Letecká taktika: Stíhací křivky

vše co přesahuje rámec výše uvedených témat

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Letecká taktika: Stíhací křivky

Příspěvek od Fatale »

Stíhací křivky jsou způsoby sledováni protivníka a přibližovaní se s ohledem na získání rychlé nebo kvalitní střelecké pozice a s ohledem na vynaloženou energii. Rozlišujeme tři druhy stíhacích křivek:

*Předsazená křivka (dále zvaná LEAD)
Obrázek

*Čistá křivka (dále zvaná PURE)
Obrázek

*Zpožděná křivka (dále zvaná LAG)
Obrázek


LEAD:
Po LEAD křivce letíte kdykoliv, kdy zamíříte zaměřovač svého stroje PŘED váš cíl zhruba ve směru jeho letu. Je nezbytně nutné letět po LEAD křivce kdykoliv chcete vystřelit na cíl, mimo případy, kdy jste přesně za svým protivníkem na jeho 6 hodinách, protože při střelbě na manévrující cíl musíte předsadit mušku před něj. A to je právě předsazená LEAD křivka. Stejně tak je LEAD křivka, když nadbíháte protivníkovi.
Tato křivka má jednu zásadní nevýhodu, kdykoliv po ní letíte při sledování manévru protivníka, tak dříve nebo pozdějí zatížíte vaše letadlo vyšším přetížením G než váš protivník a tedy ztrácíte více Energie než on. Proto není přílíš dobrý nápad se držet této křivky, když nebudete v nejbližsím momentu střílet. Taky je nepříjemné, že když minete cíl při útoku z vyšších úhlů, tak vám často hrozí přestřelení a přesun do přední polosféry vašeho cíle, čehož zkušený protivník rychle využije na obrácení karet.

PURE:
Po PURE křivce letíte, kdykoliv umístíte zaměřovač na váš cíl. Při tomto manévru stále můžete zatěžovat vaše letadlo více G než váš cíl, ale rozdíl mezi vámi a jím není příliš znatelný. Je to vhodná křivka pro sledování a přibližování se ke zkušenějšímu protivníkovi, který by poznal, jakou křivku právě opisujete a dokázal toho využít například nůžkami. Touhle křivkou hlavně berete nepříteli manévrovací prostor (a sobě mimochodem taky, takže je lepší, když lépe obratný stroj je ten váš, ne ten protivníkův, protože lepší obratnost při boji trup na trup je rozhodující). LEAD křivka to dělá taky, ale tam je to zbytečné zatížení navíc. Po aplikaci této křivky by jste pokud možno měli sedět za vašim cílem.
Pochopitelně, když budete chtít střílet na protivníka, budete muset přejít na LEAD křivku, ale teprve až budete opravdu připraveni ke střelbě, ať zbytečně neplýtváte energii.

LAG:
LAG křivka je na první pohled nejkomplikovanější ze všech tří křivek. Při letu podle této křivky míří váš zaměřovač za váš cíl, často o dost velkou vzdálenost. Je to kontrolní křivka, pomocí které se v klidu přibližujete k cíli a hlavně se udržujete v zadní polosféře vašeho cíle. Provádíte pří ní jen lehčí obraty nenáročné na G a celkově je to takový líný způsob stíhání. Zásadní výhoda je, že při letu podle LAG křivky používate menší přetížení G než váš protivník, tedy ztrácíte méně energie a déle se napřiklad držíte na své prahové rychlosti. Další výhoda je, že když vám například protivník uhýba ostrým točením (break turn), tak vy si díky zpoždení v LAG křivce nejdřív počkáte, než doletíte do místa, ve kterém se protivník začal točit, a teprve potom se budete točit podle jeho pohybu.
To je zásadní a nejdůležitější taktika pro letadla s horší schopností točení, jako jsou 109ky a 190ky. Nechat vašeho protivníka provádět náročnou výkonnou zatáčku s maximálním přetížením a sám ho znuděně sledovat ve spožděněm pronásledování (a to ne, že budete mít zaměřovač kousek za ním, ale klidně muže být i o více než 60° vůči nosu vašeho letadla. Nepřítel takhle vyplýtva svoji energii a dostane se na ustálenou rychlost točení ve snaze se na vás zavěsit, protože v lépe točícím stroji má vůči vám výraznou výhodu. Vy si zatím udržujete svoji vyšší rychlost blízkou vaší prahové rychlosti a když pak trochu přidáte, tak abyste točili co nejvíc s minimálním poklesem rychlosti, tak stále budete schopní přetočit vašeho "lépe" točícího protivníka, vynulovat jeho počáteční náskok, který získal ostrým manévrem a dostat se na jeho ocas. Nebo můžete přejít do vertikální roviny, ve které získáte značnou vyhodu, protože váš protivník při ustálené točící rychlosti se ve vertikále pohybovat skoro nemůže.

Tedy základní vlastností LAG křivky je přibližování se k protivníkovi vcelku neagresivním zpúsobem a šetřit si energii v mírnějších manévrech a nechat ho, ať se vyčerpá sám. Zárověň si udržujete určitý odstup pro manévrovací prostor. To je vaše výhoda, ale zároveň i nevýhoda. Jestliže je váš protivník zkušený a pozná, že ho sledujete skrze zpožděnou stíhací křivku, tak může naopak on začít být agresivní a využívat manévrovacího prostoru, který jste si sami vytvořili. Pokusí se vás vtáhnout například do nůžek a vytlačit vás agresivními manévry z jeho zadní polosféry do jeho přední a zneutralizovat tak souboj. Jestliže se stále točí na jednu stranu, tak ho můžete skrze LAG klidně sledovat, ovšem začne-li měnit směr točení, tak si dávejte setsakra pozor. Buď začněte být taky agresivní a přejděte na PURE křivku a jděte mu po krku, nebo na okamžik přerušte souboj a použijte svoji převahu rychlosti k nastoupání nad protivníka, odkud pak zahájíte další útok. V žádném případě ho nesledujte LAG křivkou, vytlačil by vás před sebe a zničil vás.

Příklad:
Bf-109F4 a Spitfire IX se setkávájí ve výšce 2,5 km se srovnatelnou rychlostí 450km/h. Oba se rozhodnou pro souboj víceméně v horizonální rovinně. Sice se říká, že se má začínat ve vertikální, ale není to tak na 100% pravda. Řekněmě, že 109F4 je pilotovaná expertem a Spitfire je nějaký nováček, který ovšem ví, že 109ku přetočí, takže nabízenou rukavici na horizontální točivý souboj přijme. Ani to nemusí být nováček, na tohle se chytí i většina es, protože 109F zdánlivě provede začátečnickou chybu- točení v rovině.

Pilot 109 přejde do levotočivé zatáčky a udržuje stálou zatáčku s přetížením cca 3-4G, ne víc. Lehoulince přitom stoupá, dokud jeho rychlost neklesne na cca 330km/h, kde dál pokračuje ve 3G otočce v rovinně. Snaží se o maximálně koordinovanou zatáčku, aby ztratil co nejméně energie.
Pilot Spitfire přejde též do levotočivé zatáčky a začne se točit stejným směrem. Protože oba stroje se začaly točit ještě před průletem, aby získali náskok, tak se nyní toči na jedné kružnici. Pilot Spita provádí maximální zatáčku, což teď může být přetížení tak 6-7G, a získává na 109 stupně na vzájemné kružnici. Slabší zatáčku si ze začátku nedovolí, protože ví, že maximální výkon 109 v točení při optimální rychlosti je lepši nez u Spitfire, takže nechce nic ponechat náhodě.
Po chvíličce točení se Spitfire dostane do zadní polosféry, ale jeho rychlost tou dobou bude každým momentem klesat až na cca 130-150 mph, jeho ustálenou rychlost. V ten moment si asi všimně, že 109ce nalétl, protože ta tou dobou, i když zdánlive v nevýhodné pozici, bude mít stále rychlost nad 300km/h a bude tudíž u své prahové rychlosti.

Pilot 109ky teď má dvě možnosti. Buď lehce zvýší zatížení v otáčce a zvýší tak svoji rychlost točení, a oběhne dokola nyní pomalejšího Spita, nebo přejde do stoupání a využije toho, že s o 100-150 km/h vyšší rychlostí vystoupá výše než ho pomalý Spit bude moci sledovat, a získá tak výškovou převahu...prásk.
Jestliže zůstane v horizontálním točení, bude muset být velmi opatrný, protože bude dráždit kobru bosou nohou. V momentě kdy přijde o svoji energii a klesne na ustálenou rychlost točení, tak ho Spitfire sežere. Musí ho prostě sejmout dřív, než o tu rychlost přijde.
Když přejde do vertikály, tak by měl nejdrív chvíli stoupat postupně pod zvyšujícím se úhlem. 109 má lepší akceleraci než Spitfire, takže ideální by bylo přerušit točení, chvíli letět rovně a získat tak nějakou vzdálenost od Spitfire a pak pomalu postupně přecházet do stoupání, s co nejmírnějším zvedáním tak, protože kdyby přešel do ostrého stoupání hned, tak mu Spitfire nadběhne (jako po přeponě u trojúhelníku) a energetická převaha 109ky není tak vysoká, aby ho v takové situaci dostala mimo dosah zbraní Spitfire. Při volném stoupání nejdřív získat odstup, pak nějakou výškovou převahu mírným stoupáním, a pak přejít do strmého stoupání, kde pomalý Spit navíc vyčerpaný vaším sledováním v mírném stoupání nebude mít šancí 109ku nahoru sledovat ani svými zbraněmi. Nahoře pak muže provést wingover, hammerhead nebo looping a spustit se na vycerpaného protivníka zezhora. Bingo.

Během točení 109ka praktikovala od začátku pečlivou LAG křivku na šetření energie za cenu ztráty pozice, zatímco Spitfire prováděl od začátku LEAD křivku na rychlé získání pozice za cenu vysoké ztráty energie. Pro vyjasnění- LEAD, PURE a LAG křivky nejsou jen podle polohy cíle vůči vašemu zaměřovačí, ale taky podle pohybu cíle. Jestliže se točíte s protivníkem dokola a získaváte na něj (tedy ho přetáčíte), tak v ten moment taky letíte po LEAD pursuit křivce, protože provádíte více náročný manévr, který vás postupně posune před cíl. Když vaše vzájemná pozice zůstává stejná, letíte po čisté PURE křivce a jestliže na vás cíl získává, tak jste vůči němu v LAG křivce, protože manévrujete meně ostře než on.


Filip "Skywolf" Kraus
válka je vůl
Odpovědět

Zpět na „Komplexní témata a různé“