Stránka 1 z 1

Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 5/1/2020, 20:04
od Rase
Obrázek

Antonina Makarova

Antonina Makarova (1921-1979) patří k temným postavám druhé světové války a její osud by vydal na psychologický film. Jednalo by se o příběh prosté ženy, která se z rudoarmějky stala popravčí ve službách nacistů - kulometem osobně postřílela zhruba 1 500 partyzánů a jejich příbuzných. Narodila se roku 1921 jako Antonina Parfenova v malé vesnici Malaya Volkovka ve Smolenské gubernii. Již první den ve škole používá jako příjmení křestní jméno otce (Makar Parfenov), jelikož zapomněla vlastní příjmení. Nebyla příliš horlivou žákyní, měla zájem o historii a zeměpis. Učila se osm let na vesnické škole, ale poté se rodina přestěhovala do Moskvy. Zde se přihlásila na lékařskou fakultu, ale studium ukončila a vstoupila jako dobrovolnice k Rudé armádě. Zde se naučila obsluhovat kulomet a dle svědectví byla jejím vzorem postava Anky – kulometčice z filmu Čapajev (1934). V roce 1941 se dobrovolně přihlásila na frontu jako zdravotnice. Na podzim téhož roku patřila mezi několik málo lidí, kteří přežili Vjazemskou operaci a po porážce své jednotky se několik dní schovávala v lese. Byla zajata, ale s voják Nikolajem Fedčukem uprchla a patrně se do spolubojovníka zamilovala. V lednu 1942 se pár dostal do vesnice Krasnyj Koloděc, kde měl Fedčuk ženu a děti. Přes její protesty ji opustil Antonina se patrně psychicky zhroutila. Místní ženy jí pomohly, ale brzy putovala po okolních vesnicích až dorazila do vesnice Lokot. Trpěla finanční nouzí a chtěla se přidat k partyzánům, leč když uviděla, v jakých podmínkách žijí místní kolaboranti rozhodla se jít sloužit Němcům. Nějakou dobu se věnovala prostituci. Makarova později při výsleších uvedla, že prostě chtěla po dlouhých putováních přežít a proto, když se jí Němci začali vyptávat, začala nadávat na sovětskou vládu. Důvodem, proč se přidala dobrovolně do služby k pomocné policii, byl i strach. Dostala kulomet Maxim, aby vykonávala popravy odsouzených partyzánů a jejich rodin. Říkala, že se Němci nechtěli na samotných popravách podílet a tak byli rádi, že ji tím mohli pověřit. Při první popravě nebyla schopna začít střílet, tak ji posilnili alkoholem. Během výslechu Makarova líčila, jak popravy probíhaly:
"Neznala jsem ty, na které jsem střílela a oni neznali mě. Proto jsem se před nimi nestyděla. Někdy střílíte, pak se přiblížíte, a ještě se něco škubne. Pak znovu střelila do hlavy, aby osoba netrpěla. Někdy byl na hrudi vězňů zavěšen kus překližky s nápisem "partyzáni". Někteří před smrtí zpívali. Po popravách jsem kulomet na strážnici nebo na dvoře vyčistila. Bylo tam spousta nábojnic. Všichni odsouzení k smrti byli pro mě stejní, pouze jejich počet se měnil. Obvykle mi nařídili střílet skupinu 27 lidí – tolik partyzánů zabral fotoaparát. Střílela jsem asi 500 metrů od vězení u nějaké jámy. Zadržení stáli čelem k jámě. Někdo z mužů donesl na místo popravy kulomet. Na příkaz svých nadřízených jsem zaklekla a střílela na lidi, dokud všichni nezemřeli."
Nikdy ji netrápily výčitky svědomí a popravy nevnímala jako něco neobvyklého, ale jen jako součást války. Později si vzpomněla na zvláštní moment u jedné popravy, kdy na ni muž, než byl zastřelen, zavolal: "Už se neuvidíme; sbohem, sestro!" Podle oficiálních údajů zastřelila asi 1 500 lidí. Byli to hlavně sovětští partyzáni, členové jejich rodin a civilisté – ženy, staří lidé a děti. Za každé provedení Makarova obdržela 30 říšských marek. Navštěvovala místní hudební klub, kde pila velké množství alkoholu a spolu s několika dalšími místními dívkami udržovala intimní styky s policisty a německými vojáky, často za peníze. Takový divoký životní styl skončil tím, že v létě roku 1943 byla umístěna do německé nemocnice kvůli syfilis, čímž unikla partyzánům, kteří 5. září obec osvobodili. Začala si poměr s německým desátníkem, který ji tajně odvezl vlakem na Ukrajinu a odtud do Polska. Zde byl desátník zabit a ona poslána do tábora v Königsbergu. Když Rudá armáda město v roce 1945 dobyla, Makarova se díky ukradené vojenskou identifikací vydávala za zdravotnici sloužící na frontě v letech 1941-1944. Díky tomu se vrátila k armádě a sloužila jako zdravotní sestra v mobilní nemocnici. Zde potkala mladého seržanta Viktora Ginsburga. Po válce se usadili v běloruském městě Lepel (Ле́пель) a měli dvě dcery. Rodina žila ve městě spokojeně, respektováni spoluobčany a požívající výhody válečných veteránů. Antonina dostala vyznamenání, její fotografie byly v muzeu, jezdila besedovat po školách. Pracovala jako kontrolorka v továrnách a byla uznávanou pracovnicí. Její portrét visel často na místních nástěnkách. Zkrátka dokonalý život dokonalé hrdinky.

KGB ale byla velmi dobře obeznámena o zvěrstvech, které napáchala jistá Antonina Makarova, marně po ní pátrali hned po válce, ale předpokládalo se že zemřela nebo utekla s Němci. Případ byl tedy odložena. Zlom nastal až v roce 1976, kdy se jistý důstojník s příjmením Parfenov snažil získat cestovní povolení a musel doložit jména příbuzných. Všechny osoby měly stejné příjmení až na jistou ženu. Po dalších peripetiích, kdy příslušníci KGB jednou málem sebrali nevinnou osobu podobného jména, se povedlo vypátrat správnou ženu. Našli se i pamětníci, kteří ji podle vzhledu identifikovali. Antonina Ginsburgova byla zatčena cestou do práce, přičemž se chovala zcela klidně. Klid jí zůstal i během vyšetřování a soudu. Domnívala se, že už od oněch událostí uplynula dlouhá doba a že za všechno stejně může válka a čekala trest v délce dva roky. Během zadržení nijak nevzpomínala na svou rodinu a nechtěla, aby ji někdo kontaktoval. Manžel Viktor se snažil svoji ženu zachránit a psal dopisy všem možným státníkům, než mu příslušníci KGB vysvětlili jak se věci mají. zdrcen se i s dcerami odstěhoval neznámo kam. Dne 20. listopadu 1978 ji soudce brjanského krajského soudu Ivan Bobrakov uznal vinnou ze zabití 168 lidí u nichž bylo možno určit totožnost. Žádosti o milost byly zamítnuty a 11. srpna 1978 byla v 6 hodin ráno popravena.

Zdroj:
https://www.pravdareport.com/society/9372-death/
https://persona.rin.ru/eng/view/f/0/378 ... a-makarova
https://www.forum24.cz/z-rudoarmejky-po ... 4lD4su0LUQ
https://refresher.cz/66446-Antonina-Mak ... h-krajanov
https://www.pravdareport.com/society/9372-death/
https://persona.rin.ru/eng/view/f/0/378 ... a-makarova
https://en.wikipedia.org/wiki/Antonina_Makarova

Obrázek

Obrázek

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 6/1/2020, 07:37
od Zemakt
Během zadržení nijak nevzpomínala na svou rodinu a nechtěla, aby ji někdo kontaktoval.


Nedostatek empatie je jedním z rysů psychopatů. Hustý příběh Rase. Díky.

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 6/1/2020, 11:04
od vodouch
Opět jsem se setkal s kauzou střílení odsouzených kulometem.

Rase píše: Bylo tam spousta nábojnic.

Co vedlo lokální velitele k takovému plýtvání střelivem? Poslední mučení trestaných pohledem, jak jejich druhové padají jeden po druhém a smrtící proud olova se k nim přibližuje?
Ale dojeli na to.
Na konci války byli dva zajatci odsouzeni k smrti zastřelením. Trest jim byl posléze změněn na smrt oběšením. Když se to zajatci dověděli, prohodil jeden: "Vidíš? Už jim dochází munice." (Vtip je samozřejmě české provenience)

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 6/1/2020, 11:35
od Zemakt
V článku je uveden Maxim, zřejmě tedy dost kořistního střeliva. No a pouze jeden exekutor.

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 6/1/2020, 12:58
od Vlastimil Čech
Fujtajbl! Jak ji nazvat, aby neutrpělo její ženství? Katyní? Katkou? Katovkou?
Ale s podivem je, že se po válce někde nepřikrčila, neschovala... divné... asi opravdu nebyla duševně v pořádku. A chudák obelhaný chlap, podle jména bych typoval na Žida... Na stáří ovšem dost zošklivěla, šestapadesáti vypadá tak na sedumdesát...
-----------------------------
Rozbouraný životopis "hrdinky" VOV. Kdoví, jak to s některými hrdiny bylo doopravdy. Četl jsem dost nehezké věci o tzv"Mladé Gardě", o počtu sovětských občanů pomáhajících Wehrmachtu, O Ukrajincích v SS, o Zoje Kosmoděmljanské... atp.... Ovšem nedělal jsem si poznámky, takže prameny, zdroje, nemohu jmenovat. Myslím, že si někteří "pamětníci" bajkařili o stosedum.

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 13:55
od jarl
Rase píše: KGB ale byla velmi dobře obeznámena o zvěrstvech, které napáchala jistá Antonina Makarova, marně po ní pátrali hned po válce, ale předpokládalo se že zemřela nebo utekla s Němci. Případ byl tedy odložena. Zlom nastal až v roce 1976, kdy se jistý důstojník s příjmením Parfenov snažil získat cestovní povolení a musel doložit jména příbuzných. Všechny osoby měly stejné příjmení až na jistou ženu. Po dalších peripetiích, kdy příslušníci KGB jednou málem sebrali nevinnou osobu podobného jména, se povedlo vypátrat správnou ženu.

Nerozumím způsobu jakým byla Antonina Makarova nakonec odhalena. Vzhledem k tomu, že onen důstojník se jmenoval Parfenov stejně jako otec Antoniny, předpokládám, že byl její příbuzný. To by znamenalo, že až do svatby s Viktorem Ginsburgem používala své původní rodné jméno. Potom ale nerozumím té pasáži o ukradené vojenské identifikaci té zdravotnice. Původně jsem myslel, že Antonina Makareva po válce žila pod jménem nějaké zabité sovětské zdravotnice, ale to by na ní KGB nepřišla ani při prověřování žijících příslušníků Parfenovy rodiny.

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 14:07
od Kouzelnik
@Jarl... já si to vyložil tak, že udržovala příbuzenské vztahy se svojí (pokrevní) rodinou. A jako provdaná patrně nepoužívala otčenstvo (nebo jak se odborně nazývá ta prostřední část jména/příjmení) a ani své rodné příjmení. Takže příbuzní ji znali pod manželovým příjmením... A nesrovnalost vyšla najevo tím, že příbuzní ji znají pod rodným příjmením, zatímco pro úřady ona patrně udávala jiné rodné příjmení... to je moje spekulace.

Nicméně já mám jinou nejasnost - nedává mi smysl ta pasáž, že kdosi musel dokládat jména svých příbuzných, protože předpokládám, že o příbuzných dotyčného byla úřední evidence (tj. nezáleželo na tom co řekne úřadům ten žadatel o cestovní povolení)

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 15:52
od Rase
Tak s tím odhalením je to takové složité a možností jsem našel víc. Použil jsem tu co jsem našel na anglických stránkách, jelikož se vyskytuje nejčastěji a liší se maximálně v detailech. jedna česká verze tvrdí:
"Zlom nastal až v roce 1976, kdy jakýsi muž pěstmi napadl na ulici člověka jménem Nikolaj Ivanin, ve kterém poznal někdejšího velitele věznice. Ivanin pak vypovídal a vzpomněl si na jméno Makarova a křestní jméno, popletl jen otčestvo. Tím se v ohromném SSSR počet podezřelých zúžil. Po dalších peripetiích – jednou málem sebrali nevinnou osobu podobného jména – se ji nakonec povedlo vypátrat. Našli se i pamětníci, kteří ji podle vzhledu identifikovali."
osobně mi ale přišla divná tak jsem raději použil zmíněnou formulaci.

Obrázek

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 16:25
od Kouzelnik
Rase píše:(...)
Obrázek


Nechci komentovat souvislost fotky s článkem (nevidím souvislost)... spíše je mi líto těch ženských na fotce, jak jsou sedřené... bo prý (slyšel jsem - takže bez záruky), ke konci socialismu chudáci ženské, často mámy od dětí, dřely i za spoustu chlapů... protože prý v tom období rapidně přibývalo alkoholiků a ubývalo peněz (jak pomalu krachoval Sovětský svaz).

Ale jak jezdíme za známými do Francie (na venkov), tak podobně sedřené na fotkách vypadají i tamní mámy. V Německu (Porýní-Falc, poblíž aglomerace) buď jsem byl v návštěvách v atypických rodinách nebo tamní mámy měly lehčí život... neviděl jsem je tak nadělané, jak na fotce od @Rase.

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 17:02
od kenavf
Kouzelnik píše:..
Nechci komentovat souvislost fotky s článkem (nevidím souvislost)... spíše je mi líto těch ženských na fotce, jak jsou sedřené... bo prý (slyšel jsem - takže bez záruky), ke konci socialismu chudáci ženské, často mámy od dětí, dřely i za spoustu chlapů... protože prý v tom období rapidně přibývalo alkoholiků a ubývalo peněz (jak pomalu krachoval Sovětský svaz).

Ale jak jezdíme za známými do Francie (na venkov), tak podobně sedřené na fotkách vypadají i tamní mámy. V Německu (Porýní-Falc, poblíž aglomerace) buď jsem byl v návštěvách v atypických rodinách nebo tamní mámy měly lehčí život... neviděl jsem je tak nadělané, jak na fotce od @Rase.

No ja by som povedal že na fotke nie sú až tak "sedřené" ženy ale sú to ešte relatívne "zachovalé paničky". Veď ona dokonca pracovala ako kontrolórka takže to asi nebolo niekde na poli, na linke, prípadne ako murárka. Tú súdnosť a porovnanie ti narušuje to že majú účesy zo 70tych rokov, fotka je čiernobiela atd. Pozri sa na nejaké fotky z domáceho archívu z tých rokov a porovnaj to, veľmi sa to líšiť nebude. No a že by som v dnešnej dobe stretával nejaké "sedřené tetinky" či už u nás alebo na západe, to by som nepovedal. Všetko sa to posunulo a zmenilo.
Samozrejme na tej fotke, asi zo súdu, nie je žiadna krasavice.

Sedřená ruska vyzerá o dosť inak. Mal som možnosť pobývať v Kazachstáne kde síce boli pekné mladé rusky, ale zachovalé staršie paničky som tak často nevidel, s kazaškami to bolo ešte horšie. (roky 1996 až 1998). Teda tie paničky z fotky sú ešte relatívne "elegancia". Žene sa tam často žilo lepšie bez chlapa, živila potom len seba a deti a nemala na krku príživníka ožralu.

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 17:27
od Zemakt
... bo prý (slyšel jsem - takže bez záruky), ke konci socialismu chudáci ženské, často mámy od dětí, dřely i za spoustu chlapů... protože prý v tom období rapidně přibývalo alkoholiků a ubývalo peněz (jak pomalu krachoval Sovětský svaz).

Ježíš, to je ale blbost :D

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 17:42
od Vlastimil Čech
Tož nevím, znalcem "sedřenosti" se necítím, těžko taky odhaduji věk těch žen... ale vypadají VELMI DOBŘE živené... pěkných pár kilo nadváhy má každá... podívejte na ta břicha... Tak mají vypadat sedření lidé? Přes takové břicho by se dost člověk těžko ohýbal...

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 18:45
od Kouzelnik
kenavf píše: (...)
Samozrejme na tej fotke, asi zo súdu, nie je žiadna krasavice.
(...)


Ty myslíš, že na skupinové fotce od @Rase je "Antonina Makarova"? Pokud jo, která myslíš že to je? Já tu fotku zkoumal, bo je logické že @Rase dal fotku v souvislosti s tématem článku, ale mě se nezdá, že by některá z těch 4 na fotce byla "Antonina Makarova"

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 18:47
od Rase
Mno já to pochopil tak, že Tonka je na kterou stojící žena ukazuje a podpírá si hlavu. Totiž i vypadá jako na fotografiích v pokročilém věku (před popravou).

Re: Antonina Makarova (1921-1979)

PříspěvekNapsal: 11/1/2020, 19:01
od Zemakt
Jo, je to ona.