Dlouho jsem sliboval, že napíšu článek o rekonstrukcích života v druhé polovině 15.století (Living History - LH) - už od doby, kdy se tady naposled řešila Válka růží, která pasuje na toto období. Způsob boje byl velice podobný a dokonce se bojů účastnili i žoldáci z různých koutů Evropy, jmenovitě i švýcaři, jejichž způsob boje a života rekonstruujeme nebo vycházíme z dostupných podkladů. Nějak jsem se k sepsání článku neměl, ale kolega čerstvě sestříhal pěkné video, kde je všechno tak nějak pěkně vidět. Jedná se o rekapitulaci bitev a akcí za rok 2016. Většiny akcí na videu jsem se účastnil - občas se tam někde mihnu.
Pomalu začíná další sezóna. Už máme za sebou bitvu v Libušíně, kde se sešla většina spolků zabývající se středověkem (od vikingů po švýcary). Je to hodně velká akce, největší středověký festival / bitva v ČR (26.ročník). Setkání cca 2 000 šermířů od nás i zahraničí, zakončené mohutnou bitvou. Počasí bylo dost různé, ale atmosféra byla hodně fajn
Minulý víkend prohlehla parádní víkendová akce v Německu, nedaleko Dortmundu - Soester Fehde 2017. Akce byla tématizovaná na polovinu 15. století, ale vešlo se sem všechno možné, od Husitů po Landsknechty. Z našeho pohledu je zajímavé, že akce vychází z historie a našince potěší, že konkrétně české účasti na tažení proti městu Soest roku 1447. Tím ale podobnost s historií končí. Z Čech se akce účastnilo několik spolků a bojovaly na různých stranách. Naše část představovala německé obránce města a bojovala většinou proti českým spolkům zabývajícími se husity. Kostýmově byly na tom spolky z čech nejlépe a oproti Němcům, byla dobovost výtečná. Pokud jde o bitvu, tak ty probíhaly každý den. Němci se s děly vyřádili a stříleli jako v pětačtyřicátém. šplahalo se po žebřících, beranidla, oheň, kavalerie klusala atd. My se pěkně potili a čekali na svoji chvíli, kdy se střetneme v pěším boji pod hradbami. Jakožto Němci jsme slavně zvítězili Po bitvě ze sebe všechno zházet, vyvalit se pod strom, něco uvařit, pojíst a hurá k víčepu. Zde pak setrvat až do zavíračky a dál se motat po táboře. V noci lehnout pod plachtu nebo do stanu, pokusit se přečkat noc (i déšť) a ráno zase nanovo. Příjemně strávené tři dny. Většina žoldu padla na cestu, nebo se utratil za výrobky místních řemeslníků - na pamíátku jsem si přivezl cínovou lžičku na naše období a rozlehlou ještěrku.
Příště nás můžete vidět v Budyni nad Ohří dne 12. srpna od 10:00 - 18:00. Již posedmé se změní hrad v Budyni nad Ohří v místo bojů mezi Švýcary a Burgunďany, jak je kronikáři zaznamenali v kronikách konce 15. století. Tentokráte uvidíte příběh s názvem "Boj o údolí". Jedná se o nejpromakanější a nejlepší akci pro toto období v ČR, s mezinárodní účastí (Slovensko, Německo, Francie). Akci pořádá spolek oživené historie Švýcarská pěchota - Rattenchwanz, z.s. ve spolupráci s radnicí a Nadací Historické a kulturní dědictví regionu města Budyně nad Ohří. Vstupné: dospělí 120 Kč, děti 60 Kč, rodinné 280 Kč. Parkování zdarma. Kdo tedy bydlí v Praze nebo okolí, tak přijeďte se na nás kouknout
Jj to jsou kolegové ze Slánské roty vedle nich pak měli pavézy ještě z Praga Jagellonica, ti ale už mají lehčí pavézky (viz fotka níže), ale jsou s nima zase dost mobilní. Párkrát jsem s nima taky bojoval a je to sranda. My švýcaři a kolegové burgunďani běháme jenom s dřevcovkama, tak tohle je takové příjemné zpestření.
JJ, moc zajímavé kousky. Před časem co jsem si četl o husitech, jsem se o ně drobet zajímal, výrobu apod.. Lidi jsou dnes pořád šikovní, když chtěj. Téměř jak originál.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Rozhodně, ono když oni ti řemeslníci prodávají kvalitně vyrobené věci, tak se tím často i živí, což je docela nářez (v 21. století), ale funguje to. Když má člověk čas a prostředky, tak si dnes může nechat vyrobit zbroj, zbraně atd. velice podobné originálům. Kvalita je pak úplně jinde, než okapové zbroje z Indie a podobně
Náš spolek Rattenschwanz aktuálně soutěží o historický přístřešek. Jde o klikačku o nejvíc lajků. Vše co musíte udělat je rozkliknout fotku a dát jí palec. Přímý odkaz nefunguje na telefonech. Tam musíte přes odkaz https://1url.cz/rModS a najít fotku ručně. Je tam hned první od uživatele Kryštof Šámal. Aktuálně sme druzí s necelými 800 lajky, za poláky, kteří mají cca 1100 - tak budeme rádi za každý palec. Tady je odkaz na fotku:
takže trochu zpětně - Libušín 2018 byl z pohledu diváka naprosto skvělý a to nejen závěrečná epická bitva s překvapivým množstvím manévrů většiny formací, ale program jako celek
a vrátil bych se i k úvodu - nešlo by napsat něco o válčení od druhé poloviny 15. století ? Už jsme to trochu nakousli u Schönbergu, ale rád bych to četl třeba ze "švýcarské" strany
Děláme si srandu, že se většinou přimotali do nějaké úplně blbé situace, ale náhodou se jim podařilo hrozící totální porážku zvrátit ve velké vítězství. Jak to dokázali je v podstatě nenapodobitelné, jelikož podobně jako angličtí lučištníci, i Švýcaři trénovali s píkami už od mala a vždycky po kostele. Trénovali už ve čtverci a tak přesně věděli vele koho stojí a byli báječně sehraní. Byť to byli normální vesničani - tak se musí dost řešit tresty atd. většinou mají formu skupinového lynče, jelikož nedbalý voják ohrozil své druhy. Další zajímavostí je, že pěšáci většinou nechtěli nosit kyrysy a zbroje, jelikož upřednostňovali pohyblivost a obratnost. Jak můžete vidět, tak my sme dost zakutí v plechu, přeci jen musíme druhý den do práce. U nich většinou měli erární kyrys jen vojáci v předních řadách - aby tak chránili vojáky za sebou. Pohled na takovou armádu byl prý působivý - nepříteli tak mohlo připadat že všichni mají kyrysy. pokud jde o přilby, tak ty taky máme dost luxusní. Tehdy by měli jen lehčí kousky - klobouky a lebky. Na vrcholu burgundských válek už byla výstroj Švýcarů na docela vysoké úrovni - už na to zkrátka měli a profesionalizovali se. Jak jsem říkal, bitvy ale vyhrávali spíš na morálku - což jasně kontrastovalo s burgundským nepřítelem. V případě střetu se schopnějším nepřítelem, jako třeba se Španěly nebo později Lancknechty, to musel být neskutečný masakr - střet dvou vycvičených a motivovaných pěchot, co ani jedna nechce uhnout.
Už sme si říkali, že v Německu přejímají čeští žoldáci švýcarskou taktiku. Pořád mi ale vrtá hlavou, jak bojovali švýcarští žoldáci za Války růží v Anglii. Píky si tam nějak neumím představit
Po bitvě ze sebe všechno zházet, vyvalit se pod strom, něco uvařit, pojíst a hurá k víčepu. Zde pak setrvat až do zavíračky a dál se motat po táboře. V noci lehnout pod plachtu nebo do stanu, pokusit se přečkat noc (i déšť) a ráno zase nanovo. Příjemně strávené tři dny. Většina žoldu padla na cestu, nebo se utratil za výrobky místních řemeslníků - na pamíátku jsem si přivezl cínovou lžičku na naše období a rozlehlou ještěrku. 
