Pístové letecké motory

vše co přesahuje rámec výše uvedených témat

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Já ti nevím, ale dokud neuvidím ty hodnoty pro rozdílné výšky standardní atmosféry, asi mi to bude prd platné. Já tvrdím (a zatím mi to nikdo nevyvrátil, ale pokud tak učiní, nebudu mu to rozhodně mít za zlé :) ), že britské budíky ukazovaly PŘETLAK, tedy hodnotu zcela závislou na okolním tlaku, kdežto německé budíky ukazovaly absolutní tlak - tedy hodnotu, kterou snímá například přístroj zvaný "MAP" v motormanagementu moderního automobilového zážehového motoru. Pro lepší srozumitelnost - například u přeplňovaných motorů SAAB do roku cca. 1997 byl v kabině zobrazován taktéž PŘETLAK (ačkoliv motormanagement Trionic již operoval s tlakem absolutním). Z toho důvodu se mohlo stát a také stávalo a stává, že budík v létě za horka (a na horách) ukazoval podstatně vyšší hodnoty než v zimě (u hladiny moře), jakkoliv je to na první pohled nelogické. Jenže pilot čtyřkolového Saabu závadu v okruhu přeplňování zjistí poměrně snadno, protože hodnota na budíku nebude lítat zase tak moc, vzhledem k tomu že nemá šanci příliš měnit nadmořskou výšku. Ovšem i zde platí, že pokud by selhala regulace přeplňování, má (zde turbo) kompresor potenciál zcela zničit motor. Pokud ještě nikdo neviděl "vytéct" písty výfukem z důvodu příliš chudé směsi plynoucí z příliš vysokého plnícího tlaku (a malé kapacity vstřiků), tak doporučuji - obzvlášť u jednomotorového letounu to musel být zážitek ;-)
Naposledy upravil(a) jersey.se dne 8/3/2011, 18:59, celkem upraveno 1 x.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Vím co máš na mysli, ale nevím jak ti to dokázat. Ale kdyby to bylo měření přetlaku k okolnímu tlaku (což tvrdíš ty, pokud jsem to pochopil) a ne k tlaku 1 atmosféry (což tvrdím já), tak by asi nebylo možné přejít ve velkých výškách do mínusových hodnot. Protože kdyby byla za kompreesorem mínusová hodnota podle tvé teorie (která tam bývala), tak by kompresor musel tahat vzduch opačně a to by byl absolutní nesmysl, ne?
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

No nevím jak jsi to pochopil ty, ale německé motory do mínusu asi nešly, zatímco britské ano, že.

Mezi kompresorem a sacím ventilem je škrtící klapka a tlak v sání se snímá v prostoru mezi sacím ventilem a škrtící klapkou, jinde to nemá cenu, ne? U Saaba mám navíc aktivně ovládanou turbínu, u německých motorů se měnily otáčky kompresoru (vůči klikovce) a u britských motorů se holt škrtil už stlačený vzduch (když klesly otáčky, tak už to ovšem stejně moc netlačilo, protože kompresor má jako ostatně každý lopatkový stroj poměrně striktní pásmo vyšší účinnosti). Co se děje se zavřenou škrtící klapkou? Ta omezuje přívod vzduchu do válce. Ten se ovšem snaží nasát ten svůj objem směsi. Škrtící klapka mu to nedovolí, proto klesá tlak až pod okolní. Tak složité to snad není...
Naposledy upravil(a) jersey.se dne 8/3/2011, 19:15, celkem upraveno 1 x.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Achjo. Ta tabulka ti jasně ukazuje při jakém porovnávacím tlaku s ostatními šli britské do mínusu. V ATA 0,6 by byl brit již v mínusu.
To že škrtící klapka přivře průtok a motor si tahá víc a dojde k poklesu pod okolní tlak už jsme pořešili. Já se tu ale bavím o tom, že britské budíky šli do mínusu ve velkých výškách i S PLNĚ OTEVŘENOU KLAPKOU, stejně tak jako němci tam klesal tlak pod 1 ATA.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

To je sice hezké, ale to je z toho prostého důvodu, že v dané výšce už byly ty kompresory mimo již zmíněnou oblast účinnosti - zkrátka byl tlak na sací straně tak malý, že došlo k možná i přetažení lopatek. Pak už samozřejmě nemohly dodat dostatečný tlak a navíc působily v sání jako restriktor nebo další škrtící klapka, chcete-li.

Navíc britská "nula" odpovídá buď stojícímu motoru (v jakékoliv výšce) nebo velmi přibližně motoru pracujícímu s plně otevřenou klapkou bez vlivu přeplňování.

A já z té tabulky zde nějak holt nevidím že by šlo o hodnoty pro plně otevřenou klapku. A taky vsadím boty že tomu tak není.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

"Navíc britská "nula" odpovídá buď stojícímu motoru (v jakékoliv výšce) nebo velmi přibližně motoru pracujícímu s plně otevřenou klapkou bez vlivu přeplňování."


Britská nula odpovídá motoru stojícímu na zemi.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Nebo běžícímu s plně otevřenou škrtící klapkou bez vlivu přeplňování a ztrát v sacím potrubí. Bohužel, ale je to tak. Můžeme o tom vést spory, dokonce proti tomu můžeš protestovat... ;-)
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Však to ti nevyvracím. Nuly lze dosáhnout třeba i ve vyšší výšce X při "přeplňování". Stejně tak jako ATA 1 dosáhne německý motor ve výšce X při přeplňování, ikdyž je jeho maximum třeba ATA 1,7.

Každopádně se my dva nedohodneme. Ty máš za to, že briti měřili rozdíl okolního tlaku v závisloti na výšce a já za to, že měřili rozdíl k tlaku atmosferickému u země. Ani jeden druhého nepřesvědčíme a najít nějaké důkazy o takhle okrajovém tématu je docela obtížné. Nechal bych tedy debatu zavřenou do doby, než najdeme nějaký důkaz, či se do toho zapojí někdo, kdo to rozsekne svým důkazem.
(kdyby byl důkaz letecký simulátor, tak to mám v kapse :D Ale ani sám bych si to neuznal...)
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Nojo, já su starý kazisvět. :)

[Alchymista]: Lkalov rozbor ma celkom zaujal (hoci námietky karaya1 majú niečo do seba a nedajú sa len tak "odmávnuť")
Co chceš "odmávávat" na evidentních fíkovinách jako že někdo počítá v kilech a vydává to za litry nebo spotřebu dvou motorů vydává za jeden? Podle mě není jiná možnost než vyvozené závěry zahodit a začít znovu.

[jersey.se]: Podotýkám že nevěřím, že si Spitfiry mohly většinu času letu dovolit letět na velmi chudou směs, aby dosáhly proklamovaného papírového doletu.
A proč by jinak ty testy v A&AEE dělali, proboha? Aby si konstruktéři mohli honit triko a přitom to v boji bylo úplně k ničemu? Všimněte si, že třeba i v té odkazované tabulce v příspěvku lkaly z manuálu k Beau jsou nejrůznější plnící tlaky a otáčky motoru na chudou i bohatou směs (kvízová otázka: proč a kdy se dávala bohatá směs?). Těch 2650 rpm při plnícím tlaku +4 lb je maximální cestovní režim, přitom mnohdy se lítalo ještě na nižší. Někdy stačilo i 160 mph IAS - a na to byl samozřejmě potřeba jiný výkon chvíli po startu, s plnými nádržemi, zásobníky a třeba ještě přídavnými nádržemi pod křídly a jiný výkon při přelétávání Kanálu zpátky.

Tohle samozřejmě platí i na opačnou stranu, ale právě v těchto úsporných režimech má Merlin navrch.
Su docela zvědavý na reakci páně lkaly. :)
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Jedna tematická citace, aby to tu tolik nespalo:

»When we went back, before a relief squadron could take over from us, that's when the German bombers would move in. The Jerries were listening to our radio talk. We finally realized what was going on. So we pre-arranged a simulated return to base with the controller at Dover. We said over the radio that we were returning early for various reasons and he said he'd try to get a relief squadron in as soon as possible. It was a set-up. We'd be running our planes on a very lean mixture, conserving our petrol. We swept inland instead of back out to sea. Thinking we'd gone, the Jerries came roaring in. They believed another squadron wasn't likely to arrive for fifteen minutes or so. But we came right back and gave them a hell of clattering. That was a good day's job.«
P/O R. W. Wallens
(Norman Gelb: Scramble)

- bonusová kvízová otázka pro ty, co jen neopisují (protože nic víc nám N. Gelb ve své knize nesdělí): z jaké squadrony P/O Wallens byl, na čem lítal a kdy se historka nejspíš odehrála? :)
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Tak on není důvod neletět ekonomicky, když nehrozí bezprostřední ohrožení. Pokud je nepřátelská stíhačka slušně viditelná řekněme na 5+ km, pak to dává pilotům dost času, aby zrychlili. A pokud je nepřítel nad nimi, tak je jim momentální rychlost stejně plat prtná :)
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

[jersey.se:] Co se tyce pouzitelnosti letu malou rychlosti nad nepratelskym uzemim, neco dodam az slezu s hor.
Tak to se těším, zatím jsi tu operoval pouze s dojmy. A zbytek taktéž až se rozepíšeš.

[OT No.1] vezmu-li v potaz, jak tu vyzdvihuješ německé motory, a to, že onen 1,9 TDI v oktávkách je z dílny německá konstruktér, řekl bych, že bys do té party měl patřit taky… :wink:

[OT No.2] z hor? Z lyží? Nebo z lezení?
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

No dobře.

„Max. cestovní“ je režim letu (v manuálu pod Maximum Continuous Cruising), a v některých manuálech i motoru (tam je to nazýváno Maximum Cruising, později Maximum Continuous); i když se to hodnotami otáček a boostu (nikoliv s podivem) shoduje. Uvedl jsem režim letu a dále jej rozvíjel, neboť v mnoha manuálech (ale asi nejspíš ne v „čistých“ manuálech jako spíš v Pilot's Notes apod.) najdeš ještě, jakým způsobem je možno dosáhnout minimální spotřeby, tento režim letu se nazývá Most Economical Cruising a každé éro ho má jiné.

Tak třeba Lancaster letí za nejmenší peníze (nebo naopak „udělá“ nejvíc „mil na galon“ — koukni se občas po hodnotách mpg :) ) při rychlosti 160 mph IAS (kterápak asi rychlost byla uvedená v rozkazech k útokům na Tirpitz? :) ), přičemž let rychlostí nad i pod touto ideální už vyžadoval více paliva.

Abys neřekl, opíšu ti sem pasáž z manuálu k Defiantu Mk.I s motorem Merlin III:
Most economical cruising. - Greatest economy (most "miles per gallon") is obtained by setting the airscrew control to POSITIVE COARSE, and throttling down to low boost until the aeroplane is flying at an airspeed of about 130 mph ASI with the mixture control in the WEAK position. This speed applies in the calm conditions high up; at low altitudes and in bumpy conditions it is advisable to increase speed a little to about 150 mph. When flying against a head-wind increase speed slightly; add about 10 mph in the case of a 50 mph wind - or lesser amount in proportion.
- přičemž samozřejmě ta „ideální“ rychlost je dosažená jinými otáčkami s plnými nádržemi, jinými s poloprázdnými a vystřílenou municí… Prostě minimální spotřeba soustavy motor-éro nezávisela jen na motoru a nešlo nastavit nějaký univerzální režim „teď leť nejlevněji, co umíš“. Apropo, když už su v tom, tak ten Merlin III z manuálu žral při Max. Weak Continuous (tj. 2600 rpm, +2¼ psi) 49 galonů za hodinu (100oktan, vrtule s konstantními otáčkami).

Jak je udáván dolet, to bohužel přesně nevím; kdysi kdesi (…) jsem zahlédl strohou zmínku, že to zahrnovalo vzlet, stoupání do výšky, cestovní režim, boj a určitou rezervu, ale znovu to najít… Na druhou stranu, u Spitu Mk.I je běžně udáván dolet 395 mil, ale dá se najít taky 575 mil; se stejnou (vnitřní) zásobou paliva. To je nárůst o cca 45,6 %, to by tak mohlo sedět na max. cestovní vs. nejekonomičtější režim letu :)

Já německé letecké motory ani nijak nevyzdvihuju, jenom je prostě považuji za dobré a nechápu tu tendenci se je obecně snažit za každou cenu sepsout.
No já tu pozoruju přesně toto, akorát v opačném gardu (su vážně zvědav, co za novou analýzu sem lkala napíše). Německé motory nejsou špatné, jsou v něčem lepší a v něčem horší než britské. Ono to hodnocení a náklonnost nakonec totiž nakonec stejně nestojí (až na výjimky) na objektivním porovnání, ale na sympatiích - a tak to je úplně v pořádku. Mně je sympatická britská škola, většině místních spíš německá, co tak pozoruju. Fair enough. To by ale nemělo bránit uznat chyby těch „svých“.
spitfire.v
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 149
Registrován: 10/12/2010, 17:01

Příspěvek od spitfire.v »

Omlouvám se za citaci v anglickém jazyce, ale je to přímo z letové příručky na spita mk.IX/XVI
"The recommended speed for maximum range is 170 m.p.h. (147
kts) I.A.S. if the aircraft is lightly loaded. At heavy loads,
especially if the rear fuselage tanks are full this speed can be
increased to 200 m.p.h. (172 kts) I.A.S. without incurring serious loss of range."
Kapacita nádrží činila 85 galonů a s použitím přídavných nádrží v rozmezí 115 - 255 gal. Spotřeba je udávána ve vztahu k plnění/otáčky.
Spotřeba například při plnění 0 lb tlaku a 2000 ot/min 45 gal. ale při 2650 ot/min 60 gal.
+ 4 lb to už je 54 a 70 gal.
+12 lb ot. 2850 - 105 gal.
+15 lb ot. 3000 - 130 gal.
+12 a 15 jsou uváděny jako nouzové

Zajímavé, koukám do manuálu na dvojku t.j s Merlinem XII a zde je spotřeba vztažena k výšce.
stoupání 13 000 ft 94 gal. +9 lb - 2850 ot/min
cestovná režim chudý 54 a bohatý 78 gal. +4 lb +7 lb - 2650 ot/min
nad 14 500 ft 98 gal
nouzový bojový výkon max. 5min +12 lb - 3000 ot/min
kapacita nádrží 85 galonů
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Britská metodika testování maximálního doletu -
Letoun po startu stoupal svou ideální rychlostí stoupání (při chudé směsi) do určité výšky. Ta nebyla jednotná, v jaké výšce byl testován dolet zrovna Spitfiru netuším. Po dosažení určené letové hladiny pilot přešel na nejvíce ekonomický režim ("most economical conditions"). Po vylétání paliva poté přistál. Během testů byly pochopitelně zkoušeny nejrůznější režimy letu, maximální dolet je však ve výsledcích testů udávaný při "most economical conditions" po celou dobu letu.

Manuály udávají sice orientační spotřebu motoru, pokud ale mluví o dosažení maximálním doletu, tak se vždy jedná o rychlost. Teoreticky by se tedy měla spotřeba při nejvíc ekonomickém režimu s ubývajícím palivem snižovat díky úbytku hmotnosti. Dobře to popsal karaya1.

Používání ekonomické rychlosti u Merlinů - nechci se moc pouštět do debaty o Spitfirech. Jen připomenu, že Spitfire nebyl jediné letadlo s Merlinem. Nízká spotřeba Merlinů byla s výhodou používána třeba Mustangy.

karaya1 - No, s tou chudou směsí bych byl opatrný. Regulátor bohatosti směsi totiž byl automatický, podle boostu.

Tu informaci jsem tahal z protokolu na Kittyhawka, ten regulátor měl. Samozřejmě záleží o jakém konkrétním éru se budeme bavit (třeba Spitfire Mk.IX měl automat, "dvojky" myslím ne).


karaya1 - Merlin 61 při 2650 rpm a +7 psi žral 80 galonů za hodinu, tj. necelých 364 litrů, ne 366; u DB 601A-1 mám k 2300 rpm a 1,15 ata uvedeno 320 litrů na hodinu. Ještě dotaz k tomuto: jaký měly při daných hodnotách otáček a plnícího tlaku oba motory výkon? (Není to návodná otázka, u DB 601A-1 to vím, u Merlinu 61 to nejsem schopen nikde dohledat.)


U Merlina jsem se seknul o pár litrů, uznávám. Pokud jde o Daimlera, 310 l jsem opsal odsud - http://www.kurfurst.org/Tactical_trials ... tests.html
Na stejné stránce lze nalézt i tohle - http://www.kurfurst.org/Tactical_trials ... mPerf.html , tam to vychází na nějakých 313 - 315 l , dle výšky. Na ten výkon Merlina se podívám, ale pravděpodobně nic nenajdu. Uvidíme.


karaya1 - Jinak k tomu měření doletu: furt mi nesedí ty různé hodnoty třeba u Spitu Mk.I (a ještě víc mě matou různě používané „combat range“, „max. range“ apod.), tebou popsaná metodika maximálního doletu bude prostě fakt ta maximální hodnota; přitom by ale mělo smysl ještě testovat nějakou s bojem apod. (Tu si právě matně vybavuji, že jsem o ní četl - ale kde, čert ví.)


Tady došlo k nedorozumění. Myslel jsem že hledáte metodiku měření maximálního doletu. Ta byla taková, jak jsem popsal.
Testy na zjištění doletu, respektive zjištění spotřeby ("Fuel consumption trials") mimo testu maximálního doletu zahrnovaly i tebou posanou metodu. Tedy zahřátí motoru, start, stoupání do určité výšky, let na nejvíce ekonomický režim, patnáctiminutový let na plný plyn a přistání. Vzdálenost uražená během stoupání nebyla zahrnuta do výsledku. Otázkou je, jak to bylo vlastně nazýváno - zřejmě Combat range. Protokol Kittyhawku to nazývá prostě "maximum range in still air".

Pro karaya1 - ten výkon Merlinu 61 jsem nenašel, ale pokud nepohrdneš Merlinem 66 -

Obrázek

Cestou k tomu dokumentu nahoře jsem narazil na něco o doletu Spitfiru "devítky" -

Obrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Farky: díky! To tak zhruba sedí do toho, co jsem si myslel. Jinak tu poznámku výše jsem měl spíš pro úplnost než že bych nějak zásadně nesouhlasil.

jersey.se:
Není co dodat. Snad jen to, že tyto režimy jsou použitelné pouze v případě že nelze očekávat boj.
A na tom se právě neshodneme. Ty úsporné režimy totiž nejsou jenom nízké otáčky a vyšší plnící tlak, ale i vyšší otáčky a nízký plnící tlak; z nich se pak akceleruje evidentně lépe než když se snažíš roztočit motor někde ze dvou tisíc otáček za minutu. A právě k tomuto se výborně hodilo oddělené ovládání otáček a boostu.

Při jiných režimech měl spotřebu menší DB. To je jediné co tu "proněmecká" sekce od začátku tvrdí. Nic víc, nic míň.
Tohle klidně uznám, ale to tu taky nikdo explicitně netvrdil. Lkala zahájil tvrzením, že u DB 601N celý vývoj spočíval ve snížení spotřeby při maximálním výkonu, čímž mělo dojít k významnému prodloužení doletu (resp. „deseti minut nad Londýnem“) - což je peachovina, protože jednak počítal v kilech místo litrech a jednak za omezenou dobu, po kterou motor vůbec byl schopen pracovat na plný výkon, ušetřil pár litrů… A o tom to je.

No nic, nemá to cenu. S Bouzkem byla aspoň sranda…
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Otáčky motoru britové právě mohli ovládat tím, že si mohli natavit jak směs, tak úhel stoupání vrtule. Chceš malé otáčky motoru a vysoký plnící tlak? Nastavíš vyšší stoupání vrtule/nastavíš víc směsi. Chceš vyšší otáčky motoru a nižší tlak? Nastavíš jemné stoupaní vrtule/snížíš přísun směsi.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Pánové, vedete tady vysoce akademickou debatu, až na ty urážky dobrý. Jsem v těhle věcech laik, nechci vám rozhodně konkurovat, protože by jste mně „roznesli na kopytech“. Rovněž nejsem odborník na letecké motory, které mají svá specifika. Ale zaujalo mně tvrzení,
Malé otáčky motoru a vysoký plnící tlak - Nastavíš vyšší stoupání vrtule/nastavíš víc směsi.
Jenže s malýma otáčkama ti dá kompresor hodně tlaku? Já bych v tomto možná souhlasil jersey, mám auto s turbem a to má při malých otáčkách malý výkon, turbo opravdu nabývá na účinnosti až při vyšších otáčkách.
Když budu přidávat víc směsi (směs je kombinace vzduchu a benzínu). Potřebuji optimální poměr jak vzduchu tak benzínu.

Ovšem letecké kompresory měly více převodů (ale zde byla regulace prováděna jen v určitých letových hladinách?). Díky vícerychlostních převodům pohonu kompresoru (rozdělením na více rychlostních stupňů neodebíral v menších výškách kompresor pro svůj pohon tak vysoký výkon — přitom plnicí tlak byl v menších výškách dostatečný, jen nebylo nutné tak výrazně redukovat tlak vzduchu škrcením), jednak ke snaze zvyšovat mechanickou účinnost kompresorů (což pochopitelně znamenalo, že se v konečném výsledku „pro stejné množství dodaného vzduchu kompresorem spotřebovalo méně z výkonu motoru“; tato cesta vedla přes vícestupňové kompresory s chlazením stlačovaného vzduchu, v tomto oboru za války zaujala vedoucí pozici světově proslulá britská motorářská firma Rolls-Royce.

Nic tohle je asi off-topic. Jak tahle debata vlastně začala? Co je cílem, ekonomický provoz, nebo se dostáváme někam jinam? Tempiku sorry, voláš po moderátorovi, ale sám moderátor neví, kde je pravda :)
Zdroj: http://www.fronta.cz/dotaz/kratkodobe-z ... nim-dusiku
Tento zdroj naopak chválí britské motory, říká Skutečností je, že vstřikování oxidu dusného bylo rozšířené především u německých konstrukcí. Vzhledem k některým záporům (v prvé řadě zvýšení hmotnosti letounu) to potvrzuje, že němečtí technici byli při vývoji výškových leteckých motorů v závěsu za vývojem u spojenců, takže byli nuceni dohánět jejich náskok jakýmikoliv prostředky, byť za cenu záporů tohoto řešení.

Off-topic možná měli Britové výkonnější motory, ale vy se bavíte o “ekonomičnosti a regulaci”, pokud rozumím správně.

Ty úsporné režimy totiž nejsou jenom nízké otáčky a vyšší plnící tlak, ale i vyšší otáčky a nízký plnící tlak; z nich se pak akceleruje evidentně lépe než když se snažíš roztočit motor někde ze dvou tisíc otáček za minutu.

Já myslím, že by tady už měl někdo konečně i laikům vysvětlit jednotlivé souvislosti a důsledky mezi parametry motoru. Nízké otáčky – vyšší plnící tlak – proboha proč to je ekonomický? Kdo z vás ví, kde je optimální výkon? Dejte sem grafy a pak špekulujte. Je zde tolik proměnných, tohle dneska řídí počítač a elektronika, pochybuji, že by měli tenkrát bůhvíjaké vyladění.

Pánové já to vzdávám, a doufám, že aspoň Skelet bude dbát na to, aby jste se tady vzájemně neuráželi. Když už se na parametrech neshodnete, tak se aspoň prosím chovejte slušně a nenapadejte vulgárně oponenta.
Větším přínosem než tahle nekonečná debata by bylo, kdyby napsal někdo pořádný vysvětlující článek.

Takže úvod tohoto tématu je dobrý, www.palba.cz/printview.php?t=3027
Ikala nastavil laťku vysoko a teď už to jen padá. Já osobně už mám v těch vašich příspěvcích hokej a myslím, že nejsem sám. Omlouvám se odborníkům! Jdu se zapsat na Univerzitu třetího věku :D
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Takže jsem strávil hodinu abych tu udělal něco jako pořádek. Vymazal jsem vše co nemělo vztah k tématu, sloučil jsem vaše dvou a třínasobné příspěvky. Takže pár pravidel pro další diskusi:

- věcnost k tématu
- vyhnete se osobním útokům
- vypustíte ironické poznámky a
- nebudete přidělávat Pátračovi práci.

lkala až se objeví tak mi prosím napíše, jestli je to OK. POkud ne budu pokračovat.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Směs:

Směsí označujeme hořlavou náplň válce. Jedná se o směs vzduchu a paliva. Směs lze posuzovat kvalitativně, nikoliv kvantitativně neboť základní vlastnosti směsi nám mohou říkat pouze je-li směs stechiometrická, tedy je-li v ní na 14,7 kg vzduchu přítomen 1 kg benzínu (je to ten teoretický případ kdy by mělo být možno spálit veškeré palivo ve směsi za použití veškerého kyslíku obsaženého ve směsi) nebo bohatá či chudá.

Pokud je poměr větší, máme přebytek vzduchu a směs je chudá. Ve výfukových plynech bude přítomen kyslík a prakticky nebudou přítomny nespálené uhlovodíky. Taková směs je za určitých předpokladů vhodná pro ekonomický provoz, ale zcela vylučuje použití vysokého plnícího tlaku neboť by pak docházelo k přehřívání spalovacího prostoru a tím i k detonacím a dokonce k tepelnému poškození spalovacího prostoru včetně svíček a ventilů, případně i doslova k hoření pístů. V malých otáčkách při nízkém plnícím tlaku lze eliminovat nejhorší důsledky chudé směsi například snížením kompresního poměru, pak budu moci využívat relativně chudou směs po dlouhou dobu, ovšem za cenu zhoršení prakticky všech ostatních parametrů účinnosti. Fakt že tento přístup se dnes již nepoužívá patrně hovoří nejen o tom že dnes máme katalyzátory, které chudou směs nerady.

Pokud je poměr menší než 14,7, hovoříme o bohaté směsi. Ve výfukových plynech bychom analýzou (lambdasondou) nezjistili žádný kyslík, zato nespálené uhlovodíky. Tento režim není příliš ekonomický z pohledu využití paliva, protože nás jeho nezanedbatelný podíl opustí nespálen výfukem. Výhodou je ovšem to, že větší množství odpařujícího se paliva svým výparným teplem pojme značnou část tepelného zatížení spalovacího prostoru, tudíž lze s výhodou použít vyšší efektivní kompresní poměr (nezaměňovat s geometrickým), tedy u přeplňovaných motorů použít vyšší plnící tlak aniž by se vyskytly detonace. Ve skutečnosti se při větším zatížení motoru dosahuje s rozumně bohatější směsí lepší spotřeby ve vztahu k vyprodukované kWh protože s vyšším efektivním kompresním poměrem stoupá tepelná účinnost motoru.


Plnící tlak

-Jedná se o tlak v sání měřený mezi sacím ventilem a škrtící klapkou. Plnící tlak je kvantitativní veličinou, neboť z něj lze přímo odvodit kolik daným motorem v dané chvíli protéká vzduchu a paliva. Obecně se dá říct že čím je tento tlak větší, tím lepší je plnící účinnost motoru. Přeplňované motory mají z důvodu posunutí oběhového diagramu nad okolní atmosferický tlak (při dostatečně otevřené škrtící klapce) plnící účinnost vyšší než 1. To lze vysvětlit dvěma způsoby. Ten nejpochopitelnější je dán faktem, že u takového motoru konají písty užitečnou práci i při sacím zdvihu – přetlak v sání tlačí píst do dolní úvrati (v tomto případě je však konaná práce nejdřív odebrána z klikovky pohánějící kompresor, takže se nejedná o perpetuum mobile ;) ). Další vysvětlení je správnější - pomocí vzorečku. Plnící účinnost lze popsat jako poměr objemu skutečně nasáté směsi do válce, jaký by zaujala při standardním atmosferickém tlaku ku geometrickému objemu válce.

Plnící tlak přímo ovlivňuje střední indikovaný tlak ve válci během činného zdvihu. Ten nám zase přímo určuje kroutící moment, jaký bude daný motor odevzdávat. No a výkon je pak pouze funkcí kroutícího momentu a otáček. Střední indikovaný tlak nelze zvyšovat do nekonečna. Jednak zde jsou materiálové limity pístní skupiny a jednak s rostoucím tlakem roste sklon k detonacím. Jsou dvě cesty jak z přeplňovaného motoru získat co nejvyšší kroutící moment (a tedy i výkon) – buď do válce s malým geometrickým kompresním poměrem přivedu pod velkým plnícím tlakem velmi bohatou směs a budu doufat že „si s tím svíčky nějak poradí“ a vykašlu se na jakoukoliv účinnost nebo se zaměřím právě spíše na účinnost. Ve druhém případě bude mít motor vyšší geometrický kompresní poměr, plnící tlak bude o něco menší, avšak požadavky na preciznost připravované směsi budou značné neboť rozpětí při kterém to bude fungovat bude relativně malé. Pokud bude směs chudá, vyletí mi písty výfukem, zatímco když bude moc bohatá, budou mít svíčky problém směs vůbec zapálit a v každém případě neakceptovatelně stoupne spotřeba. Bylo by vyloučeno splnit tyto nároky karburátorem umístěným před kompresorem.


Cestovní otáčky motoru

U leteckého motoru lze volit cestovní otáčky motoru především za pomoci změny stoupání vrtule, v ideálním případě by se tedy otáčky v průběhu letu neměly měnit vůbec. Ve skutečnosti je tento stav velmi obtížně dosažitelný neboť někdy konstrukce motoru předpokládá cestovní otáčky mnohem nižší než ty při kterých odevzdává maximální výkon. Příkladem budiž motory Merlin, jejichž doba náběhu na plný výkon byla pověstná. Co způsobuje požadavek na tak rozdílné otáčky cestovní a maximální? Chlazení, mazací soustava, způsob tvorby směsi, kompresní poměr a oblast otáček kde má motor maximum kroutícího momentu vůči otáčkám maximálního výkonu.

Z výše uvedeného vyplývá že z taktického hlediska je vhodné aby cestovní otáčky byly co nejpodobnější otáčkám maximálního výkonu, čemuž v charakteristikách motoru odpovídá i posunutí otáček maximálního kroutícího momentu blíže otáčkám maximálního výkonu, čehož se dá dosáhnout především úpravou průběhu plnícího tlaku volbou kompresoru s vhodnými charakteristikami, ale to rozhodně není nijak snadné z konstrukčního hlediska. Nakonec, jaký že byl hlavní rozdíl mezi Merlinem a Griffonem nebo Sabrem? Ano, z taktického hlediska to byl fakt že Merlin měl mnohem větší rozdíl mezi cestovními a maximálními otáčkami.

Závěry i odůvodnění toho proč jsem se s tímto příspěvkem vůbec obtěžoval, nechám na každém soudruhovi.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Odpovědět

Zpět na „Komplexní témata a různé“