WW2 z hlediska financniho

[Dzin]

Ještě k tomu, jak se dodávky z Půjčky a pronájmu podíleli na vojenské výrobě SSSR jen z deseti procent. Tady ale není rozhodující objem, ale struktura. Právě dodávky ze západních států pokryly určité požadavky SSSR v oblastech, které byly naprosto klíčové pro úspěšné vedení války. Navíc někde to bylo rozhodně víc než jen oněch deset procent. Tady je celkový objem dodáven na sovětské produkci do roku 1944.

válcovaná ocel - 8,1%
obyčejná ocel - 16,5%
vysokolegovaná ocel - 3,9%
trubky (drát, potrubí atd.) - 16,4%
kovové polotovary - 22,0%
olovo - 40,0%
cín - 28,6%
kadmium - 66.0%
wolframové slitiny - 51,7%
molybdenové slitiny - 81,3%
hydroxid sodný - 32,0%
fenol - 45,0%
dibutylftalát - 50,0%
methanol - 33,5%
dopravní pásy - 39,2%
převodové pásy - 48,5%
přírodní kaučuk - 100,0%
papír - 50,0%
masné výrobky - 33,0%
živočišné tuky - 58,0%
letecké palivo - 37,0%

A mohli bychom pokračovat s dalšími pro válečné úsilí SSSR životně důležitými produkty, třeba dnes už notoricky známé dodávky automobilů.

[T-35]

Alchymista: Jasně, ale oba udaje nam ukazuji valecne vydaje, jednu a tu samou vec, takze by se mely aspon priblizne shodovat. Nemluvi se v nich o cene prace nebo o celkovem valecnem usili.

[kenavf]

Ještě k tomu, jak se dodávky z Půjčky a pronájmu podíleli na vojenské výrobě SSSR jen z deseti procent. Tady ale není rozhodující objem, ale struktura. Právě dodávky ze západních států pokryly určité požadavky SSSR v oblastech, které byly naprosto klíčové pro úspěšné vedení války. Navíc někde to bylo rozhodně víc než jen oněch deset procent. Tady je celkový objem dodáven na sovětské produkci do roku 1944.

válcovaná ocel - 8,1%
obyčejná ocel - 16,5%
vysokolegovaná ocel - 3,9%
trubky (drát, potrubí atd.) - 16,4%
kovové polotovary - 22,0%
olovo - 40,0%
cín - 28,6%
kadmium - 66.0%
wolframové slitiny - 51,7%
molybdenové slitiny - 81,3%
hydroxid sodný - 32,0%
fenol - 45,0%
dibutylftalát - 50,0%
methanol - 33,5%
dopravní pásy - 39,2%
převodové pásy - 48,5%
přírodní kaučuk - 100,0%
papír - 50,0%
masné výrobky - 33,0%
živočišné tuky - 58,0%
letecké palivo - 37,0%

A mohli bychom pokračovat s dalšími pro válečné úsilí SSSR životně důležitými produkty, třeba dnes už notoricky známé dodávky automobilů.

Musíš tomu ale dať menej zavádzajúci charakter.Napísal si:"Tady je celkový objem dodáven na sovětské produkci do roku 1944".
Musíš napísať Tady je celkový objem dodávek na sovětské produkci do roku 1944 určitých položiek.Tam to platí.

Tých 10% sa týka celkovej vojnovej výroby SSSR.Samozrejme je špekulatívne určiť čo by sa stalo keby SSSR tú pomoc nedostal ale určitý naznak tu už bol v tom argumente že SSSR zastavilo nemcov u Moskvy a to ešte nemohla LL zaučinkovať a to malo Nemecko podporu aj v priemysle na okupovaných územiach a zabavenej technike okupovaných štátov a ich armád.Američania začali potom dodávať do SSSR tovary ktoré dokázali rusku čo najefektivnejšie pomôcť pričom bola zohľadnená deficitnosť,prepraviteľnosť,koncentrácia práce a pod.
Rusi sa potom na výrobu týchto artiklov nemuseli sústreďovať, ak by ich nemali tak by museli hladať náhradu alebo sa bez tých artiklov obísť.
Je ďaľšia otázka tých 10% sa obyčajne uvádza ako z vojnovej výroby je otázne koľko to bolo percent z celkovej výroby(vrátane výroby pre civilný sektor).

O tom že cena vojnovej lode Tirpitz a ostatných bitevných lodí je ako cena niekoľkých tisíc tankov,to je pravda ale je otázka ako ich započítať do porovnania.Pretože je tu jeden problém.Tie lode boli vyrobené pred vojnou takže sa to musí počítať ako nejaké "naskrblenie si" pre účely budúcej vojny.(nebolo to trvalo udržateľné-dnes oblúbený pojem).O tom svedčí aj to že napríklad zrušili,v priebehu vojny,dokončenie lietadlovej lode Graf Zeppelin.Pretože nemali na to kapacity a to čo mali museli použiť na tie ponorky.

[Lord]

Udaje u Itálie a Japonska musely být u jednoho zdroje prohozeny. Nevím u kterého, ale domnívám se že větší výdaje mělo Japonsko.

Je to možný … Italové se přeci ve válce zase tak dlouho neudrželi, i když průmyslové podniky na severu jely pro říši.

Ještě jsem našel tabulky s GDP. Obyvatelstvo, hrubý domácí produkt, území - okupované či kolonie Spojenců a mocností Osy. V hranicích z roku 1938 a 1942.


Zdroj: www2.warwick.ac.uk

Itálie nikdy efektivně nemobilizovala, na vrcholu dávala kolem 20 % HDP na vojenské výdaje. Italský průmysl byl brzděn nedostatkem materiálů (především uhlí, ropa, a ocel), a organizačními slabinami. Ale válečné investice do těžkého průmyslu položily základ pro poválečnou expanzi ve zpracovatelském průmyslu. Celkové náklady na válku a škoda způsobená na italské ekonomice byly relativně mírné.

Sovětský svaz naproti tomu zmobilizoval maximálně. 50 % svého HDP v roce 1943, mnohem více než v rozvinutých zemích, ale lid trpěl jako dobytek.

Japonsko financovala druhou světovou válku okupací jihovýchodní Asie, odtud převod prostředků do Japonska. Malajsko, Barma, Indonésie a Filipíny, platily ze svých zdrojů okupační armády. Pro císařství bylo špatné, když jim začala klesat lodní tonáž. Thajské a indočínské vlády financovaly japonské nároky především tiskem velkého množství peněz, inflace vzrostla. Jako uchovatel hodnoty se začaly používat přebytky rýže. Jednalo se ještě o větší vykořisťování, než předvedli Němci v Evropě.
Japonsko začalo výrazně zvedat domácí výdaje na zbrojení až v roce 1942, což už bylo skoro pozdě. Japonci dosáhli na začátku války velkých úspěchů proti ekonomicky silnějším protivníkům, díky velmi vysoké kvalitě námořnictva. Německo a Japonsko díky vynikající bojové organizaci byly schopné porážet nepřátelské síly. Ale vůle odolávat v Londýně, Moskvě, a Washingtonu způsobila nakonec pád Osy. Spojenci nahromadili obrovské množství vojenského personálu a zbraní.



Další zdroje k věci:
http://eh.net/eha/wp-content/uploads/20 ... ffetal.pdf
http://www.britannica.com/EBchecked/top ... -surrender
http://www.ritholtz.com/blog/2014/12/de ... e-economy/
http://www.theguardian.com/world/2009/s ... militarism
http://www.theguardian.com/world/2009/s ... -collapsed

[T-35]

Lord: Ok. Ještě se vyjádřím k tomuto:

Přesto nacistické Německo bylo více nebezpečné než imperialistické Japonsko.

To je pravda, Japonsku se nikdy nedávala taková šance jako Německu. Ale v jednom ohledu to měly obě země podobné. Vítězství Německa ve válce ovlivnoval nejvíce odpor SSSR. Ovšem podobně tomu bylo u Japonska v jeho boji proti USA. Představte si že kdyby nebylo Ameriky, kdo by Japonce zastavil? Jediné podobně silné námořnictvo měla Británie, jenže ta měla co dělat s námořnictvem německým a italským. Pokud si tedy odmyslíme Ameriku, Japonci by si dělali prakticky co chtěli a nikdo by je nemohl zastavit.

[Pátrač]

NO pěkně jste mi opláchli hlavu. Jde mi o jedno - Potopení lodi v Atlantiku má velký význam pro toho kdo ji nepříteli potopil. Na to, jestli na bojiště dorazí tank vyrobený na pevnině to nemá žádný vliv, nemá to vliv na dodávky munice ani příliv nové pěchoty. Má to vliv na další věci a le z pohledu je to priorita námořní války o převahu na vodě a o udržení převahy na této vodě.

Ovšem doložení přesných počtů usmrcených Němců to vše dokáže aproximovat. Potopené lodi? Prima, méně odporu pro dodávky všem kdo je potřebují ale tyto dodávky mají význam jen tehdy, když je z nich vidět to hlavní - mrtví, zraněn a zajatí nepřátelé.

Sovětský svaz například jako námořní síla byl o ničem , ale jak se obrovské námořní flotily Britů a USA projevili na tom, kolik nepřítel bylo možno vyřadit z boje a tím válku ukončit? To je to o co šlo mě a stejně mám pocit že zde řešíte vše možné ale to hlavní, jasně dohledatelné a tedy i porovnatelné - z boje vyřazení nepřátelé, zde není. A pánové, voják, to je nejcennější komodita pro vedení každé války.

Tedy se zde snažte, a já si své asi hloupé nápady nechám pro sebe, nebudu zde už zasahovat.

[Lord]

Japonci zabrali, co zabrali, s tím byli spokojený, a doufali, že jim to USA uzná. Na invazi do USA nepomýšleli.
Německa se obávali i kvůli technologickému pokroku, nedej bože kdyby nacisté vyvinuli atomovou bombu.
Proto v Tichomoří zvolili nejprve taktiku zadržování Japonska, ale prioritní byla porážka Německa.

[skelet]

Pátrači promiň, ale máš pravdu jen z části. Z hlediska spotřeby lidí máš pravdu. Ta loď se dá bagatelizovat, jenže je tu ještě jiný pohled - pohled ekonomický. Tu loď někdo musí vyrobit, někdo jí musí zaplatit, někdo na ni musí zpracovat suroviny apod. (a to se vůbec nebavme pokud ta potopená loď je obchodní). A bohužel od průmyslové revoluce se ta válka přenáší stále více do ekonomické roviny.
Nicméně mi opravdu přijde hloupé vyhledávat tyto údaje kvůli tomu, kdo měl větší zásluhu na porážce Německa. Ani jeden z těch tří by si sám ani neškrtnul.

[Polarfox]

A pánové, voják, to je nejcenější komodita pro vedení každé války.

Tak třeba Čína měla těch vojáků habaděj a jak to s ní dopadlo že? Voják je dobrá "komodita", pokud za ním stojí vše ostatní...od ekonomiky, zbrojního průmyslu, vybavení, zásob, výcviku až po ostatní složky.

ale jak se obrovské námořní flotily Britů a USA projevili na tom, kolik nepřítel bylo možno vyřadit z boje a tím válku ukončit? To je to o co šlo mě a stejně mám pocit že zde řešíte vše možné ale to hlavní, jasně dohledatelné a tedy i porovnatelné

Jasně dohledatelné a snadno porovnatelné, to je přesně to, proti čemu brojím. Protože to je velké zjednodušování a ulehčování si práce. Protože kdybych měl fungovat dle stejného principu a nebral jako těžiště WWII válku v Evropě, ale třeba válku v Pacifiku, tak budu značnou část pozornosti směřovat na lodě a zdroje a vojáci půjdou do pozadí. Je to správně? Není.

Ale trošku zjednodušeně k tomu, na co jsi se ptal. K čemu tedy přispěly námořní flotily spojenců?

1) Převaha na moři zabránila (stejně jako v První světové válce) Německu a jeho spojencům světová moře a oceány do značné míry používat. Což se rovná žádný/obtížný obchod, žádný/obtížný dovoz surovin (kromě úzkých oblastí pod kontrolou), velice omezené možnosti transportu. Vezmi si třeba, že by USA zůstaly neutrální a nebýt odepření přístupu na světové oceány ze strany Royal Navy (a dejme tomu Marine Nationale), tak by si Němci mohli dovézt odkudkoli cokoli by si jen přáli (a zároveň vyvážet produkty okupované Evropy a tím posílit místní ekonomiky jako takové místo soustředění se na omezený a komplikovanější vnitřní trh).

2) Převaha na moři zároveň chránila vlastní obchodní/zásobovací trasy Spojenců, bez nichž by setrvání ve válce nebylo možné. USA jsou za mořem, VB je ostrovní království s celosvětovým impériem a závislostí na něm a závislostí na dodávkách (potravin, materiálu, vojáků), Francie je to podobné v trošku více bledě modrém. 70% zemského povrchu tvoří moře a oceány...ostatně než se Jeep, Studebaker, Airacobra nebo obyčejná masová konzerva dostane k sovětskému vojákovi někde na Ukrajině, tak nejenže ten produkt musí někdo zaplatit a vyrobit, ale ještě dopravit. A vlakem nebo po vlastní ose to jde až tak leda v poslední fázi (pokud nedoufáme, že masová konzerva doplave sama pomocí mořských proudů a Jeep dojede se šnorchlem po dně )...prostě to cestuje lodí. A tu loď musí někdo vlastnit/postavit, vlastnit/postavit jich dostatek, aby byla zajištěna mohutnost/plynulost dodávek a případně ji po cestě chránit válečnými loděmi jako eskortami. Ty také musí být vlastněny/postaveny a všechny tyto lodě, obchodní i válečné, jsou drahé jak tento, vyžadují posádky, loděnice, doky, opravárenské lodě, palivo atp.

Jde mi o jedno - Potopení lodi v Atlantiku má velký význam pro toho kdo ji nepříteli potopil. Na to, jestli na bojiště dorazí tank vyrobený na pevnině to nemá žádný vliv, nemá to vliv na dodávky munice ani příliv nové pěchoty. Má to vliv na další věci a le z pohledu je to priorita námořní války o převahu na vodě a o udržení převahy na této vodě.

Když to spojíš s výše uvedeným, tak uvidíš, že to prostě není pravda. Když nebudeš mít převahu na moři/neudržíš si své námořní komunikace, tak tank z USA nebo VB do Francie nedorazí, stejně tam nedorazí kanadská pěchota nebo dělostřelecké granáty, když půjdou ke dnu spolu s transportem a je celkem jedno, jestli v průlivu nebo v Atlantiku.

3) Bez námořnictva budeš sotva organizovat nějaké vylodění a zakládání nové fronty, ať už je to obligátní Normandie, vylodění v severní Africe, na Sicílii, v Itálii, jižní Francii. Bez námořnictva neudržíš Maltu, ba ani Britské ostrovy. Bez námořnictva by Německo nezískalo Norsko, Itálie by nemohla válčit ve Středomoří. A to vše má dopad na jiné fronty, na ostatní oblasti válečného úsilí daného státu, přístup k surovinám, zásobování spojenců atp.

4) Když někde něco pros..eš, tak se můžeš za vhodných podmínek po moři zdejchnout (i rozflákaná Kriegsmarine dokázala podporovat na konci války na Baltu své pozemní jednotky a po moři zdrhalo co jen mohlo). Když to moře nekontroluješ, tak, se nezdejchneš (Osa ze severní Afriky atp.).

5) K válce na moři nepotřebuješ jen lodě, ale i řadu dalších věcí, jako speciální letadla, speciální vybavení atd. Což za sebou všechno kumuluje další zřejmé i skryté zdroje atp.

Lord: Ok. Ještě se vyjádřím k tomuto:

Lord píše:
Přesto nacistické Německo bylo více nebezpečné než imperialistické Japonsko.

To je pravda, Japonsku se nikdy nedávala taková šance jako Německu. Ale v jednom ohledu to měly obě země podobné. Vítězství Německa ve válce ovlivnoval nejvíce odpor SSSR. Ovšem podobně tomu bylo u Japonska v jeho boji proti USA. Představte si že kdyby nebylo Ameriky, kdo by Japonce zastavil? Jediné podobně silné námořnictvo měla Británie, jenže ta měla co dělat s námořnictvem německým a italským. Pokud si tedy odmyslíme Ameriku, Japonci by si dělali prakticky co chtěli a nikdo by je nemohl zastavit.

Tady jde zase vždycky o úhel pohledu. Pro nás bylo nebezpečnější Německo, protože zabíralo Evropu. V USA to vše viděli zase trochu jinak, ve VB měli Němce za kanálem a v zámoří jim v koloniích a dominiích řádili Japonci jak černá ruka, stejně tak to odskákali Holanďani, Francouzi....i když samozřejmě mateřské země byly priorita. Je to ale jako vždy propojeno navzájem.

O tom že cena vojnovej lode Tirpitz a ostatných bitevných lodí je ako cena niekoľkých tisíc tankov,to je pravda ale je otázka ako ich započítať do porovnania.Pretože je tu jeden problém.Tie lode boli vyrobené pred vojnou takže sa to musí počítať ako nejaké "naskrblenie si" pre účely budúcej vojny.(nebolo to trvalo udržateľné-dnes oblúbený pojem).O tom svedčí aj to že napríklad zrušili,v priebehu vojny,dokončenie lietadlovej lode Graf Zeppelin.Pretože nemali na to kapacity a to čo mali museli použiť na tie ponorky.

Točit se konkrétně na Tirpitzu je samozřejmě blbost (alespoň z té oblasti ztrát, protože jiný je zase jeho dopad na dislokaci sil protivníka, ohrožení arktických konvojů atp., tam je ten dopad na válku zřejmější než to vyčíslovat jako finanční ztrátu). Ale právě třeba ponorky, pobřežní síly, letouny operující nad mořem atp. jsou jiná káva.

[Tempik]

A pánové, voják, to je nejcenější komodita pro vedení každé války.

Napsal jsi to pěkně - voják. Teď si můžeme definovat toho vojáka.
Je to člověk. Musí být ozbrojený, musí být nakrmený, ošetřovaný, přepravovaný atd.
Samozřejmě neznevažuji lidskou cenu bez těch ostatních věcí, ale sovětský svaz v kritických chvílích dokázal obstarat člověka, ale udělat z něj vojáka mu museli pomoct i ostatní spojenci.

[Dzin]

kenavf

Je to celkový objem dodávek na vybraných položkách sovětské produkce do roku 1944. To je myslím naprosto jasné komukoliv, kdo se na to podívá.

Právě že ono tvrzení o deseti procentech celkové produkce je zavádějící. Musíš znát strukturu, aby to mohl zhodnotit. A právě ta ukazuje, jak byly dodávky dost důležité protože ona "válečná výroba" je dost komplexní.

Pro příklad, dodávky leteckého paliva se podíleli skoro ze 2/5 celkových dodávek. Tzn. že podobnou měrou se podílely na možnosti VVS vést letecké operace a výcvik. Což je docela vvýrazný příspěvek, ne? Podobně přírodní kaučuk je dost důležitý produkt a jak je vidět, bez něj by se SSSR musel spolehnout na syntetické náhražky, takže opět docela důležitý příspěvek stejně jako molybden, což je legovací prvek a jak je vidět, většina legované oceli s tímto prvkem mohla být vyrobena právě díky dodávkám PaP. KDyby ho neměli, opět je omezena jejich schopnost vyrábět vysoce legovanou ocel, kterou mimojiné používali na pancíře svých tanků. Díky tomu tedy mohli vyrábět lepší pancíře a je fakt, že jejich kvalita postupem války stoupala, zatímco v případě Wehrmachtu byl trend opačný. A tak bychom mohli pokračovat. Reálně se tak dodávky PaP podíleli nezanedbatelně na sovětské vojenské výrobě.

Proto je tvrzení o jejich zanedbatelnosti proto, že se podíleli jen z 10 procent na sovětské válečné výrobě zavádějící.


Co se týká válečných lodí, můžeme počítat víc než tisícovku ponore jak opět poznamenává Polarfox


Pátrač
Jenže to máš úplně stejné i obráceně. Chceš porovnávat počty vyřazených vojáků pozemních armáda, ale proš by to mělo být nadřazeno bojům na moři vebo ve vzduchu? Úplně stejně bychom chtěli porovnání vyřazených lodí nebo letadel. A s tím spojeno námořníků nebo letců. Jak si psal, voják je nejdůležitější komodita, ale to se týká i těchto skupin. Bez vycvičených námořníků a letců by Němci nemohli bojovat v Atlantiku a tím podlamovat schopnosti Spojenců posilovat svoje jednotky v Evropě a získávat síly na invazi do západní Evropy resp. vůbec vést válku. A stejně tak podlamování síly letectva velmi omezovalo schopnosti Němců bojovat prakticky kdekoliv. Ostatně většinu vítězství na Východní frontě Němci dosáhli díky koncentraci letectva a vybojování vzdušné převahy. Nedá se tedy jen porovnávat počty ztrát pozemního vojska, protože ty nám ukáží jen částečný obrázek.

Jinak to naprosto trefně popsal Polarfox


Ještě bych se dotkl toho neustálého bagatelizování pomoci západních Spojenců SSSR a jejich přínosu k válce. Kdyby se třeba ukázalo, že dodávky do SSSR byly klíčové a naprosto rozhodující pro odvrácení porážky SSSR a jeho následné vítězství změnilo by to něco podstatného? Snížilo by to význam SSSR na porážce nacistického Německa?

A k těm "barelům a paletám". Eisenhower prohlásil že za vítězství mohou děkovat dakotě, nákladnímu autu a buldozeru.

[Mirek58]

Když už je zde tak hezké vyčíslení spojeneckých dodávek
bylo by vhodné i vědět, k doplnění celkového obrazu, kdy do SSSR dorazily.

Třeba ke kaučuku.
Takový stát jako USA dovážel v roce 1941 99% přírodního kaučuku z celkové spotřeby kaučuku, syntetického kaučuku se na území USA vyrobilo pouze 1% celkové spotřeby.
( a pokud bych chtěl slovíčkařit, tak přírodního kaučuku se do USA, VB, SSSR dováželo vždy 100%, anžto tam kaučukovník roste jen v botanických zahradách, pod skleníky)
V roce 1945 už import do USA tvořil pouze 15%, zbývající spotřebu naplnovala výroba syntetického kaučku

[Dzin]

Jj po letech by to bylo ideální, ale bohužel nemám to k dispozici.

[Mirek58]

Ale přece existují počty lodí( možná i tonáž), které dorazily do sov přístavů (konvoje PQ)
a někde vloni jsme s Lordem vyhrabali i nějaké údaje k cestě přes Irán a východ.

[Dzin]

Ano a asi je i někde mám, ale nevím kdy se k tomu dostanu.

[Lord]

Ale přece existují počty lodí( možná i tonáž), které dorazily do sov přístavů (konvoje PQ)
a někde vloni jsme s Lordem vyhrabali i nějaké údaje k cestě přes Irán a východ.

Oni tam počítají i to co bylo potopeno, viz. http://www.fronta.cz/dotaz/ztraty-konvoje-pq-17

Nákladní auta Studebaker US6 šly naštěstí přes Írán. Byly důležité pro operaci Bagration v roce 1944.

[kenavf]

Ale přece existují počty lodí( možná i tonáž), které dorazily do sov přístavů (konvoje PQ)
a někde vloni jsme s Lordem vyhrabali i nějaké údaje k cestě přes Irán a východ.

Neviem kde to bolo spomenuté(tu alebo Historie.cs ),väčšina tovaru LL dorazila do SSSR cez ten Irán a východ.Konvoje priviezli najmenej(30% alebo menej).

Zatial by stačil termín bitvy o Moskvu a termín prvých dodávok LL(resp významných dodávok LL)

[Mirek58]

Tohle píše http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon ... n%C3%A1jmu

Toto jsou všechno obrovská čísla, nicméně je třeba si uvědomit, že většina materálu byla dodána až po polovině roku 1943, tedy až po vítězných bitvách u Moskvy, Stalingradu a Kursku. V polovině roku 1943 představoval například objem dodaných vozidel ve vozovém parku Rudé armády pouze 5,4% celkového počtu, v polovině roku 1944 to bylo - 19%, 1. května 1945 - 32,8% ( 58.1% tvořila vozidla domácí výroby a 9,1% -kořistní vozidla Německa a jeho spojenců).

Pro zajímavost: celkem Rudá armáda v bojích od roku 1941 do 1945 ukořistila na Německu a jeho spojencích 232.573 vozidel z nichž většinu zařadila do svého vozového parku.

"Pre Lend-Lease" - 22.června 1941 do 30. září 1941 (placeno v hotovosti ve zlatě a dalších vzácných kovech a minerálech)
* První protokol - období od 01.10.1941 do 30.června 1942 (podepsáno 01.10.1941), toto zboží bylo buď přímo vyráběno nebo původně dovezeno do Spojeného království a úvěrově financováno z USA.

* Druhý protokol - období od 1.7.1942 to 30.června 1943 (podepsáno 06.10.1942)

* Třetí protokol - od 1.7.1943 to 30.června 1944 (podepsáno 19.října 1943)

* Čtvrtý protokol ode dne 1. července 1944 do 20.9.1945 (podepsáno 17.dubna 1945), tento oficiálně skončil 12.května 1945, ale dodávky byly prodlouženy až do konce války s Japonskem - Sovětský svaz se zavázal zahájit válku proti Japonsku do 90 dnů po skončení války v Evropě (tj 8.srpna 1945). (dodávky ukončeny 20.9.1945).


Jinak do konce roku 1941 dorazilo severní cestou asi 42 nákladních lodí (konvoje PQ plus první konvoj Derviš)

[Dzin]

Jestli si dobře pamatuji nejvíce přes polovinu všech dodávek dorazila přes Dálný východ. Zde byl trochu problém, že po vypuknutí války s Japonsem už mohli dodávky převážet jen sovětské lodě, kterých byl ale nedostatek. Američani proto zapůjčili svoje lodě pod sovětskou vlajku. Druhou nejvytíženější byla cesta přes Írán a třetí Murmansk.

[skelet]

Kenavf: a do toho Iránu se to zboží dostalo jak?