Kavalérie WWII

[Alchymista]

---

Alchymista >

Asija - jazdec je na bojisku násobne rýchlejší (a teda pohyblivejší) ako pešiak. Nedokáže sa síce s koňom kryť, ale pomerne ľahko ti proste utečie z palebného sektoru.

mozne to je, asi bych to musel videt na nejakem videu, nebo tak neco, kdyz si to skousim predstavit pripada mi ze ten kun je cil jak prase

Moderná čínska jazda http://www.youtube.com/watch?v=rirxoznbozw - za povšimnutie stoja aj kone - je to nejaké "mongolské plemeno", v európe je podobný typ koňa zriedkavý
Iná séria obrázkov http://www.youtube.com/watch?v=CoyborTbZVA (hudba je nejaký "pochod kavalérie")
Test čínskej jadrovej bomby a jazdectvo (60. roky) http://www.youtube.com/watch?v=9rd9ylueyBY (od 1:00)
celý dokument http://www.youtube.com/watch?v=JXv3gvMZHlE

Dobrý kôň v trysku má rýchlosť ku 30-35km/h, v behu okolo 20km/h, v kluse 10-15km/h a v kroku je údajne stále dva krát rýchlejší ako pešiak na pochode.

[Martin Hessler]

---

Samozrejme, kun je v otevrenem terenu pomerne velky cil pro strelbu z rucnich automatickych zbrani. Vsak take ukolem jizdy nema byt to, aby frontalne sturmovala v hura stylu "Sever proti Jihu" proti pripravenemu nepriteli. Prekvapivy obchvat z boku nebo utok z tylu, co nejvetsi skody a zmatek- a pryc... Nebo naopak lecka a palebny prepad v miste, kde to postupujici protivnik neceka. Jezdci steeplechase nedavaji dost presnou predstavu. Jedou otevrenym terenem, neklickuji, nestrileji kolem.sebe. A i tak by asi nebylo snadne je zasahnout.

[autor]

---

O německé kavalérii WWII se spoustou unikátních fotografií, náčrtů a schémat se můžete dočíst v knize Klause Christiana Richtera: Kavallerie der Wehrmacht, Podzun-Pallas-Verlag GmbH, Eggolsheim, 2000 nebo pro ty, kdo to mají blíže do Polska, v překladu Grzegorze Kowalskiego: Kawaleria Wehrmachtu, Replika, 2010 (http://www.replika.eu).

[asija]

---

dik za ty videa, verim ze v nejakem slozitejsim terenu by to mohlo fungovat, kdyz by se treba obevila v bezprostredni blizkosti tim ze rychle vyjede z poza lese, kopce nebo zastavby ... otazkou je nakolik je takovych prilezitosti, a jestli by v takovem terenu nebojovala prechota jeste lepe (tim ze je schopna toho krytu vyuzit na maximum).

I kdyz je pravda ze co jsem se dival na to jak trba vypadal teren u Prochorovky, tak tam je to asi dost idelani k podobnym manevrum jizdy... rychle vyjet z nejake brazdy prevalit se prez val zeleznicni trati, a zase zajet pod uroven terenu (do nejakeho toho koryta, brazdy, nebo tereni deprese). Ale nevim kolik takhle vhodnych terenu existuje.

Zrovna ale v nejakych tech rovnych planich, aridnich obastech a stepich od kud byly ty videa... no nevim nevim jak by to uspelo natoz pak proti modernim tanku. .... Mas nejake predstavy jako to chce China pouzit v soucasnosti?

(jinak ten chinsky test atomove bomby, to sem videl v The atomic bomb movie..... nejak jsem se tomu se vsemi kamarady hrozne smali)

[Lord]

---

dik za ty videa, verim ze v nejakem slozitejsim terenu by to mohlo fungovat, kdyz by se treba obevila v bezprostredni blizkosti tim ze rychle vyjede z poza lese, kopce nebo zastavby ... otazkou je nakolik je takovych prilezitosti, a jestli by v takovem terenu nebojovala pechota jeste lepe (tim ze je schopna toho krytu vyuzit na maximum).

Ano, třeba Čingischán. Mongolové byli v jízdě výborní. Pokud se nalezl vhodný terén, kde se jezdci mohli skrýt za horami, kopci, a pak se najednou rychle zjevit, dokázalo to rozhodnout bitvy. Další standardní taktika mongolské armády byl předstíraný ústup, kterým po prolomení nepřátelské formace lákali malé nepřátelské skupiny od větší skupiny a obhájili pozici ze zálohy a protiútoku.
Právě terén, místo, dokázalo v minulosti dost ovlivňovat bitvy. A samozřejmě i nasazení kavalérie bylo umění. Nesmíš mít však představu Apačů, kteří vyjíždějí proti červenokabátníkům, to pak v době palných zbraní, čelního útoku, dopadlo myslím špatně a nejen ve filmech
Např. římská kavalérie se skládala s mužů, kteří uměli jezdit na koni už od dětství. Numiďané sice nebyli vhodní pro přímý útok na nepřátelskou kavalérii, ale v čem vynikali, bylo pronásledování poraženého nepřítele.
Iberská jízda byla známá svým chovem koní, kteří byli rychlí a vytrvalí. Ve Španělsku se rovněž vyskytovalo kvalitnější železo, díky němuž měla kavalérie smrtící zbraně. Ale jistě si o tom můžeš naštudovat více i sám

A k té Číně, asi bude stavět na tradici, odolné a vytrvalé mongolské plemeno koní, pak užití někde v horách. To dává smysl i dnes
Kůň tě přenese přes hory a doly, nažere se na pastvě, dáš mu trochu ovsa... na pacifikaci horských oblastí postačující.

[Alchymista]

---

Zrovna ale v nejakych tech rovnych planich, aridnich obastech a stepich od kud byly ty videa... no nevim nevim jak by to uspelo natoz pak proti modernim tanku. .... Mas nejake predstavy jako to chce China pouzit v soucasnosti?

(jinak ten chinsky test atomove bomby, to sem videl v The atomic bomb movie..... nejak jsem se tomu se vsemi kamarady hrozne smali)

Presnejšiu predstavu, ako to chce čína využiť, samozrejem nemám - hoci existujú aj nejaké videá, kde je zachytená zrejme pohraničná alebo nejaká podobná hliadka v zimnej bezlesej pahorkatine. Môžeš tam samozrejme použiť autá alebo OT, ale to je jednak prevádzkovo drahšie, a jednak väčšina mužov bude driemať, nie pozorovať okolie, a tak či onak je motorizovaná hliadka viazaná na (neexistujúce) cesty, alebo stále trasy. Jazdec preverí priestror lepšie, pozornejšie, už preto, že musí dávať pozor na koňa, má tiež lepší rozhľad pretože sedí vyššie ako v aute alebo OT (ak nesedí na korbe), nemá problém odbočiť z trasy aj niekoľko kilometrov, vybehnúť na vŕšok z lepším rozhľadom, atď.

Jadrová bomba a kone - mihne sa tam aj kratučný záber na koňa v "kompletnej" protichemickej výbave...
Navyše, v dnešných autách je toľko elektroniky, že ich môže vyradiť EMI a to na značnú diaľku. Iste, vojenské sú chránené, aspoň do iste miery - kôň je chránený tak nejak od prírody a v momente, keď technika prestáva fungovať, získava jazdecká jednotka nemalú výhodu.

Ako tiež naznačil Lord - jazdectvo sa hodí aj na protipovstalecké a "policajné" hliadkovacie akcie na vlastnom či obsadenom území, mimo husto zastavané oblasti (mestá). Jazdecká hliadka je pomerne vysoko pohyblivá, dosť rýchla a nevadí jej ťažko priechodný terén - a v porovnaní s motorizovanou hliadkou je aj veľmi tichá.

[asija]

---

No tak jasne, na nejake ty "nizkointenzivni" valky. asymetrtricke boje, pohranicni hlidkovani, pruzkum v malo civilizovanem terenu, nebo nejake policejni akce, a kontrolu demnostrantu, verim ze to muze byt velice vhodny prostredek. Casto naprosto idealni.

Ale tady byla rec o Druhe svetove valce a potazmo pouziti jizdy v modernim intenzivnim konfliktu s tanky a atomovymi bombami.
Porad mi prijde jednoduzsi ochranit elektroniku faradayovou kleci pred EMP a nejakymi jinymi technikami (existuje jich vice) pred neutronovym zarenim, nez se snazit pouziva jizdru proti modernim tankum v otevrenem terenu stredoasijsych pousti a stepi

[M1A2 Abrams]

---

pouzivat jizdru proti modernim tankum v otevrenem terenu stredoasijsych pousti a stepi

Pouzit jizdu v otevrenem terenu je totalni nesmysl. Uz to tady bylo receno pro ktere ukoly se jizda da s vyhodou pouzit.
Je to velice specifickej typ jednotky, proto muze bejt nasazen jen za specifickejch podminek. Ze se jizda nehodi na celni utoky, neznamena, ze nemuze najit uplatneni v modernim konfliktu. Zaroven vsak jeji vyhody (pri prekvapivych prepadech) nejsou dostatecnim duvodem proc by se jizda mela nasadit v modernim konfliktu. Zalezi od tradice armady, jestli takove jednotky ma a dokaze je ucinne pouzit.

[uther_dul]

---

Ja bych v tom nevidel nic podivneho, posuzujete to zbytecne optikou prelomu 20/21. stoleti, ale schopnost okovane pechoty udrzet i nejvyssi postupoveho nebo utocneho tempa tankovych klinu a doprovazet je prave v situacich silovych prulomu, tesne po zasazeni delostrelectva tanky rozbiji zpevnena postaveni, kavalerie dezorganizuje odpor pechoty, spolecne s hroty klinu pronika do tylu(spis 2. a 3. pasma obrany)kde se tanky zacinaji rozvijet, stacet do boku a rozsirovat prulom kavalerie pokracuje jeste o 5-10km hloubeji a masakruje tren, staby, ustredny, podpaluje prirucni sklady PHM a munice... popravdereceno nechtel bych stat s opakovacim mauserem v po pas zasnezenem poli tvari v tvar jednotce kozaku s utocnymi puskami, granaty, panzerfausty atd. podporovanymi zpoza kopce na pozadani delostrelectvem... a takovy pluk kozaku v hloubkovem najezdu? O cem byli Raiders od SAS v africe? Vzpominam si na jedno letiste, ktere se takhle podarilo zneschopnit nekolika upravenym dzipum... no a kdyz nejste na pousti, ale v lesich a mokrinach Beloruska, koupite radsi kone, nez Jeep;)
PS: Omlouvam se za diakritiku, ale ja uz jinej nebudu, me ty pazoury takto narostly, lame mi to prsty kdyz honim po cislech ty nabodenicka a odenky a ... navic vyhledavace to umi odfiltrovat - tak se to snad snese

[Lord]

---

Ano, s podporou dělostřelectva, tanků, avšak kulomet je kulomet. Nebo najdou slabá místa... stačí si přečíst něco od Michana.
Cituji: Dne 11. prosince 1941 přijde to, co přijít muselo. Ruské kozácké prapory a bojové skupiny na lyžích pobíjí německé polní hlídky a valí se mimo dobře opevněné opěrné body 467. a 487. pěšího pluku do týlu. Kozácké pluky se po průlomu shromažďují na různých důležitých bodech, vytváří zde bojové skupiny a nečekaně napadají německé štáby a zásobovací sklady v zázemí. Blokují silnice, ničí komunikační spoje, mosty a viadukty vyhazují do povětří.

Nebo něco naštudovat i kolem jednotky Florian Geyer, resp. SS-Kavallerie Regiment. Brigáda byla používána k různým úkolům v týlu na východní frontě jako protipartyzánské službě, likvidaci izolovaných obklíčených sovětských vojsk a k zajišťování bezpečnosti pod Abwehrkampfe. Pod velením Hermanna Fegeleina se zúčastnila postupu na Kavkaze v roce 1942 během něhož byla rozšířena na divizi a bojovala v oblasti Vjazma-Brjansk-Ržev.

[uther_dul]

---

Je to tak, dekuji za postouchnuti smerem k "Florian Geyer", a ja to tusil, ze predstavu smisenych jednotek panzer-kavallerie mam odsud z vychodni fronty a ze je z chytrejsi hlavy a on Michan, kdo jiny... Vlastne proc Darpa pro US Army vyviji ty behaci roboty, to uz na americkych pastvinach nenajdou mustanga? A nepotrebuje updatovat patche, samo se to rozmnozuje(! ktera zbran, nebo vybaveni se vam behem rocniho tazeni v poli zdvounasobi?) Da se to snist, v noci to hreje, hlida to, je to mobilni predprsen a navic nehloupejsi zvire na dvorku... Jen se spatne tahaji pres ocean no... C-130 standardne 30 koni s plnou polni?

[badaxe]

---

Myslím že je tady hodně teoretických názorů, ale ono to s kavalerií je dost jinak. Rozhodně neobstojí názor že je snazší zásobovat koně než třeba motorizovanou jednotku. Srovnání kolik vagonů je třeba je bohužel jednoznačné ve prospěch motorů. On totiž kůň potřebuje žrát pořád, tedy i když se fronta nehýbe. Také ho nejde jen tak nechat venku na dešti, on je totiž kůň docela háklivé zvíře, pokud má podávat alespoň nějaké výkony, takže krom obilí a sena které mu musíte dávat (a kdo ho asi veze?) a které je docela objemné, se musíte postarat o vlastní zvíře (to trvá minimálně hodinu) a to i když se nic neděje, pak samozřejmě potřebuje veterinární péči a navíc tu ztratí podkovu, tu je třeba opravit sedlo, splaší se rozhodně snáz než náklaďák...Prostě rozhodně to není tak jednoduché jak si mnozí představují. A vůbec nesmysl je názor, že motorizovaná pěchota musí sesednout a jezdec klidně střílí ze sedla. Doporučuji vyzkoušet, korba náklaďáku je rozhodně lepší pozice pro palbu než sedlo koně, toho koně totiž musíte řídit a střílet k tomu, náklaďák rozhodně střelec neřídí, má oporu v postranicích a rozhodně snazší pozici pro střelbu. Jízda jistě má i dnes své opodstatnění, ale je to mnohem složitější než v nějaké hře. Ono to že sověti s jejich pohrdání ztrátami použili jízdu i v bojích kde se to nehodí (třeba otevřené prostory) neznamená že to bylo dobře, je třeba vědět i jaké měli ztráty oni a jaké nepřítel. Většina armád používala za WWII v podstatě dragouny, tedy pěšáky přepravované na koních. I ten slavný boj poláků kde jízda na Bzurze zastavila tanky byl proveden podle předpisu, tedy vojáci se dopravili na bojiště na koních (i s děly) a pak jako pěšáci rozbili německý útok. Představa jak na otevřeném prostoru útočí jízda na tanky s pěchotou je veselý, ovšem jen pro ty tankisty. Jízda měla své opodstatnění v zalesněném terénu, tam kůň projde a technika má problémy, podobně třeba u horských jednotek, ale představa jak kavaleristé útočí přes pláň je spíš o tom že by měli zastřelit jejich velitele. Pokud se nepletu němci popisovali jak na počátku války v rusku pobila jedna rota sovětskou jízdní brigádu, sověti vždy vyjeli z lesa, eskadrona se seřadila a vyrazila přes asi 1500m volného terénu, německé kulomety je pobily asi tak v polovině, následovala další eskadrona a scénář se opakoval. Nejhorší údajně byl zvuk který vydávali zranění koně. Němci to moc nechápali, ale pochybuju že by tohle zopakovali třeba Panwitzovi kozáci (těch bylo kolem 60 000) na konci války. Výhody koní jistě jsou, ale rozhodně je jednodušší se starat třeba o náklaďák který veze 30 vojáků, než o 30 koní a jejich zásobování a ošetřování.

[Alfik]

---

Badax: Ano, to je pravda, proto také došlo k nahrazení.
To jsem také napsal. V průběhu WWII byly jak u rusů, tak u jiných armád, jezdecké útvary nahrazovány technizovanými - tedy motorovými.
Avšak pův. dotaz byl, zda se SSSR vracel k nasazení jezdectva. Na ten jsem odpověděl již v prvním příspěvku. Nevracel, prostě v začátku doplňoval stavy na válečné, a poté v průběhu války postupně nahradil koně tanky, náklaďáky, a jinou technikou.
Uvedené výhody, platí jen někdy, někde a samozřejmě, to co se oplatilo na Ukrajině v l. 43-45, nebo v Ťan-Šanu v 60. letech, nebo hlídce v odlehlých horách Afghánistánu teď, se nedá aplikovat na celou armádu.
Ještě maličkost: Bylo také namítáno, že se z náklaďáku střílí lépe než z koně. To je ovšem špatné srovnání. Jezdec na koni není v pozici vojáka, vezeného na korbě. Je v pozici jezdce na motocyklu. A tady je zcela jasné, že na rozdíl od motocyklisty, který toho není schopen, je jezdec schopen na koni zůstat sedět, a střílet, a to i za jízdy, nebo z něj slézt a střílet. Řidič náklaďáku také může střílet jen během stání, a to ještě musí vylézt z kabiny.
Ovšem to na ekonomiku provozu nemá vliv "Motor v neděli nežere" - Krajňanský (kdo byl p. K. příp. hledejte v kn. Z Buzuluku do Prahy, další osudy klidně upřesním).

[badaxe]

---

to k palbě z náklaďáku se nevztahovalo k vašemu příspěvku, ale k jinému od Martina Hesslera "prakticky se vyrovnají pěchotě přesunované motorizovanou kolonou - ta však může bojovat až po sesednutí z vozidel, zatímco kavalerie se může rozvinovat a vést palbu i za pohybu" zde se v koloně nemluví o motorkách a motorizovaná pěchota je přepravována na náklaďácích, motocykly sloužily opravdu jako náhrada koní třeba v průzkumu, jako spojky a podobně.
Důvodem mého příspěvku bylo upozornění že idealistické představy zde prezentované, třeba jak se kůň prostě napase, jsou mimo realitu. Kůň pokud má podávat výkon musí být poměrně dobře krmen a ošetřován, což je logisticky velký problém, jde o velké objemy. Mimochodem britská armáda už před WWII jezdectvo vyřadila, krom ceremonií ho nepoužívala, používaly ho ale pokud vím koloniální jednotky a jednotky Comonwealthu. Jinak snad všechny státy jezdectvo měli a sověti měli na počátku války (v roce 1941, ne když napadli Polsko) 9 jezdeckých divizí a 4 horské jezdecké divize. Do konce roku už to bylo 82 jezdeckých divizí, ale je třeba si uvědomit že tyhle z konce roku měli méně než třetinové stavy a odpovídaly spíše jízdní brigádě než divizi. o rok a půl později už to balo ale jen 27 divizí. Celkem úspěšný byl boj na podporu tanků, kdy v zalesněném terénu byla jejich podpora velmi ceněna. Asi nejúspěšnější byla spolupráce s tanky v bojích s japonci v Mandžusku kdy při přechodu pohoří byli jezdecké a tankové útvary velmi úspěšné. Otázkou je jak by to fungovalo, kdyby japonsko už nebylo před kapitulací.
Mimochodem zmíněný "dokument" je dost nepřesný a spíš je dost propagandisticky laděn (neúspěchy se spíš přechází a úspěchy vyzdvihují).

Jo a další výhodou motorového vozidla je, že ujede výrazně větší dálku, kůň ujede denně jen omezenou vzdálenost, pak musí odpočívat. Nevím jaké byly denní normy, ale tipnul bych si to někde mezi 50 až 80 km, přičemž pěšák denně ušel těch 50km také. Pokud se jezdí vytrvalostní závody jsou trati do 160 km(100 mil) ale většinou jen kolem 50 km, jezdci pony expressu střídali koně po asi 20 km (ale ti jeli na rychlost, tedy zřejmě cvalem) Kůň tryskem dlouho běžet nevydrží, střídání cvalu a klusu je rozhodně lepší, ale pak bude výsledná rychlost na solidním terénu jen kolem 25 km/hod. nebo spíš méně. Po několika hodinách následuje totiž přestávka kdy se kůň buď provede krokem nebo alespoň nechá "odpočinout" v kroku s jezdcem. Rozhodně tedy těch výhod koně není mnoho. Pokud jde o přísun materiálu je na tom třeba auto líp. Navíc u auta mohou být dva řidiči a jet v podstatě nonstop, to u koně nejde. Ostatně tohle bylo jedním a asi hlavním důvodem že koně zmizely nejen z armád, ale i z běžného života.

[Lord]

---

K tomu zásobování bych jen dodal, že armáda může vydrancovat místní zdroje a žrádlo pro koně si opatří. Najde kolchoz, statek, pochopitelně pokud nebudou Rusové aplikovat "spálenou zem". A pak jsou plemena a plemena. Mongolská se využívala hlavně jako soumar, třeba k tomu pochodu na Kavkaz a některým stačí skutečně jen tráva, listy a pupeny. Koně Převalského na Ukrajině vystříleli Němci. V současnosti existují odolná středoasijská plemena. Co se týče péče o koně, je pochopitelně více či méně nutná.
Ve druhé světové válce byla kavalérie až na výjimky anachronismus. Polské armádní chovy dokázalo zdecimovat německé hloubkové bombardování. Avšak i Němci použili tisíce koní na východní frontě. Ale vynikali Rusové, kteří měli přibližně 30 jezdeckých divizí, k nimž je potřeba přičíst polní dělostřelectvo s osmi tisíci tažných koní – ve výsledku přes milión koní.

Tím nechci samozřejmě kavalérii obhajovat. Ale když nebyly k dispozici "motory", vemte, že v té době ještě jezdilo dost žebřiňáků , tak se koně použili na tahání nákladu. Pokud se jednalo o samostatné jednotky, tak to byla spíše z nouze cnost.

[badaxe]

---

Obecně je to zase složitější, on není kůň jako kůň, třeba použít jízdního koně k tahu sice jde, ale ten kůň prostě neutáhne tolik jako normální tažný kůň. Navíc zápřah se musí spolu "sladit" tedy koně si musí na sebe zvyknout, jinak se mezi sebou napadají(koušou se) a v tahu je to dost poznat. Drancovat sice jde, ale otrávit třeba zrní je docela snadné, takže je to docela riziko (a samozřejmě jde i tankovat z kořisti, jako třeba němci ve Francii), koně se mohou pást v podstatě ve všech plemenech a přežijí, problém je že pokud mají mít výkony a vydržet, musí mít kvalitní žrádlo. Problém je i zima, kůň docela snadno nachladne a pojde, ze špatného žrádla může dostat koliku (opět fatální důsledek) stačí třeba kamínek v kopytě a kůň zchromne (vyměnit kolo je rozhodně rychlejší než vyléčit koně). On je i problém kde koně brát, vyrobit auto jde celkem rychle, kůň roste cca 3 roky než je použitelný. Armády běžně používaly koně rekvírované, což šlo u tažných koní (němci měli třeba značnou část trénu hipomobilního), problém je s koňmi pro jízdní jednotky, ono vzít koně který včera tahal pluh a hodit na něj sedlo dost dobře nejde. Musí tedy být někde zdroj jízdních koní, pro které ale v míru není moc použití a musí se krmit (auta mohou stát někde v NZ a nic se neděje). Prostě těch nevýhod koní je hodně. Proto mělo jezdectvo některé hodně specifické použití, ale obecně se moc využívat nedalo. On je rozdíl postavit jízdní jednotku která honí bandity po lesích (nebo partyzány pokud vyhrajou) a něco jiného je použít ji proti normální bojové síle. Reálné je pouze to použití mobilní pěchoty, ovšem s tím že schánět koně je větší problém než sehnat náklaďáky. Polsko před válkou bylo dost specifické, země bez průmyslu a s omezenými financemi, ale s velkou zemědělskou základnou a samozřejmě s tradicí jízdních jednotek. Tam prostě koně použili protože moc na výběr nebylo, ale i poláci počítali že kůň je dopravní, nikoli bojový prostředek a boj ze sedla se moc nepředpokládal. V podstatě i když jednotky byly nazýváni hulány, šlo reálně o dragouny, tedy o pěchotu která se přesunuje na koních.

[Alfik]

---

Ještě maličkost k výkonům: Žili byli staří Řekové. A ti se cca v pátém stol. před Kristem rozhodli, že vybudují něco jako státní poštu. Byl to systém spojek. Tedy osob, doručujících jak ústní, pamatované vzkazy, tak i popsané tabulky. Nejznámější je asi případ běžce od Marathonu, který, jak se dnes domníváme, běžel ve skutečnosti vzdálenost cca 400km, cikcak - mezi městy i bojištěm. A i tak se dnes spíše většina historiků kloní k tomu, že nezemřel na následky běhu, ale na zranění. Svědčí o tom i to, že nezemřel (jak je to v tom mýtu) ihned.
No a aby ta pošta bylo co nejlepší, nechali závodit na dlouhou vzdálenost (několikadenní cestu napříč celým poloostrovem) jezdce na koni, a pěšího běžce.
Vyhrál pěšák.
Ovšem to byl lehce oděný klučina, ne voják s plnou polní. I tak ale platí, že kůň nezvládne tolik km jako člověk, nebo nedejbože náklaďák.

[Martin Hessler]

---

A vůbec nesmysl je názor, že motorizovaná pěchota musí sesednout a jezdec klidně střílí ze sedla. Doporučuji vyzkoušet, korba náklaďáku je rozhodně lepší pozice pro palbu než sedlo koně, toho koně totiž musíte řídit a střílet k tomu, náklaďák rozhodně střelec neřídí, má oporu v postranicích a rozhodně snazší pozici pro střelbu.

Nic ve zlém, ale právě v tomhle bodě vycházím z praxe (byť i získané a ověřené v 90. letech). Už jste někdy zkoušel střílet z pušky nebo něčeho podobného za jízdy na korbě nákladního auta, které se pohybuje po nezpevněném terénu? Já ano. Náklaďákem byla stará dobrá Praga V3S, "něčím podobným" pak Sa. vz. 58P. Za normálních okolností nejsem střelecký přeborník, ale řekněme, že znám horší případy. Ovšem jak jsem tak nadskakoval a natřásal se na korbě "vejdy", nejspíš bych netrefil ani solidně obézního mamuta. Natož nekrytě ležící figuru s kruhy... Pokus o opření zbraně o okraj postranice celou věc jen zhorší přenášením vibrací konstrukce vozu do předpažbí.
Dál. Na korbu náklaďáku se vejde, podle velikosti, řekněme 15 - 20 ozbrojených mužů, tedy asi dvě pěší družstva. Britská armáda přepravuje na voze Unimog vždy jedno desetičlenné družstvo s výzbrojí, včetně pancéřovky a lehkého kulometu. Ale jak je rozvinete, když sedí na autě? Je mi líto, ale k vytvoření bojové sestavy musí prostě dolů. Jen pěchota vezená na OT si může, za určitých a velmi příznivých okolností, dovolit bojovat na vozidlech. Vlastně jen tehdy, když má proti sobě mnohem slabšího protivníka v nepřipravené pozici, bez PT výzbroje a palebné podpory. V opačném případě musí po svých i ona. Zvlášť v nepřehledném a obtížně sjízdném terénu je třeba, aby pěšáci sesedli a pohybovali se kolem vozidel. Čímž celá sestava nutně zpomalí na rychlost klasické, "pěší" pěchoty.
Je mi líto, ale s výjimkou lokálních konfliktů nízké intenzity, kdy je nepřítel špatně organizovaný a nepřipravený, prostě ani motorizovaná pěchota nemůže používat taktiku "střílející kolony", jakou zná divák z filmu Blackhawk Down.
Dobrý jezdec na dobrém koni nepotřebuje k vedení zvířete ruce, umí jej řídit koleny. Jak myslíte, že to dělali Mongolové? Tři ruce rozhodně neměli, a přece stříleli ze svých luků za jízdy na koni.

[badaxe]

---

Já si z korby i z transportéru (mezi tím není v praxi rozdíl) zastřílel, na rozdíl od vás jsem si i dost zajezdil na koni. Je hezká představa jak koně řídíte koleny, to samozřejmě není tak úplně pravda, jde spíš o přenášení váhy, problém je že i to je záležitost spíš na závodním sedle, kde máte se zvířetem dotyk, na vojenském sedle to zdaleka tak nejde. A natřásání je na koni minimálně stejné, buď pojedete klusem a ztrácíte mobilitu, zde pohyb bude možná přijatelný, nebo pojedete cvalem (o trysku ani nemá cenu mluvit) a pohyby budou o dost horší. Navíc při střelbě z koně v jízdě stojíte ve třmenech, takže je vaše stabilita ještě horší. Ono se střelbou za jízdy to bylo jako s těmi mongoly, ti z luků sice za jízdy stříleli (a dodnes se to jako sport dělá) ale vzdálenost byla malá a kůň běžel rovně obvykle podél něčeho (útvar nepřátel). Stejně fungovala jízda i za třeba třicetileté války, prostě přijeli k útvaru pěchoty, a za jízdy podél něj vystříleli své zbraně. Opět to nebylo na dálku a ani mířené. Ta pěchota na náklaďáku je na tom líp už proto že má možnost předkročit nohu, na koni máte nohy v jedné rovině což stabilitě pro střelbu moc nesvědčí. Bohužel vaše teorie a realita se dost rozchází. On důvod proč jízdě zůstala šavle je i v tom že střílet za jízdy sice jde, ale je to střelba bez nějakého míření. Nevěřte na to že z pušky za jízdy (rychlé) něco trefíte. Proto třeba jízda US v bojích s indiány používala pušky minimálně, stříleli z revolverů (jen jedna ruka a víc ran) a pak se na indiány vrhli šavlemi. Zastřelených byla při útoku menšina. Prostě představa z filmů jak jezdec za cvalu vytáhne pušku a sestřelí někoho na nějakou dálku je opravdu jen ve filmu.
Mimochodem při střelbě ze skotů se bigoši docela trefovali a tam rozdíl proti véesce je minimální. Měl jsem možnost si z náklaďáku i skota zastřílet a rozhodně se dá trefit snáz než z koně (tam jsem nestřílel ale rozhodně bych nepustil uzdu).

[Beda]

---

Mimochodem při střelbě ze skotů se bigoši docela trefovali a tam rozdíl proti véesce je minimální. Měl jsem možnost si z náklaďáku i skota zastřílet a rozhodně se dá trefit snáz než z koně (tam jsem nestřílel ale rozhodně bych nepustil uzdu).

Ono to strileni je take o zkusenostech. Mongolove a US jizda a jizda vubec byla s konem srostla. Ten revolver byl lehci a tak se s nim lepe zamirilo. To jezdectvo melo i zkracene karabiny. Ono i to strileni chce cvik. Zkousel jsem SA-58 na 400m do plechoveho kulometneho dvojcete a netrefil jsem ani jednou a to jsem vystrilel dva zasobniky. Na 250m to slo kazdou ranou. Kdyz by clovek vystrilel nekolik bednicek naboju, asi by se naucil.