Dynastie: Romanovců
Otec: Alexandr III.
Matka: Marie Fjodorovna

Narodil se jako jedno ze šestí dětí. Již v ranném věku měl Mikuláš milenku a v podobě baleríny Matyldy Krzesinské, kterou ale po smrti svého otce opustil a oženil se roku 1894 s princeznou Alicí Hessenskou (přijala jméno Alexandra Fjodorovna).Byl to hluboce náboženský založený člověk, který již v době svého života byl považován za podivína. Původně neměl vůbec v úmyslu vládnout. Miloval rodinný život, pohodlí a takovému chtěl být oddán. Byl si vědom, že není předurčen a ani nemá schopnosti vládnout veleříši. Velmi podléhal vlivu své naivní a pověrčivé manželky Alexandry Fjodorovny, která navíc díky svému německému původu nebyla v Rusku ani příliš populární. Velkou nelibost na carském dvoře pak sklidil sibiřský mužik, Grogorij Jefimovič Rasputin, který úplně ovládal carskou rodinu jak v osobních, tak i politických záležitostech. To samozřejmě na důvěryhodnosti cara moc nepřidalo.
Roku 1895 se carskému páru narodila dcera Olga Nikolajevna, další dcera se narodil o dva roky později, a další se narodila v roce 1899. Čtvrtá dcera Anastázie se narodila roku 1901. Až konečně roku 1904 se jim narodil toužebně očekávaný následník trůnu carevič Alexej. Malý carevič od narození trpěl dědičnou formou hemofílie, kterou zdědil po předcích své matky. Této závažné nemoci využil i Rasputin, který měl na malého careviče taky vliv a údajně byl jediným, kdo mu dokázal od jeho nemoci aspoň na čas odlehčit.
Na sklonku 19.století žilo v carském Rusku 125,6 Mio obyvatel, z toho 40 Mio bylo neruského původu. Hlavní město Petrohrad měl 1,2 Mio obyvatel, dalším velkým městem byla Moskva s 1 Mio obyvateli a Kyjev s 0,25 Mio obyvateli. Gramotnost Rusů byla velmi nízká, jen necelých 29% Rusů umělo číst a psát. Zemědělstvím se živilo ľ obyvatelstva.
V letech 1904 – 1905 došlo k měření sil s japonským císařstvím. Vítězství se předpokládalo během krátké doby, protože ruská armáda byla desetkrát větší než japonská a námořní síly byly přibližně třikrát větší než měl jejich asijský soupeř. Výsledek střetnutí však byl pro Rusko žalostný až potupný. Rusko při uzavření míru přišlo o svůj strategický přístav Port Artur, dále o vliv na Mandžusko a muselo se i vzdát půlky Sachalinu. Jeho tichomořská a baltská flotila byla v bitvě u Cušimy poražena na hlavu a odsunula Rusko na druhou kolej, co se námořní velmoci týče.
Mimo jiné i důsledku prohrané války s Japonskem propukla v Moskvě v roce 1905 revoluce Plechanových menševiců, Leninových bolševiků, Černovových a Kerenského sociálních revolucionářů, proti mocné ultrapravicové straně Jednota ruského lidu, tzv. černosotněnců. Tento politický souboj vyhrál car s černosotněnci a to vojenským potlačením vzpoury v Moskvě (Krvavá neděle). Během revoluce v roce 1905 zahynulo na 15.000 lidí, dalších 18.000 bylo zraněno a 79.000 uvězněno. Mezi nimi i Kerenský, Trockij a další. Přes své vítězství car slíbil reformy, ale moc se k nim neměl.
V roce 1906 se stal ministrem vnitra a následně i poté premiérem Petr. A.Stolypin, který dokázal nastolit pořádek v zemi. Provedl reformy a celkově modernizoval celou říši. Bohužel v roce 1911 jej v kyjevském divadle zastřelil student práv Bogrov, který snad byl údajně policejním agentem. Samozřejmě byl za svůj čin popraven.
Dne 1.srpna 1914 vstupuje Rusko na straně Dohody to Velké války (První světová válka). Car odjel na frontu a carevna se staral o svou rodinu a careviče Alexeje. Zároveň v carské nemocnici v Carském Selu s dcerami pečovala o raněné vojáky a to až do roku 1916.
Konec dynastie
V únoru po státním převratu byl po jednání s předsedou dumy dne 15.března 1917 car Mikuláš II. donucen v Pskově abdikoval. Carská rodina byla deportována do vyhnanství na Sibiř. Celý rok 1917 strávili v Tobolsku s několika málo dvorníma dámama a služebnictvem (ti odjeli s carskou rodinou dobrovolně a někteří z nich se již nikdy nevrátili). Zde je také zastihla bolševická revoluce. Počátkem roku 1918 byla carská rodina deportována do Jekatěrinburgu, kde žili v obyčejném domě. Sem do jeho suterénu si také pro ně přišla 17.července 1918 smrt. Bolševické komando celou rodinu nahnalo do suterénu domu a z pušek celou rodinu vyvraždilo poté, co se dozvěděli, že se k městu blíží bělogvardějci (přívrženci cara). Kolem vlastní popravy existuje mnoho legend, jednu z nich popisuje jeden z očitých svědků, který tvrdil že velkokněžna Anastázie přežila – ležela jako mrtvá, ale on pozoroval, že žije. Je pravdou, že i další kněžny ještě jevili známky života. To co jim na chvilku prodloužilo jejich utrpení byly jejich korzety z perel. Ty působily jako neprůstřelná vesta. Rány z milosti, ale celé krvavé divadlo dokončili. Mezi mrtvými se však malá Anastázie nikdy nenašla. Tak vznikla hypotéze, že přežila a uprchla. To se však nikdy nepodařilo spolehlivě potvrdit ani vyvrátit. V tém že roce byl zavražděn i carův bratr Michal a carevna sestra Alžběta (Ella). Tím byla celá carská rodina Romanovců bolševiky zcela vyvražděná.
Nastala doba revoluce, občanské války a bolševismu.
Zdroje:
http://www.wikipedia.org
http://barbaraeyron.txt.cz/clanky/12089/mikulas-ii/