Německo - SSSR 1941 - 45 Úvod Č 1,2 a 3.

Operace Barbarossa, bitva o Krym, Moskvu, Stalingrad, Kursko, Čerkassy, Bagration, Berlín.

Moderátoři: michan, Pátrač

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Hans S. píše: 1)Ano, bombardovací svazy se obrousily, ale nikoliv zlomily. I když ono označení bombardovacích svazů je poněkud nevhodné. 2)Skutečné bombardování ve velkých formacích (svazech) se praktikovalo v největší míře v prvním válečném roku na východní frontě, následně se začalo od strategického bombardování ustupovat a přešlo se na (dle tehdejšího názoru) účinnější taktické údery prováděné povětšinou buď malým množstvím, nebo i jen jednotlivými stroji. Ztráty při těchto akcích nebyly nikterak vysoké a z těch málo vzpomínek bombardovacích letců Luftwaffe plyne, že žádnými velkými stresy z VVS netrpěli (za nebezpečnější považovali flak). Dále je třeba dodat, že v polovině roku 1943 přišla reorganizace, která zasáhla většinu složek Luftwaffe a předznamenala odklon od středních bombardérů (He 111, Ju 88) směrem k taktickým útočným letounům, především Fw 190 F. Stavy bombardovacích eskader nebyly doplňovány tak, jako dříve, priority jednoduše již byly určeny jinak.
3)Domnívám se, že vesměs nižší ztráty bombardérů byly způsobené právě oním odklonem od klasického horizontálního bombardování a přechodem k taktickým útokům jednotlivými letouny. Ne že by VVS bylo vyloženě neschopno bombardér sestřelit, ale zřejmě to byla podobná situace, jako v případě pronikání jednotlivých Mosquit nad Říši ze západu.
Nesmíme zapomínat ani na fakt, že na západě bylo umístěno nezanedbatelné množství bombardovacích jednotek. Část operovala proti Británii, část ve Středozemí, část na pobřeží Atlantiku a další v dřívější době v Africe. Ale konkrétní čísla vyjadřující ztráty bombardovacích a transportních jednotek nemám.
1)O bombardovacích svazech sem mluvil jako o amerických.
2)O samotný způsob provedení bombardovacího letu mi nejde. Zatímco v roce 41 byly všechny tři letecké armády schopny v rámci možností na určitém úseku udržet vzdušnou nadvládu a plně podporovat pozemní vojska, byla v roce 42 páteř bombardovacích letadel stažena do jediné 4. letecké armády. Domnívám se že to byla největší koncetrace bitevních a taktických letedel u jediné letecké armády v historii Luftwaffe. Přesto co vím o nasazení, tak bylo velmi "úzké", celá ta masa letectva se soustředila většinou vždy na jeden cíl, na který soustavně útočila:
květen - Parpačská šíje na Krymu v rámci VIII. leteckého sboru von Richthofena, obrané a útočné boje v oblasti Charkova (IV. letecký sbor)
červen - útočné boje v oblasti Donbasu (IV. letecký sbor), boje o Sevastopol (VIII. letecký sbor)
červenec - boje o Voroněž a boje v ohbí Donu (VIII. letecký sbor), Rostov na Donu (IV. letecký sbor)
srpen až listopad - boje na Kavkaze (IV. letecký sbor), boje o Stalingrad (VIII. letecký sbor)

Mezi jednotky 4. letecké armády v červenci 42 patří
StG 1
StG 2
StG 77
JG 3
JG 52
JG 53
JG 77
KG 27
KG 51
KG 55
KG 76
KG 100
KG zbV 1
KG zbV 4
KG zbV 5
KG zbV 9
ZG 1
ZG 2
SchlG 1

3)Nevím jak později tříštila své síly luftwaffe do malých náletů několika letouny, ale ještě v roce 42 byla její strategie naprosta vzdušná nadvláda nad malým kouskem země, které od rána do večera přeorávala její bombardovací a bitevní letadla. Defacto Luftflotte 4 se od května 42 nezastavila až do září 42, kdy již byla silně opotřebována.

Ohledně ztrát taky nemá čísla, mimo starých bolševických knížek, ale někde těch 8 000 He-111, 16 000 Ju-88, 6 000 Ju-87, 5 000 Ju-52 atd. zmizet muselo. :)
Ve středu bych dal na toto téma panáka.

BTW: O vzepětí všech zbylých sil 4 luftflotte se pak postarala sovětská ofenzíva u Stalingradu 19. listopadu 42. Sám Rudel těch svých pověstných 17 bojových letů za jeden den uskutečnil 25. listopadu 1942.
risa_baloun
Příspěvky: 7
Registrován: 12/10/2008, 20:21

Příspěvek od risa_baloun »

Čau lidi, nevíte někdo, jaká literatura se zabývá přímo situací předcházející vypracování plánu operace Barbarossa, potažmo situací po vydání směrnice č. 21 z 18. 12. 1941?

Byl bych Vám moc vděčnej, kdyby se našel někdo, kdo by mi mohl poradit. Dík moc.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Pod vlivem článku, který sem umístil kolega Buhel a potom byl přemístěn k práci pana michana, jsem si přečetl vše v tomto vláknu napsané a protože s několika věcmi nemůžu souhlasit, je zde tento příspěvek. Bohužel je dlouhý ale nešlo to jinak.

Pan kolega Buhel napsal zajímavý pohled na porážku Rudé armády v roce 1941. Souhlasím s tím, že to porážka a to porážka děsivá byla. Souhlasím i s velkou částí fakt, která uvádí. Ale tvrzení, že :
RUDÁ ARMÁDA SE CHYSTALA K ÚTOKU NA VELKONĚMĚCKOU ŘÍŠI je velmi diskutabilní. Proč? Pokusím se odpovědět.

V době před II.SV Sovětské Rusko a později Sovětský svaz či SSSR byl stát s extrémně předimenzovanou armádou. Je jisté, že se na tom promítlo několik důležitých aspektů.

1. obrovská délka státních hranic
2. neméně velká rozloha území
3. obklopení centrálního Ruska věncem původně národních států různých národů které byly jakýmkoliv způsobem do Ruska historicky začleněny a SSSR je donutil ve splynutí pokračovat. To vyžadovalo držet silné posádky na území těchto států.
4. výsledek I.SV, kdy Rusko muselo aby ustálo vlastní potíže způsobené revolucemi uzavřít ponižující Brest-litevský mír a který hlavně ukázal, že vojenské konflikty 20. století budu charakteristické masovostí nasazených sil prostředků.
5. potřeba naplnit prvotní cíl bolševiků, který si dali a to pomoci vítězství socialismu a komunismu všude kde to jen půjde a to i za pomoci vojenského zásahu.
6. trvalá paranoická představa o nekončící hrozbě od okolních imperialistických zemí
7. nakonec se rychle ukázalo, že po porážce bojující opozice – bělogvardějců - se bude silná armáda hodit při potlačování masových občanských nepokojů, ke který docházelo od roku 1925 až do roku 1933. A armáda k tomu skutečně byla mnohokráte použita a má na svědomí pod vedením své velitelské elity možná i několik milionů vlastních lidí.

Každý stát má nějakou vojenskou koncepci a zcela jistě ji měl i SSSR. Jaká byla v době před II.SV je těžké dedukovat. Od roku 1928 pod vlivem lidí kolem maršála Tuchačevského začala převažovat koncepce útočného pojetí války. Nebylo tím ale myšleno to, že SSSR povede sérii útočných válek. Když totiž Stalin opustil ideu šíření socialistické revoluce - v jakémsi záchvatu pragmatismu si uvědomil, že je to nemožné a nic to nepřinese, tak se soustředil na novou ideu a to vybudovat ze SSSR průmyslovou a vojenskou socialistickou velmoc. Přímo řekl, že: „ Sovětský svaz bude ostrovem socialismu v moři imperialismu a musí být připraven všem hrozbám z tohoto moře čelit“. Od té doby se datuje, podle plakátu, kde stojí za kormidlem pomyslné lodi, kterou vede rozbouřeným mořem, jeho označení za Velkého kormidelníka.

Nová politika vedla k transformaci útočného pojetí vedení války na dvě varianty.

První byla ta, že při napadení země Rudá armáda zachytí úder protivníka a po jeho vyčerpání bojem v pohraničních oblastech přenese boj na jeho území a zničí jeho ozbrojené síly. Dále pak pokud v zemi útočníka dojde k povstání dělníků proti panující moci tak jim pomůže vybudovat nový socialistický stát. Zde se pořád objevuje idea šíření socialismu ale modifikovaná tímto zvláštním způsobem.

Druhá varianta pak byla to, že v případě potřeby Rudá armáda sama zasadí úder a od samého počátku se povede boj na území protivníka. Bylo tak uvažováno pro případ dlouhodobých pohraničních sporů nebo latentní drobné agrese ze strany protivníka nebo jako regulérní vyhlášení války pokud vedení země rozhodne, že není jiná možnost jak vyřešit vzniklé rozpory. Vždy se ale předpokládalo, že musí být jasná příčina. Bylo to dáno tím, že SSSR neměl spojence vyjma Mongolska a hrozilo, že by musel čelit odvetě rozsáhlé koalice. Proto se od roku 1931 se v sovětské terminologii ztratilo uvažování nad ničím nevyprovokovanou útočnou válkou.

Nabyl jsem dojem, že nevím nic opravdu relevantního o útočných plánech Stalina proti Hitlerovi. Upřímně řečeno to považuji za pitomost. Důvod je jednoduchý a připadá mi triviálně jasný. Ten důvod bych popsal takto:

Do doby než si SSSR a Německo rozdělily Polsko, tyto dvě země neměli společnou hranici a tudíž válka mezi nimi nebyla prostě možná. Do podzimu roku 1939 pak SSSR neměl v plánu ani neprovedl jedinou ozbrojenou agresi proti jakému komukoliv sousednímu státu.

Takže si troufám tvrdit, že jakákoliv domněnka, že SSSR by měl zpracovaný reálný plán na útok kamkoliv na západ je fikce a iluze. Zdůrazňuji REÁLNÝ PLÁN. Děsivé ale je, že takový reálný plán neexistoval ani pro vedení obranných bojů. Rudá armáda prostě takové akce od roku 1937 nebyla schopná alespoň ne v rozsahu, který by udělal seriozní vojenské síle opravdový problém.

Pane kolego, pokud se podíváte na to co jsem zde uvedl, na rozložení sil prostředků SSSR v roce 1941 na vlastním území na stav jednotek, jejich vycvičennost a naplnění důstojníky, vyhodnotíte důsledky porážko-vítězství ve finské kampani tak zjistíte, že SSSR nebyl útoku na Německo schopen jinak než verbálně. A nedělal ani to, naopak ještě v noci před útokem do Německa jezdily vlaky s materiálem, surovinami, pšenicí a podobně. Trvalý příkaz strpět bez reakce jakoukoliv provokaci ze strany Německa to jen podtrhuje.

Takže pokud se předpokládalo útočné pojetí války – prosím nezaměňovat s nějakým hypotetickým plánem na agresi proti Německu - což se promítalo do všech operačních a taktických variant včetně obrany, odchodu na čáru v hloubce území a podobně tak to iniciovalo sovětskou generalitu, která v té době byla velmi progresivní a vykazovala velmi zajímavé operační a taktické koncepce ke komplexní přestavbě sovětských ozbrojených sil.

Ozbrojené síly se měli skládat a nakonec od roku 1935 i skládaly z:
A - z pozemního vojska tvořeného střeleckými a tankovými částmi a jednotkami druhů vojsk v různých variantách jako například tankové brigády a divize, mechanizované sbory tvořené tankovými a motorizovanými brigádami nebo divizemi, střeleckými divizemi a střeleckými sbory.
Jako druhy vojsk pak šlo o dělostřelecké útvary, útvary chemické ochrany, spojovací útvary a jednotky a samostatné logistické součásti jako například automobilní dopravní prapory podobně.
B - jako anachronismus pak pod vlivem Buďonného byl zachovány velké síly jezdectva v různých seskupeních.
C - vojenského letectva tvořeného leteckými divizemi a leteckými sbory buď jedno druhovými-stíhací letecká divize, smíšený letecký sbor frontového určení, útvary dálkového letectva a leteckými dopravními pluky. Před II.SV dopravní letectvo větší části netvořilo. Ale na letectvo se více podíváme v samostatné kapitole označené jako B-1.
D - útvary a jednotky PVOS tvořené leteckými stíhacími divizemi a samotnými pluky dislokovaných pro obranu velkých měst, dělostřelecké protiletadlové oddíly frontového použití, dělostřelecké protiletadlové pluky a brigády pro obranu velkých měst
E - jako zvláštní druh vojska který měl velkou prioritu bylo vzdušně výsadkové vojsko. Je zajímavé, že Rudá armáda výsadků ze vzduchu používala extrémně málo ale na začátku roku 1941 měla 280 000 vycvičených výsadkářů v činné službě a záloze.
F - vojenské námořnictvo tvořené Baltickou, Černomořskou, Severně-bělomořskou a Tichooceánskou flotilou. K tomu je potřeba připočítat opevněná města a pobřežní pevnosti spravované námořnictvem – například Kronštadt, Oděsa, Nikolajev, Sevastopol, Kerč, Murmansk, Vladivostok a jiné.
Do podřízenosti jednotlivých flotil pak spadali brigády a samostatné prapory námořní pěchoty. Je pravdou, že to byli tehdy asi nejkvalitnější vojáci v SSSR. Bylo to dáno tím, že až 80% stavů těchto útvarů byli profesionální vojáci.

V SSSR v té době neexistovali horské jednotky. Nikdo pro ně neviděl žádné využití. Tedy já jsem na žádné nikdy nenarazil. I motorizované jednotky a mechanizované sbory byly v roce 1941 spíše přáním než skutečnou bojovou silou. Tabulkově existovaly, existovali i jako faktické celky ale jejich vybavení a vycvičenost je de facto vyřazovala z bojového použití jinak než jako lehkou pěchotu.

Dále pak pane kolego píšete že :
RUDÁ ARMÁDA ZA 3 ROKY ZDVOUNÁSOBILA SVÉ STAVY.
S tím lze souhlasit. Jenže bylo to zdvounásobení fakticky využitelné pro boj? Tedy v době kdy to mělo smysl a ne až třeba v roce 1942 nebo 1943? Podívám se na to.

A/ Personální stav Rudé armády. Jistě každý víte o tom, že v letech 1937 až 1938 za pouhých 15 měsíců Stalin nechal zničit velitelský sbor celé armády a vojenského námořnictva. Možná ale nejsou až tak známá čísla. Podle knihy Dmitrie Volkogonova kterou považuji za seriozní pramen protože jsem zjistil že většinu faktů zde uvedených lze dohledat i v jiné literatuře jsou uvedené strašlivé údaje o likvidaci důstojnického sboru Rudé armády.

Bylo popraveno:
3 z 5 maršálů
13 z 15 velitelů armád
8 z 9 admirálů flotily a admirálů prvního stupně
50 z 57 velitelů armádních sborů
154 z 186 velitelů divizí

Dále byl téměř zlikvidován politický aparát armády a k tomu bylo popraveno 11 z 11 náměstků komisaře obrany a 98 ze 108 členů nejvyšší vojenské rady.

Dále pak bylo zabito, odsouzeno k dlouholetým trestům a nebo propuštěno z řadové služby 43 285 důstojníků. Podobné údaje uvádí i pan michan, ale v kategorii důstojník mimo vyjmenované kategorie uvádí čísla menší než já.

Jeane2005 - to co jsi napsal pře více než rokem:

„Já se omlouvám, ale musím opravit jednu nepřesnou informaci v tomto článku, protože čistky určitě nepostihly 50% stavu důstojníků rudé armády, ale jen cca 7% ze stavu v roce 1937, respektíve 5% ze stavu v roce 1938.
Zbytek je tady, snad mě nezabijete za odkaz ke konkurenci, ale pravda by měla vítězit, ne?“

Je s odpuštěním tak trochu divné.

Proč: pokud by těchto 43 125 důstojníků, bez výše uvedených špičkových, bylo jen 7 % stavu důstojníků, tak by potom RA musela mít v aktivní službě cca 620 000 důstojníků a to uznej sám, že je mimo realitu.

Všechno mrtví nebo odstavení byli lidé vzdělaní, vojensky zdatní a často s velkými bojovými zkušenostmi. Velení se ujal kdo byl po ruce. Bez nejmenší možnosti získat zkušenosti nebo potřebné vzdělání. Když se na to podíváme takto, vidíme že slušně vyzbrojeným, ale špatně vycvičeným vycvičeným vojskům vlastně neměl kdo velet v boji. Většina schopných a zkušených velitelů a náčelníků štábů byla postřílena nebo káceli na Sibiři stromy.

V den německého útoku jen 7,1 % velitelského sboru Rudé armády mělo vysokoškolské vzdělání, 55,9 % středoškolské, 24,6 %, mělo rychlokurzy organizované tak že se vybral civil - třeba učitel a za dva měsíce velel praporu. A byl jeho problém jak si s tím poradí.12,4 % velitelského zboru pak nemělo vojenské vzdělání vůbec. K čemu to vedlo ukázala válka s Finskem. Na nápravu pak už nebylo dost času. Pokud to tvrdí historikové v roce 1986 až 1996, tedy v době kdy se v SSSR a v Rusku mohla psát dokonce i pravda, tak se necítím povolán tyto údaje zpochybnit.

Dneska je naopak moderní tyto údaje s zpochybňovat. Důvod vidím jen jeden. Pokud bych měl pravdu já tak sice porážka RA byla velkolepá ale měla by pachuť porážky armády, která byla de facto nebojeschopná a to ještě vlastní vinou. Pokud ale zpochybníme tato data, tak je to porážka velkolepá a naopak má příchuť geniality a abnormálních schopností na straně útočníka.A to je věc na kterou nepřitoupím.Na závěr jen to, že ruský historik Roj Medvěděv přímo napsal, že nikdy v historii žádná armáda neutrpěla ve válce takové ztráty na důstojnících jako Rudá armáda v době míru. Na otázku: MOHL NĚKDO S TAKTO ZDEVASTOVANÝM DŮSTOJNICKÝM SBOREM A PO TOM CO ZAŽILI VE FINSKU SKUTEČNĚ POMÝŠLET NA VOJENSKOU AGRESI PROTI KOMUKOLIV? Ani není potřeba odpovídat.

A půjdeme dál.

B/ VÝZBROJ.
Pokusím se vypíchnout to hlavní ale prosím o trochu shovívavosti - zpracovával jsem spoustu dat.
B-1/ Sovětské vzdušné síly zaznamenaly od roku 1933 až do června 1941 prudký nárůst. Rostl počet vyrobených letadel i počet vojáků sloužících u letectva. V roce 1937 sloužilo u letectva více než 100 000 mužů, z nichž bylo asi 7000 pilotů. Do roku 1939 pak početní síla narostla až na 150 000 mužů, z nich pak asi 10 000 pilotů. Lidový komisař obrany maršál Vorošilov hlásil nárůst stavu sovětských vzdušných sil o 138%. V roce 1940 už dosáhla síla personálního stavu celých 200 000 mužů, v červnu 1941 pak téměř 500 000 vojáků.

Jedna věc je však kvantita a druhá kvalita. Sovětům se zásadně nedařilo získat kvalifikovaný personál. Z mnoha absolventů Osoaviachimu se kvalifikovalo jen 3 500. Snaha maršála Vorošilova zvednout počet kvalifikovaných, vedla ke snížení doby výcviku, což se pochopitelně okamžitě projevilo na zhoršení výkonnosti.

V lednu 1941 byla doba služby u letectva prodloužena z dosavadních 3 let na 4 roky. Mnozí sovětští důstojníci, i ti, kteří byli vyřazeni ze služby během čistek, byli znovu povoláni jako záložníci. Velký důraz byl kladen zejména na zálohu pilotů. V roce 1939 totiž vrchní velení letectva vzneslo požadavek, aby na každého pilota v aktivní službě bylo 5 letců v záloze!
Pochopitelně, mimo zkvalitnění a zvýšení počtu lidského potencionálu v letectvu, bylo třeba se věnovat i zvýšení technické úrovně letadel a výraznému zvýšení výroby.

V roce 1939 rozhodl výbor obrany při radě lidových komisařů vybudovat 9 úplně nových továren na výrobu letadel a 7 závodů na výrobu leteckých motorů. V průběhu roku 1940 bylo na leteckou výrobu převedeno navíc ještě 7 automobilek. Podle plánu se mělo v roce 1941 vyrábět 50 letadel denně a výrobní kapacita továren měla vzrůst o 66% a samotný počet leteckých závodů se měl zdvojnásobit.
V rámci rozhodnutí o přezbrojení letectva novou bojovou technikou byla vypsána soutěž na výrobu stíhacích, bitevních i bombardovacích letounů, které by nahradily zastarávající stíhačky Polikarpov I-15, I-16 a I-153, jakož i bombardéry TB-1 a TB-3.

V polovině roku 1940 se dokončoval vývoj moderních stíhačů LaGG -3, konstruktérů Lavočkina a Gorbunova, MiG-3 Mikojana a Gurjeviče a Jak-1 Jakovlevovy konstrukční dílny a bitevních Petljakov Pe-2, či Iljušinův Il-2. Ani u jednoho z vyjmenovaných typů však v roce 1940 nebyla zahájena sériová výroba. Sovětské letectvo v tomto období získalo pouhých 20 MiGů -3, 64 Jak-1 a 2 Pe-2.

Nakonec však díky zvýšení výroby začátkem roku 1941, bylo k 22. červnu tohoto roku k dispozici 1289 MiG-3, 322 LaGG-3, 355 Jak-1, 485 Pe-2 a 249 Il-2. Tyto počty přesto tvořily jen asi 21% celkového stavu vzdušných sil, ostatní pak byly zastaralé typy letadel.
V rámci zvyšování početní síly letectva došlo zároveň i v červenci 1940 k jeho zásadní reorganizaci. Ze současných leteckých brigád se staly divize, rozdělené ještě na pluky.
Frontové letectvo bylo rozmístěno po vojenských okruzích a bylo též rozdělené do divizí. K červnu 1941 mělo asi 9 bombardovacích, 18 stíhacích a 34 smíšených leteckých divizí. Smíšená divize se skládala ze 4-5 pluků a měla spolupracovat s vševojskovou armádou.
Ke střeleckým, mechanizovaným a jízdním sborům se přidělovalo sborové letectvo, které mělo 95 oddílů a sloužilo jako spojovací a kurýrní letectvo.

Složení jednotlivých leteckých pluků bylo podle tabulek takovéto :
• stíhací pluk se skládal ze 4 letek, majících 60 letadel
• bitevní pluk z 5 letek, majících 60 bitevních a 3 kurýrní stroje
• bombardovací pluk z 5 letek, taktéž každá po 60 letadlech.
V předvečer německého útoku zaujímaly stíhací pluky 42%, bombardovací pluky 45% a bitevní, průzkumné a ostatní pluky 13% celkového sovětského letectva. Ve výzbroji byly stíhačky I-16, I-15, I-153 a také Jak-1, MiG-3 a LaGG-3, dále bombardéry TB-1, TB-3, DB-3, DB-3f, SB a Pe-2 a průzkumné letectvo používalo zejména stroje R-5.
Svědčí cokoliv o tom, že by sovětské letecké síly byli byť jen náznakem připraveny provést agresi do jiné země? Nanic jsem nenarazil ale je nade vší pochybnost známo následující.

V noci 21. června 1941 telefonuje náčelník štábu Kyjevského zvláštního vojenského okruhu M.A. Purkajev náčelníkovi generálního štábu G.K. Žukovovi a sděluje, že byl zadržen německý přeběhlík, který tvrdí, že 22. června přejdou německá vojska do útoku na Sovětský svaz. Žukov se ihned spolu s lidovým komisařem Timošenkem vydal ke Stalinovi do Kremlu, kde byla sepsána směrnice o uvedení všech pohraničních vojsk do plné bojové pohotovosti.

Co se týče letectva, obsahovala směrnice v odstavci 3, bod b)

"Na úsvitě 22.6.1941 rozmístit na polních letištích všechno letectvo, mimo jiné i vojskové, a důkladně je zamaskovat."


Směrnice sice na velitelství armád a okruhů dorazila, ale předání jednotlivým útvarům a svazkům se již nepodařilo vinou neefektivní spojovací sítě a snad i činností německých diverzantů. Proto na sovětských letištích zůstaly stát naprosto nemaskované letouny "křídlo na křídle", klidně očekávajíc německé bomby. Výsledek byl děsivý.

Celkové ztráty sovětského letectva dosáhly první den války neuvěřitelného čísla 1811 letadel, při německých 35 ztracených strojích. 322 sovětských letounů bylo sestřeleno a 1489 bylo zničeno na zemi. Vrchní velitel luftwaffe říšský maršál Hermann Göring považoval toto číslo za přehnané a nechal jej tajně prověřit. Po prověrkách získal dokonce číslo převyšující 2000 zničených strojů.

Myslím si že co se týká letectva je závěr jasný - nebylo schopno jakékoliv útočné akce. Nebylo totiž schopno bránit ani samo sebe. Ne tak vlast nebo pozemní vojska.

B-2/ Tankové síly.
O skutečných počtech sovětských tanků v červnu 1941 se v sovětské literatuře začalo otevřeně hovořit od konce 80. let s nástupem glasnosti. V devadesátých letech byly odtajněny materiály, které umožňují počty sovětských tanků přesněji určit. V publikaci " Kryt utajení byl sejmut" z roku 1993 se uvádí počet 22 600 sovětských tanků v červnu 1941. V knize "1941 rok: Počty a vývody z nich" z roku 1992 se udává 23 000.
Velmi podrobnou tabulku zpracovanou na základě archivních dokumentů zveřejnili ve Vojensko - historickém časopise č. 11/93 autoři Zolotov a Isajev: Ta tabulka je nepřepsatelná a není ani důležitá. Vybral jsem z ní dně skupiny čísel.

Západní okruhy měly celkově 12 782 tanků všech dohromady. Z toho jich bylo 2157 úplně nových, 8383 jich bylo starších tedy již používaných ale plně bojeschopných, 1247 jich bylo bojeschopných po střední opravě a 995 jich bylo bojeschopných po generální opravě.

CELKEM ale Rudá armáda disponovala k datu 1.6.1941 celkově 23 106 tanky. Z toho jich bylo 2611 úplně nových - zde si všimněte, že většina nových tanků tedy i typů T-34 a KV-1 byla dislokována v západních vojenských okruzích. 16 080 tanků z celkového počtu pak bylo starších ale bojeschopných, 2157 jich bylo možno uvést do plné bojeschopnosti po středních opravách a zbývajících 2258 po opravách generálních.
Od konce května do vypuknutí války tedy od 31.5. do 21.6. vyrobeno 206 nových tanků (41 KV, 138 T-34, 27 T-40), všechny poslány do Kyjevského a Západního zvláštního vojenského okruhu.

Jak vidíme, tak Sověti měli kvantitativně několikanásobnou převahu nad Němci. Toto obrovské množství bývá ale někdy zpochybňováno poukazy na údajnou technickou zaostalost sovětských tanků proti německým. Je to nesmysl. Jak přiznávala i oficiální sovětská historiografie, Sověti měli na počátku války 1861 moderních tanků T-34 a KV-1. Němci neměli ani jeden tank se srovnatelnými parametry.
V západních vojenských okruzích bylo celkem 2363 úplně nových ještě nepoužívaných tanků - rok výroby 1940-41 (T-34, KV, T-40).Proti této síle mohli Němci nasadit pouze 5162 tanků všech typů s převážnou masou Pz-I a Pz-II. Ale ve skutečnosti proti SSSR bylo připraveno pouze 3494 tanků a z tohoto počtu jen 1155 kusů tanků bylo Typů Pz-III a Pz-IV. Podle počtů měli Němci utrpěl katastrofální debakl. Podobná data pokud vím jsou v podstatně větším rozsahu uvedena i na fóru fronta .cz

ZÁVĚR:
Pokud by byla Rudá armáda skutečně připravena k dovedení útoku podle platného, secvičeného a prověřeného plánu nebylo by možné ji zastavit. Nebylo by možné ji ani porazit tak zdrcujícím způsobem jak se nakonec stalo. Německý útok by narazil na rozvinuté plnokrevné divize, s rozvinutým logistický zabezpečením.
Mechanizované sbory by byly v prostorech rozmístění nebo dokonce v předvojových sestavách. Letectvo by bylo rozvinuto na polních letištích a rozhodně by nemohli němečtí letečtí průzkumníci létat několik set kilometrů do vnitrozemí.
Pokud by i došlo k útoku wehrmachtu tak by narazil na plně připravenou, byť špatně vycvičenou a ještě hůř vedenou Rudou armádu. Jak by tento střetný boj dopadl je v rovině ahistorického kdyby.

A jaká byla realita? Když si to co uvedu přečtěte, tak budete kroutit hlavami.

Dne 16.června byla Stalinovi předložena zpráva o provedené prověrce stavu mechanizovaných útvarů a jejich podpůrných jednotek u Kyjevského, Západního, Pobaltského a Oděského okruhu. Uvedu jen to základní:
1. Výcvik vojáků a velitelů se uskutečňuje odtrženě od hlavního úkolu, který vyplývá z bojové přípravy mechanizovaných vojska je probíhá bez jasného cíle.
2. Střelecká příprava všech zbraní je na nízké úrovni a je ve dvouměsíčním časovém propadu
3. Součinnost jednotlivých druhů vojsk v rámci mechanizovaných sborů se procvičuje slabě a špatně
4. Motorizované pluky se připravují jako pěchotní jednotky. Není pro ně doplněna potřebná dopravní technika a nebere se v úvahu jejich určení a specifický charakter jejich použití.
5. Výcvik radistů zkolaboval na nedostatků odborných instruktorů a naprostém nedostatku spojovacího materiálu
6. Dělostřelecké pluky neovládají vedené přímé palby z otevřených postavení a ani ho nenacvičují.
7. Bylo rezignováno na výcvik všech variant nočního boje.
Následuje dalších deset bodů které už nejsou tak tragické ale i tak by výrazně ve svém souhrnu omezili základní bojeschopnost vojsk.
Znovu to evokuje dotěrnou otázku. Skutečně by se našel někdo kdy by s armádou v tomto stavu plánoval útok na zkušený, plně vybavený a na boj se těšící wehrmacht? Nevím ale podíváme se kousek dál.

B-3/ Zbytek BOJOVÝCH SOUČÁSTÍ jen tak letem světem:
Dělostřelectvo jako tradičně ruská přednost bylo dobré ale opravdu progresivních typů byl nedostatek, chyběla munice a vycvičení vojáci. Navíc vedení země nerozeznalo význam raketometů Kaťuša - tedy tak je známe snad všichni – jejich výroba se naplno rozběhla až po zahájení války.

Jako zbabělá zbraň byly opominuty pozemní miny všeho druhu a pak nebylo čím vyztužit obranu.

Námořnictvo disponovalo sestavou všeho možného. Opravdu moderních jednotek bylo jen 18 kusů lehčích hladinových sil a velmi dobré byly ponorky. Ale nebylo je kde používat - Němci v oblasti východní fronty námořní dopravu používali velmi málo.

Nebyli k dispozici samopaly - předpokládaná hlavní zbraň motorizovaných jednotek a pěchoty v mechanizovaných sborech. Kulometů bylo dost ale do příchodu kulometů Gorjunov se bojovalo se starými Maximi a u lehkých kulometů převažoval systém Děktarjev. To byl naopak skvělý kulomet. Tato vyzbrojenost se ukázala jako nedostatečná při první srážce s odhodlaným vojskem -finskou armádou.

Opevněné rajony na starých hranicích které by mohly sehrát velkou úlohu v obranných bojích na to byla stejně jako celá Rudá armáda. Náčelník hlavní politické zprávy Záporožec na přímý Stalinův pokyn provedl jejich prověrku. Závěr je na několik stan ale důležité jsou tyto body:
-opevněné prostory jsou většinou nebojeschopné. Stála palebná ohniska nejsou doposud vybavena potřebnými zbraněmi.
-chybí 85 % stavů pevnostních speciálně vycvičených posádek
-není materiál pro ženijní zajištění mezilehlých prostorů, tedy pro vybudování minových polí a drátěných protipěchotních nebo protitankových překážek
Stav na nových hranicích byl stejný a dokonce o to horší, že opevněné prostory z velké části existovali pouze na papírech.

[B]Myslím si že více není třeba k vybavenosti vojsk dodávat. Tak jak je doložitelný stav, byla neschopná zajistit vlastní výcvik a případnou obranu svěřených prostorů. O schopnosti provést masivní útok není možno mluvit vůbec. [/B]

C/ Logistická podpora.
Pokud by opravdu existoval plán jak udeřit na západ a je jedno proti komukoliv, bylo by potřeba provést rozsáhlá opatření pro logistickou podporu bojujících vojsk. Vše co jsem prostudoval ukazuje, že logistická podpora byla v den napadení na úrovni běžného mírového života.

Je naprosto jednoznačně prokázáno:
-nebyl proveden převod průmyslu na válečnou výrobu. Zbrojní produkce běžela ale podle platného pětiletého plánu bez náznaků jejího rozvoje.
-vojska byla seřazena no tří sledů ale logistika až na výjimky zůstala v mírových posádkách.
-nebyla provedena mobilizace dopravních vozidel, traktorů a ani hipomobilního způsobu dopravy.
-byl naprostý nedostatek cisternových prostředků a zásoby paliva nepostačovali na víc ne 15 dní boje. Nebyl vytvořen systém polního doplňovaní paliva pro kvanta pozemí a leteckém techniky.
Tolik by snad mohlo stačit k logistické podpoře.

Co závěrem. Rudá armáda byla budována v době svého napadení jako moderní pohyblivá síla. Byla masová a po vycvičení doplnění na válečné stavy byla zcela jistě schopna mohutného útoku.
Je ale také pravda, že na jaře roku 1941 předložil Žukov Stalinovi memorandum, které obsahovalo zpracovaný návrh útoku na německé síly v Polsku. V době plánu tak jak jej Žukov předložil, ale byla RA ve stavu kdy nebyla schopna bránit ani sama sebe.

Žukovův plán chápu jako pokus zmobilizovat Stalinovo myšlení. Stalin se v té době choval tak, že on si nyní válku nepřeje a tak tedy nebude. A z toho plynulo vše co se dělo. Naprostá netečnost ke zpravodajským informacím, informacím přeběhlíků a ignorování žádostí velitelů k povolení vyvést vojska z posádek do prostorů vyvedení a začít mobilizovat. Žukovem použité věty:

Vezmeme-li v úvahu, že Německo v současné době drží své vojsko ve zbrani i s vybavenými týlovými službami, pak nás může při nástupu vojska předejít a provést překvapivý útok.
Abychom tomu zabránili a německou armádu porazili, považuji za nezbytné za žádných okolností nepřenechat německému velení iniciativu, předejít protivníka v jeho nástupu vojsk a zaútočit na německé vojsko tehdy, kdy se bude nacházet ve stadiu soustřeďování a nebude ještě schopen zorganizovat frontu a vzájemnou součinnost vojsk.


se zdají připouštět možnost DLOUHODOBÉ existence útočného plánu. Nad všemi jeho formulacemi jsem se mnohokrát zamyslel a nemyslím si, že by existoval jiný, dosud neznámý všeobecný plán útoku na západní Evropu. Vidím v tom spíše starost vojáka o to, aby se nestalo to, co se nakonec stalo.

Tím ale nevylučuji tuto možnost a hlavně nevylučuji to, že pokud by SSSR dostal šanci během dvou až tří let dobudovat své ozbrojené síly, že by k agresi nedošlo.

V době útoku na SSSR však její možnosti zahájit válku proti Německu a jeho satelitům patří do oblasti spekulací a bajek.

Zde se uchýlím k citaci slov náčelníka generálního štábu pozemních vojsk Wehrmachtu generálplukovníka Haldera. Napsal:

Útok německých vojsk zastihl protivníka nepřipraveného. Bojové sestavy protivníka nebyly připraveny na obranu, v mnoha případech se nedá o bojových sestavách mluvit vůbec. Jeho vojska byla v pohraničním prostoru rozptýlena na rozsáhlém území a připoutána k ubytovacím prostorům. Ochrana hranic byla slabá.“

Takže porážka, kterou utrpěla Rudá armáda v roce 1942, tedy porážka jakou dějiny nikde ve světě nepamatují měla svoje logické kořeny. Na zpochybňování důsledků Stalinských čistek odmítám přistoupit. Plně souhlasím s panem michanem, že ten odkaz na článek na válce je zajímavý ale stejně jako jej, mě nepřesvědčil.
Mám jiné zdroje a ty které považuje za seriozní pan michan preferuji i já.

Buhel –pane kolego, váš článek mě zaujal a s potěšením jsem si jej přečetl. Cítil jsem však potřebu vytvořit tuto dlouhou odpověď, protože nejen váš článek ale i diskuse k práci pana michana mě nenechaly v klidu. Těším se na další Vaše práce a přeji Vám aby se vám na Palbě líbilo.

Pokud má odpověď bude pro Vás důvodem k polemice, jsem na ni připraven a těším se na ni. Pokud Vaše odmlčení v této diskusi způsobila jistá kritika ze strany adminů tak to berte spíše jako zájem o pomoc, ne jako sekýrování. Jde jim pouze o kvalitu celého fóra a ne o to aby Vás srazili na podlahu.

4097
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 2/1/2009, 13:03, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Pátrači, logika je jasná a neúprosná.
Ještě jsem přemýšlel o tom, jestli se o daném útoku nemohlo jednat o pouhé štábní cvičení (např. iniciované Žukovem) a postupem doby se z fikce maluje skutečnost.
Naposledy upravil(a) Rosomak dne 2/1/2009, 14:51, celkem upraveno 1 x.
JanS
svobodník
svobodník
Příspěvky: 29
Registrován: 31/8/2008, 18:34

Příspěvek od JanS »

Pátrači, souhlasím s většinou toho, co jsi napsal. Ano, SSSR neplánoval v roce 1941 útok na Německo. Ale údaje o zničených letadlech, které uvádíš, jsou nepřesné.

22.6.1941 provedla Luftwaffe a její spojenci přes 6.000 vzletů. Bylo zničeno 1150 sovětských letadel, z toho přes 300 ve vzduchu. Ztráty Luftwaffe byly 59 letadel zničených a 73 neopravitelně poškozených. U spojenců bylo 47 letadel zničeno a 39 poškozeno.

V nejtěžších dnech Bitvy o Británii ztrácela Luftwaffe 40 - 50 letadel, takže je dost možné, že zahájení plánu Barbarossa přineslo Luftwaffe největší denní ztráty v její historii, ale všechna čísla nemám po ruce.
Buhel
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 27/12/2008, 20:26

Příspěvek od Buhel »

Pátrač:Musím smeknout.Takovouhle odpověď jsem nečekal.

Otázka je jestli si nejvyšší vedení sovětského státu a armády ten bídný stav uvědomovalo.....Přeceňování sebe sama a podceňování sil nepřítele patřilo mezi jeho charakteristické rysy.
I na začátku války je to jasně vidět.Snaha útočit do hloubky německého území...sice jen na papíře.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Rosomak - :oops: au, skandál. Se divím jak jsem to tam mohl švihnout.

To s tím možným štábnícvičení je vysoce pravděpodopbné. Všechna velká cvičení v letech 1933 až 1938 a to často i za účasti pozorovatelů z wehrmachtu byla organizována v duchu - Rudá armáda vítězí po zničujícím útoklu. Výjimka bylo cvičení, kde Žukov vedl stranu modrých - tedy agresora a tvrdým vedením útoků a obchvatů na široké frontě porazil červené, tedy Rudou armádu. I to ale nestačilo ke změně myšlení.

Jak píšeš, logika je neuprosná a většina podobných tvrzení jak že to ta RA chtěla napadnou Německo má původ buď u německých autorů, kteří se tím snaží vysvětlit proč Německo udělalo to co udělalo a nebo u lidí typu Suvorova a tím pádem je to nesmysl.

JanS - může být, já jsem viděl několik různých variant. Těm ztrátám u Luftwafe bych věřil, ono je stejně tak nepatrné množství, že v porovnání s RA je to skoro pod hranicí, kdy je to zajímavé.

Ztráty sovětského letectva jsem dával dohromady z ruských zdrojů a tyto se poměrně hodně liší. Tento údaj jsem konzultoval se známým na Válce a po jeho vyjádření, že je také možný, jsem ho použil.

Upřímně řečeno si myslím, že těch ztrát letecké techniky na straně RA bylo ještě více.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Buhel
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 27/12/2008, 20:26

Příspěvek od Buhel »

Nemáte někdo k dispozici mapu letišť v sovětských západních okruzích?
Bylo by zaímavé vydět o kolik jich sověti přišli během prvních dnů...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Buhel - jsem přesvědčen, že si to ve vysokých kruzích museli uvědomit. A nejvíce si toho byl vědom Stalin. Debakl ve Finsku jasně ukázal stav Rudé armády. Ale všichni si z toho odnesli špatné poznatky.

Sověti pochopili, že je zle. Věděli, že náprava v horizontu 2 až 5 let není možné. Proto ta snaha vytvořit silnou armádu za každou cenu. Věděli, že i velké ztráty pak umožní zbytkům bojovat dál. To špatné bylo to, že si Stalin myslel, že když on nařídí že se provede to a to, tak se tak také stane v potřebné kvalitě a potřebné kvantitě. Reálné nebylo ani jedno.

Němci si odnesli z Finské války pocit, že Rudá armáda je k ničemu. Byla to ve své podstatě pravda ale ne tak docela. Nedokázali si předsatvit, že z lokální války, vybojované nevycvičenými a špatně řízenými vojáky nelze dělat závěry o možném výsledku největší války mezi dvěma státy v dějinách.

Budoucí spojenci přesně tak - viděli v tom debakl. On to byl a přitom nebyl debakl, ale to je nadlouho.

Že Rudá armáda má potíže bylo jasné. Stalin se na základě toho rozhodl, že válka nebude dříve, než on bude chtít. To byl další špatný závěr. Nikdo na to co si přál Stalin mimo SSSR nebral v potaz. Jeho přání byla svatá pro Rusko ale ne pro Německo či kohokoliv jiného.

Lidé v zemi nevěděli a netušili. Cenzura nepustila nežádoucí informace. Vojenská veřejnost pokud věděla, tak mlčela - šlo o život.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 3/1/2009, 13:27, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

To Buhel a všetci:
Zaujímalo by ma (ohladne tých letísk) čo sa podarilo ukoristiť v prvom týždni, a samozrejme koľko, o tom správu Herman G. nemá?
Uživatelský avatar
Altaj
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 189
Registrován: 17/1/2008, 13:32

Příspěvek od Altaj »

Tuchacevskeho odstavili, pretoze vyzadoval od dostojnikov iniciativu, takticku pruznost a kvalitne vysokoskolske vzdelanie. Tieto vlastnosti vsak tvorili osobnostny profil, ktory je uz svojov podstatov komunistickemu rezimu nebezpecny, zvlast brutalnej NKVD a paranoidnemu Jozkovi na cele. A tak na miesto skuseneho revoluciou nadseneho plukovnika z Carskej armady, hrdinu obcianskej vojny prisli ini ludia. Vorosilov - revolucionar, terorista bez akehokolvek vojenskeho vzdelania (aj z toho standardneho nasal len zaklad) Chruscovom nazvany ,, najvecsi srac z celej armady ´´.
Saposnikov - tvorca taktiky hranicnej armady (popisovanej v mojom poste na 1. strane)
Za všetko zlo sa môže katolícka cirkev.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Altaj - mám vážnou obavu že si Tuchačevského idealizuješ. Tuchačevskij má na svých rukou tolik rolnické krve a krve daších vlastních lidí, že kdyby ho někdo popravil již v roce 1925 bylo by to pro Rusko dobrodiní.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Pátrač píše:Altaj - mám vážnou obavu že si Tuchačevského idealizuješ. Tuchačevskij má na svých rukou tolik rolnické krve a krve daších vlastních lidí, že kdyby ho někdo popravil již v roce 1925 bylo by to pro Rusko dobrodiní.
No řekl bych že ty jej máš zase naopačném konci v žebříčku hodnocení. Kdyby nebyl Tuchačevský byl by jinej geroj, co by mlátil rolníky, na tom by jeho smrt nic nezměnila, stejně se nezměnila Rudá armáda ani když ho popravili v 37, jenom přišli lidi co neměli možná tak velký voči.
Buhel
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 27/12/2008, 20:26

Příspěvek od Buhel »

Altaj:Tuchačevskij a plukovník?V carské armádě skončil jako velitel čety,po návratu ze zajatí se aktivně do bojů zapojil až v Rudé armádě a to v pozicích na které by se velitel čety v žádné jiné armdě světa za 4roky nedostal...
Když se na jeho "vojevůdcovskou" karieru podíváš detailně tak je vidět,že většinu vítězství dosáhl proti přečíslenému a demoralizovanému protivníkovi...
Tam kde to bylo jinak(kvalitnější bělogvardějské jednotky,Poláci...)tak mladšij lejtěnant Tuchačevskij dost tvrdě narazil.
Že se nedal k Čece.S Džerdžinským by si rozuměli,oba polského původu,oba šlechtici....
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

For All- a co náš Reicin? Za Svobody v Rusku četař, po roce 1948 to dotáhl až na generála. No a pak ho popravili vlastní "soudruzi" :lol:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ten člověk Tuchačevskij je fenomén dějin. Na jedné straně člověk, který nic nedosáhl a nic převratného nevykonal - Buhel má o jeho počátcích pravdu.

Na druhou stranu jeho slepá poslušnost a ochota udělat cokoliv co strana nařídí mu pomohla k rychlé kariéře. Jeho role při potlačování povstání hladem umírajících Ukrajinců a Rusů by zasloužili výraznou pozornost. Znám odhad že jeho vinou zahynulo v letech 1927 až 1935 asi tak 7 000 000 Lidí.

Na třetí straně člověk u kterého se rozvinula přirozená strategicko technologická intuice. Díky ní a tomu že vjstou dobu se dostal ke spoustě dobré literatury ateoriím zajistila že se mu podařilo vytvořit koncepci přestavby Rudé armády na moderní mechanizovanou a vzduchem mobilní silou. Navíc dokázal i vytvořit koncepci jejícho nasazení.

Nakonec mu vaz zlomilo to že získal příliš velkou oblibu a hlavně příliš mnoho věděl. Osobně si myslím, že si zasloužil aby skončil tak jak to zařídil tolika lidem.

Pro Rudou armádu a zemi to ale byla katastrofa,
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Altaj
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 189
Registrován: 17/1/2008, 13:32

Příspěvek od Altaj »

No OK plukovnikom nebol ... v knihe som prehliadol poznamku - ked ho zajali (1915) bol podporucikom.

Je nie je dolezite jak uspesny bol ako general v poli (Vorosilov bol absolutne bez akychkolvek skusenosti), ale aku strategicku dogmu presadzoval, myslim, ze bol jediny vyssie postaveny clovek presadzujuc dokrinu mobilnej armady s tankami za vydatnej podpory letectva po Nemeckom vzore. Cast jeho reforiem prezila (poziadavky na 40 000 lietadiel 50 000 tankov) Tato strategia sa ukazala ako spravna narozdiel od ,,hrdinskej obrany hranicnych vojsk a naslednom zdrcujucom udere rolnickych mas´´.

Ja neidealizujem Tuchacevskeho ako cloveka, viem ze vrazdenie mu nebolo cudzie, ale poukazujem na fakt, ze ako jeden z mala schopnych bol zlikvidovany, lebo odporoval principom kosaku a kladiva. Nakoniec, kto v ZSSR nezabijal, kotora vyssie postavena osobnost to nerobila? Taku nenajdes. Cely rezim bol zalozeny na terore, paranoidnemom strachu z ,,imperializmu´´, hladaniu nepriatela, propagande, lzi, vyvrazdovani, cistkach napriec celou spolocnostou. Nacisti si nesiahali na svoj hlavny nastroj - armadu.

A co prislo namiest hlbkovych operacii?

,,Vojenske myslenie sa v kapitalistickom svete dostalo do slepej ulicky. Oslnive teorie o ,,bleskovej vojne´´ alebo o malych vyberovych armadach technikov, alebo o leteckej vojne, ktora moze nahradit vsetky (nemam taky pocit, zeby to Nemci tvrdili) ostatne zlozky operacie - vsetky tieto teorie vyplyvali zo smrtelneho strachu burzoazie z proletarskej revolucie. Svojim mechnistickym sposobom uvazovania imperialisticka burzoazia precenuje technicke vybavenie a podcenuje cloveka.´´

Uvodnik trapneho platku Pravda z roku 1939.
Naposledy upravil(a) Altaj dne 2/1/2009, 23:18, celkem upraveno 1 x.
Petr1
desátník
desátník
Příspěvky: 55
Registrován: 5/5/2008, 20:13

Příspěvek od Petr1 »

Dostala se mi do ruky kniha o působení Amerického Druhého zboru v Africe. Velice na mě zapůsobila ve smyslu, jek důležité jsou týlové služby. Divize sebelépe vycvičená a vyzbrojená nic nezmůže bez dobrého zásobování. Maximálně tak vybojovat nějakou srážku, možná bitvu, tažení však nikoli. A obraná linie nestojí ani tak na množství zbraní, ale zásob a jejich dostupnosti které udrží jednotky akce schopnými. To mě nutí se zeptat. Jak na tom byla RA na začátku války? Dokázala by ty úžasné stavy zbraní udržet v chodu v případě válečného konfliktu? Když tak šponovali výrobu zbraní. Měli odpovídající výrobu transportních vozidel k vedení útočných akcí? Já si nejsem jistý zda by to koně zvládli.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Petr1 píše:1)Jak na tom byla RA na začátku války? Dokázala by ty úžasné stavy zbraní udržet v chodu v případě válečného konfliktu? Když tak šponovali výrobu zbraní. 2)Měli odpovídající výrobu transportních vozidel k vedení útočných akcí? 3)Já si nejsem jistý zda by to koně zvládli.
1)Logistika Rudé armády byla jedna velká tragédie. Tankové divize a později tankové brigády neměli vlastní logistické zabezpečení, dokonce i větší část mechanizovaných sborů byla odkázána na armádu či přímo fronty. Tedy pakliže Rudá armáda plánovala ofenzívu a neměla na štábu armády či frontu schopného logistického důstojníka, který by zajistil předofenzivní log. zabezpečení tankových jednotek a hlavně v průběhu ofenzívy udržel spojení s brigádama či sborama, tak se pak samozřejmě obrněné svazky po pár km vyčerpali a museli čekat na týlové jednotky armády, což většinou znamenalo, že je němci mezitím obklíčili a zničili.
2)Samozřejmě v porovnání s Německem ano, dokonce během let 39-41 přetransformovali několik střeleckých divizí na motostřelecké.
3)Co by koně zvládli, zásobování? Cca 95% Německých jednotek účastnících se útoku proti SSSR 22.6.41, které nebyly začleněny do jedné ze čtyř tankových skupin (zde byly všechny jednotky plně motorizovány), byly odkázány na koně, jak k přepravě dělostřelectva, tak k týlové službě. Ale i standartní německé pěší divize měli několik desítek náklaďáků, většinou u zásobování kde mohli tvořit 1/5 až 1/2 zásobovacích oddílů, podobně na tom byly i standartní střelecké divize Rudé armády. Naprostá většina jednotek jak Německa, tak SSSR byla odkázána na koňskou sílu.

Pátrač: I Rudá armáda měla horské divize= 76. střelecká divize bojovala před datem 9. 12. 1941 jako 76. arménská horská střelecká divize Klimenta Jefromoviče Vorošilova. Jinak vznikla v roce 1922 jako Arménská horská střelecká divize. (Jiří Fidler)
Uživatelský avatar
Altaj
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 189
Registrován: 17/1/2008, 13:32

Příspěvek od Altaj »

A co letectvo? Nemci na dlhsie vzdialenosti hodne pouzivali letecky transport nie?
Za všetko zlo sa môže katolícka cirkev.
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“