Hitlerovy velké chyby

Operace Barbarossa, bitva o Krym, Moskvu, Stalingrad, Kursko, Čerkassy, Bagration, Berlín.

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Však také Guderian zuřil, když Hitler rozdělil jeho tanková vojska k likvidaci kotlů. Rusové měli čas vybudovat obranu a útočilo se do plných. Německým generálům bylo jasné, že bez pádu Moskvy nebo jejím obklíčení nemohou válku vyhrát. Moskva jako hlavní komunikační uzel ve středu fronty měla klíčovou úlohu. Přesun vojsk se v podstatě konal pouze vlakem, motorizace sovětské armády před dodávkami vozidel z USA byla katastrofální.
Těch taktických chyb je příliš. Proč Němci se nesnažili zaútočit na Murmansk z Norska nebo z Finska? Nebo by stačilo zaútočit na železnici zde vedoucí...

Ale pořád mi chybí hlavní strategický cíl Německa v této válce a způsob, jak je dosáhnout. Co by dělali, kdyby se SSSR po dobytí Moskvy nevzdal?
Uživatelský avatar
Ragnaar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 30/10/2007, 11:42
Bydliště: Mělník
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ragnaar »

Lord: Možnost zabránit mobilizaci moskvanů jsem, pravda, zapomněl uvést :oops: . Předchozí debatu jsem bohužel nesledoval, ale s názorem jedné chybějící tankové divize nesouhlasím. Byla by to velká a významná posila, ale v tomto konkrétním případě jistě ne rozhodující. V mnoha jiných případech ano. Např. mít von Manstein jednu td (i kdyby jen na obvyklých 75%) navíc při pokusu o vyproštění 6.A u Stalingradu, tak se mu vytvoření koridoru podařilo.

Rosomak: Ano, Guderian se hádal s Hitlerem a Halderem a pak byl na čas odstaven. K Murmansku: Němci se snažili, viz. kniha A.G. Golovko - Válka v severních mořích, ale marně. A kdyby se SSSR po dobytí nevzdal? Četl jsem úvahy o vytvoření nárazníkového pásma podél Uralu. Síly, průmysl a možnosti mobilizace dále na východ byli velmi omezené, takže by to možná bylo proveditelné, ale to už je opravdu sci-fi.
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Dobře vemem to jinak ... Moskva je tedy dobyta ... uřady jsou však odsunuty dále na východ, Stalin též uniká. Že tato alternativa byla připravena je věc jasná. Pád Moskvy sice znamená šok, ale ještě není vše rozhodnuto. Po dobytí Moskvy dojde k upevnění pozic ve střední části fronty. Avšak problémy na severu a jihu. Na severu Němci obkličují Leningrad. Na jihu stále silné uskupení sovětských vojsk. Ty se však mezitím stáhly o něco dále na východ. Němci tím propásli možnost odříznout větší uskupení vojsk. Možná v tomto případě je lepší poslat síly od Moskvy na Leningrad ... tím bude do začátku zimy dobyta Moskva, Leningrad, a na jihu zabráno území po ustupujících Rusech.

Avšak operace stály Wehrmacht mnoho sil. Své pozice nemá ještě pevně upevněny. Z Moskvy se musí stát opěrný bod, který musí být udržen přes zimu za každou cenu. Rusové přeskupí svá vojska, získají posily a bude probíhat materiální pomoc od spojenců.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

ono samotná Moskva mala v 1939 4,6 mil. obyvateľov a rozloha je viac ako 1000km2 (viac ako dva krát väčšie územie ako Praha) - a to je len samotné mesto, ku ktorému patria ďalšie, formálne a správne samostatné mestá a mestečká, takže skutočný rozsah zástavby je o dosť väčší.
Myslím, že pokiaľ boli boje v Berlíne tvrdé, boje v Moskve by mohli byť ešte o dosť tvrdšie, rusov by zrejme dosť hnalo odhodlanie aj zúfalstvo.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Ragnaar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 30/10/2007, 11:42
Bydliště: Mělník
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ragnaar »

Malá oprava: Moskva je po těžkých bojích a velkých ztrátách dobyta a německá vojska zde budují obranu a připravují se na zimu. Stalinovi se podařilo udržet u moci a SSSR se kupodivu nerozpadá. Jsou přerušeny důležité komunikace. Nyní úplně oklíčený Leningrad se pomalu hroutí. Na jihu pěší sbory Rundstedtovy skupiny armád Jih a Kleistovi tanky stále svírají a pomalu postupně likvidují Buďonného armády. Část sice uniká, ale ostatní plní Stalinův rozkaz a drží Kyjev. Svazky které je měli posílit byli zničety při protiútocích na Guderiana. Odsunuté továrny zatím produkují minimum zbraní a ženisté budují komunikace, aby je vůbec bylo možné dodávat. Spojenci se snaží podpořit SSSR, ale jak? Murmansk se sice drží, ale železnice dále na jihu je přerušená. Zatím je možné spojení z jihu - dokud je Rundsted vázán u Kyjeva. (v roce 1942 se stalo, že němci na jihu proti sobě neměli žádného protivníka). Pověst sov. svazu jako vojenské velmoci je ohrožena a japonci zkoumají možnosti mandžuské armády k útoku na dálný východ sov. svazu. Německá armáda je sice velmi vyčerpaná, ale plně bojeschopná. Po přerušení operací v zimě, odpočinku, doplnění stavů a zásob je schopna pokračovat v ofenzivě. (Stejně jako ve skutečnosti, ale bez protiútoku u Moskvy a z mnohem výhodnějších pozic proti slabšímu nepříteli)
Obrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Tak tak Lorde... Ale Němci by na okupaci Moskvy prostě neměli lidi...
Ohromná koncetrace lidí na malé ploše, stát který nekapituloval...
Vezmi si, každý Moskvan by musel klást odpor, jinak by jej nebo někoho z rodiny NKVD zabila... Pro Stalina by to bylo věcí prestiže (nebo bytí či nebytí) dobýt Moskvu zpět. Němci by ji jen mohli zkusit vyhladovět.

Ale opakuji se, Němci neměli strategii jak zvítězit.

Vezmu-li původní cíl plánu Barbarosa:
"Konečným cílem operace Barbarossa bylo dobýt území až ke spojnici měst Astrachaň - Archangelsk"

Stalin měl připravený také plán (byl zveřejněn v roce 1990) vypracovaný v květnu 1941 generálem Vasilevským - aby jste si představili jak takový plán vypadá, tak se jednalo o 15 stran ručně psaného textu - do 30. dne od útoku dojít na linii Ostrolenka, řeka Narva, Lovač, Lodž, Kreuzburg, Oppeln, Olomouc. Jenže Stalin zasáhl a předpokládal, že Němci v roce 1941 nezaútočí (odhad skutečnosti, že Německo má málo jednotek k útoku se ukázal nakonec jako historicky správný a v kontextu historie vynesl SSSR do pozice oběti).

Chtěl bych zde připomenou jednu skutečnost, kterou zde zmínil Michan ve své krásné práci o Zimní válce. Kdyby SSSR neprošel válečným křtem a nezjistil jakých chyb se dopouští, tak jeho porážka by byla asi pravděpodobnější, protože by nestačil provést potřebné změny včas. Zimní válka mu však dala výbornou školu, kterou dokázal brzy zúročit...
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Pár otázek:
Pokud Němci nebyli schopni dobýt Leningrad za 900 dní, jak dlouho by asi dobývali Moskvu?

Víš jaký byl největší logistický problém Německa po celou dobu války a který při zahájení operace Barbarosa vůbec nevzali v potaz?

Kolik mohl zmobilizovat vojáků Stalin a kolik Hitler?

Kolik z tohoto počtu vojáků mohl Hitler použít na východní frontě?
Uživatelský avatar
Ragnaar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 30/10/2007, 11:42
Bydliště: Mělník
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ragnaar »

Když je to podle všech předlozených údajů tak naprosto jasné, tak předkládám ještě jednu otázku:
A jak Němci vůbec mohli bojovat až do roku 1945 a do konce roku 1944 byli schopni zasadit tvrdé údery, přestože proti nim bojovali i USA jako proti prioritnímu nepříteli?
ad Leningrad: ten chtěli jen obklíčit - další změna oproti plánu.
ad Logistika: rád si přečtu který z mnoha byl největší
ad počty: Jaký byl poměr ztrát?
Pod prohlášení o poučení ze Zimní války se také podepíšu.
Skutečně Stalin upustil od útoku? Nebyl Hitler jen o zhruba 2 týdny rychlejší? Proč byla taková koncentrace vojsk včetně týlových složek přímo na hranici?
Obrázek
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

Podle mě základní chybou nacistů a Hitlera byla nedostatečná (přesněji pozdní) mobilizace hospodářství pro účely vedení války. Najdete-li si třeba data o produkci oceli a těžbě uhlí v Říši a na okupovaném území a srovnáte je s údaji ze SSSR zjistíte, že Němci měli produkci několikrát větší. Ale ve výrobě tanků, letadel a zejména děl atd to bylo naopak. Nacisté si neuvědomili při zavádění centrálně řízeného hospodářství (od roku 1939) v Říši a na okupovaných územích, že pro centrální plánování jsou vhodnější velké podniky a omezené množství produkce. Německo jakožto vyspělá kapitalistická země (přesněji se jednalo o smíšený hospodářský systém) mělo velké množství středních a malých firem s pestrou produkcí. To se udrželo i za války – např. dobře víte o poměrně vysokém počtu typů třeba samohybných děl, které však byly vyráběny v malých sériích atd. To není obecně pro centrálně řízené hospodářství dobré! Situace v SSSR byla jiná. Za cara nebyla průmyslová výroba tak velká a rozvinutá, a tak komunisté ve snaze industrializovat zemi stavěli průmyslové podniky již přizpůsobené centrálně řízenému hospodářství. Vznikaly tak opravdu velké průmyslové kolosy a vyrábělo se omezené množství výrobků (a to i pro spotřebitele). Jinými slovy sovětský model centrálně řízeného hospodářství byl pro účely vedení války (jen pro ně) nadřazený tomu německému.
Dle mého názoru, kdyby Němci byli schopni mobilizovat důkladně hospodářství pro účely vedení dlouhodobé války, tak by vyhráli. Otázkou je jak dlouho by taková říše vydržela.
Naposledy upravil(a) Torju dne 7/11/2007, 13:08, celkem upraveno 1 x.
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta a ne to co je zrovna politicky korektní!
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Protože SSSR musel na konci roku 1941 vybudovat v podstatě celou novou armádu, protože měl takové ztráty, které odpovídaly počtům na začátku války. Výhodou bylo, že také padla velká část politruků, kteří napáchali největší škody.

Pokud poměr ztrát byl na začátku 1:13 (u SSSR jsou do toho počítáni i zajatí), tak Německo ještě mělo omezené zdroje doplňování vojáků - mobilizace starších a starších ročníků - ale SSSR čerpal z nižších ročníků.
Ztráty za jeden rok války činily u Německa přes 40% původního počtu mužů (z toho mrtví a nezvěstní 339 000 mužů). A když přepočítáš ztráty SSSR na počet obyvatel z roku 1942 je jasné, že Německo nemělo lidské zdroje. O ekonomických ani nemluvě. V podstatě dokázalo převést do konce války pouze cca 40% svého průmyslu na válečný - SSSR v podstatě celý + dodávky.

Němci mohli bojovat do roku 1945 jen za cenu totálního zničení. Armádní velitelé věděli, že po bitvě u Kurska je válka prohraná. Takže obrané ústupové boje (+sem tam nějaká malá vyhraná bitva) jsou úspěšné z taktického hlediska, ze strategického však nikoliv - Rudá armáda během těchto bojů rostla a sílila, německá s bídou nahrazovala ztráty. Bohužel se nikdy nedozvíme, proč vládnoucí ekonomická elita (Hitler byl jen figurka) toto připustila.

Logistika: Největší problém byl, když Němci přijeli s vlakem na nádraží a dál nemohli - koleje měly jiný rozchod. Jak najednou zásobovat armádu, která je dvě stě až šest set km daleko a chybí lokomotivy a vozy se širokým rozchodem?

Stalin počítal s tím, že pokud by jej Německo napadlo, tak odpoví rychlým protiútokem. Některé jednotky dostaly rozkaz, aby neodpovídaly na provokace německé armády. Takže v kritických prvních hodinách nevěděly, jestli se mají bránit nebo ne. Pak už bylo pozdě.
Koncentrace vojsk SSSR byla taková, aby vojska dokázala zvládnout případný útok a zasadit ihned zdrcující protiúder. Kromě toho, plánoval-li Stalin útok na Německo na rok 1942, určitě nechtěl přesouvat jednotky k hranicím, ale mít je tam již dříve, aby přesuny jednotek neprozradily předčasně plánovaný útok. Takto to vypadalo, že pouze vyrovnává stavy u hranic. V podstatě studená válka.
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

Další „chybou“ byla neschopnost Němců přemluvit ke spolupráci Japonce. Na druhou stranu je třeba říci, že ti by stejně díky uvaleným embargům na suroviny neměli možnosti vést dlouhodobě boje a navíc i bez boje vázali značnou část sovětských sil. Nicméně by to bylo pro Němce určitě lepší kdyby se Japonci připojili.
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta a ne to co je zrovna politicky korektní!
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Pokiaľ sa úvahy týkajú Japonska, tak japonci sa čiastočne poučili z tvrdých bojov v Mongolsku a Mandžursku v predošlom období. Navyše, boje o Sibír a Ďaleký Východ nesľubovali Japonsku okrem územných ziskov prakticky žiadny iný zisk - teda predovšetkým žiadne väčšie "rýchlo dostupné" surovinové zdroje, ktoré Japonsko nutne potrebovalo na vedenie vojny, čiže z tohoto pohľadu by to pre japoncov boli "zbytočné výdavky". Otvorené a rýchlo dostupné surovinové zdroje boli naopak na južnom smere japonskej expanzie.

Myslím, že Hitler stratil významnú šancu na celkové víťazstvo tým, že nedotiahol do konca akcie proti Británii, pretože britské víťazstvo v leteckej Bitke o Britániu nie je zďaleka jednoznačné. Stav bol skôr taký, že RAF zostala naďalej na bojisku, kým Luftwaffe sa stiahla či výrazne znížila svoju aktivitu, a to predovšetkým v dôsledku príprav útoku na ZSSR. Pokiaľ by boje pokračovali, a nemci viedli vojnu rovnakým štýlom, ako neskôr proti ZSSR, tak sa Británia zrejme neudrží dlhšie než ďalší polrok. Po vyradení Británie by mal celý ďalší priebeh vojny výrazne odlišný charakter.
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

To Alchymista: k tomu aby porazili Británii (tj. ji obsadili!) by musely opět více zmobilizovat své hospodářství, aby mohli vyrobit dostatečné množství zbraní jako jsou zejména lodě a letadla. Dále velké množství vyloďovacích lodí a člunů. A dále by bylo nutno investovat do logistiky na francouzském pobřeží. Samozřejmé je taky vyškolení potřebného personálu! Možná by to, ale stálo méně zdrojů než útok na SSSR - ale to je jen moje spekulace.

K těm Japoncům, jistá možnost zde pro ně přece jen byla, a to že by v případě společného vítězství nad SSSR mohli být zásobování z jeho surovinových zdrojů Němci. Ale v zásadě souhlasím.
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta a ne to co je zrovna politicky korektní!
Uživatelský avatar
Ragnaar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 30/10/2007, 11:42
Bydliště: Mělník
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ragnaar »

Jisté je, že Německo nemělo zdroje na vedení dlouhé války. Jejich hlavní výhodou byla schopnost armády porazit protivníka v krátkém období, kdy se neprojevili nedostatky logistiky. K těm ovšem nepatřil problém přechodu na širší rozchod. Speciální železniční oddíly dokázali průběžně přestavovat (opravovat i stavět) železnici jen s malým zpožděním za postupujícími pěšími divizemi. Tím, že v srpnu 1941 přenechali Němci strategickou iniciativu Stalinovi, se mohli projevit výše uvedené nedostatky.
K rozmístění vojsk na hranicích: tam kde byli by je do obrany nepostavil ani čerstvý kadet. Ne v pohraničním pásu, ale přímo na hraniční čáru. Např. jedna tanková divize se nedostala ke strojům protože tanky byly pod kulometnou palbou přes řeku-hranici. Jednotky nevěděli jestli se mají bránit nebo ne a proto útočili. Nic jiného než útok totiž sov. armáda nenacvičovala. Obranu znali pouze jako dočasnou záležitost - výchozí postavení k útoku (mimo opevněné prostory) a termín ústup v sov. polním žádu neexistoval. Útočili i proto, že nebyli žádné připravené plány obrany a rozkazy narychlo smolil (na fotokopii to je vidět) Žukov až odpoledne 22.6. Připravené zapečetěné obálky TAJNÉ otevřít na signál XY123 se v tichosti spálily.
Obrázek
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Súhlasím s Alchymistom. Nemci mali najprv poraziť a dobiť Anglicko. To, že to neurobili sa im neskôr vypomstilo. Potom si mali upevniť svoju moc na ovládaných územiach. Rozbehnúť tam výrobu a zásobovanie pre „Ríšu“ a až potom sa pustiť do Sov. Zväzu. Proti Sov.zväzu by už nestálo len hospodárstvo Nemecka, ale celej Európy a to by sa nedalo vyhrať.

Základná chyba čo Hitler spravil bola, že nezabezpečil, aby všetky obsadené územia naplno fungovali pod ich vedením - Nemeckým .

Treba si uvedomiť, že do 43 malo Nemecko obsadenú skoro celú Európu a značnú časť Európskej časti Sov. Zväzu a čo nebolo obsadené tak boli ich spojenci, čo značí, že ovládali územie s výrazne väčším priemyselným a ľudským potenciálom, ako mala zvyšná časť Sov.zväzu. Pri dobrom organizovaní by „Ríša“ nemala problémy ani s ľuďmi a ani s výrobou.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ostatne, aké boli ďalšie možné verzie udalostí v scenáre druhej svetovej vojny?
1) Sovietsky zväz (v prípade nacistickej invázie do Británie) získal čas na ďalšie vojnové prípravy, povedzme jeden až dva roky. Otázka znie - kto by začal vojnu medzi nemeckom a ruskom skôr, či Stalin, alebo Hitler - pretože obaja mali na toho druhého zálusk a dobré dôvody pre napadnutie. Hitlerovi ide o suroviny, Stalinovi o "techniku" ktoré potrebujú na ďalší rozvoj svojho štátu. V prípade vyradenia Británie je výsledok neistý, s väčšou šancou pre Nemecko.

2) Nemecko poráža Britániu. Britské impérium sa bez podpory z materskej krajiny väčšej časti rýchlo rozpadá. Na niektorých miestach - napríklad v Indii - sa k moci dostávajú lokálne osobnosti, v Austrálii a na juhu Afriky vládnu bieli.
Japonsko expanduje smerom na juh - do ex-britských kolónií.

3) V USA získavajú prevahu izolacionalisti alebo skupina podporujúca Nemecko - tieto skupiny boli v dobe vypuknutia vojny pomerne veľmi silné, možno dokonca aj silnejšie ako frakcia, ktorá bola za vstup USA do vojny po boku Británie a Sovietov, akurát neboli práve pri moci a po útoku Japonska na Pearl Harbor boli politicky odstavené, prtože USA nevypovedali vojnu len Japonsku, ale aj Taliansku a Nemecku a myslím aj ďalším spojencom Osy.
3a) Izolacionalisti - USA kontroluje postupne politiku celého kontinentu - severnej i južnej Ameriky a do bojov nezasahujú v prospech žiadnej strany - ani materiálnymi dodávkami, obsadzujú však takmer všetky ex-britské kolónie.
3b) Skupina podporujúca Nemecko - materiálne, prípadne aj vojensky podporujú nemecko - v takom prípade je porážka sovietov prakticky len otázkou času.
Scenáre 3 však majú možné neskoré dôsledky - vojnu medzi USA a štátmi Osy o zdroje v Afrike a na strednom východe.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Len pre zaujímavosť, možno to bude pre niekoho novinka, medzi osobnosti obdivujúce a dokonca finančne podporujúce nacistov patril svojho času aj Mr.Henry Ford.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11457
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Mě se líbí, že sovětská maskirovka v dějinách a dlouho přijímaný toliko německý pohled na válku na východě vede nakonec k tomu, že se většinou lidi ptají, jakto že Němci nedokázali udělat ještě onen pověstný poslední krok, místo aby se v souladu s realitou spíše ptali, jakto že se Němci vůbec dokázali dostat tak daleko?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Ragnaar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 30/10/2007, 11:42
Bydliště: Mělník
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ragnaar »

ad/ Alchimista a Rabo: Němci měli nejprve porazit Británii, ale na to neměli dost sil. U získání let. převahy můžeme klidně otevřít nové téma, ale Kanál přece jen není o něco širší řeka.
K meritu věci: Hitlerovou největší chybou, bylo zastavení skupiny Střed a odeslání tankových svazků na pomoc ke Kyjevu. Pro krátkodobý zisk, motivovaný zejména snahou o ekonomické výhody, ztratil válku. Můžeme tu rozebírat ekonomiku, lidské zdroje, logistiku atd. S převážnou většinou výše prezentovaných názorů souhlasím. Přenesme se do Francie roku 1940. Spojenci měli nad Německem skoro všechny výše uváděné výhody, ale nikdo se nediví, že Francie kapitulovala. Výhody byly přece na straně spojenců, německé velení se francouzké armády obávalo a přesto Němci zvítězili. Přitom stačilo tak málo: Hitler (a abychom mu nekřivdili i další velitelé) nařídil zastavit postup a počkat na pěchotu. Guderian a Rommel tyto rozkazy ignorovali a dosáhli vítězství. Stačilo zastavit postup a byla by tu zpět opotřebovávací válka jako v 1.sv.v. Čas, to je veličina o kterou tu běží. Zpět k srpnu 41: Hitler dosáhl svého a sov. armáda získala čas pro reorganizaci a dlouhodobému působení všech faktorů které tu zazněli. Zkrátka, SSSR mohl být poražen stejným způsoben jako Francie i přes větší rozlehlost sov. svazu.
Dzin/: Možná proto, že realita je poměrně dobře popsána. Podstatné je, že mnoho lidí tvrdí, sov. vojska byla na hranicích v obranném postavení. Pokud bychom vyšli z této teorie máme skutečně mnoho otázek typu: jakto že se Němci vůbec dokázali dostat tak daleko?
Obrázek
Torju
svobodník
svobodník
Příspěvky: 39
Registrován: 21/9/2007, 13:32

Příspěvek od Torju »

To Ragnaar: to by ovšem předpokládalo, že válka skončí dobytím Moskvy, což není podle mě správný předpoklad (viz. Napoleon). Rozlehlost SSSR byla asi tak 40 krát větší než u Francie!!! K těm bojům u Kyjeva, někteří historiké soudí, že AH rozhodnutí bylo správné, protože dle nich bylo velmi rizikové ponechat si tak velké a slušně vyzbrojené uskupení nepřítele v boku. tak možná, že kdyby se řídil tvoji radou mohl se AH zastřelit už dříve.

Dle mého dobít tak velkou zemi jako byl SSSR by bylo možné jen díky materiální převaze v dlouhodobější válce!

Ještě mě napadla jedna možnost a tou by bylo uzavření míru ještě v době německých úspěchů, o to se prý sověti snad i pokoušeli. Ovšem to by neznamenalo zánik SSSR.
Nejsem demokrat, jsem liberál! Zajímají mě fakta a ne to co je zrovna politicky korektní!
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“