O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od kacermiroslav »

Vlády Spojeného království, Francie a SSSR došly ve snaze učinit účinnějšími zásady přijaté Společností národů o vzájemné pomoci proti agresi k této dohodě:
23. července 1939


Článek l

Spojené království, Francie a SSSR se zavazují, že si navzájem poskytnou okamžitou a účinnou pomoc v případě, že by se některá z těchto tří zemí dostala do konfliktu s některou evropskou mocností buďto

1. agresí této evropské mocnosti proti některé z těchto tří zemí, nebo
2. přímou či nepřímou agresí této evropské mocnosti proti kterémukoli evropskému státu, jehož nezávislost nebo neutralitu by se některý ze tří zúčastněných států cítil nucen obhájit.

Mezi těmito třemi smluvními vládami je dohoda, že pojmu „nepřímá agrese" z 2. odstavce je třeba rozumět tak, že jde o akci podniknutou příslušným státem pod hrozbou násilí ze strany jiné mocnosti s cílem uhájit svou nezávislost či neutralitu.

Pomoc zmíněná v předcházejícím odstavci bude poskytnuta v souladu se zásadami Společnosti národů, aniž však bude třeba řídit se postupem Společnosti nebo vyčkávat, až ona zahájí činnost.

Článek 2

Všechny tři vlády uzavírající smlouvu se v nejkratší možné lhůtě dohodnou na postupu, formách a rozsahu pomoci, ke které se podle 1. článku zavazují, a to tak, aby tato pomoc byla co nejúčinnější.

Článek 3

Všechny tři smluvní státy si budou v pravidelných časových údobích vyměňovat informace o mezinárodní situaci a budou v zájmu míru hledat cesty k vzájemné diplomatické spolupráci. Bez prejudice okamžitého schválení pomoci odpovídající článku l a pro její lepší zajištění v případě, že by nastaly okolnosti, které by si vynutily použití závazků uvedených v článku l o vzájemné pomoci, zahájí všechny tři vlády uzavírající smlouvu na žádost jedné z nich okamžité porady, aby prozkoumaly situaci a aby, bude-li to nutné, stanovily na podkladě vzájemné dohody dobu, kdy vstoupí v okamžitou platnost mechanismus vzájemné pomoci a způsob jeho použití nezávisle na tom, jak si bude počínat Společnost národů.

Článek 4

Všechny tři signatářské vlády si sdělí texty všech závazků o pomoci, které již vzaly na sebe vůči jiným evropským státům. Jestliže jedna z těchto tří vlád se v budoucnu rozhodne převzít nový takový závazek, poradí se předem o této otázce s oběma smluvními státy a oznámí jim text uzavíraného závazku.

Článek 5

Všechny tři vlády se zavazují pro případ zahájení společných, ve článku l předvídaných opatření proti agresi uzavírat jak příměří, tak i mír jenom na podkladě společného rozhodnutí.

Článek 6

Tato dohoda vstoupí v platnost současně s dohodou, která ještě bude uzavřena na podkladě Článku 2.

Článek 7

Tato dohoda zůstane v platnosti pět let od dnešního dne. Po časovém údobí, jež nesmí činit méně než šest měsíců, poradí se všechny tři státy o tom, zdali je záhodno prodloužit ji se změnou nebo beze změny.

Protokol

Všechny tři státy uzavírající smlouvu se dohodly na těchto bodech:
1. Odstavec 2 Článku l dohody dnes jimi podepsané má se vztahovat na tyto evropské státy: Turecko, Řecko, Rumunsko, Polsko, Belgii, Estonsko, Lotyšsko, Finsko.
2. Tento výčet může být po dohodě všech tří smluvních států podroben revizi.
3. V případě agrese nebo její hrozby ze strany evropské mocnosti proti některému evropskému státu, který v tomto seznamu není uveden, zahájí všechny tři signatářské vlády, aniž by předem zasahovaly do okamžité akce, k níž se některá z nich cítí zavázána, ihned na přání jedné z nich porady o každé akci, která by měla být po společné poradě podniknuta.
4. Tento přiložený protokol nebude zveřejněn.

Zdroj:
Šnejdárek A. - II. světová válka v dokumentech a fotografiích - Praha 1968


V dnešní době může až trpce úsměvně působit ten paradox této dohody Spojenců, oproti Paktu Molotov-Ribentrop, který byl uzavřen o měsíc později. Jak vidno, Sovětský svaz to hrál na všechny strany. Otázkou pro nás pak může být, nakolit by např. SSSR dodržel svůj údajný závazek pomoci ČSR v době Mnichovského diktátu i poté, co nás spojenci zradili. Dost často se totiž s touto údajnou pomocí argumentuje, ale když víme, jakou zahraniční politiku SSSR vedlo, tak fakt mám obavu, že prostě na tuto otázku pomoci vůči ČSR neexistuje žádná jasná odpověď. Tu v té době měl max. v hlavně Molotov, Stalin a možná ještě pár jedinců. A jak víme, jejich názora, chutě a závazky/sliby, byly často dost vrtkavé.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
M1A2 Abrams
podporučík
podporučík
Příspěvky: 657
Registrován: 10/8/2005, 21:34

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od M1A2 Abrams »

kacermiroslav píše:V dnešní době může až trpce úsměvně působit ten paradox této dohody Spojenců, oproti Paktu Molotov-Ribentrop, který byl uzavřen o měsíc později. Jak vidno, Sovětský svaz to hrál na všechny strany.
Jestli si dobre pamatuji, tak tahle dohoda stroskotala prave na Clanku 2 - "na postupu, formách a rozsahu pomoci...". Jelikoz ZSSR pozadoval v prapade valky povoleni volneho precodu vojsk cez uzemi Polska a Rumunska, co VB a F nechteli povolit, resp. nebyli schopni to vynutit od Polaku a Rumunu. Jednani byla celkem pry dost vagni ze strany VB+F. Stalin tak nabyl silneho presvedceni, ze je to jenom hra o cas a snaha vtahnout ZSSR do valky s Nemci.
Z toho co Spojenci vyprodukovali v predvalenych letech a mesicich ve vztahu k Nemecku, nemozno sovetum jistou miru paranoje zazlivat. Kdyz pak prisel Hitler a smahem ruky poskytl Pobaltske staty, Besarabii a jine tresnicky, cize konkretni navrhy, ktere se se spojeneckymi nedali srovnavat, tak Stalin bral nejlepsi ponuku.
Entropia uzavretého termodynamického systému musí vzrastať. :-?
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Bax »

kacermiroslav píše:
Všechny tři státy uzavírající smlouvu se dohodly na těchto bodech:
1. Odstavec 2 Článku l dohody dnes jimi podepsané má se vztahovat na tyto evropské státy: Turecko, Řecko, Rumunsko, Polsko, Belgii, Estonsko, Lotyšsko, Finsko.
2. Tento výčet může být po dohodě všech tří smluvních států podroben revizi.
3. V případě agrese nebo její hrozby ze strany evropské mocnosti proti některému evropskému státu, který v tomto seznamu není uveden, zahájí všechny tři signatářské vlády, aniž by předem zasahovaly do okamžité akce, k níž se některá z nich cítí zavázána, ihned na přání jedné z nich porady o každé akci, která by měla být po společné poradě podniknuta.
4. Tento přiložený protokol nebude zveřejněn.


V dnešní době může až trpce úsměvně působit ten paradox této dohody Spojenců, oproti Paktu Molotov-Ribentrop, který byl uzavřen o měsíc později. Jak vidno, Sovětský svaz to hrál na všechny strany.
Chce to trochu víc objektivity. JEN SSSR to hrál na všechny strany? Já nezpochybňuji to, že to SSSR hrál na všechny strany, ale je třeba se k tomu postavit tak trochu čelem. Co Spojenci a Polsko - třeba. Smlouvu s ním měli. Nebo Belgie - nakonec je využili k vyztužení svojí linie ve Francouzské válce. Připravili bombardování Sovětského Svazu, které bylo přerušeno napadením až Francie. Letadla VB a Francie byly připraveny na pozicích - to nikdo nemůže zpochybnit.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Lord »

Věří, že všechny národy musí z důvodů věcných i důvodů duchovních dospět k tomu, že upustí od používání síly. Nelze zachovat mír, pokud bude některých národ používat vojenských sil, dokud nebude zřízena širší a trvalá soustava všeobecné bezpečnosti, je nutné tyto národy odzbrojit. Budou poskytovat pomoc při všech jiných praktických opatřeních, které ulehčí mírumilovným národům drtivé břemeno zbrojení, a budou takováto opatření podporovat.
Hezký dokument, ale chtělo by to komentář, protože to skoro vypadá jako základ Atlantické charty, leč tímto se moc nechlubí.
Spojené království, Francie a SSSR se zavazují, že si navzájem poskytnou okamžitou a účinnou pomoc v případě, že by se některá z těchto tří zemí dostala do konfliktu s některou evropskou mocností buďto

1. agresí této evropské mocnosti proti některé z těchto tří zemí, nebo
2. přímou či nepřímou agresí této evropské mocnosti proti kterémukoli evropskému státu, jehož nezávislost nebo neutralitu by se některý ze tří zúčastněných států cítil nucen obhájit.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Pátrač »

Bax - objektivita je pokud jde o SSSR velmi složitá věc. Od jisté doby, tedy asi tak 24 let se vše co prováděl SSSR a dnes Rusko hodnoceno a priory negativně. Je to čiročiré zlo. A tak se měří dvěma metry. Stejné chování u jedněch je OK u druhého prasárna. To není problém jenom na Palbě ale i kdekoliv jinde.

Osobně si myslím, že Stalin předvedl dokonalou ukázku účelového jednání a pragmatismus, který snese i velmi přísná hodnocení. Nevěřím že by mohl čekat dohodu se západem - z jejich strany to byla hra, kde se licitovalo s naší zemí a mírem pro F, VB a jejich okolí. A pokud by se podařilo Německo obrátit proti SSSR byl by to bonus. Stalin to zkusil s jedněma a když to nešlo šel jinam a dostal co chtěl. Mylím si že když potom německé tanky surfovali po Francii, seděl v Kremlu u stolu, pil čajík, bafal a dobře se bavil.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Bleu »

Pátrači - já si myslim, že i pragmatismus se dá hodnotit negativně. A že by se hodnotilo negativně apriori si nemyslim. Rozhodně ne v normálních pracech.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Polarfox »

No, když sleduju dnešní názorový proud "USA, semeniště všeho zla na světě", tak si nejsem nějakou jednostranností úplně jistý :)
já si myslim, že i pragmatismus se dá hodnotit negativně
Ostatně proč se hodnotí negativně Hitlerův či Stalinův nástup k moci a jejich další kroky, když to byla v podstatě výborná ukázka dobrého využití situace?
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Pátrač »

Bleu - to máš naprostou pravdu. Ale Stalin řešil problém jak se nedostat do války s Německem kterou si nepřál, tedy v dané době. Pragmaticky tedy šel za Fa VB a nabídl jim to co nabídl. Jak upřímně to myslel je ve své podstatě jedno - přišel a čekal co bude. Když nabyl přesvědčení, že se s ním pokouší vykejvat, a to dle mého naprosto oprávněně, opět pragmaticky šel za druhou stranou a domluvil se s ní. A k tomu získal krásné bonusy, které po první straně nechtěl, stejně by je nedostal.

Řídím-li zemi a snažím se aby měla ve světě svoji váhu, každý zůsob je dobrý. A takto se chovali a chovají vládcové na celém světě a vždy se tak chovat budou. Když Británie nabídla v probíhající válce SSSR který ji právě prohrával pomoc- byla v tom láska k první diktatuře proletariátu? Ne nebyla. Byl to pragmatismus. Každý německý voják zabitý na vychodní frontě nemusel být zabitý na západní frontě. Odsuzuje dnes kdokoliv Británi za to, že začala spolupracovat se zemí kterou nenáviděla? Účel světí prostředky. Když bylo hotovo, stačilo dva roky a bylo po kamarádství.

Je SSSR odsuzován za okupaci Pobaltí? Ano je a oprávněně. Ale byl to zase jen projev pragmatismu. Ale když Británie a Francie plánovaly přímou okupaci Norska a nedošlo k ní jen proto, že Němci byli rychlejší a místo toho okupovaly Island, je to zase jen projev Pragmatismu- Soudit Německo v Norimberku za Norska ale nesoudit ty dva za přípravu okupace téže země a Okupaci jiné země je dokonalá ukázka právního marasmu a pokrytectví. A zrovna tak tam neseděli Sověti za Pobaltí a to je taky lumpárna - Ale pramatismus praví, že dějiny píší a postihy určují ti co vyhráli. Neřeším další chování, toliko akt agrese, tedy přípravu a dokonanou okupaci jiné země za účelem zajištění naplnění vlastních plánů.

Situace v době těchto jednání byla nesmírně nepřehledná. My dnes víme jak se vše nakonec vyvinulo i se všemi dopady na svět. Ale v té době to nikdo nevěděl a každý hrál se svým kartami tak jak uměl. F a VB licitovali a nakonec dostaly řádný výprask. SSSR si myslel jak se vším vydupal a nakonec čelil naprosté katastrofě. A všichni se nakonec sešli na jedné staně.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Bax »

A kdyby měli VB a Fr. zabráno Norsko... Vedle je Finsko, že? Švédsko - neutrální.
Najednou se Finsko-Ruská válka jeví jinak.

Další indicie je snaha SSSR o vyvinutí těžkého bombardéru (před válkou), který by byl schopen doletět až nad území VB.
Zcela jistě měl Stalin info o tom, že se proti němu něco chystá.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od skelet »

že by TB-7 alias Pe-8 měl takový operační radius? nebo o jakém bombardéru mluvíš?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Pátrač píše: Situace v době těchto jednání byla nesmírně nepřehledná. My dnes víme jak se vše nakonec vyvinulo i se všemi dopady na svět. Ale v té době to nikdo nevěděl a každý hrál se svým kartami tak jak uměl. F a VB licitovali a nakonec dostaly řádný výprask. SSSR si myslel jak se vším vydupal a nakonec čelil naprosté katastrofě. A všichni se nakonec sešli na jedné staně.
Všechny velmoci mají na 2.s.v. svůj zářez, ať už kvůli tomu že nechtěly další světovou, nebo kvůli tomu že se chtěly "nažrat". Jiná věc je, že mnichováky a jejich osudovou chybu málokdo obhajuje, ale Stalinův "Mnichov" - otevření brány Německu do Evropy, tedy pakt M-R, ještě dnes mnozí obhajují jako politiku "nutnosti", nebo "pragmatismu", ikdyž šlo jen o hloupou krátkozrakost jako v případě Mnichova.
"Naštěstí" pro nás mělo Německo smůlu, že si do svého čela zvolilo Hitlera, který chtěl vše a hned a tak vše zase ztratil. Stresemannovo Německo by z Evropy časem získalo mnohé "ztracené i neztracené" i bez boje.
Naposledy upravil(a) Cassius Chaerea dne 4/4/2013, 21:04, celkem upraveno 1 x.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Mirek58 »

Pe-8 donesl Molotova do VB.Tuším v 42r.
Ale pokud by se jednalo o -operační radius- v pojetí bombardéru,musela by posádka zpátky pádlovat kolem Norska
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Lord »

Cassius Chaerea píše:Všechny velmoci mají na 2.s.v. svůj zářez, ať už kvůli tomu že nechtěly další světovou, nebo kvůli tomu že se chtěly "nažrat". Jiná věc je, že mnichováky a jejich osudovou chybu málokdo obhajuje, ale Stalinův "Mnichov" - otevření brány Německu do Evropy, tedy pakt M-R, ještě dnes mnozí obhajují jako politiku "nutnosti", nebo "pragmatismu", i když šlo jen o hloupou krátkozrakost jako v případě Mnichova.
"Naštěstí" pro nás mělo Německo smůlu, že si do svého čela zvolilo Hitlera, který chtěl vše a hned a tak vše zase ztratil. Stresemannovo Německo by z Evropy časem získalo mnohé "ztracené i neztracené" i bez boje.
Aneb sytý hladovému nevěří :D Taky se říká, že si Stalin "kupoval čas". SSSR jako "ráj na zemi" byl v mezinárodní izolaci. Německo do určité míry taky. Vy nám dodáte suroviny, my německé technologie. Když se ještě podělíme o kořist tím lépe. Stalinovi toho bohužel západní mocnosti moc nabídnout nemohly, nebo ani nechtěly. Hitler to prohlédl a Pakt M-R byl překvapivý úspěch. Ano, každý chytračil, myslím, že to Pátrač dobře popsal, jestli to zní jako obhajoba, jen možná více uvěřitelná než v případě Mnichova, protože ten lze vykládat všelijak. Stresemannovo Německo :?: Co to je, mohl by jsi to více rozvést?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Bax »

skelet píše:že by TB-7 alias Pe-8 měl takový operační radius? nebo o jakém bombardéru mluvíš?
Já jsem psal, že byla snaha vyvinout takové letadlo, ne že ho nakonec dokázali vyvinout. Ale jedná se přesně o tento stroj.
A je tam samozřejmě i tvrzení, že primárním nepřítelem byla VB a ne Němci.
Ale jak víme Tu-4 byli Sovjeti schopni poslat na sebevražednou jednosměrnou misi, proč by ne Pe-8.

http://www.youtube.com/watch?v=6_8Y-UfEfj4 čas od 4:25
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Alchymista »

Jeden rozdiel by tam bol - s jadrovou zbraňou to má zmysel. Jeden stroj, ktorý sa dostane k cieľu = jedno zničené nepriateľské mesto...
S klasikou to zmysel nemá, možno pokiaľ by sa podarilo trafiť napríklad vládnu budovu a zabiť nepriateľských vodcov, alebo zničiť niečo skutočne mimoriadne dôležité. Ale skúsenosť druhej svetovej ukazuje, že to nie je pravdepodobné - potkany sa vždy ukryjú včas, takže jednosmerná cesta s klasikou postráda význam.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Pátrač »

Cassius - fascinuje mě jak jsi jednou větou změnil směr letu. Ale mám pocit že Gustav Stresemann zemřel v roce 1929. Vládl dvakrát. Mohl by jsi to trochu rozvinout- velmi by mě to zajímalo.

JInak obhajovat mnichov lze stejně jako jsem probral to zde. Byl to prostý pragmatismus. Nic jiného.

Dík Pátrač.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Lord píše:
Cassius Chaerea píše:Všechny velmoci mají na 2.s.v. svůj zářez, ať už kvůli tomu že nechtěly další světovou, nebo kvůli tomu že se chtěly "nažrat". Jiná věc je, že mnichováky a jejich osudovou chybu málokdo obhajuje, ale Stalinův "Mnichov" - otevření brány Německu do Evropy, tedy pakt M-R, ještě dnes mnozí obhajují jako politiku "nutnosti", nebo "pragmatismu", i když šlo jen o hloupou krátkozrakost jako v případě Mnichova.
"Naštěstí" pro nás mělo Německo smůlu, že si do svého čela zvolilo Hitlera, který chtěl vše a hned a tak vše zase ztratil. Stresemannovo Německo by z Evropy časem získalo mnohé "ztracené i neztracené" i bez boje.
Aneb sytý hladovému nevěří :D Taky se říká, že si Stalin "kupoval čas". SSSR jako "ráj na zemi" byl v mezinárodní izolaci. Německo do určité míry taky. Vy nám dodáte suroviny, my německé technologie. Když se ještě podělíme o kořist tím lépe. Stalinovi toho bohužel západní mocnosti moc nabídnout nemohly, nebo ani nechtěly. Hitler to prohlédl a Pakt M-R byl překvapivý úspěch. Ano, každý chytračil, myslím, že to Pátrač dobře popsal, jestli to zní jako obhajoba, jen možná více uvěřitelná než v případě Mnichova, protože ten lze vykládat všelijak. Stresemannovo Německo :?: Co to je, mohl by jsi to více rozvést?
Francie i Británie si v Mnichově taky "kupovali čas", a stejně jako v případě M-R šel čas proti nim. Respektive stejně jako SSSR po M-R, tak Britové s Francouzi po Mnichovu se dostali do mnohem horšího postavení vůči Německu, než předtím.

Stresemann byl přesně typ pravého nacionalisty, který to jako Bismarck také uměl dobře rozehrávat na mezinárodním poli, jím nastavená zahraniční politika vedená dále schopnými nacionalisty, kterých ve vyšších vrstvách v Německu bylo plno, by dříve či později vedlo Německo k revitalizaci východní hranic stanovených Versaill i bez toho, aby museli mít řvoucího Führera. Locarno Strasemann západu nedaroval pro "bezpečnost" Německa, ale pro získání ústupku Francie a VB z dalších podmínek Versaill. VB i Fr si již v tu dobu uvědomovali, že Německo i po Versaill zůstalo uzemněným ekonomickým gigantem, jehož tlaku půjde v pozdějších letech jen těžko odolávat a Versaill se stane neudržitelnou a proto po Locarnu si Německo otevřelo cestu k Mnichovu a šikovná velmocenská politika by tam Německo dovedla stejně dobře jako válečné štvaní Nacistů a navíc, v prvním případě by východní hranice Německa nebyly závislé na úspěchu světového konfliktu.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: O vzájemné pomoci proti agresi (1939)

Příspěvek od Bleu »

Pátrač píše:Cassius - fascinuje mě jak jsi jednou větou změnil směr letu. Ale mám pocit že Gustav Stresemann zemřel v roce 1929. Vládl dvakrát. Mohl by jsi to trochu rozvinout- velmi by mě to zajímalo.

JInak obhajovat mnichov lze stejně jako jsem probral to zde. Byl to prostý pragmatismus. Nic jiného.

Dík Pátrač.
Mnichov nijak pragmatickej nebyl - do značné míry se dohodlo to co chtělo veřejné mínění ve Francii a Anglii, a zkušenost z ww1.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“