Tak to trochu rozeberu:
Dzin: Stalin se rozhodně věnoval armádě už před Zimní válkou. Je to ostatně i vidět personální politiky, kdy se ještě před zimní válkou do čela RA prosadili Stalinovi lidé. Ostatně o tom, že se o armádu zajímal svědčí i to, že velká čistka (či spíše série čistek) v armádě v letech 36 - 39 plně podléhala jeho vůli.
Nemáte pravdu. On měl hromadu další práce. Fakticky jeho dílem byla kolektivizace a zprůmyslnění. Armádu ponechal vojákům. Samozřejmě, že v armádě "měl své lidi". Asi budete překvapen, ale Stalin vlastně vyhrál občanskou válku. Ale kupodivu o slávu nestál a raději slávu ponechal Buďonnému a Vorošilovovi (když asi ten druhý si ji moc nezasloužil). Ale zkuste se zamyslet, jak veliký SSSR byl, kolik problémů představovala jeho práce generálního tajemníka, kolik zemědělství a kolik průmysl. Stalin o nic z toho nestál. Ostatně i zbožštění Lenina považuji za jeho snahu zbavit se slávy. Je hlavním autorem ústavy z roku 1936 - a ani tam si nevybojoval vůbec nic - ani vedoucí úlohu strany, ani ústavní postavení generálního tajemníka...
Ohledně Finska je to zase jen omílání starého ideologického zdůvodnění. Představa, že by tak malý stát jako Finsko se rozhodl provokovat svého silného souseda tak, aby mu dal jednoznačný důvod k válce je spíše úsměvná. Podobně tvrzení o Pobaltí je dost pochybné, protože neexistuje žádný relevantní průzkum, který by toto dokázal a navíc nepřátelství k SSSR zde přetrvalo dost dlouho, což se projevilo i v tom, že Pobaltské republiky byly v době rozpadu SSSR první, které chvátaly z jeho chomoutu.
To, co předvádíte není nic jiného, než omílání jiných ideologických zdůvodnění. V meziválečném období byli všichni proti SSSR (možná s výjimkou Československa) - to neodpářete. Samotné Finsko bylo samozřejmě malé, ale bylo jen součástí formující se koalice. Vzhledem ke svojí pozici dokonce důležitým prvkem - bylo blízko jednoho z kritických průmyslových středisek. Další aspekty vyplynou ze souvislostí - asi se dříve, či později k nim dostaneme. Ostatně právě toto rozebírám v knize Bůh synergie (
http://pospolne.cz/homepage/page/5?c=1)
V čem přesně byl Mnichov namířen proti SSSR? Tvrzení, že Československo bylo Mnichovem obětováno Německu, aby to získalo sílu proti SSSR se zakládá na čem? Pokud si dobře pamatuji Taylora, ten to tam nepíše, ale ještě si ho někde vyhledám a přečtu.
Mezi řádky to tam je. Podobně i Axell (Stalin a válka...) a Overy (Rusové ve válce).
Malá dohoda nebyla rozhodně namířena proti Francii, naopak těšila se francouzské podpoře jakou součást francouzského spojeneckého systému. Na základě čeho by se měly státy Malé dohody Francie obávat? Hlavním protivníkem bylo Maďarsko resp. je případná snaha o revizi Trianonské smlouvy. eventuálně ještě proti obnovení moci Habsburků.
Žďárký (Polsko-sovětská válka v československé a české historiografii; diplomová práce, MU Brno) uvádí MD jako reakci na snahu Maďarska získat zpět stará území tím, že vyjde vstříc Francii.
Polsko změnilo postoj proti Německu po březnu proto, že do té doby si myslelo, že se dokáže s Hitlerem domluvit. Polsko tehdy prosazovalo spolupráci s Německem a bylo zaměřeno daleko více proti Československu. Teprve po jeho úplném rozbití a nové fáze Hitlerovi agresivní politiky zaměřené na Polsko (požadavky na Gdaňsk) změnilo Polsko svůj postoj ke konfrontaci s Německem.
Proberte si to pečlivě. Ve skutečnosti Německo sice agresívní bylo (VB a F Hitlera tak vychovaly), ale postoj Polska nelze hodnotit jinak, než jako naprosto nesmyslný. Němce vyprovokovali sami Poláci, to, co předvedli je ukázkou bídy jejich diplomacie. Německé požadavky nebyly nemírné a jejich návrhy byly vyloženě velmi rozumné.
Německo a SSSR k sobě nenašli cestu primárně následkem selhání jednání SSSR-Británie-Francie. Už zde by palbě byl dříve popsán celý proces, který byl rozhodně obsáhlejší, než aby se dal takto zjednodušit. Británie ze svého tehdejšího pohledu nekonala hloupě, ale rozhodně nijak neumetala cestu pro válku Německa se SSSR a rozhodně to nebylo ani jejím cílem. Ostatně, jak vysvětlit paradox, že pokud by toto byl motiv Británie, proč potom co Německo udělalo to co tedy mělo, zaútočilo na Polsko, mu Británie vyhlásila válku a oba státy proti sobě zahájili bojové operace?
Je mi jasné, že celý tento proces byl dosti turbulentní a Polsko samo v něm sehrálo dost špinavou roli (či spíše roli debila). Že prý VB neumetala cestu na východ ... a zahájila "bojové operace"... To myslíte jako to, čemu se říká podivná válka? Vzpamatujte se trochu a přečtěte si Axella.
Pátrač: To se mi líbí - hezky se to čte.
Děkuji za uznání. Z češtiny jsem míval trojku...
Nesmysl. Bolševici nikdy venkov nezískali, bolševici venkov zničili a jestli za získání považuješ vyvraždění všech kdo i dovolí oponovat nebo jen to že něco mají, potom je to skutečně považovat za získání.
Jak jste na to přišel? Ruský venkov byl v naprostém průšvihu, proto také došlo k revoluci - viz kniha Bůh synergie, kapitoly Předrevoluční Rusko, Ruské revoluce a Zázraky ihned, nemožné na počkání (
http://pospolne.cz/homepage/page/5?c=1)
Bombastická informace. Já dodnes žil v bludu, že Stalin se nikdy nevěnoval ničemu tak, jak armádě a Čece- později NKVD
Tak to jste opravdu žil v bludu (ostatně já dříve také). Zkuste se poohlédnout po knihách:
Карпов В. В.: Генералиссимус; Вече, 2007
Мухин Ю.И.: За что убит Сталин, Эксмо, Яуза, Moskva, 2005
Кара-Мурза С. Г.: Советская цивилизация; Алгоритм, 2001
Прудникова Е.: Ленин – Сталин. Технология невозможного; ОЛМА, 2009
A. Buškov ...
Stalin se armádě věnoval vždy a to že armáda přežila první období války s Německem není zásluha soudruha Stalina, ale dovolím si tvrdit, že přežila jemu navzdory a přesto vše, co jí provedl.
Tak to je perla, to by se mělo tesat!... Protože: zkuste mi ukázat jediný příklad, kdy armáda vyhrála vrchnímu veliteli navzdory a lid ho za to oslavoval a oslavuje. Zkuste vrazit do Gůgla heslo могила сталина a hledejte obrázky.
Ostatně to je další záležitost: v roce 1927 Stalin rozhodně nebyl samovládcem, naopak v SSSR byla spousta dalších velmi mocných lidí. Stalina lze za samovládce považovat až od konce roku 1939 a i to jen podmínečně.
No to je objev. Kde jsi na to kolego došel?
Nastudoval. Ostatně v roce 1928 nabídl po Trockého útocích svoji abdikaci na funkci generálního tajemníka a žádal, aby byl odeslán do Turuchanského kraje, kde bude mít klid. Jak například hodnotit popravu Bljumkina, který se prakticky veřejně přiznal ke spolupráci s Trockým - a přes Stalinův požadavek na pečlivé prošetření byl bez vyšetřování velmi rychle popraven? Jak hodnotit to, že Stalin žádal v době hladomoru, aby byli Čubar a Kosior zbaveni funkcí - ale nikdo ho neposlouchal?
Zatím stačí.