Zkreslují média historii?

[Mirek58]

Myslím, že odpověd na moji otázku Dzin sepsal velice dobře, pravdivě a to sice nechtěně.
Tohle je ta klíčová odpověd z jeho příspěvku:

Protože Británie vnímala Versailskou smlouvu jako trestající Německo, považovala ji za nespravedlivou.

Jen u toho tak trošku "pozapomněl" napsat, že dohoda z Versailles byla základním stavebním kamenem, na kterém stálo státoprávní uspořádání suvereních států střední a jižní Evropy.
Přesně podle hesla, chceš li něco zbourat, podkopej základ.
Zde byl základ zbouraný a cesta Hitlera na východ volná.
A zmínka o USA v souvislosti s možností zastavit Hitlera?
Jenom planý alibismus.
( Nejdříve " Britský lev" rozcupuje Dohodu z Versailles, mimochodem dílo W. Wilsona a pak se odvolávat na nečinnost USA? - doslova nebetyčná drzost)

[Dzin]

Ale tak to bylo. Vztah USA a Británie byl velmi komplikovaný a poznamenaný vzájemnou nedůvěrou. T5eba Roosevelt se na jedné straně snažil podpořit Británii v jeho postojích proti Německu, ale současně sabotoval jeho postavení ve světě podkopáváním jednotnosti britského impéria (obchodní dohody s Kanadou, stavění Indie na roveň Británie v různých návrzích mezinárodních jednání atd.) a navíc musel postupovat tak, aby reflektoval veřejné mínění v USA a různé izolacionistické tendence. To by bylo zase na větší debatu o americké diplomacii.

[kenavf]

.. A zmínka o USA v souvislosti s možností zastavit Hitlera?
...

Niektoré zdroje označujú armádu USA v období pred WWII za veľmi slabú.A podľa toho akým tempom nemci postupovali až po Danqerk je vidieť,že v tej dobe neboli západné mocnosti schopné Nemecko vojensky eliminovať.

[Skeptik]

Podstata bolševického režimu byla agresivní založená na expanzi.

Problém s ní (Velkou Británií) byl, že jako globální velmost své doby měla zájmy po celém světě a Evropa tvořila jen jednu její část.

Výsledek?
Velká Británie měla před WWII bolševický režim

Vím, že je to "zkratka" ale s některými lidmi je o Rusku / SSSR možno diskutovat asi jako se scholastikem o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly
Evidentně není nutné nechat zkreslování historie na MÉDIÍCH

[kenavf]

...
Jinak
Odchod v roce 1945 - Československo, Jugoslávie, Norsko
Odchod v roce 1946 - Čína, Dánsko, Irán
Odchod v roce 1947 - Bulharsko
Odchod v roce 1948 - Severní Korea
Vojska setrvala ve Finsku, Maďarsku, Mongolsku, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku
Odchod v roce 1955 - Rakousko
Odchod v roce 1956 - Finsko
Odchod v roce 1958 - Rumunsko, Mongolsko

Vieme kedy sa stiahli vojska USA zo Západnej Európy?

[astec]

...
Jinak
Odchod v roce 1945 - Československo, Jugoslávie, Norsko
Odchod v roce 1946 - Čína, Dánsko, Irán
Odchod v roce 1947 - Bulharsko
Odchod v roce 1948 - Severní Korea
Vojska setrvala ve Finsku, Maďarsku, Mongolsku, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku
Odchod v roce 1955 - Rakousko
Odchod v roce 1956 - Finsko
Odchod v roce 1958 - Rumunsko, Mongolsko

Vieme kedy sa stiahli vojska USA zo Západnej Európy?

Ona tam byla?? Dzin by Ti vysvětlil, že tam jsou jen poradci .... proti rudému nebezpečí /sarkasmus/
Zítra pohledám v knihovně, ale mám většinou jen materiály ohledně RA. Prosím o strpení.

[petrp]

Vieme kedy sa stiahli vojska USA zo Západnej Európy?

Nestáhly, jen se to jinak jmenuje
https://www.google.com/maps/d/viewer?ms ... RTX_jmewi8

[kenavf]

..
Jinak
Odchod v roce 1945 - Československo, Jugoslávie, Norsko
Odchod v roce 1946 - Čína, Dánsko, Irán
Odchod v roce 1947 - Bulharsko
Odchod v roce 1948 - Severní Korea
Vojska setrvala ve Finsku, Maďarsku, Mongolsku, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku
Odchod v roce 1955 - Rakousko
Odchod v roce 1956 - Finsko
Odchod v roce 1958 - Rumunsko, Mongolsko

Dalo by sa zistíť alebo odhadnúť koľko percent sovietských vojakov zostalo na príslušnom území do uvedeného roku z toho počtu,ktorý sa tam nachádzal pri ukončení WWII?
Či tie počty,ktoré na daných územiach zostali,mohli byť považované za okupačné vojská, v pomere s počtami pravideľnej armády príslušnej krajiny.

[Bleu]

Mirku58: Dohoda z Versailles fakt není Wilsonovo dílo. Ztrestání Německa je problém zejména Francie.

[1stCLJan]

A co znamenal pakt? Wehrmacht před Moskvou...

Pakt R-M nebyl vůbec pojistkou pro zastavení Wehrmachtu. Evidentně ho nezastavil, jen umožnil Německu provést svjí expanzi v Evropě. SSSR byl brán jako spojenec Německa a agresor proti Polsku. Jen praktické ohledy Británei a Francie jim bránili mu vyhlásit válku. Ale i s touto možností se počítalo, viz. příprava bombardovacího úderu proti kavkazským ropným polím.
Británie se rozhodla chovat pragmaticky a "ignorovat" akce SSSR. Chamberlain o tom prohlásil, že válka proti SSSR by v té chvíli bylo "dobrodružstvím, které má jen malou naději na úspěch". Britský velvyslanec v Moskvě William Seeds poslal 18.9. telegram na MZ ve kterém doslova píše "Sám nechápu, jakou výhodu by pro nás měla válka se Sovětským svazem, třebaže by mě osobně těšilo ji panu Molotovovi vyhlásit." OStatně v témže telegramu vyvětluje, že udržování značných vojsk RA mimo úzěmí SSSR bude mít velké logistické nároky a to bude znamenat, že SSSR nebude moci dodávat tolik surovin Němcům a bude se muset soustředit na vlastní vojska, což nakonec bude pro Británii výhodné. Navíc si Britové uvědomovali, že sovětská okupace činí obnovení hranic Polska v předválečných mezích velmi obtížnou, ne-li nemožnou (prohlášení Ivone Kirkpatrick, vyšší diplomat na MZ). Jednoznačně je SSSR chápán jako agresor, ale vyhlášení války jemu. SVědčí tomu i to, že po ruské agresi proti Finsku byl na návrch amerického vyslance Bullitta vyloučen ze Společnsti Národů.

Jak konkrétně SSSR zabezpečil svojí bezpečnost paktem R-M? Dodávky Německu, které mu výrazně pomohli ve vedení války? Nebo tím, že umožnili Němcům provozovat v zátoce Zapadnaja Liza základnu pro opravy a zásobování ponorek při operacích proti Britům? Byť nebyla příliš úspěšná.

Pakt R-M zastavil Wehrmacht zhruba na hranicích před 1ww , někde více někde méně, podstatně dále od Moskvy než by tomu bylo bez paktu. Plus SSSR obsadil pobaltské státy (čistě strategický význam).
SSSR bylo samozřejmě jasné , že Německo není jeho přítel a pakt R-M byl z nouztecnost, protože jiné východisko prostě nebylo! Pokud by SSSR nekonal, jak už jsem psal by se s Němci mohli domluvit Poláci a taky tak činili. Prvotně byli agresoři Němci, Maďaři a hlavně Poláci, díky nim se nemohlo bránit Československo , ani nemohlo být uzavřeno spojenectví proti Německu, SSSR-Francie-Anglie. SSSR si v podstatě zabral zpět své území , které mu bylo ukradeno Polskem ale až v té době , kdy bylo Polsko poraženo a to 17 dní po Německém útoku, o nějaké kudle do zad se nedá mluvit !! A to dokonce na nátlak Německa , kdy Němci urgovali Stalina aby dodržel pakt. Polsko v tu dobu už v podstatě neexistovalo , vládu nemělo, armáda se mu rozprchla o jaké agresi vůči Polsku to vlastně mluvíš? , Není to spíše obsazení vlastního baráku po tom co zloději zetli hlavu?

Když děláš ze SSSR takového hospodářského spojence Německa, tak řekni i B o hospodářském spojenectví USA s Německem, kde Ford v podstatě až do vypuknutí války financoval Hitlera a nikdo mu v tom v USA nebránil.

Takže aby jsme to shrnuli. Polsko se chovalo jako hajzlík, díky němu se nemohlo uskutečnit spojenectví SSSR a západu, ani pomoc Československu, hrozilo, že se Polsko domluví s Německem na útoku na SSSR , a protože Poláci ukradli po 1ww Rusku území byla velmi snížena vzdálenost do Moskvy, SSSR musel tento stav zvrátit eliminovat a jiná možnost , než diplomaticky přechytračit Poláky nebyla.
Finská válka byla až po obsazení Polska , U Finské války už SSSR jako agresor brát můžeme, ale je potřeba podotknou , že se s Finy nejprve chtěli domluvit o směně území diplomaticky.Vzdálit Finskou hranici od Leningradu byla nutnost, vzhledem k Finskému příklonu k fašismu a Německu. Jo hold když se s tebou chce velmoc domluvit tak se domluv a nedělej na ní ramena. SSSR byl ve společnosti národů odsouzen ne za pakt R-M a jeho naplnění obsazením území , ale jen za válku proti Finsku a to počtem 29 z 52 , takže ne jednoznačným, avšak v radě tato rezoluce proti SSSR neprošla pro hlasovalo 7 z 15 !!
Takže pokud by pakt R-M nebyl , možná by jsme se dočkali dobytí Moskvy a z toho pramenících důsledků.

[Bleu]

1stCLJan (tímto zdravím bývalou jednotku) - USA byli oficiálně neutrální až do prosince 41. Do té doby si každý americký občan či firma mohla relativně dělat co chtěl. V SSSR nic takového nikdy nebylo takže tvoje "b" kulhá na obě nohy.
Pakt R-M je prostě důsledek toho, že SSSR prostě potřeboval spojence, protože prostě žádného neměl - nic dalšího bych za tím neviděl. A už vůbec né to, že by Stalin viděl tak daleko a celej pakt R-M byla jen klička.

[1stCLJan]

1stCLJan (tímto zdravím bývalou jednotku) - USA byli oficiálně neutrální až do prosince 41. Do té doby si každý americký občan či firma mohla relativně dělat co chtěl. V SSSR nic takového nikdy nebylo takže tvoje "b" kulhá na obě nohy.
Pakt R-M je prostě důsledek toho, že SSSR prostě potřeboval spojence, protože prostě žádného neměl - nic dalšího bych za tím neviděl. A už vůbec né to, že by Stalin viděl tak daleko a celej pakt R-M byla jen klička.

Zdravím tě.
To není samo sebou že si může dělat kdo chce jak chce (vidíme i dnes Mistral Farncie), nebyla ale politická vůle , takže hospodářská spolupráce padá na pokrytecká záda USA stejně tak.
O tom že SSSR potřeboval spojence , je mezi námi shoda. Já však říkám že to pro SSSR byla znouzecnost vzhledem k chování Polska a politickému vývoji v Evropě. Přece jen lepší jak zabránit napadení je si udělat z útočníka přítele, než na něj dělat ramena. A chování SSSR před paktem R-M je pravý opak toho paktu a v tom bych viděl pravé směřování politiky SSSR.

[Mirek58]

Bleu:
O Versailles je možné se dohadovat dlouho.
Ale styčný bod, jak to vidím já, je,že W.Wilson má na její finální podobě velice podstatný podíl. A já jeho zásluhu na ni chápu tak, jak jsem napsal.
Ale to je jen můj subjektivní přístup.

[skelet]

Na ztrestání Francie trvala především Francie, na vrub Wilsona připadá především vznik nových států.

[Bax]

Dzin: V paktu R-M je část, která vytyčuje demarkační linii a rozděluje sféry vlivu (SSSR a Němci) - uprostřed Polska.
Když Němci napadli Polsko (byli prakticky ve své sféře vlivu podle paktu), ale když se blížili příliš k demarkační čáře musel SSSR konat.
To by udělal každý, a nyní jsme toho svědky v době UA krize. Kdy Rusko má na hranicích s UA své nejlepší jednotky, ale samo o sobě neútočí. NATO muselo odpovědět.
Kdyby to bylo čisté přepadení Polska Ruskem, nevyráželi by až dva týdny po Německé agresi, ale hned plus mínus nějaký den.

Já souhlasím s tím, že pokud se na to podíváme z pohledu Finska ty nároky SSSR jsou nemyslitelné.
Jenže pokud se na to podíváme očima SSSR a hlavně vezmeme v úvahu dění v Evropě, před a potom ten zásah byl nutný.
SSSR chtělo zabezpečit finský přístav Petsamo, protože sami Fini nebyli schopni ubránit svoji zem před Němci nebo Brity+Francií. Plus další strategická území, kterých by útočním mohl využít.
Později tento přístav sloužil Němcům, a tomu chtěl Stalin zabránit.
Jasně, že Finové nebyly agresory, ale odnesli to za dosavadní politiku a reálné chování Němců a Británie+Francie.

To, že Rusko chtělo celé Finsko - to je jen spekulace.
Ultimátum dané Finům je veřejně známé a body mluví jasně. SSSR chtěl jen zabezpečit přístav Petsamo a v případě útoku na SSSR přes Finsko mít předsunuté síly, které by mohly být posíleny bez souhlasu Finů. tzn. ihned a bez průtahů, kdyby jakýkoliv útočník šel svěrem přes Skandinávii do SSSR.

Další věcí, kterou je třeba zohlednit a je důležitá, je právě rozjetý útok na naftová pole SSSR bombardéry Britů a Francouzů.
Útok byl přerušen pouze proto, že Němci napadli Francii.
V Sýrii na letištích byly umístěny nejen britské a francouzské bombardéry, ale i obrovské množství pum.

Dále Británie byla schopna provést invazi do Skandinávie, což později provedla.
Samozřejmě, že to vylodění bylo kvůli Němcům a ne proto, že by chtěli britové napadat SSSR. Ale plány jim zkřížilo Německo.
Cesta přes severské země do Ruska, které by nezabezpečilo přístavy a určitá území by byla velice snadná.

Finsko mělo jen smůlu.

[1stCLJan]

Ještě k té nevinnosti Finska před a během zimní války se SSSR.
Po odtajnění finských archivů po pádu SSSR z niž vyplývá, že Finsko válku s Moskvou vyprovokovalo a chtělo vyprovokovat svojí nepřístupností k diplomatickému řešení.
Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 záměrně vyprovokovalo, protože mu hitlerovské Německo přislíbilo do budoucnosti územní zisky. Vyplývá to z odtajněného memoranda finského velvyslance v Německu Toiva Mikaela Kivimäkiho z konce června 1941, které zveřejnil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja.
Kivimäki se sešel s Hermannem Göringem, jedním z nejvlivnějších nacistů. Göring radil Finsku, aby uzavřelo s Moskvou mír, a slíbil, že později "dostane zpátky i s úroky všechno, co bude muset SSSR odstoupit".
Kivimäki ve své zprávě konkretizuje, že Göring mu slíbil, že "Finsko si bude moci samo podle libosti určit průběh své východní hranice". Konkrétně prý Göring nabízel hranici daleko na východ od finských hranic před rokem 1940. Finsku měl připadnout celý poloostrov Kola, část pobřeží Bílého moře, ruská Karélie a dokonce i Petrohrad, tehdejší Leningrad, protože "jinak bude Leningrad představovat pro Finsko trvalou hrozbu".
Finský historik Heikki Ylikangas hodnotí obsah dokumentu jako důkaz správnosti své teorie, podle níž Finsko ukončilo zimní válku z let 1939-40 již s předpokladem, že za ni bude později žádat rozsáhlé náhrady. Kromě toho byla i účast Finska ve válce z let 1941-44 v roli spojence hitlerovského Německa zaměřena nejen na opětné získání území ztracených v zimní válce, ale na uskutečnění ideje rozsáhlého "Velkého Finska", uvádí Ylikangas.
Dokument odporuje oficiální finské verzi dějin druhé světové války. Ještě v březnu roku 2009 vyvolala velké rozhořčení Moskvy finská prezidentka Tarja Halonenová, když v projevu ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži uvedla, že Finsko za druhé světové války "bez významné pomoci zvenčí" zabránilo tomu, aby ho obsadil SSSR. Tento mýtus je ve Finsku veřejně podporován zejména od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, a tím přestala platit i dřívější finsko-sovětská smlouva o přátelství.
Jak tomu často bývá, pravda by mohla být někdy uprostřed. Jak Finsko, tak SSSR měly v uvedené době své zájmy a cíle. Rozhodně nelze dělat ze SSSR nevinného, ale z Finska také ne.

Proto to nejednoznačné odsouzení SSSR ve společnosti národů a dokonce neprosazení rezoluce v Radě národů.

[Skeptik]

USA byli oficiálně neutrální až do prosince 41. Do té doby si každý americký občan či firma mohla relativně dělat co chtěl. V SSSR nic takového nikdy nebylo takže tvoje "b" kulhá na obě nohy.
Pakt R-M je prostě důsledek toho, že SSSR prostě potřeboval spojence, protože prostě žádného neměl - nic dalšího bych za tím neviděl. A už vůbec né to, že by Stalin viděl tak daleko a celej pakt R-M byla jen klička.

Což byl SSSR až do 22.6.1941 také = platí tedy totéž jako v případě USA. Mohou-li firmy a občané, proč by nemohl stát s centrálně řízeným hospodářstvím? Ostatně vláda USA mohla spolupráci firmám a lidem zatrhnout - pokud by chtěl.

Pakt R-M je prostě důsledek toho, že SSSR prostě potřeboval spojence, protože prostě žádného neměl - nic dalšího bych za tím neviděl. A už vůbec né to, že by Stalin viděl tak daleko a celej pakt R-M byla jen klička.

Spojence proti komu???
Spojence "proti Hitlerovi" SSSR chtěl a hledal - primárně UK a Francii (plus nezbytné Polsko). Ale bezvýsledně. V tomto případě šlo o vojenské spojenectví proti 3-tí říši.
Pakt M+R bych nenazýval "hledáním Spojence", protože není primárně o vojenské spolupráci proti nikomu. Je čistě o dobrých vztazích a hospodářské spolupráci.
Pozn. A to de-facto ani v tom tajném dodatku. Tam je "jen" rozdělení sfér vlivu, ale nic o vojenské spolupráci při jejich dobívání.

A snaha SSSR nějak rychle se nezapojovat do Polské kampavě je také logická - pořád hrozilo, že to Poláci nějak zvládnou, nebo že veřejné mínění donutí Francouze a Brity dostát svým závazkům vůči Polsku nejen formálně. Navíc každé oslabení Německa ve válce s Polskem = plus pro SSSR.
Proto vstup SSSR až 17.9., kdy bylo vše jasné a kdy již nemělo smysl Hitlera dál rozčilovat (očekával, že SSSR pomůže Německu od počátku).

[Bleu]

SSSR se obával diplomatické izolace a jelikož mu na západě ukázali záda dohod se s Němecema.

edit: A druhá věc - Roosevelt musel USA vytáhnout z izolacionismu. A protože v USA byla demokracie a prezident nebyl diktátor jako báťuška Stalin v SSSR, takže si to prostě dovolit nemohl (něco podobného proběhlo po prosinci 41, když USA vstoupily do války). To byla první věc. Za druhé - říká ti něco "Cash and Carry" ? To právě byl program, který tak úplně neutrální nebyl a Británii pomohl.

[Skeptik]

SSSR se obával diplomatické izolace a jelikož mu na západě ukázali záda dohodl se s Němcema.

Ano, a o tom to přece je.
Na Západě chtěl SSSR dohodnout alianci PROTI 3-tí říši ... a byl odmítnut.
S 3-tí říší se poté dohodl na hospodářské spolupráci (např. dodávky do Německa nebo naopak nákupy testovacích kusů letecké techniky v Německu) a na "dobrých vztazích" = nepudeme si po krku.
Nedohodl se s ním o alianci PROTI západoevropským zemím.

V tom je ten rozdíl v jednáí SSSR s UK+F+P a v jednání s 3-tí říší.

K té druhé věci. Co byl program CASH AND CARRY samozřejmě vím. Jistě ten 3-tí říši ztížil přístup k americkému zboží - ale nezakázal americkým firmám s 3-tí říší obchodovat a vyvážet tam (alespoň pokud vím).
Faktem tedy zůstává, že se USA k britské ekonomické válce proti 3-tí říši přidaly až v prosinci 1941. Do té doby "vesele" obchodovaly - stejně jako SSSR do 22.6.1941.
Tedy za předpokladu, že jim britské lodě blokující Německo nezabránily v cestě.

[Dzin]

Dalo by sa zistíť alebo odhadnúť koľko percent sovietských vojakov zostalo na príslušnom území do uvedeného roku z toho počtu,ktorý sa tam nachádzal pri ukončení WWII?
Či tie počty,ktoré na daných územiach zostali,mohli byť považované za okupačné vojská, v pomere s počtami pravideľnej armády príslušnej krajiny.

Dohledám, doma mám i něco k těm Američanům. Problém s ruskými vojsky je, že současně zahájili budování místních armád, které byli podřízené vládám pod kontrolou SSSR. Proto se dají považovat za pomocné jednotky RA. Ostatně, na klíčových postech byli rozmístěni poradci, kteří ovšem měli rozsáhlé pravomoci. Zřízení Varšavské smlouvy celý proces dokončilo a dalo mu formální strukturu.

1stCLJan
SSSR považoval každý stát, který není součástí "dělnicko-rolnického soustátí", tedy SSSR, za nepřátelský. S Německem uzavřel spojenectví, které chápal nepochybně dočasně, ale nebyla to z nouzecost. Stalin čekal, kdo mu nabídne víc, zda Západné mocnosti nebo Německo a když mu Německo vyšlo vztříc ve všem, šel do spojenectví s ním.
Polsko stále existovalo podle práva, a to i po jeho okupaci Německem a SSSR. Jeho diplomatické mise v neutrálních státech byli uznány, třeba i USA 28.9. informovali místního velvyslance, že na jeho postavení se nic nemění.
Německo nemělo žádné hospodářské spojenectví s USA. SOukromé firmy USA obchodovali s Německem a to i přes odpor Rooseveltovi administrativi. Ta ovšem neměla takovou sílu, aby dokázala jejich snahy přetrhat. Ovšem utlumovala je jak to šlo. Naproti tomu SSSR měl pro Německo (dnešní terminologií) doložku nejvyšších výhod. V tom je podstatný rozdíl. Navíc je důležitá i skladba obchodu a zde bylo pro Německo důležité dodávky surovin ze SSSR. Celkový vývoz do Německa ze SSSR v roce 1940 měl objem 555 862 000 rublů. Z toho bylo třeba 657 398 tun ropy (cca 4 mil barelů) v hodnotě 102 893 000 rublů.

To si shrnul ty, ale naprosto nesmyslně. Polsko se jako hajzlík nechovalo. TVrzení, že se chtělo spojit s Německem pro útok na SSSR je nesmyslné a není pro ně žádný faktický důkaz. SSSR se to nesnažil eliminovat, ale vedl svoje vlastní jednání s vlastními cíly.

Jaký příklon Finska k fašismu? Můžeš to nějak specifikovat? Finsko byla regulerní demokratické země. A utužení svazků s Německem? To ale bylo až po Zimní válce, předtím se tomu Finové vyhýbali. I to, co píšeš to ostatně vypovídá, vše je datováno po Zimní válce a ne před. A nebo tedy jakou zahraniční pomoc v Zimní válce máš na mysli? Tu nepatrnou, co se mu dostalo? Tyhle věci mi nějak blíže osvětli. Jak přesně vyprovokovali SSSR k válce? To samo o sobě je opravdu velký nesmysl. Jediné, co má hlavu a patu je, že už na konci Zimní války bylo zřejmé, že pokud bude chtít Finsko zpět svoje ztracené území bude muset sehnat pomoc někoho silnějšího a o to se Finové snažili.

Prostě SSSR byl agresivní stát s agresivní zahraniční politikou a dokazoval to stále dokola. Dokud ho nenapadli Němci.

Bax: Ale nebyl. Finsko nebylo nepřátelské a nic nenaznačovalo tomu, že by se to změnilo. Naopak, Finové si dávali záležet, aby měli se SSSR co nejkorektnější vztahy. V tomto by bylo pro SSSR nejlepší nechat věci být, protože těžko by Finové uzavřeli spojenectví s Německem nebýt agresivního přístupu SSSR. Navíc i to spojenectví nebylo nějak silné a Finové spíše bojovali jen pokud znovu neovládli ztracené území. Takže z hlediska strategického byl Sovětský postup kontraproduktivní.

Jsou to spekulace na základě chování SSSR. Třeba vytvoření "vzdot vlády" kterou ihned uznali za právoplatnou a současnou vládu označili za nelegitimní a neuznávali jí. Takhle postupovali i v případě Polska v roce 1944 a víme jak to dopadlo.

SKeptik: Jak svoje spojence proti Hitlerovi STalin hledal? Vždyť našel jen jediného, a to Hitlera? Není to trochu divné? SSSR hledal prostě jen spojence, kteří by mu pomohli umožnit jeho expanzi. A našel ho v nacistickém Německu. A co se týká tajného dodatku, nejlépe to shrnul sám Stalin v projevu z 19. srpna 1939, kdy prohlásil "Německo nám poskytlo úplnou volnost jednání v Pobaltí a nebude ani nic namítat proti návratu Besarábie do Sovětského svazu..." Je vidět, že nejde jen o "sféru vlivu", ale přímo o ovládnutí daného prostoru. Sféra vlivu je jen eufemismus pro okupaci.