Stavba těžkého křižníku byla zadána firměNewport News Shipbuilding a proběhla v loděnici přístavu Newport News [stát Virginia].Práce byla zahájena v květnu 1928.Loď 7. září 1929 pokřtila a spustila na vodu slečna Elizabeth Holcombe, dcera starosty města Houston v Texasu.Námořnictvo křižník převzalo 17. června 1930 jako CL 30 Houston.Prvním velitelem se stal Capt. J.B. Gay.
Nová loď nejprve prošla delší cvičnou plavbou v Atlantiku.V říjnu 1930 navštívil křižník město Houston [Texas]Po krátké návštěvě se loď vrátila do Hampton Roads .Na konci roku Houston odplul do New Yorku.Zde bylo rozhodnuto že se loď stane novou vlajkovou lodí Asijského loďstva.Z New Yorku křižník vyplul 10. ledna 1931 a po zastávkách v Panama Canal Zone a na Havaji dorazil 22. února do Manily [Filipíny].Na blízké námořní základně Cavite byla na lodi vztyčena vlajka velitele Asijského loďstva.
V dalším období plnil Houston výcvikový programv okolí Filipín.V červenci 1931 bylo lodi změněno kodové značení z CL 30 na CA 30.Koncem ledna 1932 je Houston vyslán do čínské Šanghaje jako ochrana americkým občanům a majetku.V přístavu křižník vylodil menší jednotku USMC.Po uklidnění situace se křižník vrátil na Filipíny.V květnu 1933 vykonal Houston cestu dobré vůle do Japonska.Později, v listopadu 1933 je křižník v roli vlajkové lodě Asijského loďstva nahrazen křižníkem CA 31 Augusta.Houston odplul z Asie zpět do USA.
V Kalifornii se Houston připojil ke Scouting Force.Prošel řadou cvičení, a od roku 1934 začal jeho služeb využívat nový prezident Franklin D. Roosevelt.V červnu 1934 vstoupil na palubu v Annapolisu [Maryland], shlédl cvičení v Karibském moři.Houston poté s prezidentem na palubě pokračoval do Pacifiku.Navštívil přístav Portland [Oregon] a posléze doplul na Havajské ostrovy.Zde prezident loď opustil.
Houston setrval na Havaji až do května 1935.Pak se vrátil do San Diega v Kalifornii.Odsud křižník zanedlouho vyrazil na cvičnou plavbu k Aljašce.Po splnění plánu cvičení dorazil Houston do Seattlu [Washington].Tady na loď opět nastoupil prezident Roosevelt a křižník vyplul 3. října 1935 na výletní plavbu na jih.Roosevelt se věnoval odpočinku a rybaření a loď s ním postupně navštívila ostrov Cerros [špaň. Cedros, u západního pobř. Mexika], záliv Magdalena [tamtéž] a Kokosový ostrov.Po překonání Panamského průplavu zakončil Houston s prezidentem na palubě plavbu v Charlestonu [South Carolina]Další významnou akcí Houstonu byla účast na otevírání mostu Golden Gate u San Francisca 28. května 1937.Do téhož města dopravil křižník prezidenta Roosevelta v červenci 1938 na námořní přehlídku.
Houston pak setrval u západního pobřeží.Od září do prosince 1938 byl vlajkovou lodí United States Navy.Počátkem roku 1939 se vrátil ke Scouting Force.V lednu 1939 odplul z Kalifornie na východní pobřeží do Norfolku.Zde na palubu nabral prezidenta Roosevelta a Šéfa štábu námořních operací admirála Williama D. Leahyho a vyrazil na jih.Posléze se s hosty na palubě účastní cvičení u Key West [Florida].V dubnu 1939 křižník ještě navštíví Houston v Texasu a poté odplouvá na západní pobřeží do Seattlu [30.5.].V druhé polovině roku 1939 je Houston odvelen na základnu Pearl Harbor na Havaji.Ve vodách okolo Havaje křižník dále pokračoval ve výcvikových plavbách, až do února 1940 kdy se vrací na západní pobřeží.
Zde Houston zamířil do Mare Island Navy Yard k provedení údržby a oprav.Po návratu do Pearl Harboru je rozhodnuto že se křižník stane vlajkovou lodí admirála T.C. Harta, velitele Asijského loďstva USA.Houston odplul 3. listopadu 1940 z Pearl Harboru, a po 16 dnech plavby dorazil 19. listopadu do Manily.
Rok zbývající do začátku války v Tichomoří křižník strávil ve stálé pohotovosti, ve kterém loďstvo udržoval admirál Hart.Podnikl několik cvičných plaveb do nevelké vzdálenosti od Filipín a doprovázel několik dopravních lodí s vojáky.V okamžiku japonského útoku, 7. prosince 1941 se Houston nacházel poblíž ostrova Panay [Filipíny] při cestě do přístavu Darwin v Austrálii.Houston do Darwinu šťastně doplul 28. prosince.Po doplnění zásob se Houston v lednu 1942 přesunul na základnu Surabaja na ostrově Jáva [Nizozemská Východní Indie].V tomto přístavu se formovalo spojenecké loďstvo ABDA [American-British-Dutch-Australian] pod velením nizozemského kantradmirála Karla Doormana.Uskupení tvořil CA 30 Houston,3 lehké křižníky a 8 torpédoborců.
Dopoledne 3. února 1942 zjistil nizozemský letecký průzkum nepřátelský invazní svaz v jižní části průlivu Makasar [mezi Borneem a Celebesem].Kontradmirál Doorman neváhal a v noci spojenecký svaz vyplul aby japonce napadl.Krátce před desátou hodinou dopoledne však na uskupení zaútočila japonská letadla z letiště Kendari na Celebesu.Houston během hodinového náletu sestřelil 4 nepřátelské letouny, byl ale zasažen pumou u zadní dělové věže.Exploze věž poškodila a následný výbuch munice usmrtil asi 50 mužů.Zasažen a vážněji poškozen byl i lehký křižník CL 12 Marblehead.Po tomto náletu dal kontradmirál Doorman povel k návratu na Jávu.Houston proplul průlivem mezi Jávou a ostrovem Bali a zamířil na základnu Tjilatjap [jižní pobřeží Jávy].
Zde bylo zjištěno že zadní věž nelze v momentálních podmínkách opravit a zůstala tedy nadále nefunkční.Houston opustil Jávu a odplul do Darwinu.Zde byl určen jako eskorta konvoje čtyř dopravních lodí [s 1800 vojáky] na ostrov Timor.Při eskortování Houstonu pomáhal torpédoborec DD 226 Peary a dvě australské šalupy - HMAS Swan a HMAS Warrego.Konvoj vyplul z Darwinu 15. února 1942.Prakticky ihned byl však zjištěn nepřátelským leteckým průzkumem.Další den, 16.2. na konvoj zaútočilo 45 japonských bombardérů.Houston prošel náletem díky dobrému manévrování bez škrábnutí, dopravní lodě však byly poškozeny všechny.Konvoj proto musel obrátit a vrátit se do Darwinu.
Po této neúspěšné akci se Houston vydal zpátky na Jávu [do Surabaje].Koncem února byl u Bornea zjištěn invazní svat s pravděpodobným určením pro ostrov Jáva.Navečer 26. února spojenecký svaz [kontradmirál Doorman] ve složení lehký křižník De Ruyter [nizoz.,vlajková loď],lehký křižník Java [nizoz.],lehký křižník Perth [Austral.],Houston,těžký křižník Exeter [brits.] a 9 torpédoborců [4 amer.,3 brits.,2 nizoz.] opustil Surabaju a zamířil k Borneu.Příští den, 27. února 1942 odpoledne došlo k bitvě v Jávském moři.Přes poměrně vyrovnané síly na obou stranách bylo spojenecké loďstvo poraženo.V následném boji v noci byl totiž potopen jak De Ruyter tak Java.Kontradmirál Doorman zahynul.
Po prohrané bitvě ustoupil 28. února dopoledne Houston spolu s HMAS Perth na západ.Na základně Tandjong Priok [u Bátávie,hl.města Jávy] doplnil Houston s Perthem palivo a v 19. hodin vyplul k pokusu o únik z Javského moře do Austrálie.Křižníky nabraly kurs na západ k Sundskému průlivu [mezi Javou a Sumatrou].Právě v této oblasti však již několik hodin běželo vyloďování japonských jednotek na pobřeží Jávy.Ochranu transportním lodím poskytovaly těžké křižníky Mogami a Mikuma, lehký křižník Natori a 10 torpédoborců.
Asi ve 22.15 večer narazil Houston s Perthem na invazní loďstvo.Oba křižníky okamžitě zahájily palbu ze všech děl na transportní lodě u pobřeží.V chaotickém nočním boji, ať už přičiněním spojenecké dělostřelby nebo japonských torpéd šli ke dnu transportní lodě Sakura Maru,Horai Maru a také minolovka W-2.Brzy se však do boje vložil Mogami s Mikumou.Krátce po půlnoci na 29. února se potopil po zásazích čtyř torpéd křižník HMAS Perth [353 mrtvých].
Houston se při svém posledním boji tvrdě bránil.Poté co byla spotřebována munice do děl 203 mm střílelo jen střední dělostřelectvo.Po půlnoci v 0.10 inkasoval Houston zásah salvou jednoho z japonských těžkých křižníků do strojovny.Loď zpomalila a stala se dobrým cílem pro nepřátelské torpédoborce.V 0.15 dostal křižník zásah torpédem do přídě a o něco později i do zádě na pravoboku.I přes kritickou situaci a zvětšující se náklon na pravou stranu pokračovala děla ráže 127 mm v palbě do vyčerpání granátů.V 0.33 musel dát Capt. A. Rooks povel k opuštění lodě.V té době se Houston již silně naklonil na pravobok.Krátce nato byl kapitán zabit střepinou.Asi v 0.40 se Houston převrátil na pravobok a potopil.Trosečníci ve vodě byli ostřelováni z kulometů japonci.Ti nakonec zachránili 368 mužů [konce války se po útrapách dožilo 292].Na Houstonu zahynulo 696 důstojníků a námořníků.
Za svou válečnou službu získal CA 30 Houston dvě bojové hvězdy.
USSHouston-Warrego.
