Sovětský vzdušný protitankový boj 1941-45

Operace Barbarossa, bitva o Krym, Moskvu, Stalingrad, Kursko, Čerkassy, Bagration, Berlín.

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Smozřejmě. Právě zavádění verze G bylo z důvodu, že se ukázala nízká účinost klasických střemhlavých náletů štuk s pumou na moderní sovětské tanky.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Ilyushin Il-2 flight manual film
www.youtube.com/watch?v=yzD9p3fgL24
Naučte se pilotovat šturmovika!

Řez šturmovikem
Obrázek

Co se týče srovnání Iljušin Il-2 s Junkers Ju 87 a Henschel Hs 129
Kageneck si dal práci a vytvořil slušný článek z různých poznatků.
www.panzernet.net/php/index.php/topic,2307.0.html
Výhled pilota nebyl zrovna ideální. Letové vlastnosti by se daly nazvat mizerné: nízký dostup a tudíž neustálé ohrožení od flaků a k tomu ne příliš vysoká rychlost.

U Hs 129 se obavy ze špatného výkonu kvůli silnému pancéřování skutečně do značné míry potvrdily. Jediný stroj, s kterým jej lze porovnávat, byl sovětský Il-2. Výkony byly srovnatelné, Hs byl však podstatně obratnější, měl nesrovnatelně lepší výhled z kabiny a podstatně lepší možnosti zaměření. Pancéřování bylo na rozdíl od Il-2 řešeno inteligentně, bylo tam, kde bylo třeba.

Obrázek

YAMATO napsal: Kanon BK 3,7 byl vyvinut z Flaku 36. Zajímavé je srovnání se sovětským NS-37 stejné ráže. Většina parametrů je lepší u NS: rychlost palby 250 střel/min oproti 140střel/min u BK, úsťová rychlost střely 900 m/s oproti 860 m/s, hmotnost zbraně 150 kg vůči 290 kg, množství munice na zbraň u Il-2 s NS-37 50 kusů, u Ju 87 G 12střel. Tyto rozdíly byly dříve tendenčně vydávány za důkaz lepší kvality sovětského kanonu a zbraní všeobecně.
Ale vzhledem k určení, boji s obrněnými cíly, je nejdůležitějším údajem průraznost pancíře. A vida: skvělý NS-37 prorážel max. 40 mm silný pancíř, špatný BK-3,7 prorážel 70-80 mm, po vylepšení dokonce až 120 mm! Takže zatímco NS-37 obrněnce v lepším případě na čas vyřadil z bojů, tak BK-37 je dokázal dosti spolehlivě likvidovat.

Ovšem počty IL-2 byly ke konci války solidní a Luftwaffe už nebyla schopna poskytnout krytí po celé frontě. Černá smrt si začala vybírat svou daň.

Odkazy:
www.palba.cz/viewtopic.php?t=363
www.palba.cz/viewtopic.php?t=447
www.davar.cz/badatelna/xref/let_brno-malo_3.htm
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Tak ono i pancéřování u Il-2 bylo řešeno inteligentně, čehož důkazem jsou některé dosti neuvěřitelné fotografie.
Pochopitelně Il-2 nebyl nejlepší, Polikarpov ve svých pamětech uvádí, že novější Su-6 byl ve všech parametrech lepší, nicméně i on souhlasil se zamítnutím uvedením tohoto typu do výroby "i přes vyšší výkony toto nemůže kompenzovat případné problémy se zaváděním výroby nového typu do výroby, jakožto i výcviku posádek pro něj" (volná citace)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Základní info BK 3,7

Ráže............................................................3.7cm
Hmotnost zbraně...........................................272kg
Délka hlavně.............................................2112mm
Hmotnost hlavně..........................................66.8kg
Kadence - teoretická..............................140ran/min (později 240)
kadence - praktická.................................80ran/min (později 160)
Úsťová rychlost střely................795-860m/s, 1150-1170m/s s použitím podkaliberní munice H-Pzgr.Patr.L Spur o.Zerl

Munice byla v rámech po 6ti kusech páskována takto:

a)
u letadel určených pro boj s bombardery 1x 3.7cm M.Gesch.Patr.L Spur m.Zerl, 1x 3.7cm Br.Sprgr.Patr.L Spur m Zerl.

b)
u letadel určených pro boj proti namořním a pozemním cílům:
2x3.7cm Sprgr. Patr.L Spur m. Zerl, 1x M.Gesch.Patr.L Spur m.Zerl, 1x 3.7cm Br. Sprgr.Patr.L Spur m.Zerl

c)letadla určená pro boj proti tankům pouze H-Pzgr.Patr.L Spur o.Zerl

pruraznost pancíře o pevnosti v tahu 100kg/mm*2 140mm (na T-34 je pouzit pancir o pevnosti v tahu 180kg/mm*2)

Základní konstrukce vyczází z FLAKu 37mm vz.18 ale Ju-87G a na Bf-110/410 se zrejmně pouzival BK vycházející z FLAKu 37mm vz.36=větší kadence.

info převážně tady odtud
http://www.uloz.to/5507548/luftwaffe-ww ... german-pdf

a z Revi číslo 1
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
saldy
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 138
Registrován: 12/5/2011, 17:24
Bydliště: Aussig an der Elbe-SUDETENLAND
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od saldy »

skelet píše:Tak ono i pancéřování u Il-2 bylo řešeno inteligentně, čehož důkazem jsou některé dosti neuvěřitelné fotografie.
Pochopitelně Il-2 nebyl nejlepší, Polikarpov ve svých pamětech uvádí, že novější Su-6 byl ve všech parametrech lepší, nicméně i on souhlasil se zamítnutím uvedením tohoto typu do výroby "i přes vyšší výkony toto nemůže kompenzovat případné problémy se zaváděním výroby nového typu do výroby, jakožto i výcviku posádek pro něj" (volná citace)
Snad to nepletu, Su-6 byl soupeř pro Il-10, Hodnotící zpráva ze státní zkoušky nebyla dodnes zveřejněna, což je i na ruské poměry divné. IMHO za tím stály zákulisní kamarádšofty.
rivalem pro Il-2 už v době vývoje byl Su-2, ale ten měl ideově blíže k bombardéru, první serie Il-2 byly velmi mizerné, ale Su-2 byl takový přešlap vedle, že ho i rusové po bojovém fiasku poslali sloužit a to doslova, někam na druhou stranu Zeměkoule.

Jinak při hodnocení letových vlastností Il-2 je třeba být obezřetný, a toto ne úplně férové zjednodušení vládne snad všem diskuzím o Il-2, letoun procházel v průběhu výroby evolucí, osazení zadním střelištěm více než kompenzovalo zhoršené let. vlastnosti, jak ukázalo bojové nasazení, dostal výkonnější motor, byly provedeny konstrukční úpravy v řízení, a nepříznivá hodnota SAT se postupně snižovala, letoun dostal odlehčený pancíř a dokonce se mu i vrátil potah z duralu, zlepšovalo se zpracování (plátování bylo konečně spojováno natupo, či zapuštěné nýtování). Il-2 AM-38f s šípovým křídlem, který k plukům přicházel v létě 44 už nebyl vůbec špatný letoun, jakkoliv měl k dokonalosti daleko. Pomalý let, horší obratnost a malý dostup byl na obtíž u stíhačky částečně bombardéru, ale ne u bitevníků jako Il-2 či Hs-129, ti musí být především odolní a mít výkonné přesné zbraně, obrana před stíhači je práce pro doprovod.

Němci si tuto koncepci již nemohli více dovolit, ale vytvořili IMHO možná nejlepší bitevní druhoválečnou koncepci v podobě Fw-190 F-8, který nepotřeboval doprovod a vzhledem k taktice útoku ani přílišné pancéřování, měl velkou nosnost, od 500 přes 1000 až po extrém 1800 kg vyspělých bomb a raket.

Abych se držel tématu, tedy vzdušný boj s tanky, je třeba položit si otázku, jestli byly i tyto vyspělé letouny schopny v boji úspěšně udeřit i na tak malé body, stejně efektivně jako Hs-129, Ju-87G či Il-2M.
Obrázek
"Zabít se dá každý" V. Corleone
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Pozor! Su-6 měl vícero stádií a skutečně byl i konkurentem Il-2. Prakticky jedno číslo zůstávalo různým stádiím vývoje
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/727
Suchoj Su-2 byl lehký bombardér, sovětská obdoba Fairey Battle
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Příspěvek od josefg »

Krásný článek, opravdu rozšiřuje pohled na východní frontu, děkuji Saldy.

Je víc informací které říkají, že útok na IL-2 nebyl pro stíhače bez rizika.
dovolím si malý odkaz o Hartmanovi. Autor "Saldy"(doufám, že Ti to nebude vadit,)

zdroj: http://vwings.net/forum/viewthread.php? ... ad_id=3598

Zajímavé vyprávěnío létání na IL-2 od válečného pilota
http://www.sturmovik.estranky.cz/clanky ... o-2-2.html

Prošel jsem si diskuzi k tématu Il-2 na Palbě a musím říct, že je velmi zajímavé porovnávat co se píše dnes a co se psalo tehdy. :D Jěště vědět, kde je pravda.
Obrázek

read between lines, read between lies
Uživatelský avatar
saldy
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 138
Registrován: 12/5/2011, 17:24
Bydliště: Aussig an der Elbe-SUDETENLAND
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od saldy »

skelet:
Máš samozřejmě pravdu, zapomněl jsem na první verze Su-6 jak na smrt :)
Ty důvody proč nebyl opakovaně přijat jsou myslím všeobecně známé, konstrukter Iljušin se prostě těšil značné důvěře Stalina, byl to jeho prominent. Je však jedním dechem třeba dodat, že Su-6 s hvězdicovým motorem neměly pancíř kolem motoru.
Iljušinovi tak prošla spousta chyb ve vývoji, za které by jiní možná skončili v Gulagu.
Obrázek
"Zabít se dá každý" V. Corleone
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Tak ono by bylo i nerozumné zavádět do výzbroje další typ. Holt Suchoj přišel s křížkem po funuse. Ty zákulisní intriky bych pak viděl až u souboje Il-10 vs Su-6III
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Z odkazu mně zaujalo:

Pěchota nás nazývala”spasitelé”a když se pilot Il-2 setkal s pěchotou, dali by nám první poslední.

Jaký byl průběh útoků?

Útoky měly mnoho forem, obecně platilo, že bude provedeno několik průletů, po prvním průletu jsme se formovali do kruhu, jindy jsme naopak šli velmi nízko, 10-15m, to jsme dělali pokud to dovolil reliéf terénu, bylo to velmi účinné pro boj s flakem, flak není schopen střílet vodorovně, náměr mu to prostě nedovolí, letoun je tak nízko nad obzorem pro flak extrémně rychlý, pokud jsme měli tuto možnost, rádi jsme toho využívali, byli jsme sice více vystaveni palbě z ručních zbraní ale chránil nás opět pancíř.

Stejně jako stíhači, váš hlavní nepřítel byl flak, jaký kalibr?

Obecně to byl”Oerlikon”, automatický kanon 20mm, ten jsme znali po celou dobu, byla to efektivní zbraň proti útokům letadel, bylo tam 5 zásobníků které pálily v salvách. Ve vzduchu byly”vlákna”složená z pěti ohnivých koulí, němci je používali v liniích, 5-6 děl vzdálených 25m od sebe, někde jich byly i desítky. Pancíř nás chránil částečně, pokud projektil narazil v úhlu 15-20 stupňu, mohl pancíř prorazit.

Byly německé velkorážové kulomety také hojné?

Ano, byly, možná jich bylo ještě více jak 20mm kanonů, tyto zbraně sice mají méně energie než Oerlikon, přesto nás také netěšily, jejich kulky byly náš pancíř také schopny prorazit, pokud dopadly pod tupým úhlem, střely byly kuličky, ne projektily, když dopadly na plochu křídla, nadělaly méně škody, pravděpodobnost, že by prorazily brnění a prošly až do nádrže byla mizivá, stejně jako u 20mm střel.

Jaké byly střely z 88mm kanonů?

Jistě po nás střílel ale nic víc, pro ně jsme představovali velmi obtížný cíl, létali jsme příliš nízko, při průletu mohly vystřelit tak 1-2 projektily, střelba byla neefektivní a šrapnel nám mnoho neuškodil, přímý zásah by byl vyjímečný, i když se to stalo. Ne, flak malé ráže byl pro nás mnohem nebezpečnější.

Jen dodám, že za celou válku bylo vyrobeno 36 000 šturmoviků.

Je to pochopitelné, letadla jsou drahá a piloti ještě více ale němce ani flak nezachránil (u nás byla situace stejná).

Flaky nebývaly na rovném povrchu, byly v zákopech či obehnány jinou bariérou, pro likvidaci byl potřebný přímí zásah kanonem či raketou, bomba musela dopadnout maximálně v blízkosti 3-4m, za třetí, nejste jediný kdo pálí, flak palbu opětuje a může vás srazit dolů, na souboj s flakem je třeba mít nervy z oceli ...
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Příspěvek od Skeptik »

to saldy ... opět skvělé. Dík

to Lord (resp. YAMATO) ... Vaše příspěvky jsou pro mne vždy přínosem. Tentokrát mi to přišlo poněkud nekorektní :o(

add 1 Přečetl jsem si celou diskuzi ohledně porovnání Il-2 a Ju-87. "Kageneck" si skutečně dal práci - ale hlavně s tím, aby prokázal, že německá technika je vždy nejlepší (netvrdím, že tomu tak často nebylo, ale uchylování se k nekorektním údajům jak to udělal on je zbytečné). Ju-87 byl skvělý střemhlavý bombardér, ale dovolit si to, co Il-2 v blízké podpoře prostě nemohl.
Konstatování, že: "Letové vlastnosti by se daly nazvat mizerné: nízký dostup a tudíž neustálé ohrožení od flaků a k tomu ne příliš vysoká rychlost" je skutečně PERLA. Proboha, co by dělal bitevník ve výšce nad 2.000 metrů??? Praktický dostup 6.000 m tedy naprosto postačuje.
Rychlost kolem 400 km/h v úrovni země rovněž není "mizerná". Naopak vyšší rychlost snižuje dobu útoku a tím i účinnost v cíli. Mimochodem tato rychlost odpovídá rychlosti Ju-87G v jeho optimální výšce. A mimochodem Bf-109G-2 dosahoval u země rychlost 505 km/h.

add 2 Porovnání NS-37 a Bk 3,7 ... opět není příliš korektní. NS-37 byl letecký kanón, konstruovaný pro přímou montáž do draku letadla a primárně určený pro boj s jinými letadly. Z toho plynou jeho konstrukční omezení = vysoká rychlost střelby (na takovou ráži), nízká hmotnost a malý zákluz. A že se v této roli osvědčil svěčí výsledky MiG-15 za Korejské války. Jeho použití jako protitankové zbraně pro Il-2 je tedy nutné vnímat jako "nouzový" pokus. Čímž nakonec byl - viz. počet takto vyzbrojenách Il-2.
Oproti tomu Bk 3,7 byl prvotně pozemní, protiletadlovou zbraní, konstruovanou bez výše uvedených omezení. Jeho modifikaci na protitankovou leteckou zbrań je však rovněž nutno brát jako nouzovku - i přes externí montáž do zvláštních podvěsů musela konstrukce Ju-87 dosti trpět. Zde je nutno přiznat, že díky speciálnímu protipancéřovému náboji (nejsem specialista, ale někde jsem našel, že s wolframovým jádrem) byly jeho výkony proti pancéřové desce výrazně vyšší. Ale co proti tankům?
Dovolím si volně přeložit citaci z www.airwar.ru :
"Analýza možností německého kanónu Bk 3,7 proti T-34-76 ukázala, že při úhlu dopadu do 10° mohl podkaliberní granát prorazit 52 mm silný pancíř věže "třidcetčtyřky" při střelbě ze vzdálenosti ne více než 180 m, a 40 mm pancíř korby ze vzdálenosti ne více než 400 m. To znamená, že doba na efektivní střelbu byla 1,3 resp. 4,4 sekundy (výška při odvalu 15 - 20 m, vzdálenost od cíle 90 m). Z toho plyne, že z dávky mohl věž tanku efektivně probít pouze jeden a korbu dva granáty."

Upozorńovat na to, že taková typ útoku, při stupni nasycení protiletadlové palby v roce 1943, a s nedostatečně pancéřovanou "Štukou" se téměř rovná útoku Kamikadze asi nemá smysl :o)

Nicméně vraťme se k výkonům NS-37. Dle ruských údajů je průbojnost jeho průbojně-zápalného granátu ze vzdálenosti 400 m oněch 40 mm (projdou všechny granáty) resp. 45 mm (projde 60%). Při reálných podmínkách a úhlech dopadu 30° - 45° a střelbě na méně než 400 m je průbojnost 20 - 30 mm.
To je na Pantera, s jeho 40 mm na korbě a 45 mm na věži (samozřejmě z boku a zezadu, protože jen blb by stílel na tank takovým "flusátkem" zepředu) málo. Ne však na jeho motorový prostor a strop věže, a už vůbec to není málo na Pz.Kpfw II, III a vlasně i IV.

Důležitější je ale totéž co bylo napsáno u Bk 3,7. Trefit z letadla pohybujícího se rychlostí kolem 400 km/h cíl o rozměrech 3x6 m, když na efektivní střelbu jsou 3 vteřiny a kolem lítá spousta olova ...
A to přesně byl ten důvod, proč VŠICHNI, snad právě s výjimkou zoufalých Němců, za II. války od použití leteckých kanónů proti tankům upustili. (Poz. To "zoufalých" je míněno jako "zoufale se snařících zastavit lavinu sovětských tanků")

Vím, že s následujícím konstatováním u "příznivců" německých orlů nepochodím, ale já prostě hlášení Rudela o tom, že první den na "protitankovém" Ju-87G při jediném letu a zásobě 12-ti granátů v pravém a 12-ti granátů v levém Bk 3,7 zničil 4 tanky T-34 prostě nevěřím.
Netvrdím, že na ty 4 tanky nevystřelil. Nevěřím, ale že je zničil.
Prostě nemůže být pravdou, aby se při každém útoku na tak malý a silně pancéřovaný cíl odehrálo to, co je vidět na Goebelsem vybraných záběrech z fotokulometů protitankové Štuky = efektní výbuch T-34 po zásahu jednoho až dvou granátů.

K takové interpretaci několika videí na Youtube jsem velmi Skeptický :o)
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Názorů YAMATO si vážím. Pohledy mohou být subjektivní, ale i tak mají svoji vypovídající hodnotu. Jde o různé školy, Il-2 byl tak trochu "spotřebka".
Dřevo bylo se zlepšováním situace nahrazováno ke konci války duralem. Zatímco u Němců to začínalo být naopak, kdy si Goebbels myslel, že letadla budou vyrábět fabriky na nábytek :)
Ono také záleží na zkušenostech pilota a to Rudel byl. Také záleží na rozmístění tanků. Pokud budou na silnici v koloně za sebou. Potom je klidně možné, že jeden takový nálet a palba z kanonu je dokáže zničit.
obc
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 105
Registrován: 8/8/2010, 15:37

Příspěvek od obc »

K údajům Rudela, ale i ostatních pilotů, o počtech zničených pozemních cílů jsem poměrně skeptický, protože asi sotva měli vždy možnost ověřit, zda je cíl skutečně zničený.
"the first casualty when war comes, is truth"
Uživatelský avatar
saldy
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 138
Registrován: 12/5/2011, 17:24
Bydliště: Aussig an der Elbe-SUDETENLAND
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od saldy »

Lord píše: Obecně to byl”Oerlikon”, automatický kanon 20mm, ten jsme znali po celou dobu, byla to efektivní zbraň proti útokům letadel, bylo tam 5 zásobníků které pálily v salvách. Ve vzduchu byly”vlákna”složená z pěti ohnivých koulí, němci je používali v liniích, 5-6 děl vzdálených 25m od sebe, někde jich byly i desítky. Pancíř nás chránil částečně, pokud projektil narazil v úhlu 15-20 stupňu, mohl pancíř prorazit.
Úplně této větě se přiznám nerozumím, asi jsem zde nezvládl překlad, či si to Rjabuško špatně pamatuje. Nevím proč to nazývá "Oerlikon" ale na toto slovo jsem už několikrát narazil, není možné, že má spíš na mysli Flakvierling?

Obrázek
Obrázek
"Zabít se dá každý" V. Corleone
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Skeptik - viděl si ty záběry z guncamu stuky? Taky tam nic do luftu nevylítlo - akorát zahořely (plášť střely magnevin+tordal - mělo to dobře zapalovat), případně jen přišli o motor.
Zjevně nevypadá ze by měli nějakej zásadní problém to trefit a taky ne při 400kmh - to by to fakt netrefili. Navíc Rudel psal o celém dni létání ne že mel za jeden let 4 tanky, ale je možný, že se mýlím.

Za další - sklon panciře věže je u téčka jaký? sklon korby je tušim 45 ne? čili když stuka nalétává pod úhlem 10 stupňů (od které - kolmé nebo svislé osy(? tak úhel dopadu na pancíř přeci nebude deset stupňů - pokud bude tank na rovině? čili i to ruské povidání je takové zvláštní ?
Naposledy upravil(a) Bleu dne 15/7/2011, 22:47, celkem upraveno 4 x.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
JanS
svobodník
svobodník
Příspěvky: 29
Registrován: 31/8/2008, 18:34

Příspěvek od JanS »

Všechny strany vyzkoušely během II. sv. v. použití silné kanónové výzbroje proti pozemním cílům. Ju-87G, Il-2, Hurricane IID (nebo B-25, i když tohle letadlo a jeho 75mm kanón jsou jiná váhová kategorie). Troufám si říct, že se to neosvědčilo, protože výroba všech se omezila na malé série a jejich nástupci už podobnou výzbroj neměli. Nevýhody jsou zřejmé: velká hmotnost zbraní a její vliv na výkony a ovladatelnost letounu, obtížné míření a zároveň nutnost přesného zásahu, omezené množství munice, nedostatečná průbojnost pancíře a účinek v cíli.

PTAB představovaly jednoznačně perspektivnější výzbroj. A Saldyho článek to přesvědčivě demonstruje.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Já jsem to pochopil tak, že "Oerlikon", v úvozovkách je nějaká jejich hantýrka a obecné označení pro flaky těchto ráží.

Oerlikon byl skutečně původně vyvinut během první světové války v Německu. Jenže smlouva Versailles zakázala další výrobu takových zbraní v Německu. Nicméně patenty a konstrukční práce byly v roce 1919 převedeny na švýcarskou firmy SEMAG.

Během druhé světové války Němci měli Flakvierling, to souhlasí.
www.youtube.com/watch?v=e2ekYgGfTWY

V současnosti Němci, resp. firma Rheinmetall, používá také "obchodní značku" Oerlikon, viz. video.
www.youtube.com/watch?v=neONcIVGUJA
Vypadá to jako dost nebezpečná zbraň ...

Němci si byly hrozeb vědomi, vyvinuli například Flakpanzer IV Wirbelwind, který mohl doprovázet tankové formace.
K problematice a technice více na:
www.palba.cz/viewtopic.php?t=918
www.palba.cz/viewtopic.php?t=963
www.youtube.com/watch?v=Kv2juuRwo_8
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

V tom výčtu kanónových letadel jste opomněli ještě na Piaggio P.108A se svou 102mm houfnicí
Obrázek

a dále pak na Heinkel He177A-3/R5 a Junkers Ju-88P-1, oba s protitankovým kanónem ráže 75mm
ObrázekObrázekObrázek
JanS
svobodník
svobodník
Příspěvky: 29
Registrován: 31/8/2008, 18:34

Příspěvek od JanS »

Taky de Havilland Mosquito a Kawasaki Ki-102b, oba s 57mm kanónem. A zase jen v malých (pokusných) sériích. Prostě bomby a rakety, které bylo možné libovolně měnit pro každou misi, byly výhodnější a univerzálnější.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Moc pěkná práce saldy.

O Il-2 se obvykle píše, že měly dost velké ztráty. Našel jsem, že celkové ztráty činily cca 23 600 kusů, z toho 12 400 činností nepřítele (myšleny asi operační ztráty). To jsou dost hrozivá čísla, mohl bys to saldy prověřit? Jsou ta čísla reálná?

Oerlikony - zřejmě tak sovětští piloti nazývali Flak ráže 20 mm. Podobně třeba mluví a píší o Fw 190 jako o Fokkerech a ne Focke Wulfech.
Nicméně nepopírám, že IL-2 byl výrazně univerzálnější, na druhou stranu asi jediné letadlo s takovoudle filosofií. Jediná americká mašina, která by se mu mohla rovnat je asi a to je stejně poválečná - Skyrider.
Šturmoviku se IMHO vyrovnal svojí univerzálností Thunderbolt a Corsair (z amerických letadel). Což byly sice "nouzovky" a ne mašiny od počátku konstruované na útoky na pozemní cíle, ale vedly si minimálně stejně dobře jako Il-2.
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“