Kdo rozpoutal Velkou válku?

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Kdo rozpoutal Velkou válku?

Příspěvek od Lord »

Dějiny píší vítězové. Co je na tom pravdy? Zatímco za rozpoutání druhé světové války může Hitler. V případě první světové války se objevuje revizionismus, tedy úsilí o přehodnocení, změny nebo úpravy většinového názoru v této společensky významné věci. Víte, že za za některé historické pochybnosti se můžete stát předmětem pronásledování nebo vášnivých diskusí? Pomůže nám hodnocení s odstupem času?

Obrázek

Doufám, že události, které se udály před více než 90 lety jsou již dostatečně vyčpělé, a to z mnoha důvodů. Jednak je přebila ještě hroznější druhá světová válka, i když z hlediska rozložení a počtu obětí na jednotlivé státy to bylo jiné a hlavně je to už dávno. Téma zní – příčiny a historické paralely kolem tzv. Velké války, později známé jako první světová válka. V této válce bylo za hlavního viníka na Versailleské mírové konferenci označeno Německo. Ale bylo tomu skutečně tak? Němci museli platit značné válečné reparace státům Dohody, dále ztratili část svého území a všechny kolonie v Africe a Oceánii.

V Německu smlouva způsobila šok a později se stala vodou na mlýn pro Adolfa Hitlera. Dnes můžeme spekulovat, proč se tehdy nepodařilo Německo náležitě usměrnit a musela propuknout ještě jedna válka. Zřejmě to bylo proto, že Německo nebylo zcela zničeno a na hlavu poraženo a tak mohlo začít toužit po odvetě. Na plnění smlouvy nedokázala Francie po nástupu Hitlera k moci plně dohlížet a zmohla se stěží na diplomatický odpor natož ozbrojený konflikt, který by Hitlera včas náležitě usměrnil. Výsledkem této nečinnosti byla druhá světová válka.

Záminka k válce

Srbové jsou tvrdohlavý slovanský národ, což ukázalo i bombardování Jugoslávie. Němci potažmo habsburská monarchie, měli vždy o toto území eminentní zájem. Jenže nebyli jediní, i Rusko zde popuzovalo Srby proti velmocenskému postavení staré monarchie.

„Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi …. „ Kterýho Ferdinanda, paní Müllerová?“. Takto se dobrý voják Švejk dostává do oněch reálií, kdy byl v Sarajevu 28. června 1914 zastřelen následník trůnu, arcivévoda Ferdinand d'Este se svou manželkou, hraběnkou Žofií Chotkovou.

Po událostech v Sarajevu však Rakušané nějakou dobu váhali, neboť chtěli důkazy, že za atentátem stojí srbská vláda, ale nakonec vyhlásili po ultimátu Srbsku válku, která měla okamžitou reakci v ruské mobilizaci, a byla následována mobilizací Německa a Francie. Nic už nemohlo konflikt odvrátit. Tento první masakr dvacátého století si vyžádal na 30 milionů obětí a změnil svět zásadním způsobem.

Den po atentátu volali generálové po okamžité akci. Jenže se zdá, že rakousko-uherské jednotky nebyly k zásahu ihned připravené. Už několik let se mluvilo o preventivní válce, ale když nastal rozhodující okamžik, Rakousko-Uhersko nedokázalo včas zareagovat. Toto zdržení dalo světu čas na zotavení se z prvotního šoku, stará antipatie proti monarchii se vrátila a iniciativu převzali protivníci. Začal proces nekonečných jednání, politických konzultací, ministerských schůzek, zkrátka nadměrného množství aktivit, jež rychlé řešení udusily. Nyní už R-U nebral nikdo vážně a nevěřil v jeho velmocenské postavení. R-U nakonec předložilo Srbsku ultimátum. Požadavky v textu byly natolik přísné, že nikdo nepřepokládal, že by je Srbsko mohlo přijmout. To nakonec některé body sice přijalo, ale jiné odmítlo, a tak začalo tóčo.

Byla to sice ruské rozhodnutí o mobilizaci z 30. července, které proměnilo lokální konflikt ve světovou válku, ale nelze popřít, že by Rusové rakousko-uherskou vládu před zásahem v Srbsku i před závažnými následky, jež intervence může mít nevarovali.

Německo jako agresor

Tato jeho role vyplývá z jeho útočných operací na počátku války, kdy jako agresor napadl Francii. Ale dnes můžeme říci, že se Němci obávali toho, aby se nedostali do kleští ze západu a z východu. A takové plány skutečně existovaly. Tedy do války na dvou frontách proti Francii a Rusku. Takovou válku by Němci nemohli vyhrát. Proto se rozhodli zaútočit jako první, ještě v době, jak doufali, že můžou vyhrát. Tedy nejprve vyřídit jedním mohutným úderem jednoho protivníka a pak druhého. Bylo to již v době, kdy všechny státy okolo mobilizovaly, prvotním impulsem byla zřejmě ruská mobilizace. Předem předesílám, že zde nechci dělat skopčákům advokáta, zřejmě se jedná skutečné o agresivní a domýšlivý národ.

Obrázek

Na druhou stranu byl německý národ koncem 19. století populačně a ekonomicky na vzestupu. Více než třetina obyvatel byla mladší 15 let. Země se úspěšně industrializovala a vyráběla velké spektrum kvalitních výrobků pro něž bylo třeba zajistit odbytiště. Nedělejme si iluze, že tehdy existoval ekonomický model jako dnes, tedy volný trh, naopak každý vyspělý stát, tedy evropské mocnosti a USA uplatňovali protekcionalismus. Měna byla kryta zlatem, peníze bylo možné získat jen zadlužením, ne tiskem jako dnes uplatňuje hegemon USA, který vlastně jednak zachránil svět před Německem a významně promluvil do první a druhé světové války, na druhou stranu také na nich nejvíce vydělal a vnutil světu svoji vizi uspořádání světa.


Francouzský plán č. 17

Je zdokumentováno, že Francouzi znali obsah německého útočného tzv. von Schlieffenova plánu téměř od jeho vzniku. Generál Dubail v roce 1911 navštívil St. Peterburg a přesvědčil Rusy, že čas potřebný k mobilizaci musejí výrazně snížit a že Východní Prusko je třeba napadnout dříve než bude všeobecná mobilizace úplná. Tento tah měl být ranou do samého jádra von Schlieffenova plánu, jehož úspěch stál na čtyřtýdenním rozdílu mezi francouzskou a ruskou dobou mobilizace. V roce 1912 byly uzavřeny další dohody, podle nichž měl počet ruských vojáků vyslaných k okamžité invazi do Východního Pruska činit 800 000 a jejich mobilizace měla trvat pouhých 14 dní.

Francouzi měli tedy také plán, po řadě úprav se nakonec usnesli na variantě, která je dnes známá jako plán č. 17. Plán byl poněkud zvláštní, že nechával řadu možností otevřených. Jeho ústředním bodem bylo, že francouzský voják má vždy držet iniciativu, a svatým krédem byl útok.

Francouzi se rozhodli pro následující kroky:

1. Okamžitě po vypuknutí nepřátelství francouzské jednotky zaútočí a obsadí Alsasko-Lotrinsko, kde vzhledem k von Schlieffenovu plánu nenarazí na velký odpor. Této výhody bylo třeba využít a nasadit zde co nejsilnější jednotky. Útok na Alsasko-Lotrinsko ovšem musí následovat až po německé invazi do Belgie, protože teprve potom lze aktivizovat Brity. Německá invaze je tedy nutným předpokladem, bez něhož nemůže Francie jednat, aby nevypadala jako agresor. Proto bude většina jednotek stažena od hranic, aby v tomto bodu nedošlo k nedorozuměním.

2. Britské jednotky se vylodí v Belgii a Francii a německý postup maximálně zdrží. To Němce zaměstná v tomto sektoru a němec ké jednotky nebudou mít možnost zasáhnout do dění na východní hranici či podpořit Rakousko-Uhersko, což bylo pro Francii zásadní, neboť:

3. Rusové rychle (během 14 dnů) po mobilizaci napadnou Východní Prusko s 800 000 muži a otevřou tam druhou frontu. To bude znamenat, že Německo, jehož armáda bude v této době operovat z větší části v Belgii, skončí sevřené v kleštích.

4. Francie využije německého plánu, který počítá s dočasným obsazením Alsaska-Lotrinska francouzskými vojenským jednotkami, ale na rozdíl od německých předpokladů bude toto obsazení trvalé.

5. Francie ponechá počáteční iniciativu v obraně země téměř plně na Velké Británii a bude doufat, že se válka odehraje především na belgickém území.

Obrázek

Jednotlivé prvky tohoto rekonstruovaného plánu lze dohledat v zápisech výročních jednání mezi francouzským a ruským armádním velením, na nichž zástupci obou národů své ofenzivní plány detailně probírali a propracovávali. Dnes však víme, že realita se ubírala velmi odlišnou cestou. Rusové zaútočili dříve, ale byli záhy postupně poraženi. Britové se vylodili v Belgii jak bylo dohodnuto, ale narazili na tak silný německý tlak, že se museli stáhnout, a podobně ztroskotal zbytek francouzského plánu. Situace se poněkud změnila až po bitvě na Marně.

Zájmy Velké Británie

Němci byli na počátku války největšími producenty uhlí, železa a oceli a německý chemický průmysl byl nejvýznamnější v Evropě (to mimo jiné umožnilo použít Němcům účinného otravného plynu ve válce). Přirozeně tento hospodářský růst s obavami sledovali Britové, kteří usilovali o tzv. rovnováhu v Evropě. Navíc kdysi výhradně britské exportní trhy byly zaplaveny levnějším a často také kvalitnějším německým zbožím. Němci k ochraně svých zájmů začali budovat obchodní a válečnou flotilu.

Německá vláda si uvědomovala, že má-li naplnit hladové žaludky své rostoucí populace a zajistit jí práci, jsou industrializace a export naprosto nezbytné. Německo k tomu potřebovalo získat potřebné suroviny a nechtělo být závislé na dobré vůli Velké Británie. Jenže bohužel všude, kde se Němci snažili expandovat, např. v Číně nebo pokusem o kolonizaci Šalamounových ostrovů v roce 1897, nebo vytvoření obchodní základny na Filipínách, či tankovacích stanicích v jemenském Adenu, podél pobřeží Perského zálivu či na cestě do Indie naráželi na odpor Ruska, Japonska či Británie. Stručně řečeno ekonomická expanze mírovými prostředky se pro Německo ukázala jako prakticky nemožná.

Naproti tomu Britové již usilovně zakládali kolonie od 17. století, jejich koloniální říše byla obrovská. Během staletí si vybudovali velkou námořní flotilu a jejich prvenství v těchto oblastech nebyl schopen žádný národ konkurovat. V té době byla Velká Británie supervelmocí a pochopitelně si přála toto své výsostné postavení udržet. Bylo jasné, že kdokoliv by chtěl britské pozice jakkoli ohrozit, bude považován za nepřítele. Když hrozilo, že by se některý národ mohl stát příliš silným, bylo ho třeba zakrátit. Británie se většinou postavila na stranu jeho nepřátel a tím se ocitl proti přesile. Britům se uvedenou strategií dařilo zachovávat v Evropě mír po dlouhá léta, ovšem za klidným zevnějškem se v zákulisí odehrávaly procesy, jež měly mír nakonec zhatit.

Tajné vojenské spojenectví mezi Francií a Ruskem

V roce 1871 utrpěla Francie drtivou porážku od pruské armády a dostala se do diplomatické izolace. Avšak kolem roku 1880 zahájili Francouzi výstavbu opevnění podél hranic s Německem na svou obranu, ale zároveň se začala vynořovat myšlenka na odvetu a v roce 1887 byly vypracovány první útočné plány zaměřené na znovuzískání bohatého Alsaska –Lotrinska. Myslelo se jen na útok, ale k tomu se Francouzi potřebovali s někým spojit. První šance se naskytla, když se Němci rozhodli neprodloužit zajišťovací dohodu s Ruskem. Motivací Ruska bylo získat volný přístup do Středomoří a k tomu se spolupráce hodila. Francouzská diplomacie byla opatrná, ale promyšlená, po získání Ruska coby mocného spojence, navázala tajné jednání také z Itálií, to si činilo územní nároky na úkor Rakouska-Uherska, což byl ovšem spojenec Německa.

Mohl bych zde začít rozplétat další vazby a motivace jednotlivých aktérů, veřtě, že by to dalo na několik článků. Proto toto berte jen jako hrubý nástřel a jako diskusní téma, třeba někdo později toto téma zpracuje detailněji. Mimo to jsou na konci tohoto článku uvedena některá témata již publikované na Palbě, ze kterých je možné získat další informace.

Závěr

Evropa byla rozdělena na dva bloky. Na jedné straně Německo, Rakousko-Uhersko, později Turecko a Bulharsko na druhé státy Dohody – Francie, Rusko, Velká Británie, přidává se zrádná Itálie, později oficiálně USA.

Už prusko-rakouská válka z roku 1866 ukázala jak nečekaně rychle dokáže celou věc rozhodnout železnice. Rychlejší doprava zmenšovala vzdálenosti a přesuny vojsk. V tehdejší evropské realitě bylo potřeba být připraven neustále k akci, neboť jiná než okamžitá mobilizace by byla nejspíš zbytečná. Na válku museli být připraveni všichni, i kdyby ji nechtěl vůbec nikdo.

Zasvěcení se dodnes podivují, že konflikt z roku 1914 nevypukl o něco dříve. Těžko mohl ovšem začít později než roku 1917, kdy mělo Rusko dokončit přezbrojovací program – tak daleko by to Německo nemohlo nechat dojít, už jen z prostého pudu sebezáchovy.

Bezprecedentní hrůzy válečného běsnění vyvolaly bezprecedentní reakci. Velká válka byla první, po níž se hledal viník, a byl i nalezen – v poraženém Německu. Do té doby se mlčky uznávalo, že válka je řešením problémů, které nikdo neumí řešit jinak.

Válka vypukla jako důsledek krajního zostření rozporů mezi světovými mocnostmi v zápase o sféry vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbytiště a trhy. Německo toužilo také po svých koloniích, ale k dělení světa se dostalo až později po svém sjednocení v roce 1871. Další napětí existovalo mezi Rakouskem-Uherskem a Ruskem o sféru vlivu na Balkáně. Francie se chtěla revanšovat za Alsasko-Lotrinsko a také ho po válce dostala zpět.

Německému generálnímu štábu je dodnes vyčítáno, že vše vsadil na jedinou kartu, že k svému válečnému plánu neměl připravenu žádnou alternativu. Samotný plán byl vcelku jednoduchý, ignorovat belgickou neutralitu, co nejrychleji rozdrtit Francii a obrátit pak všechny síly proti Rusku. Co se však nepodařilo v první válce se podařilo v druhé. Ovšem alternativou k tomuto postupu byla válka na dvou frontách – pro Německo nutně varianta smrtící. Na druhou stranu je pravda, že se Němci do této situace vmanévrovali tak trochu sami, když neobnovili smlouvu s Ruskem a tak umožnili Francii se vymanit z izolace.

Zdá se, že v tomto se trochu poučili později, v předvečer druhé světové války, kdy byla uzavřena smlouva o neútočení, tzv. pakt Ribbentrop-Molotov. Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Ovšem Rusko tuto smlouvu neuzavřelo z dobročinnosti, ale dostalo za ní kompenzace v podobě volné ruky v pobaltských státech a Besarábii. K paktu existoval také tajný dodatek o dělení Polska.

První světová válka byla charakterizována převahou defenzívy nad ofenzívou, tzv. zákopová válka. Armády ztratily svoji hybnost, kulomety se ukázaly jako skvělý decimační prostředek na průniky nepřítele. Opevněné linie bylo možné prolamovat jen za účinné dělostřelecké podpory. Soupeřící státy hlavně na západní frontě neuvěřitelně mrhaly lidskými zdroji při relativně malém územním zisku. Celá jedna generace mladých mužů byla ztracena v těchto bitvách. Z vojenského hlediska tedy otázka zněla jak účinně prolamovat nepřátelskou linii? Řešením bylo obrněné vozidlo. Již na konci války byly do boje nasazeny první tanky, které měly za úkol překonávat zákopy a byly odolné proti kulometné a dělostřelecké palbě. Jejich bojové nasazení bylo později rozvinuto do hlubokých průlomů, tak aby protivník nemohl včas přisunout posily.

V roce 1950 bylo na mezinárodním setkání politiků a historiků ve Verdunu oficiálně konstatováno, že za rozpoutání první světové války nemohl nést vinu jeden jediný konktrétní stát, nýbrž se jednalo o řetězec událostí, které vyvolaly další a další reakce. Tvrzení je to sice hezké, ale obávám se, aby se za chvíli nezačala přepisovat také druhá světová válka. Aby se nezačaly objevovat názory, že po rozpadu Rakouska-Uherska nebyly udělány hranice korektně, protože nerespektovaly německé národnosti, proto je musel Hitler korigovat. Válka proti Rusku, byla preventivní válkou, apod. Holt agrese je vtrhnutí do cizí země s vojáky a zabíjení obyvatel. K tomu je třeba jednak zlomit vojenský odpor a posléze civilní. Dnes můžeme vidět, že rozvoj států a uspokojení potřeb obyvatel je možný bez válek. Také Bismarckovo Německo se rozvíjelo úspěšně, a jeho diplomacie nastolila v rámci Evropy a pro jeho stát vhodnou konstalaci. Bohužel později se dostali k moci militaristé, staří prušáci, a chtěli víc, nestačilo jim co mají, domnívali se, že Němci mají právo určovat chod věcí, jejich sebevědomí toužilo po hrdosti a panovačnosti a tak museli dostat na budku, to je můj závěr.

Odkazy na první světovou válku

Na Palbě máme již vcelku rozvinutou samostatnou sekci o první světové válce. Nerad bych nosil dříví do lesa, proto níže uvádím některé zajímavé odkazy na tuto problematiku, které mají souvislost s článkem. Velký kus práce zde odvedl kacermiroslav a Pátrač. Vnímavý čtenář nechť nastuduje.

Schlieffenův plán – Německý plán útoku proti Francii, spíše defenzíva na Východě.

První bitva u Yper – Západní fronta

Bitva u Tannenbergu – Východní fronta. Potřebná dočasná neutralizace Rusů.

Bitva u Jutska (Skagerraku) – největší námořní bitva.

Obrázek

Němci si uvědomovali, že jejich relativně malá flotila britskou blokádu neprorazí. Cílem jejich strategie bylo vyhnout se přímé konfrontaci s Grand Fleet, přesto nakonec došlo k velké bitvě, neboť Britové dokázali rozluštit německé šifry.

Příčiny vzniku 1. světové války - téma a diskuse z pravěku Palby, poučíme se z historie, i dnes se dávají ultimáta, velké státy se postaví za ty malé, ale někdy jen slovně. Z obav z jaderné války a předešlých zkušeností se svět omezuje zatím jen na lokální konflikty, svět a státy se nadále snaží o sféry vlivu, zatím hlavně diplomatickými prostředky a ekonomickou integrací ... ale nebyla válka v Iráku bojem o suroviny? V tématu debatéři rozebírají otázky viny a paralel.

Státy a armády První světové války – přehled, včetně ztrát na životech

Strategie a taktika evropských států WW1

Dlouhá cesta k Velké válce - Pátrač zde dle svých slov sestavil příčiny a okolnosti a to jak vojenské tak i politické, které vedly k tomu, že dne 4. srpna 1914 překročily na západě německé vojenské jednotky belgickou hranici.
Popisuje detailně historii změn v Evropě. Zmiňuje německý závěr, že válka je biologická nutnost a že zákon na němž spočívají všechny ostatní přírodní zákony je zákon boje o existenci ... nutno poznamenat, že nacisté dále tuto myšlenku rozvinuli. Ale jak vidíme základy byly položeny už v této době, kdy v Německu kvetla geopolitika, což je obor, který se snaží o vysvětlení vlivu geografických faktorů na politiku a historii lidstva.
Zajímavé z pohledu koloniálních válek, Bismarckovy doktríny a jeho politické obratnosti, podrobnosti okolo Srbska. Doporučuji!

Rakousko-Uherské ultimátum Srbsku - Plné znění tohoto historického dokumentu.

Britské impérium a jeho dominia - Britská koloniální říše, včetně mapy.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Dejiny skutočne píšu víťazy, resp. tí, čo vedia písať. Prvá svetová bola na spadnutie minimálne od roku 1912, marocká kríza, balkánske vojny atď. Ako najvhodnejšia zámienka, resp. posledná bolo Sarajevo. Rozhodne ale možem napísať, že Berlín (Viedeň) si vojnu želali viac ako ostatný. Aj vyhlasenie vojny Srbsku, oneskorené o mesiac, bolo vecou zákulisných jednaní, ako snaha Viedne o zistenie skutočného stavu. Memorandum bolo známe skôr v Londýne a Petrohrede ako oficiálne odovzdané v Belehrade. Je známe hlásenie velvyslanca USA v Berlíne, že určité kruhy sú ochotné zosadiť cisára (niekoľkokrát zaváhal) a ísť na vec. Takže tentoraz nezaváhal.
K paktu s Nemeckom len toľko. Stalin nebol prvý.
Historici píšúci plný znechutenia svoje články o tejto dohode a zlom Stalinovy, by nemali zabúdať, že Británia mala svoj pakt s Hitlerom dávno predtým. Dokonca si nacvičila aj svoje vystúpenie na Mnichove 1938 s Musoliným v roku 1936.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

První světová válka byla charakterizována převahou defenzívy nad ofenzívou, tzv. zákopová válka. Armády ztratily svoji hybnost, kulomety se ukázaly jako skvělý decimační prostředek na průniky nepřítele. Opevněné linie bylo možné prolamovat jen za účinné dělostřelecké podpory. Soupeřící státy hlavně na západní frontě neuvěřitelně mrhaly lidskými zdroji při relativně malém územním zisku. Celá jedna generace mladých mužů byla ztracena v těchto bitvách. Z vojenského hlediska tedy otázka zněla jak účinně prolamovat nepřátelskou linii? Řešením bylo obrněné vozidlo. Již na konci války byly do boje nasazeny první tanky, které měly za úkol překonávat zákopy a byly odolné proti kulometné a dělostřelecké palbě. Jejich bojové nasazení bylo později rozvinuto do hlubokých průlomů, tak aby protivník nemohl včas přisunout posily.
Na ww1 mě "fascinuje" jedna věc, prakticky všechny armády před první světovou válkou, měly koncepci jak strategie, tak taktiky založenou na ofenzívě, rychlých přesunech a manévrování. To všechno šlo zejména na západní frontě do háje. Přijde mi to jako kdyby generalita najednou nevěděla co s nastalou situací dělat a zákopy zvolila jako dočasné řešení než se objeví nová technologie nebo způsob vedení boje. Řešení to asi částečně bylo nicméně poněkud "alibistické".

Občas se setkám s tvrzením, že lineární taktika "je debilní a nepochopitelná" , přitom je to taktika založená na všemožném manévrování a palbě, kdežto způsob boje za ww1 není nic jiného než vzájemné kontinuální obléhaní bez zřejmého výsledku, navíc za obrovských lidských a materiálních ztrát. Dle mého soudu je opravdu s podivem, jak dokázalo válečnictví v té době "zdegenerovat"
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Bleu: on si totiž nikdo před ww1 nedokázal představit jak moc velká překážka je ostnatý drát postřelovaný kulomety a vším tím cirkusem okolo. A to že se zákopová válka občas nepovedla? Asi prostě něco do té rovnice chybělo...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Válečnictvy "nezdegenerovalo", iba nabralo formy dané prostriedkami, ktoré malo k dispozícii. Tak ako lineárna taktika je odrazom technických prostriedkov danej doby, v podstate nič efektívnejšie nebolo možné postaviť, tak aj zákopová vojna je najefektívnejší prostriedok tej doby. Vznikla preto, aby ušetrila prostriedky a sily v relatívne kľudnom úseku a umožnila ich presunuť tam, kde by sa efektívnejšie využili. Že na konci tohto procesu nebolo miesta na manevér bez prerazenia predom vybudovanej obrany, ktorá sa začala členiť do hĺbky s niekoľkými liniami zákopov bol práve výsledok technických možnosti a masových armád. Nebolo jednoducho možné na západnej fronte nepriateľa obísť. Bolo nutné preraziť obranu a až potom rozvinuť svoje sily. Otázne bolo kde a ako. Vznikol systém obrany, kde by na niektorých miestach, pre rozvinutie síl výhodných, na prerazenie obrany nepomohla ani atómová bomba.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

kopapaka -imho, to že byly armády nasazovány tímhle způsobem, je dle mého soudu spíše důsledek velmi problematického zvládnutí takhle velkých mas vojska tehdejšími komunikačnímu prostředky, na frontě dlouhé x-set km (délka fronty je potom opět jen racionální využití velkého počtu vojáků). Zakopání se potom jeví jako patrně nejjednodušší možný způsob jak tento problém řešit. Další možný problém je sama velikost tehdejších armád, která ji učiní velmi statickou pokud ta je nucena operovat na široké frontě a ještě statičtější pokud je na úzké frontě a jediný "manévr" který je schopna učinit je pouze přesun/útok přímým směrem navíc na poměrně úzkém úseku fronty.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
tazzz
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 9/3/2010, 20:13
Bydliště: Táborsko

Příspěvek od tazzz »

:rotuj: to Lord - celkem zajímavé téma, které bude mít ve finále jedinou možnou správnou odpověď.V novodobé historii jsou všechny války iniciované pouze a jenom ekonomickými zájmy nadnárodních společností, které vládnou světu.Bez nich by se nikdy nemohl dostat takový nýmand jakým byl Hitler k moci nebo nějaký Uljanov by bez jejich peněz nemohl uskutečnit v Rusku převrat.Ostatní záležitosti jsou už jen otázkou správného načasování, výběru nadstandartně křivých politiků (slušný člověk se mezi nimi vyskytovat vlastně nemůže) a mediální kampaně.
To jen k úvodní otázce "Kdo rozpoutal Velkou válku ?" ... otázka taktiky boje a pletichaření mezi různými pakty je už věc jiná.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Docela souhlas, jen že tehdy nebyly ještě toliko nadnárodní společnosti, nýbrž spíše kapitalisti v jednotlivých zemích, kteří usilovali o vstup na cizí teritoria, což však tehdy bylo těžké realizovat mírovou cestou. V tomto směru došlo k největšímu otevření po druhé světové válce, kdy v tomto dostalo obrovskou šanci USA a jejich kapitál. Posléze se globalismus ještě více projevil po pádu Východního bloku. Výsledkem je, že nám jako národu téměř nic nepatří, jsme závislý „na dobré vůli“ těchto podniků. Na druhé straně to možná zas nepřináší války, alespoň v evropském prostoru a lidem se zas tak špatně nežije, vyjma těch kteří přijdou na dlažbu, když onen podnik zavřou. Pokud tehdy byly vlády ovládány kapitálem, dnes je tomu ještě více. V současnosti může Kalousek tak leda měnit DPH a omezovat výdaje, to jediné mají pod kontrolou.

Je tak trochu paradoxem, že ačkoliv primárním účelem globalizace (chcete-li podle starého slovníku imperialismu) je hromadění šišek, mamon pro dané osoby v pozadí. Veřejnosti je zdůvodňováno pozitivním dopadem šíření civilizace, kultury, ekonomické prosperity, lidských práv nebo demokracie. Což ovšem platí už od starého Říma.

K expanzi nemůžete být sám, ale potřebujete mít za sebou nějaké uskupení, z hlediska světa tedy nejlépe velký stát. Avšak potřebujete mít také zajištěnou loajalitu daného obyvatelstva, to nejlépe zajistíte strachem nebo plnými žaludky. Tyto úvahy bychom mohli nazvat jako technologii moci. Ať už Hitler nebo Lenin měli za sebou stranické aparáty, nejdříve zřejmě finačně podporované oním velkokapitálem. Tragédií je, že tento princip funguje od mezinárodní politiky až po zastupitelstva krajů a obcí. Papírově by politici měli sloužit občanům, ve skutečnosti jsou to ale občané, kdo táhne veškerou tíži. Ti ostatní jen přerozdělují zdroje od jedné skupiny ke druhé a to ať lokálně nebo celosvětově. Čas od času se nalezne nějaká skupina, která brání našim „svatým zájmům“, když s ní není možná „rozumná dohoda“, přistupují ke slovu zbraně.

Říká se chceš-li mír připravuj válku. Druhý si tak musí sakra rozmyslet zda půjde do boje. Ve Velké válce se proti sobě postavily vcelku vyrovnaná uskupení, málokdo tušil, že válka přinese takový masakr. Ačkoliv Německo bylo několikrát během válečných let nakloněno k mírovému vyjednávání, ostatní státy doufaly, že díky pomoci USA dokáží zvrátit vývoj na frontě ve svůj prospěch a tak vyjednávání odmítly. Němci tak museli nakonec přistoupit na pro ně ponižující podmínky, protože se pro ně situace s časem zhoršovala.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Tak nátlaková zájmová uskupení jsou zde snad už od kmenů. Jediný rozdíl je v informovanosti "plebsu". Dobrými příklady jsou volby králů, či americký způsob otevření Japonska světu. Japonci jejich taktiků skvěle odkoukali a nechali jim to o sto let později pěkně vyžrat.

JInak včera jsem se dával na Viasat History, pořad o Kryptologii. Pro mě tam bylo novinkou dešifrování telegramu německého ministra zahraničí mexické vládě, kde Německo nabídlo podporu mexickému útoku na USA. A to bylo údajně pravou příčinou vstupu USA do války. Víte o tom něco více?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Já myslel, že ten Zimmermannův telegram je všeobecně známá věc...


Radioelektronický boj 2 - teorie a praxe
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2368
Barrymore píše:Začíná I.světová válka. Neuběhne ani dvacet hodin a vyplouvá britská loď s tajným cílem. V noci tajně zakotví u holandského břehu. Ze dna vyzdvihuje podmořský kabel vedoucí z Německa a přeřízne jej. Německo tak přichází o relativně bezpečné dálnopisné spojení se svými ambasádami a všechny depeše musí zasílat vzduchem - rádiem. Angličané tyto depeše zachycují a snaží se je vyluštit. Většina depeší je zašifrována podle různých kódových knih. Získanými telegramy se zabývá tzv. místnost č.40. V této místnosti je umístěno britské dešifrovací oddělení. Intenzívně zde od začátku války pracuje 40 lidí. Posuňme se na naší pouti historií dále. Je rok 1917. Po třech letech práce se kryptoanalytikům podařilo úspěšně proniknout do některých německých systémů. Na evropském válčišti zuří krutá válka, žádná ze stran nemůže získat rozhodující převahu. Válka zřejmě uvízla na mrtvém bodě, v zákopech umírají a strádají naprosto zbytečně tisíce lidí. Anglie žádá USA o pomoc. Spojené státy váhají, chtějí zůstat neutrální a do války se nechtějí zapojit. Angličanům je přitom jasné, že vstup USA do války by zásadním způsobem ovlivnil výsledek války. Němci naopak chtějí, aby USA zůstalo neutrální. Zlom nastává, když se novým německým ministrem zahraničí tává Zimmermann. V Německu se připravuje nová ofenzíva a současně bylo rozhodnuto zahájit bezpodmínečnou ponorkovou válku. Totální blokáda Anglie má přinést Německu převahu. Současně se však němečtí generálové bojí reakce USA.
Zimmermann vymýšlí plán, jak odvrátit pozornost USA od dění v Evropě. Jeho plán však bude díky luštitelům v místnosti č.40 odhalen a místo vítězství Německa vtáhne do války USA a přinese pád Německa a Rakouska-Uherska. O co šlo? Zimmermann chce využít dlouhodobých rozporů mezi Mexikem a USA o společnou hranici.Oznamuje proto mexické vládě, že Německo započne v nejbližší době totální blokádu Anglie. Německo má zájem, aby se vojska USA neobjevila na evropském válčišti. Nabízí tedy Mexiku dostatečné dodávky zbraní a jiného materiálu za slib, že Mexiko v případě, že by se Amerika chtěla zapojit do války v Evropě, zaútočí na jižní hranici USA. Amerika by pak určitě zůstala mimo evropské válčiště a snažila se vyřešit své vlastní problémy. Uvědomme si, že tehdejší USA ještě nebyly tou velmocí jakou jsou dnes a navíc přesun vojenských jednotek na evropské válčiště byl komplikovaným technickým problémem. Amerika by pravděpodobně zůstala v omezené válce o své hranice s Mexikem. Telegram s touto naprosto neuvěřitelnou a supertajnou nabídkou byl odeslán z Berlína na německé velvyslanectví do Washingtonu rádiem 17.1.1917. Zde byl přepsán a poslán dálnopisem na zastupitelství v Mexiku a následně předán mexické vládě. Ještě dříve, než se telegram dostal do Mexika, byl šifrový text k dispozici luštitelům v místnosti č.40. Luštitelé měli několik "kořistí", kódová kniha s kódem 13042 však k dispozici nebyla. Jednalo se o kód diplomatický a ten byl tedy pochopitelně méně dostupný než polní válečné kódy. Přesto se luštitelům podařilo knihu za tři roky pilné práce částečně rekonstruovat. Odeslaný telegram obsahoval 150 kódů. Po převodu prvních kódů luštitelé pochopili, že zde mají něco velice důležitého.

Zde jsou autentické kódy, které luštitelé horečně přepisovali ze své rekonstruované kódové knihy:
13347 vypuknutí
39689 USA
5905 válka
98092 ponorka
14936 neomezená
97556 Zimmerman

Vzrušením pravděpodobně nemohli dýchat. Pochopili, že to, co mají v ruce, je diplomatická bomba. Její zveřejnění by mohlo zatáhnout USA do války a to by znamenalo pro Němce jistou porážku. Ano, mají jasný důkaz, že Německo podněcuje válku na americké půdě!

Získaný otevřený text předali veliteli luštitelského oddělení admirálovi Hallovi. Ten věděl, že telegram nelze jen tak zveřejnit nebo předat USA. Nejprve se musí vyřešit věčné dilema kryptoanylýzy - jak využít získanou informaci, aby se protivník nedozvěděl, že jste prolomili jeho kód. Američané určitě obsah zveřejní a Angličané potřebují mít možnost monitorovat i nadále obsah německé diplomatické pošty. Hall vymyslel vynikající plán – přijtelnou legendu.
Musí Američany i Němce přesvědčit, že telegram získali již v otevřené podobě. Je pravděpodobné, že by Němci neuvěřili, že se jej podařilo získat na ambasádě ve Washingtonu. Budou tedy tvrdit, že se jej podařilo získat od podplacených státních úředníků, kteří se k němu dostali v Mexiku. Jenže byl zde problém. Hall měl k dispozici pouze ten telegram, který byl zaslán z Německa. Text poslaný telegrafem z Washingtonu se mohl lišit. Anglie tedy rychle úkoluje svého informátora v Mexiku (známého jen jako pana H). Agent musí získat telegram, který byl zaslán na ambasádu v Mexiku (za jakoukoliv cenu). Pan H. se vloupal do telegrafní společnosti Western Union v Mexiku a zde skutečně kopii příslušného telegramu získal. Text se opravdu lehce lišil (například byl podepsán již velvyslancem ve Washingtonu). Hall jásal - tyto rozdíly budou „důkazem“ , že Britové předali Američanům telegram získaný v Mexiku, nikoliv telegram, který byl poslán z Evropy do Ameriky. Anglie předává telegram do USA a současně informuje, jak jej "získala". Američané a Němci legendě uvěří. Plán vyšel perfektně i z hlediska politického záměru. Američané po zveřejnění obsahu vycházejí do ulic a žádají vyhlášení války Německu, během šesti týdnů Amerika skutečně do války vstupuje. Z války v Evropě se tak stává první válka světová. Zaměstnanci místnosti č.40 a další zasvěcenci ještě desítky let udrželi své tajemství. Nikdo mimo nich totiž netušil, že se jim podařilo změnit dějiny.

Tento příběh názorně ukazuje, že narozdíl od mínění většiny lidí, jediným úkolem jednotek elektronického boje není zarušit, co se dá i nedá. Rušení elektronického zdroje se provádí až v okamžiku, kdy je to nutné. Případně se rušit ani nezačne. Dále ukazuje, že elektronický boj, zvláště pak SIGINT neposkytuje výsledky "na zakázku". Jde o dlouhodobou anylýzu získaných informací. Zahájit vedení elektronického boje, potažmo ESM, až v okažiku prvního výstřelu, je zbytečné. Elektronický průzkum na taktické, operační i strategické úrovni vede i v míru každý stát. A ten stát, který to popírá, ho vede také.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Já se o politiku a boje zas tak nezajímám, já jsem na tu techniku :oops: :wink:
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Skelet: však on ti to nikdo nevyčítá, já jsem na tom třeba dost podobně.
Taky spíš ta technika a podobě, taky když se podíváš na moje články, tak jsou vlastně jen o technice a nějakým popisům nasazení se spíš vyhýbám.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Kdo rozpoutal Velkou válku?

Příspěvek od Johan »

Možná zas nadzvednu mnohým žlučník, možná jen doplním vynikající článek. Je dobré si uvědomit, že od roku 1878 R-U jako velmoc, více-méně, posilovalo. Byly tu drobné peripetie (jako např.prasečí válka), ale jeho síly spíše narůstaly. Zde je klasickou ukázkou problémů v chápání věcí jeho expanzionistická politika.

V té se totiž Vídni podařilo to, o co Němci marně usilovali. Tedy postup v souladu s GB. Před 1.sv.v.je (a ví se to málo) R-U nejvíznamnějším evropským obchodním partnerem jižní Ameriky (a i proto si drží své 2 základny v Maroku=námořní trasa k těmto trhům),2.nejvýznamnějším partnerem (po GB) Turecka a i 3. nejsilnějším obchodním hráčem v Číně, když z této příčky vytlačilo USA (pro účast R-U na potlačování tkzv.boxerského povstání se nejčastěji uvádí prestižní důvody, ale to je naprostá blbost; flotilu nepošlete přes 1/2 světa pro prestiž, to uděláte jen pro prachy). Po Balkánských válkách dosáhla síla jeho velmocenského postavení výrazného vrcholu. Připomeňme si jen, že následný mír je prakticky v jeho režii a výrazně na úkor zájmů Ruska.

Odepření přístupu k moři pro Srbsko vyvolává ovšem reakci v této zemi. Působí zde 2 organisace, v podstatě teroristického rázu. A to Černá a Bílá ruka. Neliší se (a velmi zjednodušuji) ani tak cíli nebo metodami, jako spíše osobními antipatiemi svých vůdců. Obě usilují o moc a postoje vlády jim jsou +/- fuk. Obě jsou vedeny důstojníky generálního štábu.

Minimálně jednou z příčin váhání byla snaha zjistit, zda za atentátem některá z těch organisací stojí. A ona stála-Černá ruka. Od této chvíle R-U může obvinit celý stát, tedy Srbsko (za atentátem stáli důstojníci jeho generálního štábu), a předává své ultimatum. Je běžnou dobovou zvyklostí, která se dnes do mezinárodních vztahů opět vrací, že vyrozuměny byly nejdříve všechny ostatní velmoce.

Někde jsem četl, že hlavní příčinou 1.sv.v. byl nedostatek fantasie. To není zcela zcestné. R-U si zcela očividně neumělo představit, co se rozpoutá, a že F bude reagovat jinak, než v případě vzniku Albánie. Německo si neumělo představit rychlejší mobilisaci v Rusku, F zas, že se ruský parní válec zadře. Rusko jak náročné bude zásobování jeho ohromných vojsk a i to, že bude nutno "tvrdnout" na frontách tak dlouho. Itálie, že jí toho nikdo moc nedá a v mnoha směrech jde jen o to, že jí Spolek nemůže dát tolik, kolik jí Dohoda může slíbit ... a GB zas počítala lodě ve flotilách. To bylo pro britskou námořní strategii zásadní-nikdo nad GB nesměl získat početní i kvalitativní převahu na moři. Takže velmi nerozumně počítala všechna plavidla v rámci Spolku, aniž by si uvědomovala, že R-U a It nezbrojí za Spolek, ale proti sobě.

Nedostatek fantasie stál i za tím ultimatem Srbsku, resp. za jeho řešením. Atentátem Černá ruka totiž překročila hranice únosného a politici byli odhodláni k její likvidaci. Navíc se vojáci sice cítili velice silní, po nepopiratelných úspěších v nedávných válkách, ale zvláště dvůr si byl vědom slabin země; předně v dlouhodobějším konfliktu. Šlo o to, že krátce před 1.sv.v. Srbsko téměř o 50% zvětšilo svou rozlohu. A integrace tak rozsáhlého územního zisku prostě vyžaduje čas. Proto byl Bělehrad připraven vyjít Vídni maximálně vstříc-jen musel z "černoručáků" nějak udělat ty ošklivé hochy a ne mučedníky. Tohle všechno, a jde o jeho fatální chybu, si R-U ovšem neuvědomovalo.

V důsledku toho, co jsem popisoval výše, Bělehrad přijímá prakticky všechny zásadní požadavky ultimata. Krom požadavku, aby se na vyšetřování (i) v srbském generálním štábu podílela policie R-U (tím by se právě udělali z "černoručáků" ti mučedníci-byli by chudáci zatčeni těmi "odpornými" Rakušáky, a to i tehdy, kdyby tomu tak nebylo). Nastává paradoxní situace. Na 1 str.do Vídně putují 2, prakticky totožné, telegramy z Londýna a z Berlína, ve kterých je R-U gratulováno k mimořádnému diplomatickému úspěchu a zároveň R-U vyhlašuje Srbsku válku ... :roll: :( :roll:
Naposledy upravil(a) Johan dne 2/8/2010, 14:21, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Zdá se, že Lord se trefil do jisté časové a informační díry, díry která na Palbě je. Jak uvedl jsou zde práce, které ji pomalu zaplňují, ale tak jak se tato diskuse rozjíždí, se zdá, že zde můžeme ledaco vychytat.

Když jsem se o svůj souhrn pokoušel já, měl jsem pořád pocit, že mi tam něco chybí. A nyní už vím, že to byla ta myšlenka o představivosti a jejím nedostatku v myslích těch co rozhodovali.

Pane kolego to je velmi pěkný rozbor. Když se na to vztáhnou reálné události v reálném časovém sledu, přesně to sedí a přímo to vyhazuje na oči okamžité i dlouhodobé následky.

Zapoměl jsi ale na to, že ani jedna strana, která se na rozběhu války podílela si neuměla představit, že by její plány nemusely vyjít tak, jak si je naplánovaly a že asi do vánoc opravdu nebudou doma.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 11/11/2011, 14:53, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Důsledek I. světové války

Bezprostředním výsledkem I. světové války, byla válka druhá. Zmizel stát, který byl ideální izolací mezi Německem a Ruskem, Anglie a Francie se pokusily úplně zničit Německo včetně jeho ekonomiky - výsledkem byl vzestup dvou politických stran a směrů NSDAP a komunistů.

Čím víc o tom přemýšlím, tak mám větší dojem, že pro Evropu bylo štěstím, že se v roce 1933 dostal k moci Hitler a ne Moskvou řízená komunistická strana. Hitler a Stalin se museli v určitém okamžiku dostat do konfliktu, oba toužili po moci. Pokud by se ale dostal k moci v Německu agent KGB Thälman, Grottewohl, Ulbricht nebo někdo jiný, tak by taková koalice byla neporazitelná, německý průmysl a technologie, německé velení a sovětské surovinové a lidské zdroje. To by nebylo "jenom" 25 milionů mrtvých.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Inu Vladimíre, to je sice zajímavý závěr ale je to příliš konspirativní. Navíc nemáš pravdu. Politické podmínky v Německu by nemohly dostat k moc Ernsta Thälmana a jeho lidi. Od roku 1919 se to nepodařilo mimo SSSR a Mongolsko nikde na světě.

Není to tedy o štěstí ale o daných politických možnostech. A ty byly takové jaké byly. Navíc se tím dostáváme mimo vlákno. Zkus najít něco co Tě zaujalo v procesu, který tuto válku spustil, nechoď až do 30. let.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Johan napísal
"Možná zas nadzvednu mnohým žlučník, možná jen doplním vynikající článek. Je dobré si uvědomit, že od roku 1878 R-U jako velmoc, více-méně, posilovalo. "
Alebo dobré pobavíš v teplom dni.
Po roku 1878 Ru posílovalo akúrat tak v závislosti od Nemecka. Berlínské dohody neboli nič iné ako bystrý ťah od Bismarcka, aby si pripútal RU.
Postup v súlade so kolonialnou politikou Londýna je skôr výsledok toho, že RU žiadnu nemala a preto aj sa nedostala s žiadnou veľmocou do konfliktu. Nemci, Rusi atď. ju mali, preto sa do konfliktu dostali. RU mi skôr pripomína starého parazitického psa, ktorý zbiera kosti a odpadky po silnejších na ich teritóriu. Kruté, ale pravdivé. Čo sa týka postavenia RU v Číne a Turecku, monarchia bola v postavení mocnosti 4 triedy, než nejaká samostatne vystúpujúca mocnosť.
Čo sa týka postavenia RU po Balkanských vojnach, jediné čo dosiahla bolo poriadne nasra.. Bulharov, nič iné. Pochybujem, že by Londýsky mier bol v réžii RU a ešte na úkor Ruska. Situácia na bojiskách to jednoducho nedovoľovala. Ale je fakt, že RU historici písali aj o väčších debakloch ako o víťastvach. Celé Balkánske dobrodružstvo stalo RU cc2,5 miliardy korún a monarchia skoro zbankrotovala.
Čierna a Biela ruka boli vnútrosrbské organizácie a atentát na Ferdinanda bol iba púhou zámienkov na vojnu. Nebola vyhlasená vojna Mexiku, keď postavili k múru brata J.F.I, ani Taliansku, keď Alžbetu prebodol Talian.Nepíšem ani o tom, že Č. a B. ruka pôsobí v Srbsku dávno predtým ako Balkánske vojny vznikli.
Príčina váhania a rozoslanie ultimáta veľmociam, nebolo vedené snahou zistiť kto za tým stojí, ale udržať ostatné veľmoci mimo hru čo najdlhšie.
K fantázii len toľko -zaujímave, že Ferdinad nedostatkom fantazie netrpel. A mnohý iný politici. Skôr tu vidím snahu ospravedlniť vojnových štváčov, že začali jatka.
O vojne bolo rozhodnuté v Berlíne a Viedeň, ako správny podriadený iba splnil úlohu. Mala zámienku, tak rozpútala vojnu.
Naposledy upravil(a) jmodrak dne 2/8/2010, 16:02, celkem upraveno 1 x.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Kdo rozpoutal Velkou válku?

Příspěvek od Johan »

Na 2.str.nelze s Vladimírem, pane kolego, pakliže tedy použijeme zdravý rozum, než souhlasit, že rozbití středoevropského prostoru vytvořilo zhoubné vakuum. Tíživé pro zbytek světadílu a fatální právě pro tento prostor. Tím ovšem nejsme ve sporu.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Zhubné vakuum ? Veď tu boli štáty, ktoré by boli dostatočnou protiváhou Nemecku. Bez podpory F a A by padla za obeť aj RU. A ešte rýchlejšie a s menšími stratami pre Hitlera.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Kdo rozpoutal Velkou válku?

Příspěvek od Johan »

ad.jmodrak:

Tohle je skoro nesmysl-pouštět se s Vámi do diskuse. Leč malá perlička pro dokreslení Vašich slov: Co myslíte-jakým směrem putovaly úvěry po roce 1908-z Berlína do Vídně, nebo naopak?

Diskutovat o postavení R-U v Číně, Turecku atd.opravdu nehodlám. Diskuse o statistikách je, v mém pojetí historické vědy, naprosto bezpředmětná. Jinak prosím, opravdu móc prosím, přestaňte směšovat postavení mocnářství, na mezinárodní scéně, mezi lety 1867-1878 a po roce 1878 :twisted:

A konečně:Co víte o vzniku Albánie, jako státu?
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“