András Toma (1925-2004)

Britské, americké, ruské, japonské osobnosti a vojáci.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

András Toma (1925-2004)

Příspěvek od Rase »

Obrázek

András Toma

Posledním repatriovaným válečným zajatcem z druhé světové války byl maďarský voják, propuštěný teprve v roce 2000. András Toma se narodil 5. prosince 1925 v Újfehértó. Ve čtyřech letech přišel o matku a mládí prožil v Sulyánbokoru poblíž Nyíregyházy. Roku 1944 byl povolán do armády a přesunut na Východní frontu. Se svou jednotkou bojoval v okolí Auschwitz a Krakova, když byl 11. ledna 1945 zajat postupující Rudou armádou. Byl odveden přes Ukrajinu a Bělorusko do tábora u Boksitogorsku poblíž Petrohradu. V táboře byl držen spolu s německými zajatci, kterým nerozuměl a nedokázal komunikovat ani s dozorci. Kvůli nemoci byl přemístěn do vojenské nemocnice v táboře u Bistrjagu (Быстряги), zhruba 1 000 km východně od Boksitogorsku. V lednu roku 1947 byl přemístěn do psychiatrické léčebny ve městě Kotelnič (Котельнич). Důvodem bylo, že lékaři považovali maďarštinu za dementní drmolení. Jelikož pacienti byli odstraněni ze seznamů válečných zajatců, maďarské úřady o Andrásovi ztratily přehled. V psychiatrické léčebně se na něj zapomnělo a v roce 1954 byl maďarskými úřady oficiálně prohlášen za mrtvého. Pobyt v léčebně se na něm krutě podepsal a postupně se dostal do psychicky i fyzicky žalostného stavu. Byla mu amputována noha a zapomněl své jméno. Při jednom pobytu na klinice se setkal se slovenským lékařem, který v jeho "drmolení" rozpoznal maďarštinu. Byl navázán kontakt s maďarským velvyslanectvím v Moskvě a 11. srpna roku 2000 se nešťastník konečně vrátil do rodného Maďarska.
Nastalo rozsáhlé pátrání po Andrásových příbuzných. Přihlásilo se téměř 2500 rodin. Testem DNA se nakonec podařilo prokázat, že jeho blízcí, bratr a mladší sestra, žijí ve městě Nyíregyháza na severovýchodě země. Po návratu do vlasti byl povýšen a dostal také tři milióny forintů jako odměnu za statečné plnění vojenských povinností. Díky nepřerušené službě mu byl vyplacen žold za více jak 50 let. Čtyřiasedmdesátiletý András Toma se nastěhoval ke své nevlastní sestře Anně Gabulyaové, která o něj pečovala. Prý málo mluvil a byl plně ponořen do minulosti. Začátkem března překonal silnou mozkovou příhodu a ochrnul na půl těla. Zemřel v roce 2004 a byl pohřben s vojenskými poctami. Takový byl příběh posledního repatriovaného zajatce z druhé světové války.

Zdroj:
https://www.novinky.cz/zahranicni/28874 ... valky.html
http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2004051041
https://www.reflex.cz/clanek/historie/6 ... konce.html

44502105_270523276934242_3887790897256988672_n.png
100659307_572371513416082_1601232127993577472_n.png
Naposledy upravil(a) Rase dne 10/7/2022, 17:43, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: András Toma (1925-2004)

Příspěvek od Skeptik »

Možná jen doplnění, aby to nevyznívalo tak … bulvárně.

U Andráse Tomy se skutečně v zimě 1947 projevilo psychické onemocnění - pravděpodobně při transportu z pracovního tábora do repatriačního centra (pokud ne již dříve).
Nutno dodat, že tyto transporty byly poměrně brutální - nákladní vagóny bez vytápění, zajatci netušili kam je vezou atd. Mnoho zajatců při transportu zemřelo … a někteří se prostě zbláznili. To byl i případ Andráse Tomy, který byl nalezen v jednom z vagónů, s nikým nekomunikoval, pouze neartikulovaně drmolil a napadal všechny, kteří se k němu přiblížili. Proto byl přemístěn do psychiatrické léčebny, kde strávil 53 let. Za celou tu dobu se prý naučil jediné ruské slovo "Nekřič".
András byl velmi silný kuřák, a ve stáří se u něj rozvinula silná cukrovka - což byla příčina amputace nohy.

Zajímavé je, že v roce 1990 do psychiatrické léčebny nový hlavní lékař ( ) Jurij Petuchov. Ten měl pocit, že Andrásovo drmolení zní jako maďarština a ačkoli si nebyl jistý, obrátil se na Maďarský červený kříž. Maďarský červený kříž však o tento případ neprojevil žádný zájem.
Změnu přineslo až přátelství Petuchova s ředitelem místního dětského domova Karlem Moravčíkem, Slovákem, který uměl plynně maďarsky. Ten potvrdil, že se jedná o něco, co připomíná maďarštinu. Příběh se dostal k ruským novinářům a reportáž o tomto pacientovi byla odvysílána v ruské televizi. Reportáž následně převzala maďarská televize, a teprve poté se o pacienta začaly zajímat maďarské úřady. Do Ruska odjel maďarský neuropatolog András Veer, který potvrdil, že pacient je skutečně Maďar.

Protože András Toma nebyl schopen říci nic o své minulosti, proběhla ta akce s analýzou DNA, která umožnila nalézt jeho příbuzné.

Velmi tragický příběh - ale taková už válka vždy je …….
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: András Toma (1925-2004)

Příspěvek od Rase »

Skeptik:
díky moc za doplnění, vycházel jsem jen z toho co jsem našel
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti, vojáci, příběhy“