Kerbal Space Program

[jíra]

Vysadil jsem na Munu další munochod (stejná konstrukce jako předchozí) a vyskytly se stejné problémy, opět nejde návrat do Space centra. Přitom to mám postavené úplně jednoduše, na stejném základě jako je defaultní rover ve VAB, taky mám skycrane, který se odhodí. Jedinou řídící jednotku mám na munochodu.

Páni, proudové motory na raketě! To musím vyzkoušet, třeba to pomůže při stavbě kosmické stanice.

[Alfik]

Prouďáky používám běžně, jen mě sejří že nejsou menší nádrže, stačily by klidně i osminové. Takhle tam dávám nahoru i dolu roztrojky, a vstupy vzduchu a motory na ně. Takže mám až 12 motorů na 4 nádrže - a stejně nespotřebuju palivo, než mi dojde vzduch.
Akorát musíš napřed zapnout motory, vytočit do otáček, a až pak pustit startéry nebo udělat takovou raketu, aby stála na rampě sama.
Jinak: Bohové vyslyšeli mé modlitby a vývojáři mé zoufalé reporty bugu známého jako "wobling"? viz: http://www.youtube.com/watch?v=tU_y0Z6m ... r_embedded
To je ten bug, co jsme popisoval výše.
Už aby to bylo ve hře!

[Alchymista]

Moje prvé pokusy s rovermi dokumentujú obrázky. Postupne som postavil niekoľko verzí, až po zobrazenú verziu "ALCHY Rover 1A", ktorý síce poslúžil len na pozemné skúšky, ale už mal vychytané množstvo problémov s podvozkom a bol stabilný až do rýchlosti 5m/s aj na hrboch okolo rampy a dráhy. Menšie problémy sa vyskytovali pri zatáčaní vo väčšej rýchlosti. Mal tri kamery LazorCam a MechJeb autopilot.

Nasledujúca verzia - ALCHY Rover Mk1 dostala štyri kamery, rozkladacie solárne panely a ďalšie dva akumulátory. Bolo zmenené umiestnenie kolies (znížená svetlosť). V pokerbinských testoch najazdil rover vyše 30km. Do histórie sa zapísal významným objavom trávy, stromov a balvanov na Kerbine. Pri západe slnka však došlo k nepríjemnej nehode - rover v rýchlosti asi 6m/s zachytil takmer kolmo postaveným slnečným panelom o nejakú neviditeľnú prekážku, a prevrátil sa, pričom stratil oba slnečné panely.

Mierne upravená verzia Mk1A s odlišnými slnečnými panelmi bola neskôr úspešne vysadená na Mun.


Výsadok samotný však narazil na vážny problém: rakety sa roztáčali a to tak, že boli celkom neriaditeľné. Jedna, ktorá dosiahla orbitu Kerbinu, sa aj so zapnutým SAS (3 bloky!) otáčala 10 krát za osem sekúnd. Samozrejme som skúšal všetko možné - stabilizátory, zmenu konfgurácie - nepomohlo... Potom ma napadlo pozrieť sa na samotný rover - a ejhľa, mal posunuté ťažisko. Príčinou boli, ako som neskôr zistil "nevhodne" nastavené parametre kamier v ich konfiguračnom súbore (hmotnosť mala hodnotu 0,1 čo v hre predstavuje 100kg!). Riešenie sa našlo v pridaní dodatočnej hmoty na zadnú časť vozidla - pridal som tam tri malé "decoupler"y ktoré vozido odhodilo po odpútaní sa od pristávacieho zariadenia - sondy. (neskôr a definitívne som to vyriešil inak - zmenšil som hmotnosť kamier v konfiguračnom súbore na jednu štvrtinu - 0,025).

Vývoj roveru pokračoval verziou ALCHY Rover Mk2.


Verzia ALCHY Rover Mk3 sa od Mk2 líši odlišným podvozkom (predpokladám vyšiu rýchlosť a priechodnosť) a iným usporiadaním slnečných panelov. Verzie A a B sa líšia spôsobom uchytenia roveru do konštrukcie sondy - jedna predpokladá uchytenie zospodu, druhá zhora. Na zadnej časti roveru sú vidieť "vyvažovače" pre zaistenie osovej polohy ťažiska.

[jíra]

Moc pěkná vozítka, rovery jsem si oblíbil a baví mě to nejvíc, ačkoliv zatím jsem byl najdál na Munu. Docela mě překvapilo, jak je šestikolový podvozek z těch žlutých balonových kol stabilní. Zatímco munochod s malými kolečky (ikdyž má široký rozchod) občas doslova vyletí do vzduchu na nerovnosti, s těmahle kolama jen lehce drncá a jede nevídanou rychlostí až 10 m/s.
Jak svoje rovery vysazuješ, Alchymisto?

A ještě taková zajímavost: Vyzkoušel jsem verze 0.20 pro win a pro linux na jednom stroji a tyto verze mají naprosto opačné problémy. Stejně jsem nastavil grafické detaily a nainstaloval addon Soviet Pack. Zatímco ve win verzi šlo všechno plynule, linux verze se extrémně sekala při letu. Jenže zatímco win verze mi několikrát spadla kvůli nedostatku paměti, linux verze si nejvýše brala 1,9 GB a nepadala ani potom, co jsem tam přidal další velký addon. (Win verze s ním už ani nestartovala).

Ještě se musím pochlubit, dnes poprvé přistáli kerbalové na Munu. Na jednom blogu jsem si četl článek o návrhu vysadit na Měsíci loď Gemini tak jsem to zkusil.




Velitel mise Jebediah Kerman je fotografován pilotem Billem Kermanem


Paliva není nazbyt a není jisté, zda se povede návrat. Dva hrdinové zamyšleně pozorují Kerbin. Vrátí se domů? Velitel vysadil svého kolegu na hlavu, aby lépe viděl.

[Alchymista]

Rover som vysadil celkom srabácky - pomocou pluginového prvku STCargoModule z pluginu ST Landing Program V1.51.
Celkom jednoducho preto, že som neprišiel na iný rozumný spôsob, ako postaviť raketu "klasickej koncepcie" tak, aby som do nej dostal aj rover. Proste z "inline" stupňa nemá ako zísť - chýba nejaký "zjazdová" rampa.

[Trismegistos]

Zatím sice stále hraji KSP bez pluginů, ale ta Gemini je lákadlo Jíro. Mimochodem prolézal jsem síť při hledání řešení jednoho problémku a narazil jsem na tento obrázek. Pochybuji že se to dostane na orbitu ale autor je rozhodně šikula.

[Alchymista]

Problém s vysadzovaním roverov som už vyriešil aj v rámci štandardných dielcov.

Už prvý model bol celkom schopný a po malej úprave poslúžil pre výsadok roveru na Minmus (fotka z Minmusu zachycuje staršiu verziu s prebytkom korekčných motorov).


Druhý model trpel istými problémami a neefektivitou - mal zbytočne veľa korekčných motorov a RSC paliva, palivové mádrže sú umiestnené "bugom". Zrejme slepá vývojová cesta... Priniesla nápad použiť raketové motorčeky na oddelenie bočných dielov s nádržami od plošiny.


Konečnou variantou bude zrejme tretia verzia, vychádzajúca z prvej verzie, tu je zachytená vo variante pre plošinu 2x2 ("klietka" z panelov 2x2 musí byť masívne vystužená, inak sa kýva, motory na tuhé palivo bránia sklopeniu "bočných" panelov k sebe - to mi totiž sposobilo "značné problémy" po pristátí na Minmuse)


Modul s roverom ALCHY MK3 na rampe počas letových skúšok
- po vysunutí nôh
- dosiahnutý výška ~5000m, max. rýchlosť ~150m/s, prechod na pristávací autopilot
- dosadnutie (zostatok paliva ~1/4-1/3 počiatočnej zásoby), okamih rozpojenia klietky a uvoľnenia plošiny s roverom
- rover Mk3 uvoneľnený a pripravený k činnosti


Výsadková plošina je relatívne ťažká (14,5 tony) v porovnaní s rovermi (0,7-0,8 tony), ale veľká zásoba paliva môže pri expedícii na Mun nahradiť brzdiaci stupeň pre navedenie na dráhu okolo Munu.

A jedna pikoška z havárie na rampe - všimnite si hodnoty. Objekt pri prielete atmosférou svietil...

[jíra]

Ta loď je jak ze steampunku

Alchymista: Vypadá to zajímavě, ale připadá mi to extrémně obrovské. Nejsou ty motory až příliš silné? Já jsem zatím všechny rovery vysazoval pomocí těch čtyř maličkých oranžových motorků, které byly spojeny pomocí drátěné konstrukce a palivových hadic s malou nádrží. Vysadilo to bez problému i šestikolový rover (s těmi žlutými koly) a zvládalo brzdný manévr. Muselo to být ale na raketě umístěno vzhůru nohama, jinak by to pak nešlo vysadit. Ovšem tohle je zase sofistikovanější.

[Trismegistos]

Teda pánové klobouk dolu. Ty vaše mašinky to je krása. Alchymistovy landery jsou úžasné. Když to porovnám s těmi svými .... .

[jíra]

Nejnovější úspěch kosmického programu: MMB (Mobilní munární báze, zároveň největší munochod), je schopná pohybu bezpečnou rychlostí 5 m/s. Původně měla hostit jen jednoho kerbonauta, ale jelikož mateřské lodi došlo nad Munem palivo (zapomněl jsem, že modul přidá fakt hodně na hmotnosti...), museli na povrch oba. Posádka se bude později střídat, odlety a přílety bude zabezpečovat originální Gemini one-man lander, až se s ním naučím dokovat, takže se tam jednou snad podívá i hrdina první třídy Jebediah.

[Alchymista]

Tris - za mojimi landermi a rovermi je vždy niekoľko desiatok pokusných odpalov na rampe, pri ktorých bolo testované "chovanie" a letové vlastnosti konštrukcie. Hrám sa proste na "vývoj a testy"
jíra - Lander JE skutočne dosť predimenzovaný, ale je plánovaný aj pre výsadky na Dune a ďalších planétach, takže zásoba delta v sa bude len hodiť. Ale tvoj názor niečo do seba má - skúsim aj "odľahčenú verziu". "Žlté" motory som skúšal, ale pre testy na Kerbine sa príliš nehodili.

[Alchymista]

Jíra: takže si mal pravdu - tie malé motory sú priam výborná voľba, napriek horšiemu Isp. Pridal som si plugin Kerbal-Engineer-v0.6.0.3 a sledoval, čo to urobí (pridá "magnetofón" a robí rôzne výpočty okamžite, už počas stavby rakety).
Pôvodná verzia - a nová, odľahčená verzia (vymenené motory, ľahšie "nohy", stack separatory vymené za stack decouplery)

Úchvatné - spora hmotnosti bezmála 3,5 tony, motory majú zhruba štvrtinový ťah, ale delta V vzrástlo o takmer 700m/s . Nevýhoda - brzdiť treba v omnoho väčšej výške, akýkoľvek manéver rýchlosťou trvá značne dlhšie.

Pokus o ďalšie odľahčenie modulu - 6 motorová verzia (dV= 1843m/s) a 4 motorová verzia (dV=1898m/s - ale na Kerbine lieta až po spotrebovaní časti paliva)


Čo tak práznu polovicu nádrže odhodiť (medzi bloky nádrže vložený stack deoupler)? 6 motorová (dV= 1890m/s)a 4 motorová verzia (dV= 1949m/s - ale na Kerbine lieta až po spotrebovaní časti paliva)

A čo tak nádrž odhodiť aj s už nepotrebným motorom? (dV= 1912m/s)

[Alfik]

Jojo, neskutečně důležitá hodnota je ISP. Čili specifický impuls. A další je TWR. Čili thrust x weight ratio.
Je třeba použít přesně takové motory, jaké jsou v dané situaci (tzn. v atmosféře X v kosmu - vč. např. Munu, s celou raketou X se zbytkem) optimální.
O tom ta hra je. Doslova. A reál taky

[Alchymista]

Špecifický impulz Isp má podobný význam ako u auta spotreba v litroch na 100km (presnejšie spotreba v "kilometroch na liter paliva", teda prevrátená hodnota). Alebo inak - čím vyššie Isp, tým väčšie delta V sa dá dosiahnuť s rovnakým množstvom paliva. Hodnoty Isp sa uvádzajú obvykle dve - pre atmosféru (pri hladine mora - sea level) a pre vákuum. Motory s dobrým Isp pri hladine mora sa hodia pre prvý stupeň, motory s dobrým Isp vo vákuu sa zas hodia na horné stupne.

TWR (thrust/weight ratio) musí byť väčšie ako 1, aby sa vám raketa vôbec odlepila od zeme (alebo dala zbrzdiť na nulovú rýchlosť pri motorickom pristátí ). Ale je pomerne zbytočné, aby u nosnej rakety bolo nejak výrazne väčšie ako 1,8-2 (raketa totiž spotrebováva palivo a TWR pritom rastie, s vysokým TWR tiež rýchlo akceleruje, čo je niekedy nežiadúce) a u pristávacieho modulu postačuje počiatočné TWR tesne pod 1 (cca 0,9 - so spotrebou paliva sa postupne zlepší nad 1)

[Alfik]

V noci jsem měl v kouli pár piv, tak jsem si říkal, že to "potom" rozvedu - a on to Alchymista udělal za mě a na jedničku
K tomu druhému jen dodám, tzv. Oberthovo palivo. Ten prosazoval TWR, tedy poměr tahu ku hmotnosti, dokonce těsně nad 1 nebo rovný právě 1 (jak ubývá palivo, samo se TWR zvyšuje). Cituji: "Použijeme-li výkonnější motor než nezbytně potřebujeme, budeme pro něj potřebovat větší množství paliva. A to bude mít vyšší hmotnost, a tudíž budeme potřebovat ještě silnější motor..."
Zajímavé (historicky, nikoli v KSP) v tomto kontextu je to, že "slavný" Von Braun zřejmě moc dobrý raketový konstruktér nebyl. Porovnáme-li totiž jím konstruované rakety s raketami SSSR, zjišťujeme, že už od V2 měl vždy poměrně vysoký podíl hmotnosti rakety k vynášenému nákladu (tzn. efficiency ratio, česky prostě výnosnost, výhodnost), vč. Saturnu 5 (cesta na Měsíc). Rakety sov. provenience (vč. dodnes používaných Sojuzů, o Protonu ani nemluvím) mají tento poměr lepší, o vyšší spolehlivosti (já vím, zrovna jeden Proton shořel, ale ta raketa má cca 95% spolehlivost - a to z mnoha startů, není to výsledek z jednoho- dvou pokusů).
Rovněž je zajímavé, že když se Američané chystali na tvrdé vyjednávání s Rusy ohledně Peenemunde, nekonalo se... Sověti suše odvětili, že nic odtamtud nepotřebují.
Za zmínku také stojí, že Sputnik 1, první družice Země, hmotila 83,6 kg, zatímco "grapefruitová družice" USA byla cca 5x lehčí. O Sputniku 2 s 508 kg plus psem Lajkou ani nemluvě (s jejím návratem ani dlouhým životem se nepočítalo, zemřela přehřátím, a aby si k ní nedělali citové pouto, neměla ani jméno - lajka je označení rasy, a souč. použití - česky bychom řekli barvář, prostě lovecký pes vyhledávající a "vyštěkávající" zvěř - čest její památce).
V rámci KSP jsem několikrát úspěšně odzkoušel rakety, s TWR nižším než 1. I tak odstartují v pohodě, akorát chvíli trvá, než vyhoří část paliva, a tím se hmotnost rakety sníží a TWR díky tomu poskočí nad 1.
V kosmu se dá perfektně použít iontový motor - jen je potom třeba sedět u KSP dlooouho a potřebuje stálý přísun celkem dost velkého množství elektriky. Má ale nejvyšší ISP ve hře, ovšem jen ve vakuu.
V KSP je zjednodušená fyzika, a tudíž se celkem snadno dá udělat SSTO - tedy "singl stage take off", čili jednostupňová raketa (já používám konstr. s jednou oranž. nádrží a Mainsail motorem a několika proudovými motory, vynáším standartně více než 10t na orbitu a raketu na padácích snáším na Kerbin, přímo ke KSC, což už je SSTORU - reusable ). A zajímavé také je, že když jsem si tuto konstrukci vymyslel, zjistil jsem, že na Trubce je fůra videí od Scotta Manleyho, který používá takřka identickou raketu akorát že já mám jiný rozvod jet paliva. A jinde padáky.

[jíra]

Dovolím si upřesnit, zkratka SSTO znamená single stage to orbit. V souvislosti s tím mě mrzí, že nejde postavit raketoplán s nákladovým prostoerem z defaultních dílů. Jinak je právě SSTO nejjednodušší postavit jako raketoplán. Ale moc pěkný raketoplán obsahuje addon Soviet Pack, je to samosebou Buran. A ještě jinak, SSTO krásně funguje na Munu, dá se přece obejít bez landeru a může se jít cestou přímého přistání.

Co se sovětů a američanů v 50. letech týká, někde jsem četl, že kvůli hádkám mezi námořnictvem, armádou a ještě někým se velice protáhlo vypuštění první americké družice a pokud by byl vybrán ten správný tým, mohli američané být první. Ovšem je to jen kdyby. Zkusím se po tom ještě podívat.

edit: Jak provádíte dokování? Od oka vlastními silami, nebo používáte nějaký autopilot (asi mech jeb)?

[Alfik]

Dovolím si upřesnit, zkratka SSTO znamená single stage to orbit.

Aaha díky. To víš, já su ještě z té ztracené generace co se učila rusky
K SSSR x USA - ano taky. Jenže, ono ani když se matrózi s pajlotama a pozemákama "dohodli", tak to moc lepší nebylo. Rakety jim bouchaly a bouchaly - dokonce kvůli tomu byl pův. program zastaven a nahrazen jiným (Vanguard), ovšem i ten zaznamenal šest bumsen než se povedl... Kdyby měl Korolěv či Čeloměj takové výsledky, skončili by v Gulagu
Používám MechJeb, ale k dokování v režimu poloručně. To znamená: ručně navedu k setkání, pak zapnu MJ na "target" tak, aby udržoval cíl a loď paralelně, a růčo dělám translaci a přiblížení. Když mám málo RCS paliva, tak vždy poté, co MJ provede paralelizaci, vypnu RCS a pokračuju ručně až do té doby, kdy se mi to "rozesere" pak zase nechám MJ aby mi to paralelizoval... atd.

[jíra]

Já jsem sice z generace, co se učila anglicky, ale rusky se učím teď.
Podle toho, co si pamatuju, navrhly USA vypustit satelit a nabídly dotaci projektu pro různé týmy (námořnictvo, armáda apod.). Hypoteticky právě proto, že zvolily Vanguard, který byl dost nespolehlivý, prohrály závod s SSSR. Von Braunův Redstone by byl asi lepší volba. Ale můžu se mýlit, hlava už mi trochu proděravěla a nějak se mi nedaří najít ten blog, kde jsem na to narazil.

Zpět ke KSP: moje pokusy o dokování dopadly podobně jako pokusy s Mirem a Progressem v roce 1997, prostě jedna velká blamáž. Měl jsem starší verzi MechJeba, která jen srovnala orbity. pak jsem loď a stanici přiblížil a tím úspěchy skončily. Je to nějaký těžký. Až budu vysazovat kerbíky na munární stanici a vracet jednoho z nich zpět, zkusím to udělat jako američani, kteří navrhovali gemini lander jenom přiblížit k lodi a kosmonaut by si přelezl. Zřejmě to skončí srážkou, nebo se kerbík stane družicí Munu, ale kerbonauti už něco vydrží.

[Hektor]

Ludia vaše projekty sú úžasné. Dávajte sem toho viac a aj obrázkov. Teším sa na ruskú vetvu.
K havárií Protonu, mne sa zdá že vybuchuje štandardne ak je to potreba (predovšetkým ak vezie navigačné družice).

[Lord]

K havárií Protonu, mne sa zdá že vybuchuje štandardne ak je to potreba (predovšetkým ak vezie navigačné družice).

Sabotáž? Ztráta stability rakety, špatné zažehnutí pomocných motorů? Nejspíše selhání lidského faktoru, úmyslné nebo neúmyslné. Přitom ruský navigační systém Glonass má sloužit armádě.