kacermiroslav píše:Jak bylo v úvodu tohoto tématu naznačeno, Sovětský svaz uvažoval o možném preventivním útoku proti Německu, stejně jako de facto bralo Německo svou operaci Barbarossa jako preventivní útok proti SSSR bez ohledu na v roce 1939 podepsaný pak o neútočení. Jednim z důkazů o úmyslech Rusů měl být výslech zajatého generála Vlasova. Níže je přepis tohoto výslechu a názoru generála Vlasova na preventivní ruský útok proti Německu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Historické dokumenty
Generál Vlasov - výpověď zajatce
7. srpna 1942
WW2
Zápis o výslechu zajatých sovětských důstojníků
2 přílohy
7. srpna 1942 mi vojenské orgány poskytly možnost podrobně pohovořit s třemi zajatými sovětskými důstojníky.
Byli jimi:
1) generál Andrej Vlasov, velitel armády, která byla námi zničena ve volchovském kotli
2) plukovník Vladimir Bojarskij, velitel divize, zajat u Charkova 25. května 1942
3) plukovní komisař Josif Kerness, který přešel na naši stranu u Charkova 18. června 1942
Z rozhovoru vyplynuly následující závěry.
Generál Vlasov se narodil ve středním Rusku roku 1901. Působí dojmem silné a přímé osobnosti. Hovoří klidně a uvážlivě.
Při odpovědi na dotaz, zda Stalin chystal útok na Německo, Vlasov prohlásil, že takové úmysly nepochybně existovaly. Koncentrace vojsk v prostoru Lvova ukazovala na to, že se plánoval úder do Rumunska ve směru ropných polí. Jednotky soustředěné v prostoru Minsku byly určeny k tomu, aby odrazily nevyhnutelný německý protiútok.
Na německý útok Rudá armáda nebyla připravena. Bez ohledu na všechny zprávy o německých přípravách nikdo v Sovětském svazu nevěřil v možnost německého útoku. Jednání sovětské strany bylo zaměřeno na přípravu vlastního útoku, obranná opatření se naproti tomu naprosto zanedbávala.
Tato skutečnost, spolu s "idiotským" velením, byla příčinou prvních velkých neúspěchů. Stalin se prohlašuje za velkého vojevůdce a vyzná se ve všem nejlépe ze všech. Vojenské velení - úplná průměrnost, je mezi nimi jen několik lepších než ostatní, např. Timošenko. Vorošilov - neschopný, Šapošnikov - starý a unavený, Mereckov - negramotný.
Generál Vlasov viděl Stalina naposledy v březnu [1942] na setkání v Kremlu, na kterém Stalin pronášel hrubé a urážlivé poznámky na adresu velitelů Rudé armády (Kirponosa a Žukova), nikdo se neodvážil mu odporovat.
Během celé své 22-ti leté kariéry generál Vlasov jen velmi složitě služebně postupoval, protože podle rodinné tradice vystudoval kněžský seminář a teprve v roce 1930 byl přijat do strany. Bez ohledu na služební postup v Rudé armádě vnitřně nikdy nepřijímal existující politický systém v Sovětském svazu a metody zdejších vládců. Průběh války a chyby, které Stalin dopustil, mu definitivně otevřely oči na to, že existující systém vede zemi ke krachu.
Zároveň ale Vlasov odmítá uznat, že Rudá armáda je již poražena a že sovětská vláda vzhledem ke ztrátě nejdůležitějších průmyslových a zemědělských oblastí nemůže již dlouho pokračovat v odporu. Naopak Vlasov je skutečně přesvědčen, že síly Rudé armády i ekonomický potenciál Sovětského svazu ještě nebyly úplně vyčerpány. I když je mu jasná těžká situace v zásobování, vzrůstající vyčerpání obyvatelstva válkou, tak přesto vylučuje možnost, že by Stalin dobrovolně kapituloval nebo že by byl svržen v důsledku vnitřního převratu.
S pomocí propagandy se sovětské vládě podařilo přesvědčit Rusy o tom, že Německo chce zničit Rusko jako samostatný stát a změnit ho v kolonii. Síla sovětského odporu může být podle Vlasova zlomena jen tehdy, pokud se ruský národ přesvědčí, že Německo nemá takové cíle a že Německo garantuje zachování existence Ruska a Ukrajiny třeba ve formě protektorátu.
V takovém případě by mnozí ruští zajatci rádi nastoupili pod německým velením do boje proti nenáviděnému stalinskému režimu. Pro něho, Vlasova, a množství dalších zajatých sovětských důstojníků je německé vítězství předpokladem další existence, protože ze strany sovětské vlády je čeká jedině smrt. Proto si upřímně přejí svržení sovětské vlády a vítězství německých zbraní.
Zároveň s tím si ale nemyslí, že Německo může vítězství dosáhnout jen použitím vojenské síly.
V té souvislosti generál Vlasov a zvláště plukovník Bojarskij ve svém vyprávění zveličovali vojenské a ekonomické možnosti USA a Anglie. Tato zveličování se zdají být přímým důsledkem současné sovětské propagandy. Je porozuhodné nakolik je tato propaganda schopna ovlivnit i kriticky uvažující lidi.
Aby se dosáhlo vítězství nad Stalinem, je podle mínění obou důstojníků nutno využít zajaté Rusy v boji proti Rudé armádě. Nic nebude mít na rudoarmějce větší a hlubší vliv než vystoupení ruských jednotek na německé straně.
Aby bylo takové vystoupení možné je nutné vytvořit odpovídající ruské centrum, které by rozptýlilo obavy v myslích Rusů, zejména obavy z cílů, které Německo ve válce sleduje, přesvědčovat lidi o nesmyslnosti dalšího odporu a zároveň tak Stalina zbavit možnosti prodlužování války.
Na rozvalinách Sovětského svazu pak vznikne nové ruské státní uspořádání, které v těsném svazu s Německem a pod jeho vedením přijme účast na formování nového pořádku v Evropě.
Přímo jsem řekl sovětským důstojníkům, že nemohu souhlasit s jejich názory. Rusko v posledních sta letech představovalo pro Německo vždy hrozbu, ať již šlo o Rusko carské nebo bolševické. Není v zájmu Německa účastnit se na obnovování samostatné ruské státnosti na bázi velkoruských tendencí.
Sovětští důstojnící namítli, že na stupnici mezi samostatným ruským státem a kolonii jsou možná ještě další jiná řešení, například statut dominia, protektorátu, nebo podřízeného státu s jeho dočasnou nebo trvalou německou okupací.
V této chvíli je nejdůležitější otázka, existuje-li možnost, jak zbavit Rusy strachu z toho, že Německo je chce uvrhnout do postavení kolonie a je samé do postavení otroků. Dokud bude existovat tento strach, tak odpor Rudé armády bude pokračovat až do úplného vyčerpání všech existujících sil a zdrojů. Oba důstojnící nesouhlasí s názorem, že tyto síly jsou dnes již prakticky vyčerpány, a prohlašují, že Německo nemá úplnou představu o vojensko-hospodářském potenciálu Uralu a Sibiře. Jsou přesvědčeni, že ztráta ropy v Baku bude kompenzována ropou z oblasti mezi Volhou a Uralem v objemu dostatečně velkém pro vedení obranné války.
Generál Vlasov a plukovník Bojarskij již vyložili výše uvedené názory v memorandu, které mi v německém překladu poskytl plukovník von Rönne [z oddělení Cizí armády Východ OKH].
2) Plukovník Bojarskij se narodil v roce 1899 na Ukrajině. Do bolševické revoluce ukončil ruské reálné učiliště a půlroku sloužil v staré carské armádě. V roce 1922 ukončil důstojnickou školu a poté vyučoval ekonomii na Smolenské univerzitě. Bojarskij působí dojmem civilizovaného člověka. Mluví takticky, jeho řeč svědčí o schopnostech a sebeovládání. Dlouhou dobu byl náčelníkem operačního oddělení armádního sboru a v poslední době velitelem divize. Hodnost generála mu nebyla udělena, protože jako syn zámožného rolníka nebyl přijat do komunistické strany.
Při odpovědi na dotaz, chystalo-li se sovětské vedení zaútočit na Německo, Bojarskij odpověděl, že přípravy k tomu v létě 1941 postoupily již tak daleko, že Kreml mohl dát již v srpnu-září 1941 nebo nejpozději na jaře 1942 příkaz k útoku. V tom případě by Rudá armáda postupovala jihozápadním směrem, t.j. proti Rumunsku. Německo předběhlo sovětskou vládu, pro kterou byl německý útok naprostým překvapením.
Při hodnocení současné situace Bojarskij rozvíjel tytéž názory co Vlasov. Také si nepřiznává fakt, že Sovětský svaz již vyčerpal své síly. Stejně tak se domnívá, že přesvědčit Rudou armádu a ruský národ o nesmyslnosti dalšího odporu bude možné jen tehdy, pokud u nich zmizí obavy z toho, že Německo chce z Ruska udělat kolonii.
Nesčetné porážky, za které nese odpovědnost Stalin, vedly k velkému propadu Stalinovy oblíbenosti v armádě. Širokými lidovými masami byl vždy nenáviděn. Proto odpor Rudé armády a ruského národa nevyhnutelně vyhasne, pokud se v důsledku omezení německých válečných cílů a využití ruských jednotek na frontě přesvědčí o bezdůvodnosti takového strachu.
(poslední část dokumentu - rozhovor s Kernessem - není otištěna)
G. Hilger
Feldmark, 8. srpna 1942
Zdroje:
Nakanune 21 ijunja 1941 goda - O. Višljov - Moskva 2001
Preventivní úder
Nechci se dotknout nikoho ze zastánců teorie preventivního úderu stějně jako Suvorova a teorií které plodí, ale na rovinu říkám že je považuji za hloupé, ty teorie zastánce ne, to bych si nedovolil.
Důvodů k tomu má mnoho, ale jako nejvážnější, kromě těch které zde byly už dávno řečeny doplním tyto.
Sílu armády nedělá počet vojáků či tanků děl nebo letadel, ale kam jsou schopny dojed kdo je opraví ošetří nakrmí a dotankuje doplní munici. Kdo a jak rychle odsune raněné, odtáhne a opraví techniku, přiveze posily, palivo, potraviny a náhradní díly atd.
Příprava země k útoku na jinou silnou zem vyžaduje i komunikace k hranicím, ale Sovětský svaz nestavěl k hranicím dálnice ani železnice. A také spousty nákladních vozů, a ty neměl, ani řidiče pořádně necvičil, Kdyby sověti nedostali nákladní vozy od Američanů, kdoví jestli by ve 44 dosáhli aspoň na své bývalé hranice.
Také logistika Stalinovy armády byla podivná, její organizace napovídá že byla určena spíš k boji s početným, leč slabě vyzbrojeným a špatně organizovaným protivníkem, nechci se teď dotknout těch co vidí v rudé armádě osvoboditelku ale tak jak vypadala v roce 1941 se hodila víc k potlačování selských povstání a žití z místních zdrojů (vyžírání spíží kulaků) než k obraně země natož k útoku na velmoc jako Německo. Tomu odpovídá i počet a instalace radiostanic nebo množství nákladních vozidel, vyprošťovací techniky, polních dílen transportních letadel atd. Ani vycvičenost vojsk, nestála za mnoho, zejména střelecké dovednosti tankistů rudé armády byly stejně pověstné jako schopnost velitelů dovedně velet. Ne tahle armáda věru nebyla připravená k boji natož k útoku. Veliká byla, to ano, ale silná ani náhodou.
Důvodů k tomu má mnoho, ale jako nejvážnější, kromě těch které zde byly už dávno řečeny doplním tyto.
Sílu armády nedělá počet vojáků či tanků děl nebo letadel, ale kam jsou schopny dojed kdo je opraví ošetří nakrmí a dotankuje doplní munici. Kdo a jak rychle odsune raněné, odtáhne a opraví techniku, přiveze posily, palivo, potraviny a náhradní díly atd.
Příprava země k útoku na jinou silnou zem vyžaduje i komunikace k hranicím, ale Sovětský svaz nestavěl k hranicím dálnice ani železnice. A také spousty nákladních vozů, a ty neměl, ani řidiče pořádně necvičil, Kdyby sověti nedostali nákladní vozy od Američanů, kdoví jestli by ve 44 dosáhli aspoň na své bývalé hranice.
Také logistika Stalinovy armády byla podivná, její organizace napovídá že byla určena spíš k boji s početným, leč slabě vyzbrojeným a špatně organizovaným protivníkem, nechci se teď dotknout těch co vidí v rudé armádě osvoboditelku ale tak jak vypadala v roce 1941 se hodila víc k potlačování selských povstání a žití z místních zdrojů (vyžírání spíží kulaků) než k obraně země natož k útoku na velmoc jako Německo. Tomu odpovídá i počet a instalace radiostanic nebo množství nákladních vozidel, vyprošťovací techniky, polních dílen transportních letadel atd. Ani vycvičenost vojsk, nestála za mnoho, zejména střelecké dovednosti tankistů rudé armády byly stejně pověstné jako schopnost velitelů dovedně velet. Ne tahle armáda věru nebyla připravená k boji natož k útoku. Veliká byla, to ano, ale silná ani náhodou.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
josefg:
Byli ti snad připraveni k útoku na Sovětský svaz? Možná dislokací jednotek a jejich umístěním až na hranice. Zásobování? Určitě bylo lépe řízené než to Sovětské, ale jinak spoléhalo na úplně stejné prostředky jako na druhé straně ( tj. selské povozy a vlaky ). Tak by se dalo pokračovat dál a dál, včetně oné klasické o nepřipravenosti Německé armády na zimu.
Nevidím důvod proč by Stalin ( který přece nedbal na takové " detaily " ) nemohl zaútočit s nepřipravenou armádo, když totéž udělal Hitler...
Jenže by to chtělo pohled na druhou stranu, na Němce.Ne tahle armáda věru nebyla připravená k boji natož k útoku.
Byli ti snad připraveni k útoku na Sovětský svaz? Možná dislokací jednotek a jejich umístěním až na hranice. Zásobování? Určitě bylo lépe řízené než to Sovětské, ale jinak spoléhalo na úplně stejné prostředky jako na druhé straně ( tj. selské povozy a vlaky ). Tak by se dalo pokračovat dál a dál, včetně oné klasické o nepřipravenosti Německé armády na zimu.
Nevidím důvod proč by Stalin ( který přece nedbal na takové " detaily " ) nemohl zaútočit s nepřipravenou armádo, když totéž udělal Hitler...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
kacermiroslav píše:...stejně jako de facto bralo Německo svou operaci Barbarossa jako preventivní útok proti SSSR...
To jistě ne. Jde o to, že Němci sami plánovali svojí operaci aniž by ji brali jako preventivní. V průběhu plánování o tom nepadlo ani jediné slovo! Veškerá tvrzení o tom, že se jednalo o preventivní úder jsou až pozdějšího data, jako jakási omluva, proč se útočilo.
Dobrý deň, môj prvý príspevok. (Možno trochu Off topic)
1. V.Suvorov-Rezun ako prvý "nabúral" teóriu o mierumilovnom a takmer bezbrannom ZSSR. Žial urobil tak dosť nešťastným spôsobom, až si logicky vykoledoval posmech mnohých ľudí.
2. Osobne sa nepovažujem za pro-Suvorovca, len sú mi rovnako ako jemu dosť nepochopiteľné viaceré nezrovnalosti v oficiálnom výklade:
napr.: uvádza sa likvidácia 40,000 dôstojníkov a generálov v rokoch 1937-38. Lenže doteraz som okrem nárekov nad tým aký to boli géniovia nenarazil na nič čo by to potvrdzovalo. O mnohých generáloch WW2 sa písalo o sto-šesť, ale o týchto sa prakticky nepíše. Aspoň ja som zatial nenarazil na nejaký rozbor týchto čísel a osudov jednotlivých dôstojníkov. Iba Sovorovova kniha "Očista", kde sa spochybňujú tieto čísla aj kvalifikácia. Napríklad knižka od p.D.Rayfielda (Stalin and His Hangmen: An Authoritative Portrait of a Tyrant and Those Who Served Him) opakuje o Tuchačevskom to isté, ale o pár strán hovorí aj o tom že v roku 1940-41 sa "zrazu" našlo 18,000 bývalých dôstojníkov ČA v Gulagoch. Niežeby to zmenšovalo ich utrpenia, ale číslo 40,000 zlikvidovaných géniou asi tiež nebude tak úplne košer???
- Taktiež ich kvalifikácia. Napr. Tuchačevský - v prvej SV.Vojne to behom 6 mesiacov dotiahol na (pod?)poručíka a potom bol zajatý. Zo zajatia sa pokúsil 5 krát újsť. Potom nasleduje úspešný útek a návrat do revolučného ruska. Služba v ČA za občianskej vojny a v povojnových rokoch. To znamená že bol síce odvážny vojak ale nič nehovorí, že to bol strategický génius. Za čias občianskej vojny sa toho o modernom vedení bojov asi nenaučil a v rokoch 1925-1937 sa mohol naučiť a pochopiť počas manévrov a cvičení len tolko isto čo napr. Šapošnikov, Budonnyj alebo napr aj Žukov.
A propós 40,000 ak od toho odpočítame všetkých politrukov a vojenských právnikov & iných darmožráčov - koľko to bude???
To len k téme nemožnosť/neschopnosť ČA zaútočiť v roku 1941 lebo nemala schopných velitelov.
1. V.Suvorov-Rezun ako prvý "nabúral" teóriu o mierumilovnom a takmer bezbrannom ZSSR. Žial urobil tak dosť nešťastným spôsobom, až si logicky vykoledoval posmech mnohých ľudí.
2. Osobne sa nepovažujem za pro-Suvorovca, len sú mi rovnako ako jemu dosť nepochopiteľné viaceré nezrovnalosti v oficiálnom výklade:
napr.: uvádza sa likvidácia 40,000 dôstojníkov a generálov v rokoch 1937-38. Lenže doteraz som okrem nárekov nad tým aký to boli géniovia nenarazil na nič čo by to potvrdzovalo. O mnohých generáloch WW2 sa písalo o sto-šesť, ale o týchto sa prakticky nepíše. Aspoň ja som zatial nenarazil na nejaký rozbor týchto čísel a osudov jednotlivých dôstojníkov. Iba Sovorovova kniha "Očista", kde sa spochybňujú tieto čísla aj kvalifikácia. Napríklad knižka od p.D.Rayfielda (Stalin and His Hangmen: An Authoritative Portrait of a Tyrant and Those Who Served Him) opakuje o Tuchačevskom to isté, ale o pár strán hovorí aj o tom že v roku 1940-41 sa "zrazu" našlo 18,000 bývalých dôstojníkov ČA v Gulagoch. Niežeby to zmenšovalo ich utrpenia, ale číslo 40,000 zlikvidovaných géniou asi tiež nebude tak úplne košer???
- Taktiež ich kvalifikácia. Napr. Tuchačevský - v prvej SV.Vojne to behom 6 mesiacov dotiahol na (pod?)poručíka a potom bol zajatý. Zo zajatia sa pokúsil 5 krát újsť. Potom nasleduje úspešný útek a návrat do revolučného ruska. Služba v ČA za občianskej vojny a v povojnových rokoch. To znamená že bol síce odvážny vojak ale nič nehovorí, že to bol strategický génius. Za čias občianskej vojny sa toho o modernom vedení bojov asi nenaučil a v rokoch 1925-1937 sa mohol naučiť a pochopiť počas manévrov a cvičení len tolko isto čo napr. Šapošnikov, Budonnyj alebo napr aj Žukov.
A propós 40,000 ak od toho odpočítame všetkých politrukov a vojenských právnikov & iných darmožráčov - koľko to bude???
To len k téme nemožnosť/neschopnosť ČA zaútočiť v roku 1941 lebo nemala schopných velitelov.
-
Cassius Chaerea
- Kapitán
- Příspěvky: 1247
- Registrován: 19/9/2007, 10:52
Ano samozrejme, Maršál ZSSR B.M.Šapošnikov jeden z mála ktorý mal reálne skúsenosti z velením jednotkám vačších ako rota/prapor.
Maršál ZSSR S.M..Budonnyj - síce ho nepodozrievam z nejakej geniality ale vojenské skúsenosti z 1.SV.Vojny a štyri Georgijevské kríže mu nikto nezoberie.
- Lenže Tuchačevský nemal ani to - lebo síce bol počas svojej krátkej kariéry vyznamenaný a povýšený za odvahu na bojisku, ale potom čo padalo do zajatia nemal možnosť zlepšovať sa v taktike a stratégií ani teoreticky. Za občianskej vojny toho o mechanizovanom vojsku, tankoch a letectve asi tiež vela nenaštudoval a v rokoch 1925-37 toho mohol naštudovať asi tolko čo aj iný dôstojníci - teda na cvičiskách a teoreticky v štáboch.
A tiež nieje na škodu prečítať si takú knižku ako napr.: Zajatí sovětští generálové od Alexeja Maslova. Na konci tejto knihy sú preložené služobné hodnotenia jednotlivých zajatých generálov. V roku 1941 padali do zajatia aj hlupáci, aj priemerný, aj schopný velitelia. Skôr sa zdá že v tom čase boli vo velitelských funkciách skôr vojaci priemerný - ktorý ničím špeciálne nevynikali. Naopak bolo málo takých, ktorý by nejako vytŕčali (či už v zlom alebo dobrom).
Teda je minimálne podozrivé, keď sa Tuchačevský a spol. považujú za takmer géniov a tý čo prežili za polovzdalaných hlupákov. Lebo aj ke´d boli prepustený z armády a lebo aj dokonca väznený, to neznamenaá ž tam zhlúpli. Napr. Sergej Korolev bol tiež zavretý na Kolyme a rovnako aj gen. Gorbatov alebo už zmienený Rokosovský, a predsa dokázali že sú kompetentný.
PS: rovnako aj otázka Stalina. Bol alebo nebol duševna chorý? Ja na túto tému nešpekulujem, lebo to už nikto nikdy nedokáže ani nevyvráti. Tzn. robil to alebo ono "lebo bol paranoidný" je len špekulácia. Apropós to že bol blázon (ak bol) neznamená, že musel byť aj hlupák.
Maršál ZSSR S.M..Budonnyj - síce ho nepodozrievam z nejakej geniality ale vojenské skúsenosti z 1.SV.Vojny a štyri Georgijevské kríže mu nikto nezoberie.
- Lenže Tuchačevský nemal ani to - lebo síce bol počas svojej krátkej kariéry vyznamenaný a povýšený za odvahu na bojisku, ale potom čo padalo do zajatia nemal možnosť zlepšovať sa v taktike a stratégií ani teoreticky. Za občianskej vojny toho o mechanizovanom vojsku, tankoch a letectve asi tiež vela nenaštudoval a v rokoch 1925-37 toho mohol naštudovať asi tolko čo aj iný dôstojníci - teda na cvičiskách a teoreticky v štáboch.
A tiež nieje na škodu prečítať si takú knižku ako napr.: Zajatí sovětští generálové od Alexeja Maslova. Na konci tejto knihy sú preložené služobné hodnotenia jednotlivých zajatých generálov. V roku 1941 padali do zajatia aj hlupáci, aj priemerný, aj schopný velitelia. Skôr sa zdá že v tom čase boli vo velitelských funkciách skôr vojaci priemerný - ktorý ničím špeciálne nevynikali. Naopak bolo málo takých, ktorý by nejako vytŕčali (či už v zlom alebo dobrom).
Teda je minimálne podozrivé, keď sa Tuchačevský a spol. považujú za takmer géniov a tý čo prežili za polovzdalaných hlupákov. Lebo aj ke´d boli prepustený z armády a lebo aj dokonca väznený, to neznamenaá ž tam zhlúpli. Napr. Sergej Korolev bol tiež zavretý na Kolyme a rovnako aj gen. Gorbatov alebo už zmienený Rokosovský, a predsa dokázali že sú kompetentný.
PS: rovnako aj otázka Stalina. Bol alebo nebol duševna chorý? Ja na túto tému nešpekulujem, lebo to už nikto nikdy nedokáže ani nevyvráti. Tzn. robil to alebo ono "lebo bol paranoidný" je len špekulácia. Apropós to že bol blázon (ak bol) neznamená, že musel byť aj hlupák.
Nejde o to, že by se čistky zaměřily jen na vojenské génie a místo nich pak nastoupili hlupáci. Problém byl v tom, že krátce před válkou vyřadily velkou část velitelského sboru (od velitele divize nahoru). A je jedno, jestli je zastřelili nebo "jenom" uvěznili. Možná to nebyly žádné hvězdy, ale to by ukázalo až za války. Aspoň měli odpovídající vojenské vzdělání a nějakou praxi na své pozici. V červnu 1941 často veleli lidé, kterým toto chybělo. A podle toho to dopadlo.
Ano ja súhlasím s tím, že bolo odstavených (zastrelených, prepustených zatknutých) 40,000 dôstojníkov a generálov - pričom išlo o zväčša o plukovníkov a generálov - ale nesúhlasím s tým, že mali to čomu dnes hovoríme zodpovedajúce vojenské vzdelanie a skúsenosti.
Ja by som bol rád nejakej knihe alebo linku na web stránku , kde by sa písalo o tom aké to mali Tuchačevský, Jakir, Uborevič a ostatný vojenské vzdelanie alebo bojové skúsenosti. Suvorov ("Očista") píše že to boli buď radoví vojaci alebo práporčíci v časoch 1.Sv.vojny a potom ich jediné bojové skúsenosti pozostávali z bojov proti ČS légiám na sibíri alebo z bojov proti Poľsku, kde však boli porazený. Aj tí čo boli zastrelený, aj tý čo prežili mali s tankami a letectvom približne rovnako skúseností - buť to čo sa naučili na cvičeniach v teréne alebo v štáboch.
-- Samotné zastrelenie alebo uväznenie Tuchačevského a spol. podla mňa nebolo hlavným problémom. ČA by mala problém aj keby prežili, práve pre ten enormný rast početných stavov. Ak je raz pomer dôstojník / vojak napr. 1:25 a už o dva roky neskôr 1:100 (teoreticky) tak je jedno či je Tuchačevský živý/mrtvy - vhodných dôstojníkov je aj tak nedostatok a musíš povyšovať každého kto je k dispozícií. Čistka to mohla prinajhoršom zdôrazniť. --
PS: opäť by som rád vedel ako ČA poškodilo zastrelenie politrukov, komisárov, vojenských právnikov a inej "hávede". Alebo takých vojvodcov ako bol napr. M.Frinovský (veliteľ vojenského námorníctva) a ďalší čekysti s vojenskou hodnosťou???
Ja by som bol rád nejakej knihe alebo linku na web stránku , kde by sa písalo o tom aké to mali Tuchačevský, Jakir, Uborevič a ostatný vojenské vzdelanie alebo bojové skúsenosti. Suvorov ("Očista") píše že to boli buď radoví vojaci alebo práporčíci v časoch 1.Sv.vojny a potom ich jediné bojové skúsenosti pozostávali z bojov proti ČS légiám na sibíri alebo z bojov proti Poľsku, kde však boli porazený. Aj tí čo boli zastrelený, aj tý čo prežili mali s tankami a letectvom približne rovnako skúseností - buť to čo sa naučili na cvičeniach v teréne alebo v štáboch.
-- Samotné zastrelenie alebo uväznenie Tuchačevského a spol. podla mňa nebolo hlavným problémom. ČA by mala problém aj keby prežili, práve pre ten enormný rast početných stavov. Ak je raz pomer dôstojník / vojak napr. 1:25 a už o dva roky neskôr 1:100 (teoreticky) tak je jedno či je Tuchačevský živý/mrtvy - vhodných dôstojníkov je aj tak nedostatok a musíš povyšovať každého kto je k dispozícií. Čistka to mohla prinajhoršom zdôrazniť. --
PS: opäť by som rád vedel ako ČA poškodilo zastrelenie politrukov, komisárov, vojenských právnikov a inej "hávede". Alebo takých vojvodcov ako bol napr. M.Frinovský (veliteľ vojenského námorníctva) a ďalší čekysti s vojenskou hodnosťou???
Podľa mňa nejde ani tak o samotné mená, kto bol popravený, ale za čo bol popravený.
Ak dobre viem, tak títo nepriatelia ľudu boli popravení za rôzne vymyslené dôvody. Potom tí, ktorí ostali si dali veľmi dobrý pozor, aby nešlapli vedľa a nevytŕčali z radu.
Vykonávali len rozkazy ako automat a nepridávali k tomu svoju iniciatívu, aby zlepšili výkon, lebo čo ak to neuspeje = guľka alebo gulag.
No a keď pridáme to množstvo zlikvidovaných dôstojníkov, nastúpili noví ľudia, možno kvalitnejší, možno nie, ale hlavne neskúsení aj v elementárnych činnostiach spojených s danou funkciou a nemali sa od koho učiť (alebo sa báli použiť výsledkov týchto popravených, aby neskončili tak aj oni - toto len tipujem).
Myslím, že uvedené dôvody sú celkom dobrý základ pre neskoršie zlyhania ČA v boji, či už s fínskom alebo reichom.
Ak dobre viem, tak títo nepriatelia ľudu boli popravení za rôzne vymyslené dôvody. Potom tí, ktorí ostali si dali veľmi dobrý pozor, aby nešlapli vedľa a nevytŕčali z radu.
Vykonávali len rozkazy ako automat a nepridávali k tomu svoju iniciatívu, aby zlepšili výkon, lebo čo ak to neuspeje = guľka alebo gulag.
No a keď pridáme to množstvo zlikvidovaných dôstojníkov, nastúpili noví ľudia, možno kvalitnejší, možno nie, ale hlavne neskúsení aj v elementárnych činnostiach spojených s danou funkciou a nemali sa od koho učiť (alebo sa báli použiť výsledkov týchto popravených, aby neskončili tak aj oni - toto len tipujem).
Myslím, že uvedené dôvody sú celkom dobrý základ pre neskoršie zlyhania ČA v boji, či už s fínskom alebo reichom.
Peters píše:Ach,ten Suvorov je snad všude....1. V.Suvorov-Rezun ako prvý "nabúral" teóriu o mierumilovnom a takmer bezbrannom ZSSR. Žial urobil tak dosť nešťastným spôsobom, až si logicky vykoledoval posmech mnohých ľudí.
Pozor ja netvrdím, že Suvorov je nejaký génius alebo že má 100% pravdu, len proste nastolil nejaké otázky, ktoré dovtedy ležali ladom. A súhlasím že to urobil dosť hlúpym/nekvalifikovaným spôsobom.
-- Mňa len zaráža keď počujem ako bola generalita ČA v rokoch 1937-38 zlikvidovaná, ako prišla o najschopnejších dôstojníkov atď., bez toho aby sa vysvetlilo v čom spočívali ich vojenské schopnosti. To, že bol Tuchačevský ako vojak v 1.sv.vojne na bojisku odvážny a vynaliezavý pri útekoch z nemeckého zajatia, ešte neznamená, že bol aj kvalifikovaný na hodnosť maršála a náčelníka GŠ. ČO robil v rokoch 1925-37, len sedel v štábe alebo naozaj zbieral praktické skúsenosti na manévroch a cvičeniach???
-- Ak niekto o niečom vie, rád sa nechám poučiť, kniha alobo odkaz na web stránku z ich teoretickými prácami alebo iným dôkazom ich velitelských schopností ma isto potešia.
Jedna otázočka - "za čo byli popravený"? Za rôzne vymyslené činy.MiB píše:Podľa mňa nejde ani tak o samotné mená, kto bol popravený, ale za čo bol popravený.
Ak dobre viem, tak títo nepriatelia ľudu boli popravení za rôzne vymyslené dôvody. Potom tí, ktorí ostali si dali veľmi dobrý pozor, aby nešlapli vedľa a nevytŕčali z radu.
Vykonávali len rozkazy ako automat a nepridávali k tomu svoju iniciatívu, aby zlepšili výkon, lebo čo ak to neuspeje = guľka alebo gulag.
No a keď pridáme to množstvo zlikvidovaných dôstojníkov, nastúpili noví ľudia, možno kvalitnejší, možno nie, ale hlavne neskúsení aj v elementárnych činnostiach spojených s danou funkciou a nemali sa od koho učiť (alebo sa báli použiť výsledkov týchto popravených, aby neskončili tak aj oni - toto len tipujem).
Myslím, že uvedené dôvody sú celkom dobrý základ pre neskoršie zlyhania ČA v boji, či už s fínskom alebo reichom.
"Potom tí, ktorý ostali si dali veľmi dobrý pozor, aby nešlapli vedľa." Vedľa v čom???
Tu sa myslím že vychádza z pamätí Molotova, ktorý hovoril že Tuchačevský bol podozrivý/nedôveryhodný a teda jeho likvidácia bola oprávnená. Toho sa chytili neo-stalinisti a následne sa každý autor kníh o ČA nezabudol tomuto tvrdeniu zoširoka vysmiať. Ale zase bez nejakého širšieho zdôvodňovania prečo. Na druhú stranu prečo by mal Molotov klamať??? Vo svojich pamätiach obhajoval Stalina a kolektivizáciu/teror, bez toho že by sa veľmi staral čo si o ňom budú myslieť budúce generácie - to že bol bezcitným sadistom(viz. jeho žena Polina bola veznená a napriek tomu to prekusol) neznamená že musel nevyhnutne klamať.
Som síce laik, preto bude možno môj vstup od veci,ale ja vidím negatívnu situáciu okolo popravených a uväznených dôstojníkov aj v tomto: Neviem posúdiť či to boli dobrí stratégovia, alebo nie, to by sa ukázalo až počas vojny, ale s určitosťou sa dá povedať, že chceli pretransformovať ČA na modernú armádu v ktorej bude veľký podiel moderných zbraní a nových druhov vojska.
Tuchačevský možno nebol geniálny stratég, ale určite to bol dobrý vizionár. Bol zástanca a presadzoval / samozrejme ,že nie sám / mechanizáciu pozemnej armády. Za jeho éry dochádza k rozsiahlym prácam na poly tankovej techniky / napr. známe teletanky TT / a delostreleckej / rôzne samohybky / atď.. Celkovo bol vtedajší dôstojnícky zbor otvorený rôznym novinkami - bola podpora výsadkových vojsk, letectva a to až do úrovne strategických bombardérov, ženijného vojska, dával sa priestor rakeťákom a iné. Konštrukčné kancelárie mohli naplno vyvíjať a expreimentovať, lebo to malo značnú podporu u armády. Osobne by som to obdobie prirovnal k 60. rokom v ZSSR.
Môže byť niekto geniálny stratég,ale keď velí jazde nemá šancu proti priemernému stratégovi s pancierovou techniku.
Predpokladám, že v prípade vojny by mali veľký vplyv aj osobné skúsenosti Sov. dôstojníkov s Nemeckými dôstojníkmi, ktoré získali počas rozsiahlej vojensko-technickej medzivojnovej spolupráce a vo veľkej mire išlo práve o tých popravených a uväznených.
Tuchačevský možno nebol geniálny stratég, ale určite to bol dobrý vizionár. Bol zástanca a presadzoval / samozrejme ,že nie sám / mechanizáciu pozemnej armády. Za jeho éry dochádza k rozsiahlym prácam na poly tankovej techniky / napr. známe teletanky TT / a delostreleckej / rôzne samohybky / atď.. Celkovo bol vtedajší dôstojnícky zbor otvorený rôznym novinkami - bola podpora výsadkových vojsk, letectva a to až do úrovne strategických bombardérov, ženijného vojska, dával sa priestor rakeťákom a iné. Konštrukčné kancelárie mohli naplno vyvíjať a expreimentovať, lebo to malo značnú podporu u armády. Osobne by som to obdobie prirovnal k 60. rokom v ZSSR.
Môže byť niekto geniálny stratég,ale keď velí jazde nemá šancu proti priemernému stratégovi s pancierovou techniku.
Predpokladám, že v prípade vojny by mali veľký vplyv aj osobné skúsenosti Sov. dôstojníkov s Nemeckými dôstojníkmi, ktoré získali počas rozsiahlej vojensko-technickej medzivojnovej spolupráce a vo veľkej mire išlo práve o tých popravených a uväznených.
Ok, zdá sa mi, že sme sa nepochopili. Mal som napísať vymyslenými zločinnmi, lebo každý z nich niečo urobil a to sa následne nejakými kľučkami interpertovalo ako zločin (vychádzam z toho čo som čítal, počul, videl).Milos984 píše: Jedna otázočka - "za čo byli popravený"? Za rôzne vymyslené činy.
"Potom tí, ktorý ostali si dali veľmi dobrý pozor, aby nešlapli vedľa." Vedľa v čom???
Tu sa myslím že vychádza z pamätí Molotova, ktorý hovoril že Tuchačevský bol podozrivý/nedôveryhodný a teda jeho likvidácia bola oprávnená. Toho sa chytili neo-stalinisti a následne sa každý autor kníh o ČA nezabudol tomuto tvrdeniu zoširoka vysmiať. Ale zase bez nejakého širšieho zdôvodňovania prečo. Na druhú stranu prečo by mal Molotov klamať??? Vo svojich pamätiach obhajoval Stalina a kolektivizáciu/teror, bez toho že by sa veľmi staral čo si o ňom budú myslieť budúce generácie - to že bol bezcitným sadistom(viz. jeho žena Polina bola veznená a napriek tomu to prekusol) neznamená že musel nevyhnutne klamať.
Nešlapnúť vedľa rozumiem ako urobiť len to čo mi je povedané zhora, nerozmyšľať o tom (isto nie nahlas), len to urobiť.
Môj názor:
Kde je takéto direktívne riadenie tam upadá iniciatíva a keď sa k tomu pridružia aj represie, tak každý robí len to čo musí a dáva si pozor, aby nedajbože aj s dobrým úmyslom neurobil nejakú chybu. A nápady ako zlepšiť existujúci stav - niečo sa nepodarí, teória po zavedení do praxe nebude fungovať môžu viesť k represiám.
K tomu Molotovovi (jeho pamäte som nečítal), otázka znie, aké sú dôkazy, že Tuchačevsky bol podozrivý? A ako sa previnilo tých 40 000 dôstojníkov.
To, že považujem dôvody na odstránenie Tuchačevského a spol. za zámienku vyplýva z toho, že podobné procesy sa odohrávali v ZSSR a celom východnom bloku až do Stalinovej smrti.
Rabo moje myšlienky vyjadril o mnoho lepšie ako ja v príspevku
rabo píše:Som síce laik, preto bude možno môj vstup od veci,ale ja vidím negatívnu situáciu okolo popravených a uväznených dôstojníkov aj v tomto: Neviem posúdiť či to boli dobrí stratégovia, alebo nie, to by sa ukázalo až počas vojny, ale s určitosťou sa dá povedať, že chceli pretransformovať ČA na modernú armádu v ktorej bude veľký podiel moderných zbraní a nových druhov vojska.
Tuchačevský možno nebol geniálny stratég, ale určite to bol dobrý vizionár. Bol zástanca a presadzoval / samozrejme ,že nie sám / mechanizáciu pozemnej armády. Za jeho éry dochádza k rozsiahlym prácam na poly tankovej techniky / napr. známe teletanky TT / a delostreleckej / rôzne samohybky / atď.. Celkovo bol vtedajší dôstojnícky zbor otvorený rôznym novinkami - bola podpora výsadkových vojsk, letectva a to až do úrovne strategických bombardérov, ženijného vojska, dával sa priestor rakeťákom a iné. Konštrukčné kancelárie mohli naplno vyvíjať a expreimentovať, lebo to malo značnú podporu u armády. Osobne by som to obdobie prirovnal k 60. rokom v ZSSR.
Môže byť niekto geniálny stratég,ale keď velí jazde nemá šancu proti priemernému stratégovi s pancierovou techniku.
Predpokladám, že v prípade vojny by mali veľký vplyv aj osobné skúsenosti Sov. dôstojníkov s Nemeckými dôstojníkmi, ktoré získali počas rozsiahlej vojensko-technickej medzivojnovej spolupráce a vo veľkej mire išlo práve o tých popravených a uväznených.
1: Pozor, Ja však tiež nehovorím, že čistka bola ako taká pre ČA prospešná (ako napr. Suvorov) alebo že takýmto spôsobom by sa mala robiť obmena veliteľských kádrov po dosiahnutý dôchodkového veku.MiB píše:Ok, zdá sa mi, že sme sa nepochopili. Mal som napísať vymyslenými zločinnmi, lebo každý z nich niečo urobil a to sa následne nejakými kľučkami interpertovalo ako zločin (vychádzam z toho čo som čítal, počul, videl).Milos984 píše: Jedna otázočka - "za čo byli popravený"? Za rôzne vymyslené činy.
"Potom tí, ktorý ostali si dali veľmi dobrý pozor, aby nešlapli vedľa." Vedľa v čom???
Tu sa myslím že vychádza z pamätí Molotova, ktorý hovoril že Tuchačevský bol podozrivý/nedôveryhodný a teda jeho likvidácia bola oprávnená. Toho sa chytili neo-stalinisti a následne sa každý autor kníh o ČA nezabudol tomuto tvrdeniu zoširoka vysmiať. Ale zase bez nejakého širšieho zdôvodňovania prečo. Na druhú stranu prečo by mal Molotov klamať??? Vo svojich pamätiach obhajoval Stalina a kolektivizáciu/teror, bez toho že by sa veľmi staral čo si o ňom budú myslieť budúce generácie - to že bol bezcitným sadistom(viz. jeho žena Polina bola veznená a napriek tomu to prekusol) neznamená že musel nevyhnutne klamať.
Nešlapnúť vedľa rozumiem ako urobiť len to čo mi je povedané zhora, nerozmyšľať o tom (isto nie nahlas), len to urobiť.
Môj názor:
Kde je takéto direktívne riadenie tam upadá iniciatíva a keď sa k tomu pridružia aj represie, tak každý robí len to čo musí a dáva si pozor, aby nedajbože aj s dobrým úmyslom neurobil nejakú chybu. A nápady ako zlepšiť existujúci stav - niečo sa nepodarí, teória po zavedení do praxe nebude fungovať môžu viesť k represiám.
K tomu Molotovovi (jeho pamäte som nečítal), otázka znie, aké sú dôkazy, že Tuchačevsky bol podozrivý? A ako sa previnilo tých 40 000 dôstojníkov.
To, že považujem dôvody na odstránenie Tuchačevského a spol. za zámienku vyplýva z toho, že podobné procesy sa odohrávali v ZSSR a celom východnom bloku až do Stalinovej smrti.
Rabo moje myšlienky vyjadril o mnoho lepšie ako ja v príspevkurabo píše:Som síce laik, preto bude možno môj vstup od veci,ale ja vidím negatívnu situáciu okolo popravených a uväznených dôstojníkov aj v tomto: Neviem posúdiť či to boli dobrí stratégovia, alebo nie, to by sa ukázalo až počas vojny, ale s určitosťou sa dá povedať, že chceli pretransformovať ČA na modernú armádu v ktorej bude veľký podiel moderných zbraní a nových druhov vojska.
Tuchačevský možno nebol geniálny stratég, ale určite to bol dobrý vizionár. Bol zástanca a presadzoval / samozrejme ,že nie sám / mechanizáciu pozemnej armády. Za jeho éry dochádza k rozsiahlym prácam na poly tankovej techniky / napr. známe teletanky TT / a delostreleckej / rôzne samohybky / atď.. Celkovo bol vtedajší dôstojnícky zbor otvorený rôznym novinkami - bola podpora výsadkových vojsk, letectva a to až do úrovne strategických bombardérov, ženijného vojska, dával sa priestor rakeťákom a iné. Konštrukčné kancelárie mohli naplno vyvíjať a expreimentovať, lebo to malo značnú podporu u armády. Osobne by som to obdobie prirovnal k 60. rokom v ZSSR.
Môže byť niekto geniálny stratég,ale keď velí jazde nemá šancu proti priemernému stratégovi s pancierovou techniku.
Predpokladám, že v prípade vojny by mali veľký vplyv aj osobné skúsenosti Sov. dôstojníkov s Nemeckými dôstojníkmi, ktoré získali počas rozsiahlej vojensko-technickej medzivojnovej spolupráce a vo veľkej mire išlo práve o tých popravených a uväznených.
2: Za najproblematickejšie považujem to že na našom ČS knižnom trhu absentujú životopisy týchto generálov - (pritom napr. od Tuchačevského by mali byť nejaké "Zobrané spisy"), rovnako absentujú práce ruských historikov na tému čistka/pričom najké práce na túto tému v Rusku vznikli.
3: K tomu vizionárstvu - to samo o sebe nepopieram, ani to že Tuchačevský navrhoval mechanizáciu armády, posilnenie výsadkárov atď. Problém je ale v tom, že takto sa o Tuchačevskom píše od čias Chruščova (vzor: dobrý a múdry Tuchačavský verzus hlupák Stalin a spol.) a zatial som nenarazil (žiaľ) na nejakú knihu alebo prácu o tom v čom konkrétne Tuchačevského návrhu spočívali (okrem všetkými prelínaného Suvorova - ktorý Tuchačevského návrhy zosmiešňuje).
Ide o to, že presadzovanie mechanizácie armády atď. je síce pekné, len rád by som si prečítal aj o detailoch tejto vízie.
-----
Také malé zamyslenie na záver: Maršálovi Buďonnému sa pripisuje takýto rozhovor (pozor je to z wikipédie, takže je možné že je to len blaf, ale aj keby nie...):
In 1937 during the purges of the Red Army, Cavalry Commander Gorodnikov asked Budyonny, "Semyon, look what's happening! They're taking everybody, one after another." Budyonny replied, "Don't worry, they won't touch us. They're only taking the smart ones."
Toto sa dá interpretovať aj tak - že Stalin naozaj likvidoval pokrokových dôstojníkov a ponechával si hlupákov a pätolízačov.
Ale keď si to trochu nadnesieš: Nebojsa, nás sa nedotknú. (Oni) berú iba tých múdrych...
---
Čo tým chcem povedať, Tuchačevský a spol. sú prezentovaný ako pokrokový, vzdelaný (príliš si dovolujúci, pozerajúci sa na kavaleristov ako na hlupáčikov - navrhujúc odvážne a smelé plány ale nevnímajúci detaily) a Buďonnyj ako zástanca jazdectva je prezentovaný ako hlupák, ktorý len pritakáva Stalinovy.
A teda na záver, nejde mi o to aby som sa vysmieval niekoho názorom, to vôbec nie. Len si myslím. že táto téma sa už pridlho odbýja v každej knihe o ČA pár vetami, bez nejakého hlbšieho zamyslenia.
Je mi jasné kam míříš, ale .. i služebně starý praktik může (a také většinou to tak je) překonat začínajícího "génia". Onen praktik totiž mnoho "krizových" situací zažil během cvičení, přesunů apod. POkud odstraníš starého praktika a dáš na jeho místo novice bez praxe, tak ze začátku bude na vše čumět jako puk než se zorientuje. A to nemluvím o tom, když jsou jejich aktivity tlumeny se shora. Starý praktik se bude snažit nařízení obcházet, protože ví, že to tak nejde. Novic se bude držet zpátky, bo je to tak v te brozuře.
Netuším jaký byl Tuchačevský vizionář, ale neznám žádného člověka s vizí, který by se staral o detaily. Od toho má své lidi, kteří tuto vizi rozpracovávají.
Edit: za Stalina by bylo asi těžké nehanobit člověka, kterého velký Pepa označil za nepřítele "pokrokového" lidstva. Takový člověk by asi skončil dosti špatně.
P.S: divím se, že ještě neúřaduje kolega Pátrač
Netuším jaký byl Tuchačevský vizionář, ale neznám žádného člověka s vizí, který by se staral o detaily. Od toho má své lidi, kteří tuto vizi rozpracovávají.
Edit: za Stalina by bylo asi těžké nehanobit člověka, kterého velký Pepa označil za nepřítele "pokrokového" lidstva. Takový člověk by asi skončil dosti špatně.
P.S: divím se, že ještě neúřaduje kolega Pátrač
K otázce toho, zda byl německý útok na SSSR prevencí se těžko vyjadřovat. Toto je velmi kontroverzní a já bohužel často v těchto věcech vypadám jako debil. Ale nic to, jednou za čas človek sám sobě oslem není až tak velká ostuda.
Pokud by to mělo vycházet z čehokoliv co po večerech sesmolil Víťa Suvorovů, tak je to ztráta času nad tím uvažovat. Ten člověk píše pro lidi co mají rádi jednoduchý život, jednoduché pravdy a k jednoduché konstrukce dějin. Ale právě dějiny ničemu takovému nefandí. Člověk který sloužil v KGB , zradil vlast a nyní ji kvalifikované - však se to v KGB naučil - pomlouvá a bez důkazů tvrdí, že to všechno našel v achivech ke kterým měl údajně přístup je zdroj krajně pochybný.
I zpochybňování dopadu stalinského vyvraždění armády řešili na Válce fóru i tady už to bylo. I tady se řešilo že SSSR chtěl útočit na celý svět a že Hitler to spasil - na takto brutálně ale v tomto duchu.
Pokud ktrékoliv armádě v době kdy se připravuje na jakoukoliv válku seberu 40 tisíc profesionálů tak ji to odvaří. Kdyby z toho počtu bylo jen polovina tedy 20 000 velitelů rot a lidí jim na roveň postavených tak při počtech roty cca 100 vojáků máte okamžitě 2000 000 vojáků co ztratilo velení na úrovni doby.
Další šok způsobilo rozředění toho co zbylo v nesmyslném nárůstu armády bez zajštění personálních zdrojů.
A preventivní útok? Rudá armáda nebyla schopna v létě roku 1941 rozumné ofenzivní akce. Sami Němci zjistili, že útočí na armádu nerozvinutou ani do obrany natož pak do útočných sestav, nepřipravenou a špatně řízenou a tak ji za 4 měsíce zničili.
Tvrdit něco jiného mi připadá nepodložené realitou. A tvrdit to, jako jsem ledaskde narazil na základě Suvorova, je na omdlení.
A pokud se nyní objevují hlasy a kupodivu v Německu, že šlo o preventivní úder z jejich strany, jak zastavit bolševiky, tak je to na omdlení podruhé. Agresor co zničil Československo, napadl a porazil Polsko, Dánsko, Belgii, Holandsko, Francii a bojoval s Británií se najednou bude stavět do role toho kdo chtěl zachránit svět?
Nikomu neberu jeho názor ale toto neberu a považuji to za účelovou lež. A šmidra.
Pokud by to mělo vycházet z čehokoliv co po večerech sesmolil Víťa Suvorovů, tak je to ztráta času nad tím uvažovat. Ten člověk píše pro lidi co mají rádi jednoduchý život, jednoduché pravdy a k jednoduché konstrukce dějin. Ale právě dějiny ničemu takovému nefandí. Člověk který sloužil v KGB , zradil vlast a nyní ji kvalifikované - však se to v KGB naučil - pomlouvá a bez důkazů tvrdí, že to všechno našel v achivech ke kterým měl údajně přístup je zdroj krajně pochybný.
I zpochybňování dopadu stalinského vyvraždění armády řešili na Válce fóru i tady už to bylo. I tady se řešilo že SSSR chtěl útočit na celý svět a že Hitler to spasil - na takto brutálně ale v tomto duchu.
Pokud ktrékoliv armádě v době kdy se připravuje na jakoukoliv válku seberu 40 tisíc profesionálů tak ji to odvaří. Kdyby z toho počtu bylo jen polovina tedy 20 000 velitelů rot a lidí jim na roveň postavených tak při počtech roty cca 100 vojáků máte okamžitě 2000 000 vojáků co ztratilo velení na úrovni doby.
Další šok způsobilo rozředění toho co zbylo v nesmyslném nárůstu armády bez zajštění personálních zdrojů.
A preventivní útok? Rudá armáda nebyla schopna v létě roku 1941 rozumné ofenzivní akce. Sami Němci zjistili, že útočí na armádu nerozvinutou ani do obrany natož pak do útočných sestav, nepřipravenou a špatně řízenou a tak ji za 4 měsíce zničili.
Tvrdit něco jiného mi připadá nepodložené realitou. A tvrdit to, jako jsem ledaskde narazil na základě Suvorova, je na omdlení.
A pokud se nyní objevují hlasy a kupodivu v Německu, že šlo o preventivní úder z jejich strany, jak zastavit bolševiky, tak je to na omdlení podruhé. Agresor co zničil Československo, napadl a porazil Polsko, Dánsko, Belgii, Holandsko, Francii a bojoval s Británií se najednou bude stavět do role toho kdo chtěl zachránit svět?
Nikomu neberu jeho názor ale toto neberu a považuji to za účelovou lež. A šmidra.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
To je problém nášho trhu. / ČSR / Sme príliš malý a nezaujímaví na preklady knižiek, ktorých sa tu predá pár kusov a zvyčajne, ak sa u nás niečo aj objaví, tak je to z Anglického originálu. Publikácie vychádzajúce na východ, sú u nás podpultový tovar a nemyslím len Ruské, ale aj Poľské,Ukrajinské atď.Ide o to, že presadzovanie mechanizácie armády atď. je síce pekné, len rád by som si prečítal aj o detailoch tejto vízie.
Neviem či vyšla nejaká knižka pojednávajúca špeciálne o živote Tuchačevského, ani ma to špeciálne nezaujímalo, ale s jeho nadšením a podporou nových vecí a samotnými "víziami", ale opäť zdôrazňujem nie len jeho, ale aj iných dôstojníkov vtedajšieho ZSSR, sa dá stretnúť v množstve publikácií venovaných vojenskej technike vyvíjanej a zavádzanej v tom období pre a do ČA. Veľmi dobrým zdrojom sú napríklad vojensko-hystorické magazíny : Ruský "Polygon" a Tech. i vooruženie", Poľský "Poligon" a Militaria XX veka.
Tento citát sa stále viac a viac udomácňuje - "Je jen naší zásluhou že bolševické hordy nemohou omývat své tanky na březích Atlantiku" skopíroval som to od jedného prispievateľa, z jedného nemenovaného fóra. Jeho nic je Mac Hanke a to to má ako svoj podpis. Je to na grc.A pokud se nyní objevují hlasy a kupodivu v Německu, že šlo o preventivní úder z jejich strany, jak zastavit bolševiky, tak je to na omdlení podruhé. Agresor co zničil Československo, napadl a porazil Polsko, Dánsko, Belgii, Holandsko, Francii a bojoval s Británií se najednou bude stavět do role toho kdo chtěl zachránit svět?
Najhoršie je, že mnohí mladí (nie, žeby som bol najstarší) si takéto veci prečítajú v knihách, ktoré považujú za seriózne a potom im veria. Vychádza veľké množstvo vojnovej literatúry, len rôznej kvality - viď Suvorov.rabo píše: Tento citát sa stále viac a viac udomácňuje - "Je jen naší zásluhou že bolševické hordy nemohou omývat své tanky na březích Atlantiku" skopíroval som to od jedného prispievateľa, z jedného nemenovaného fóra. Jeho nic je Mac Hanke a to to má ako svoj podpis. Je to na grc.
Si pamätám ako som sa ja zoznamoval s tematikou 2SV. Začínal som na memoároch Žukova, Moskalenka, Pokryškina, Rybalka, Vyšinskeho, ... . Potom Dejiny druhej svetovej vojny. (Samé objektívne knihy, ale kto to vysvetlí 15-ročnému.) Všetko vydané pred rokom 89. Trochu som nechápal, ako že sa mohli Nemci dostať pod Moskvu a že akí boli Sovieti super.
Neskôr som sa zoznámil aj s informáciami z druhej strany, rozprával sa s účastníkmi bojov (Rýchla divízia, SNP).
A zistil som, že nebolo všetko tak ako písali súdruhovia. Prestal som Sovietov idealizovať a dnes sa na nich pozerám dosť kriticky.
Lenže, keď dnes nejaký teenager prichádza do kontaktu s literatúrou, kde sa píše akí boli SSmani fajn chlapi, akí udatní, ako bojovali proti Rusom a chránili Európu pred červeným morom, Sovieti boli barbarské hordy šíriace svoje bolševické bludy ohňom a mečom. Že možno Nemci urobili aj nejaké malé omyly (popravy, vyhladzovanie), ale v konečnom dôsledku chceli dobro pre Európu. Tak kde získa nejaký iný názor na toto obdobie, keď všade počúvame, že za všetko zlé mohli bolševici a Rusi.
Potom také názory nachádzajú živnú pôdu na svoje bujnenie. A to môže dopadnúť dosť škaredo. Ďalším podcenením východu a ďalšou katastrofou.
Možno Rusi mali nejaké plány na úder smerom západ. Divil by som sa keby ich nemali. Ale nepredpokladám, že by ich aj realizovali ako prví v danom období. Podľa toho čo viem boli v stave reoganizácie po guľovačke vo Fínsku a budovania mechanizovaných jednotiek.
Zatiaľ som nikde nenašiel argumenty a dokumenty, ktoré by ma presvedčili o ich prípravách na útok.