Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Počátky české odbojové činnosti na Západě
rok 1915
WW1



Rozhodl jsem se, že proti Rakousku vystoupíme již způsobem manifestačním. Naše kolonie všude to čekaly a žádaly. V Rusku byla již od podzimku Družina, také ve Francii naši byli ve vojsku; ve všech koloniích vystupovalo se proti Rakousku a Německu důrazně. V rakouském vojsku si naši vedli dobře, zprávy o tom jsme šířili všude a účinně. Pražský pluk přešel k Rusům u Dukly (3.dubna) a dokonce listy rakouské oznamovaly jeho formální rozpuštění, kdežto posud a ještě dost dlouho potom odboj umlčovaly. Doma se politické persekuce stupňovaly (zatčení dra Kramáře, dra Rašína aj. – velezrádné procesy a konfiskace) a ve Vídni povolili německému tlaku, změnili státní znak a vzniklo „Rakousko“, bez zatížení „království a zemí na říšské radě zastoupených“. My jsme ve své propagandě na všecko ukazovali, ale lidem naším i cizím scházela, abych tak řekl, oficiální firma toho všeho; Jihoslované nás svou ústřední organisací a svými prohlášeními předešli. Pravda, měl jsem pro svou reservu pádný důvod – finanční. K vedení každé války je třeba mnoho peněz, a já zatím neměl dostatečného fondu; z Prahy peníze nešly a s Amerikou bylo spojení zdlouhavé. A bez peněz jsem nechtěl a nemohl začít oficiální akce; nesměli jsme se zastavit anebo dokonce jít zpět, museli jsme akci stupňovat. A proto jsem zařídil věc tak, že jsme vystoupili napřed kulturně; dne 4.července promluvil jsem k našim a k Němcům v Curychu o Husovi a 6.měli jsme s Denisem schůzi v Reformačním sále v Ženevě. Denis měl historickou přednášku, já jsem přidal politické zahrocení. Toto vystoupení, publicisticky náležitě rozšířené, mělo úspěch; ve spojeneckých zemích všude si ho dobře všimli. A mělo všude pro naše kolonie a vojáky význam výchovný: že totiž náš odboj je veden duchem husitských předků a že má nejen politické, nýbrž i mravní oprávnění. I v následujících letech jsme Husovy oslavy všude pořádali s úspěchem; v Anglii např. roku 1916 dne 6.července ve všech chrámech stala se zmínka o Husovi a Češích. V Rakousku si ženevské oslavy Husovy také dobře všimli; „Neue Freie Presse“ žaloval na „prvé vypovědění války Rakousku“.

Čistě politické vystoupení odložil jsem ještě na nějakou dobu; také proto, mi z Prahy psali, abych ještě počkal. Uvědomil jsem je a poslal jim náčrt manifestu. Také jsem čekal na příchod dra Beneše. Když konečně Beneš na počátku září přijel nadobro a zahraniční práce náležitě byla rozdělena, vystoupili jsme proti Rakousku veřejně 14.listopadu. Já byl tehdy v Londýně. Rozhodnutí proti Rakousku a pro odboj nebylo mi pouze problémem politickým, nýbrž také mravním.


Zdroje:
Světová revoluce – T.G.Masaryk – Praha 1925
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rakousko-Uherská armáda bojovala především na srbské a ruské frontě, zatímco emigrovaná inteligence se snažila najít podporu v České věci na západě s vědomí, že země jako Francie a Velká Británie budou rozhodovat o poválečném osudu Evropy. Cesta České odbojové organizace proti habsburské monarchii se tak na Západě utvářela velmi obtížně, protože možné zárodky legionářských skupin bylo snadnější budovat na Východě, kde byl dostatek Českých zajatců. Ovšem na Západě se Česká „síla“ ochotná postavit proti Monarchii formovala již v prvních měsících války. Například francouzská cizinecká legie se základnou v severní Africe v počtu 10.000 mužů začala již 21.srpna s náborem. Za 7 týdnů od začátku náboru se pak do jejich služeb hlásilo na 32.000 dobrovolníků, mezi nimi i 1.369 Čechů (Zdroje: První světová válka – Martin Gilbert – BB/art 2005).

Českou odbojovou organizaci ta bylo třeba především připravit jak programově, tak i propagandisticky a jak ve svých poznámkách Masaryk uvádí, nevětší brzdou byl nedostatek finančních prostředků. Z Čech se s žádným příspěvkem počítat nedalo protože Monarchie by to nedovolila. A tak museli hledat mecenáše na Západě. Jednim z nich byl například francouzský historik, znalec a propagátor českých dějin, zakladatel revue La Nation Tchéque (Paříž 1915), přítel a spolupracovník TGM, Denis Ernest (1849 – 1921). Masarykovi také chyběli další kolegové, kteří by mu s celou akcí pomáhali. Mezi ty nejaktivnější členy Maffie patřil Edvard Beneš. Tomu se podařilo z Rakouska emigrovat v září 1915. Ostatní spolupracovníci jako Karel Kramář (zatčen 1915, souzen za velezradu a odsouzen v roce 1916 k trestu smrti. Později byl císařem trest zmírněn na 15 let a v roce 1917 byl amnestován), nebo Alois Rašín byli zatčení a souzení (také Rašín byl odsouzen k trestu smrti, posléze byl omilostněn). S příchodem Beneše a s rostoucím odporem všech národů na pokračování ve válce začala být Česká otázka stále více zajímá pro západní i východní Dohodové mocnosti. Možnost ze zajatců postavit legionářské vojsko prakticky na všech frontách, byl asi rozhodující který nakonec vedl ke vzniku Československa a k jeho podpoře ze strany Francie a Velké Británie.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Historické dokumenty

Prohlášení Českého komitétu zahraničního o politických cílech zahraniční akce
14.listopadu 1915
WW1


Válka nynější protivy mezi národem českým a Rakousko-Uherskem přiostřila. Válka započata bez vota parlamentu: všecky státy předložily rozhodnutí o válce parlamentu, jen vláda vídeňská bála se vyslechnout své národy, protože většina z nich byla by se vyslovila proti válce. Zástupcové českého národa jistě by byli protestovali se vší rozhodností; proto vláda nevzala ani jediného českého zástupce a politika na potaz při kroku tak osudném…

Dnes vůdčí politikové čeští úpí v žalářích, šibenice staly se oblíbenou podporou neschopné administrace, české pluky decimovány, protože spontánně jednaly podle všenárodního českého programu. Práva jazyka českého bezohledně porušována a ztenčována i za války, absolutistická soldateska řádí v českých, neněmeckých a nemaďarských zemích jako v zemi nepřátelské…

Za takové situace český národ nemůže déle mlčet. Proto utvořil se zahraniční komitét české emigrace, aby cizinu o pravém stavu věcí informoval a státníkům, politikům a publicistice spojenců a neutrálních států tužby českého národa přednášel a český program hájil.

Všecky české strany domáhaly se samostatnosti národa posud v rámci Rakousko-Uherska; průběh bratrovražedné války a bezohledného násilí Vídně nutí nás domáhat se samostatnosti bez ohledu na Rakousko-Uhersko.

Usilujeme o samostatný československý stát. Český národ se přesvědčil, že se musí starat sám o sebe. Rakousko poraženo nejen Ruskem, nýbrž i tím malým, tak opovrhovaným Srbskem, a stalo se dependencí Německa; dnes pod vedením Berlína na chvíli se zotavilo, ale to zoufalé napětí sil nás nemýlí, jest jen důkazem, že Rakousko-Uhersko již abdikovalo. Ztratili jsme důvěru v životnost Rakousko-Uherska, neuznáváme již jeho oprávněnost; svou neschopností a nesamostatností podalo celému světu důkaz, že slovo o nutnosti Rakouska je překonáno a právě touto válkou naprosto vyvráceno…

Dnes už nikde není pochybnosti, že Rakousko-Uhersko použilo sarajevského atentátu neprávem proti Srbsku; Vídeň a Budapešť pokračovaly ve své protislovanské politice, která se tak hanebně projevila v řadě procesů proti Srbům. Vídeň a Budapešť neštítily se proti Jihoslovanům užít falešných dokumentů vlastním vyslanectvím vyráběných a v této politické falše Vídeň a Budapešť pokračují touto válkou. K falši pojí se teď proti národům neněmeckým a nemaďarským mstivost a ukrutnost přímo barbarská.

Německo sdílí vinu Rakousko-Uherska; bylo v jeho moci a bylo jeho povinností vůči kultuře a lidstvu válku zamezit a vídeňsko-budapešťské imperialistické frivolnosti nepoužít. Rakousko-Uhersko a Německo bojují se svým tureckým a bulharským spojencem pro věc špatnou a ztracenou.

V Paříži, dne 14.listopadu 1915
Český komitét zahraniční


Zdroje:
XX. století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Mařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

T.G, Masaryk zahájil veřejné české zahraniční akce projevem při příležitosti oslav 500.výročí upálení Mistra Jana Husa ve Švýcarské Ženevě. Tomu předcházel příchod dr. Edvarda Beneše do exilu dne 3.září 1915 a založení Českého zahraničního komitétu, který sdružoval všechny organizace Čechů v zahraničí. Do čela se postavil TGM a dne 14.listopadu 1915 vydal prohlášení v němž prvně představil snahu o vytvoření samostatného československého státu. Tomuto prohlášení však již z roku 1914 předcházela memorandum TGM a z května 1915. Také projev ze 4. a 6.července 1915 pronesený v Ženevě u příležitosti 500. výročí upálení Mistra Jana Husa byl jednim z krůčků, který nakonec vedl k listopadovému projevu, ve kterém Český komitét jasně vyslovil snahu rozbít Monarchii a vytvořit samostatný stát. To se samozřejmě v Rakousko-Uhersku rovnalo velezradě a všem členům České komitétu hrozila šibenice.

Český komitét zahraniční se v únoru 1916 přejmenoval na Národní rada československá, která pak řídila československý zahraniční odboj proti Rakousko-Uhersku až do 26.září 1918.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Jelikož zdejší prohlášení je neúplného znění dodávám verzi z Československé samostatnosti I., číslo 7 ze dne 23. listopadu 1915. Kurzívou je uveden text, který v předchozí verzi Kacermiroslava chybí.

V Paříži dne 14. listopadu 1915.
Prohlášení Českého komitétu zahraničního proti Rakousko-Uhersku, pro spojence a pro boj o samostatný československý stát po jejich boku.

Vystupujeme na politickou veřejnost v okamžiku, kdy ústup vítězné ruské armády od nepřátel se využitkuje proti Rusku a jeho spojencům. Stavíme se na stranu bojujících slovanských národů a jejich spojenců bez ohledu na úspěch či neúspěch, protože hájí právo; rozhodnutí o tom, na čí straně v osudném zápolení národů je právo, je zásadní otázkou politické mravnosti, které se dnes nemůže vyhnout už žádný čestný a opravdový politik, žádný uvědomělý národ. K našemu vystoupení nutí nás však také živý cit slovanské pospolitosti? vyslovujeme bratřím Srbům a Rusům a stejně bratřím Polákům, válkou tak krutě postiženým, vřelé sympathie. Věříme v konečné vítězství Slovanů a spojenců a jsme přesvědčeni, že toto vítězství Slovanů a spojenců bude na prospěch celé Evropy a lidstva. Protislovanský zákeřný postup Ferdinanda Koburského a jeho vlády vítězství spravedlivé věci nezadrží.
Český národ svobodnou volbou krále z rodu Habsubrského spojil se s Uhry a rakouskými Němci v soustátí rakouské; dynastie však postupnou centralisací a germanisací vytvářela jednotný stát absolutistický, porušujíc proti smlouvě samostatnost českého státu na venek i uvnitř. Český národ vysílen evropskou a habsburskou protireformací dovedl tomuto násilí úspěšněji čeliti teprve od svého obrození na sklonku XVIII. století; čelila mu hlavně revoluce roku 1848.
Revoluce zdolána, vydobytá práva národů, zejména českého, opět obětována absolutismu, jenž však otřesen válkou r. 1859 ustoupil neúplnému konstitucionalismu. Maďarům Vídeň povolila, Čechům dostaly se jen nedodržené slavnostní sliby. Český národ zahájil známý boj pasivní oposice, později účastnil se nového parlamentu aktivně, avšak v parlamentě a na sněmích stále domáhal se svého historického práva a usiloval proti německomaďarskému dualismu o federalisaci říše. Jednotlivé pokusy o dohodu s říší rozrážely se o panovačnost Němců a Maďarů.

Válka nynější protivy mezi národem českým a Rakousko-Uherskem přiostřila. Válka započata bez vota parlamentu: všecky státy předložily rozhodnutí o válce parlamentu, jen vláda vídeňská bála se vyslechnout své národy, protože většina z nich byla by se vyslovila proti válce. Zástupcové českého národa jistě by byli protestovali se vší rozhodností; proto vláda nevzala ani jediného českého zástupce a politika na potaz při kroku tak osudném.
Národ český v nové době vždy hájil program rozhodně slovanský; také v této válce, která náš národ překvapila napřipravený, jak překvapila všecky národy mírumilovné, od samého počátku přes neslýchaný teror, potlačující každý projev opravdového smýšlení lidu, v českých zemích projevovány sympatie k Rusku a Srbsku a jejich spojencům; projevy austrofilské jsou vládou vynucovány. Dnes vůdčí politikové čeští úpí v žalářích, šibenice staly se oblíbenou podporou neschopné administrace, české pluky decimovány, protože spontánně jednaly podle všenárodního českého programu.
Práva jazyka českého bezohledně porušována a ztenčována i za války, absolutistická soldateska řádí v českých, neněmeckých a nemaďarských zemích jako v zemi nepřátelské; každý projev české publicistiky se potlačuje, kdežto našim národním odpůrcům nejen se dovoluje agitace proti českému národu, Vídeň a Budapešť podporují i pangermanistické orgie v duchu Lagarda, von Hartmanna, Mommsena, Treitschkea.
Za takové situace český národ nemůže déle mlčet. Proto utvořil se zahraniční komitét české emigrace, aby cizinu o pravém stavu věcí informoval a státníkům, politikům a publicistice spojenců a neutrálních států tužby českého národa přednášel a český program hájil.
Všecky české strany domáhaly se samostatnosti národa posud v rámci Rakousko-Uherska; průběh bratrovražedné války a bezohledného násilí Vídně nutí nás domáhat se samostatnosti bez ohledu na Rakousko-Uhersko.
Usilujeme o samostatný československý stát.
Český národ se přesvědčil, že se musí starat sám o sebe. Rakousko poraženo nejen Ruskem, nýbrž i tím malým, tak opovrhovaným Srbskem, a stalo se dependencí Německa; dnes pod vedením Berlína na chvíli se zotavilo, ale to zoufalé napětí sil nás nemýlí, jest jen důkazem, že Rakousko-Uhersko již abdikovalo. Ztratili jsme důvěru v životnost Rakousko-Uherska, neuznáváme již jeho oprávněnost; svou neschopností a nesamostatností podalo celému světu důkaz, že slovo o nutnosti Rakouska je překonáno a právě touto válkou naprosto vyvráceno. Ti, kdo hájili možnost, ba nutnost Rakouska-Uherska -- a byl to jednu dobu sám Palacký -- chtěli federativní soustátí rovnoprávných národů a zemí; avšak Rakousko-Uhersko dualistické stalo se potlačovatelem neněmeckých a nemaďarských národů, je překážkou míru v Evropě a zvrhlo se v pouhý nástroj dobývačnosti Německa na východ, bez vlastního positivního cíle, neschopno vytvořit organický státní celek rovnoprávných, svobodných a kulturně pokračujících národů. Dynastie, žijíc ve svých absolutistických tradicích, udržuje se jako fantom bývalé světové říše nedemokratickým spolupanstvím neplodné šlechty, beznárodní byrokracie a protinárodního důstojnictva.
Dnes už nikde není pochybnosti, že Rakousko-Uhersko použilo sarajevského atentátu neprávem proti Srbsku; Vídeň a Budapešť pokračovaly ve své protislovanské politice, která se tak hanebně projevila v řadě procesů proti Srbům. Vídeň a Budapešť neštítily se proti Jihoslovanům užít falešných dokumentů vlastním vyslanectvím vyráběných a v této politické falše Vídeň a Budapešť pokračují touto válkou. K falši pojí se teď proti národům neněmeckým a nemaďarským mstivost a ukrutnost přímo barbarská.
Německo sdílí vinu Rakousko-Uherska; bylo v jeho moci a bylo jeho povinností vůči kultuře a lidstvu válku zamezit a vídeňsko-budapešťské imperialistické frivolnosti nepoužít.
Rakousko-Uhersko a Německo bojují se svým tureckým a bulharským spojencem pro věc špatnou a ztracenou.
V Paříži dne 14. listopadu 1915.

Za Český komitét zahraniční:
Josef Dürich, poslanec české strany agrární na radě říšské ve Vídni. T. G. Masaryk, poslanec na radě říšské ve Vídni, profesor české university v Praze a profesor univerzity v Londýně. Bohumil Čermák, předseda Jednoty československých spolků v Rusku. Dr. Ludvík Fisher, advokát, předseda Národního sdružení v Chicagu. František Kupka, člen České Akademie, předseda Výboru české kolonie a českých dobrovolníků v Paříži. Antonín Veselý, předseda Československého socialistického spolku "Rovnost" v Paříži. Karel Pergler, advokát, člen Národního sdružení v Chicagu. Emanuel Voska, člen Národního sdružení v Chicagu. Jan Sýkora, aktor "Čechoslováka" v Petrohradě. František Kopecký, sekretář Českého komité v Anglii. Albert Mamathey, předseda Slovácké ligy v Americe. František Daxner, tajemník Slovácké ligy v Americe.

V podpisech jsou následující chyby: Místo "Jednota čs. spolků v Rusku" má být "Svaz atd."; Dr. Fischer byl lékař, nikoli advokát; Voska byl v New Yorku nikoli v Chicagu; "Slovenská liga" místo "Slovácká...". Chybí podpis Dr. Edvarda Beneše, který to odůvodnil předčasným ohrožením lidí spjatých s jeho jménem na území Rakouska-Uherska, kdyby se pozradila jeho účast na prohlášení Českého komitétu. Štefánikův podpis také chybí, jelikož se do akce budoucí Národní rady zapojil až v prosinci 1915.

Pro francouzskou veřejnost a francouzsky čtoucí kruhy spojenecké prohlášení přepracoval a stylisticky upravil profesor Ernest Denis. Toto francouzské znění vyšlo v "La Nation Tcheque", ročník I., číslo 14 ze dne 15. listopadu 1915 a jeho opětovný český překlad viz. kniha Dr. Soukupa "28. říjen 1918" (Praha, 1928) díl I. strana 343.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Manifest českých spisovatelů
17.května 1917



Českému poselstvu na říšské radě!
Obracíme se k Vám, pánové, ve velké době našeho národního života, v době, za niž všichni budeme odpovídati celým staletím. Obracíme se k Vám, poselstvu českého lidu, dobře vědouce, že my, čeští spisovatelé, osobnosti v našem životě veřejně činné a známé, máme nejen právo, nýbrž i povinnost, mluvit za rozhodnou většinu českého světa kulturního a duchovního, ba i za národ, jež sám promluviti nemůže.

Co nejdříve sejde se říšská rada a politickému zastupitelstvu českého národa naskytne se poprvé za války příležitost, aby z její tribuny projevilo všechno, co se dosud projeviti nemohlo ani tiskem, ani jiným veřejným způsobem. Želíme arci, že tribunou touto nebude staroslavný sněm království Českého, a výslovně prohlašujeme, že pouze sněm tohoto království pokládáme za nejpovolanější shromáždění, kde by se mělo o přáních a potřebách našeho národa rokovati. Ale sněmu českého tou dobou, bohužel, vůbec není, jediným svobodným firem českých poslanců může se býti prozatím jen říšská rada ve Vídni. Nuže, pánové, aspoň tam buďte pravdivými mluvčími svého národa, aspoň tam povězte státu a světu, co Váš národ chce a na čem trvá! Aspoň tam splňte svou svatosvatou povinnost a zastaňte se českých práv a českých požadavků v této nejosudovější době světových dějin způsobem nejrozhodnějším a nejobětavějším, neboť nyní rozhoduje se o českém osudu na celá staletí!

… Touhy a práva národa československého nabývají nové posily a nového důrazu dosavadním průběhem světové války, za níž se dostává příští Evropě nového, demokratického vzezření, a všechna naše politika musí míti stejně veliké, osvobozující hledisko, jemuž jest arci z minulosti třeba staré české poctivosti, staré obětavosti a oddanosti, starého, slavného zřetele na čest národa a na soud budoucnosti. Tyto krásné vlastnosti projevil český lid svým sebevědomým klidem, jež za války přes všechny svody dovedl zachovati, aniž mu bývalo třeba poslaneckých příkazů a politických rad. Tento sebevědomý klid, tento pud sebezachování byly nejzdravějším výrazem našeho národního instinktu - a toto výmluvné národní mlčení, nezmatené sebevětším útiskem, nemělo býti až do skončení světového zápasu ničím rušeno. Teď však se otevírají brány rakouského parlamentu, a politickým zástupcům národů poprvé se naskýtá příležitost, aby, budou-li chtíti, svobodně mluvili a jednali. Cokoliv řeknou a cokoliv ujednají, uslyší se nejenom doma, nýbrž i v celé Evropě, ba zámoří. Na Vás, pánové, jakožto na mluvčí československého národa pohlížeti budou dnešek i budoucnost, a není sporu, čeho po Vás žádají. Program našeho národa je založen jeho dějinami i jeho kmenovou jednotností, jeho novodobým politickým životem i jeho právy a vším tím, z čeho tato práva vzniká a čím byla svatě zaručena. Doba dnešní zdůrazňuje tento program do posledních důsledků; zdálo-li se kdy, že lze jej odkládati nebo omezovati, nutká Vás doba dnešní, abyste jej rozvinuli před fórem celé Evropy a pak hájili do krajnosti, abyste se domáhali jeho splnění bez výhrad, neboť český lid se ho nikdy nevzdal, ze srdcí československých nikdy nevymizela víra v slavné příští jeho splnění!

Tato chvíle nastala světovou válkou, jejím průběhem a dosavadními výsledky. Evropa demokratická, Evropa národů svéprávných a svobodných jest Evropu zítřka a budoucnosti. Národ žádá po Vás, pánové, abyste byli s touto dějinnou chvílí, abyste ji věnovali všechny své schopnosti, abyste jí obětovali všechny jiné zřetele, abyste v té chvíli jednali jako mužové nezávislí, mužové bez všelikých závazků a prospěchův osobních, mužové svrchovaného mravního s národního vědomí. Nedovedete-li učiniti zadost všemu, čeho národ po Vás žádá a co Vám ukládá, vzdejte se raději svých mandátů, prve než na říšskou radu vejdete, a odvolejte se k své nejvyšší instanci: k svému národu!

V Čechách a na Moravě, v květnu 1917


Zdroje:
XX.století o sobě - Dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Manifest českých spisovatelů byl koncipován jako protest proti dosavadní politice Českého svazu. Český svaz totiž již 31.ledna 1917 vydal manifest, ve kterém podpořili monarchii. Nový manifest českých spisovatelů se však přidal na stranu Masarykova zahraničního odboje, čímž podryl autoritu Českého svazu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od kacermiroslav »

V květnu roku 1914 vypracoval Karel Kramář Ústavu Slovanské říše, v kterou doufal, že by mohla vzniknout v čele s Ruskem. Mělo se jednat o říši, která by měla společnou celní a měnovou reformu a obchodní území. V jejím čele by stál ruský car, který by byl zároveň prohlášen za českého a polského krále. V zemích mimo Rusko by pak vládl v carově zastoupení místodržitel. Nemělo se tak jednat o zemi, která by umožnila vznik samostatného českého nebo československého státu, ale spíše by se jednalo o spolkovou říši. Vláda této monarchie se měla nazývat říšská rada, parlament by byl říšskou dumou (300člennou, z toho na České království by připadalo 30 zástupců). Hlavní moc by tak ležela v Rusku a pro Čechy by zůstala jen omezená autonomie. České království by pak bylo ve svých historických hranicích včetně západní části Slezska, jihozápadní části pruského Slezska (Kladsko), Lužice a Slovenska. Nereálnost celého podniku je asi myslím, vše jasná.

1. Kramářova Ústava Slovanské říše (výňatek)

I.Slovanský Svaz nazývaný Slovanskou Říší tvoří: Ruská Říše, Carství (království) Polské, Carství (království) České, Carství Bulharské, Království Srbské, Království Černohorské.

II.Císař Všech Slovanů a celé Rusi, Car Polský, Car Český, reprezentuje Slovanskou Říši před ostatními velmocemi, vyhlašuje jménem říše válku a uzavírá mír, spojenectví a smlouvy s jinými Velmocemi, jmenuje a přijímá diplomatické zástupce, jmenuje společné ministry války a námořnictví, a také ministra věcí zahraničních, který je současně říšským kancléřem....

III.Do kompetence Říšského zákonodárství náleží:
1.Obchodní smlouvy a celní tarify.
2.Míry a váhy, peněžní systém a ustanovení o vydání papírových peněz.
3.Zákony o obchodním loďstvu a konzulátech.
4.Obecná ustanovení o poště, telegrafu a telefonu, jejich obecné tarify a taxy.
5.Obecná ustanovení o železnicích k zajištění nezávadného spojení, k dopravě zboží a jednoty tarifů.
6.Armáda a loďstvo.
7.Říšský rozpočet. ...

V. Říšská Rada sestává ze zástupců členů Svazu. Ruská Říše má např. 25, Carství Polské 5, Carství České 4, Srbsko 4, Bulharsko 3 a Černá Hora 1 hlas. Členy Říšské Rady jmenují panovníci spojeneckých států. Zástupce Carství Polského a Českého jmenuje podle návrhu Náměstků těchto zemí Císař jako Car Polský a Český. ...

VIII. Říšská Duma sestává z 300 členů, např.: 175 z Ruské Říše, 40 z Carství Polského, 30 z Carství Českého, 30 ze Srbska, 20 z Bulharska, 5 z Černé Hory. Členy Říšské Dumy volí Státní rada a Státní Duma Ruské Říše, sněm polský a český, skupština srbská a černohorská a bulharské národní shromáždění.

IX. Slovanská Říše představuje jediné obchodní a celní území se společnou celní hranicí. Veškeré zboží může být volně převáženo z jednoho spojeného státu do druhého a nepodléhá jiným clům a daním než těm, kterým podléhají výrobky dané země. ...

XVI. Občané všech spojených států požívají ve všech spojených státech práv místních občanů, ale podrobují se v každém státě všem povinnostem a omezením, předepsaným místními zákony nebo policejními předpisy. ...

XVIII. Ve všech neruských zemích Svazuje povinné vyučování ruštině počínajíc druhou třídou obecných škol. Na školách středních se vyučuje ruštině a ruská literatura rusky. Na vysokých školách musí býti stolice ruštiny, ruských dějin a literatury. Přednášky z těchto oborů, přednášené rusky, jsou povinné pro všechny posluchače.

XIX. Vojenská služba je stejná pro všechny země Slovanské Říše a stanoví se Říšským zákonem; rovněž tak i kontingenty jednotlivých států. Společné výdaje na armádu a loďstvo, pokud se nekryjí celními poplatky, rozpočítávají se podle počtu obyvatel jednotlivých států. Carství České a Carství Polské platí během prvních 25 let více než ostatní členové Svazu...

Velící řečí v celé armádě a loďstvu Říše je ruština. Všichni důstojníci jsou povinni znát rusky. ...

XX. Císař, jako Car Polský a Český, jmenuje v obou Carstvích náměstky, kteří za jeho nepřítomnosti jsou náčelníky občanské správy země. ...

Carství Polské a České se spravují způsobem konstitučním dvěma sněmovnami a ministry, odpovědnými Carovi a Sněmovnám.

II. SLOVANSKÁ ŘÍŠE A JEJÍ SOUSEDÉ

Carství české sestává z:
1.Území Království českého, Markrabství moravského a západní části Rakouského Slezska.
2.Jihozápadního pohraničí Pruského Slezska, kde se ještě zachoval český živel (hrabství Kladské aj.).
3.Země srbsko-lužické ve východním Sasku a pruských okresů přiléhajících na severu.
4.Slovenských území severního Uherska, jejichž jižní hranice jde po středním Dunaji od Bratislavy k Vyšehradu pod Budapeští a dále po přímé linii na východ k hranici Uherské Rusi a Západní Haliče.

Obyvatelstvo Carství čítá 15 miliónů, z nichž je 10 miliónů Čechoslováků, 1 1/2 mil. pomaďarštěných Slováků a poněmčených Čechů, schopných znovu přihlásit se k svému plemeni, 3 mil. Němců a asi 1/2 mil. Židů. ...


Zdroj: František Čapka - Zrod ČSR v datech a událostech - 1998
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od kacermiroslav »

Karel Kramář: Trestná válka proti Srbsku
Národní listy, 4. 8. 1914


Nastal dějinný okamžik, kterého tolik se báli a který tolik mnozí očekávali. Naplnila se slova německého kancléře o boji mezi Germánstvem a Slovanstvem. Celá Evropa pošle všecko, co má mladého a zdravého, na pole bitev, a nastanou hrůzy, o kterých posud blouznili jen vojenští románoví fantasté.

Nikdo nemůže předvídati konce. My sice předpověděli, že ze srbského konfliktu vyvine se konflikt evropský, že z otázky vraždy, kterou každý odsuzuje, a z otázky jejího potrestání státi se může otázka evropské rovnováhy, která celý svět povolá do zbraní; nám také vytýkal se nedostatek slovanského citu, když jsme odsuzovali, aby o politice národa rozhodovali dvacetiletí hoši, a nyní dojista každý přizná, tak správně jsme předpovídali — ale dnes přestává každé prorokování.

Státy evropské klásti budou poslední účty ze své politiky — nyní mstíti se budou všecky chyby vnitřní politiky, všecko přehlížení mravních faktorů osudné zkoušky. A tolik si řekněme, že po skončení hrozné války mapu Evropy nepoznáme. Bismarck kdysi řekl, že budoucí válka musí vésti k úplnému rozdrcení nepřítele, aby víc mír neohrožoval. „Saigner á blanc“ [Musí vykrvácet jako zvíře]…

V této chvíli každý z nás myslí ovšem na budoucnost našeho národa. A snad mnohý si pomysli, jak by bývalo moudré, kdybychom své síly nebyli promrhali na vnitřní boje, a upotřebili jích na vnitřní posílení, na zdravou, pevnou organisaci všech národních sil, abychom bez bázně a strachu mohli očekávati všecky rány osudu. Marné bylo volání!

Nyní nezbývá, než mužně, bez bázně a strachu hleděli budoucnosti vstříc. Dnes, v době nejintensivnějšího národního života nerozhodují bitvy o osudu národů. O budoucnost svého národa se nebojíme. Přijde-li ostrý hněv a tlak, očistí se, doufejme, náš veřejný život a v těžkých zkouškách zbude jen, co má opravdovou mravní sílu. A ti národ náš dovedou také vyvésti z nejhorších úskalí.

Ať tedy osud v nejohromnějším zápasu, jaký viděla historie, v zápasu, v němž celý svět zápolí o budoucnost evropských dějin, o hegemonii jednoho a mír a pokoj všech, jakkoliv rozhodne, al z boje toho vzejde pro nás doba těžkých zkoušek a strádání, anebo možnost žiti plným národním životem na prospěch náš i všech druhých: budoucnost naše je v nás samých! Jestli sami sebe nezahubíme, nikdo nás nezničí!

Karel Kramář
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Ještě dám reakci na předchozí text: Kramářovu Ústavu Slovanské říše celé mi to přijde, že se Kramář snažil naroubovat politické mechanismy fungující v R-U (parlament atd.), na absolutistické, carské Rusko. Reálně vzato by se jednalo o krok zpátky. Stačí se podívat, jak se žilo polákům v Haliči a jak polákům v Kongresovce... navíc Kramář věřil, že se po vyhrané válce carský režim reformuje, ale poč by to dělal, když zvítězili ve válce a po rozšíření území o střední Evropu, by nejspíš vzrostla obliba Cara a ustaly reformy, které musely proběhnout po porážce od Japonců. Ještě doplním, že vládcem v Čechách, měl být dle Kramáře, carův bratranec, Velkokníže Nikolaj, který byl na rozdíl od Cara velmi oblíbený (hlavně mezi vojáky). Pokud by se naplnily Kramářovy plány, rozhodně bysme si nic nemohli diktovat. Jeho plánům se se asi nedostalo přijetí (začlenění slovenska bylo reálné asi tak jako koridor k Jadranu) a výsledkem by byl zahořklý politik Kramář a především český národ by přišel o pracně budované výhody, prakticky by se vrátil před rok 1848, nebo ještě hlouběji. Pokusy o poněmčování Čech, které tady byly až koncem Války, by byly nahrazeny porušťováním - pochybuji, že by byla ve společnosti volnější nálada než v době "normalizační" v 70. letech. Byl vlastně Kramář někdy v carském Rusku ? Přeci jen osobní návštěva Ruska vyléčila nemálo "hejslovanů" viz Karel Havlíček Borovský.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Zemakt »

Ano Rase, z dnešního pohledu to bylo takové to ode zdi ke zdi. Nicméně v rámci tehdejšího vidění světa, 1914, který z českých "separatistů" měl vizi nějakého zcela samostatného, národního státu? Obávám se že nikdo., čest výjimkám. Už jenom představa nějaké takové federace bylo rouhání. Čas ale letěl jako blázen a za dva roky bylo vše jinak.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Tak ono nemálo lidí věřilo v "austroslavismus", tedy že se rakousko podaří reformovat do státu přívětivějšího slovanům. Dá se říct, že dlouho sem patřil i Masaryk. Akorát byl problém v tom, že by to vždycky bylo na úkor rakouských němeců (ať v čechách nebo slovinsku), maďarů, ale i poláků (kvli rusínům, spory o Lvov). Tedy ústupky vůči "čechům" (prakticky asi federace) by znamenaly eskalaci napětí uvnitř společnosti a rozpad monarchie. Navíc často zmiňované federativní uspořádání, by znamenaly taky akorát tak problém. Přeci jen se o to pokusil císař Karel na konci války, ale výsledkem byl chaos a úředníci (i vojáci) vlastně ani nevěděli co je ještě formování federace a co už je rozpad monarchie. I pokud by byla federace úspěšná, tak čechy by vypadaly jako pozdější Protektorát Čechy a Morava, Němci by měli autonomii a rozhodně by nebyli s námi v jednom federativním státě. Pro Vídeň byly v čechách větší problém snahy českých němců (v Liberci a okolí), kteří chtěli pohraničí spojit do sjednoceného Německa ("domů do Říše") leč po roce 1866, nechtěl Bismarck rozbourat Rakousko. Pnutí tady ale bylo pořád. Tedy čeští poslanci, kteří se rozhodli Císaře a parlament trestat tím, že si jí nebudou všímat (skoro až trucování), bylo z pohledu Vídně, spíš úsměvné a rozhodně nehrozilo rozpadem celého státu (což se o českých němcích tak úplně říct nedalo).

Navíc, naši politici se až moc upnuli k tomu, že se český národ poklidně proreformuje až na úroveň Maďarů, tedy že vznikne jakési "rakousko-uhersko-česko". Přitom maďaři poučení rokem 1848-49, si celou dobu okusovali kousky privilegií od Vídně a v průběhu války se prakticky připravovali na opakování scénáře z revoluce 48-49. Tedy při jakémkoliv zaškobrtnutí, by se maďaři chopili šance a Uhersko by se odtrhlo. Tentokrát by tady už nebylo Rusko, které by Vídni pomohla a německo by se nejspíš nechtělo zapojit do masivní vojenské akce na potlačení revolty. Vídeň by to sama nezvládla. Následně by odpadl od monarchie Halič (kvůli polskému separatismu a samotné poloze) Osud rusínů v Haliči a Bukovině je otázkou, ale byli od Vídně až moc vzdálení. V tomto stavu by zbytek monarchie nemohl vzdorovat Italským snahám o zabrání Terstu, Puly, části Tyrolska a patrně i celého pobřeží Jadranu (Chorvatsko a Dalmáci). Bosna by samovolně odpadla kvůli odříznutí od zbytku monarchie. V tomto stavu by se chtěli odtrhnout od slabého rakouska i němci. Pokud by se tohle událo ještě před vypuknutím světové války, patrně by jim včlenění do Německa nic nezabránilo. Čechy by tak zůstaly v podobě pozdějšího Protektorátu. V lepším případě by nás pohltilo Německo, v horším případě by nás nechali v izolaci a tedy vyhnít.

Jedinou alternativou bylo zrušení dualismu a obnovení jednotného Rakouska, ale ty by znamenalo dlouhou a vleklou válku proti Uhrům, s výsledkem nejasným. Pokud by se podařilo maďarský odpor zlomit, bylo by Uhersko v podstatě na úrovni Kongresovky (ruského polska) a Vídeň by nemohla počítat s loajalitou maďarských vojáků. Navíc by zde hrozila další revoluce nebo permanentní odpor vůči Vídni a úředníkům. Přeci jen možnost odtrhnutí nemaďarských oblastí je sporný, přeci jen Slovensko bylo z většiny pomaďarštěné a u sedmihradských rumunů to bylo podobné. Uherských Němců taky nebylo moc. Na tom by se Vídni "loajální základ" nedal postavit.
Naposledy upravil(a) Rase dne 27/12/2016, 12:56, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Zemakt »

Však říkám Rase, v roce čtrnáct byla otázka národního státu ne nepodobná otázce letu na měsíc. Nejsme ve sporu :wink:. Nicméně, shrnul jsi to pěkně.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Ještě dodám, že i pokud by se císaři Karlovi podařilo vystoupit z války, někdy v polovině roku 1917, tak je otázkou v jakém stavu by to bylo. Počítám s tím, že dřív, než by se kdokoliv rozkoukal, Německo by bez problémů zabralo České pohraničí, kde by je lidé uvítali. Pokud by se Berlínu podařilo ukončit válku nějakou mírovou smlouvou, patrně by dopadli lépe než v roce 1918. Je klidně možné, že jediným územním ústupkem by bylo Alsasko-Lotrinsko, ale socialistickému převratu by se patrně vyhli, vojsko bylo ještě dost silné. Je to velké fantazírování, ale ani tento scénář by pro nás nedopadl zrovna dobře - zase bysme skončili jako "protektorátní výběžek" (slepé střevo) uprostřed Germánů :D
Zkrátka ať tak a nebo tak, R-U by se nejspíš rozpadlo divoce jako později Jugoslávie.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Zemakt »

Počítám s tím, že dřív, než by se kdokoliv rozkoukal, Německo by bez problémů zabralo České pohraničí, kde by je lidé uvítali.
Toto by spíše záleželo v jaké formě a za jakých podmínek by Německo z války vystoupilo. Pokračovalo by dále a prohrálo by, jakože zřejmě jo. Dost pochybuji.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Docela mě teď zaujala neoficiální "československá vlajka" která byla používána k propagaci v USA cca 1917. Koncepčně se jedná o vlajku poskládanou dle amerického vzoru. Ony čtyři hvězdy znamenají Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko, tedy se ještě nepočítalo se Zakarpatskou Ukrajinou. Není mi jasné, zda byla používána pouze na plakátech, nebo ji i vyráběli pro propagační činnost. Bohužel jsem nikde nenašel fotografie reálného praporu, ale je dost možné že existovaly.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Wolf
rotný
rotný
Příspěvky: 81
Registrován: 20/3/2016, 11:56
Bydliště: Košice

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Wolf »

Rase píše:Docela mě teď zaujala neoficiální "československá vlajka" která byla používána k propagaci v USA cca 1917. Koncepčně se jedná o vlajku poskládanou dle amerického vzoru. Ony čtyři hvězdy znamenají Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko, tedy se ještě nepočítalo se Zakarpatskou Ukrajinou. Není mi jasné, zda byla používána pouze na plakátech, nebo ji i vyráběli pro propagační činnost. Bohužel jsem nikde nenašel fotografie reálného praporu, ale je dost možné že existovaly.
Našiel som jednu fotku, žiaľ nie historickú, ale pravdepodobne urobenú na muzeálnom exponáte:
Obrázek
V zdroji: http://www.imgrum.org/media/10491049948 ... 1829497979 sa uvádza, že sa jedná o vlajku ušitú manželkou Vojtecha Preissiga Irenou.
Stručný prehľad histórie ČS vlajky je tu https://vlast.cz/vyvoj-ceske-vlajky/
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od kacermiroslav »

Rase, Wolf...sakriš......to je hooodně zajímavá informace. O této minoritní vlajce asi podle mě jen tak někdo ponětí nemá. Tedy pokud to není nějaká aprílová recece, když je to zde uveřejněno 2.dubna:-) to by se hodilo na samostatný článek na téma tvorba vlajky ČS.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Wolf tady dal hodně zajimavý odkaz na web: https://vlast.cz/vyvoj-ceske-vlajky/
Tuto vlajku navrhl gen. Milan Rastislav Štefánik a Vojtěch Preissig, využívali ji čeští a slovenští emigranti v USA. O trochu známější je jiná "Vlajka M. R. Štefánika".
Celkově bych asi jen kopíroval zmíněný web, tak bych radši zůstal jen u odkazu na něj (nechce se mi nahrávat kvantum fotek) :D
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Wolf
rotný
rotný
Příspěvky: 81
Registrován: 20/3/2016, 11:56
Bydliště: Košice

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Wolf »

Rase píše:Wolf tady dal hodně zajimavý odkaz na web: https://vlast.cz/vyvoj-ceske-vlajky/
Tuto vlajku navrhl gen. Milan Rastislav Štefánik a Vojtěch Preissig, využívali ji čeští a slovenští emigranti v USA. O trochu známější je jiná "Vlajka M. R. Štefánika".
Celkově bych asi jen kopíroval zmíněný web, tak bych radši zůstal jen u odkazu na něj (nechce se mi nahrávat kvantum fotek) :D
Vo väčšine zdrojov týkajúcich sa tejto vlajky som našiel iba meno Vojtěcha Preissiga bez zmienky o Štefánikovi. Je dosť môžné, že (spolu)autorstvo Štefánika vzniklo neskôr nejakým nedorozumením.

K životu Vojtěcha Preissiga som našiel toto video: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... 801390001/ Vo videu je zobrazená aj vlajka ušitá jeho manželkou v čase 10:30. Žiaľ, dočkal sa smutného osudu, spolu s dcérou boli nacistami zatknutí, on zahynul v koncentračnom tábore Dachau v 1944, dcéra bola popravená v 1942.

Niekoľko Preissigových propagačných plagátov je dostupných v Kongresovej knižnici: http://www.loc.gov/pictures/related/?fi ... jt%C4%9Bch
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Rozhodně mě zaujala Preissigova činnost v na poli návrhu nových fontů atd. Za mě osobně je to ohromné plus a je vidět, že to s grafickou potřebou republiky, myslel mnohem dál než jen plakáty v USA - viz i Mucha zdarma navrhoval bankovky.
Co se týče Preissigovy smrti, tak pokud budu vycházet ze vzpomínek pradědy, tak gestapo velice dobře vědělo co dotyčný dělal v roce 1918 a měli velice dobře zmapovanou odbojovou činnost jednotlivých lidí (myšleno v období WW1).
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od Rase »

Rakouský humoristický týdeník "Die Musekette" vydané ve čtvrtek 17.ledna 1918, se obrázkem na titulní stránce ironicky strefuje do zrádných československých jednotek v rámci francouzské armády. Netušíte někdo co se tam píše ?

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
mrfelix
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 220
Registrován: 30/10/2012, 08:43

Re: Počátky české odbojové činnosti na Západě (1915)

Příspěvek od mrfelix »

Text pod obrázkem je psán změněnou Němčinou, zřejmě má napodobovat francouzský akcent a částečně používá francouzská slova (např. Arméé).

Er kennt sich aus - Poznává se

"Pane generále, hlásím (ghursaaamst vypadá podobně jako Uhrzeit - v přesný čas, dává to někomu smysl). česko-slovenská armáda je nastoupena k přísaze na vlajku."
"Můj drahý (nebo mí drazí?), nepřestávejme s těmi nesmyslnostmi!" (Zwecklosigkeiten, Zweck je důvod, účel, mohli by tím slovem myslet Bezúčelnosti, nebo smyslztrácející činnosti. )
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“