Poučení z východní fronty

[Mirek58]

Pánové, sice téma je o východní frontě.
Ale co předcházelo s ní úzce souvisí.
Fakta:
/Hitlerova snaha v kampani 1940 šetřit síly, především tankové, i za cenu extremu- únik Britských vojáků z kontinentu.
/Co by Hitler získal invazí na ostrovy?
NIC, protože rozhodující byly námořní síly VB, které jak inzeroval Churchil se přesunou do Kanady spolu s královskou rodinou a vládou.
I v případě úspěšné invaze byla námořní cesta k ropě Hitlerovi přehrazena.
Tedy pouze náklady na invazi a dalších 50mil hladových obyvatel na starost, žádné suroviny, žádné otevření nám cest. Jediným pozitivem by bylo vysunutí leteckých a ponorkových základen do Atlantiku.
O osudu invaze bylo rozhodnuto v okamžiku, kdy na post předsedy vlády Jejího Veličenstva nastoupil Churchil.
Jediná Hitlerova naděje spočívala v příměří s VB a to se nekonalo.

[Polarfox]

Ano,ale sa tu v tomto prípade bavíme o strategickej chybe nemcov, že začali bombardovať mestá a jej vplyve na prežitie anglického letectva.

Ne, my se tu bavíme o mýtu...

Samotne vyrobne kapacity niesu problém, problém je, či by mal kto robiť v rôznych fabrikách, kedže jeden z dôvodov, prečo USA malo takú priemyselnú kapacitu je aj to, že nemuseli zmobilizovať každého chlapa a poslať ho na frontu. Treba zobrat v potaz, kolko ludi v týle pripadá na 1 bojujúceho vojaka, špeciálne, ked musíš nosiť zásoby cez celý Atlantik.

Podívej se, asi takto - ani v roce 1945 nejela válečná výroba v USA na takové obrátky, na jaké by mohla.

Jinak zásoby přes Atlantik musíš vozit tak jako tak...za WWII tam také jen tak nedolevitovaly.

V 1944 Američania bojovali proti pomerne malej časti Wehrmachtu (a SS), ktorý nemal zásoby, vybavenie a hlavne rezervy. Nemôžeš to porovnávať s Wehrmachtom, proti ktorému by čelili v prípade, že by Sovieti boli z kola von. Ak by ich neviazali , museli by čeliť Wehrmachtu, ktorý by tieto nevýhody nemal. Aby maly akukolvek šancu na úspech, potrebovali by mnohonásobne viac vojakov, čo automaticky znamená aj mnohonásobne viac námorníkov atd. a to už je problém. Samozrejme ludí na to mali, ale ovplivnilo by to ich výrobu.

A Wehrmacht v roce 1944 stále bojoval proti poměrně malé části vojáků a celkové kapacity USA. A kdyby USA zároveň nevázalo Japonsko, tak je možné tuto plně vrhnout do Evropy. A pokud by VB zůstala ve hře jako předpolí, tak je možné Němcům dost výrazně znepříjemnit život bombardováním, minováním a jinými vylomeninami, zatímco Němci jsou takřka bez šance ohrozit srdce průmyslové a lidské základny protivníka, tj. samotné USA. Byla by to hodně dlouhá a nepříjemná válka, ale nic není tak přesně dané, jak si myslíš. Nemluvě o tom, že okupované území je stále okupované území, s desítkami miliónů nedobrovolně zapojených obyvatel, kteří tě při první vhodné příležitosti bodnou do zad a rozhodně ti to nebudou ulehčovat, i kdyby mělo jít jen o sabotování a průtahy. Plus velkou energii budeš muset věnovat už jen tomu, aby jsi je držel v lajně.

Takže USA pokračuje v izolacionalizme ?

A SSSR jen tak sedí, pokuřuje a sleduje, jak se mu na západní hranici formuje ten tvůj kolos, který ho potenciálně následně rozmete a pomoci se nedovolá?

[Vestly]

Podívej se, asi takto - ani v roce 1945 nejela válečná výroba v USA na takové obrátky, na jaké by mohla.

Jinak zásoby přes Atlantik musíš vozit tak jako tak...za WWII tam také jen tak nedolevitovaly.

Skusim to takto, spojenci potrebovali cca 4,5 mil. vojakov aby vytlačili 2 mil. Nemcov z Francuzska (ktori, nemali zasoby atd, ako som spominal). Kolko vojakov by potrebovali, ak by bojovali proti 4 mil Nemcom, ktori by mali vsetky zasoby co potrebuju? Kolko by potrebovali ak by bojovali proti 5-6 mil? Atď. Je iné zásobovať 5 milionov ludí a iné zásobovať 10.

A Wehrmacht v roce 1944 stále bojoval proti poměrně malé části vojáků a celkové kapacity USA. A kdyby USA zároveň nevázalo Japonsko, tak je možné tuto plně vrhnout do Evropy. A pokud by VB zůstala ve hře jako předpolí, tak je možné Němcům dost výrazně znepříjemnit život bombardováním, minováním a jinými vylomeninami, zatímco Němci jsou takřka bez šance ohrozit srdce průmyslové a lidské základny protivníka, tj. samotné USA. Byla by to hodně dlouhá a nepříjemná válka, ale nic není tak přesně dané, jak si myslíš. Nemluvě o tom, že okupované území je stále okupované území, s desítkami miliónů nedobrovolně zapojených obyvatel, kteří tě při první vhodné příležitosti bodnou do zad a rozhodně ti to nebudou ulehčovat, i kdyby mělo jít jen o sabotování a průtahy. Plus velkou energii budeš muset věnovat už jen tomu, aby jsi je držel v lajně.

Samotným bombardovaním vojnu nikdy nevyhráš. Je tam vela neznámych, ale povedal by som, že by sústredili a mobilizovali svoju výrobu (prakticky vyrobu celej Europy) tak, aby túto výhodu spojencov zminimalizovali, presne ako to spravila VB počas bitvy o Britániu. Ale toto su už detaily. Dôležité je, že aby spojenci vyhrali, potrebovali by vpadnúť do Europy, čo by bolo v tej situacii o moc tažšie ako si myslíš.

A SSSR jen tak sedí, pokuřuje a sleduje, jak se mu na západní hranici formuje ten tvůj kolos, který ho potenciálně následně rozmete a pomoci se nedovolá?

Dajme tomu, že zo ZSSR by sa stal Reichskommissariat Východ a časť by pripadla Japonsku, ktoré by v ten moment uprednostnilo sever pred juhom.
Bavime sa predsa o tom, či by Američania, resp. Briti mali šancu vyhrať nad Nemeckom bez pomoci Sovietov.

[michan]

Vážení kolegové,
stejná, nebo podobná diskuze probíhala zde na 12ti listech - Zkreslují média historii?:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=7&t=342
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=7&t=342&start=20
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=7&t=342&start=40
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=7&t=342&start=60

dal jsem odkazy prvých 4 listů a ostatní si otevřete sami. Diskuse jde dokonce do větší hloubky. A stejně nikdy nebyl vítěz. Kdo je, byl víc, Východ, nebo Západ a v čem.
Jsou tam však velice důležitá fakta, jako lend-lease, počátek války a stěhování sovětského průmyslu za Ural a další a další. Nahlédněte a chvilku ta fakta nalezejte. Balast dle politického zabarvení toho, kterého příznivce, si z toho vypreparujte a naleznete mnoho odpovědí. Nebo snad argumentů?
Hlavně hledejte fakta a přihlížejte co bylo v kterém čase pro koho důležité a pak již vyjde závěr.

Jeden potřeboval druhého!

Tento fakt byl pak uznán jako rozhodující, neboť to byla " 2. světová válka".

[Dzin]

Je toho hodně, ale zkusím to vzít postupně.

- Dunkirk/předurčenost porážky Francie v 1940
Tohle je spíše poválečné hodnocení, kdy ze zpětného pohledu se nám takto jeví. V rámci ofenzívy 1940 Němci provedli poměrně riskantní operaci u které nebylo zajištěno, že vyjde. Ostatně Manstein (a jemu podobní) ji protlačili díky podpoře Hitlera proti mínění dalších generálů Wehrmachtu, kteří se naopak obávali, že selže.

Francouzská armáda se nerozpadla tak, jak to německá propaganda líčila (tedy téměř bez boje) a po ní to přebrali další. Naopak Němci v boji s ní měli nezanedbatelné ztráty. Třeba tanků bylo za boje ve Francii nenávratně zničeno 795 což představuje asi 1/3 ze všech nasazených (2445 tanků). Pro porovnání třetinu nasazených tanků na východě ztratil Wehrmacht do září 41 tedy za asi dvakrát tak delší dobu. Kromě ztrát Wehrmacht sužovaly i logistické potíže, hlavně co se doplňování munice či paliva týká.

Celkově tedy vítězství Wehrmachtu nad Forces armées françaises nebylo tak jednoznačně předurčeno, jak se z poválečného hlediska může zdát.

Také tu padl argument, že Hitler šetřil síly hlavně tankové. Jenže chybí ono zdůvodnění proč by to měl dělat a právě to bylo kvůli ztrátám. Viz. výše, třetina nenávratně zničených tanků.


- Německý postup na ropná pole a využívání místních sil.
Wehrmacht tehdy bojoval ještě svým klasickým způsobem, tedy zaměřováním se na ničení armády nepřítele a ne jejího strategického zázemí. Takže z pohledu německé generality nebylo tažení jaké popisuješ prioritou, pokud se tam nenacházela dostatečně velká síla nepřítele, kterou by bylo možno porazit.

O rok dříve byly hlavní síly RA v pozdější fázi soustředěny ve směru Moskva a proto Wehrmacht útočil tam. Na počátku Barbarossy sice byli ve směru na jih, ale Němci to nevěděli a hlavní nápor vedli na středu fronty právě proto, že se domnívali, že je zde hlavní síla RA. Navíc její pozdější zničení na jihu bylo mimo jiné dáno i tím, že Němci hlavní operace vedli právě na středu fronty a díky rychlému postupu zde se Sovětům dostali do týlu a mohli provést jejich obklíčení a zničení.

Vytýkat Němcům, že se nesnažili obsadit sovětská ropná pole hned od počátku znamená nebrat v potaz strategickou koncepci vedení války Wehrmachtu. Podobně je to i s tím, že nedostatečně využívali místních odpůrců Stalinova režimu. Chtít po Němcích opak zase znamená přehlížet politickou realitu nacistické říše, které ze své podstaty podobnou spolupráci vylučovala. Ona na SSSR nezaútočila kvůli osvobození trpících národů SSSR, ale kvůli jejich úplné porážce (vyhlazení) přesně podle rasistických nacistických teorií.

Sice je samozřejmě používali, ale nikdy to nemohlo být v dostatečné míře, protože tyto dvě věci byly v ostré opozici. Chleba se nemaže na obě strany a podobně je to i s Němci na východě. Nemohli provádět svoji vyhlazovací politiku proti národům SSSR a současně je v plné míře využívat proti bolševickému režimu.


- bombardování letišt při BoB
Už to tu padlo, jedná se o další mýtus WW2. Situace opět tak jednoznačná, jak ji podávají po válce Němci a po nich někteří další historici a popularizátoři, nebyla. Naopak, Němci se zaměřili na bombardování města právě proto, že dosavadní akce nevedli k tomu, co potřebovali, tedy porážce RAF.

Už to tu bylo v jiných tématech dost rozebíráno, tak uvedu třeba to, že pouze v jednom období klesl počet bojeschopných stíhaček FC pod úroveň ze začátku BoB (704 proti 708, v rámci celkové síly to bylo stále 1113 proti 1061) zatímco jinak se až do počátku německé ofenzívy proti městům pohyboval kolem 750 letadel, tedy vysoce nad. Teprve poté poklesl a to i v rámci celkových počtů, kdy se dostal pod úroveň ze začátku války (údaje podle Groehlera).

Jinak Luftwaffe byla v BoB poražena a ne, že se "jen" přesunula na jiné bojiště. To je zase jen oprašování dřívějšího komunistického ideologického výkladu WW2.


- USA by nedokázal postavit armádu pro vylodění se v Evropě.
To ale odporuje realitě, protože USA by s tímto neměl problém. Prakticky celé tažení v Pacifiku je o tom, jak se přes moře přesunovala (a zásobovala) obrovská armáda. Možná by to trvalo déle, ale USA měl zdroje, technologie a operační postupy, aby to dokázal.
Ovšem jak už tu zase bylo poukázáno základní problém bylo, že naopak Německo nemělo zdroje k tomu, aby se v Británii vylodilo, rozhodně ne, pokud vedlo válku současně proti Británii a SSSR. Ale na to už tu taky bylo upozorněno.

- zdroje USA
Jako jediný stát za WW2 právě tohoto měl USA nazbyt. Dostávalo se mu jak lidských tak ekonomických zdrojů a to v míře, jaké nemohli ostatní státy konkurovat. Co se týká ekonomických zdrojů, na válečné potřeby bylo věnováno nejvíce v letech 44 - 45 a to 36 resp. 37 procent HDP (včetně Půjčky a Pronájmu) a přitom to bylo více, než to co vynaložily Britské a Francouzské impérium a SSSR dohromady.
Co se týká lidských zdrojů, v USA bylo celkem asi 60 milionů pracujících z čehož pro válečnou výrobu pracovala asi 1/4, takže pro ní bylo stále kde brát. Navíc existovala i další vnitřní rezerva, ženy, které se na celkovém počtu pracující síly podíleli z 1/3, takže i zde bylo stále kde brát. Do armády narukovalo asi 9 procent populace takže i zde byly rezervy (poměrně dost velké s přihlédnutím k relativně malým vojenským ztrátám vztaženo na celkovou populaci).

Dále se tu prakticky neřeší efektivita nasazení pracovní síly. Právě při porovnání USA s ostatními hlavními spojenci to ale vynikne nejvíce. SSSR na válečnou výrobu musel vynakládat asi 1/3 pracovních sil a nedá se říci, že by USA za ním nějak zaostával. Takže to není jen o počtech pracovníků, ale o celkové schopnosti ekonomiky (klasický příklad je rychlost stavby transportních lodí).

- Německo porazí SSSR a Británii
Hypotéza je trochu moc spekulativní, protože jednak reálně nenastiňuje jak by to Německo dokázalo a navíc předpokládá, že by ekonomiku Británie a SSSR převzalo Německo neporušenou. Daleko pravděpodobnější je stav, že by ji převzalo v dost zničeném stavu a naopak by muselo nejprve vynaložit značnou energii pro její znovuoživení.

- operace Lachtan
Už to tu bylo dost rozebíráno, tak jen k jednomu bodu, který je tu dezinterpretován. Řecké ostrovy v roce 1941 neobsazoval Wehrmacht "na bárkách", ale na vyloďovacích člunek, které předtím budoval. On měl určité vyloďovací kapacity, ale ne takové, jaké by bylo potřeba k vylodění v Británii. Tohle porovnání je naprosto milné, podobně jako bychom Overlord porovnávali se sovětským vyloděním na Malé zemi.

1stCLJan
Z hlediska celých napoleonských válek to stále byla jen část boje proti němu. Je to podobné jako s WW2, jednotlivá tažení se nedají od sebe oddělovat. Když třeba podle tebe byla účast Ruska na poloostrovní válce nebo v bitvě u Trafalgaru zásadní, potom logicky akce ostatních států z protinapoleonovské koalice museli být zásadní pro boj Ruska.

Jinak máš opravdu svéráznou interpretaci WW1, že v ní Rusko nebylo poraženo, ale jen z ní odstoupilo. Podobně i Krymská válka. Z tvého pohledu vlastně nikdy nikdo žádnou válku neprohrál přinejhorším z ní jenom odstoupil.

Ohledně ekonomiky za WW2 už to tu bylo několikrát probíráno. Německo ekonomicky značně krvácelo i jinde. A nedá se to oddělovat. Navíc to, že USA a Británie (a další) zaměstnávali a porazili Japonsko, které se tak nemohlo přidat k útoku na SSSR když na tom byl nejhůře, bylo z hlediska konečného výsledku WW2 také velmi důležité.
WW2 je prostě komplexní děj, kde vše ze vším souvisí a nedá se to od sebe oddělovat. Tak jako Západní spojenci potřebovali SSSR, tak SSSR byl životně závislí na západních spojencích a oni byli jeho jediná naděje.

To že Rusko bojovalo se spojenci proti jiným spojencům nijak nevyvrací to co jsme psal. Jen to potvrzuje, že když chtělo Rusko vyhrát proti rovnocennému protivníkovi, nesmělo být izolováno.


Jinak více věcí by bylo asi lepší řešit v příslušných tématech a tady nechat jen to ohledně východní fronty resp. poučení se z ní, na ostatní tu jsou také příslušná témata.

[Polarfox]

Jeden potřeboval druhého!Tento fakt byl pak uznán jako rozhodující, neboť to byla " 2. světová válka".

Amen.

Samotným bombardovaním vojnu nikdy nevyhráš. Je tam vela neznámych, ale povedal by som, že by sústredili a mobilizovali svoju výrobu (prakticky vyrobu celej Europy) tak, aby túto výhodu spojencov zminimalizovali, presne ako to spravila VB počas bitvy o Britániu. Ale toto su už detaily. Dôležité je, že aby spojenci vyhrali, potrebovali by vpadnúť do Europy, čo by bolo v tej situacii o moc tažšie ako si myslíš.

Dlouhodobou válku vyhrává ten, kdo má větší materiální a lidské zdroje a výkonnější technologickou základnu. Německo by ve vytyčeném scénáři (což je USA+VB/Commonwealth+různé Německem porobené evropské země a jejich kolonie vs Německo+porobené země) bylo izolováno v Evropě. Ze západu kanál a VB (protože je větší pravděpodobnost, že by tato nepadla) a posléze celý Atlantik, z východu SSSR, z jihu Středozemní moře, ze severu opět moře a tuna ledu. A na prostoru vymezeném těmito hranicemi by Německo muselo čerpat své zdroje - lidi, jídlo, kovy, vzácné kovy, ropu, léky atd. A ještě se o to dělit se svými eventuálními spojenci (Itálie atp.). Tudíž zhola to samé, co za WWII. V lepším případě něco dostane z SSSR, pokud tam nebudou zcela zavřené kohoutky. Zatímco koalice má přístup takřka do celého světa...kolonie, Severní/Střední/Jižní Amerika, Blízký východ, Austrálie/Asie, Afrika. A Německo s tím může udělat leda tak prd a maximálně se snažit celý proces alespoň narušovat (ponorky atp.). Přičemž výrobní základy Říše jsou ve většině případů v dosahu strategického letectva z VB, eventuálně z jiných základen, které by se podařilo vybudovat, což výrobu dále rozhodí a přesměruje priority.

No a jednoho krásného dne v roce 1945 by také do historie nemusela nechvalně vstoupit Hirošima, ale třeba Hamburk, Brémy, Kolín n. R. nebo Berlín.

[Vestly]

Jeden potřeboval druhého!Tento fakt byl pak uznán jako rozhodující, neboť to byla " 2. světová válka".

+1

[Hans Klos]

Tak velitel 8. GA Čujkov, který se jako první dozvěděl o sebevraždě Hitlera, jeho závěti... od NGŠ Hanse Krebse ještě v roce 1966 zpochybňoval verzi sebevraždy Hitlera. S Hansem Krebsem více než 12 hodin o příměří v Berlíně což RA samozřejmě nechtěla.
Ještě rok po válce to ostatně zpochybňoval i G. K. Žukov.
Tak nevím kde je pravda.

[Dzin]

To je dáno primárně tím, že Stalin (a SSSR) docela dost mlžil kolem vyšetřování Hitlerovi sebevraždy. Přestože jednotky Smerš našly Hitlerovu mrtvolu už 2. května, Stalin zakázal uvolnit jakékoli informace o tomto. Následně tajil i místo hrobu, kam ostatky uložil (v roce 1970 exhumovány, spáleny a popel vhozen do řeky). Sověti potom udávali verze, jaké se jim právě hodili. Takže Čujkov i Žukov klidně toto přesvědčení mohli mít či jen mohli prezentovat názor, jaký byl poplatný tehdejší politické linii.

[Hans Klos]

To je dáno primárně tím, že Stalin (a SSSR) docela dost mlžil kolem vyšetřování Hitlerovi sebevraždy. Přestože jednotky Smerš našly Hitlerovu mrtvolu už 2. května, Stalin zakázal uvolnit jakékoli informace o tomto. Následně tajil i místo hrobu, kam ostatky uložil (v roce 1970 exhumovány, spáleny a popel vhozen do řeky). Sověti potom udávali verze, jaké se jim právě hodili. Takže Čujkov i Žukov klidně toto přesvědčení mohli mít či jen mohli prezentovat názor, jaký byl poplatný tehdejší politické linii.

No jo ale Hitler taky primárně na měnil svoje stanoviska, plány ..... sám věřil že mu jeho prozřetelnost (kdy na poslední chvíli změnil plán) několikrát zachránila život - a to je bohužel pravda.
Sám Čujkov prohlásil, že když 2.5. našli Hitlerův hrob tak" skoro ještě hořel to je podivné po dvou dnech" letadla na Unter den Linden (bez lip které uřízli) létala do poslední chvíle.

[Dzin]

Čujkov se nalezení ostatků Hitlera neúčastnil a proto jeho popis je pouze zprostředkovaný. Napsal tedy jen to, co mu někdo řekl. Jednotky Smerše mu nepodléhaly a neměl tedy obraz o jejich vyšetřování přímí, ale zasej en zprostředkovaný.
Teprve jako vrchní velitel pozemních sil mohl být v pozici, kde by se o věci mohl dovědět více, ale také nemusel, protože opět vyšetřování probíhalo mimo linii armády a tak byl stále jen odkázán na to, co mu řekne někdo další.
Navíc je zde stále ještě možnost autocenzury ve prospěch tehdejšímu oficiálnímu stanovisku. Tudíž celkově jeho prohlášení nelze brát jako primární zdroj a přikládat mu nějakou významnější váhu.

[Martas2411]

michan píše

O složení sovětské 38. A je hovořeno v předchozím článku, stejně jako o tom, že v hlavním úderu se počítalo tehdy s 1. čs. samostatnou tankovou brigádou a praporem samopalníků, jako s nejsilnějším tankovým svazkem v rámci útoku (měla 65 tanků).

Z těchto 65 tanků dojelo do Ostravy myslím pouhých 7 kusů.Tak těžké boje to byly.Většina tanků brigády byly T 34/85,ale mimo to brigáda měla ve výzbroji T 34/76 a to v počtu 10 či 14 strojů.Někde jsem četl,že údajně měla ve stavu i jeden T 70.Nedávno odešel do tankistického nebe poslední žijící tankista,který se zúčastnil Ostravské operace a to generál Bedřich Opočenský.

[michan]

Je to přesně tak a v dalších článcích bude vše i zdůrazněno.
Za necelý měsíc - prakticky pěti až šesti několikadenních bojů s přestávkami (konec března až konec dubna 1945) zůstalo 1. čs. samostatné tankové brigádě, z původních 65 tanků 7 tanků, se kterými šla ještě, po osvobození Ostravy 30. 5. , a skončení Ostravské operace 4 a 2 tanky opraváři do 1. 5. opravili , aby po Ostravské operaci ráno 1. května šla brigáda svým 3. tpr. znovu do útoku.
V průběhu dubna, během bojů i systémem kanibalismu se všechny opravitelné tanky vracely za den, dva, některé po větší a delší opravě, několikadenní, zpět do boje. Úžasné výkony, kdy se zbývající tanky mnohdy dávaly vždy do jednoho, či dvou tankových praporů a šly znovu do útoků, či k podpoře útoků, nebo obraně. Poslední útoky prováděl 3. tpr. a 2. tpr zůstával jako cvičný a instruktážní.
Z článku Č 56, vyjímám co následovalo bezprostředně po osvobození Ostravy dne 30. dubna 1945:

Tanky s výsadkem samopalníků se zúčastnily hned 1. května 1945 pronásledování nepřítele, který ustupoval na Novou Bělou a Krmelín. Po krátkém střetnutí s nacisty u Rabové postoupily jednotky brigády k Nové a Staré Bělé, kde z chodu zaútočily na nepřítele a do 20. hodiny osvobodily osadu Stará Bělá.
Následujícího dne, 2. května, českoslovenští samopalníci na šesti tancích 3. tpr. spolu s praporem rudoarmějců 315. střeleckého pluku pokračovali v útoku jižním směrem. Odrazili silnou nepřátelskou zteč z Krmelína a sami přešli do útoku. Skončil zničením nepřátelských ohnisek odporu v lese před Krmelínem a jeho osvobozením. Před večerem se ještě podařilo dobýt osadu Světlov. V noci se čs. tanková brigáda zapojila do úspěšného útoku sovětské pěchoty na Starou Ves nad Ondřejnicí, deset kilometrů jižně od Ostravy.
Nazítří se bojové jádro brigády, oslabené o tři tanky, vyřazené v předchozích bojích, přesunulo k Petřvaldu. Jeho úkolem bylo v součinnosti s 383. střeleckým plukem a 42. gardovou tankovou brigádou postupovat na Mošnov a Nový Jičín...... atd., bude řečeno a popsáno před i potom o dalších činnostech 1. čs. samostatné tankové brigády, bojující na pravém křídle 38. A....

[Martas2411]

Především děkuji za články,které věnuješ bojům v ostravsko-opavském směru.Kniha Tanky miří k Ostravě je velice poutavá a mám ji ve své knihovně,tak jako více literatury vážící se k tomuto tématu.

U mostu přes řeku Ostravici pak zastavil tank Nikolaje Ivasjuka. "Podívám se ven," oznámil velitel osádce. Otevřel příklop tanku a vysoukal se z věže. Řidič tanku Saša Hroch a radista Agepjuk zůstali uvnitř. Pozorovali průzory most a rozproudila se krátká debata.

Takže to byl tank T 34 s věžovým číslem 051.Dodnes tento tank stojí na podstavci naproti Sýkorova mostu na Slezské Ostravě.Pravděpodobně je to jediný opravdový tank,který se zúčastnil bojů ve II.světové válce na území ČR.Aspoň já o jinem žádném památníku,kde stojí tank,který se bojově zúčastnil bojů neznám.



]

Po letech pak vzpomínal velitel tanku Ivasjuk: Již dříve, když jsme dostali rozkaz jet na most, šli za mnou tři mladíci, civilisté, kteří se k nám připojili v ulicích města, do nějakého skladiště, kde Němci schovávali zbraně. Cestou říkali, že most, co vede na druhou stranu je podminovaný, ale že si s tím, když bude třeba, poradí. Vrátil jsem se k tanku."
A právě jeden z těch tří mladíků byl, Miloš Sýkora, vlastenec, člen odbojové organizace, byl člověkem, který "se nabídl, že nálože pod mostem zneškodní. Vyžádal si nůžky na ostnatý drát a signální pistoli. Dá znamení zelenou raketou, že cesta je volná. Vyšplhal se na konstrukci mostu a přestříhal dráty k náložím. Když se vyklonil, aby vypálil raketu, německý kulometčík z protějšího břehu jej zasáhl dávkou střel. Mladý hrdina se zřítil z mostu do vody."

Tak tahle událost je v poslední době rozporuplná.Např.Bedřich Opočenský,který kryl Ivasjukův tank při průjezdu mostem a střílel na protější barák,ze kterého byl později zasažen Ivasjukův tank.Při této krycí palbě tank Bedřicha Opočenského ustřelil kus mostního oblouku.Tak pan Opočenský ve svých vzpomínkách tvrdil,že žádného Sýkoru neviděl a ani nevěděl,že by se chystala tato akce s mostem.Dokonce jsem kdysi slyšel nahrávku,kde vzpomíná jeden člen tehdejší posádky(myslím že to byl střelec tanku Vaněk),který tuto událost zpochybnuje.Ale netvrdím,že se nemohla stát.Ale to už dnes asi těžko zjistíme.Jedno je ovšem jisté.Miloš Sýkora opravdu existoval a byl nalezen mrtev.
zde více
http://ostrava.idnes.cz/milos-sykora-u- ... zpravy_jog

[michan]

Dík a nejen já pátráme jak to bylo.
Vysvětlení, že někdo ho slyšel a i další co podchytil pan Richter se mě zdá velice pravděpodobné, když most držel...

[Martas2411]

Já to jen uvedl jako perličku.Každopádně Miloš Sýkora padl někde u mostu a jestli přestřihl dráty nebo ne,je dnes už úplně jedno.Padl za vlast a chtěl pomoci.A je mi úplně jedno,že to byl komunista.Tento člověk má moji úctu a je hrdina a název- Sýkorův most snad někdo v budoucnu nepřejmenuje.

Jinak zde ještě fotky,které jsem fotil vlastnoručně já

[michan]

Dík za fota.

[skelet]

jen pro zajímavost - rodina Nikolaje Ivasjuka dodnes žije v Ostravě
Martas2411: tendence přejmenovat most, stejně tak jako pomalovat tank, případně jej ho i odstranit v Ostravě byly. Naštěstí byly potlačeny už v zárodku. V poslední době se mi líbí, že se Ostrava staví čelem ke své minulosti. A to jak snahou nepotlačovat úlohu Rudé armády při našem osvobození, tak i připomínkou poválečného internačního tábora Hanke

[lasib]

V tomto filme o Ostravskej operácii spomínajú v cca 12.min nebezpečný konflikt čs. posadky T-34 a pobočníka sovietsk. generála. V tejto súvislosti spomínajú, že ten tank zničil 7 nemeckých tankov. Viete niečo tej posádke ?
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... -tankiste/

[Alfik]

Podle jedné z verzí se Sýkora domluvil s posádkou Ivasjukova tanku a ostatní posádky to nemusely vědět. Že jej neviděly nic nedokazuje. Rozhodně se snažil být neviděn - zvláště se snažil aby jej neviděli Němci... Ta domluva se mohla odehrát v řádu desítek sekund, prostě se mohl přiblížit a zařvet "most je podminovaný, já jej odminuju, počkejte chvíli" a odběhnout.
Němci v této verzi příběhu most sice zaminovali, ale nedokončili natažení drátů, což se Sýkora (a další z odboje) jako neodborník neměl jak se dozvědět - tedy jeho čin byl statečný, ale jeho smrt, jak se zdá, zbytečná.
Jeho existence, stejně jako jeho smrt, jsou dostatečně zdokumentovány (mrtvola se našla pod mostem v korytě řeky, se střelnými smrtelnými zraněními a i další odbojáři mluvili totožně, tedy že si vzal nůžky na drát a šel na most). Rovněž Ivasjuk a další z osádky opakovaně tuto verzi uváděli a vzhl. k tomu že neměli žádný motiv pro lhaní o "nějakém klukovi", pokud by jej neznali a příběh se neudál, lze se myslím domnívat, že Sýkorův čin můžeme považovat za fakt.