Loď se stavěla v Camdenu [stát New Jersey] v loděnici společnosti New York Shipbuilding.Stavba začala 11. dubna 1942 a původně měl vzniknout lehký křižník CL 85 Fargo.Zakrátko však bylo zadání změněno na lehkou letadlovou loď CV 27 Crown Point.Později, 13. listopadu 1942 byl název změněn na Langley.Letadlovou loď pokřtila a spustila 22.5. 1943 paní Ethel Hopkinsová, manželka Harryho Hopkinse, poradce amerického prezidenta F.D.Roosevelta.Krátce před předáním námořnictvu, 15. července 1943 bylo lodi změněno kodové značení z CV 27 na CVL 27.Dokončená Langley byla předána 31.8. 1943.Prvním velitelem se stal Capt. W.M. Dillon.
Po několika cvičných plavbách v Karibském moři byla Langley poslána do Tichomoří.Základnu ve Philadelphii opustila 6.12. a přesunula se do Pearl Harboru [Havajské ostrovy].Odtud 19.1.1944 odplouvá jako součást TF 58 [kontradmirál M.A. Mitscher] k podpoře vylodění na Marshallových ostrovech.Loď byla součástí TG 58.4 [kontradmirál S.P. Ginder] spolu s CV 3 Saratoga,CVL 23 Princeton,CA 68 Baltimore a CA 69 Boston.Od 29.1. do 6.2. 1944 prováděla letecká skupina z Langley nálety na nepřátelská letiště a zařízení na atolech Wotje a Taroa.Cílem bylo zabezpečit vyloďovací operaci na atolu Kwajalein.V únoru [10. a 28.] zaútočila letadla z Langley také na atol Eniwetok.Po úspěšném dokončení operace [okupace atolu Kwajalein,Majuro a ostrovů Roi - Namur odplul svaz do jihozápadního Tichomoří na základnu Espiritu Santo.
Další akcí Langley byla účast na těžkých úderech letištím na Palauských ostrovech,Yapu a atolu Woleai [Karolíny] ve dnech 30.3. - 1.4. 1944.Poté se uskupení přesunulo na novou základnu - atol Majuro.Tuto základnu TF 58 opustil 13. dubna.Svaz měl podporovat a krýt vylodění armádních jednotek u Hollandie na severním pobřeží Nové Guineje.Langley působila ve skupině 58.3 [kontradmirál J.W.Reeves] spolu s CV 6 Enterprise,CV 16 Lexington a CVL 23 Princeton.Vylodění proběhlo 25. dubna úspěšně a japonské námořnictvo nekladlo žádný odpor.Proto uskupení odplulo na sever a ve dnech 29.4. - 30.4. 1944 prováděl nálety na japonskou základnu Truk.Poté se skupina stáhla na atol Majuro.
V červnu 1944 se Langley účastnila vyloďovacích operací na Marianách.Majuro loď opustila 7.6. jako součást TG 58.4 [kontradmirál W.K. Harrill] spolu s CV 9 Essex,CVL 25 Cowpens,4 křižníky a 14 torpédoborci.Vylodění na ostrově Saipan začalo 15.6. a 19. června,po vyplutí japonského loďstva na moře došlo k bitvě ve Filipínském moři.TG 58.4 v ní poskytovala leteckou ochranu předsunuté TG 58.7 [viceadmirál W.A. Lee,BB 55 North Carolina,BB 56 Washington,BB 57 South Dakota,BB 58 Indiana,BB 60 Alabama,BB 61 Iowa,BB 62 New Jersey,4 křižníky,14 torpédoborců].Bitva skončila tatální porážkou japonců, kteří v bitvě ztratili 3 letadlové lodě a 426 letadel.Po završení okupace Marian se Langley se svazem přesunula na základnu na atolu Eniwetok.
Zde převzal velení loďstva od admirála Spruanceho admirál W.F. Halsey,a loď tedy tvořila součást TF 38.V období 15. - 20.9. 1944 letouny z Langley podporovaly vylodění USMC na ostrově Peleliu [Palauské ostrovy].Po akci se loďstvo přesunulo na další novou základnu - atol Ulithi.Počátkem října,po doplnění zásob a munice odsud TF 38 vyplul,a jako závěrečnou přípravu na vylodění na Filipínách napadl zničující silou nepřátelská letiště a přístavy na Okinawě [10.října],severním Luzonu [11.října],Taiwanu [12. - 14.října] a znovu na Luzonu,tentokrát na celém [15. - 19.října].Následkem těchto útoku bylo japonské letectvo v oblasti výrazně oslabeno.
Po 20. říjnu 1944 Langley jako součást TG 38.3 [kontradmirál F.C. Sherman] podporovala vylodění na ostrově Leyte [Filipíny].V průběhu 24.10. její letouny atakovaly japonský Střední svaz [admirál T.Kurita], který přes střední Filipíny směřoval k Leyte.Odpoledne však americký průzkum zjistil japonský Severní svaz [viceadmirál D.Ozawa] tvořený let.loděmi Zuikaku,Zuiho,Čijoda,Čitose, bitevními loděmi Ise,Hjuga, křižníky a torpédoborci a TG 38.3 je odvolána na sever.Další den, 25.října 1944 se Langley účastní bitvy u mysu Engano.Její letouny se podílely na potopení letadlových lodí Zuikaku a Zuiho.Po vítězné bitvě se v listopadu Langley podílí na podpoře vojsk na Leyte.Loď se účastnila také útoku na Manilskou zátoku a letiště na Luzonu .Na základnu Ulithi se Langley vrátila 1.prosince 1944.Po doplnění zásob se uskupení vracelo k Luzonu k další sérii náletů na ostrov, v polovině cesty však bylo zastiženo ve dnech 17. - 18. prosince silným tajfunem.Letadlová loď Langley v něm zaznamenala náklon až 70 stupňů.Nakonec ho poškozená přežila, tři torpédoborce však ne.Několik stovek námořníků zahynulo.
Po rychlé opravě v Ulithi se Langley v lednu 1945 účastnila vylodění v Lingayenském zálivu na Luzonu [9. ledna].Po úspěšném vylodění se letadlová loď podílela na dalším úspěšném nájezdu proti nepřátelským základnám a letištím na Taiwanu,pobřeží Číny a v Indočíně.Tato akce byla ukončena 25. ledna.
Další operací byly útoky palubních letounů na oblast Tokia a souostroví Rjukjů v první polovině února.V období 10.2. - 18.3. letouny z Langley podporovaly USMC na ostrově Iwodžima.Po skončení bojů byla Langley včleněna do TG 58.4 spolu s CV 10 Yorktown a CV 11 Intrepid.Do oblasti Okinawy svaz dorazil 23. března a zde se letouny z Langley podílely zejména na likvidaci letadel kamikaze.Později, 7.4.1945 se Langley podílela na potopení velké bitevní lodě Jamato a jejich doprovodných plavidel jižně od Kjúšú.Počátkem května 1945 je letadlová loď odvolána k opravě a modernizaci do USA.
Do San Francisca [Kalifornie] Langley dorazila 3. června a po dokončení oprav vyplula 1. srpna směr Havaj.Do Pearl Harboru dorazila 8.8. a zde ji zastihla zpráva o kapitulaci Japonska.
Z Pearl Harboru byla Langley v září 1945 povolána do Atlantiku,do Philadelphie dorazila 1.10..V listopadu a prosinci vykonala dvě plavby do Evropy odkud dovážela vracející se vojáky.Počátkem ledna 1946 je na základně ve Philadelphii dána do rezervní floty a následně vyřazena [11. února 1947].V rámci vojenské pomoci byla následně loď předána 8. ledna 1951 Francii.Zde sloužila jako R-96 La Fayette.Po dvanácti letech služby, 20.3. 1963 Francie loď vrátila.Nedlouho poté byla Langley prodána firmě Boston Metals z Baltimoru [Maryland] a sešrotována.
Za svou válečnou službu získala CVL 27 Langley devět bojových hvězd.
CVL 27 LANGLEY_
