Ženy v Rudé armádě

Operace Barbarossa, bitva o Krym, Moskvu, Stalingrad, Kursko, Čerkassy, Bagration, Berlín.

Moderátoři: michan, Pátrač

Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Rase »

Bronson:
Až tam budou obrázky, tak by článek mohl být i samostatně (následně třeba rovnou i na portál, ať je víc vidět), přeci jen tady by se akorát schoval
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od michan »

Dobrá práce, osudy těžké a velice zajímavé, vyprávějí o době.
ObrázekObrázekObrázek
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Martas2411 »

Taky zde něco přidám.Kdysi jsem přeložil z několika ruských zdrojů takový miničláneček o Valerii Gnarovské a jejím neskutečném sebeobětování.Tehdy o ní v češtině nic nebylo,nevím jak ted.Tato žena,aby zachránila raněné vojáky skočila pod německý tank Tiger.


Valerie Osipovna Gnarovskaja

Valerije Osipovna Gnarovskaja se narodila 18.října 1923 ve vesnici Modolicy v Lenigradské oblasti v rodině poštovního úředníka.V roce 1941 těsně před válkou dostudovala střední školu.Když vypukla válka ,Valeriin otec odešel na frontu a Valerie začla pracovat na poště.
V září 1941 musela být rodina Gnarovských evakuována na Sibiř do Omské oblasti jelikož jejich oblast se stala frontovou.Evakuovali její maminku,mladší sestru Viktorii a 75 letou babičku a samozřejmě i Valerii.Od otce z fronty zprávy nepřicházeli.Mladou komsomolku to táhlo též na frontu,přece nebude sedět doma,když ji vlast potřebuje.Valerie zkoušela dostat se na frontu,ale vojenské uřady ji to zamítali.Až na jaře roku 1942 se jí to povedlo a spolu s ostatními kamarády byla zařazena jako sanitářka k nově se formující divizi.

V červnu 1942 byla její divize převelena ke Stalingradskému frontu.V jejím prvním boji Valerie stoprocentně plnila svoji povinnost sanitářky a ostatní velice udivila svojí odvahou a smělostí.Po sedmnáctidenních krvavých bojích se její divize dostala do obklíčení.Valerie hrdinně snášela boje a strasti v obklíčení ,ve kterém dál zachraňovala vojáky.Ale i ona strádala,onemocněla totiž tyfem .Její věrní vojáci,když se probili s obklíčení ji na rukách nesli skoro sotva živou .Okamžitě šla do nemocnice.V té době ji byla udělena medaile „Za odvahu“.Ale daleko větší zadostiučinění byli dopisy z fronty od vojáků,kterým zachránila život nebo byla oporou v jejích předešlých bojích.Děkovali ji za srdečnost,něžnost a pomoc ve svých vojenských strastech.Vojáci si ji pojmenovali .Říkali ji vlaštovička-Ласточкa.(lastočka).

Po uzdravení se Valerije opět hlásí na frontu.V bojích u Stalingradu dál ve vražedné palbě nepřítele odtahuje a ošetřuje zraněné sovětské vojáky,kterým tak zachraňuje životy.

Září 1943.Úporné boje na Ukrajině.Hitlerův příkaz zní –Musí být taktika spálené země,nesmí tam zůstat žádný člověk,žádný skot ,ani zrno obilí,domy spálit,protivník musí najít spálenou zem.

Němci se opevnili u obce Verbovje v Záporožské oblasti.Toho času Valerie byla staršinou medicinské služby a dnem i nocí převazovala raněné a dostávala je do týlu.V noci na 23.září byly protiútoky Němců stále častější.Rota kapitána Romanova,kde Gnarovskaja sloužila už jich odrazila 6.Sám velitel kapitán Romanov byl raněn.Ráno se německým vojákům podařilo prorazit přes Romanovovy vojáky .Sanitární pracoviště se dostalo do nebezpečí Dva německé tigry se řítily přímo na raněné .V tu chvíli Valerije Gnarovskaja vzala svazek granátu a vrhla se pod nepřátelský tank,který zničila a sama při tom zahynula.Druhý tiger dostal zásah z protitankové pušky.Ostatní tanky se dali na ústup.Obvaziště i ranění byli zachráněni díky hrdinství této mladé sympatické zdravotnice.


Valerije Osipovna Gnarovská byla sanitářka střelecké roty 907.-ho střeleckého pluku 244.Záporožské divize.V bojích za město Dolicu u řeky Severní Doněc vynesla z boje 47 raněných vojáků a důstojníků,zabila 28 německých vojáků.Do onoho osudného září 1943 vynesla z boje na 300 raněných rudoarmějců a to nepočítám ty,které ošetřovala na stanovišti.Aby zachránila ostatní životy, zlikvidovala tank.

Dne 3.června 1944 byl výnosem Vrchního Sovětu SSSR uděleno Valerii Gnarovské Titul Hrdina Sovětského Svazu in memoriam.

Bylo ji 20 let.

Překlad jsem sesmolil z několika ruských stránek,jelikož o této hrdince nikde nic není v češtině.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Zde video o této hrdince,která obětovala to nejcenější.Nepamatuji se již,z kterých zdrojů přesně jsem čerpal,takže zde dávám jiné,pro ověření že tato mladá slečna existovala.
http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=1675
http://pravoslav-voin.info/voin/4379-ge ... povna.html
http://1941-1945.at.ua/forum/7-1080-1

zde video o V.Gnarovské
https://www.youtube.com/watch?v=xoWo1fucbM4
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od michan »

Dík za příběh kolego.
ObrázekObrázekObrázek
Bronson
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 21/12/2005, 14:27

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Bronson »

michan píše:Dobrá práce, osudy těžké a velice zajímavé, vyprávějí o době.
Ty obrázky je takovej problém schválit? Jak to že kolega po mě je už má? Jak to udělal? :(
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od jarl »

Bronsone, obrázky se na Palbu volně a bez schválení vkládají na naše úložiště http://www.palba.cz/album/ . Návod najdeš zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=1&t=5875
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Bronson
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 21/12/2005, 14:27

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Bronson »

jarl píše:Bronsone, obrázky se na Palbu volně a bez schválení vkládají na naše úložiště http://www.palba.cz/album/ . Návod najdeš zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=1&t=5875
Díky! Já si říkal že je to nějaký divný! Já to tam cpal přes odkaz Galerie a po nahrání mi to sdělilo že odkazy pro upload mi to zobrazí "po schválení":))
Bronson
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 21/12/2005, 14:27

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Bronson »

Došlo mi až při zpřesnění těch překladů rozkazů o udělení vyznamenání, že si ten poslední metál vysloužila na našem území! Totiž "Treppau" je Opava! :)
dan33
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 30/7/2023, 18:21

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od dan33 »

Ženy v armádě by asi bylo dobré udělat i obecně jako samostatné téma (která armáda novodobé historie má v tom prvenství apod.), pokud to tady někde na fóru už je, tak mi dejte link.

Jinak například vedle Červené armády, spolu s ní, bojovala ve II. světové válce i naše malá Československá armáda, kde byly také naše dívky, je to i ve starých filmech. Malá ukázka:



První česko-slovenský armádní sbor v Sovětském svazu, Hlavní velitel: Ludvík Svoboda. Tato malá Československá armáda ve spolupráci se Sovětskou armádou bojovala proti nacistickým Němcům. Vojáky tam byli muži i ženy. Například v roce 1944 měl tento armádní sbor tisíce mužů a kolem 600 žen. Oficiálně byla tato armáda pod československou vládou (exilová vláda) a řídila se československými zákony. Výzbroj a výstroj měli ze Sovětského svazu a Velké Británie. V těžkých bojích vyhráli mnoho bitev, ale utrpěly i značné ztráty na lidských životech. Podíleli se na osvobozování Ukrajiny, východního Polska a Československa.
Peter5
Příspěvky: 4
Registrován: 14/10/2023, 09:28

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Peter5 »

A rovnaký druh armády dobrovoľníkov, čo tiež v spolupráci so Sovietmi bojovala proti Nemcom, mali aj Poliaci, rovnako tam bojovali aj dievčatá.



Sú o tom i nejaké poľské filmy. Pozrite napríklad túto krátku ukážku, kde je práve v boji vojačka Lidka:

Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Alfik »

Peter5 píše: 14/10/2023, 09:53 A rovnaký druh armády dobrovoľníkov, čo tiež v spolupráci so Sovietmi bojovala proti Nemcom, mali aj Poliaci, rovnako tam bojovali aj dievčatá.



Sú o tom i nejaké poľské filmy. Pozrite napríklad túto krátku ukážku, kde je práve v boji vojačka Lidka:

Ntpč...
To sis fakt nevšiml že je to kousek ze seriálu Čtyři z tanku a pes (orig. Cztery pancerni i pies)???
:mrgreen:
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Peter5
Příspěvky: 4
Registrován: 14/10/2023, 09:28

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Peter5 »

Ok, filmová ukážka je odtiaľ. Ale to azda nevadí. Na skutočnosti, že aj Poliaci mali podobné vojsko dobrovoľníkov, bojujúcich vedľa Sovietov proti Nemcom, to nič nemení. Však ten film vyššie o čechoslovákoch je tiež len hraný film. Hraný film ako hraný film. Bojové scény ako bojové scény, tie sú v každom filme podobné, streľba, výbuchy... takáto klasická vojna je tu v oboch ukážkach. ;)
Peter5
Příspěvky: 4
Registrován: 14/10/2023, 09:28

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Peter5 »

Zaujímalo by ma koľko vojačiek mala Sovietská armáda? Vie to niekto?

Koľko takýchto Marušiek tam bolo:



:)
Peter5
Příspěvky: 4
Registrován: 14/10/2023, 09:28

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Peter5 »

Žiadna odpoveď? To sa azda nevie, že koľko žien v tej Sovietskej armáde asi bolo, alebo už na toto fórum takmer nikto nechodí?

Tak teda čo myslíte, aspoň odhadom, koľko asi mohlo celkovo byť všelaikých tých Vasilís, Tatián, Nataší, atď.?
A bojovníčky to boli šikovné, sa vie.

V tomto starom filme dievčatá strieľajú do nemcov až až:
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11457
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Ženy v Rudé armádě

Příspěvek od Dzin »

Na nějaké přesnější statistiky jsem nikdy nenarazil, obecně se uvádí, že celkem sloužilo 800 000 žen a v roce 1945 jich v RA bylo 246 000.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“