Chci zjistit, co za konflikt popisuje obálka časopisu Komár, vydáno 4. října 1938. Plavčík tam říká kapitánovi: "Seňore kapitáne, dnes mám narozeniny. Mohl bych si vypálit slavnostní torpédo na ten anglickej parníček?"
Děkuji za jakoukoli pomoc.
Dotaz
Moderátor: Pátrač
Dotaz
Dobrý den, potřeboval bych poradit - do dějepisné soutěže na naší škole, abych byl upřímný.
Chci zjistit, co za konflikt popisuje obálka časopisu Komár, vydáno 4. října 1938. Plavčík tam říká kapitánovi: "Seňore kapitáne, dnes mám narozeniny. Mohl bych si vypálit slavnostní torpédo na ten anglickej parníček?"
Děkuji za jakoukoli pomoc.
Chci zjistit, co za konflikt popisuje obálka časopisu Komár, vydáno 4. října 1938. Plavčík tam říká kapitánovi: "Seňore kapitáne, dnes mám narozeniny. Mohl bych si vypálit slavnostní torpédo na ten anglickej parníček?"
Děkuji za jakoukoli pomoc.
Naposledy upravil(a) tichacek dne 16/1/2012, 20:57, celkem upraveno 1 x.
-
Destroyman
- Kapitán
- Příspěvky: 1288
- Registrován: 25/6/2008, 08:35
- Kontaktovat uživatele:
Podle roku 1938 a oslovení seňor soudím, že by se mohlo jednat o narážku na španělskou občanskou válku. Tož aspoň stručně.
Zpočátku neměl Franco žádné námořnictvo, které by stálo za řeč. Situace se změnila v listopadu 1936, když Mussolini nařídil několika ponorkám a hladinovým lodím, aby potápěly lodě se zbraněmi, především ze SSSR. Několika ponorkami se přidal i Hitler, formálně pluly pod španělskou vlajkou.
Bylo potopeno (no, hlavně spíš napadeno, oni makaróni to na moři zas tak moc neuměli) pár lodí, konkrétně Rusové oficiálně hlásili ztrátu dvou, i když jich asi bylo víc (oni totiž Rusové s Mussolinim čile kooperovali na svém námořním programu a nechtěli ho moc naštvat). Nu a když jen v srpnu 1937 bylo zaznamenáno 26 případů "pirátství", když angličtí civilní loďaři hlásili zničení pěti lodí prokazatelně torpédem a další dvě díky záhadným explozím a když byl ponorkou Iride napaden dokonce i anglický torpédoborec Havock, Chamberlain toho měl dost. Z podnětu Anglie a Francie se v září 1937 v Nyonu ve Švýcarsku sešla konference a bez Německa a Itálie (obě vlády setkání odmítly) schválila projekt, který kontroloval vody Středozemního moře válečnými plavidly. Každá ponorka, která bude "neidentifikovatelná" měla být potopena. K dohodě přistoupily kromě Anglie a Francie ještě vlády SSSR, Albánie, Jugoslávie, Řecka, Turecka, Egypta, Bulharska a Rumunska. Výsledkem byly jakési nemastné neslané anglické a francouzské protiponorkové hlídky, Jugoslávie zakázala italským válečným lodím vstup do svých přístavů. Italové sice vřéskali a na truc poslali Francovi další dvě ponorky, ale nakonec se přece jen časem stáhli (přesněji: předali Francovi čtyři ponorky, posádky byly už čistě španělské) a zkoušeli lodě potápět letecky. Což jim jako obvykle šlo ještě hůř než námořně. Španělští republikáni byli celkem spokojeni, zatímco Franco přirozeně zuřil.
Tož to jen tak stručně, snad by to mohlo pro začátek stačit.
Zpočátku neměl Franco žádné námořnictvo, které by stálo za řeč. Situace se změnila v listopadu 1936, když Mussolini nařídil několika ponorkám a hladinovým lodím, aby potápěly lodě se zbraněmi, především ze SSSR. Několika ponorkami se přidal i Hitler, formálně pluly pod španělskou vlajkou.
Bylo potopeno (no, hlavně spíš napadeno, oni makaróni to na moři zas tak moc neuměli) pár lodí, konkrétně Rusové oficiálně hlásili ztrátu dvou, i když jich asi bylo víc (oni totiž Rusové s Mussolinim čile kooperovali na svém námořním programu a nechtěli ho moc naštvat). Nu a když jen v srpnu 1937 bylo zaznamenáno 26 případů "pirátství", když angličtí civilní loďaři hlásili zničení pěti lodí prokazatelně torpédem a další dvě díky záhadným explozím a když byl ponorkou Iride napaden dokonce i anglický torpédoborec Havock, Chamberlain toho měl dost. Z podnětu Anglie a Francie se v září 1937 v Nyonu ve Švýcarsku sešla konference a bez Německa a Itálie (obě vlády setkání odmítly) schválila projekt, který kontroloval vody Středozemního moře válečnými plavidly. Každá ponorka, která bude "neidentifikovatelná" měla být potopena. K dohodě přistoupily kromě Anglie a Francie ještě vlády SSSR, Albánie, Jugoslávie, Řecka, Turecka, Egypta, Bulharska a Rumunska. Výsledkem byly jakési nemastné neslané anglické a francouzské protiponorkové hlídky, Jugoslávie zakázala italským válečným lodím vstup do svých přístavů. Italové sice vřéskali a na truc poslali Francovi další dvě ponorky, ale nakonec se přece jen časem stáhli (přesněji: předali Francovi čtyři ponorky, posádky byly už čistě španělské) a zkoušeli lodě potápět letecky. Což jim jako obvykle šlo ještě hůř než námořně. Španělští republikáni byli celkem spokojeni, zatímco Franco přirozeně zuřil.
Tož to jen tak stručně, snad by to mohlo pro začátek stačit.
さようなら。
Taky jsem tušil španělskou občanskou válku-
Destroyman
- Kapitán
- Příspěvky: 1288
- Registrován: 25/6/2008, 08:35
- Kontaktovat uživatele:
Ještě mě napadla jedna věc. Obrázek by mohl být dobová protifašistická narážka. Italské křižníky se s tím moc nemazaly a ostřelovaly Valencii, kde zahynulo docela dost civilistů. Mno a Angličani na svých "parníčcích" zase dost civilistů evakuovali. Ono jim ani nic jiného nezbývalo, do Gibraltaru se uprchlíci hrnuli v davech.
さようなら。