Pane Rase, omlouvám se, že jsem Vaše bezvadné téma o J.Vouzovi svedl na jinou pěšinku... Víte, už dojíždím 7-mé gumy a ty počítačové piškultálie mi už tak nějak unikají... asi by to mělo být jinde, na jiném téma, ale zkrátka to neumím omlouvám se ještě jednou. ----------------------------- Podle všeho výsledek války na západní frontě rozhodli Američané. Německá armáda posílená ze zrušené východní fronaty se už řítila k Paříži, ve francouzské armádě vzpoury. Britští vojáci tuze bojovat nechtěli, k tomu nepokoje v Irsku... ----------------------------- Mimochodem, tu válku v těch gigantických rozměrech rozpoutaly vlastně vzájemné mezistátní smlouvy. Německo nemělo žádné územní ani jiné požadavky. Totéž Británie, totéž Rusko. Jistě Francie chtěla zpět Alsasko, R.-U. si chtělo zajistit víc Bosnu, Itálie asi žádala nějaké ústupky R.-U. v Alpách... Ale tři největší hráči neměli v podstatě vážný a bezprostřední důvod k válce- Rusko, Británie, Německo... Tu šílenou válku rozhodně nezahájil ten mladý trumbera, co mu dali pistolku. Viníkem byl ten starý stařičký olicousovaný trumbera, který svět podpálil. A když se během války pokoušeli někteří vůdcové válku ukončit, (Karel a dokonce i Vilém) nedovolili jim to jednak generálové, jednak účetní... kdo zaplatí škody? Myslím, že ke konci už se bojovalo jen o reparace... nevím... v tom románu jsem to nečetl, ani v učebnicích jsme to neměli. Po sto letech by to mohlo být jedno, ale ty události mají dodnes "dlouhý stín". Včetně té další války, která možná byla jen druhým poločasem té první... Pane Rase, právě Vás jako svého oblíbeného autora na Palbě, touto nemístnou vsuvkou obtěžuju, promiňte staříkovi, velmi prosím. ------------------- Třeba někdo napíše jak to vidí... Víte, dneska už bezpečně vím, že nejsou jenom zlí kluci a hodní kluci... Je to všechno propletené, někdy až neuvěřitelnými náhodami zaplevelené. Těch velkých věcí, které třeba měly na běh světa i docela malý vliv je hodně. Mnohem víc je maličkostí, které doslova převrátily světaběh... Tady na Palbě je vybraná společnost, kde si besedníci nenadávají a baví se vlídně a většinou k věci. Nechcete se někdo vyjádřit k tomu co napsal V. Čech?
Vlastimil Čech: mě to nevadí, naopak diskuze je fajn a když by bylo potřeba, můžu ji osamostatnit nebo přesunout. Když si vezmeme, že obě strany již byly vyčerpané z opotřebovávací války, tak příchod čerstvých amerických vojáků, dobře živených se skvělou morálkou, situaci opravdu rozhodlo. Ne náhodou se němci snažili situaci zvátit dřív, než jich bude v Evropě větší množství. Poslední německé ofensívy se ale podařilo spojencům zastavit i bez Američanů. Válka by tak asi pokračovala dál, minimálně do roku 1919, s čímž počítaly obě strany.
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
IMHO si myslím, že Německo (a R.U.) si vykoupilo čas kolapsem Ruska. Jinak by se dost možná žádné ofenzívy proti Dohodě v r. 1918 nemohly konat. Byl to vabank, který nevyšel. Po vyčerpání ofenzívy ustupovali ve Francii a Belgii celkem rychle (na poziční válku) a v Itálii se jim to taky rozpadlo. Totéž Soluňská nebo Albánská fronta.
Osobně si myslím, že válka skončila dřív, než se podařilo plně zužitkovat zabrání Ukrajiny. I tak se ale podařilo přivést dost potravin, aby se zázemí Centrálních mocností vyhnulo totálnímu hladomoru. Problém byl ale v tom, že už zkrátka docházelo prakticky všechno a materiální nouze byla cítit na každém kroku. Na druhou stranu to nebylo nic tak nového a nedostatek materiálu se dařilo řešit po několik posledních let války. Lidé už ale byli válkou unavení a až američané přinesli "čerstvý vítr".
ps. i samotná okupace Ukrajiny / podpora proněmeckého režimu, nebyla nic jednoduchého a i jednotky z východní fronty + bývalí zajatci, museli být nejprve přecvičeni, přestrojeni a přezbrojeni. Morálka těchto vojáků nebyla nejlepší, což v kombinaci s nasazením motivovaných vojáků v první linii (u Sturmtruppen) znamenaly rychlý kolaps.
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
Rase píše: o si budeme povídat, von Falkenhayn počítal s tím samým u Verdunu, byť budou ztráty srovnatelné, německý voják zvítězí díky lepší morálce a Francouz se sesype dřív - skoro to vyšlo...
No, hrozný způsob myšlení. Vyvrcholil pak u AH, který byl toho názoru, že když německý národ není schopen naplnit jeho geniální vize a vyhrát válku, tak si nezaslouží přežít. Ale u francouzských "humanistů" a anglických "gentlemanů" mně to překvapilo.
To, že jsi paranoidní ještě neznamená, že po tobě někdo opravdu nejde. Woody Allen
Vážený pane Čechu, tady na Palbě je tématu vzniku 1. světové války věnován zasvěcený a podrobný článek místního autora Pátrače - Dlouhá cesta k Velké válce. Je to v sekci Státy a národy zúčastněné ve WW 1. Závěry článku, podepřené důkladným studiem dokumentace a materiálu jsou takové, že iniciátorem války bylo Vilémovské Německo. A Pátrač není sám, kdo takhle smýšlí: v roce 1961 vydal německý historik Fritz Fischer knihu Griff nach der Weltmacht: Die Kriegzielpolitik des kaiserlichen Deutschland 1914–1918, kde jednoznačně, na základě studia dokumentů z archívů císaře a generálního štábu obvinil Německo z vyvolání 1. světové války. Po hrozném křiku jak ze strany nacionalistů, tak levice, bylo nakonec jeho závěry uznány jako oficiální výklad. Česky ta kniha bohužel nevyšla, ale čeští historici jí znají a uznávají. Dostupná je i anglická verze.
To, že jsi paranoidní ještě neznamená, že po tobě někdo opravdu nejde. Woody Allen
Zemakt píše:Jak moc bylo vlastně důležité obsazení Ukrajiny, jakožto obilnice světa? Dalo by se to považovat jako zásadní, pro další pokračování války?
Vzhledem k tomu, že těch zdrojů dokázali z Ukrajiny čerpat pouhý zlomek, tak asi nijak zásadní.
Inconnu píše:IMHO si myslím, že Německo (a R.U.) si vykoupilo čas kolapsem Ruska. Jinak by se dost možná žádné ofenzívy proti Dohodě v r. 1918 nemohly konat. Byl to vabank, který nevyšel. Po vyčerpání ofenzívy ustupovali ve Francii a Belgii celkem rychle (na poziční válku) a v Itálii se jim to taky rozpadlo. Totéž Soluňská nebo Albánská fronta.
Asi tak nějak.
Po vstupu USA do války se hrálo o čas - zkusit vše zvrátit dříve, než se vliv USA naplno projeví (je otázka, zda-li to i tak bylo reálné). Prostě jarní vabank. I nečekaný německo-rakouský úspěch (nad rámec plánů) na italské frontě byl jen součástí této strategie - aneb udržet Rakousko-Uhersko, které čelilo v polovině roku 1917 reálné hrozbě vojenské porážky ze strany Itálie, ve válce alespoň do jara 1918, kdy mělo být vše vrženo do poslední naděje na západě. Jenže tahle sázka nevyšla, jarní podnik selhal a vše už šlo pouze z kopce - Dohoda sama přešla do ofenzívy a začala Němce na západě fest drtit, současně se začaly hroutit ostatní fronty, už nebylo dost německých sil na hašení/vyztužení tu a onde, jak bylo dobrým zvykem po celou válku, menší spojenci začali odpadávat z války a vše šlo do kšá. Samotné Německo dostávalo těžce na držku a čelilo potupné vojenské porážce na hlavu v řádu měsíců. To že z toho stačilo za minutu dvanáct vyskočit a tak umožnit život mýtu o v poli neporažené německé armádě, je jedním z historických paradoxů a blbých "fórů".
U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Navíc jim doma vypukla revoluce - 4.11. námořníci v Kielu a 9.11. v Berlíně a byla vyhlášená republika. Takže to byla ta "rána dýkou do zad" kterou se nacionalisti tak rádi ohánějí.
To, že jsi paranoidní ještě neznamená, že po tobě někdo opravdu nejde. Woody Allen
Vlastimil Čech píše:Neslyšel jsem, že by RAF bombardovaly Berlín, ale letectvo německé říše drtilo bombardováním Londýn ve dne v noci...
Ve dne téměř ne. To Němce viděli dělostřelci a stíhačky. Drcení Anglie stálo Brity necelých 600 životů, Němce taky. RAF nebombardovaly Berlín, oplácely to Němcům na přístavech a vzducholodních základnách.
Vlastimil Čech píše:Z hlediska ztrát je jednoznačným vítězem Trojspolek, který ztratil necelých 15 a půl milionů lidí...
A sedm a půl milionu kusů skotu (na výrobu zlatotepecké blány). Dohoda rozdrtila Němcům výrobu klobás.
Ataman píše:Oni z toho vyráběli něco podobnýho, alespoň na pohled, jen kapánek většího - vzducholodě.
Údajně (není to potvrzeno) i když měl Zeppelin oficiálně doutníkový tvar (Zigarrenförmig), řada lidí (v Německu) jeho tvar označovala jako klobásový (Wurstförmig) ...
Co si tak matně vybavuju, výraz létající klobása/buřt se vyskytoval i v dobovém tisku. Dokonce jeden řezník, pod Zeppelinem dříve sloužící, užíval pro své produkty značku Zeppelinwurst.
Mirek58 píše: zlatotepecká blána (tkáň slepého střeva hovězího dobytka napjatá v kruhovém rámečku) tvaru trychtýře,
No a oni, místo aby to napínali do rámečků, dělali z toho plynový oddíly pro vzducholodě.
Rase píše:známá je tato fotka Natalie Nickerson (20) odepisující na dopis od svého milého, který jí poslal lebku japonského vojáka (doslova "Jap skull"). Její přítel, poručík u námořnictva, tehdy sloužil v Pacifiku a lebka je z Nové Guineie. Ona sama pracovala ve válečné výrobě, v Phoenixu v Arizoně. Autorem snímku je skvělý Ralph Crane.
Ta fotografie vyšla v magazínu Life a ochotně jí převzal i japonský tisk, jako doklad barbarství amerického národa, se kterým musí bojovat chrabří Hirohitovi válečníci.
Příběh Jacoba Vouzy je zpracován i v knize "Krvavý ostrov" od Dalibora Váchy v kapitole "Pobřežní pozorovatelé v akci". Autor se v následující ukázce věnuje i sběru morbidních suvenýrů, o němž jsme se už v tomto tématu bavili:
Jacob Vouza to dotáhl až na obálku prvního českého vydání knihy Bitva o Guadalcanal od Samuela Griffitha. Fotografie pro knihu dodal nedávno zesnulý Miloslav Stingl, ale nejsem si jistý jestli je i jejich autorem.
Ale Jacob Vouza na obálce knížky o Guadalcanalu se taky hodí.
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??" https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178 Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně. Moudře. Demokraticky. Bez násilí. Sametově.
Ty fotografie asi opravdu pořídil Miloslav Stingel během svých cest po Tichomoří, protože se podle popisků vesměs jedná o díla nafocená až dlouho po válce (ta Vouzova má datování r. 1968). Žádný archivní snímek z bojů o ostrov Guadalcanal v knize není použit. Oni to naši nakladatelé při vydávání překladů knih západních autorů asi měli s obstaráváním obrazové dokumentace dost složité. Za autorská práva k originálním obrázkům se asi muselo platit valutami, což by se to dost prodražilo, takže pokud bylo možné použít fotografie nějakého československého cestovatele, bylo to ideální řešení. Pro zajímavost dodám i obálku druhého českého vydání z r. 2001. Za sebe musím říct, že ta původní se mi líbí víc:
