Poučení z východní fronty

[Thrasher87]

Zdravím autora,
v texte som narazil na mensiu chybicku. PzGD Grozdeutschland sa píše s tzv. scharfes s, t.j. ostým s, teda správne je Grossdeutschland, alebo Großdeutschland. Inak vela zdaru pri ďalších príspevkoch.

[michan]

Též zdravím a dík za přání.
K problému "Grozdeutschland" a nebo "Grossdeutschland" snad jen tolik:
Již se zde na Palbě několikrát dříve řešilo zda dvě "ss", nebo "z". Nemám na své klávesnici možnost schafers s, proto byla dohoda na Palbě již před několika lety, že nejlépe odpovídá "z" - tehdy to někdo připodobnil k ruskému "z" - a tak od té doby píši "Grozdeutschland". Jestli si budete přát, mohu psát zase jiný formát - "Grossdeutschland" ( a v závorce pak napíši: - "někde také je - Grozdeutschland, když místo "schafers s" je použito "z" - přání některých Palbáků).

[Zemakt]

Já bych zřejmě preferoval ona dvě ss, tak nějak s ostrým s souvisejí. Přestože může být z zdánlivě na první pohled ostrému s blíže. Ale je to jenom detail, tak či onak, na funkci rostlináře a kvalitu to nemá vliv. Zdravím a rovněž děkuji.

[Farky]

Na české klávesnici se dá napsat ß kombinací kláves pravý Alt (Alt Gr) a § . Takže nejlepší asi bude Großdeutschland.

[Aaron Goldstein]

Dle pravopisné reformy německého jazyka z roku 1996 se pro ß může používat zástupně skupina SS... tedy v tomto případě Grossdeutschland (a pro "umlaut" - ty dvě tečky nad písmenem - se může používat připojení hlásky E - příklad Österreich = Oesterreich)

[michan]

OK, tedy v příštích článcích vše opravím "zase na" na Grossdeutschland a průběžně zpětně opravím i ostatních asi 9 až 10 článků na stejné - o víkendu začnu... promiň pro mne hodně vážený kolego Farky Alt umím a mé staré - můj starý mozek - neumí použít žádané dál - držím ALt a jak Gr - prosím o techniku provedení....- jak přitom Gr. - Shift a pak pustit - laik i základů angličtiny, jen nastavení her je OK. (Farky dej mě tu techniku po SZ - naučím se).




Děkuji kolegové.

[michan]

Děkuji panu kolegu Farky,
umí, a umí i učit.
Opravil jsem zatím v šesti článcích onen scharfes s - viz takto - ß.
Celkem se jednalo o 7 přepsání v šesti článcích a dál již budu psát, díky panu kolegu Farky, všude jen Großdeutschland.

[Hans Klos]

Opravdu velice kvalitně zpracovaný materiál, ale při tak široce pojatém zpracování Viselsko-Oderské operace mi zde trochu chybí souvislost s bitvou v Ardenách, kde se spojenci teprve 25.1. 1945 dostali na původní frontovou linii před Německým útokem 16.12.1944. Zatím co 25.1. byla RA skoro 60-70km od Berlína.
Dokonce jsem v citovaných materiálech někde četl, že Stalin uspíšil Viselsko-Oderskou operaci právě na žádost spojenců.

[michan]

Pak je tedy nezbytné si přečíst vše z toho co je napsáno v - Plány a strategie Spojenců, RA pro rok 1945 Č 1 až Č 13, kde se hovoří i o úzké koordinaci Spojenců( když nejvíce další koordinace nastalo ve Vojenské části Jaltské konference).
Články - Č 1 až Č 13. viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=389
, jsou tam vysvětleny mnohé události ve 13ti článcích (konec roku 1944 a počátek roku 1945.... číst pak zde zvláště pečlivě:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=389&t=7189

, neboť na žádost západních Spojenců (USA a VB) - v době útoku Němců v Ardenách - posunul Stalin dopředu začátek Viselsko-oderské operace, někdy z uvažovaného - února až března 1945, - na 12. ledna 1945.

[Hans Klos]

Omlouvám se asi to tam někde je, ale není tam, že koncem ledna to ze západní fronty bylo 700 km do Berlína (a měli problém udržet frontu) tak z východní fronty to bylo 60km do Berlína a při ukončení ofenzívy to měli do Berlína 60km.

[michan]

Souvislost 70 a 700 km, konec ledna, únor, březen 1945.
Takže tedy řeknu, někdy 70, nebo 60 km - v únoru 1945 na východní frontě, bylo - jako 700 km v únoru pro západní Spojence:

1) To proto, že Sověti, sovětská Logistika měla stejné problémy jako západní armády ve Francii a v Německu 1944, ale ještě i ve stejné době, než měli Spojenci přístavy. Pak se pro západ situace lepšila.
Vše od jehly po lokomotivu, na východě přes 2 lokomotivy, širokorozchodnou a na evropské rozchody postavenou lokomotivu a jejich příslušné vagóny, se muselo vozit tisíce kilometrů rozbombardovanou krajinou a poté dále auty přes krajinu plnou různých ne vždy prosovětských partyzánů...! Problém u všech sovětských frontů.

2) Je nutno se podívat na mapu, kde Žukovův útok ( 1. Běloruský front), koncem ledna a začátkem února je náhle stejný, jako ještě v březnu. Odpověď na proč se dozvíme v mých pokračováních, je to nejen neustálé útoky na jeho předmostí na Odře (a neustálé ostřelování a bombardování převozů přes Odru - celý únor až do března a ještě i březnové útoky německých zvláštních komand na převozy), ale především - možný skutečně ohromný útok z Východních Pomořan, z Východního Pruska a z jihu ze Slezska.

A zde již prozrazuji ony další operace, o kterých zatím píši pod velkou mapou, pod mapou od 12 ledna do 30. března 1945 - Východopruská operace, Východopomořanská operace a Slezská operace, které skutečně také, jako doprovodné, musely proběhnout, aby Němci nemohli zaútočit "ohromnou silou" (museli být ve svých pozicích rozdrobeni, rozbiti) na - do začátku února (oněch 70, či 60 km) vystrčený hrot k Odře - a to jak z jihu, Slezská operace Sovětů, tak ze severu obě operace Sovětů - Východopruská a Východopomořanská. Sověti se toho oprávněně báli a připravili právě tyto operace, které budou následovat od pondělí 31. října 2016.

Tohle vše - útoky Sovětů - je možno vyčíst z map, které doprovázejí články, kde budu vše osvětlovat. Tam budou ony souvislosti. Němci pak - po Ardenách z Arden, ale i z jiných front, mnoho divizí, zvláště tankových, převezli na Východní frontu...

[parmezano]

michan: Sověti si hlavní trati předělávali na svůj rozchod , dotáhli si to až k Berlínu , měli na to svou zvlášťní směrnici :
"Směrnice o přestavbě železnic o rozchodu 1435 mm na rozchod 1524 "(dal jsem ji sem v loni v únoru , bohužel odkaz na ni už není funkční). Některé širokorozchodné trati v Polsku , byly v provozu ještě koncem padesátých let. U nás v ČSR si dotáhli svůj rozchod až do Humenného na trati přes Lupkovský průsmyk . Zdemolovaný Lupkovský tunel , obešli provizorní tratí s několika úvrati , kterými překonávali stoupání nad zničený tunel. Udajně tu trať stavěli ženské stavební prapory .

[Zemakt]

Parmezano: lze to chápat tak, že hlavní železniční tepny ve směru operačních cílů byly "přeloženy" a potom další dle důležitosti? O kolika tratích ve směru na Berlín se třeba jednalo, o jedné, dvou, čtyřech? Nebo to mělo masivnější charakter? Dík

[Mirek58]

Zkusím drze trošku odpovědět:
Co lovím z paměti, tak směr Berlín se jednalo o dvě tratě a bylo na nich nasazeno celkem asi 20 divizí á 8000 mužů se zdravotní kvalifikací "C".
Ale zdůrazňuji, lovím z paměti.
Edit:
Takže oprava :
1,2. Běloruský a 1.Ukrajinský front měl jednu trať širokorozchodnou vedenou na hlavní úsek fronty. Pro dopravu rychlých transportů.
Na ostatních tratích zůstal středoevropský rozchod. Zde se využívalo ukořistěné vybavení.

[Hans Klos]

Sovětská armáda měla do Berlína 60km a žádnou řeku předmostí na Odře měli v Kostříně jen Seelowskou výšinu a hlavně nepřipravenou obranu Berlína. Kdyby se Žukov trochu snažil tak dobude Berlín v únoru a ne až v květnu, zbytečně dali němcům čas na vybudování obrany. Těch 60 km představovalo tak 3-4 dny postupu.
Západní spojenci měli před sebou 700km a Rýn.
Pokud by západní a východní spojenci lépe koordinovali svoje aktivity a místo slabosti západu v bivě o Ardeny spustili mohutnou ofenzívu k Rýnu mohlo všechno skončit už v únoru.

[michan]

Dnes se dá o kdyby byly diskutovat donekonečna, jako o všem. Všímejte si datumu kdy kudy procházela fronta.
Dávám sem fakta konce března 1945 na Žukovově předmostí 1. Běloruského fronty od Odry - z konce března 1945 i s historickými prameny:

V období Východopomořanské operace vojska levého křídla 1. Běloruského frontu urputně bojovala na berlínském směru (armády pravého křídla Žukovova 1. Běloruského frontu, včetně jeho dvou tankových armád musely bojovat spolu s 2. Běloruským frontem, právě ve Východopomořanské operaci - Dle Směrnice - STAVKA z 8. února 1945, - aby Němci nevpadli ze severu do 1. Běloruského frontu...,) aby rozšířila předmostí na levém břehu Odry, která byla vytvořená za lednového útoku severně a jižně od Küstrina (Kostrzyn, Kostřín). Německé fašistické velení se ze všech sil snažilo, aby sovětská předmostí zlikvidovalo. Ve snaze zatlačit útvary 1. Běloruského frontu zpět na pravý břeh Odry podniklo několik bezúspěšných protiztečí a protiúderů. Německé dělostřelectvo neustále ostřelovalo mosty a přepravy a letectvo je soustavně bombardovalo.
K odstraňování mostů a přeprav, které sovětská vojska postavila, zformovalo hitlerovské velení zvláštní námořní záškodnické jednotky. Ty se 25. března 1945 pokoušely zničit přepravu přes Odru, k čemuž použily nových zápalných prostředků. Jejich pokusy však ztroskotaly (historickým podkladem pro Velká vlastenecká válka, svazek 5, Kapitola IV, str. 131, zde byla informace z: Brassey´s Naval Annual, r. 1948, str. 450.).
Boj sovětských vojsk na rozšíření předmostí se v únoru zkomplikoval, neboť většina polních letišť byla v důsledku začínajícího tání nezpůsobilá provozu. Stíhači 16. Letecké armády proto nemohli spolehlivě krýt vlastní vojska na levém břehu Odry a ani přepravy přes řeku.. Když však na pokyn vojenské rady 1. Běloruského frontu útvary leteckého týlu urychleně vybudovaly za pomoci pozemních vojsk několik letišť (to však nebylo za 3 dny, to trvalo 2 týdny a v provozu byly plně funční ve třetí dekádě března...) s kovovými a cihlovými startovacími a přistávacími plochami, 16. Letecká armáda svou činnost zintenzívnila. Tak mohla sovětská vojska, aniž byla vážněji ohrožena nepřátelským letectvem bojovat za rozšíření předmostí (na Odře - má poznámka).
Koncem března vojska 1. Běloruského frontu po překonání houževnatého odporu hitlerovců rozšířila a vytvořila v prostoru Kostřína jedno rozsáhlé předmostí, jež mělo velký operační význam a kostřínské nepřátelské uskupení obklíčila (historickým podkladem pro informace je zde: Velká vlastenecká válka, svazek 5, Kapitola IV, str. 131, 132.).
Dne 27. března se německé fašistické velení naposledy pokusilo zlepšit svou situaci u Kostřína. Toho dne (27. března 1945) podnikli Němci silami pěti divizí, jimiž chtěli blokádu Kostřína prolomit. Jak však přiznává německý historik generál Buttlar, ´všechny zteče, několikrát opakované, přestože byly důkladné, ztroskotaly na nezdolnosti ruské obrany (historickým podkladem pro informace pro Velká vlastenecká válka, svazek 5, Kapitola IV, str.132, zde je Weltkrieg 1939-1945, T. S, S. 231.).
Za neúspěšný úder odvolal Hitler generálplukovníka Heinze Guderiana z funkce náčelníka štábu pozemních vojsk (OKW) a na jeho místo jmenoval generála pěchoty Hanse Krebse (historickým podkladem pro informace pro Velká vlastenecká válka, svazek 5, Kapitola IV, str.132, zde je Weltkrieg 1939-1945, T. S, S. 231.)."... a tak dále - vše i ostatní bude u:

Východopomořanská operace a Slezsko 1945. Č 4.

Historická fakta vypisuji a diskuze z Vašeho pohledu je na každém z Vás.
Píši dál - podstatná fakta jsem řekl a budu ještě dál říkat a do detailů již nejdu...
Nejsem kdyby. To přenechám rád každému...

[Hans Klos]

No píšete to dobře, ale orientujete se na špatné zdroje, podle publikací přímých velících generálů Žukov, Čujkov a Guderian to bylo trochu jinak.
4.února napsal Žukov "úkolem vojsk v příštích 6 dnech doplnit zásoby.. na 2 palebné průměry a prudkým skokem se 15. a 16 února zmocnit Berlína.
27. ledna Guderian navrhoval všechny síly přesunout k obraně Berlína ale Hitler je použil k protiofenzívě u Budapešti (jak to dopadlo víte) Berlínský směr byl prostě málo bráněn v důsledku rychlejšího než plánovaného postupu Viselsko Oderské operace. Do Lodže to Žukov plánoval 12 dní ale byli tam už za 7dní.
Guderian plánoval protiútok u Štětína ale sám dodává že měl málo sil a raději rezignoval. (nebo byl odvolán to je jedno)

Poměr sil:
lidi: 2,5mil/1mil
tanky: 6250/1500
děla:41000/10000

zdroje: Guderian paměti vojáka, Žukov vzpomínky a úvahy, Čujkov poslední dny Berlína (strana 89 kap. Některé omyly) to jsou fakta.

[michan]

A už vůbec nebudu porovnávat oficielní zdroje a autobiografie jako celek. Už se zde porovnávalo mnohokrát...
Mé poslední slovo.

[Hans Klos]

Škoda ale toho Čujkova - Konec třetí říše si přečtěte rozšíříte svoje obzory. Čujkov vyhrál ve Finsku u Stalingradu a v Berlíně (vyjednával s Krebsem) tak snad jeho slovo má nějakou váhu.

[michan]

OK, jedná-li se o doporučení, rozšíření obzorů, jdou i mé žerty - "už nikdy" - nebo "mé poslední slovo" - stranou.
Do Čujkova určitě při Berlíně - nejen "znovu - nakouknu".