Obrana SSSR

[skelet]

Mirek59 doporučuji ti si nastudovat BT i T-26

[Mirek58]

Právě že jsem tyto typy studoval,hlavně bojové možnosti, anžto mě zajímalo co sověti dokázali s licencí udělat.
P.s. proboha chlapi uvědomte si že s uvedením PTK 25-37-47-50 mm do výzbroje tyto stroje mají stejnou odolnost jako tanky z ww1 na bojišti ww2.Jejich jediná bojová hodnota je za podmínky boje v krytu, ze zálohy, nebo zodolněného palebného stanoviště. V ofenzivní činnosti jsou jen na dvě věci, za prvé,aby zvyšovaly počet cílů za druhé ,aby se dala vykazovat početní síla tankových zbraní.

[Polarfox]

I slušný průměr může být nevyhovující.

V tom případě byla i většina německých tanků nevyhovujících až zcela nevyhovujících. Takže stále tu máme tisíce nevyhovujících tanků proti stovkám nevyhovujících tanků..jak z toho ven že?

Ostatně když jsme u toho pancíře, jak moc byly ty slavné německé obrněnce odolné vůči tehdejším sovětským protitankovým zbraním?

[Cassius Chaerea]

Pro CC:
Nemyslíte že to samé by mělo platit i pro druhou stranu?

To bylo k čemu? Jestli to bylo ke ztrátám při ofenzívách a defenzívách, tak to samozřejmě platí pro obě strany, to je jasný.

[Mirek58]

Pro Polar foxe:
Paušalizuje, ve střetu platí - kolik toho mám k použití já, v jaké kvalitě a kolik protivník?
Zkuste zauvažovat, 13 mm pancíř verzus 37-50mm PTK a 30mm pancíř verzus 37-45 mm PTK.Beru spodní hodnoty pancíře použitých ve střetu.

[Alchymista]

Sovietom nechýbala technika, ale veliteľské kádre stratené v politických čistkách tridsiatych rokov. To je jedna vec.
Druhá vec potom je nemecká taktika úderných klinov - to umožňovalo dosiahnuť utočiacim vojskám lokálnu prevahu nad obrancami, ktorý museli pokrývať značne dlhšiu frontu.

[Mirek58]

Ted zazněl podle mne názor , který nepaušalizuje ,ale analyzuje celkovou situaci.
Fakt je, třeba v době Guderianovýho úderu na jih Moskvy už dokázala stavka se orientovat v situaci a identifikovat směr hlavního úderu a reagovat vytvořením
1.gard. sboru ,jeho vysunutím do cesty Heinzovi těsně nad Orlem a úkolem ho brzdit v cestě na Mcensk.Ted neřeším z čeho byl tento sbor splácanej, ale je interesující že hned do názvu dostal název -gardový-, ač bez vojska.

[Polarfox]

Ted zazněl podle mne názor , který nepaušalizuje ,ale analyzuje celkovou situaci.

Nebo názor, který se ti konečně hodí aspoň trochu do krámu

Opět se ptám, jaká byla odolnost německých tanků vůči tehdejším standardním sovětským protitankovým zbraním? Prosil bych nepaušalizovat a zanalyzovat situaci

[Mirek58]

Jo tak to bych musel někde dohledat jaké verze byly přesně ve střetu nasazeny abych nepaušalizoval. Ale zkusím to aspon odhadem.

[Lord]

Mnohé se na Palbě už probíralo a omílalo mockrát! Diskutující nepíší, aspoň pro mě žádné novinky. Mám pochybnosti, zda se podaří znovu "objevit Ameriku". Ruský BT-7 se mohl určitě směle postavit Panzer I., II., a III. Jen novější německé tanky Pz. III a Pz. IV dokázaly BT-7 deklasovat. Rusové jich měly dostatečný počet, jen prostě nasazení a chaos neumožnil jejich plné uplatnění. Není se třeba vymlouvat na to, že byly "zastaralé", že Němci měli vše moderní, to je omyl, resp. zastírání histografie minulého režimu.

Proštuduj toto vlákno http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=445
...bylo dispozici 29 tankových sborů s minimálně 24 000 tanky (22. června 1941 disponovala Rudá armáda již více než 1862 exempláři nejlepších tanků na světě, typy T 34 a KV – Kliment Vorošilov – s nimž se německé tanky III a IV nedaly v žádném ohledu srovnávat), 23 245 válečných letounů (mezi nimi 3719 nejmodernější výroby), 148 000 děl a granátometů, k nimž na začátku německo-sovětské války neexistovala ani přibližně adekvátní německá protiváha: 3648 tanků a úderných děl (z toho 1700 zcela zastaralých), 2510 válečných letounů a 7147 děl.

A taktika úderných klínů? Kdyby Sověti uměli dobře operovat se svými svazky, tak by je postavili Němcům do cesty, podobně jako třeba u Kurska. Jenže už v říjnu 1941 začíná v podstatě "opotřebovávací válka". Pochopitelně agresor měl lokální převahu, pokud Stavka a generální štáb nedokázal správně odhadnout hlavní směr německého útoku, k tomu špatná organizace a katastrofa bylo na světě.

...zazněl podle mne názor, který nepaušalizuje, ale analyzuje celkovou situaci. Fakt je, třeba v době Guderianovýho úderu na jih Moskvy už dokázala stavka se orientovat v situaci a identifikovat směr hlavního úderu a reagovat vytvořením 1.gard. sboru, jeho vysunutím do cesty Heinzovi těsně nad Orlem a úkolem ho brzdit v cestě na Mcensk. Ted neřeším z čeho byl tento sbor splácanej, ale je interesující, že hned do názvu dostal název -gardový-, ač bez vojska.

Mirku o tom si přečti něco od Michana, bylo to komplikovanější, jak se dokázal Stalin orientovat, nebo nikoliv, proč, a co tomu předcházelo. Pitvat se v tom jde. Celek se stává z jednotlivostí, různých rozhodnutí.

... Odpověděl jsem, že chci být nasazen proti motorizovaným jednotkám, metody německých tankových a motorizovaných jednotek již znám, tj. u Brjanska. Stalin řekl: „Dobře, vyrazíte ještě teď ráno a začnete ihned z výstavbou fronty u Brjanska. Ve směru Brjansk je nasazená Guderianova tanková skupina. Bude útočit všemi silami, aby si probojovala cestu na Moskvu. Narazíte na motorizované jednotky Vašeho starého přítele, jehož metody jsou vám známé.“
Stalin tedy skutečně věřil švýcarskému špionovi Alexandru Radovi, který oznámil brjansko – moskevskou operaci. Ovšem věřil na ni i tehdy, když plán vrchního velení pozemního vojska Hitler zavrhl a vydal Guderianově tankové skupině rozkaz k postupu na jih.
Zdroj: palba.cz

[Mirek58]

Tak pro Polarfoxe:Kritická vzdálenost na kterou PTK 45 mm RA dokázaly ohrozit německé tanky se pohybovala u čelního pancíře o síle 50mm je mezi 300-500m, u čelního pancíře 30mm'/PzII/ je to mezi 1000-1500m. U typů RA T26 a BT je to 1000-1500m /PTK 37-50mm/.

Lorde nezlobte se na mě ,ale právě Vámi uváděné odkazy s počty techniky v této diskusi jsou právě zdrojem rozporu. Zkuste zauvažovat trošku jinak, a tyto počty malinko rozebrat rozumně.Suma 24000 tanků obsahuje veškeré T26,BT, MS1 a tanketky včetně Komsomolců co kdy byly vyrobené.Tak navrhuji se nad tím trošku zamyslet. Kde je Dálný východ, ztráty v Zimní válce,mirové ztráty/požáry ,havarie/. O čurbesu v řadách Ra nediskutuji .
A právě u Michana jsem narazil na tento rozpor tuším s pamětmi Rotmistrova. Bohužel si to nemohu ověřit, přišel jsem o celou knihovnu.
Guderian pod Brjanskem byl ,ale před odbočkou na jih, poté startoval z prostoru Kurska směr Orel.Takže Vaše citace byla o jiném místě a jiném čase.
A ještě si dovolím- kdyby spojenci uměli operovat se svými svazy dobře, tak by tankové svazky němců byly chyceny do pasti v Ardenách, ale nejdřív se to museli naučit, stejně jako RA, a to vyžaduje čas, a praxi.
Tak jsem si dal práci a počítal jsem.
Bylo vyrobeno celkem:
T 26 vz. 31-1627
33-1659
35-3141
38-746
39-2678
BT 2-7M 2-620
5-1884
7-4622
7A-155
7M-788
celkem-17926 ks tanků od r, 1930 po ukončení výroby 1941!!!!!!!!!!!!!
A delegace která odjela z SSSR do VB koupit liceci T26 vyrazila 1929 na cestu, takže koncepce předchůdce T26 musela být na světě min.v r. 1927

Už jsem tě jednou upozorňoval na spojování příspěvků - takže to ber jako varování. kopapaka

[Lord]

Michanovy články si vyhledej, kde potřebuješ. To jsem dával jako příklad a co třeba předcházelo. Povídal jsi o orientaci v situaci. Dále podívej na zdroje, jsou různé, ale i zde dospívají k číslu okolo 23 tisíc tanků. Plně bojeschopných 16 tisíc. Západní okruhy a to nás tedy hlavně zajímá 8383 tanků k dispozici, z toho 2363 úplně nových ještě nepoužívaných tanků - rok výroby 1940-41 (T-34, KV, T-40).
Jaké tanky Němci proti Rusku nasadili? Mimo jiné i 1000 zastaralých lehkých tanků Pz I a Pz II a 800 českých lehkých tanků Pz 35(t) a Pz 38(t).
Proč Němci uspěli? Důvodem byla zastaralá sovětská doktrína použití tanků, neschopnost sovětských velitelů, mnohem větší zkušenost a taktická vyspělost německých tankových posádek...
http://www.fronta.cz/pomer-tankovych-si ... ervna-1941

Stále to je jasná převaha, nebo co chce básník, říct? Na co se nemám zlobit? Já se moc nezlobím, jen mi trochu uniká, jaké přesně hypotézy si stanovil pan Mirek a co se snaží dokázat?

A k tomu operování s tanky, ano museli se to naučit, jak Sověti, tak západní spojenci. To je asi jediná omluva pro ně. Padni komu padni. Pokud byli v té době dobří Němci, tak si to řekneme, a nebudeme to falešně lakovat zastaralou ruskou technikou, která na tom nebyla vůbec špatně. Pokud se v druhé části války Rusové naučili, tak napíšeme, že třeba operace Bagration se jim povedla. Je třeba vyvrátit staré mýty

[Mirek58]

Lorde, početní převaha je jasná, ale obor vojenství,je určitě o něco víc komplexní, než prosté součty jednotlivých čísel.
Snažim se zde poukázat právě na tuto komplexnost problematiky.
Výsledky střetu v r.41 by byly pro RA naprosto stejné i kdyby ji velel odborník na slovo vzatý. Stejně by musel vycházet z dobových poznatků taktiky a k dispozici by měl techniku danou dobou.
Nikdo zde nebere v úvahu ,že taktika blitz použitá Wehrmachtem naprosto vymazala součty sil /tanků/ na straně protivníka. Recept na tuto taktiku se teprve musel objevit, vyzkoušet v praxi a to chtělo čas.Ono totiž dojít k poznání že recept spočívá v přechodu od obrané linie ke konceptu obranného pásma členěného do hloubky,bylo velice obtížné a složité/rozpoznat směr hlavního úderu,vybudovat obranné pásmo přisunout dostatečné síly/.
Pokud bych se pokusil o shrnutí výsledek by mohl být tento: Taktika Ra nevyhovující podmínkám diktovaných protivníkem, technika / tanky/ nevyhovující podmínkám na čáře styku/nasycenost PT prostředky a jejich převaha v účinnosti/.Co se týká počtu tak bojovou hodnou/jakoukoliv/ měla jen technika na čáře dotyku ,ostatní z celkového počtu měla hodnoutu záloh, které umožnily další trvání odporu a současně tak byly ničeny po částech.
A budu li hodnotit činnost RA v této úvodní fázi střetu, dovolil bych si napsat jediná možná za daných podmínek.

[Lord]

Komplexnost ti neupírám, však v odkazech jsou počty i důvody více analyzovány, ale začal si technikou, nyní máš něco dalšího, a postupně se dobereme čemu potřebujeme. Víš, já už jsem tyto debaty vedl v minulosti několikrát. Ty jsi tu nový, máš asi potřebu to probírat znovu. Pro mě už je to plácání "prázdné slámy", ale pokud bude reagovat někdo další, proč ne. Sám nám tady můžeš rovnou předestřít svoje pojetí ve své komplexnosti hned, a ne aby jsme se ho dobírali postupně, já už zde budu odpovídat spíše sporadicky.

Výsledky střetu v r.41 by byly pro RA naprosto stejné i kdyby ji velel odborník na slovo vzatý. Stejně by musel vycházet z dobových poznatků taktiky a k dispozici by měl techniku danou dobou.

To si nemyslím, že by to dopadlo úplně stejně. Schopní velitelé se vytříbili za pochodu, není to jen o poznatcích, ale také schopnostech.

Ono totiž dojít k poznání že recept spočívá v přechodu od obrané linie ke konceptu obranného pásma členěného do hloubky, bylo velice obtížné a složité/rozpoznat směr hlavního úderu, vybudovat obranné pásmo přisunout dostatečné síly/.

Obrana do hloubky je starý a známý recept, na začátku války teoreticky nic geniálního. Jde jen o to, zda na to má armáda prostředky, aby si to mohla dovolit, a to RA měla, ale je to nutné také spojit s pružností záložních tankových svazků.

[Mirek58]

Technika a taktika se navzájem ovlivnuje, to je fakt. A jak tento vztah a jeho výstup chápu já, nemohu přistoupit na to že akcentuji nějaké omlouvání maléru v 41, spíš mě zajímají okolnosti proč k němu došlo a za jakých podmínek.Včetně toho jestli existovala reálná možnost se tenkrát takovému průšvihu vyvarovat.
Vezměte si příkladně tanky T26 a BT, čelní panc. -13-22mm . Doba vzniku před r. 1930. V té době PT prostředky armád byly omezeny na PT pušky a PT střelivo k pěchotní výzbroji, takže tanky byly v pásmu ohrožení asi na 100-200m.Což vyhovovalo.
Ale nastal r.33-35 a jsou na světě PTK 20-37-47 mm a tytéž tanky mohou být ničeny na vzdálenost 1000- 1500 m.S rychlostí mířené palby 10-15ran/min. Přičemž palná výška těchto prostředků je do 100cm, takže z tanku jsou vidět s bídou na 300m,takže tank byl min. 2 min. v pásmu ohrožení bez možnosti reagovat.
Proto tvrdohlavě píšu že tato technika byla nevyhovující a jejich počet je nepodstatný v případě jejich použití stávající taktikou RA.
Obrana pásma do hloubky je známá, to je taky fakt. Jenže tato koncepce si musela své místo na slunci teprve vybojovat, protože se razila koncepce postavená na vybavení pěchoty PTK, kdy se předpokládalo,že vybavení pluku PT prostředky/ PTK,PTP/ je vyhovující a tanky maj po žížalkách. Jenže Wehrmacht vymyslel hromadné nasazení tankových divizí v kombinaci s motorizovanými s podporou JU87 a bylo po obrané linii. Muselo se tápat v taktice obrany a zúkolovat konstruktéry zbraní.
Je to složitý a dynamický problém.

[Polarfox]

Lorde, početní převaha je jasná, ale obor vojenství,je určitě o něco víc komplexní, než prosté součty jednotlivých čísel.
Snažim se zde poukázat právě na tuto komplexnost problematiky.

Ne, bez urážky, ty se snažíš za každou cenu najít nějakou skulinu a omluvu. Vždyť i sami ruští historikové na to mají většinou zcela odlišný názor než ty.

Výsledky střetu v r.41 by byly pro RA naprosto stejné i kdyby ji velel odborník na slovo vzatý. Stejně by musel vycházet z dobových poznatků taktiky a k dispozici by měl techniku danou dobou.
Nikdo zde nebere v úvahu ,že taktika blitz použitá Wehrmachtem naprosto vymazala součty sil /tanků/ na straně protivníka.

Nebyly, nemohly být. V tomto případě materiální hledisko natolik převažuje to taktické, že proti mase sovětské armády se tohle prostě stát nemělo, blitz neblitz. To že se to stalo je jen a jen důsledek chybného vedení a promrhání prostředků. Popíšu ti to asi takhle...můžeš být přeborník v bojových uměních, ale najednou zvládneš jen určitý počet obyčejných namakaných chlapů.

Jasně, Rusové se museli učit za pochodu teprve na to reagovat, ale to jen proto, že předchozí dobu zcela proflákali a pak už jim nic jiného nezbylo.

Taktika Ra nevyhovující podmínkám diktovaných protivníkem, technika / tanky/ nevyhovující podmínkám na čáře styku/nasycenost PT prostředky a jejich převaha v účinnosti/.

Taktika Rudé armády bohužel nevyhovovala ani v podmínkách diktovaných sama sebou...v plné nahotě se to ukázalo v Polsku a Finsku. Technika byla zcela poplatná době, přičemž její značná část byla výrazně nad dobovým průměrem. V čem je ruský protitankový kanón méně účinný než ten německý?

A budu li hodnotit činnost RA v této úvodní fázi střetu, dovolil bych si napsat jediná možná za daných podmínek.

Jediná která jim zbyla, protože svojí vlastní blbostí se na nic jiného nezmohli.

Proto tvrdohlavě píšu že tato technika byla nevyhovující a jejich počet je nepodstatný v případě jejich použití stávající taktikou RA.

Ta technika nebyla výrazně horší než 90% konstrukcí ve zbytku světa...naopak proti značné části německých obrněnců byla i lepší. A pak tu máme stroje jako T-34 a KV-1, přítomné v nemalých počtech a převyšující naprosto vše. To že taktika Rudé armády stála za prd a nedokázala drtivou materiální převahu náležitě využít, není chyba techniky.

[Mirek58]

Polarfoxi dovolím si navrhnout takovou blbůstku. Budeme argumentovat hezky krok po kroku rok 41 a budeme to podkládat tehdy platnými podmínkami. Já to kdysi zkusil, není to sranda ,ale výsledky jsou překvapující.

[Polarfox]

No mě to také překvapilo, protože označit sovětskou obrněnou techniku za zastaralou a nevyhovující je zajímavý výsledek. Má sice precedens v dobách nedávno minulých, ale to není příliš směrodatné.

Respektive jak si tedy takový postup krok po kroku představuješ? Možná by bylo dobré začít již rokem 1939 a úderem na východní Polsko, přeci jen ať je to komplexní pohled na ruskou taktiku, velní a techniku té doby.

[Mirek58]

Souhlas.
Obsazení záp. Ukrajiny ,pobaltí a bývalého území Finska je diktováno snahou přesunout čáru styku s Německem na západ , v případě Finska zabezpečit předpolí Leningradu. Ekonomicky tato území jsou nezajímavé, žádné suroviny,žádný významný průmysl , odbyt tehdejší ekonomika SSSR nepotřebovala.
P.S. Bylo to iniciováno rozpadem systému kolektivní bezpečnosti prosazované Litvinovem.

[TonyHazard]

.....Ta technika nebyla výrazně horší než 90% konstrukcí ve zbytku světa...naopak proti značné části německých obrněnců byla i lepší. A pak tu máme stroje jako T-34 a KV-1, přítomné v nemalých počtech a převyšující naprosto vše. To že taktika Rudé armády stála za prd a nedokázala drtivou materiální převahu náležitě využít, není chyba techniky.

Pár informací k T-34, aby se lépe kecalo.

První střety tanků T-34/76 odbývaly s německými tanky při napadení Sovětského svazu.
V polovině (červen) roku 1940 rozhodlo vedení Lidového komisariátu obrany o vytvoření mechanizovaných sborů s tanky v počtu přes 1000 strojů (sbor by se skládal ze dvou divizí o počtu 1031 tanků). Zprvu se počítalo s osmi takovými útvary, ale již v únoru 1941 se započalo s formováním dalších 20-ti sborů. Každý z nich měl mít 420 středních tanků, takže celkově bylo potřeba dodat sborům a mechanizovaným divizím na 11 760 tanků T-34. Problém byl v tom, že k 1. prosinci 1940 jich bylo armádě předáno jen 37 kusů. K 1. červnu 1941 bylo na západní hranici u vojenských okruhů pouze 832 těchto tanků, přičemž jen 38 provozních a také jen 150 vycvičených osádek. Ke dni 22.června tyto útvary dostaly dalších 135 tanků T-34, ty doplnily stavy tanků na počet 19 221 strojů, kde se však počet tanků T-34 zastavil na čísle 967 vozidel. Pokud jde o rozdělení tanků T-34 mezi jednotlivé mechanizované sbory, vyrojila se spousta různých čísel. Bez viny není ani samo sovětské velení, které skutečná čísla zamlžovalo z důvodu utajení obrovských ztrát. Zde uvádím jeden z možných stavů :
Bylo v plánu, že do konce června 1941 dostane celá armáda 1 226 nových tanků T-34. Těsně před německým útokem jich měl Západní vojenský okruh 266, Kyjevský vojenský okruh 494 a Oděský a Pobaltský vojenský okruh po 50 kusech. O rozmístění dalších 107 tanků chybí informace.
I přes ryze útočnou sovětskou politiku byla bojová připravenost armády katastrofální. Nezkušené osádky tanků, víceméně bez spojení (absence radiostanic ve vozidlech) a neutěšená situace se zásobováním, neboť každý druh materiálu byl uložen odděleně, a ve skladech daleko od sebe. Nerozhodným chováním nižšího velení absolvovaly tankové jednotky zbytečné přesuny, při kterých ztrácely těžkou techniku z důvodu závad, vyčerpání paliva nebo zničením od německých letadel.
Když se porovnají čísla nasazených tanků obou stran, na sovětské 19 221 tanků a na německé asi 3 500 těchto vozidel, je na pováženou, že tuto operaci Němci rozjeli. Pokud věděli od zpravodajů jen polovinu toho, co my víme dnes, tak si na to troufli. Zde uvedu jen část faktů: Většina tanků byly starší typy lehkých tanků T-26 a BT, navíc opotřebované, a nové tanky T-34 byly poruchové, jejich osádky nezkušené (jak je doloženo, některé osádky obdržely tank několik dní před začátkem války, řidiči měli najeto jen několik hodin, střelci ani neměli možnost střelby).

Pohraniční vojenské okruhy disponovaly jen se 7,5% tanků T-34 z celkového stavu tanků. V případě soustředění 967 kusů T-34 a 504 KV do sborů, by tato síla mohla útočícím německým vojskům způsobovat daleko větší ztráty. Nejnovější sovětské tanky však byly roztroušeny v celé armádě.
Nepřítel měl 3 899 tanků a samohybných děl, z nichž poměrně rovnocenným soupeřem T-34 mohlo být 707 tanků PzKpfw III s kanonem ráže 50 mm. Méně nebezpečným soupeřem byly PzKpfw III s kanonem ráže 37 mm (269 kusů) a PzKpfw IV s krátkým kanonem ráže 75 mm ( 409 kusů). Pověsti o značné německé převaze byly notně nadsazené. Navíc to, že se na frontě objevily nové sovětské stroje, bylo obrovským překvapením, neboť o nich německá rozvědka neměla žádné informace. Později bylo zjištěno, že německé velení o tancích T-34 vědělo (v Sovětském svazu působili němečtí vojenští atašé, kteří měli možnost se setkat s tanky na prvomájové vojenské přehlídce roku 1941 a určitě podali zprávy v Berlíně. Německé velení tedy pravděpodobně o existenci tanků vědělo, ale tato důležitá informace neprosákla až k samotným bojovým jednotkám). Sovětské tanky překvapily hlavně obsluhy protitankových děl, neboť 37 mm střely se od jejich pancířů odrážely.

Bojů o Grodno se zúčastnily dva sbory. Jednalo se o 6. sbor mající v sestavě 238 tanků T-34, a následně 11.sbor s 28 tanky T-34 (samozřejmě mimo jiné pancéřové stroje). Tankové divize těchto sborů se během tří až čtyř hodin po německém útoku na sebe navázaly značné německé síly. V jeden čas 11. sbor dokonce postoupil a německý útok na nějaký čas zadržel. Následný soustředěný protiútok německého dělostřelectva a letectva však úspěšnou ofenzivu sovětského 11. sboru zablokoval, přičemž mu způsobil těžké ztráty.
Vzápětí byl učiněn pokus zformovat z obou sborů a 36. jezdecké divize skupinu, která měla provést protiútok v oblasti Bialystoku. Než k němu vůbec došlo, snížilo německé letectvo vážně stav 6. sboru a zničilo jezdeckou divizi. Přesto se sboru podařilo nepřítele částečně zadržet a 24. června dokonce zahájit útok na Grodno. Ten avšak do večera ztroskotal.
Sovětské jednotky přišly o polovinu tanků, zejména o drtivou většinu T-34 (těch zůstalo jen 10). Začalo též docházet palivo a munice, takže nový útok, provedený v následujícím dni, se opět nepodařil a sbor začal ustupovat.
1. sbor přišel při neúspěšném útoku na Grodno dokonce o všechny tanky T-34. 29. června 1941 zbyly sboru již jen dva tanky T-34, které však musely být v důsledku nedostatku paliva opuštěny. Nejdéle fungoval tank generála Boldina, velitele útočné skupiny, v němž vjel 2. července do Novogorodka. I tento tank byl však ještě téhož dne opuštěn při pochodu na Stolpce

Do bojů na Litvě, které probíhaly v březnu 1941 dostala 5. tanková divize 3. sboru 50 nových tanků T-34, které byly zakonzervovány ve vozovém parku. Přes dobrý výcvik tankistů této divize, přišla jednotka o většinu tanků vinou neznalosti jeho technických možností. První den války bojovala divize se slavnou německou 7. tankovou divizí o brody přes Němen v oblasti města Alytus. Vinou špatného průzkumu a velení nebyly jednotky divize do boje zapojeny najednou, ale po praporech, což vedlo ke značným ztrátám. Zničeno bylo 44 tanků T-34. Při obraně Vilnjusu a při útoku na Ošmiany byly zničeny zbývající tanky tohoto typu.

Na Ukrajině dislokovaný Kyjevský Zvláštní vojenský okruh měl 1. června 1941 k dispozici 462 tanků T-34, z toho 128 vybavených radiostanicemi. Do 22. června obdržel dalších 32 kusů. Po zahájení bojové činnosti dostal okruh, přetvořený na Jihozápadní front, velice ambiciózní úkol. Měl udeřit na Lublin a cestou ničit německé jednotky útočící na Vladimir Volyňskyj. Čas, určený ke splnění tohoto rozkazu, byl stanoven na dva dny.
Útok, zahájený 23. června, se zastavil již po několika hodinách. Nepořádek, jaký panoval v Rudé armádě, dosvědčuje osud 12. tankové divize, která obdržela, vázaná v boji s německými tanky, během čtyř dnů rozkazy, jež ji přinutily přemístit se o celých 500 km do jiných pozic. Během tohoto přesunu přišla z technických příčin o polovinu tanků. 25. června zahájená ofenzíva vedla k tvrdým bojům o Dubno, kde se 12. tanková divize, disponující 98 tanky T-34, naopak vyznamenala. Způsobila takřka zánik německé 11. tankové divize. Na jednu chvíli se tu sovětským vojákům vzdaly posádky osmi nepoškozených německých středních tanků.
V následujících dnech postoupily sovětské tankové jednotky dvakrát do hloubi 30 km německého soustředění. Důvodem úspěšného obratu v bojích bylo obratné využívání tanků T-34, dokonale schopných prolamovat nepřátelskou obranu. Zároveň se však projevila vysoká poruchovost těchto tanků, takže o mnoho z nich Sověti z technických příčin přišli. Například ze 63 zničených tanků 8. sboru bylo z bojů kvůli četným poruchám vyřazeno 45 strojů.