ad velitel - I kdyz to mozna vypadalo ze dulezitost veleni ignoruju, neni to pravda. Muzu souhlasit s patracem ve vete "Likvidace jakkoliv významného velitele nerozhoduje od roku 1900 o ničem", ale to neni to podstatne, jmodrak a Dzin tu mluvili o vyznamu "veleni" pod kterym ja nechapu jednoho muze ale informacni system. A nejde o to ze by tento system byl znicen/zabit, jde o to ze je docasne snizena jeho efektivita, je zbrzden, myslim ze s tim tady souhlasi snad kazdy (partrac, jmodrak, ja). Ja jsem jen chtel poradne pochopit ty procesy kterimi se promita efektivita veleni do okamzite fyzicke bojove sily.
ohledne
Z patracovych prispevku cisi to ze je prakticky vojak, znaly vojenskych realii. To jsem rad, protoze vpodstate jsem chtel prave to co mi muze poskytnout - priklady a informace - "empiricke data" do modelu. Nedivim se ze zastava tento nazor, protze skutecne konkretni realie tvori 99% problemu, ktere vojak/velitel musi resit, a taky na nich zavisi z 99% uspech. Tim myslim ze pokud velitel nerozumi schopnostem a potrebam pouzivanych vojsk, tak mu nepomuze ze je vyborny sachista.Nelze směšovat války vedené ve starověku, středověku a novověku do druhé poloviny 19. stoleté s válkami vedenými později a už vůbec ne s válkami 20. století. Nejsou si v ničem podobné
Na druhou stranu si nemyslim ze to znamena ze neplati analogicke principy v bitvach napric dejinami (tady naopak uplne souhlasim s jmodrakem), a toto zbyvajici 1% je asi tak jedine co muze nejaka abstraktni teorie zkoumat, a co se snazim z historickych prikladu abstrahovat. Kvuli tomu taky se divam simlultalne na valky v prubehu dejin (ne jen na ty historicke) abych mel "big picture".
Jisteze se v moderni valce vyrazne zvetsuje hloubka pusobeni, a snizuje se bezpeci zazemi. Presto ale zazemi stale existuje. Nepritel sice muze napadnout kterekoli misto za frontou, ale stale je omezen v tom jak efektivne (rekneme cenove efektivne). Ma omezeny vyber zbrani (napr. jen bombardovani nebo rakety, na kratsi vzdalenost letecky vysadek) cimz se usnadnuje obrana, a navic dalekonosne zbrane jsou nakladne. Zazemi neni absolutni, ale to nebylo ani v tom staroveku, obvykle bylo mozne za cenu ztrat do zazemi nepritele proniknout (skrze nepristupny teren, prorazenim fronty, obchvat), obvykle byla ale cena (ztrata lidi, casu, unava) priliz velka. Naopak zranitelnost struktur v zazemi musi tyto naklady vynahradit, pokud se ma takovy utok vyplatit.
Od roku asi tak 1960 už je možno na protivníka působit kdekoliv na zemi.
Je otázka zda by ve světovém konfliktu v té době existovalo něco jako zázemí. Asi ne.
Teoreticky mohli v staroveke bitve pouzit nejake balisty nebo katapulty na bombardovani zazemi, ale nebylo to efektivni. To ze na konci wwII nebo pri soucasnych bojich USA v tretim svete je bombardovani efektivni je zalozeno na mnoha specifikach a predevsim na strategickych vyhodach USA. A pritom i zde to neni uplne funkcni. Vzdyt bombardovani ve Vietnamu ale asi i v iraku nebo srbsku stalo vic nez kolik toho znicilo. To ze vedlo k vitezstvi neni ukazkou ztraty ucinosti zazemi, ale obrovske inflace ekonimickych hodnot vuci politickym ve vyspelych zemich.
Podle me je naopak vliv zazemi skvely priklad analogie staroveku a moreni doby. Napr. alexandrova kavalerie byla ve sve dobe uplne nehorazne nakladna a v boji relativne slaba v porovnani s falangou. Jednim z mala opodstatneni byla prave schopnost napadnout zazemi nepritele. Uplne podobne se v moderni dobe da uvazovat o vzdusnem vysadku (parasutistu, vrtulnikova kavalerie).
To jen svedci o faktu ze fronta izolujici zazemi brani nepriteli v utoku, nebo ho to stoji velke dodatecne nakaldy.
Mozna to je podstatny aspekt o co mi v tomhle tematu jde, ktery ne kazdy vidi - nejde mi o to jak vyhrat bitvu, ale jak bojovat rentabilne.
