O vzniku Gestapa na území Protektorátu

NSDAP, SS, SA, SD, BDM, Hitlerjugend, Gestapo, zákony.
Odpovědět
Inger
praporčík
praporčík
Příspěvky: 394
Registrován: 8/6/2007, 14:55
Bydliště: Kuusamo- Finland

O vzniku Gestapa na území Protektorátu

Příspěvek od Inger »

O vzniku gestapa na území Protektorátu

Od 15.3. do 15.4.1939 trvalo období vojenské správy, pak odešel z funkce velitel německé armády v Čechách a na Moravě generál von Brauchitsch. S ním skončila moc vrchního velitele armádní skupiny 3 generála Blaskowitze i šéfa civilní správy K. Henleina v Čechách. Nastalo období formovaní německé civilní správy v Protektorátu, v jejímž čele stál od 18.3.1939 protektor von Neurath. Jeho zástupcem jmenoval Hitler K. H. Franka, s funkcí státního tajemníka.

Říšský vůdce SS a policie H. Himmler usiloval o získání rozhodujícího vlivu i v českých zemích. Orientoval se při tom na osvědčeného spolupracovníka bezpečnostních složek K. H. Franka, kterého povýšil na SS-Gruppenführera, a na základě Himmlerova výnosu z 28.3.1939 byl Frank jmenován vyšším vedoucím SS a policie v Protektorátu. Tímto způsobem Frankova moc stoupla a Himmler si zajistil nezávislost bezpečnostních složek na německé správě v Protektorátu.

Na zrušení vojenské správy reagoval i šéf bezpečnostní policie a SD SS-Gruppenführer (později Obergruppenführer) R.Heydrich 5.5.1939 vydáním rozkazu o organizaci gestapa v Protektorátu. Novým velitelem SD a bezpečnostní policie byl jmenován vrchní vladní rada O.E.Rasch. Na počátku okupace nacisté nepostupovali podle předem připraveného plánu. Rasch se domníval, že v Praze bude zřízena řídící úřadovna Staatpolizieleitstelle a v Brně úřadovna Staatpolizeistelle. Situace se vyjasnila až v souvislosti s Himmlerovým výnosem. V českých zemích došlo na jeho základě ke zřízení dvou úřadoven gestapa a to Geheime Staatspolizeistelle Prag, s působností pro Čechy, a Geheime Staatspolizeistelle Brunn pro Moravu. Obě podléhaly berlínské centrále gestapa, která na základě návrhu velitele SD při říšském Protektorovi rozhodovala o zřizování venkovních služeben gestapa. Rasch byl oprávněn udělovat oběma úřadovnám gestapa v Praze a Brně příkazy, pokud nebyly v rozporu s nařízením z Berlína. Při jeho útvaru měl být zřízen spojovací štáb německé kriminální policie.

Současně Heydrich uložil, že výstavba služeben má odpovídat organizační výstavbě gestapa. Heydrich se v rozkaze nezabýval vztahem ke K.H.Frankovi, protože otázky podřízenosti byly dříve vyřešeny Himmlerem, ale za zmínku stojí, že Heydrich jako říšský Němec nemohl Frankovi zpočátku”přijít na chuť”.Viděl v něm stále ”sudeťáka”, který se dostal mezi elitu. A tak si Frank svou pozici v bezpečnostním aparátu musel prosadit. Byl na tom ovšem od počátku lépe než Henlein, který se opíral o Canarisův abwehr.

Ve štábu pražského velitele bezpečnostní policie se rozběhla příprava nové dislokace gestapa, a došlo k personálním změnám. Rasche, který se vrátil do říše, nahradil v létě 1939 generálporučík Dr. W.Stahlecker. Na místo jeho zástupce dosadil Hendrich svého oblíbence, bývalého automechanika SS-Obersturmbannfuhrera Horst Böhmeho. Současné s tím mu svěřil i tajné poslaní, aby Stahleckera, v němž Heydrich spatřoval svého protivníka, hlídal a aby na něho donášel. Tento systém uplatňoval Heydrich v cele své praxi. Nikdo z jeho podřízených si nemohl byt jist tím, že není pod kontrolou, a současně si Heydrichovo vedení tímto způsobem zjišťovalo o každém informace z několika zdrojů. Jako vedoucí úřadovny gestapa v Praze nastoupil v červnu 1939 SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Hans Urlich Geschke. V době své působnosti ve funkci šéfa gestapa v Kielu se poznal dobře s Heydrichem, jehož manželka Lina tam měla dům po rodičích. Odtud se také Geschke znal dobře, ne přátelsky s vedoucím pražské SD H.Böhmem, neboť tem vedl dříve v Kielu služebnu SD. Vzájemnou nevraživost a neustálé konflikty mezi oběma vyřešil Heydrich později přeložením Geschkeho do Mnichova. Nyní se oba bývalí rivalové znovu setkali v Praze. Tento faktor přispěl k tomu, že mezi gestapem a SD se vytvořil vztah trvalého napětí.

Místo jednoduchého organizačního členěni operačních skupin bylo od léta 1939 zaváděno u úřadoven gestapa v Praze a v Brně složitější vnitrní uspořádání, které odpovídalo organizačnímu členěni obdobných úřadoven v říši. Veliteli a jeho zástupci podléhala úřadovna s přibližně touto strukturou:

1.odděleni - osobní záležitosti zaměstnanců, vnitrní správa.
2.odděleni - exekutiva.
Referáty:
II A - komunismus, marxismus, levicové hnutí.
II B - církve, sekty, Židé
II BM - české pravicové hnuti odporu
IIC - německá opozice
IID - vazba, předávání do koncentračních taborů
IIE - porušovaní pracovní morálky, hospodářské záležitosti
IIE,F,G,H,I,J,K,P,S - kartotéky, porušeni zákona Němci, tisk, mravní záležitosti, homosexuálové
3.oddělení - obranné zpravodajství

Nejdůležitější bylo odděleni II a III, tedy exekutiva a kontrarozvědka. Všechny hlavni pozice obsadil personál gestapa rekrutující se z říšských Němců.

Avšak od samého počátku se úřadovny gestapa potýkaly s problémem, což byl nedostatek personálu, ovládající český jazyk, a znalost české mentality. A tak gestapo využilo příslušníků německé menšiny, kvůli znalosti jazyka. Tito se však nestali policejními úředníky gestapa, neboť byli zařazeni jen jako kriminální zaměstnanci, tlumočnici, (Kriminal-Angestellter) - jednalo se o pomocné sily. Z tohoto důvodu také nepostupovali po funkčním žebříčku. Šéfové úřadoven gestapa povazovali jejich přijetí jen jako nouzové řešení. O přijímání a skoleni přijetí k bezpečnostní policii se většinou dělo přeřazením z jiné policejní složky, nebo z rad SS. Pokud se někdo sám přihlásil o službu v tajné policii musel být říšský statni příslušník, německý občan, člen NSDAP(v protektorátu SDP), musel prokázat arijsky původ, a splňovat věkovou hranici 18-35 let, a také zdravotní požadavky. Uchazeče doporučoval organ nacistické strany v míste jeho bydliště i příslušná služebna SD

V případě, že splňoval tyto předpoklady, byl přijat na zkoušku a praktikoval jako čekatel 9 měsíců. Z toho 5 u gestapa a po 2 měsících u kriminální policie a SD. Během teto doby se musel naučit psát na stroji a ovládat těsnopis. Pak ho cekal 3-měsíční kurs na kriminalistické odborné škole v Berlině-Charlottenburgu. Po absolvováni zkoušky se stal teprve nejnižším úředníkem gestapa, tedy kriminálním asistentem. Na tomto stupni setrvávali úřednici někdy až 3 roky. Návrh na povýšeni podávali vedoucí Úřadoven. Funkci kriminálního inspektora mohl úředník gestapa získat pouze v případě, že absolvoval odborný kurs na kriminalistické škole, a složil zkoušku II,stupně.

Pro úplnost uvádím ještě podmínky pro zařazení do středních řídících funkci, do nichž mohli přicházet uchazeči ze dvou okruhu. Buď středních kádrů bezpečnostní policie, nebo z jiných zaměstnaní. Tady se předpokládalo střední vzdělaní, psaní na stroji, těsnopis. Uchazeč z rad bezpečnostní policie musel mít odslouženy nejméně 2 roky, věk do 35 let, a musel absolvovat 3-měsíční praktické přezkoušení u úřadu tajné statni policie. Pokud uchazeč pocházel z nepolicejního zaměstnaní, musel mít střední nebo vysokoškolské vzděláni, přičemž se zvýhodňovali uchazeči se znalostmi cizích jazyku. Potom absolvovali nejprve 9-měsíční skoleni, pak 3-měsíční kurs a zkoušku I stupně. Jestliže splnili uchazeči stanovené podmínky, odcházeli do 10-měsíčního kursu v Berlině-Charlottenburgu, a po složeni ústních a písemných zkoušek získávali označeni kriminální komisar na zkoušku. A teprve po prokázaní ”schopnosti” v praxi trvající okolo 6 měsíců, se jim dostalo jmenování kriminálním komisařem.

Ač byl systém vzdělávání příslušníků gestapa velmi náročný, nesmíme zapomenout, že v radě případů dosazovali Himmler i Heydrich svoje oblíbence z rad SS do vyšších funkci. Z teto praxe vyplývala značná rivalita mezi vyššími úředníky gestapa, kteří v tomto povolaní působili již roky, s dosazenými kariéristy z rad SS, kteří neměli ani střední vzdělaní ani kriminalistickou praxi. Také je třeba dodat, že ve fašistickém státě byl pociťován nedostatek úředníků gestapa, takže později byl předpis o vzdělaní zatlačen do pozadí, a objevovalo se stale více výjimek. Jak jsem již napsala, snažili se šéfové úřadoven v Praze a v Brně řešit problém nedostatku kádrů přijímáním pomocných zaměstnanců za tlumočníky, písařky a pomocné sily. Pro ne nebyly podmínky tak přísné, protože se nejednalo v pravém smyslu o úředníky gestapa. Nemuseli podstupovat proces vzdělávání a zkoušek. Tito kriminální zaměstnanci byli však používáni k úzce vymezeným učelům.

Inger Keränen
Kuusamo-Finland
10.2.2007


Prameny:
Aronson - Heydrich und die Anfänge des SD und Gestapo 1931-35. Berlin 1961
Freimund.K. - Konec pražského gestapa. Praha 1972
Crankshaw.E. - Die Gestapo. Berlin 1964
Milda
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 434
Registrován: 8/5/2007, 20:03
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od Milda »

Ingere,prosím Tě ten H.Bohme nezůčastnil se taky akce v Lidicích?A nebyl po válce lapen a popraven v Čechách?Můžeš to zjistit?
Obrázek
Inger
praporčík
praporčík
Příspěvky: 394
Registrován: 8/6/2007, 14:55
Bydliště: Kuusamo- Finland

Příspěvek od Inger »

Böhme se ucastnil akce v Lidicich, potom byl ale odvolan z uzemi Protektoratu po smrti Heydricha.
Akci Lidice ale zacal sef kladenskeho Gestapa Wiesmann, ktereho byl H.Böhme osobni pritel.
Potom byl Böhme v Praze jiz tak zkomromitovan, ze dostal odvolani jako policejni atese do Bukuresti, tam se ale dostal do konfliktu s vyslancem Rillingem, a byl odvolan zoatky do Berlina. Böhme, kdyz ztratil sveho ochrance Heydricha, jeho kariera klesala. Böhme byl pak v roce 47 popraven v Cechach.
Uživatelský avatar
Čučkin
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 111
Registrován: 2/7/2007, 10:38

Příspěvek od Čučkin »

Vliv gestapa se tu projevoval ještě hodně let po válce v podobě využívání jejich kartoték a konfidentů.Někteří lidé byli už navždy vydíratelní a druzí jen dobrovolně vyměnili chlebodárce ,hlavně z NKVD a Stb. Jak jednou za války odpověděl jeden z největších konfidentů Gestapa Smíchovský na otázku co udělá po vítězství Rudé armády:Dám se k NKVD,protože každý režim potřebuje lidi mého druhu.Znám poměry a lidi.Plavu jako korek-vždycky navrch,jsem s těmi ,kdo vládnou .Dodnes se spekuluje o vedoucích činitelech KSČ,kteří byli podezříváni se spolupráce s gestapem.
Uživatelský avatar
Callahan
svobodník
svobodník
Příspěvky: 37
Registrován: 12/8/2007, 14:03

Příspěvek od Callahan »

Inger píše:Böhme se ucastnil akce v Lidicich, potom byl ale odvolan z uzemi Protektoratu po smrti Heydricha.
Akci Lidice ale zacal sef kladenskeho Gestapa Wiesmann, ktereho byl H.Böhme osobni pritel.
Potom byl Böhme v Praze jiz tak zkomromitovan, ze dostal odvolani jako policejni atese do Bukuresti, tam se ale dostal do konfliktu s vyslancem Rillingem, a byl odvolan zoatky do Berlina. Böhme, kdyz ztratil sveho ochrance Heydricha, jeho kariera klesala. Böhme byl pak v roce 47 popraven v Cechach.
:shock: Já myslel, že jeho poválečné aktivity nejsou známy. Mohu se zeptat na zdroj této informace? Předem dík. :wink:
Harry.
Inger
praporčík
praporčík
Příspěvky: 394
Registrován: 8/6/2007, 14:55
Bydliště: Kuusamo- Finland

Příspěvek od Inger »

Cetla jsem to v povalecnych pametech Pannwitze.
Inger
praporčík
praporčík
Příspěvky: 394
Registrován: 8/6/2007, 14:55
Bydliště: Kuusamo- Finland

Příspěvek od Inger »

Jeste k tomuto tematu. Po valce, jak pracovali soudy v Nemecku:
Sef prazskeho Gestapa, vladni rada dr. Gerke zil az do sve smrti 7.11.1982 pod vlastnim jmenem vetsinou v Bethelu u Bielefeldu.
Na 90 pametnich listu predanych prislusnym organum zapadnihoNemecka od r. 1965 Ceskoslovenskou vladni komisi pro stihani valecnych zlocincu se zadosti o prevzeti trestniho stihani zacala zapadonemecka prokuratura zabyvat az po uplynuti mnoha let, a dosud ani jediny pripad nebyl doveden do stadia soudniho projednavani.. Prace naopak bylo 80 pripadu postupne uzavreno ve vysetrovacim stadiu a to casto pro "nedostatek dukazu".

Ostre do kontrastu se naproti tomu dostaval postup NDR, kde se trestu dostalo za spachane valecne zlociny 12 868 osobam a v lete 1983 i komisari Gestapa, SS- Obersturmfuhrerovi H. Barthovi, ktery se podilel na vrazdach ceskych lidi v obdobi stanneho prava a byl vypatran.
Odpovědět

Zpět na „Organizace“