Vzpomínky sovětského důstojníka posádky ve Vysokém Mýtě

Příběhy a osudy vojáků všech zemí.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh

Uživatelský avatar
Peters
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 243
Registrován: 21/2/2009, 14:00
Bydliště: Praha

Příspěvek od Peters »

Překlad je dobrý,menší nesrovnalosti nevadí....
Nemyslím si,že Alexandr Michailovič je špatný člověk,naopak,podle toho,co psal,mi přijde jako jeden z mála slušných důstojníků armády SSSR.
Obrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ano, tato odpověď je ta relativně správná odpověď.
I mezi důstojníky SSSR byli slušní důstojníci.
Dle starší historie - I mezi německými důstojníky Hitlerovy éry 1939 - 1945 byli slušní důstojníci.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Čučkin
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 111
Registrován: 2/7/2007, 10:38

Příspěvek od Čučkin »

Tak se nám diskuze zvrhává do otázky,jestli rusové byli svině,nebo ne.Vzpomínky sovětského důstojníka jsou jen vzpomínky sovětského důstojníka,který byl vychovávan v určité době,kdy ideologie se v SSSR vštěpovala dětem už od útlého věku.Ten článek byl asi vnímán,jako střípek do naší nedávné historie,kdy se zveřejní i pohled druhé strany. Nic víc,nic míń.Ale odsuzovat podle jedné události-srpen 1968 celý jeden národ,to je cesta k nesnášenlivosti.Okupaci naší země vymyslela a nařídila skupinka vládnoucí elity v politbyru. A odsuzovat dneska obyčejné sovětské vojáky,kteří věřili tehdejší propagandě a plnili rozkazy,no po bitvě je každý generál. Kdo ví,jak by se z nás každý zachoval v r. 1980,kdy se připravovala intervence do Polska,kolik hrdinů,kteří by tehdyodmítli splnit rozkaz, by jsme dneska měli.
Obrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

To není moc chytré co říkáš.
Nejde o hrdiny a nehrdiny. Jde o osobní názor a postoj k době a já jim vodu nenosil...
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Víte jak to vypadá? Jako micham proti zbytku světa. Obě strany skládají svoje argumenty a je úžasné že obě strany mají pravdu.

Já osobně nemám zkušenosti s okupací. Když sem přijeli, bylo mi 3 roky a 6 měsíců. Pamatuji si jen tankovou kolonu jak se valí od Ždánic na Bučovice. Pak střih a další vzpomínky mám až od roku 1980, kdy jsem se se sovětskými vojáky začal potkávat v rámci svého působení v armádě.

Nemám tak vyhraněný postoj jako michan ale na základě osobních zkueností nejsem ani moc ochoten se na ně dívat jako na pomýlené ovečky, které zneužil režim. Bylo tu NDR, bylo tu Maďarsko - to nebyl náhodný exces, to byl způsob vlády ve vlastní zemi a způsov jak ovládat spojence. Jenže nic není tak jednoduché ani u mě.

Kolegové přiznám se , že jsem SSSR nikdy neviděl tak, že bych ho nenáviděl. A nejen to nikdy jsem v něm nepřítele neviděl a nevidím ho ani nyní. Proč? To je složité, ale zkusím to.

Pocházím z vesnice, ale moji prarodiče byli domkaři, kterým při združstevňování nebylo co vzít takže žádná přímá kolize s režimem u nás nebyla. Zbytek příbuzných byli dělníci nebo nádeníci takže aniž by o to stáli byli z pohledu režimu ti dobří. Nikdo z nich ve straně nebyl a protože je práce a péče o haranty - bylo nás celý hejno - vytížila více než dostatečně a první větší město bylo od nás 25 kilometrů, tak ani na nějaké odbojničení neměli prostor. Jediný odbojník byl můj tatík. Podepsal 2000 slov a odmítl to odvolat. Celý svůj vojenský služební život jsem to měl ve svém osobním spise a je to tam i nyní když už je v archivu.

U nás v dědině je hrob a v něm leží voják. Bylo mu 48 let, pocházel z nějaké dědiny z jihu Ruska od Donu. Byl to Kiričenkův kozák a jmenoval se Kravčenko. Přišel s Malinovského armádou. Byl to kavalerista a sestřelil ho z koně německý kulometčík ukrývající se v domku místního spolupracovníka Němců. Ten voják umíral s pěti kulkami v břiše dva dny a moje babička, které umřel v náručí mi říkala, že na jeho oči si vzpomene až jednou bude umírat sama.
Starala se o jeho hrob dokud mohla. Pak se staral táta a teď se starám já. A po mě se bude starat můj junior nebo ho vydědím.

Víš co byla první akce OF která mě v souvislosti tímto zůstala v hlavě? Ti lidé navrhli jeho hrob zrušit jako hrob představitele okupační moci. Ta smečka debilů - dobře je znám na dědině se neutají nic - nikdy nic pořádného nedělali, jen chlastali a v hospodě byli největší národohospodáři. A najednou taková blbost. Aby se předvedli jací jsou odbojáři a antikomunisté tak u piva vymysleli tohle.

Až do mých asi tak 18 let pro mě SSSR byl ten voják. Osvoboditel, který při své misi složil kosti tady u nás. Obdivoval jsem jejich kosmický program, ze společných akcí jsem zjistil, že jsou mi sympatičtí i Rusové. Nějakou okupací z 68 jsem se nezatěžoval – při studiu M-L nám to dobře vysvětlili. Až na vysoké jsem narazil na spoustu zajímavých věcí kterým jsem nerozuměl. Když jsem je chtěl vysvětlit - bariéry. Tak jsem se snažil. Že bych odhalil zločinnou podstatu komunismu tak to zcela jistě ne. Ale dověděl jsem se tolik, že jsem pochopil, že je něco hodně špatně. A když přišel Jakeš tak jsem skoro omdlel. To už snad muselo být jasné každému, že je už ne jen špatně, ale že je to přímo katastrofa.

Když jsem se dostal k prvním věcem o Afganistanu měl jsem pocit, že se svět zbláznil. Sovětské Rusko bylo vždy s touto zemí ve velmi dobrých vztazích a najednou jsem měl pocit, že dělá stejnou darebárnu jako Amíci ve Vietnamu. Když jsem otevřeně řekl, že tam dostanou přes hubu byl jsem podmínečně z vysoké školy vyloučen.

Když přes tu hubu dostali – to už jsem byl na bojovém útvaru, tak jsem zašel za předsedou komise co mě chtěla vyloučit ze studia úplně a ne jen podmínečně, na kus řeči . Utekl přede mnou jak malý kluk. Skutečně charakter.

Přesto jsem tu zemi nepovažoval za nepřítele. Když se po 89 objevily první věci jako Souostroví GULAG, Triumf a Tragédie, od Simonova Očima mojí generace – nebylo to nic nového jen to cenzura držela mimo oběh - začal jsem vidět stejné věci jinak.

Jako voják jsem sloužil vždy u prvosledových frontových útvarů. Měl jsem potřebné informace o protivníkovi a o naší armádě také. Bylo to někdy utrpení. Když jsem viděl prvotřídně vybaveného a vycvičeného protivníka v pevných strukturách a porovnal jsem to s tím co jsem zažíval v naší ČSLA věděl jsem, že si lžeme do futrálu. Přesto jsme sloužili přesvědčeni o tom, že vlast není jen termín do čítanek.

Jak se dívám na SSSR dnes? Je mi to líto. Je možné že byla promarněna ohromná šance udělat svět lepším. Ale to co ten jejich vládnoucí režim udělal vlastním lidem i lidem ke kterým se v rámci svých aktivit dostal je nejen neomluvitelné, to by mělo být a doufám, že i je neodpustitelné. Navíc pod jejich vzorem vyrostly takové hrůzy jako jsou maoisté a jejich nejhorší odnož polpotovci. Je příznačné, že jediný kdo našel odvahu tu zrůdnost v Kambodži zastavit byli komunisté z Vietnamu, které za to potom napadla vojensky komunistická Čína. Když si to takto přečtete tak je to skoro směšné. Směšné , kdyby se vtom nebyla schovaná taková hrůza.

Čeho je mi líto nejvíce tak toho zničeného potenciálu. Rusové , Ukrajinci, Bělorusové a další národy, které byly do Svazu začleněny jsou všechno starobylé národy s úžasnou historií a obrovským potenciále. Kolik toho bylo nenávratně zničeno a promrháno. Kolik uměleckých děl nebylo napsáno, jak se spozdila věda a technika - lepší na to nemyslet.

Na druhou stranu mi ho líto není - za těch šedesát let napáchal tolik zlého, že je dobře že zmizel a je špatné že zmizel tak pozdě.

Celé studená válka byl problém zjednodušeně řečeno východ - západ. A na jejich ideologickou, ekonomickou a vojenskou konfrontaci. Ta se přelévala jak se po válce měnil svět a chytala mnoho podob. Studená válka je vlastně fikce - podle mě to byl komplex nekonečného řetězu ozbrojených konfrontací, které přerostly několikrát do ostrých válek a konfliktů velkého rozsahu, kdy jiné země krvácely za zájmy jedné nebo druhé strany a nebo se tyto strany podíleli přímo.

Ostrost celé té doby je i v tom, že se při prosazování svých zájmů obě strany nijak zvláště neštítily porušovat mezinárodní právo a dopouštěli se všelijakých zvěrstev bez jakýchkoliv skrupulí.

Z konfrontace nakonec vyšel jednoznačný vítěz i když až tak brilantní vítězství to nebylo. Nakonec musel převládnout dravý rozum a po vymření těch nejkovanějších bolševiků všeho typu změna přišla skoro sama.

Takže jak jsem psal výše neobhajuji SSSR. A nehodlám hledat zda něco udělal dobrého či nikoliv. Je to totiž nedohledatelné stejně jako je to problém u kteréhokoliv jiného státu v té době i v době, kterou právě nyní žijeme v přímém přenosu.

Já jsem sloužil v armádě. Přesvědčeně a s plným nasazením. ČSLA jsem přes všechny její nedostaky viděl jako jistou záruku naší bezpečnosti. Nebyla to špatná armáda a nebyla ani amádou, která by byla ta nejlepší na světě. Spíše šedý průměr. Ale potenciál k obraně měla.

Takže z pohledu dnešního myšlení jsem sloužil zlu. Občas mi to hlava nebere. Já jsem se snažil sloužit své vlasti. I když to dnes zní jako fráze a když to někdo řekne okamžitě je za blbce, já to tak vnímal a proto se odmítám za cokoliv omlouvat. Své úkoly jsem si vždy splnil a to dobře. Koneckonců jsem byl dvakrát mimořádně povýšen a jen díky tmu jsem byl v 32 letech majorem u zpravodajské brigády.

O devastaci armády za normalizace zdvořile pochybuji. ČSLA nikdy nebyla lépe vybavena, vyzbrojena a vycvičena než v 80- letech. Myslím si, že byla bojeschopná a svoji roli jako odstrašující prvek v koalici Varšavské smlouvy plnila.

Morálně nebyla na potřebné výši ale armáda je vždy odrazem společnosti a když celá společnost morálně upadá, armáda nebude vyčnívat. Spíše na tom bude hůře než zbytek společnosti díky tomu, že si dokáže generovat problémy které civilní život není schopen vytvořit.

Celé znechucení společnosti které v ní vypěstovala normalizace se v ní dokonale odráželo. Zažil jsem věci, že by lidé dnes nevěřili ale je to pryč, škoda o tom mluvit.

Hodnota tohoto článku co sem dal Zdeněk je neskutečně veliká. Kdo z vás měl kdy možnost slyšet nebo číst takto úpřímnou - jak alespoň doufám - výpověď vojáka, který se na naší okupaci podílel. Mám obavu že jen málokdo, pokud vůbec kdo. A je to součást našich dějin, ať se nám to líbí nebo ne.

Takže takto. Já zůstanu nasvém a přeji všem aby zůstali na svém také.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Tak asi takhle nějak a někde mezi tím vším bude pravda nepravda, naše historie a historie onoho kdysi bratra.
Pátrač ď.
Čert aby se v tom vyznal, jen čert snad ví kde vůbec je pravda.
Mluvil jsem po 1990 a i 2005 s několika ruskými důstojníky - jeden dokonce člen genštábu jedné z 15 bývalých republik.
Něco podobného jako onen dopis.
Sami, každý z nich, co člověk to rozdílný názor při stejné výchově.
Velmocenské myšlení převládalo.
Našli se i styčné body.
Ten z genštábu viděl nejdál a měl nejvíce evropské myšlenky a nebyl tak zaprdlej do své velké krajiny...
ObrázekObrázekObrázek
reddog
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 469
Registrován: 21/11/2008, 11:40
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od reddog »

.........nešlo o "spojky" , blíže je termín posluha ale nejlépe to vystihuje termín "pucflek" nebo sluha.
Byli to opravdu sluhové pro důstojníky.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

michan-chápu tě ve Vysokém Mýtě jsem byl v letech 80-84. Tenkrát jsme tomu říkali "Ruskej lágr". Jsou věci které by jsme zapomínat neměli a rok 68 mezi ně rozhodně patří..........
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Když už to tady tak pěkně jede, pro legraci taky něco málo přidám.
Sice jsem se na vojně s ruskými oficíry nesetkal, ale s několika jsem si loni čile korespondoval, když jsem měl tu čest svým nepatrným dílem práce přispět na tuhle výstavu (pusťte si i to video, Frantovi to tam móc sluší :D ). Mým úkolem bylo pro účely výstavy vytlouct z bejvalejch vojáků nějakou tu dobovou fotku. A jak už to v životě chodí, někdo se se mnou bavil, někdo ne. Ovšem ti, co komunikovali, byli všichni úplně stejní jako tenhleten Alexandr Michajlovič. Všichni sloužili vlasti, všichni bránili světový mír, všem se služba v ČSSR moc zamlouvala a všichni na ni rádi vzpomínali. A dokonce i ta korespondence s nimi končila úplně stejně – všichni chtěli vědět, jak jejich bývalé působiště vypadá dneska. Tož jsem jim na oplátku taky poslal pár fotek a napsal zhruba toto:
Jak jste si v tom anglickým parku vybetonovali hřiště na gorodky, tak to už je zrušený a je tam zase park. Akorát bude trvat asi padesát let než zase vyrostou ty krásný stromy, který jste pokáceli. Tam jak byla tři sta let knihovna - jak jste si z ní udělali tělocvičnu - tak s tím se ještě neví co bude, protože knížky a starý tisky jste zašantročili neznámo kam. Jak jste si z gotickýho sklepení udělali žumpu, tak ty vaše hovna promáčely základy jižního křídla, část zdi se zřítila a my to museli postavit znova. Naštěstí se zeď zřítila v noci, takže to nikoho nezabilo. Jak jste v kapli (za vašich časů v klubu) přemalovali vzácný barokní fresky těma vašima Leninama a rudejma hvězdama, tak ty fresky se už zachránit nedaly a kaple je teď vymalovaná na bílo. Ta socha koně, která během vašeho pobytu rovněž zmizela neznámo kam, a jak jste nám místo ní nechali elektrickej krouhač na zelí, tak ta už tam zase je – jeden sochař ji podle starejch fotek vysochal znova. V tomhle ohledu nám právě těma fotkama hodně pomohli veteráni z wehrmachtu, kteří na zámku sloužili před váma a na rozdíl od vás tu nic nezničili. A jak jste rozstříleli tu barokní kašnu samopalama, tak na ní makaj restaurátoři už dva roky a zdá se, že do roka ji budou mít hotovou. Suma sumárum: na obnově zámku se pracuje víc než patnáct let a stálo to už skoro miliardu korun. Před námi je ještě cca 6 – 7 let práce, půl miliardy korun investic, a pak to tu snad bude vypadat přibližně tak, jako když jste nás v roce 1968 okupovali. Jestli se chcete přijet podívat na dovolenou, jste srdečně zváni, jen nám to tu proboha zase neničte, protože tentokrát bysme vás museli zavřít.
Je zvláštní, že potom se mi už nikdo neozval. Nevíte čím by to mohlo bejt? :D
さようなら。
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Zvláštní premie nejen za styl, ale i za vtipnost sepsání a i tu smutnou pravdu.
Destroyman díky za mou osobu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destryman - to je pěkné počtení ta Tvá korespondence s bývalými soudruhy. Tady je vidět jedna zajímavá věc. Že vlastně naše názory přímo obsahují osobní zkušenost kterou s touto 20 letou částí našich životů - pokud je nám nad 40 let - každý máme. Já mám jiné, pan michan jiné a Destroymane zrovna tak.

Vem si třeba že by podobný soupis udělalo každé město takto postižené a a jen tak z plezíru to poslalo na vědomí do světa a třeba dnešní Ruské vládě jako nástupkyni Nejvyššího sovětu. Třeba taková Olomouc by asi měla co sepisovat.

Je evidentní, že si ti lidé nepřipustí, že by udělali něco špatně a vždy budou tvrdit, že za všechno může dnes už zesnulý LIB. Drsné je, že tomu asi všichni věří.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Velmi dobré téma. Dodnes si pamatuji, jak 21.srpma 68 moje matka usedavě plakala. TehdY jsem její žal úplně nechápal. Až později. Ten dopis bývalého důstojníka Sovětské armády mi v některých částech připadá, jako by byl trochu připravován odporníkem pro bílou propagandu. Nicméně tvrzení o možném vpádu vojsk NATO , apod. tomu snad ani sám nevěřil. Nikde jsem neslyšel, že by Němci nebo někdo jiný povolali druhé sledy. Naopak dokonce snad v té době došlo k částečnému stažení od hranic, aby nedošlo k nějakému incidentu. Dovedete si představit, že by útočili proti trojnásobné převaze? To svědčí o tom,že jejich politruci měli vůbec problém vysvětlit, proč jsou na našem území a bez zjevných lží to asi nešlo. Dnes jim občas říkám , že za vpád do mé vlasti zaplatili rozpadem svého imperia. Skutečností však je ,že odešli jako vojáci a přišli jako podnikatelé, kteří defakto vlastní některá česká města.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Michan: I rádo se stalo, já jsem pro každou špatnost. :wink:
Pátrač: No vidíš, mě vůbec nenapadlo, že by pro někoho mohly zajímat moje vzpomínky na tu část života, kterou jsem prožil coby civilista v posádkovém městě Sovětské armády. Mě na tom nic moc úchvatnýjho nepřipadá, ale kdyby to někoho z mladších ročníků zajímalo, pokusím se to třeba teď nějak sepsat.
Onen Alexandr Michajlovič má naprostou pravdu, když píše, že vojáci byli od českých civilistů přísně selektováni. Nepamatuju, že bych někdy ve městě potkal vojáka na vycházce. Vždy šli v útvaru a počítám, že vždy kvůli nějaké služební záležitosti. Jen občas se v létě stalo, že celá jednotka šla na koupaliště. Ale i tam důstojníci vojáky přísně hlídali, aby se k žádnýmu civilistovi nepřiblížili víc jak na dva metry. Snad nemusím dodávat, že některý holky byly pěkný potvory, náležitě „eroticky“ před vojáčkama kroutily zadkem a měly srandu z toho jak jim lezou oči z důlků.
Důstojníci měli samozřejmě daleko volnější režim a po službě si mohli dělat co chtěli. Ale mezi nás – domorodce – se moc nemísili. Vlastně jen chodili do dvou hospod na pivo, a tam se chovali slušně. Zkrátka jen seděli, povídali si (neřvali), pili pivo (kořalku skoro nikdy!), nikdo se mezi ně nemontoval a oni se taky nikam nevtírali. Slyšel jsem jen o jednom případu, kdy mezi domorodci a důstojníky vypukla náhodná a živelná družba. Nebyl jsem u toho, tak prodávám, jak jsem koupil. Stalo se prý toto:
Do hospody přišlo asi dvacet myslivců z nějaký jejich výroční schůze. Už na schůzi patrně slušně kalili, protože někteří měli co dělat, aby se udrželi na nohách. Když uviděli sovětský důstojníky, spustili nadšenej povyk „hele, to jsou naši kamarádi, oni maj taky uniformy“ a poroučeli jim rundy myslivců (co jinýho :D ). Důstojníci zprvu nechápali, co se děje, ale nakonec došlo ke spontánní ožíračce, na jejímž konci si důstojníci s myslivcema z legrace povyměňovali části uniforem, takže se na první pohled nedalo rozeznat, kdo je myslivec a kdo okupant.
Osobně jsem měl se sovětskými vojáky co do činění vlastně jen jednou a dodnes z toho nemám moc dobrej pocit. Bylo to nějak takhle:
Když mi bylo asi 15 – 16 let, přivydělával jsem si s dvěma kamarády na brigádě v pekárnách. Vždy každou sobotu od osmi do dvanácti jsme myli přepravky od chleba a rohlíků. Tou dobou nebyla kromě nás, vedoucího a vrátnýho v celý továrně ani noha. Obvykle kolem desáté pak přijel ZIL s jedním důstojníkem a dvěma vojáky. Vojáci naložili do ZILu chleba, důstojník podepsal vedoucímu papíry a jeli pryč. Ti vojáci a důstojník byli vždy ti samí a vedoucí nás varoval, aby nás ani nenapadlo jim s tím chlebem nějak pomáhat. Protože pak bychom ne my – ale oni - měli strašnej malér. Tak jsme si jich nevšímali a věnovali se své práci. Až jednou se stalo, že důstojník musel běžet na záchod a vojáci byli několik minut bez dozoru. Jeden z nich za náma přišel a prosebným hlasem brebentil „bulóčky pažálsta“. Tak jsme ho odvedli k bedně s rohlíkama, který byly zadarmo a každej si mohl vzít kolik chtěl. Ty rohlíky byly totiž zmetky. Nic jim sice nebylo, ale tvarově se nepovedly, na krám nesměly, a tak se rozdávaly zaměstnancům. Co zbylo, šlo na strouhanku. Voják nerozhodně stál nad tou bednou, a pak se nesměle zeptal: „Magů vsjo?“ Řekli jsme, že jo, ale že nevíme, kam to všechno dá. Voják odběhl k oknu, zahvízdal a vrátil se s batohem. Do batohu nacpal rohlíky, zase odběhl k oknu, vrátil se zpátky bez batohu a nadšeně poskakoval. Asi jako Kropáček z Večerníčku, když mu Mach a Šebestová vyléčili angínu. My jsme se na sebe jen divně koukali, ale pak jsme usoudili, že rohlík je pro vojáka ze země, kde zítra již znamená včera asi nesmírná vzácnost a smáli se, že na zámku bude dneska rohlíkovej mejdan. Příští tejden nás ale smích přešel. Rohlíkovej mejdan asi prasknul, protože pro chleba přijel sice stejnej důstojník, ale úplně jiný dva vojáci, který se nás evidentně báli. Tak nevím, jen doufám, že toho nešťastníka kvůli těm rohlíkům nezastřelili.
A nakonec dodám jednu příhodu, u který jsem taky nebyl, ale je docela veselá, takže snad nevadí, že opět jen prodávám, jak jsem koupil.
Nedaleko je městečko zvané Benešov nad Ploučnicí. Má docela hezký náměstí, který upoutalo filmaře jakéhosi válečného filmu. Scéna byla jednoduchá – po náměstí projede německej „hakl“ s vojákama wehrmachtu (samozřejmě se jednalo o převlečený komparsisty pravděpodobně s tehdy běžným platem 70,- Kčs na den). Jenže se stalo, že z druhý strany – od Mimoně - vjela na náměstí sovětská kolona. A co se dělo pak, to prej Benešov od husitskejch válek neviděl. Z náklaďáků vyskákali vojáci, na kalachy nasadili bajonety (asi naštěstí neměli náboje) a honili wehrmacht/ komparsisty po náměstí. Komparsistům nakonec zachránil život jeden důstojník, kterej si asi všiml kamery a řvaním „éto film duraki“ zjednal ve své jednotce pořádek. Komparsisiti naštěstí přežili všichni, ale asi si říkali něco jako „mám já tohle zapotřebí...“
Ještě jednou opakuju, že nevím, jestli se to stalo přesně takhle, ale vyprávěl mi to jeden benešovák, co dodnes kousek od náměstí bydlí.
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destroyman - ale to víš že zajímalo. Já jsem nikdy v posádce kde by byli i tito vojáci nesloužil. Cvičit s nimi to ano, ale to není běžný život a při cvičeních svět vypadá jinak.

Jejich podmínky - tedy běžného kanonefutru musely být peklo. Zažil jsem s nima cvičení, kdy ti vojáci jedli 8 dní třikrát denně pohanku. Nic jiného nedostali. Za fidorku mi jeden seržant nabídl flašku vodky. Tak jsem mu jich dones krabicu a tu vodku jsem s nima vyžral - bylo mi blbě ještě dva dny.

Viděl jsem jak nějaký nadporučík tři vojáky mlátil násadou od lopaty až z nich stříkala krev. Večer jsem na něho poslal 2 průzkumáky co brzo ráno jeli do mateřské posádky a ti mu pěkně zpravili fazónu. Byli chytří a nadávali mu česky aby si to s těma třema nespojil. Kyž s ním skončili vypadal jako by ho pomuchlal tajfun. Oba dostali po návratu do posádky opušťák, byl naprosto zasloužený.

Na Dunaji jsem jednou ráno viděl loď, tak divnou, že jsem si myslel že mám halušky - víte jak vypadal autobus Ikarus s kloubem? Víte. Tak ta loď měla klouby dva a byla polámaná jak písmeno Z. Nikdy jsem se od spojenců nedověděl co to bylo za čudo. Zatloukali zatloukali zatloukali. A byl to pěkný kousek. Dvě kanónové věže, jedna barbeta se čtyřčetem dva kulomety jaké jsem nikdy neviděl. Dodnes bych to rád věděl. Oni by mi ji dacani zapřeli i kdybychom vedle sebe stáli na břehu a čuměli na ni společně.

Tvému špatnému pocitu se nedivím - těch týranejch vojáků je mi líto ještě dnes, okupant neokupant. Takhle se s lidma zacházet nemá.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Pátrač píše:Destroyman -

Na Dunaji jsem jednou ráno viděl loď, tak divnou, že jsem si myslel že mám halušky - víte jak vypadal autobus Ikarus s kloubem? Víte. Tak ta loď měla klouby dva a byla polámaná jak písmeno Z. Nikdy jsem se od spojenců nedověděl co to bylo za čudo. Zatloukali zatloukali zatloukali. A byl to pěkný kousek. Dvě kanónové věže, jedna barbeta se čtyřčetem dva kulomety jaké jsem nikdy neviděl. Dodnes bych to rád věděl. Oni by mi ji dacani zapřeli i kdybychom vedle sebe stáli na břehu a čuměli na ni společně.
Skús to hodiť do vlákna Ruská technika, Rabo alebo niekto by to mohli vedieť, tiež som celkom zvedavý. To bolo niečo ako riečni čln?
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Měš to připadalo že je to něco jako monitor nějaké říční flotily. Prý něco takového brázdí Volhu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

A nebyly to tři lodě spojený dohromady? Ta výzbroj by snad odpovídala výsadkové lodi třídy Ropucha, zbytek by mohly bejt nějaký "normální" výsadkový lodě nebo čluny. :roll:
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

To právě ne. Ono to divné plavidlo se tak lámalo proto, aby se nasoukalo do takovýho uzkýho meandru, který byl navíc klikatý. Když to tam vjelo tak to fofrem zamaskovali a úplně to zmizelo. V šumění motoru jsem slyšel jak hvízdají hydraulické válce co to vevnitř lámaly. Ale když tak se přesuneme do lodí abychom tady z toho Zdeňkovi neděli binec.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
palič
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 18/2/2006, 10:14

Příspěvek od palič »

Někdo tu říkal, že na cvičení se žilo jinak. Pod to se klidně podepíšu. Ale největší bejkárna, kterou jsem kdy viděl, byla "výměna" - rota za rotu i s velitelem, oni k nám a naši k nim. Na měsíc! My se o ně starali, jak nejlíp to šlo, dělali jim co nejzajímavější zaměstnání, kulturu k tomu a naši kluci, když se po měsíci vrátili, tak přivezli spoustu "sádrových hlaviček" a byli na první pohled mezi ostatními vojáky ještě dlouho k poznání. V jídelně DOJÍDALI a EŠUSY VYTÍRALI CHLEBEM...

Jinak moje první setkání s "bratrskými pomocníky" bylo v Rokytnici v Orlických horách, na střední škole lyžáku - hned první večer naběhli dva maníci v dlouhejch mantlech a ušankách s flaškou od okurek do výčepu, nechali si natankovat pívo a dolili to flanděrou výčepní lihoviny... Asi to bylo rychlý.
Jejich systém "spotřeby materiálu" byl přesně úměrný tomu, co jsem už napsal - plnili bojový úkol. Nic vlastně nebylo nemožné... O to nebezpečnější to bylo.
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

V textu komentářů je uveden pojem "Šilka". Vzpoměl jsem si , že jsem na tento název narazil ve vynikající knize pana Lubomíra Popelínského : "Hřmící dvacítky" Název nás může na první poslech zmýlit( něco jako " upištěné sedmnácky"). Jedná se však o dvacetimilimetrové rychlopalné kanóny. Šilka tedy je , cituji:Samohybný
PL komplet ZSU-23-4 vyvinutý v šedesátých létech 20.století v tehdejším SSSR, vyzbrojený čtyřmi 23mm automatickými kanóny ZU-23.Komplet byl určen pro vojskovou protivzdušnou obranu. Komplet je umístěn na pancéřovém podvozku převzatém z plovoucího tanku PT- 76. Komplet je vybaven dále radiolokátorem, který slouží k vyhledání cíle, zachycení a sledování a určuje prvky střelby ( vzdálenost a uhlové souřadnice). Interní lafetací jsou ve věži umístěny čtyři kanóny a na střeše věže je anténa radiolokátoru. Obojí vybavené stabilizací. " Šilky se pravděpodobně úspěšně předvedly v roce 1973 ve válce Egypta s Izraelem. Hmotnost kompletu je cca 15 tun. Počet členů posádky činí 4 osoby. Kadence dosahuje až 4000 střel za min. Výškový dostřel je nudáván 1500m . Účinná dalka střelby je pak 2500 m. Zásobovací systém obsahuje 2000 nábojů.
Odpovědět

Zpět na „Příběhy“