Sovětský vzdušný protitankový boj 1941-45

[Farky]

Kazetové pumy používali během 2. světové války snad všechny válčící strany. Většina z nich byla ale určena proti živé síle a měkkým (nepancéřovaným) cílům.

Němci používali kazetovou munici už v Polsku a pokračovali s tím i nadále. Středomoří, Anglie, Francie, Sovětský Svaz, tam všude dopadaly "motýlci". I když se hodně často zmiňuje zklamání z "motýlků" během útoků na sovětská letiště, neznamená to, že by se submunice potom nepoužívala. Až někdy v roce 1944 tento typ munice prý takřka vymizel z výzbroje Luftwaffe. Proč to nevím. Zřejmě dostal přednost boj proti tankům a pro ten byly tyto motýlkové bomby nepoužitelné.

Například Italové měli už v roce 1940 AR-4 ("Thermos bomb"), použili ji proti Maltě a ve Středomoří.

Francouzi měli tuším také nějaké kazetové pumy, Němci jich snad měli ukořistit větší množství. Ale tohle lovím hodně z paměti, takže bez záruky.

Američané tenhle trend ve vývoji munice prospali. Zareagovali až v druhé polovině války zavedením submunice M83. Což nebylo nic jiného než věrná kopie německé "motýlkové" SD-2. M83 se mimochodem používala ještě ve Vietnamu.

Je zajímavé, že snad jediní Němci (SD-4HL) a Sověti (PTAB) měli za WWII submunici určenou speciálně proti tankům. Je to asi způsobené tím, že byli ve vývoji kazetových pum nejdál. A oba typy, německý i sovětský, se navzájem přiliš nelišily. Neví náhodou někdo, jaká submunice vznikla dřív, SD-4HL nebo PTAB?

Je stejně zvláštní, že si Němci oblíbili spíš protitankové kanóny než protitankové kazetové pumy. I když kdo ví, o použití kazetových pum Němci není zrovna moc informací.

[Firefly]

Saldy, nemáš náhodou chybu u datumu použítí PTAB a kdo vedl útok?
Asi to bylo tak,jak jsem napsal níže.

[Firefly]

Našel jsem na netu: Označení PTAB znamená Protivo Tankovaja Bomba hmotnost 1.5kg a 2.5kg,byla umístěná ve 4 kazetách u Il 2 v křídlech o počtu 192. Útok ve výšce 70 až 100m nad cílem a zasažená plocha +-15x70m.Bomba dokázala prorazit pancíř o tl. 70mm.Vzhledem k tomu,že benzín bylo palivo v obrněncích tak stačilo málo a tank hořel a následně došlo k výbuchu munice.První použití PTAB Kursk-Orel 2. července 1943,skupina 8. Il 2 a zničeno 15 německých strojů.Velitel roje kpt. M.I. Smilskij

[Dzin]

saldy: Ale tak to je běžné. I dnes je většina zbraní a munice pro letedla tzv. "neinteligentní", např. klasické pumy nejsou jiné než ty, co se svrhávaly za WW2. Pokud je zbraň dostatečně efektivní pro určení, pro jaké je využita, není třeba na ní moc měnit.

[Dzin]

Je stejně zvláštní, že si Němci oblíbili spíš protitankové kanóny než protitankové kazetové pumy. I když kdo ví, o použití kazetových pum Němci není zrovna moc informací.

Právě, také jsme na to skoro nic nenašel. říkal jsme si, jestli to třeba nemůže být způsobeno "syndromem Rudel". Přeci je, nasazení kazetových zbraní není moc hrdinské, je to spíše o tom, že letící svaz letadel zasype nepřítele ohnivým deštěm. Žádná individualita, žádné hrdinství. Naopak, udatné eso na štuce, které ničí přesným zásahem kanonu jeden tank za druhým, to je jiná káva! Po válce se dost zdůrazňují na straně Němců individuální kvality.
Čili tento nedostatek může být dán také tím, že po válce se psalo o "protitankových kanonech" než "kazetových pumách". Tím se také nikdo seriozně nezabýval popsat její nasazení. Kolik jich bylo, jaké měly úspěchy atd...

[Vladimír]

Ovšem použití submunice není vynálezem třicátých a čtyřicátých let. Jako základ u letectva bych viděl primitivní pokusy, většinou asi osobní iniciativu, kdy posádky pozorovacích letadel sypaly do zákopů odjištěné nárazové ruční granáty z proutěného košíku brambory :-) Princip se příliš nezměnil.

[skelet]

Ještě jeden nosič PTAB sověti používali. Jednalo se o slavný Kukurznik, který je nosil ve čtyřech kontejnerech ABK-P-100, přičemž jeden obsahoval 33 pumiček

[sahidko]

Tak som prebehol knižky Luftwaffe Schlachtgruppen a Schlachtflieger - Luftwaffe Ground Attack Units 1937-1945 a o bombách SD-4 som našiel jednu jedinú zmienku .

[Farky]

sahidko - pravda, a ta zmínka je ještě taková obecná ve stylu "motýlkové pumy se používaly proti pěchotě, proti pancířům měli Němci SD 4HL". Na druhou stranu se tam dozvíme, že kontajnerové pumy (řada AB xxx) byly ve výzbroji Luftwaffe až do konce války. Někde jsem tady sice napsal, že "motýlci" se přestaly používat v roce 1944, ale pamatoval jsem si to evidentně špatně. Tím chci říct, že by bylo dost podivné nevyužít protitankové submunice, když ji mám k dispozici. V literatuře se dají najít zmínky o konkrétních akcích s použitím kontajnerových pum, ale zase jsou většinou obecné (jako "4 Fw 190 SG 10 zaútočily pomocí AB 250"). Je fakt, že pokud je vyjímečně zmíněna submunice, jde vždy o "motýlky". Nevím o konkrétní akci, kdy by bylo vyloženě zmíněno použití SD 4HL.

To nic nemění na tom, že Sověti pro boj s tanky upřednostnili PTABy a Němci protitankové kanóny (i když měli svoje "PTABy"). A zatím co kontajnerová munice je hrozivou protitankovou zbraní dodnes, protitankové kanóny vymizely (A-10 je takovou vyjímkou potvrzující pravidlo).

[Hans S.]

No jo Farky, jenže používá se dnes submunice proti tankům? Imho ji protitankový kanon právě díky A-10 přežil.

[Dzin]

Samozřejmě že používá.

[Farky]

No, asi takhle - většina států světa, včetně České Republiky, podepsala celkem nedávno úmluvu o vyřazení a likvidaci kazetové munice (cluster munition). Její použití signatáři té smlouvy tedy není legální. Problém je, že smlouvu nepodepsali ti, kterých se to týká především, tedy zejména USA, Rusko, Izrael, Indie a Pákistán. Takže pokud budou mít tyto státy potřebu zničit něčí tanky, můžou použít cluster munici (a že jí mají bohaté zásoby). Vzhledem k tomu, že např. USA považuje submunici za velmi důležitou zbraň ve svém arzenálu, zcela jistě ji použije. Ostatně A-10 bývají často ověšeny právě CBU (CBU - Cluster Bomb Unit).

Mimochodem tu smlouvu nepodepsalo ani Slovensko. Narozdíl od "velkých hráčů" typu USA se ale zavázalo, že nebude cluster munici nadále vyrábět ani nakupovat (a prodávat) a že ji nepoužije mimo území Slovenska.

To už jsem ale hodně mimo téma, omlouvám se.

[Hans S.]

Hmm, myslel jsem si, žde dnes už to všechna letectva řeší raketami ve stylu Hellfire

[Dzin]

To je právě klasický omyl. Jak už jsme psal výše, stále se používá dost "neinteligentní" munice, daleko více, než té inteligentní. Navíc kazetová PT munice v kombinaci s "inteligencí" se dostává do vyšší dimenzne působení, byť to není zase tak hi-tech, jak se mnohdy uvádí.

[Alchymista]

Protitanková submunícia sa samozrejme používa stále a dlho sa ešte používať bude.
Drvivá väčšina tzv. inteligentnej submunície je primárne protitanková/protipancierová. Rieši totiž jeden problém - kontajnerové bomby odhadzované pri vysokej rýchlosti sú značne nepresné, pri odhode v malej výške majú značnú chybu v diaľke, pri odhode z veľkej výšky zasa často nízku hustotu dopadov. Vyplíva to z vysokej rýchlosti nosiča a faktu, že kontajner otvárajú časové zapalovače. Bod zásahu (stred rozptylového obrazcu) sa teda voči bodu zamierenia značne posúva v závislosti na rýchlosti a výške odhodu a presnosti zapalovačov, pritom optimálne rozptylové obrazce nie sú oveľa väčšie, než boli za druhej svetovej vojny - cca 30-50x100-150 metrov. To je dané potrebnou hustotou dopadov a počtom submunície v jednom kontajneri.
"Inteligentná" submunícia s autonómnym zacielením teda rieši na jednej strane problém presného zamierenia kontajnerovej bomby a zároveň na druhej strane aj problém nízkej hustoty dopadov.

Hlavný dôvod prečo sa stále používajú kontajnery, keď už existujú Hellfire? Predovšetkým CENA. Naplnený 500kg kontajner obsahuje bežne cez 100 kusov submunície a stojí polovicu až desatinu toho, čo jeden Hellfire. Pritom okrem tankov zničí v zasiahnutom priestore aj všetko ostatné - pechotu, obsluhy, obrnené a neobrnené vozidlá, techniku, vybavenie...

Vojaci na fotke od skeleta plnia do kontajneru trieštivé bombičky AO - "aviacionnaja oskoločnaja" Existovali AO-1, AO-1,5, AO-2,5, AO-5 a AO-10 s rôznymi "príponami". Dobrá vec na pechotu pri presune i v zákopoch, na kolóny neobrnenej techniky, i na palebné postavenia delostrelectva všetkých druhov.

[Lord]

Asi se shodnem na možnosti zasáhnout větší plochu najednou, resp. uskupení obrněné techniky a pěchoty. A dále cena může hrát také svoji důležitost.


www.fas.org/man/dod-101/sys/dumb/cbu-87.htm

I když taková BLU-108 je možná také pěkně drahá, vzhledem k tomu co umí. Nejdríve je vypuštěna z pumovnice ve velké výšce, pak je zpomalena stabilizačním padákem, který orientuje bombu do svislé polohy.
Pak se zapnou raketové motory, submunice dostává rotaci a rychlost.
Po dosažení správné rychlosti rotace a nadmořské výšky se zapínají čidla.
Bivalentní aktivní (laser) a pasivní (infračervené) senzory ... zjištuje se škála cílů.



Aktivní snímač provede cílové profilování, zatímco pasivní senzor detekuje cíl - teplotní podpis.
Je-li detekován platný cíl, EFP vystřelí a prorazí cíl shora.
Oblast pokrytí je funkcí množství submunice v bombě, načasování padáku a rychlosti ...
Zdroj: http://www.globalsecurity.org/military/ ... lu-108.htm
http://www.youtube.com/watch?v=ua3nLmE7Kow

[Heckler]

člověk by řekl, že při dnešním technologickém vývoji, kdy elektronika je již výrazně levnější než před lety a při sériích, které jsou vyráběny, nebudou intelegintní bomby až tak drahé. Ale opak je pravdou.

[Lord]

Stále je možné vyrábět bomby podobné těm z druhé světové války, viz. ruské PTAB. A kdyby byla válka opravdu, tak se na ceny možná nehledí, ale na množství ano.

Dobrý odkaz doporučuji, obrázky a fotky s popisem! Je to takový souhrn všech možných typů.
http://www.mycity-military.com/Avijacij ... nit_3.html


BLG-66 Belouga (Beluga)

Videa Saddám neměl šanci ...
www.youtube.com/watch?v=foDsGup5jnA
www.youtube.com/watch?v=80ubL2hMPGg

[Hans S.]

Vida vida, člověk se pořád učí

[Alchymista]

Našel sem poměrně zajímavý článek o první ruské kazetové bombě z roku 40, není to sice přímo k článku, ale jistá podobnost je zjevná:
http://blog.modernmechanix.com/2006/11/ ... ad-basket/

Je to celkom zaujímavá vecička - RRAB - ротативно-рассеивающая авиационная бомба alebo ротирующая рассеивающая авиационная бомба - rotujúca "rozsievajúca" letecká bomba.
RRAB sa vyrábali v troch veľkostiach RRAB-1 kaliber 1000kg, RRAB-2 - 500kg, RRAB-3 - 250kg. Stabilizačé krídla sú sklápacie a vyklápali sa po odhodení.
Sovieti ju zaviedli koncom 30. rokov a v používaní vydržala údajne do 50. rokov (inde sa ale uvádza - do 1940 roku, ale isté to je len u najväčšej RRBA-1).
Je zaujímavá tým, že krídla stabilizátoru bombu počas pádu roztáčali a submunícia bola potom rozhodená i odstredivou silou. To malo zabezpečiť pokrytie väčšej plochy submuníciou.
Nápad dobrý, prevedenie... "údernícke".
Veľká časť bômb použitých v Zimnej vojne sa proste neotvorila alebo neotvorila dostatočne a včas... Submunícia sa potom nerozptýlila alebo nestačila pred dopadom zaujať správnu polohu pre odistenie zapalovačov. Čiastočne za to môže i pomerne zložitá manipulácia pri plnení - bomby sa plnili až u útvarov.

Je zaujímavé, že o trosky RRBA sa vo Fínsku intenzívne zaujímal Abwehr a nemecký spravodajský dôstojníci odviezli väčšinu nájdených zvyškov i vzorky submunície.

Submuníciu tvorila pestrá paleta malokalibrových bombičiek
АО-2,5
АО-8м
АО-8м2
АО-8м3
АО-8м4
АО-8м5
АО-8м6
АО-10
АО-15
АО-20
АО-20м1
АО-20м2
АО-25
АФ-32
АХ-8
АОХ-10
АОХ-8
ХАБ-25
ЗАБ-10тг
ЗАБ-2,5-1
ЗАБ-2,5т
ПТАБ-2,5-1,5
ПТАБ-10-2,5