Krysy v zákopové válce

[Rase]

Krysy v zákopové válce

Velkým problémem obou bojujících stran byly krysy. Ty se živily všudypřítomnými mrtvolami a dorůstaly velkých rozměrů. Kdo neviděl stovky krys dorůstajících občas velikosti kočky, těžko uvěří. Požíraly otevřené konzervy, oblečení, zkrátka vše, na co přišly. V noci přebíhaly přes obličeje spících vojáků. Rovněž zranění vojáci, kteří se nemohli sami bránit, byli vystaveni napadání těchto zlořádů. Krysy navíc přenášely vši, blechy a infekce. Byly zkrátka velkým problémem, skoro tak velkým jako samotný nepřítel. Vojáci se je snažili lovit, jak jen uměli. Stříleli je a ubíjeli pažbami pušek. Brzy pochopili, že to je zcela marný boj. Britský pěšák Richard Beasley vzpomínal: "Bylo to strašné. Pod každým mrtvým tělem byly tři až pět krys. Pojídaly maso, začínaly na očích a na hlavě. Byly příšerně veliké, bušilo mi srdce, když jsem to poprvé viděl. V noci mi přebíhaly přes tvář. Pokud jsem někde nechal jídlo, do rána bylo pryč. V noci bylo prakticky stále slyšet kousání a pobíhání krys." Vojáci se rychle naučili zapojit do boje čtyřnohé pomocníky. Kočky se neosvědčily, jelikož lovily krysy pouze po kusech a také je často dokázaly obklíčit a přemoci. Oproti tomu teriéři zabíjeli krysy, dokud nějaké v jejich okolí byly a jeden pes tak dokázal během čtvrt hodiny zlikvidovat desítky krys. Nutno podotknout, že likvidování krys na čas (pomocí teriéra), bylo oblíbenou kratochvílí britských gentlemanů i v předválečné době. Možná si říkáte, co se dělo s ulovenými krysami. Pokud vím, tak často byly stahovány pro svou kůži, ale v případě nouze vylepšily i jídelníček. Na bídnou situaci českých vojáků bojujících na Piavě v Itálii, vzpomínal Jan Baláta z Nenkovic. "Byli jsme v bahně v zákopech, jídlo za 4 dny, špína, hygiena nulová, vykonávali tělesnou potřebu do jámy v zákopu, jedli pečené krysy a citrony. Ani chleba nebyl k mání."

Zdroj:
http://extrastory.cz/terier-v-zakopech- ... minut.html
https://brnensky.denik.cz/serialy/vojac ... 40629.html
http://www.dejinyvpohode.cz/Articles/94 ... opech.aspx

[Vlastimil Čech]

Zvednul se mi kufr...

[Alfik]

Zvednul se mi kufr...

Proč? Jsou to kvalitní bílkoviny.
Jediný průser je to, že pokud "chyběl i chleba", tak taková strava vyvolává dva problémy:
Není-li k tomu dostatek tuků či cukrů, může člověk při jednostranné bílkovinné stravě i zemřít hlady - nemůže se mu rozběhnout Krebsův cyklus. Nemá na to energii. Pozn. ze Sibiře: zmrzlý člověk umře, nedostane-li do jedné ruky pixlu cukru a do druhé lžíci. Ani oheň zmrzlého nezahřeje, nemá-li své vlastní teplo. A je také známé, že lidi kteří přežili koncentrák, museli se "rozjídat" postupně, tak týden ještě museli trpět hladem při malých dávkách a hlavně na kompotech, protože "normální" strava by je zabila...
A druhým problémem je, že člověk nedokáže trávit všechny aminokyseliny, takže při jednostranné stravě dochází k "zaplevelení" krve některými produkty trávení bílkovin. Ty jsou při rozmanité stravě vylučovány jednak močí a jednak i stolicí. Ale pokud člověk jí jen bílkoviny, tak logicky (protože jich musí sníst víc) zatíží obé nad rámec možností.
Limit pro zdravého mladého člověka je cca 750g čistého masa na den - podle hmotnosti osoby. Podvyživení, často ranění či vyčerpaní nájezdy blech, vší, apod., bych odhadl tak na polovic. To je max. jedna kryska denně. Dochází postupně k tzv. otravě bílkovinami. Ta se projevuje především bolestmi kloubů (v nich se usazují odpadní produkty těch aminokyselin, především krystalky dusičnanů, ty poškozují chrupavku, odtud ta bolest), problémy s vyměšováním (úporná zácpa), a také snížením vitality. Ten člověk je neustále unavený, vyčerpaný, a postupně také upadá do apatie.
Know how ze Sibiře: Pokud je dost tuku (nahradí cukr), lze přijímat až 1,5 kg masa na den. Avšak, je-li toho tuku fakt dostatek, tak člověk automaticky (prostřednictvím své vl. chutě) sníží příjem masa na cca 200g a tlačí či pije čistý tuk adlibitum. Litr Vegetolu na ex, nebo kostka sádla, na snídani, není nic zvláštního, je-li "káždyj děň krůt" víc jak -40 stupňů. Ovšem ta zácpa zůstáva... tu by vyléčila jedině vláknina

[Vlastimil Čech]

Hmm, takže bez chleba a vůbec obilovin se dá žít? No, vlastně ano, jak by přežili Eskymáci, že? Ale je to velice zajímavá informace... To jsem opravdu nevěděl... S tím "rozjídáním" máte pravdu.
V 68-ém roce nechalo sovětské vojsko na křižovatce regulovčíka. Zůstal tam chlapec snad čtyři dny. Jestli něco pil, tož v noci asi jenom nějakou vodu z kašny. Lidi na něho dost škaredě pokřikovali... no však víte, jak jsme se tvářili, co jsme cítili. V neděli stál vojáček jako obvykle opřený o zábradlí. Kolem korsovali lidi. Pak vojáček z ničehož nic odešel do středu křižovatky a tam omdlel.
Zajímavé bylo, jak se HNED nálada občanů změnila. Už to nebyl "okupant", ale "nešťastný kluk". Odnesli ho do cukrárny- (v neděli otevřený obchod). Vojáček žádal: "Kušať". No v cukrárně toho bylo dost a bylo dost i lidí, kteří by tomu klukovi něco koupili. Ale byl tam doktor, taky prve korzoval, a ten to zakázal, že by mu to ublížilo. Jestli mu něco dali, nebo co mu dali, nevím, protože mne, mladíka, doktor vyhodil, že tam nemám co dělat.
Takže máte pravdu, po velkém hladování se má jíst jenom VELICE málo a opatrně! To řekl i náš doktor, tak to musí být pravda!

[Vlastimil Čech]

jo, pane Alfiku, platí to omezení množství bílkovin i na jiné bílkoviny? Třeba rostlinné? Nebo jak by se projevila jednostranná dieta třeba mléčných bílkovin? Sýry, tvaroh...
A myslíte, že v těch krysách ( ) není tuk? když byly z mrtvol tak vyžrané?
Krucipísek, to je krásné téma na Palbu. Vojenská strava, Alimentární choroby a potíže, Hladovění vojsk a civilů, Nouzové potraviny a "otraviny" po čas války... Vy jste znalec fysiologie, pane Alfiku? Co je to ten Krebsův cyklus?

[Rase]

Spotřeba brambor se zvýšila na jaře roku 1916, dvaapůlkrát proti předválečné úrovni. Na jaře 1916 zmizely zásoby obilí z poslední sklizně, takže nebylo co jíst a červnu úřady zakázaly zkrmovat brambory zvířaty. V lednu 1917 byl příděl brambor na den tři čtvrtě libry (1 libra = cca 0,5 kg). V některých městech dokonce tři libry (1,5 kg) týdně. Jako hlavní jídlo se místo brambor začala ve velkém jíst krmná řepa. Zima 1916/17 je známá v Německu kvůli krizi dodávek potravin jako "tuřínová zima". Vzhledem ke katastrofální situaci ve výrobě potravin byly dávky sníženy dvakrát po sobě. Dodávky potravin zajišťované úřady zcela selhaly a jen tak tak se podařilo zabránit hladomoru. Zemědělci dostali na pomoc více zajatců, zapojili se vojáci z kasáren, nebyly rekvírováni všichni koně a bylo více přidělováno hnojiva (na úkor chemikálií pro armádu). Bylo také zajišťováno zásobování obyvatelstva polévkou z vojenských kuchyní, které však místo slušné stravy nabízely polévky a pokrmy z Vodnice (řepovitá bulva složena asi z 90% z vody). To situaci neřešilo a moc nepřispěly ani koncepty vědců, kteří spočítali kolik cukrů a tuků musí člověk sníst aby nezemřel. Výsledkem těchto experimentálních polévek byly zácpy, průjmy a podobně - tedy stavy co popsal Alfik. Bohužel nedohledám přesné recepty a vyhlášky, co doktoři radili v tehdejším tisku, ale byl to různé využití odpadních tuků atd.). Po dalším snižování potravinových dávek vypukal místy obrovský hlad, v Berlíně a Drážďanech proběhly v dubnu 1917 masivní stávky. Stovky tisíc lidí zemřely hladem nebo podvýživou, která kosila hlavně staré lidi. Podobný stav byl také v českém pohraničí, s chladnějším klimatem a neúrodnější půdou. Ve vnitrozemí byla situace snesitelnější, díky větší zemědělské výkonnosti.

https://www.valka.cz/15112-Boj-o-republiku-1918-1920-1
http://krusicany.eu/clanky/nedostatek-p ... ove-valky/

[mrfelix]

K tématu možno uvést, že vždycky když se čerpá ze zahraničních zdrojů anglických, německých, italských a jiných, tak rat, Ratte, rattus... označuje krysu i potkana.
Na území ČR, Polska, severního Německa (možná i severní Francie), Skandinávie, Pobaltí, Běloruska, Ruska je daleko pravděpodobnější natrefit na rattus norvegicus, tedy na potkana. Krysy tu jsou také, ale spíš jen v opravdu teplých podoblastech.

Naopak jižněji, než v ČR, mohou být rattus rattus, tedy krysy, ale samozřejmě tam jsou i potkani.
Protože na italské frontě se také dost bojovalo v horách, domnívám se, že větší šance na přemnožení má v takových podmínkách potkan, protože je teplotně odolnější a má celkově lepší (možná snad i agresívnější) strategie přežití.

------

Na stravování za časů válek a krizí bych skoro na palbě uvítal nové téma. Jelikož mě to také zajímá. Například naši legionáři na Rusi se zase po dlouhé doby stravovali čistým cukrem (ze zabraných cukrovarů), to je také zajímavé, jak na tom přežít.

[Lucius]

Nehovorili naši predkovia náhodou potkanom nemecká myš?

[Vlastimil Čech]

...co doktoři radili v tehdejším tisku, ale byl to různé využití odpadních tuků
To jako přepálený tuk třeba z brambůrků? Fritovací hrnce snad tehdy nebyly....Nebo co jako.... ???

[Rase]

joo, kdyby tehdá byly brambory na brambůrky v podstatě všlijaké loje co se normálně nejedly. V podstatě by se dalo říct, že by uvařili polívku i z klihu (kožní, kostní by asi nějakou tu energii vydal).
Nutno podotknout, že koncem války, kdy Rakousko-uherští vojáci vážili cca 45 kg, Francouzští, Italští a Britští vojáci, pojídali masové konzervy dovážené z USA. Kupříkladu vojáci francouzští tehdy byli v průměru lépe živení a i těžší, než na počátku války. Tam byl spíš problém že toho masa jedli až moc. U států Centrálních mocností se podařilo zabránit hladomoru v zázemí až po vítězství na Východě a vydrancování Ukrajiny. Situace ale byla bídná až do konce války a úspěšná ofensiva proti Itálii se zhroutila, když se vojáci dostali k nepřátelským skladům proviantu.

[Skeptik]

Nehovorili naši predkovia náhodou potkanom nemecká myš?

Ještě můj děda
Ano, němka (německá myš) je lidový název pro potkana - hlavně v Sudetech
Na rozdíl od krys se rychle množí a všude vlezou.

[Vlastimil Čech]

Po odchodu chlapů (a možná i koní) do války, se zemědělství evidentně zhroutilo. Nepomohla práce zajatců? Nebyli v Českých zemích nasazeni do zemědělství zajatci?
----------------------
Vím, že třeby můj prastrýc pracoval za války jako zajatec v Rusku na statku u jakési "báryšně".... psal, že se mu nedaří zle. Po válce se ale nevrátil a ztratil se... ale snad tam kdesi u řeky Oky mám vzdálené příbuzné ... I děda (legionář) žil chvíli v Rusku na venkově. Historky: "Várenyky" , "Koupání" ...
----------------------
A syšel jsem od pamětníků, že za WWI někteří sedláci tak zbohatnuli, že měli koberce až do maštale... no, pravda to být nemusí, ale jak se říká: "není šprochu, ... nebo není kouře bez ohně"... Jak je to?

[Rase]

zajatci v zemědělství samozřejmě nasazováni byli, ale problém byl v tom, že byli zabaveni koně co by orali, nebylo dost hnojiv a podobně. Samozřejmě, byl rozdíl mezi sedlákem na Hané a v Sudetech, obecně na vesnicích se přžít dalo, problémem byla města (tam byly ony hladomory). Ne náhodou se za války venkov oddlužil. Přeci jen prodejem potrevin na černém trhu se dalo získat hodně cenností. Měšťáci vyměňovali za potreviny šperky, hodinky, oblečení, peřiny atd. ve městech byl hlad a tak se na vesnicích dařilo dobře

[Mirek58]

Evropa byla vždy závislá na dovozu.
Jakmile se zvýšil počet obyvatel, zemědělství prostě nestíhalo. A válka znamenala blokádu Centrálních mocností a podmocností.
Žádná hnojiva, ta co by mohla být k dispozici spolkla armáda, žádné krmné obilí.
A co se týká koní, tak koňskou kobližkou se toho moc nepohnojí, leda tak okurky, malé množství živin ovšem vynahrazuje obsahuje obrovským množstvím semen plevele, který je po průchodu trávicím traktem dokonale připraven ke klíčení. ( Kůň má jednoduchý žaludek na rozdíl od krávy)
Kalorický rozdíl mezi VB a Něm císařstvím za Velké války byl cca 1/3 ( 3 000 proti 2 000, na konci války pod 1 000)

Kryse obecné vyhovuje suché prostředí, potkan zvládá i vlhké ( asi zřejmě přirozená dispozice mláďat). To znamená, že na půdě domů najdeme krysu obecnou, zde "září USA", a v kanálech a sklepích potkana - němkině - po sudetsku.

[Alfik]

jo, pane Alfiku, platí to omezení množství bílkovin i na jiné bílkoviny? Třeba rostlinné? Nebo jak by se projevila jednostranná dieta třeba mléčných bílkovin? Sýry, tvaroh...
A myslíte, že v těch krysách ( ) není tuk? když byly z mrtvol tak vyžrané?
Krucipísek, to je krásné téma na Palbu. Vojenská strava, Alimentární choroby a potíže, Hladovění vojsk a civilů, Nouzové potraviny a "otraviny" po čas války... Vy jste znalec fysiologie, pane Alfiku? Co je to ten Krebsův cyklus?

Nejsem lékař ani dietolog, vím o tom jen to, co jsem se naučil na polárním Urale od místních (plus vysvětlivky od doktora co tam byl s námi), takže se pokusím odpovědět jak nejlíp budu umět a pro přesnost tě odkážu na odborníky Mám celkem dost rozsáhlé školení ČK právě kvůli těm mým "výletům" ale tam jsme se mnohem víc učili obvazovat bebí Na diety moc čas nebyl.
1) Mám za to (podle vzoru mléčných bílkovin), že je rozdíl ve velikosti molekuly. Tedy, že "krátké" bílkovinné molekuly jsou snázeji a ve velkém množství stravitelné, ale ty "dlouhé", tedy s vysokou molekulární hmotností (a složitostí) jsou horší.
Tak např. při zpracování mléky pom. bakterií na jogurt nebo tvaroh, dochází vlastně k tomu, že ty bakterie se živí těmi složitými bílkovinami, a tím je rozloží na jednodušší. Bílkoviny v mase jsou pokud vím složitější než ty v rostlinách, asi bude problém v tomto.
2) Jednostranná strava, pouhé pití mléka, by nás zabila prděním, ovšem naopak mléko s chlebem je komplement. Ovšem, kdo mléko nesnáší, a musí ten zmiňovaný jogurt nebo tvaroh (sýry), tak taková strava už komplementární není. Budou v ní chybět některé vitamíny a esenciální aminokyseliny, které "spapají" ty bakterie Ale pokud k tomu chlebu se sýrem chroupnem nějaké to ovoce či zeleninu, tak asi by to zase bylo komplet. Vynález krávy byl možná důležitější než vynález obilí. Ostatně Indové v tom mají jasno - krávy jsou Matky Indie...
3) No, ty krysy (na rozdíl od těch vojáků) jsou vlastně v jakémsi pro ně přirozeném prostředí. Většinu energie vydají na "tvorbu" potomstva, plus se asi i proběhnou když po nich někdo něco hodí takže asi nebudou vyžrané jak jatečná prasátka
4) Krebsův cyklus je způsob, jakým náš organismus řeší základní problém, a sice, že štěpení složitých bílkovin, stejně jako složitých škrobů, je endotermní reakce, na rozdíl od štěpení těch jednoduchých, a spalování jednodušších cukrů a tuků.
U těch škrobů jsme to vyřešili šalamounsky - máme ve střevech pár kilogramů bakterií, které ty škroby drtí za nás Je s podivem, že celkové množství "cizinců" v našich střevech, je vyšší než celkový počet "vlastních" buněk! No ale funguje to. Symbioza jako vyšitá.
U bílkovin to řeší naše tělo právě Krebsovým cyklem. Tedy, že napřed spálí něco tuků či cukrů, a energii z toho dá na štěpení těch složitých bílkovin. V krajním případě pak může tělo dokonce přejít na tzv. ketonový režim, kdy tráví samo sebe aby přežilo. Viz právě ti nebožáci z lágrů.
To je právě důvod, proč zmrzlý musí dostat nějaké cukry, nejlépe med nebo fruktózu, ale může být i běžný bílý rafinovaný. On mu totiž chybí krevní i jaterní cukr - tělo jej vyčerpalo při snaze vyhřát se. Přitom může mít kolem pasu pár kilo tukových zásob, ale prostě nemá energii aby to mohlo jeho tělo použít.

[Mirek58]

Dobře podané, ale mám dotaz.
U eskymáků byl základem tuk, nikoliv maso.
A je popsáno vícero případů, kdy lovci evropského původu přežili měsíce v zimě jen za konzumace tuku přežvýkavců.
A to moc smysl nedává, protože chybí primární palivo, zmíněné cukry.

[Alfik]

Dobře podané, ale mám dotaz.
U eskymáků byl základem tuk, nikoliv maso. A je popsáno vícero případů, kdy lovci evropského původu přežili měsíce v zimě jen za konzumace tuku přežvýkavců.

Přesně tak. Popsal jsem to v těch dvou příspěvcích.

A to moc smysl nedává, protože chybí primární palivo, zmíněné cukry.

Cukr NEBO tuk. Je to tam
Jak cukry, tak tuky energii dávají, jejich spalování je exotermní reakce. A mimochodem oboje se dá i použít v kamnech, akorát cukr potřebuje katalyzátor. Stačí potaš (obyčejný popel).
Jednoduché bílkoviny také energii dávají, ale složité bílkoviny se napřed musí "rozlámat" na jednodušší řetězce, a toto rozlamování je endotermní.
Takže lze dlouhodobě přežívat jak na samotných tucích či cukrech, tak i na samotných škrobech (ty nám rozlámou na cukry E. Coli ve střevě - s trochou zvrácenosti můžeme říci že baštíme hovínka po bakteriích ). V příp. pouze škrobové diety je ovšem nutno nějak vyřešit dotaci vitamínů rozpustných v tucích, tedy A, D, E, a K. Jsou např. v mléce (také viz mé posl. přísp. i o tom tam píšu ).

[Quasar]

Uf. Základní pojmy jsou tu Krebsův cyklus, což je centrální energetický proces do kterého vstupují různé substráty aby mohl fungovat. Tři základní jsou Tuky (po beta ozidaci), sacharidy po glykozýze a aminokyseliny z proteinů. Problém je akorát pokud je NEDOSTATEK bílkovin, tak dochází k tzv anapleróze, což je doplnění z vlastních proteinů (to je to požírání sama sebe). Tuky chtějí tak 2krát více proteinů do Krebsova cyklu než sacharidy, mají méně vodíku a více uhlíku a energie na hmotnost, Aby tohle jen tak nenastalo zvláště při tučné dietě, tj. aby se tělo nepožíralo nikoliv protože je málo energie, ale protože nejsou aminokyseliny do anaplerózy Krebsova cyklu, tak se cyklus obejde pro část energetických potřeb Ketonovým cyklem. To probíhá mimo a je to způsob jak uspořit proteiny. Bez toho byste při denní hladovce ztráceli asi půl kila svaloviny. Ketóza se projeví vzestupem ketonů v krvi a dechu, takže někdo kdo drží déle hladovku nebo je na keto dietě má acetonový dech. Pokud má někdo acetonový dech a je na pokraji bezvědomí je to diabetik, který je v ohrožení života ketoacidózou, potřebuje ihned IV glukózu. Ketozcidóza je jistá otrava ketony pokud to tělo neureguluje při cukrovce. Eskymáci mají kvůli skoro permanentní ketóze (málo sacharidů) sníženou toleranci na hladovku, musí pořád jíst... Občas ketóza u zdravých lidí OK, ale teď je z toho móda.... Ano přepálené tuky jsou vlastně jedy, pokud by byly v přírodní podobě rychle je vyzvracíte, pokud to sníte v rafinované fast food podobě je z toho pomalu norma https://www.kvalt.cz/blogDetail/48/Prob ... -ceho-moc- pak mají mít lidi zdraví.

[Quasar]

Přebytek proteinů tu byl docela věrně popsán, zátěž ledvin a jater, močovina v krvi...

[Zemakt]

Teda pánové, smekám. Zítra to dám ještě jednou.