Stránka 1 z 4

Zvířata v bezpečnostních složkách

Napsal: 14/4/2013, 11:36
od skelet
Obrázek
Tento Zlatý Labrador, jehož jméno bylo Zanjeer, sloužil u Bombajské pyrotechnické jednotky. Během služby nalezl 3,3tuny výbušnin, 600 rozbušek, 249 ručních granátů a cca 6,5tisíce nábojů. V osmi letech (v roce 2000) uhynul na rakovinu a byl spálen se všemi policejními poctami, za přítomnosti indických policejních špiček.

Re: Psi v bezpečnostních složkách

Napsal: 14/4/2013, 21:40
od Stuka
Hezké téma.
Dalo by se sem napsat spousta příběhů. Taky přidám jednoho labradora - hrdinu - jménem Gabe, který čenichal bomby v Iráku a byl vyslán do 210 bojových misií. Zemřel letos v únoru v 10 letech na rakovinu.
Obrázek

Re: Psi v bezpečnostních složkách

Napsal: 27/7/2013, 10:55
od skelet
V pátek byl odhalena socha v životní velikosti klisně Reckless, která nosila munici během Korejské války. Uhynula v USA, v roce 1968, majíc hodnost šeržanta a byla pohřbena se všemi vojenskými poctami.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vyroci-valky-v-k ... anicni_aba

Zvířata v boji i v míru

Napsal: 17/12/2014, 13:18
od Alfik
josefg píše:
Alchymista píše: Černozem koňom nepoorieš, nevládze ťahať pluh, na to treba ťažné voly.

trochu to upřesním, koňmi se orat dá, ale orba musí jít lehce. Síla koně je v dynamice, za pluhem taženým koňmi prakticky běháš a první záběr do pluhu je škubnutí, hovězí tažný dobytek, má jinak stavěnou nohu, proto nemá problém plynule stupňovat tah. Volské spřežení rozjíždí pluh nebo povoz plynule, bez rázů. Koně navíc nesnáší bahno pod kopyty, které volům nevadí a černozem asi umí být mazlavá a lepivá to je pro koně v orbě vražedná kombinace. je také otázka jestli v Rusku byli těžcí tažní koně vůbec rozšíření, moc nehodí k jízdě a lehký jezdecký kůň o váze kolem 600kg do pluhu, to je jako zapřáhnou těžký přívěs za formuli. Zatím co váha volů kolem 800kg až tuna není nic výjimečného.
Ještě více to upřesním (psal jsem už že jsem vyuč. kovář...).
Předně mají rozdíl v postavení kostí přední části hrudi. Dále pak nasazení krku. A to znamená:
Vůl tahá jhem, jařmem, které má položeno na horní straně krku, před kohoutkovým hřebenem (to jsou úpony na hor. straně obratlů, na které se upínají plecní a trapézové svaly). Tahá tedy mohutně osvalenými kostními hřebeny. A to jej neomezuje ani v pohybu, ani v dýchání. Ale je pomalejší, a mnohem zlomyslnější. Ve skut. je vůl stejně neovladatelný a zlomyslný jako býk, ale je poooomaaalý v myšlení, a tak než mu dojde co vám chce udělat, utečete :) Skot je sudokopytník, když chodí tak po všech prstech ale když tahá nebo běží tak se opírá především o vnější kopyta. Krávy a voli se tudíž kují jen na vnější kopyto. Předci skotu žijí víceméně v bažinatých a lesnatých krajích, a tak mu (jak psal výše josefg) hlubší chození blátem nevadí.
Kůň, moderní způsob (byl objeven v Evropě někdy kolem 16. stol. čili vcelku novinka): Kůň tahá chomoutem, takže tahá přední stranou trapézových a prsních svalů, a pod nimi má klíčkové kosti. Podobně týmiž svaly nosí břemena člověk, avšak horní stranou - batohy, krosna apod. To koně omezuje, jak v maximálním možném zatížení (kvůli těm klíčním k.), a také v dechu. Proto utáhne mnohem méně. Ale je rychlejší, a ovladatenější (poddajnější). Je lichokopytník, kuje se na kopytě (nehtu) jediného fčního prstu. Jeho předci pocházejí ze stepí a polopouští, písčitých a sprašových, a bláto mu vadí. Potřebuje tvrdou step.
Kůň, starý způsob, stejně jako osel a koza (oboje se také používalo k tahu): Tah za prsní popruh. Tento způsob naprosto koně deklasuje, protože má na rozdíl od osla a kozy klíčky hodně strmě nahoru, a tak jej tento potah při zatížení permanentně dusí. Osel a koza pocházejí z hor, skal, mají tvrdší a ostřejší kopyta a nekují se.

Pro srovnání: Na vůz, s kuličkovými ložisky a točnicovým řízením, a se vzduchem plněnými pneumatikami, klademe:
Dva voli s jařmy - 8 až 10 tun.
Dva koně s chomouty - max. 2 tuny.
Dva koně s prsními řemeny - max. 600 kg!!!

Kozy a osly dovolíte-li vynechám, to už je dnes spíše do filmových pohádek. A zajíci zhuleného Radagasta nevím, jaký postroj měli a asi nebyli kuti :D

PS: Ještě maličkost: Dva tažní voli váží cca dvě až 2,5 tuny. Dva tažní koně váží od 1,2 do 2 tun, podle plemene. Přitom krmná a napájecí dávka pro vola a pro koně je takřka shodná, na kila. Ovšem kůň spotřebuje mnohem více zrní než skot (ten se dá částečně "ošidit" pící a senem). Takže jak při přímém přepočtu vychází voli na mnohem účinnější, tak především finančně (a výživočlověčově) je kůň přepych - a na Ukrajině nejspíš i součást pohromy.
A přidejte kulturní vlivy - na to, aby byl člověk členem Kozáckého pobratimstva, musel mít zbraně a především vlastního JÍZDNÍHO KONĚ!

Re: Čo keby Bolševici prehrali

Napsal: 17/12/2014, 13:33
od Alchymista
Alfik - vďaka, celkom poučné.
Keď sme už takto odbočili - počas búrskej vojny používali búri ako jazdecké zviera aj býky.

--------------------------------------
Čo tak vytvoriť novú tému "Zvieratá vo vojne aj v mieri" :?:
Veď zvieratá slúžili bojovníkom "od nepamäti".

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 17/12/2014, 18:55
od Lord
Tady jenom foto, jak je možný strhat koně orbou.

Obrázek

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 18/12/2014, 10:31
od Alfik
Mimochodem (a když už to má své vlastní vlákno :) za což díky), v R-U armádě byl předpis na zatěžování jezdeckých koní. Podle něj měla max. hmotnost jezdce s vybavením být 1/5 hmotnosti koně, nejvíce však 125 kg.
Odečteme-li hmotnost výstroje a výzbroje, vyjde nám, že jízdní byli za Rakouska paťaví střízlíci.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 18/12/2014, 10:37
od Dzin
Alfik píše:Mimochodem (a když už to má své vlastní vlákno :) za což díky), v R-U armádě byl předpis na zatěžování jezdeckých koní. Podle něj měla max. hmotnost jezdce s vybavením být 1/5 hmotnosti koně, nejvíce však 125 kg.
Odečteme-li hmotnost výstroje a výzbroje, vyjde nám, že jízdní byli za Rakouska paťaví střízlíci.
A za jaké doby je tento předpis? Modernější, tedy když už jezdectvo bylo prakticky jen lehké a nebo starší a tedy počítá se i z těžkým jezdectvem? Předpokládám, že podle R-U je to až pozdější doba.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 18/12/2014, 12:51
od Klot
Tak zase na druhou stranu byli menší, chlap s výškou 160cm nebyl výjimečnej trpajzlík jak dneska.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 13:06
od Alfik
Dzine, safra, to nevím. Ale předpokládám že z poslední doby před koncem R-U.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 13:32
od IgorT
Práve som dopozeral dokument o Hanibalovi a jeho vojnách! Len pre pripomenutie, v nich sú použité tanky staroveku - slony!

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 16:30
od Dzin
Alfik píše:Dzine, safra, to nevím. Ale předpokládám že z poslední doby před koncem R-U.
To jsme si myslel. Takže se zde nepočítá s velkými plnokrevníky pro těžké jezdectvo, ale s "průměrným" koněm pro jezdectvo typu tehdejší doby (dragouni, huláni a husaři). Docela by mě zajímalo, jestli podobné nařízení bylo i pro dobu cca 100-200 let předtím a případné porovnání lehký/těžký jezdec/kůň.
Klot píše:Tak zase na druhou stranu byli menší, chlap s výškou 160cm nebyl výjimečnej trpajzlík jak dneska.
No, v R-U byla průměrná výška spíše kolem 170 cm (podle měření v roce 1895 byli nejmenší Češi s průměrnou výškou 168 cm).

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 17:11
od Alchymista
Celkom by ma zaujímalo, ako je to vlastne s reálnou veľkosťou a nosnosťou "bojových" i "nebojových" koňí v priebehu histórie a v súčasnosti.
Mám totiž pocit, že je to s koňmi podobné ako s veľkosťou ľudí v priebehu dejín, takže keby dnešný "priemerný" chlap vysadol na stredovekého koňa, mal by po jazde asi dosť odreté čižmi.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 17:28
od Dzin
To si nemyslím. Výška se měnila v průběhu doby nespojitě a navíc i na různých územích byla rozdílná a jak se míchalo obyvatelstvo, docházelo ke změně tělesných dispozic. Např. před příchodem Slovanů do střední Evropy byla průměrný výška mužů zde podle kosterních pozůstatků 172-174 cm. Po příchodu Slovanů došlo ke snížení průměrné výšky na 170 cm a postupně klesala až na asi 165 cm na začátku 19. století. Naproti tomu Germáni si udržovali průměrnou výšku stále kolem 170 cm. Takže když to vztáhneme k současnému průměru Čechů (180 cm), je to rozdíl proti středověku asi 10 cm.
Nepředstavujme si tehdejší obyvatele jako trpaslíky. Byli menší, ale ne trpaslíci. Oproti současnosti bylo ale daleko méně nadprůměrně či podprůměrně vysokých což souvisí s civilizačním vývojem.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 17:29
od skelet
O typech koní ve středověku je psáno zde
http://en.wikipedia.org/wiki/Horses_in_the_Middle_Ages

Výška průměrného koně 122 až 142cm a u válečných koní je relativně bordel :D
takže odhad výšky u válečných koní je 142cm a výše.. dle historika :)

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 18:34
od kenavf
Dzin píše:..Nepředstavujme si tehdejší obyvatele jako trpaslíky. Byli menší, ale ne trpaslíci. Oproti současnosti bylo ale daleko méně nadprůměrně či podprůměrně vysokých což souvisí s civilizačním vývojem.
Už ste niekedy na nejakom hrade alebo zámku narazili na brnenie približne "normálnej" veľkosti?
Nechcem to generalizovať, ale odhadujem že všetky brnenia na hradoch a zámkoch sú pre výšku cca 160cm(môj hrubý odhad,keď tak ma opravte).
Na druhú stranu Peter Veľký bol veľký 200cm
Napoleon na tú dobu nebol malý,-168cm(tá fáma o malom vzraste asi vznikla z jeho voj. hodnosti Le petit corporal-nevhodný doslovný preklad "malý kaprál")

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 21:49
od Dzin
Ano viděl, ale ty nejsou odpovídající. Na začátku prosince jsem se shodou okolností bavil s kamarádem šermířem a ten mi vyprávěk příklady, kdy na podobných hradech jsou třeba zbroje dětí (mládeže) nebo upravené, ale že mnohdy neodpovídají reálným velikostem. O tom, jak ej to s těmi průměrnými výškami jsem už psal.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 19/12/2014, 22:18
od Mauler
Mě spíš zajímá jiná otázka,pokud kuň byl tak neefiktivní v tahu proč byla většina armád Hippomobilní?Až na horské myslivce a soumary,nebylo by lepší a z hlediska krmení efektivnější zapřáhnout párek volů co ve dvou utáhnou dicke berta než ničit čtyřspřežení koní kvůly flusátku proti pěchotě - tankům?Jediný důvod který mě napadá je ovladatelnost -rychlost (možná univerzálnost)?Zase ale na druhé straně s menším množstvím zvířat utáhnout víc + ůspora krmení v době nedostatku by zněla logicky pro skot minimálně v tom používat ho současně s rozdělenemý ůlohami....

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 20/12/2014, 08:49
od Alchymista
Zrejme išlo práve o tú rýchlosť, dynamiku a ovládateľnosť...
Koľko kilometrov za deň bola schopná prekonať kolona s konským poťahom a koľko s volským? Pri presunoch dlhých stovky kilometrov moholi byť rozdiely aj niekoľko dní.

Re: Zvířata v boji i v míru

Napsal: 20/12/2014, 13:27
od Alfik
V Cáchách mají zajímavou sochu Karla Velikého.
Je v živ. velikosti (vč. koně), a je velmi přesná co do používané techniky.
Karel Veliký byl na svou dobu vemi vysoký - měl cca 180 cm, a jeho postava je zcela v dnešních intencích.
Avšak - sedí na koni tak malém (asi 12-13 pěstí), že takřka courá nohy po zemi.
Má sedlo s prsním popruhem a podpínkou, a podocasním popruhem, ale s žádným dalším. Nemá třmeny.
Má páková udidla, nemá martingal ani jiné pomocné řemení.
Kůň je kut (aspoň to tak vypadá) jen na předních nohách. nebo má na zadních jen "papíráky", ale na předních je vidět pazdery a na zadních ne. Buď tedy sochař opomenul, což není pravděpodobné, když už je udělal na předních, nebo nebyl na zadních okut.
Co to vše znamená:
Koně takřka nemohl ve složitějších situacích (bitvě) ovládat. Proč?
1) Pákové udidlo se dnes prakticky nepoužívá, jedině v kombinaci s běžným (dvojité udidlo, dvojí řemení, speciální ovládací systém s velmi jemnými pohyby rukou, tzv. španělská škola), pro případ vysoké jezdecké školy apod. Je velmi kruté, bolestivé, a tím sice účinné, ale používá-li se pouze ono, koni po něm "tvrdne huba" - prostě si na něj zvykne a neposlouchá pak už na nic.
2) Martingal je pomůcka která přidržuje řemení ve stejné pozici vůči hlavě koně, jak při různých režimech chodu (chůze, mimochod, klus, cval), tak při skocích, a nakonec při obratech na místě. Navíc napomáhá ke zpomalení koně pokud se splaší. Nemá-li jej, mohl používat koně bezproblémově jen víceméně v jednom režimu - v chůzi rovně dopředu. Při rychlejším či složitějším pohybu, což v bitvě předpokládám, mohl mít s ovládáním problémy. No a pokud se mu kůň splašil... tak Karel, ač Veliký, šel na zem jak šutr :)
3) Bez třmenů takřka nemohl koně ovládat stehny, a změnou těžiště. Pokud jej chtěl stisknout stehny, tak se prostě posunul nahoru (protože koňský hřbet je kulatý a lidské nohy jsou u sebe, na koni se sedí tak, že nohy jsou roztažené, sedí se víc na stehnech než na prdeli). No a pokud by chtěl měnit těžiště, akorát by si koledoval o pád. Mohl tak max. kopat koně buď do zadku, nebo do plece.
4) Během boje nejspíš seděl na koni tzv. "indiánským" způsobem, dost daleko před jeho těžištěm (i moderní posez je před těžištěm, ale jen kousek, dejme tomu 10-20 cm), asi až na plecích - nad předníma nohama. To je sice výhodné pro to, aby nebyl vyhozen při nárazu např. kopím, ale ještě to snižuje ovladatelnost, a kůň je jednostranně přetěžován a unavován. Pro zajímavost - v Japonsku a Korei se v minulosti kuli váleční koně naopak jen na zadních, a tamní sedla byla nasazována takřka až nad zadek koně. Takový posez je přesným opakem toho Karlova - umožňuje koni "tancovat" předními, kopat, kousat, točit se na zadních apod., ale neposkytuje jezdci dostatečnou oporu, a stejně jako ten "moc dopředu" snižuje ovladatelnost a zvyšuje únavu koně.

Ta velikost: Dnešní běžný polokrevník či plnokrevník mívá výšku kolem 150 cm. Čili cca 20-30 cm více než Karlův komoň.

Ta polo- a plno- je naopak než zde zaznělo. Plnokrevník je arab. Polokrevník je např. lipicán. Koně velcí, severní, jsou nazýváni chladnokrevníky. Typický pracovní kůň, viditelný v našich lesích, plemene norik, je asi tak nejblíže tomu, co byl v minulosti válečný kůň.

To Mauler: Jak napsal Alchymista, jde o rychlost a ovladatelnost. S koňským potahem lze postupovat zhruba stejnou rychlostí, jako pochodující vojsko. A v táboře pak zamanévrovat vůz kam je třeba. Voli by dojeli nejdřív tak zítra, do ležení :) A mimochodem, koně umí i couvat, i s vozem, zatímco voli nemohou i kdyby uměli. Důvodem je právě rozdíl v tom, čím dané zvíře tahá. Když kůň couvá, tak vůz "tlačí" podocasním popruhem a podpínkou, přes řemen který spojuje chomout s ojí/ratají/ratištěm (dle nářečí). Vůl namá chomout, má jho (jařmo, járam), a nepotřebuje k němu ani podocasní ani podpínkové řemení. A stejně jsou to tak tvrdohlavá zvířata že bys je couvat asi nikdy nedonutil.
Hlavní důvod, proč se, přes svou výživovou náročnost, používají koně a né bulíci, je totiž právě ten, že jsou to velmi zlomyslná a tvrdohlavá zvířata. A ne moc chytrá.
Kůň naproti tomu je velmi inteligentní, plus má např. čich jako pes, což neváhají využívat chovatelé jak koní tak i jiných zvířat extenzivně, a dá se naučit na spoustu velmi specifických kousků. Kolik jsi viděl v cirkusech cvičených volů? :)