USS Arizona
Napsal: 14/11/2005, 20:00
Brzy ráno 7.12.1941 se nad Pearl Harborem, hlavní pacifickou základnou USNavy, objevily neznámé letouny. Prakticky dřív než stačila zareagovat protiletadlová a stíhací obrana přístavu se letadla vrhla na všechna ostrovní letiště a na lodě zakotvené v rozlehlém přístavu. Kromě mnoha poškozených nebo zničených křižníků a lehčích jednotek kleslo na dno přístavu sedm z osmi plavidel bitevní skupiny. Dvě z nich byly odepsány jako totální ztráty a jednou z této dvojice se stala bitevní loď Arizona.
Její zrození se datuje do období ještě před vypuknutím první války. 16.3. 1914 byl v Brooklyn Navy Yard položen kýl druhé jednotky třídy Pennsylvania předběžně pojmenované North Carolina. Obě lodě byly určeny pro službu v tichomoří a spolu s ostatními moderními plavidly měly tvořit protiváhu japonským dreadnoughtům. Stavba probíhala bez větších problémů a tak již po patnácti měsících, přesně 19.6.1915, proběhlo slavnostní spuštění a lodi bylo přiděleno kódové označení BB-39 a jméno 48. státu Unie Arizona. 17.10.1916 byla nová bitevní loď zařazena do stavu Pacifické flotily.
Arizona spolu se svou sestrou byly dalším rozvinutím konstrukce amerických bitevních lodí a navazovaly na předchozí dvě plavidla třídy Nevada. Zásadním rozlišovacím prvkem bylo přidání dalších dvou děl ráže 14''.
Výzbroj tedy tvořilo 12 děl 14"/45 (356 mm) Mark 3, rozmístěných do čtyř věží na přídi a zádi plavidla. Střední ráže byla zastoupena dvaadvaceti děly 5''/51 (127 mm) Mark 15. Dvě z nich byla umístěna na horní palubě po stranách velitelské věže a zbylá v pancéřových kasematách o patro níž. Protiletadlovou výzbroj tvořily čtyři poloautomatické kanóny 3"/50 (76,2 mm) Mark 21 a byly naplánovány i čtyři torpédomety ráže 533 mm.
Pancéřování bylo navrženo podle amerického systému „all or nothing“ tedy mohutný pancíř 365 mm chránící trup mezi věžemi 1 až 4 uzavřený vpředu i vzadu pancéřovými přepážkami stejné síly. Příď i záď byly ponechány tzv. měkké. Shora chránila trup pancéřová paluba o tloušťce 76 mm doplněná nad životně důležitými prostory dalšími 38 mm oceli a například čela dělových věží chránil 406 mm pancíř.
Pohonnou soustavu tvořilo 12 kotlů Babcocs & Wilcox a 4 parní turbíny typu Parsons rozložených do šesti kotelen a dvou strojoven. Při maximálním výkonu 24990 kW umožňovaly čtyři šrouby rychlost 21 uzlů. Kvůli nevhodným reduktorům byly turbíny velmi neekonomické a dosah činil jen 4640 mil (asi 8600 km).
Hned po skončení války začaly úpravy plavidla. Byla sejmuta část kasematových děl, byly dodány dva dálkoměry a od roku 1919 byla na lodi nainstalována vzletová plošina v r. 1929 nahrazená dvěma prachovými katapulty (jeden na zádi a druhý na věži č.3).
Kvůli omezením vyplývajícím z washingtonských smluv byly všechny bitevní lodě USNavy rozsáhle modernizovány, konkrétně Arizona v Norfolk Navy Yard v letech 1929 – 1931.
Byly nainstalovány rozměrné protitorpédové výdutě, mřížové stožáry byly nahrazeny trojnožkovými, bylo zesíleno pancéřování (například u palub bylo přidáno dalších 50 mm oceli),byly osazeny nové kotle (6x typ Bureau-Express) a nové turbíny (Westinghouse). Vzrostl výkon celé sestavy (25725 kW) a dosah vzrostl až na 13600 mil (přes 25000 km). Zvětšil se náměr děl hlavní ráže z 15° na 30° a dostřel vzrostl na 31 km. Protiletadlová děla 76,2 mm byla nahrazena osmi poloautomatickými děly 5"/51 (127 mm) Mark 15.
Po této rekonstrukci docházelo až do začátku WWII k dalším drobným úpravám, vše přerušil nálet z osudného nedělního rána.
Toho dne kotvila Arizona až jako předposlední v řadě bitevních lodí na kotvišti Battleship Row. Z boku ji kryla dílenská loď Vestal. Asi v 8.15 ji začala zasahovat japonská torpéda a pumy. Jedno minulo Vestal a poškodilo Arizonu na přídi a o několik vteřin později prorazila strop věže č. 2 puma která přivedla k výbuchu její muniční sklady. Podle svědků vyšlehl až do výšky 150 m plamen který vzápětí pohltil celou příď. V té chvíli pravděpodobně zahynul velitel 1. divize bitevních lodí kontraadmirál Isaac Kidd, velitel plavidla komandér Franklin van Valkenburgh a velká část posádky. Dalších sedm pum během několika vteřin zničilo nástavby mezi můstkem a zadním stožárem. Byl zničen trup a pozdější ohledání potápěči zjistilo odtržení velké části přídě.
Na Arizoně zahynulo 47 důstojníků a 1056 poddůstojníků a námořníků. Dalších 5 důstojníků a 39 námořníků utrpělo většinou těžká zranění. Tak katastrofální ztráty neutrpěla žádná jiná válečná loď USNavy v celé historii. Právě proto byl nad trupem lodě, jež dosud leží v přístavu na svém kotvišti, vybudován památník všech kteří padli toho nedělního rána. A slovo Arizona bylo navždy vyškrtnuto ze seznamu jmen jimiž je možno pokřtít válečné plavidlo.
Její zrození se datuje do období ještě před vypuknutím první války. 16.3. 1914 byl v Brooklyn Navy Yard položen kýl druhé jednotky třídy Pennsylvania předběžně pojmenované North Carolina. Obě lodě byly určeny pro službu v tichomoří a spolu s ostatními moderními plavidly měly tvořit protiváhu japonským dreadnoughtům. Stavba probíhala bez větších problémů a tak již po patnácti měsících, přesně 19.6.1915, proběhlo slavnostní spuštění a lodi bylo přiděleno kódové označení BB-39 a jméno 48. státu Unie Arizona. 17.10.1916 byla nová bitevní loď zařazena do stavu Pacifické flotily.
Arizona spolu se svou sestrou byly dalším rozvinutím konstrukce amerických bitevních lodí a navazovaly na předchozí dvě plavidla třídy Nevada. Zásadním rozlišovacím prvkem bylo přidání dalších dvou děl ráže 14''.
Výzbroj tedy tvořilo 12 děl 14"/45 (356 mm) Mark 3, rozmístěných do čtyř věží na přídi a zádi plavidla. Střední ráže byla zastoupena dvaadvaceti děly 5''/51 (127 mm) Mark 15. Dvě z nich byla umístěna na horní palubě po stranách velitelské věže a zbylá v pancéřových kasematách o patro níž. Protiletadlovou výzbroj tvořily čtyři poloautomatické kanóny 3"/50 (76,2 mm) Mark 21 a byly naplánovány i čtyři torpédomety ráže 533 mm.
Pancéřování bylo navrženo podle amerického systému „all or nothing“ tedy mohutný pancíř 365 mm chránící trup mezi věžemi 1 až 4 uzavřený vpředu i vzadu pancéřovými přepážkami stejné síly. Příď i záď byly ponechány tzv. měkké. Shora chránila trup pancéřová paluba o tloušťce 76 mm doplněná nad životně důležitými prostory dalšími 38 mm oceli a například čela dělových věží chránil 406 mm pancíř.
Pohonnou soustavu tvořilo 12 kotlů Babcocs & Wilcox a 4 parní turbíny typu Parsons rozložených do šesti kotelen a dvou strojoven. Při maximálním výkonu 24990 kW umožňovaly čtyři šrouby rychlost 21 uzlů. Kvůli nevhodným reduktorům byly turbíny velmi neekonomické a dosah činil jen 4640 mil (asi 8600 km).
Hned po skončení války začaly úpravy plavidla. Byla sejmuta část kasematových děl, byly dodány dva dálkoměry a od roku 1919 byla na lodi nainstalována vzletová plošina v r. 1929 nahrazená dvěma prachovými katapulty (jeden na zádi a druhý na věži č.3).
Kvůli omezením vyplývajícím z washingtonských smluv byly všechny bitevní lodě USNavy rozsáhle modernizovány, konkrétně Arizona v Norfolk Navy Yard v letech 1929 – 1931.
Byly nainstalovány rozměrné protitorpédové výdutě, mřížové stožáry byly nahrazeny trojnožkovými, bylo zesíleno pancéřování (například u palub bylo přidáno dalších 50 mm oceli),byly osazeny nové kotle (6x typ Bureau-Express) a nové turbíny (Westinghouse). Vzrostl výkon celé sestavy (25725 kW) a dosah vzrostl až na 13600 mil (přes 25000 km). Zvětšil se náměr děl hlavní ráže z 15° na 30° a dostřel vzrostl na 31 km. Protiletadlová děla 76,2 mm byla nahrazena osmi poloautomatickými děly 5"/51 (127 mm) Mark 15.
Po této rekonstrukci docházelo až do začátku WWII k dalším drobným úpravám, vše přerušil nálet z osudného nedělního rána.
Toho dne kotvila Arizona až jako předposlední v řadě bitevních lodí na kotvišti Battleship Row. Z boku ji kryla dílenská loď Vestal. Asi v 8.15 ji začala zasahovat japonská torpéda a pumy. Jedno minulo Vestal a poškodilo Arizonu na přídi a o několik vteřin později prorazila strop věže č. 2 puma která přivedla k výbuchu její muniční sklady. Podle svědků vyšlehl až do výšky 150 m plamen který vzápětí pohltil celou příď. V té chvíli pravděpodobně zahynul velitel 1. divize bitevních lodí kontraadmirál Isaac Kidd, velitel plavidla komandér Franklin van Valkenburgh a velká část posádky. Dalších sedm pum během několika vteřin zničilo nástavby mezi můstkem a zadním stožárem. Byl zničen trup a pozdější ohledání potápěči zjistilo odtržení velké části přídě.
Na Arizoně zahynulo 47 důstojníků a 1056 poddůstojníků a námořníků. Dalších 5 důstojníků a 39 námořníků utrpělo většinou těžká zranění. Tak katastrofální ztráty neutrpěla žádná jiná válečná loď USNavy v celé historii. Právě proto byl nad trupem lodě, jež dosud leží v přístavu na svém kotvišti, vybudován památník všech kteří padli toho nedělního rána. A slovo Arizona bylo navždy vyškrtnuto ze seznamu jmen jimiž je možno pokřtít válečné plavidlo.
