PALBA.CZ

Držte se prosím druhé světové. Na zážitky z vojny si založte klidně vlákno v hospodě nebo si to vyměňte přes SZ. Díky.

Lehce se tykajici tematu, nevite jak to bylo s mikrofony a sluchatky? Od kdy se zacal pouzivat krcni mikrfon, zda byly 2 sluchatka nebo jen na jednom uchu.

Jaj safra... tak odkdy přesně nevím, ale během WWII se laryngofony používaly. Ale nevím o tom že v letadle. V tancích jo, alespoň v ruských. On se spíná stiskem (proti hrdlu) takže by letec "přišel" na tu chvíli o jednu ruku.

Nevím jak u ostatních letectev, ale Američané měli laryngofony už před válkou. Nejpoužívanější typ za WWII (T-30) zavedli nejpozději v roce 1940. Jinak mikrofony byli tří typů - klasický, zabudovaný v masce a laryngofon.
A pokud jde o sluchátka, byli myslím vždy dvě.

Odhaduji že když to mělo v té době USAAC, ostatní zřejmě taky.

jeste se vratim k tomu jak fungovalo vysilani ... ted jsem zbezne listoval knizkou Jak se plaší smrt od Antonina Lisky a tam se doslova pise ze pilot prepinal vysilacku ... takze si jsem jist ze minimalne stihaci u RAF fungovali na nejakym principu Push-To-Talk

VGR_j4ck41: určitě tak fungovaly všechny radiostanice pro hlasovou komunikaci a nejen v té době. Řekl bych, že ani v dnešní době se duplexní provoz vyjma mobilních telefonů a podobných aplikací v armádě moc nevyužívá...

Ono to souvisí s použitou frekvencí a z ní vyplývající modulací. U VKV a při frekvenční modulaci není duplex nijak těžký, ale má malý dosah (způsobený frekvencí), naproti tomu u jakýchkoli delších vln se používá amplitudová modulace a tam to problém je. Ale zase je větší dosah. Čili ty prvky (vysílací/přijímací) pracují na odlišných (i když blízkých) frekvencích.
Např. u radaru je to naprosto nepřekonatelná překážka - ve chvíli kdy radar "vysílá" musí nepřijímat - jinak by si sám vypálil přijímací prvky. Proto tak "cvrdliká" nebo "ječí" ve sluchátkách, je to zvuk s frekvencí těch pulzů ve kterých vysílá. Dá se dokonce podle toho poznat čí je to radar

za WWII se pouzivalo spojeni na KV a VKV. Na KV byl dosah stovky kilometru a pouzivala se telegrafie. U VKV na dosah mela vliv vyska nad zemi. Cim vys, tim vetsi dosah. Stanice stihacu mela predladeno nekolik dohodnutych frekvenci a prepinalo se to tlacitky a ruzne pohony to dalkove preladovali. U bombarderu se prepinali cele vysilace, tri bedynky zase naladene na dohodnute kmitocty.
Radive vybaveni byla veda. Nemci ze zeme vysilali smerovy signal a letadlo letelo po nem a mel tam ukazovatel na ktere strane leti a podle nej se vratil na kurs. Jiny smerovy signal z jineho mista ten prvni krizil a to byl cil. Prepinani vysilani, prijem byl na kniplu. Ty krkafony meli asi aby to nebralo ramus od motoru atd. Ted se delaji mikrofony do hluku, gradientni ma to dirky z obou stran a tak to okolni hluk potlaci.

http://109lair.hobbyvista.com/111/he111 ... rtment.jpg
http://www.airpages.ru/eng/mn/b17_19.shtml

Sluchatka mel dve v kukle, i kazdy clen posadky pro dorozumivani v letadle.

Zdravím. Chcel by som sa spýtať na váhu komunikačných rádiostaníc, Nemeckých a Československých.

VGR_j4ck41 píše:jersey: ja taky nevim ... ale prijde me to logicky a jednoduchy zamezeni zahlceni frekvence ruznymi zvuky ... spatne serizenej mikrofon a cela letka i s pozemnim navodcim budou slyset jak Cervena 3 dejcha, pak si zacne Zluta 4 z nudy hvizdat, nehlede na to ze az se potkaj s nepritelem tak bude slyset samy hekani jak se perou s Geckama apod. - nehlede na to ze slyset rev kamose kterej hori a zablokovala se mu kabina asi taky neni zrovna moc prijemny ... vysilaci cudl na kniplu a problemy jsou vyreseny

Podle některých pamětníků RAF před válkou a na jejím počátku zaváděla do stíhacích letounů radiostanice s tzv. voxem - to jest spínání mikrofonu hlasem. Účelem mělo být to, aby se stíhač v bojových podmínkách nemusel zabývat hledáním a mačkáním žádných čudlíků a přemýšlet, jestli ho někdo slyší nebo ne. Prostě začal mluvit a RDST se sama nastavila do modu "talk". Ale postupně od toho upustili právě z důvodů, které popisuje VGR_j4ck41: radiostanice s voxem zahlcovaly frekvenci vzedchy, heky, řevem raněných a umírajících, brbláním si pro sebe... Dalším, poněkud úsměvným důvodem pro zrušení voxů byly stížnosti obsluh pozemních radiostanic (často u nich seděly ženy z WAAF), že je nebaví poslouchat, jak stíhači v boji sprostě pořvávají. Přepínač radiostanice tak dostal podobu konvenčního tlačítka na řídicí páce.

Hektor píše:Zdravím. Chcel by som sa spýtať na váhu komunikačných rádiostaníc, Nemeckých a Československých.

Ta vaha se moc nelisila, zalezelo na tom kolik tech radiostanic v letadle bylo. Ale v dobe WWII i ty nejlehci, tak mela cela souprava jedne radiostanice desitky kilogramu. melo to menice, kdy motor na napeti palubni site pohanel dynamo, ktere melo na vystupu i nekolik napeti pro elektronky a vetsinou jeden byl pro prijimac a druhy pro vysilac. Dneska je to uz podstatne lehci. podivej se na odkaz toho HE-111, to muselo mit hodne pres 200 kg, jen to co je tam videt. Treba v 60-tych letech treba R-809, stanice leteckeho navodcika, byla prenosna radiostanice do pole, asi tak 50 cm x 50 cm, ale cele prislusenstvi s antenou, stozarem, akumulatorama, slapacim kolem na dobijeni baterek vazilo vic jak samotna stanice a na prepravu pesky to neslo nekolik vojaku, mozna vic jak 5....
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/80225
0.5 W vykon a vazilo to 120 kg....cela souprava prenosne radiostanice...
Dokud to nemelo tranzistory, tak to bylo tezke a potrebovalo to hodne elektriky.