Mým národům! (28.7.1914)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Mým národům! (28.7.1914)

Příspěvek od kacermiroslav »

V Lázních Išlu, dne 28. července 1914


Mým národům!



Bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.

V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.

Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci k zabezpěčení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče.

S nevděkem rychle zapomínajícím nastoupilo království srbské, které od prvního začátku své státní samostatnosti až do dejnovější doby od Mých předkův a ode Mne bylo chráněno a podporováno, jež před lety nastoupilo cestu otevřeného nepřátelství proti Rakousko- Uhersku.

Když Jsem po třech desetiletích požehnané práce míru v Bosně a Hercegovině rozšířil Svoje vladařská práva na tyto země, vyvolalo toto Moje opatření v království Srbském, jehož práva nižádným způsobem nebyla porušena, a výbuchy nevázané náruživostí a nejrozhořčenější nenávistí. Moje vláda užila tenkráte krásného práva strany silnější a žádala v nejkrajnější shovívavosti a dobrotivosti na Srbsku toliko, aby snížilo počet svého vojska na stav míru a slíbilo, že budoucně setrvá na dráze míru a přátelství.

Týmž duchem umírněnosti vedena, obmezila se Moje vláda, když Srbsko před dvěma lety nacházelo se v boji s tureckou říší, na hájení nejdůležitějších životních podmínek mocnářství. Tomuto jednání děkovalo Srbsko v první řadě, že dosáhlo účelu války.

Naděje, že Srbské království ocení shovívavost a mírumilovnost Mé vlády a že dostojí svému slovu, se nesplnila.

Stále výše šlehá plamen nenávisti proti Mně a Mému domu, stále otevřeněji vystupuje snaha nerozlučná území Rakousko - Uherska násilně odtrhnouti.

Zločinné řádění sahá přes hranice, aby na jihovýchodu mocnářství podkopalo základy státního pořádku, aby lid, jemuž Já v otcovské lásce věnuji Svoji plnou péči, zvikladlo v jeho věrnosti k panovnickému domu a vlasti, aby svedlo dospívající mládež a podněcovalo ji ke zločinným skutkům nerozumu a velezrady. Řada vražedných útoků, s rozmyslem připravované a provedené spiknutí, jehož hrozný zdar Mne a Moje věrné národy v srdce zasáhl, jest daleko viditelnou krvavou stopou oněch tajných pletich, které ze Srbska byly zahájeny a řízeny.

Tomuto nesnesitelnému řádění musí se učiniti přítrž, ustavičná vyzývavost Srbska musí se ukončiti, má-li čest a vážnost Mého mocnářství zůstati neporušena a jeho státní, hospodářský a vojenský rozvoj býti ušteřen stálých záchvěvů.

Marně podnikla Moje vláda ještě poslední pokus, dosíci tohoto cíle prostředky míru, pohnouti Srbsko vážným napomenutím k obratu.

Srbsko odmítlo umírněné a spravedlivé požadavky Mé vlády a odepřelo dostáti povinnostem, jichž splnění v životě národův a států jest přirozeným a nutným základem míru.

A tak jsem nucen přikročiti k tomu, aby se moci zbraní opatřily nezbytné záruky, které mají zabezpečiti Mým státům pokoj unvitř a trvalý mír na venek.

V této vážné chvíli Jsem si plně vědom celého dosahu svého rozhodnutí a své zodpovědnosti před Všemohoucím.

Vše Jsem prozkoumal a uvážil.

S klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.

Spoléhám na Svoje národy, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem Mého trůnu se seřadili a pro čest, velikost a moc vlasti k nejtěžším obětem vždy byli ochotni.

Spoléhám na statečnou, obětavým nadšením naplněnou brannou moc Rakousko-Uherska.

A důvěřuji ve Všemohoucího, že Mým zbraním dopřeje vítězství.

František Josef v. r.


Stürgkh v. r.


Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

A jak vypadala válka krátce po svém vzniku z pozice českého vojáka? Jeden příklad za všechny:

Boj na frontě
Z válečného deníku E.E.Kische
16.září 1914
WW1

Batalionový trubač zeměbrany zatroubil. Signál k útoku! „Vorwarts, hurá“! Běžíme kupředu. Po pěti krocích je naše švarmlinie (pozn.: rojnice) uvolněna. Po 10 krocích činí mezera mezi útočícími přes 15 kroků, tolik je padlých. Není ani pomyšlení na další útok. Vpravo i vlevo se hrne vše zpět do zákopů. My ovšem též. Útok je odražen. Obvazujeme kamarády a vidíme kamarády umírat. O 5.hodině přichází rozkaz k novému útoku, protože se na pravém křídle zdařil a nutno vytvořit spojení. Opět „Hurá!“ Tentokráte to jde rychleji. Vidíme že naše smrt je jistá, že již není záchrany, a proto si to chceme odbýti raději rychleji. Jenom ne myslit“ Pronikli jsme již dvacet kroků kupředu, vidíme již, že v nejbližší chvíli budeme v nepřátelské pozici, boj na nůž že je neodvratný. Většina Srbů se obrací a prchá. Jenom několik jich zůstává ležet, střílejí jako šílení. Běžím proti jednomu z nich. Jsem od něho na krok vzdálen, když mne spatří. Chce ještě střílet, ale šlápnu mu na pušku. Vyskočí a zaryje se mi do očí, pak s výkřikem mne pouští. Infanterista Patočka z mého roje bodl ho do beder. S šíleným pohledem obrací se Srb na nového útočníka. Ale tu jest již po druhé bodnut infanteristou Dejmkem bajonetem do spodní části těla. Zhroutí se. Vlevo několik zápasů kolbami (pozn.: pažba pušky), ale není pochybnosti: zákopy jsou dobyty. Musíme se však rychle opět zakopat, neboť třicet kroků před námi leží Srbové v nových pozicích. Oddychujeme těžce…


Zdroje:
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Egon Erwin Kisch, byl vynikající představitel pražské židovské literatury a novinařiny, který si za své publicistické výkony v oblasti žurnalistiky vysloužil přízvisko „zuřivý reportér“. Bohužel i tento muž patřil ke generaci, která byla poznamenaná událostmi První světové války a je skoro s podivem, že dokázal přežít celé čtyři roky celosvětového konfliktu. Z jeho Válečného deníku (Praha 1930) je pak této velice sugestivní popis válečných bojů v přední linii na Srbské frontě.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Světová válka začíná

"Nějaké zatracené bláznovství na Balkáně", předpovídal Bismarck (1815-1898), zažehne další válku. Atentáta na rakouského dědice trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda, spáchaný srbskými nacionalisty, tuto podmínku naplnil. S lehkovážnou bojechtivostí impérií sešlých věkem se Rakousko-Uhersko rozhodlo využít této příležitosti a pohltit Srbsko, jako v roce 1908 pohltilo Bosnu a Hercegovinu. Rusko, oslabené válkou s Japonskem, bylo tehdy donuceno souhlasit s německým ultimátem, po němž se německý císař postavil v "blyštivé zboji", jak se sám vyjádřil, po bok svého spojence, Rakouska. Rusko, aby se pomstilo za toto ponížení a obnovilo svou prestiž velké slovanské velmoci, bylo nyní připraveno si samo navléci blyšitvou zbroj. 5.července ujistilo Německo Rakousko, že může počítat s "věrnou podporou" Německa, pokud by jakákoli trestná akce proti Srbsku vyústila v konflikt s Ruskem. To byl signál, jenž uvedl do pohybu nezadržitelný spád událostí. 23. července předalo Rakousko Srbsku ultimátum. 26. července odmítlo srbskou odpověď (ačkoli německý císař, nyní celý znervoznělý připustil, že "rozptyluje všechny důvody k válce"), 28. července vyhlásilo válku Srbsku a 29. července ostřelovalo Bělehrad. V ten den mobilizovalo Rusko své síly podél hranice s Rakouskem a 30.července vyhlásilo Rakousko i Rusko všeobecnou mobilizaci. 31.července vyhlásilo Německo Rusku ultimátum, požadující, aby během dvanácti hodin demobilizovalo a "zřetelně to vůči nám deklarovalo". Válka doléhala na všechny hranice. Vlády, náhle ohromené a zděšené, kličkovaly a pokoušely se ji odvrátit. Nebylo to nic platné. Agenti na hranicích hlásili každou jízdní hlídku jako rozmisťování neřátelských sil, aby předačsným startem v závodu mobilizace získali nějaký čas k dobru. Generální štáby, hnány vpřed svými neúprosnými časovými plány, bušily do stolu a dožadovaly se pokynu k přesunu jednotek ze strachu, že jejich protivníci získají hodinový náskok. Hlavy států, které nakonec měly nést odpovědnost za osud země, zděšeně pohledem do otevírající se propasti, se pokoušely couvnout, ale síla vojenského plánu je táhla vpřed.

Zdroj: B.W.Tuchmanová, Srpnové výstřely,Praha 2000, str. 79-80
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Mým národům! (28.7.1914)

Příspěvek od kacermiroslav »

Následník trůnu arcikníže František Ferdinand a jeho choť, paní vévodkyně Žofie z Hohenbergu oběti vražedného atentátu v Sarajevě. Zpráva z dobového tisku.


Národní politika, pondělí 29. června 1914


Zpráva ohromující, zpráva, jež zatřese veškerou naši říši a vyvolá úžas v celém světě, dochází z bosenského hlavního města Sarajeva: následník trůnu, arcikníže František Ferdinand d'Este i vznešená jeho choť Žofie vévodkyně z Hohenbergu stali se oběťmi úkladné vraždy, právě když jeli k slavnosti uspořádané na radnici. Dvě bytosti, určené dostoupiti nejvyšších slupni v hodnostech lidských, dvě bytosti spojem' svazkem nejvroucnější lásky, klesly náhle v náruč smrti ve dvou třech okamžicích – ve chvíli, kdy následník trůnu, zastupuje stařičkého panovníka, konal dílo míru, jimž získané dvě jižní země, bývalému jhu tureckému vyrvané, úže než dosud měly být i připoutány k dynastii a říši, kterou byly osvobozeny.

Veliká tragika! Určen pro trůn, arcikníže František Ferdinand d'Este tiše a klidné čekal na dobu, ve které by mu bylo naplniti své nejvyšší určení. Se vzácně svrchovaným jemnocitem zdržoval se všeho, co by i jen z daleka se mohlo vykládali za předčasné zasahováni v osudy říše. Ve věcech veřejných konal výlučně jen to, co mu bylo uloženo, co mu bylo veleno majestátem panovníkovým. Jinak byl živ jen své milované choti, svým milým dětem a sobě – živ byl rodině své na českém hradě Konopišti, z něhož ještě před několika dny pozdravil obyvatelstvo království, dovoliv, aby uzavřené dřivé nádherné sady toho jeho sídla byly na jistou dobu obyvatelstvu učiněny přístupny. Odjel pak, netuše, že nikdy již nevrátí se tam, kde strávil nejblaženější chvíle svého soukromého života.

V okamžiku prvního zdrcujícího dojmu, který každým z nás tak otřásl, nemožno nám šířiti se o zesnulém, jeho domnělých úmyslech do budoucna nebo očekávání, jež se k němu upínalo. V té chvíli nemůžeme [více], [než] dáti výraz nejhlubší účasti nad novou hroznou ranou, která zasáhla našeho stařičkého panovníka. Choť, syn, nyní i určený z vůle panovníkovy jeho nástupce trůnu – všichni ti tři jeho srdci nejbližší zasaženi vražednými ranami! Jen on sám tu dosud bohudík stojí jak starý věkovitý kmen – aby znovu vypil kalich hořkosti až do dna, i aby opatřil vedení říše do budoucna…

A stejně hluboká soustrast naše odnáší se k ubohým dětem zavražděných vysokých manželů, k princezně a princům, tak náhle a tak děsně osiřelým … Co jest postavení, rod, moc a jméno ve tváři smrti – jež dechne, aby hynulo, co jinak mělo zářiti, co mělo rozhodovat o osudech říše a národův! …

Jeho památka zůstává – a ta památka zavražděných manželů, takovou láskou až do smrti spjatých, jest a zůstane jasná, ničím nezkalená – zkalená jen nejhlubším smutkem, který se klade na mysli národů této říše tak, jako by byl náhle padl veliký černý příkrov na některý kvetoucí lán zahrad konopišťských…
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Mým národům! (28.7.1914)

Příspěvek od kacermiroslav »

Reakce na atentát v českých a moravských městech

V Praze a na venkově po zprávě o sarajevském atentátu.

Národní listy, 30. 6. 1914


Kromobyčejně mimořádné vzrušení, nastalé v Praze v neděli odpoledne ha zprávy o usmrcení následníka a jeho choti, průběhem včerejška ještě zmohutnilo. Po celý sváteční den poskytovaly ulice města obraz nesmírného zájmu obecenstva o tisk, jehož zvláštní vydání několikrát byla za den opakována.

Rozneseno statisíce výtisků časopisů a před závody novinářskými kupili se po celý den lidé, sledující zprávy o podrobnostech sarajevského atentátu. Závod náš byl od časného jitra až do pozdních hodin nočních obléhán zástupy, které dvojí zvláštní vydání v ohromném nákladu dvou set tisíc rozebraly.

Nemenší zděšení způsobily zprávy o atentátu na venkově. Jak se nám z různých stran sděluje, byly první, nejasné a neurčité zprávy přijaty s jistou nedůvěřivostí. Pouze v městech, spojených telefonicky, opatřena ještě v neděli podrobnější sdělení, v ostatních končinách teprve zvláštní vydání časopisů potvrzovala nedělní sporé informace. A vzápětí na znamení hlubokého smutku vyvěšeny černé prapory na veřejných budovách a slavnosti a produkce odřeknuty, a pokud byly prováděny, okamžitě přerušeny.

V Praze se všech veřejných budov vlají smuteční prapory.

Přečetní Pražané vzpomenuli, že před 14 dny naskytla se jim vzácná příležitost, spatřili následníka Františka Ferdinanda v jeho nádherném sídle Konopišti. Po tři dny dovolil volnou návštěvu příslovečně krásného sadu a s velikým zalíbením následník se svoji chotí procházel se mezi obecenstvem, které jim projevovalo hold hluboké oddanosti a vděčnosti. A za necelých 14 dnů nadešla katastrofa, působící dojmem nejvýš zdrcujícím.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Mým národům! (28.7.1914)

Příspěvek od kacermiroslav »

Dojem v Praze.

Národní politika, 30. 6. 1914

Těžký a skličující dojem zprávy o sarajevském zločinu, která v neděli ohromila celou Prahu, byl patrný ještě včera. Všecky události byly zatlačeny stranou a o ničem jiném se nemluvilo nežli o neštěstí, které opět stihlo panovnický rod a zejména stařičkého mocnáře, který určením osudu musí vypiti kalich utrpení až na dno. Včera ráno se v Praze jen četlo. Na ulici nebylo chodce, aby nedržel v ruce noviny. Před redakcemi denních listů byl celé dopoledne stálý nával obecenstva, které dychtivě očekávalo, budou-li vyvěšovány nějaké bližní zprávy, či vyjde-li snad ještě nové zvláštní vydání novin s novými zprávami. Ještě během dopoledne byly v Praze a na předmostích vyvěšeny na všech veřejných budovách, školách a úřadech a také na četných soukromých domech černé prapory.

Válka Srbsku vypovězena!

Národní listy, 29. 7. 1914

Z Vídně, 28. července. (K. k.) Zvláštní vydání Wiener Zeitungu uveřejňuje v úřední části toto prohlášení války:

Na základě Nejvyššího rozhodnutí Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva ze dne 28. července 1914 bylo dnes královské srbské vládě zasláno ve francouzském jazyku sepsané vypovězeni války:

[…]

V českém překladu zní:

Poněvadž královská srbská vláda neodpověděla uspokojivě na notu, kterou jí odevzdal rakousko-uherský vyslanec v Bělehradě dne 23. července r. 1914, jest c. a k. vláda nucena, aby pečovala sama o ochranu svých práv a zájmů a aby za tímto účelem apelovala na moc zbraní. Rakousko-Uhersko má tudíž za to, že jest od tohoto okamžiku ve válečném stavu se Srbskem.

Rakousko-uherský ministr zahraničních záležitostí

hr. Berchtold.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Mým národům! (28.7.1914)

Příspěvek od kacermiroslav »

Projevy nadšení po vyhlášení války
Národní listy, 4. 8. 1914
Projevy v Hradci Králové

Z Prahy, 3. srpna. (K. k.) Město Hradec Králové bylo dne 30. července večer jevištěm nadšených vlasteneckých projevů. Při vojenském koncertu provolal jeden zdejší advokát slávu armádě, což bylo četným obecenstvem bouřlivě opakováno a dalo podnět k jásavé ovaci Jeho Veličenstvu císaři. Nadšené zpívalo obecenstvo několikráte hymnu rakouských národů a „Kde domov můj“. Stále se opětovalo bouřlivé volání „sláva“ a „hoch“ Jeho Veličenstvu a naší armádě. Také v noci opakovaly se nadšené ovace císaři a vojsku královéhradeckého obyvatelstva. Manifestanti táhli před radnici a okresní hejtmanství, kde opětně byla zazpívána hymna rakouských národů za bouřlivého volání „slávy“ a „hoch“ Jeho Veličenstvu.
Projevy v Brně

Z Brna, 2. srpna. (K. k.) Za odchodu vojenského transportu došlo dnes v Brně k imposantnímu projevu pro armádu. Vojsko bylo na pochodu městem pozdravováno bouřlivým jásotem nepřehledného zástupu, který obsadil ulice, okna a dokonce i střechy. Jásot nalezl u mužstva nadšenou ozvěnu. Na Velkém náměstí byla krátká zastávka a za zvuků „Modlitba před bitvou“ dán povel k modlitbě. Na nádraží dostavili se vojenští funkcionáři, místodržitel svob. pán Blevleben, biskup dr. hr. Huyn, zemský hejtman, hr. Serenyi a starosta dr. rytíř Wieser. Na jadrný proslov divisionářův odpověděl místodržitel krátkou ohnivou řečí, která vyzněla v provolání slávy Jeho Veličenstvu císaři, které bylo přijato s bouřlivým nadšením. Na to biskup hr. Huyn udělil vojsku požehnání.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“