Polní maršál Eduard von Böhm-Ermolli

vojáci a jejich velitelé, politici

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Rase

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Polní maršál Eduard von Böhm-Ermolli

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek

Polní maršál Eduard von Böhm-Ermolli

Tento zajímavý důstojník byl německé národnosti, narodil se 12. února 1856 v Anconě, patřící tehdy papežskému státu. jako nejmladší ze třech dětí armádního důstojníka Georga Böhma a jeho ženy Marie Josephy, dcery milánského stavitele Guiseppe Ermolliho. Jeho otec sloužící aktivně v rakousko-uherské armádě se osobně vyznamenal v bitvě u Novary roku 1849 a při odchodu do výslužby byl povýšen jako major v záloze do šlechtického stavu.Tím jeho rodina získala oprávnění připojit ke svému jménu ke jménu titul "von".

Současně s tím obdržela povolení připojit si ke jménu dívčí jméno manželky "Ermolli". Od té doby se jeho rodina, která se mezitím přestěhovala do tradičního posádkového města Opava, jmenovala "Böhm-Ermolli".

Benjamínek rodiny dokončil obecnou školu v Opavě a v roce 1870 nastoupil nejprve na kadetku v Sankt Pöltenu – česky je to Svatý Hypolit, což bylo a je největší město Dolního Rakouska a poté na tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Tu dokončil v roce 1875 a byl zařazen jako poručík ke 4. pluku dragounů jehož majitelem byl „polní maršál arcivévoda Albrecht“ ,kde byl jmenován velitelem jezdecké čety 2. eskadrony.

Během následujících 3 roků odváděl příkladnou službu a na základě kladného hodnocení svých nadřízených byl na podzim roku 1878 přijat na válečnou školu ve Vídni Tu dokončil v roce 1880 a byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Povinnou důstojnickou praxi zahájil u 21. pěší brigády ve městě Lvov. Na vlastní žádost – táhlo ho to ke koním - v roce 1882 přestoupil ke 15. jízdní brigádě v uherském posádkovém městě Debrecínu.

V Uhrách zůstal je do počátku roku 1884, kdy byl převelen k vojenskému zeměpisnému úřadu ve Vídni, kdy byl po vykonání následné zkoušky v dubnu téhož roku povýšen do hodnosti kapitána jezdectva. Na krátkou dobu odvelen do Brna, kde sloužil u některé vojenské součásti X. sboru. Jeho následujícím služebním místem se mu stal generální štáb, čímž získal značné konexe v generálských kruzích a vytvořilo mu to velmi dobré podmínky pro další profesní růst i hodnostní postup. Řečeno lidsky, další povýšení tím bylo téměř na dosah.

Potom si na něho vzpomněli jako na úspěšného vojenského kartografa a v roce 1888 byl převelen do tyrolského města Klagenfurt, kde převzal funkci velitele zdejšího vojenského oddělení zabývajícího se mapováním zdejších oblastí. Tato poklidná práce mu ale dlouho nevydržela. Po roce tedy v roce 1889 je totiž převelen ke 13. hulánskému pluku, pod velením plukovníka Hermanna hraběte Nostitze-Rienecke, který se nacházel v Brzezanech na Ukrajině. Böhm zde zaujímá pozici velitele 1. eskadrony tedy pokud bych to převedl na ekvivalent pěší jednotky, tak jezdecké roty.

Jak je u něj už běžné, dosahuje opět skvělých výsledků a stává se tak jedním z nejlépe hodnocených nižších důstojníků pluku. A proto přichází další změna, kdy je v dubnu roku 1891 převelen zpět do Vídně, kde se dočkává zařazení ke štábu generálního inspektorátu jezdectva. Povýšení s novou funkcí spojené na sebe nenechává dlouho čekat a Böhm-Ermolli je již k počátku května téhož roku povýšen do hodnosti majora.
Po uplynutí ššlužebím postupem předepsané doby je v roce 1895 povýšen do hodnosti podplukovníka a na podzim téhož roku převelen na západní část Ukrajiny do Haliče, kde přebírá velení aby převzal velení svého bývalého mateřského útvaru, tedy již výše citovaného 13. hulánského pluku který ale během jeho nepřítomnosti byl redislokován do ve městě Brody. Toto město se po takzvaném Trojím dělení Polska stalo se pohraničním městem, které zajišťovalo obchod mezi Haličí tedy Habsburskou monarchií a Ruskem. Jeho význam je tedy nesporný a význam místní vojenské posádky taktéž.

1. května 1912 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva a jmenován velitelem 1. sboru v Krakově. Od 25. prosince 1911 byl též císařsko-královským tajným radou

V červenci 1914 se stal velitele rakousko-uherské 2. armády, které velel až do května 1918; v určitých obdobích mu byla operačně podřízena i skupina armád. Na počátku války byla jeho armáda nejprve vyslána do srbské Vojvodiny, odtud však byla již v srpnu převelena na východ, do války s Ruskem. Zde Böhm-Ermolli prošel těžkými podzimními boji, ústupem do Karpat a konsolidací fronty na jejich hřebenech. Částečně jsem je popsal ve své práci o počátečních bojích na Haliči. Zde prokazoval opakovaně schopnost vycítit rytmus boje a uvážlivé rozhodování, kdy nejednou ignoroval přímé rozkazy pokud by nejenže nevedly k cíly ale navíc by způsobily neúměrné ztráty jemu svěřených vojsk. Jeho poměrně úspěšnému velení v obranných operacích v této pro rakouskou armádu osudové bitvě, mu zcela jistě napomohlo to, že bojoval v místech, která ze své služby v posádce Lvov znal.

V únoru 1915 přešla 2. armáda opět do útoku, který musel být po třech týdnech pro značné ztráty a vyčerpání vojsk v zimních podmínkách zastaven.

V říjnu 1915 se Böhm-Ermolli stal velitelem skupiny armád, v níž mu byly operačně podřízeny též rakousko-uherská 1. armáda a od 1. ledna 1916 dočasně i německá Jižní armáda. Stal se tak nejvyšším rakousko-uherským velitelem na východní frontě, zodpovědným za všechna vojska od Volyně až po Sedmihradsko.

V červenci 1916, za ruské ofenzivy, které velel generál Brusilov, se podařilo Rusy po jejich brilantním útoku a prolomení fronty zastavit a zakrátko poté přešly rakousko-uherské svazky v součinnosti s německými silami do protiútoku, který vedl k prolomení ruské fronty. Na začátku ruské ofenzívy, 2. července 1917, úspěšně zaútočila u Zborova československá legionářská brigáda na české pluky rakousko-uherské 19. pěší divize. Tato epizoda nezabránila a ani nemohla zabránit ruskému neúspěchu, ale proti oběma plukům:
- plzeňskému pluku číslo 35. a
- jindřichohradeckému pluku číslo 75, bylo zahájeno vyšetřování pro podezření ze srozumění s nepřítelem. To po krátkém prověření podmínek na bojišti Böhm-Ermolli zastavil jako neopodstatněné.

Obrázek

Štáb generál plukovníka Böhm - Ermolliho někde v Karpatech v roce 1917

V květnu 1916 byl Böhm-Ermolli povýšen na generálplukovníka, v lednu 1918 na polního maršála. V červnu 1918, po odvolání Konrada von Hötzendorfa, byl jedním z hlavních kandidátů na funkci šéfa generálního štábu. Poté po uzavření míru s Ruskem působil od července 1918 až do konce války na AOK v Badenu jako vojenský poradce císaře Karla.

Z fronty tak odešla osobnost, nesoucí po většinu války tíhu jednoho z nejobtížnějších úkolů, jímž bylo velení války s nesrovnatelně početnější ruskou armádou. Své hlavní poslání - zabránit ruským armádám v proniknutí do hloubky území monarchie - Böhm-Ermolli úspěšně splnil. Projevil se jako schopný armádní velitel i stratég, kterému nikdy nechyběla potřebná míra rozhodnosti, uvážlivosti i předvídavosti. Pro AOK byl po celou dobu bojů na východní frontě nepostradatelnou osobností.

Roku 1917 byl mu přiznán dědičný titul svobodný pán a členství v panské sněmovně, a konečně 31. ledna 1918 byl jmenován polním maršálem. Měl velmi kladný vztah k vojákům českého původu. Jeho posledním velitelskou funkcí se stalo velení na obsazené Ukrajině s velitelstvím v Oděse

Obrázek

Přehlídka rakousko-uherských jednotek v obsazené Oděse, posledním velitelském posto Böhm - Ermolliho

Uplný přehled jeho velitelské kariéry:
Vyřazen z Rakousko-uherského kadetního sboru a Tereziánské vojenské akademii ve Wiener Neustadt a přesunut k 4. dragounskému regimentu (1.9.1875 – 1.11.1880)
Umístěn v Brigádní škole Enns (1875 – 1876)
Umístěn ve Válečné škole Vídeň (1.11.1878 – 1.11.1880)
řidělen ke Generálnímu štábu a zařazen do 21. Infanterie-Brigade v Lembergu (1.11.1880 – 26.4.1882)
15. Infanterie-Brigade v Debrecenu (26.4.1882 – 18.1.1884)
Umístěn ve Státní mapové kanceláři ve Vídni (18.1.1884 – 1.4.1884)
Převelen do Vojenského oddělení 10. sborového velitelství (1.4.1884 – 1.5.1884)
Sborový štáb (1.5.1884 – 1.5.1888)
IV. mapové oddělení, Klagenfurt (1.5.1888 – 1.5.1889)
Velitel čety v 13. hulánském pluku (1.5.1889 – 20.4.1891)
Generální jezdecký inspektorát, Vídeň (20.4.1891 – 15.10.1895)
Velitel 13. hulánský pluk 1. Division (15.10.1895 – 2.12.1896)
Velitel 3. hulánský pluk, Grodek (2.12.1896 – 20.4.1901)
Velitel 16. Kavallerie Brigade, Bratislava (20.4.1901 – 14.11.1905)
Velitel Kavallerie Division, Krakov (14.11.1905 – 28.4.1909)
Velitel 12. Infanterie-Division, Krakov (28.4.1909 – 7.11.1911)
Velitel I. Korps a velitel Krakova (7.11.1911 – 1.7.1914)
Velitel 2. Armee (1.7.1914 – 5.1918)
Velitel Armee-Gruppe Böhm-Ermolli (11.1914 – 20.6.1916)
Velitel Armee-Gruppe Böhm-Ermolli (4.10.1916 – 11.1918)
Propuštěn z armády (11.1918)
Čestný plukovník v 28. Infanterie-Regiment (31.10.1940 – 9.12.1941)

Po rozpadu Rakouska-Uherska a po kapitulaci a rozpuštění armády se Böhm-Ermoli usadil v Opavě, nyní již města v mladém Československu. Pražská vláda mu platila důchod a jmenovala jej armádním generálem ve výslužbě třebaže nikdy v československé armádě aktivně nepůsobil. Byl činný ve veteránských spolcích, jimiž byl respektován jako neformální představitel vojáků bývalé c. a k. armády na území ČSR. Jevil živý zájem o život československé armády, z vládních míst však k jeho osobě čišel chlad, jako k mnoha dalším bývalým důstojníkům armády rakousko-uherské monarchie.

Dočkal se i urážky od ikony naší státnosti. V červnu roku 1924, při návštěvě T. G. Masaryka v Opavě, se Böhm-Ermolli přihlásil k audienci, aby hlavu státu pozdravil jménem sdružení důstojníků ve výslužbě. Nechali ho dlouho čekat jako posledního z přijímaných a náhle spěchající prezident mu sotva podal ruku mezi dveřmi.

V opavské společnosti to vyvolalo mnoho trpkosti, neboť bývalý polní maršál byl znám jako kavalír a loajální občan Československé republiky. I tak se vytvářely napjaté vztahy v československé mnohonárodní národnostní společnosti.

Po Mnichovském diktátu se v roce 1938 stal občanem Německa. Byl jako jediný žijící rakousko-uherský polní maršál povýšen i do hodnosti polního maršála nacistického Německa a byl jmenován velitelem opavského 28. pěšího pluku. Když ve věku 85 let zemřel, byl mu uspořádán státní pohřeb ve Vídni, při němž maršál Wilhelm Keitel který se se starým pánem znal dlouhá léta osobně zastupoval německou armádu. Byl pohřben v Opavě a jeho hrob je dodnes zachován. Během své skvělé kariéry byl mnohokrát vyznamenán.

Obrázek Obrázek

Hrob polního maršála von Böhm-Ernolli v Opavě

Možná, že právě zážitek z roku 1924 byl jednou z příčin, proč čtyřiaosmdesátiletý Böhm-Ermolli přijal v roce 1940, po nacistické okupaci Československa, čestné jmenování německým polním maršálem. Naštěstí nedlouho poté, 9. prosince 1941, v Opavě zemřel a byl zde pochován. Jeho hrob je doposud - údajně - zachován.
Eduard svobodný pán Böhm-Ermolli byl profesionální voják z povolání, který sloužil v rakousko-uherské císařské armádě a který se vypracoval do hodnosti polního maršála . Zároveň se jednalo o jednoho z nejschopnějších velitelů rakousko-uherské armády v době Velké války. V období druhé světové války mu byla osobně německým káncléřem Adolfem Hitlerem propůjčena hodnost německé armády a to „Polní maršál“.

Obrázek

Během své skvělé kariéry byl mnohokrát vyznamenán. Byl komandérem řádu Marie–Terezie, nositelem velkokříže uherského řádu sv. Štěpána, držitelem řádu Pour le Merite s dubovými ratolestmi a mnohých nejvyšších domácích i zahraničních řádů a vyznamenání
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 29/12/2011, 12:57, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

- Mezi záplavou těch řádů, vyznamenání a metálů mě zaujal tento "Královská osmanská zlatá a stříbrná válečná medaile". Skoro bych odhadoval, že ji obdržel za poskytnutí rakousko-uherských dělostřeleců a jejich misi v Osmanské říši.

- Ten jeho pozitivní vztah k Čechům může pramenit už i jen z toho, že jeho otec pocházel z Kunína u Nového Jičína. Značnou část své vojenské kariéry pak sloužil u Pěšího pluku císaře Františka Josefa I. (1.slezský pluk) v Opavě. Svou kariéru zakončil právě v Opavě v hodnosti majora v roce 1877. Dá se tedy říct, že Opava byla domovským městem mladého Eduarda.

- Na konci První svěrové války mělo Rakousko-Uhersko celkem 9 polních maršálů. Ale pouze Eduard von Böhm-Ermolli byl jako jediný "převzat" Československou republikou a to díky jeho domovské příslušnosti z 1.ledna 1910.

- Docela je zajímavé jak se Eduard von Böhm-Ermolli stal občanem ČSR. V listopadu 1918 sprostil císař Karel I. všechny své důstojníky a vokáky přísahy věrnosti k Rakousko-Uherské monarchii. Vídeňské Ministerstvo války, v té době v likvidaci pak poslalo polního maršála dne 1.prosince 1918 do výslužby. Von Böhm-Ermolli tak teprve nyní mohl ukončit svou vojenskou kariéru po 48 letech služby. Odjel za svými sestrami do Opavy (jak vidno, rodina měla k Opavě vřelý vztah po několik generací) kde si podal přihlášku do čs.armády. Po těch výše uvedených tahanicích dostal nejdříve 1.června 1920 Československé občanství a jeho žádost o vstup do armády byla kladně vyřízena v lednu 1922. Jeho roční penze byla ve výši 26.400,- Kčs, ale později byla zvýšena až na 29.000,- Kčs.

- Co se té audience u TGM jak psal Pátrač týče. Tak já jsem se dočetl, že tato audience byla zorganizována na žádost zemského velitele v Brně, armádního generála Aloise Podhajského. Asi to nebylo vůbec jednoduché, protože i když byl von Böhm-Ermolli loyální vůči ČSR, přesto se proti této audienci vznesla ostrá kritika i v několika novinových článcích, za kterou stáli především legionářské a levicové listy. Von Böhm-Ermolli však tuto kritiku nijak nekomentoval a věnoval se psaním svých deníků a přípravě na psaní pamětí. Ty bohužel však již nerealizoval. Dá se tedy říct, že se politicky příliš do mdoerní republiky nehodil a než aby vystavoval vládnoucí garnituru zase nějaké kritice, tak se stáhnul do ústraní.

- Ohledně jeho jmenování General Feldmarschall ve službách Třetí říše. Německo se snažilo nějakým způsobem navázat na předchozí vojenské tradice a protože Opava (Troppau) se v září 1938 stala součástí Třetí říše, bylo jen příhodne využít výročí 85.narozenin starého pána a propůjčit mu tuto "čestnou" hodnost. Dlouho si však této pocty neužil, protože to přinášelo i určité povinnosti. General Feldmarschall von Böhm-Ermolli se v listopadu 1941 zůčastnil v Berlíně slavnostní přehlídky, na které těžce prochladnul. Na následky nachlazení zemřel a byl pochován v Opavě do hrobu svých rodičů.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Data povýšení
Kadettaspirant - 1870
Leutnant - 1. září, 1875
Oberleutnant - 1. květen, 1880
Rittmeister - 1. květen, 1884
Major - 1. květen, 1891
Oberstleutnant - 1. květen, 1895
Oberst - 24. duben, 1896
Generalmajor - 1. květen, 1903
Feldmarschall-Leutnant - 1. listopad, 1907
General der Kavallerie - 1. květen, 1912
Generaloberst - 1. květen, 1916
Feldmarschall - 31. leden, 1918
Propůjčena hodnost německé armády Generalfeldmarschall - 31. říjen, 1940

Významná vyznamenání
Pour le Mérite (4860. držitel) - 7. říjen, 1916
Dubové ratolesti k Pour le Mérite (191. držitel) - 27. červenec, 1917
Velitel vojenského řádu Marie Terezie (179. držitel) - 28. červenec, 1917
Pruský železný kříž I. stupně - 7. prosinec, 1914
Pruský železný kříž II. stupně - 7. prosinec, 1914
Velkokříž královského bavorského vojenského záslužného řádu s meči - 28. červen, 1915
Velkokříž královského pruského řádu červené orlice s meči - 30. květen, 1918
Meče k velké vojenské zálužné medaili na stužce vojenského záslužného kříže - 15. květen, 1918
Velkokříž řádu svatého Štěpána - 26. březen, 1918
Velitelský kříž saského vojenského řádu svatého Jindřicha II. třídy s meči - 8. únor, 1918
Velkokříž královského saského Albrechtova řádu se zlatou hvězdou a meči - 15. prosinec, 1917
Velká vojenská medaile za zásluhy ke stužce válečného záslužného kříže - 18. leden, 1917
Královská osmanská zlatá a stříbrná válečná medaile - 4. duben, 1916
Velkokříž Leopoldova řádu s válečnou ozdobou - 30. říjen, 1914
Královský pruský řád Koruny I. třídy - 16. leden, 1910
Rytířský kříž Leopoldova řádu - 9. březen, 1909
Řád železné koruny III. třídy - 9. duben, 1901
Důstojnické služební vyznamenání III. třídy - 18. srpen, 1900
Jubilejní pamětní medaile - 2. prosinec, 1898
Válečný záslužný kříž - 15. říjen, 1895
Královský pruský řád červené orlice III. třídy - 4. leden, 1894
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 21/9/2009, 15:24, celkem upraveno 4 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Tak Pátrači, zase mě to nenechalo chladným. Odkud si čerpal informace o T.G.M. a jeho setkání s B-E? Tolik "chladu" a závěru z nějakého podání ruky, mě přímo udivuje.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Mě samotného to udivilo, ale je to z knihy Pod císařským praporem, Historie rakousko-uherské armády od roku 1526 až po rok 1918. Tak to tam bylo uvedeno. Takže tak.

Jinak bych tomu i věřil - byl to Němec, byl to Rakušák a byl to až do roku 1918, kdy byl zbaven přísahy císařem Karlem, naprosto loajální občan a poddaný rakousko-uherské monarchie.

Potom se stal generálem v záloze naší republiky ale přes jeho bohaté zkušnosti nebyl žádoucí pro armádu pracovat. Urážlivé chování T.G. M by tedy tomuto odpovídalo. A zatrpklost to asi nevyvolalo jen u něj. Zdá se to jako malichernost. Ale pro člověka s jeho bojovým účtem, šlechtice a bezesporu čestného to musel být sprostý urážlivý políček. A jak stárnul, mohlo to v jeho duši růst. A asi rostlo. Když se úcty a slušnosti nedočkal od našich lidí, přijal je od jiných.

KOneckonců- mira pozadí té audience trochu popsal.

Nebylo to o hmotném nedostatku - byl to na tehdejší poměry bohatý člověk a nová republika mu zajistila dostateně důstojný život na penzi. Asi to opravdu bylo jen o lidské duši..

I pro mě to bylo překvapení - německý polní maršál. Ale co se dá dělat.

Cassiusi - máš-li jiné podklady - sem s nimi. Klidně provedu potřebné korekce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Pátrač píše: Jinak bych tomu i věřil - byl to Němec, byl to Rakušák a byl to až do roku 1918, kdy byl zbaven přísahy císařem Karlem, naprosto loajální občan a poddaný rakousko-uherské monarchie.

Potom se stal generálem v záloze naší republiky ale přes jeho bohaté zkušnosti nebyl žádoucí pro armádu pracovat. Urážlivé chování T.G. M by tedy tomuto odpovídalo. A zatrpklost to asi nevyvolalo jen u něj.

A Casiusi - máš-li jiné podklady - sem s nimi. Klidně provedu potřebné korekce.
Jen dodám, že podání ruky neni zrovna příklad urážlivého chování. To že nezajímal armádu ČSR je jak známo logické a zcela běžné i v jiných případech.
Ale k Masarykovi, on sám byl "chladná" osobnost (typický studený vysokoškolský profesor), která emoce a náklonost dávala na jevo, jen ve vyjímečných případech. Co by člověk taky mohl čekat za chování od autora "České otázky", rozhodně ne běžný typ sympatického člověka. A soudím že dle jeho názoru, by s člověkem, kterým opovrhuje jednal naprosto jinak, než podáním ruky. A dále soudím, že T.G.M. nemůže za to, že B-E byl ten poslední s kým se T.G.M. pozdravil, to bych přikládal za vinu organizátorům setkání, konkrétně sdružení důstojníků ve výslužbě.
Tedy příjde mi "chladnost" T.G.M. k B-E zajímavá, již jen proto, že T.G.M. byl skoro vždy chladný člověk.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

BTW: Jen dodám, že T.G.M. nebyl voják a neměl téměř žádné vojenské znalosti a přehled o c. a k. armádě a během 1. s.v. se o vojenské zálěžitosti zajímal, jen když to bylo nutné pro jeho politické akce. V podstatě nikdy nevyhledával styk s důstojníky a nijak zvlášť se nezajímal o armádu více než bylo vhodné v jeho pozici. Tedy bych předpokládal, že asi moc B-E neznal a nejspíše se o něj ani nezajímal, ale je to jen moje doměnka.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jestli byl TGM chladným člověkem či nikoliv a jestli jeho podání ruky von Böhm-Ermollimu bylo na závěr audience zdvořilé, či chladné atd.... to není vůbec důležité. Vlna odporu se vznesla až poté a ze strany obce legionářské a levice. Ti to rozmázli jako slušnou kazu. Asi jako když by dneska někdo na našeho prezidenta nebo předsedu vlády vytáhnul, že se zná s nějakým mafiánem. Takže už jen z tohoto důvodu TGM neměl v úmyslu v nějaké další audienci, třeba i lépe zorganizované, pokračovat. Byla to prostě politická hrá....
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Miroslav - klasika. Ti co nic moc nepředvedli si myslí, že jsou lepší než ten kdo dokázal hodně. Bohužel za špatnou zemi a ve špatné válce. Ale to jsme už řešili a přeli se o to jinde.

Ono je to ve své podstatě jedno. Šlo mi pouze a jen o to, představit palbákům jednu zajímavou sobnost našich dějin. A to se mi snad povedlo. Tyto drobné nuance už historie vyřešila před desítkami let.

Časem třeba přidám další.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Pěkný článek o člověku, o němž jsem dosud téměř nic nevěděl. Přimlouval bych se pouze za doplnění o nějaká fakta z vojevůdcova soukromého života (manželka, děti, aktivity mimo armádu), myslím, že i tyto nevojenské informace by článek ještě vylepšily.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jarl - inu moje zdoje jsou vyloženě militantní - nic moc o jeho soukromém životě nemám k dispozici.

Zkusím poprosit kolegu radeckého - ten má zdroje, že někdy tiše závidím.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
bady
Příspěvky: 8
Registrován: 28/12/2011, 17:19

Příspěvek od bady »

zajímá se ještě někdo o osud tohoto poního maršála?
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ano zajímá. Pokud máš cokliv co by tento původní článek doplnilo neváhej a dej vše co máš sem. Dopředu děkuji. Pátrač
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

bady píše:zajímá se ještě někdo o osud tohoto poního maršála?
Na to se vůbec nemusíš ptát, klidně doplň téma mrtvé i několik let. Vždycky se najde někdo koho můžou nové informace zajímat.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
bady
Příspěvky: 8
Registrován: 28/12/2011, 17:19

Příspěvek od bady »

bady píše:zajímá se ještě někdo o osud tohoto poního maršála?
Jsem rodák z Opavy a celý život v Opavě žiju. Už před lety jsem na opavském městském hřbitově objevil poměrně neudržovaný hrob tohoto polního maršála. Jako člověkovi, který se zajímá o vojenství mi bylo divné, že v Opavě se vůbec o takovém významném člověkovi, který v Opavě žil a je zde pochován, vůbec nic nemluví a nic neví. Protože to, aby někdo dosáhl hodnosti polního maršála, tak opravdu musel něco dokázat.
Z tohoto důvodu jsem začal na internetu hledat jakékoliv dostupné informace, které se vztahují k pro mne tak zajímavé osbnosti. Tak jsem se dostal až na tyto stránky. Upřimně musím říct, že těch informací zas tak moc není. Proto budu vděčný, za každý nový příspěvek a podnět.
Jako každým rokem, tak i letos na štědrý den jsem s rodinou navštívil městský hřbitov. Vždy navštíme památník padlých vojáků 1. světové války, památník padlých vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobození Opavy ve 2. světové válce a samozřejmě také hrob polního maršála Eduarda von Bohm-Ermolli. Všude jsme zapálili svičky.
Pměrně zajímavé bylo, že na tomto hrobě těch svíček svítilo již několik a na rozdíl od minula se zde objevil i portrét polního maršála. Asi je nás více, komu památka tak významného vojevůdce není lhostejná.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Bady, já už toho více než zde je dohromady asi nedám. Zdroje v němčině jsou pro mě nedostupné neznám jazyk. I tak zde máme více než jinde. Já bych Tě poprosil jen o to, jestli máš cokoliv než je zde, dej to sem. A strašně bych hasan toužíš po fotografii jeho hrobu. Buď sem vlož nebo mi ji pošli na e-mail, je v mém profilu a já si s tím poradím. Klidně těch fotek pošli více.

Tato nevšímavost k vysokým důstojníkům armády zaniklé monarchie je běžná v našich krajích. Vem si třeba tento článek
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3528
Jak je hodnocen generál Králíček na stránkách své rodné vesnice a jaký byl jeho skutečný život a bojová cesta.

Zajímavé čtení o tomto vojákovi je i u konkurence, tedy zde: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/82833
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

Ono je to vlastně dosti smutný,protože pro mnoho lidí a kupodivu i historiků vlastně jako by R a U nebylo. Pomník jednoho z nejlepších vojevůdců s českou krví maršála Radeckého ulitý z Italských děl je ukrytý v Lapidáriu. A takových případů jsou stovky, bohužel. Možná Radecký upadl v nemilost u Čechů kvůli své upřímné větě: Já jsem také Čech, ale nikdo to nemusí vědět. Ta věta byla určená Českým vlastencům. :(
bady
Příspěvky: 8
Registrován: 28/12/2011, 17:19

Příspěvek od bady »

Pátrači, fota hrobu polního maršála ti určitě zašlu. Také foto místa jeho bydliště. Ve svém článku uvádíš, že bydlel na Lidické ul.č. 19. Je to taková malá vilka v centru města. Ten kdo ji vlastní, a kdo tam teď bydlí, si vůbec neuvědomuje, kdo tam před tím bydlel. Dovedu si představit pamětní desku na tomto domě. Také Bezručovo náměstí , kde se uvádí jeho druhé mbydliště. Je celkem velké, bude zajímavé pokusit se identifikovat ten dům.
Jenom nevím, jestli se mi podaří tady ty fotky vložit.
bady
Příspěvky: 8
Registrován: 28/12/2011, 17:19

Příspěvek od bady »

Pátrači - díky za odkazy. Pokud máš nějaké materiály v němčině, tak je zašli. Není problém je přeložit. třeba se posuneme o kousek dál. Moc by mne zajímalo, kde se nachází erbovní listina polníh maršála a všechna vyznamenání dnes.

Firefly - nejenom Jan Radecký z Radče, je to také genarál Laudon.

Chtěl bych o Eduardu Bohm-Ermolli zjistit co možná nejvíce informací
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

bady píše:Pátrači - díky za odkazy. Pokud máš nějaké materiály v němčině, tak je zašli. Není problém je přeložit. třeba se posuneme o kousek dál. Moc by mne zajímalo, kde se nachází erbovní listina polníh maršála a všechna vyznamenání dnes.

Firefly - nejenom Jan Radecký z Radče, je to také genarál Laudon.

Chtěl bych o Eduardu Bohm-Ermolli zjistit co možná nejvíce informací
Jo jo, Laudon byl jeden z největších vojevůdců RaU,jenže i když začal jako poručík u Carský armády, narodil se v dnešním Lotyšsku, tak má na domě kde skonal v N. Jičíně pamětní desku s bustou.Takové štěstí nemají desítky dalších hrdinů či statečných lidí.Bohužel. Něco přidám o E.vonB-E
http://www.austro-hungarian-army.co.uk/biog/bohm.htm
http://forum.axishistory.com/viewtopic. ... t=+ermolli -foto s A.Hitlerem
http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=5&t=170447 foto E.vonB.E.
Pan polní maršál žil tichým životem,protože byl skutečný voják a ne žádný velkohubý Gefreiter A.Hitler :)
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Příspěvek od Stuka »

Adolf Hitler mu 4.12.1941 prepožičal čestné právo nosiť maršálsku uniformu Wehrmachtu, o pár dní zomrel.
Čo sa týka jeho súkromia, bol starý mládenec a žil s dvoma sestrami.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti“