. ( věnovala jsem jí zvláštní odkaz, který už je na Palbě zveřejněn). Byl rovněž zavražděn nový šéf III. oddělení N. Mencezev přímo před svým palácem v centru Petrohradu.
Tou dobou procházela Zemlja i volja těžkou krizí. Jedna část je rozhodnuta se zabývat pouze vzděláváním rolníků - říkalo se jim narodnici nebo také "venkovští burani". Druhá větev byla radikálnější, odmítají se zdržovat s nepoučitelnými rolníky a chtějí rovnou odstranit cara – nazvali se Výkonný výbor - zkráceně V.V.
Na jaře roku 1879 přijíždí do Petrohradu Alexander Solovjev. Touží po jediném - zabít cara. 2. dubna 1879 na něj vystřelil při Alexandrově pravidelné procházce kolem Zimního paláce. Car však zázračně vyvázl a atentátník byl polapen a 28. května popraven na Semjonovském náměstí, tradičnímu popravišti.

Sjezd carových vrahů

V červnu roku 1879 se začali členové V.V. sjíždět do provinciálního městečka Lipeck proslulého svými lázněmi.
Celkem se jich sjelo 11:
A.I. Barannikov
A.I. Željabov
A.A. Kwiatkowski
N.N. Kolodkevič
A.D. Michajlov
N.A. Morozov
M.N. Ošanina ( manželka Barannikova)
L.A. Tichomirov
M.F. Frolenko
S.G. Širjajev
G.G. Goldenberg
Zvolili si mezi sebou tzv. Řídící komisi. Patřili do ní: A.A. Kwiatkowski, A.D. Michajlov a L.A. Tichomirov. Dále byl V.V. rozdělen do bojových oddílů, v čele hlavního stanul A.I. Željabov.

Obrázek
Andrej Željabov

Voroněžský sjezd

Jedenáctka z Lipecku se po několika dnech znovu sešla ve Voroněži. Po dvou měsících se odloučili od Zemlji i volji a založili si vlastní organizaci Narodnaja volja.
Po voroněžském sjezdu doplnili V.V. noví členové, S. L. Perovska, V.N. Fignerova a další.

Obrázek
Sofja Lvovna Perovská

Obrázek
Věra Nikolajevna Figner

Carský vlak z Krymu

Car pravidelně jezdil do své rezidence na Krymu - Livadije.
Členové V.V. se 26. 8. 1879 usnesli nad vyhlášením rozsudku smrti pro samotného svatého cara!!

Konec II. části
Naposledy upravil(a) Ljubov dne 18/1/2009, 17:41, celkem upraveno 2 x.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Počátky vzniku terorismu v Rusku

Příspěvek od Ljubov »

Počátky vzniku terorismu v Rusku- III.část

Carský vlak z Krymu 2
Alexander odjel do Livadije na podzim. Zpátky se mohl vrátit pouze dvěma cestami:
1. lodí do Oděsy a poté vlakem přes Moskvu do Petrohradu
2. kočárem do Simferopolu a odtud rovněž vlakem přes Moskvu do Petrohradu ( projížděl by přes město Alexandrovsk)

Teroristé vyslali do Oděsy, Alexandrovsku a Moskvy své složky, každé z nich přidělili část dynamitu - rozhodli se vyhodit carský vlak do povětří.

Oděsa: přicestovala sem V. N. Fignerová a N. Kibalčič ( expert na výbušniny). Fignerová si svou krásou podmanila důležité osoby a zajistila, aby umožnili jejímu sluhovi - M.F. Frolenko – pracovat na dráze jako hlídač. Práce v Oděse však přišla nazmar, car jel přes Alexandrovsk a Moskvu.

Obrázek
Nikolaj Kibalčič

Alexandrovsk: Zde připravovali atentát pod vedením A.I. Željabova, který se vydával za kupce, odkoupil část pozemku u trati a v noci vykopávali tunel pod tratí. Ani zde však vlak do vzduchu nevyletěl, Željabov obvod špatně propojil a bomba se nevznítila.

Moskva: Pár Sofie Perovska a Lev Gartman postupoval podobně jako v Alexandrovsku. 19.11 zde projížděl carský vlak.. Bomba vybouchla a vagón se převrátil koly vzhůru..
Informace, ve kterém voze bude car sedět, dostali do svého vyzvědače.

Cara zachránila jen chyba

Car opět přežil, ale pomohla mu obrovská náhoda. Kvůli problémům na trati se jeho vagón zařadil na jiné místo a zničený vůz převážel pouze ovoce z Krymu.
Alexandra se zmocnilo zděšení, ti lidé mají snad své agenty všude!!

Operace: Zničení Zimního paláce

Po neúspěchu na železnici začal V.V. s novou, ještě dramatičtější akcí. Rozhodli se, že cara zabijí přímo v jeho domě.
Dělník S. Chalturin se v přestrojení za truhláře dostává v říjnu 1879 jako tajná spojka V.V. do paláce a postupně sem ukrývá dynamit. Předával mu jej na nádvoří A. Kwiatkowski, ale toho zatkli policisté v listopadu 1879. Nově ho Chalturinovi dodával Željabov..

5.únor 1880

Pátého února 1880 měl k carovi přijet na návštěvu carevnin bratr Alexander Hessenský. Večer, když se konala slavnostní večeře, dynamit explodoval. Carská rodina vyvázla, ale výbuch odneslo několik nevinných gardistů sloužících v paláci. Pohřbili je se všemi poctami 7.února.

Přípravy na 7. atentát

Car přežil již šest atentátů..Chystal se sedmý, poslední. Štěstí se od cara odvrátilo.
Narodovolci = členi Narodnaja volja= vymysleli plán, že cara zabijí v neděli, kdy projíždí od Michajlovských kasáren zpět do Zimního paláce. Opět se mohl vrátit pouze dvěma cestami:
1. Přes ulici Malou sadovou
2. Nebo přes Jekatěrinský kanál
Na obou místech se na něj připravili.

Smrt Alexandra II.

Koncem ledna byli pozatýkáni téměř všichni vedoucí V.V. Zbytku velel Željabov, rozhodli se proto, že si musejí pospíšit.
Mnoholeté snažení teroristů skončilo 1. 3. 1881..
Čtyři dobrovolníci, kteří se zhostili úkolu vrhačů bomb:
N. Rysakov
I.Griniewski
I.Jemeljanov
T. Michajlov

Car si zvolil návrat přes Jekatěrinský kanál. Svá místa zaujali tři vrhači, Timofej Michajlov k mostu nepřišel. První stál Nikolaj Rysakov, hodil po carovi bombu zabalenou v bílém šátku. Byl však příliš nervózní a hodil ji příliš pozdě. Car vyskočil z kočáru a vydal se k atentátníkovi. Zjistil, že dotyčný je pouze měšťan. Alexandrova družina se jej snažila donutit, aby okamžitě odjeli, kdo ví, jestli se někde neskrývají další. Ale car odmítl, jako by na něco čekal..
Náhle se před carem zjevil mladý muž a cosi hodil. Ignacy Griniewski přišel splnit úkol.Car se zhroutil na zem, výbuch mu téměř rozdrtil dolní končetiny. Kočár okamžitě vystřelil směrem k paláci. Panovník těžce krvácel. Ani nejlepší snaha lékařů mu nedokázala pomoci. Týž den zemřel.

Obrázek
Ignacy Griniewski

Obrázek
Nikolaj Rysakov

Doslov

Po Alexandrovi se chopil trůnu jeho syn taktéž Alexander. Vešel do dějin jako Alexander III.
V dubnu 1881 byli na Semjonovském náměstí veřejně oběšeni Željabov, Perovska, Rysakov, Timofej Michajlov a N. Kibalčič. Na jejich rubáších se skvěl nápis "Carovrah".
Barannikov a další rychle zemřeli v celách pevnosti. Stěpana Chalturina pověsili v roce 1882 za účast na vraždě oděského vojenského prokurátora, netušili, o koho se jedná.
Věra Fignerová a Nikolaj Morozov se dožili konce 19. století. Když si odseděli svou lhůtu, byli propuštěni. Jeden krutý trest je však neminul, oba se dočkali i let 1930 –1940, kde byli svědky "své" vysněné svobody, stalinských čistek a stovek úmrtí nevinných lidí..

Konec III. části a celkové historie terorismu.
Naposledy upravil(a) Ljubov dne 18/1/2009, 17:47, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

O jednotlivých osobnostech plánuji pobrobnější zmínky ( nechci prodlužovat už tak dlouhý článek). Rovněž doufám, že se mi podaří zrealizovat i detailnější popis všech sedmi atentátů na Alexandra II. Snad to nebude moc velká nuda.

Za veškeré připomínky, návrhy, názory,... děkuji.

Na veřejné pranýřování a kamenování článku se těší Ljubov..
Nevím, ale podle mě ten článek musí být hrozná otrava..
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Ale pěkné je to, takhle podrobně jsem o těch atentátech nikdy nečetl a i to, že se při posledním atentátu car vydal vstříct tomu neúspěšnému vrhači jsem netušil.
Jen tak dál
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Počátky terorismu

Příspěvek od Ljubov »

Děkuju za pochvalu, jsem fakt ráda. Respektivě tu křepčím jak malá.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Trošku zhustit následné příspěvky do textu, jinak dost dobré.
Děsná otrava to není, ale chybí tomu trochu snaha vtáhnout do děje. Já vím, jsem namlsaný z Michana, ale skus si třeba přečíst jeho myslím nejlepší práci zde, a to je konflikt Finsko-SSSR.
Jinak by mne také zajímalo, něco o historii Samary v WWII....
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Tak jo, přečtu si. S historií Samary se raději obrať na jiné, nejsem si jistá jestli bych to zvládla. Ale fakt moc dík, pokusím se zlepšit. Je to pro mě úspěch, čekala jsem stovky vzkazů s tím, že se můžu jít se svými teroristy bodnout.

I když, uvidím ráno..
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

moderátor: Drobet jsem ti to "moderátorsky zhustil". Je dobré nejdříve napsat část(i) s informacemi a pak případně přidávat nějaké ty osobnější poznámky "a teď pište". Byť je osobně nepovažuji za moc vhodné. pokud bys chtěla podobný článek hodit na první stránku Palby (na "portál"), pak je vhodné to ještě více zhustit (klidně spojit I., II. a III. část v jednu) a doplnit o několik obrázků.


čtenář: Článek samotný je určitě dobrý k otevření diskuse a vyloženě se nabízí celá řada otázek, na které je možné hledat odpovědi. Carovo počínání mi přijde takové dosti fatalistické. Nechápu, proč se s revolucionáři nesnažil navázat nějaký dialog (třeba bude popsáno v jiném článku). Samotní revolucionáři mi do značné míry přijdou tak nějak technicky..no, jak to nazvat :). Jako chtít vyhodit výbušninu pod tím "správným vagonem"... Dosti velká utopie bez poměrně hlubokých znalostí fyziky a mechaniky, pokud nemáme k dispozici skutečně most, který je možno vyhodit celý a pod ním propast dostatečně hlubokou na odrovnání veškeré posádky.

Pokud měli tak skvělou informaci jako kdy a kde car bude, pak je ideálním řešením vlak jednoduše zastavit a "menší armádou" zlikvidovat vše, co se tam nachází. No a že armádu neměli? Dělat revoluci v pár lidech..jít těmito ideály - asi budu sám, ale mně to prostě přijde tak nějak infantilní :)

PS: jinak přeložil jsem si podpis správně jako:
Gratuluji od nejvyšší
Láska

Co to znamená?
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Super článek....myslím, že by jsi mohla pokračovat v dalších zpracováních atentátů na hlavy států 19. a 20.století.

Jinak...poprosil bych moderátory a vsunutí nějakých fotek do článku, pokud to autor nezvládne sám (aspoń já s tím měl dost dlouho problémy...:-)...určitě si to zaslouží místo na přední straně Palby.

To: Hans.S
Tak pokud si ještě dobře pamatuju azbuku, tak ten překlad je:
"Pozdravuji ze Samary..."
Ljubov
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Ten můj podpis je doopravdy pozdravuji ze Samary, Ljubov je moje jméno, je v Rusku docela časté. Za ty svoje komentáře se omlouvám, ale jsem příšerně ukecaná asi jako každá holka. Asi si musím nechat ten jazyk vyříznout. Co se týče myšlenek teroristů, jsou možná infantilní, ale já si je nevymyslela.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Mám dotaz z jiného soudku: Jak vlastně skupinka těchto revolucionářů získávala své informace? Měla někde v carově bezprostřední blízkosti svého špicla? Počet neúspěšných atentátů vypadá na určitou neschopnost účinně odstranit nenáviděný cíl - ale jejich zpravodajská činnost se jeví v úplně jiném světle.

Další dotaz: Co se stalo se samotným "carovrahem" Griniewským? Mezi popravenými ho neuvádíš, mezi vězněnými také ne? Naopak jeho kolega z místa činu, Rysakov, popraven byl. Podařilo se jim snad uniknout a Rysakov byl zatčen později? Pokud ano, jak je možné, že utekli? Car nejezdil s žádnou formou aktivnější ochrany v podobě menší vojenské/policejní jednotky? Pochopil bych to před prvním atentátem, ale po pátém?
Obrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Ignacy Griniewski zemřel 1.3.1881 při výbuchu bomby.Ale jak sám říkal, stálo mu to za to. Car nejprve jezdil sám, poté ho doprovázela skupina kozáků, z nichž většina zemřela spolu s carem. Narodnici pocházeli většinou z řad šlechty, svoje odnože rozmístili téměř všude. Navíc je podporovala široká veřejnost která je v případě ohrožení ukrývala.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Město Samara je milionové město v Rusku cca 850km v jihovýchodně od Moskvy "nedaleko" hranic s Kazachstánem - viz info ZDE:
http://www.celysvet.cz/mesto-mapa/rusko ... tvo-poloha

Spíš mi uniká, jak z tohoto města může uživatel(ka?) pozdravovat. Pokud mohu soudit podle IP, tak jedině v situaci, že by karneval.cz měl pobočku v jiho-východním Rusku.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Budoucí učitelka, chudáci děti, které mě dostanou za třídní. Je to spíš z recese, aby měl tatík radost. Jinak totiž studuju v Brně, odkud taky píšu.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Počátky vzniku terorismu v Rusku

Příspěvek od Ljubov »

Počátky vzniku terorismu v Rusku
IV. část
Nejvýznamnější představitelé
I. část

Michail Alexandrovič Bakunin

Narodil se 30.5.1814 ve vsi Prjamuchino do bohaté aristokratické rodiny. Vystudoval vojenskou Michajlovskou školu, ale k aktivní službě u gardy se nikdy nedostal. Rozhodl se, aniž by komukoli něco vysvětlil, odjet do Evropy, aby se vyučil filozofii. Záhy však dává přednost pistoli před perem. Bojuje na barikádách všech evropských konfliktů let 1848 – 49. Bakunin byl v Prusku zatčen a vydán do Rakouska, kde ho odsoudili k trestu smrti. Pokusil se ze zajetí uprchnout, ale útěk se mu nezdařil. Strážní ho připoutali řetězy. Po několika měsících ho převezli do Ruska a předvedli před cara Mikuláše I. Mikuláš Bakunina vyslechl, pochválil ho za odvahu a poslal ho sedět do pevnosti. Vlivní příbuzní pro něj nakonec vyprosili změnu trestu ve vyhnanství na Sibiři. Ze Sibiře Bakunin okamžitě utíká a účastní se povstání Poláků proti Mikulášovi. Povstání nemělo dlouhého trvání, ohniska odporu byla rozmetána. Zklamaný Bakunin odjíždí do Ženevy, odkud vyzývá Rusko k revoluci. Vstupuje do Internacionály a účastní se schůzek s Marxem. Když se v Ženevě roku 1869 objevuje Něčajev, vidí v něm novou generaci buřičů. Dává mu peníze a je jím doslova unesen. Jeho neshody a bouřlivé hádky s Marxem se mu brzy vymstily, z Internacionály byl vyloučen. Umírá v Bernu 1.7 . 1876.


Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Narodil se 12. 7 ( uvádí se i 24.7) roku 1828 v Saratově. Jeho otec byl farářem. Říkalo se mu ,,Padlý anděl“. Roku 1846 odjíždí na studia do Petrohradu, kde naváže styky s revolučními demokraty. Podílí se na časopisu Sovremennik V době titánů, jakými byli Dostojevskij či Tolstoj, se právě on stane nejčtenějším autorem mládeže. Když začal Alexander pracovat na otázce zrušení nevolnictví, byl Černyševskij carem nadšen. Když viděl, jaké má reforma následky, jeho úcta k Alexandrovi II. skončila. Zakládá roku 1861 tajnou organizaci Zemlja i volja, záhy je obviněn z podněcování k rolnické vzpouře a je 12.6. 1862 odsouzen. Za dva roky, které tu strávil, napíše svůj nejznámější román Co dělat?. Bývalou jemnost odplavily těžké podmínky kriminálu a kruté zacházení. Jeho dílo čte celé Rusko. Během roku 1863 podporuje povstání v Polsku, Litvě a Bělorusku. Roku 1864 byl propuštěn a poslán do vyhnanství do jakutské oblasti. Roku 1883 ho přemístili do Astrachaně a o šest let později mu dovolili vrátit se do rodného Saratova, kde zemřel 29.10 ( opět není toto datum přesné, některé zdroje uvádí datum úmrtí 17. říjen) roku 1889.

Konec I. části

Obrázek
Michail Alexandrovič Bakunin

Obrázek
Nikolaj Gavrilovič Černyševskij
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Odpovědět

Zpět na „Ostatní“