Brněnský železný Wehrmann (1915-1945)
Napsal: 4/6/2017, 19:53
Brněnský železný Wehrmann
Velice netradičním způsobem, kterak získat finance pro charitativní spolky v době války, bylo tzv. "pobíjením hřeby". I v tomto případě, se jednalo o tradici, jejíž původ se dá vysledovat v Německu a i v R-U se jednalo o velice oblíbenou společenskou akci, především pak v "německých" městech a to i na území dnešní České Republiky. Nejznámější sochou je Brněnský Wehrmann, postavený při ústí ulice Zámečnické do náměstí Svobody. Slavnostní odhalení se konalo za účasti arcivévody Leopolda Salvatora a prince Lobkowicze 1.srpna 1915. Wehrmann byl vztyčen k oslavě hrdinství rakousko-uherských vojsk v první světové válce a jeho autorem byl sochař, portrétista, tvůrce medailí a plaket Carl Johann Wollek (1862-1936).
Carl Johann Wollek se narodil 31.října 1862 v Brně. Otcem byl brněnský výrobce nářadí Caspar Wollek a matkou Anna Rennerová. V letech 1880–1883 stadoval na Odborná škola pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, následovalo studium kresby u profesora Otty Königa v Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni a sochařství na prestižní mnichovské akademii výtvarných umění u profesora Ludwiga Hujera. Carl Wollek se sochařskému řemeslu vyučil ve Vídni, Mnichově, Berlíně a Paříži. Za své první pracovní příležitosti i možnost studia v zahraničí vděčil brněnskému mecenáši Friedrichu Wannieckovi (1838-1919). Dokonce bydleli ve stejném domě na Bäckergasse (Pekařská) č.11. Ve Wollkově rozsáhlém díle se prolínají historismus, neorealismus, naturalismus a secese. Získal řadu významných veřejných i soukromých zakázek, které se mu podařilo realizovat především ve Vídni a rodném Brně. Jeho tvorba se tematicky zaměřovala na portréty a sepulkrální tvorbu, důležitou roli v ní sehrála také výroba medailí a plaket. Zemřel 8.září 1936 ve Vídni a pohřben je na hřbitově v Hütteldorfu ve Vídni. Níže přikládám soupis jeho působení:
1889–1891 práce u prof. Otto Lessinga v Berlíně
1891–1894 sbíral pracovní zkušenosti v Itálii, u profesora Ludwiga Hujera v Mnichově a v Paříži
po svatbě s básnířkou Nesti Lyro si otevřel vlastní ateliér v Hietzingu v Rakousku
1903–1907 Moravský umělecký spolek
1907–1914 Sdružení výtvarných umělců moravských
1914–1922 předseda Sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska
1922–1924 zástupce předsedy Sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska
Nejednalo se ale pouze o samostatnou dřevěnou sochu, ta se totiž nacházela ukrytá pod ostře zahrocenou stříškou, na kamenném podstavci a po stranách měly stát dvě děla. Brněnský Wehrmann je popisován jako postava vojáka v plné zbroji v přilbici, rozkročená a opírající se vpředu o štít; u nohou sochy je znak Brna a silný dřevěný sloupek. Poblíž se samozřejmě nacházela pokladnička, a každý kdo do ní finančně přispěl, mohl vlastnoručně zatlouci hřeb s kulatou hlavou do sochy i stojícího sloupku. Méně movití občané pobíjeli hřeby železnými, smetánka pak stříbrnými a dokonce i zlatými. Různé spolky vytvářely celé obrazce, vojáci tam zavěšovali i svá vyznamenání. Výnosy sbírky byly určeny pro Fond válečných vdov a sirotků. JUDr. Hynek Bulín (jako očitý svědek) uvádí v Lidových novinách (27.10. 1928), že "z neděle 27.října 1918 na pondělí 28.října 1918 v noci uťali lidé Wehrmannovi přední díl hlavy a na její zbytek připevnili provolání Národního výboru, který nabádal k pokoji. Už den před tím vyrazila neznámá ruka brněnskému Wehrmannovi z rukou jeho strašlivý meč a v úterý (tedy 29.října 1918 - Menš) před půlnocí byla socha z náměstí odklizena". Wehrmann byl tedy od 30.října uložen a v roce 1919 rozhodlo město vrátit sochu autorovi. Protože však Carl Wollek v té době již v Brně nežil, zřejmě socha zůstala uložena neznámo kde. Děla z pomníku se nacházela ještě v roce 1922 ve starých jatkách na dvoře. V době nacistické okupace, po 15.3. 1939 (asi v dubnu 1939) byla však socha opravena a postavena nejdříve na dnešním Moravském náměstí u kostela sv. Tomáše před Místodržitelský palác (1939–1941), poté na Dominikánské náměstí do průjezdu Nové radnice. Definitivně byla odstraněna v roce 1945 a patrně zničena, jelikož další osudy nejsou známy. Brno tak přišlo o velice zajímavý pomník jedné éry. Níže se můžeme podívat, kterak vypadají jiné "pobité sochy" které se zachovaly až do dnešních dnů. Je docela smutné, že i v tomto případě se jedná o další kulturní památku, vedle Pražského Mariánského sloupu, kterou nám do budoucna upřel vznik Republiky a masivní potírání všeho "rakušáckého". Přeci jen Brněnský Wehrmann byl vztyčen na podporu vdov a sirotků, jejíž otcové padli ve válce a bylo jedno, zda se jednalo o Němce či Čecha.
Zdroj:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?a ... u&load=762
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?a ... &load=1639
http://www.wieselburg.gv.at/Der_Wehrmann_in_Eisen
http://www.bratislavskerozky.sk/sk/Cers ... nved-.html
zachovaný Eiserne Heinrich v Brunschweigu