PALBA.CZ

Podhladinová ochrana byla založena pouze na odolnosti pancéřové přepážky. Ta svou horní hranou kde měla sílu 200 mm přímo navazovala na hlavní pancéřový pás. Směrem ke dnu (pod úhlem 15°) se postupně ztenčovala až na konečných 50 mm [14] a podle propočtů měla vydržet explozi 400 kg TNT u lodního boku. Problematickým se ale jevilo její napojení na hlavní pancíř. Nešlo totiž o svar (kvalitně ručně provařit 20 cm hlubokou spáru je i dnes práce pro machra), obě desky byly sešroubovány a snýtovány pomocí úhelníků. To bylo ale shledáno jako dostatečné a tak nebylo nutné použít původně navrhovaný mnohavrstevný systém založený na kombinaci palivových nádrží a suchých prostor.

Ona ta podhladinová ochrana má své specifikum. Nosnou ideou té monstrózní 200mm (v oblasti muničních skladů až 270mm) přepážky byla ochrana před podvodními zásahy těžkých dělostřeleckých granátů (konkrétně byla dimenzována tak, aby odolala ráži 460mm, stejně jako zbytek pancéřové ochrany). Samotnou protitorpédovou ochranu dost odflákli proto, protože ta přepážka měla teoreticky stačit i na tento problém (nebýt mimo jiné i těch zmíněných problematických spojů, až o 50% méně účinných než původně zvažovaná varianta, která se ale ukázala jako produkčně náročná). Dalo by se dokonce říci, že třída Jamato pořádnou protitorpédovou ochranu jako takovou vlastně má i nemá.

Lord píše:Hlavně se přišlo už na něco podstatného ...

Když plavidlo mizelo po zásahu torpédy pod vodou, bylo ještě vcelku. "Vrak je skutečně velmi poškozený. Vypadá to, že ho postihla nejméně jedna, ne-li dvě muniční exploze, které odtrhly příď a záď od střední části plavidla," prohlásil vědec David Mearns z Allenova týmu. Video trvající 2,5 hodiny pořídil podmořský robot. V přídi lodi jsou patrné díry, které očividně způsobila americká torpéda, záď plavidla spočívá na dně vzhůru nohama. Utržený je i lodní šroub, katapulty a střelecká věž.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/3 ... neho-obra/

Prišiel mi pod ruku článok o Musaši, je tam o nej dlhšie video !

https://www.warhistoryonline.com/war-ar ... water.html

Yamato - pohľad na palubu v prístave a z lietadla:

Evan Thomas v knize Hřmící moře píše, že posádkám bitevních lodí Jamato a Musaši bylo mnohokrát zdůrazňováno, že jejich lodě jsou nepotopitelné a námořníci na Musaši se učili litanii: „Musaši je nepotopitelná. Pokud se potopí, Japonsko se potopí s ní. A pokud Japonsko padne, my všichni půjdeme ke dnu s ním.“

Nejhorší je, že když se Jamato u Leyte dostalo konečně k tomu, aby si zastřílelo na nepřítele, tak se na mnoho nezmohlo. Ikdyž ji mám docela rád, ta vlastně nikdy neprokázalo jakkoliv svoji kvalitu jako bitevní loď a tedy i svoje opodstatnění.

To bychom mohli v bitvě u Leyte konstatovat o všech japonských bitevních lodích. Za jiných podmínek to mohlo dopadnout podstatně lépe, ale na kdyby se v historii nehraje. Když nic jiného, prokázaly Jamato a Musaši alespoň velkou odolnost.

Ano, bitevní lodě vydržely docela dost, až na tu již diskutovanou protitorpédovou ochranu - anti-torpedo bulge.
Resp. za bulge nebylo napojení pancéřových pásů dostatečně pevné.

Například třetí jednotka SHINANO se potopila po zásahu jen čtyř torpéd. Konverze na letadlovku, ale ten spodek byl údajně stejný.
Právě že tam začalo zatékat, a čerpadla nestíhala. Mohli se pokusit pro vyrovnání pustit vodu na druhou stranu.

Třeba YAMATO vydržela naprosto více zásahů torpédy z obou stran trupu, a to nezpůsobilo rychlé naklonění na jednu stranu.

Stejný problém jako u Taiho, zřejmě japonská specialita.

jarl píše: ↑1/8/2023, 12:50 To bychom mohli v bitvě u Leyte konstatovat o všech japonských bitevních lodích. Za jiných podmínek to mohlo dopadnout podstatně lépe, ale na kdyby se v historii nehraje. Když nic jiného, prokázaly Jamato a Musaši alespoň velkou odolnost.

Jistě, to je jen takové moje drobné popíchnutí. Odolnost prokázaly velkou ikdyž Musaši přeci jen větší.

Shinano rozhodně nešla ke dnu kvůli stejnému problému jako Taihó.
(snad možná akorát nezkušená posádka je spojuje)

Tak loď byla uvnitř jak cedník, nebyly dodělané vodotěsné přepážky, vodotěsné průchody kabelů/potrubí. To pak stačilo zatopit pár oddělení po explozích torpéd a voda se díky tomu postupně dostala do dalších odděleních. K tomu u Jamato a Musashi nedošlo tam jednotlivá oddělení dokázala tu proniklou vodu zadržet, proto tolik vydržely, bylo potřeba "otevřít víc oddělení"..
Nedostatečně vycvičená a sehraná posádka lodi už je jen taková "třešnička na dortu" té tragédie.

PŘESNĚ, samozřejmě u Shinano byly nedodělávky a jiné, ale že to vůbec tak blbě ruplo a dostala se dovnitř voda byla konstrukční chyba.
Je to dobře popsáno v úvodním článku, a také v diskusi. Nebo odkaz níže přímo na letadlovku.
https://naval-encyclopedia.com/ww2/japan/shinano.php

Řez letadlovou lodí Taiho u ostrovu.

TAIHO ty boule neměla, ale měla trup řešený podobně jako třeba Tirpitz, nebo třída IOWA.
viewtopic.php?p=338475#p338475
JAKO principiálně protitorpédová ochrana nevyčnívala vně trup, jako obšívka nebo jako konstrukce, což už byla zastaralá koncepce. Modernější lodě byly členěné uvnitř, což však omezovalo šířku pro strojovny.

- U Taiho byl prů*er, že začali blbě větrat. Už jsem si Zemakte o tom něco našel. Možná to dám do vlákna o Taiho, ono se to v článku vlastně píše.
JSEM si to jen osvěžil. Někdy to je nejlepší studovat na Palbě, resp. si to poskládat už z napsaných příspěvků.
viewtopic.php?t=662

Poškozená americká loď USS Oklahoma, která měla kvalitní pancéřování, až na podvodní ochranu.
Což se ukázalo jako neefektivní a konstruktéři o tom mohli vědět, protože to byla loď z první světové války. Poškození se ukázala jako "neopravitelná". Prostě už to nemělo ani význam s ní něco dělat v době letadlovek. Je to však hezký snímek pro studijní účely.


Jinak epopej Yamato dobře popisuje Milan Jelínek. Recenze filmu v dějinných souvislostech.
Příčina této kolosální exploze, která rozervala celou zadní část trupu, není spolehlivě vysvětlena, ale pravděpodobně byl přímou příčinou požár v zadní věži tří děl ráže 155 (v superpozici nad zadní věží 460mm kanónů), vyvolaný jejím přímým zásahem leteckou pumou.
viewtopic.php?t=4335

Přitom nakonec explodovaly obě lodě, i když Musaši až pod vodou. Zda to byly podobné či jiné příčiny těžko soudit. Uvádí se slabé barbety středního dělostřelectva, průnik bomb do podpalubí, kde způsobily požár, a vedle byla prachárna.

Každopádně se uvádí, že bitevní loď Jamato to měla spočítané asi po 6. až 8. zásahu torpéda. Při útoku na levobok lodě a poté její převrácení. Zbytek byla jen pojistka, která urychlila konec.
Musaši vydržela více 19 torpéd, tam amíci útočili na přední část a zpomalili jí, pak z obou stran. Svou roli sehrály také bomby, které způsobily požáry a poté velké výbuchy, ale to se už lodě potápěly. Havarijní čety nestíhaly. Jsou to zajímavé příběhy.

Žádná loď není nepotopitelná!

Saburo, myslel jsem spíš kvalitu protitorpédové ochrany, obecně.

Lorde, Taiho byla zasažena v předolodí na pravoboku. Na úrovni předního výtahu. Žádný ostrov a žádné letecké palivo. Lodní nádrže měla na přídi a zádi. Po průrazu předních nádrží došlo k zaplavení mixu ropa mořská vodo výtahové šachty. A blbě nevětrali, rozkaz byl vydán včas, jen ke specifikům japonských LL to šlo příliš pomalu. Ostatně článek od Nelsona je v podstatě přesný.

Reakce jsem dal do patřičného vlákna. Diskuse o Taiho.

viewtopic.php?p=408636#p408636

Dám sem ještě jeden citát z Thomase. To, že japonští důstojníci hůlkami naváděli protiletadlové dělostřelectvo jsem věděl, ale zdá se že v tomto směru zacházeli podstatně dále:

„Na můstku Musaši explodovala puma a zabila většinu přítomných důstojníků. Admirál Inoguči byl ušetřen. Nacházel se totiž na speciálním bojovém stanovišti nad můstkem, které bylo používáno na palubách japonských válečných lodí veliteli v případě leteckého útoku. Mohli z této platformy ukazovat hůlkou, asi jako když dirigent řídí orchestr, a řídit únikové manévry lodi.“

To ano, v tomto směru Japonci zacházeli opravdu pozoruhodně daleko a některé postupy byly opravdu pozoruhodné.

Pozoruhodně neúčinné.

Asi bych se nebál napsat, že pozoruhodně primitivní.

jarl píše: ↑5/8/2023, 19:59 Pozoruhodně neúčinné.

Zemakt píše: ↑5/8/2023, 20:14 Asi bych se nebál napsat, že pozoruhodně primitivní.

Na mě to působí dojmem až zoufalé improvizace, jako by se na nic lepšího nezmohli...
Když se tento způsob navádění protiletadlového dělostřelectva spojí s jejich vyloženě podprůměrnými 25 mm protiletadlovými kanóny, tak se nízké účinnosti japonské protiletadlové palby opravdu nelze divit.

To určitě nelze. Ale dělostřelci z Musaši si připsali většinu z těch 18 spojeneckých letadel sestřelených během bitvy na Sibuyanském moři, takže to přece jenom nebylo úplné plýtvání střelivem. Ale sami utrpěli velké ztráty, neboť pumy ani kulky se obsluhám těch 25mm automatů věru nevyhýbaly.